Stargate Vendetta III Epilog.

[Patas25]

No, neboj se, od dílu 20 se začne děj měnit.

Je na čase už to začíná být stereotypně nudný.

díl byl super! (už jsem myslel že jsi na město zapomněl)
Jen by mě zajímalo kdy bude pokračování, už se nemůžu dočkat

[Patas25]

No tak dneska ho dopíšu a pak pošlu na korekci. Tak možná, když Jakop bude mít čas, bude díl dneska a když ne tak snad během zítřka.

Některé věci se už nezmění vid patasi

[Patas25]

Čekal jsem, kdy se ozveš .
Jinak díl už je na korekci a na co se vymluvím? Opět na té škole.

Jinak díl 19 je takový kecací, ale 20 (snad) přijde koncem výkendu a bude akčnější

čekal jsem kdy se vymluvíš. Nechtěli by si ty dva díly spojit ? Když už tak aspon pořádně.

[Patas25]

Tak, díl 19 je tu i s korekcí a hádejte kdo ji udělal. Kdo? No přece mistr Jakop, tak mu zato už stereotypně děkuji.

Díl 19- Pod hladinu

9:08, 4. Den

Jakmile mladý čech stiskl tlačítko na detonátoru, do jumperu narazila tlaková vlna. Předtím nařezaná hangárová vrata s hlasitým nárazem dopadla na dno hangáru. Mitchell jakožto pilot jednoho z jumperů zamířil otvorem přímo do nitra věže a přistál uvnitř. Carterová pilotovala druhou loď, a i když byla velmi zkušená a nadaná pilotka, s jumperem se teprve učila. To byl zřejmě důvod nárazu do okraje otvoru. Teal´c, který seděl vedle ní, se nárazu trochu lekl, ale když se na něj Carterová podívala, tak jí uklidnil sebevědomým pohledem.

„Pardon“, řekla Sam a poté už bez problému přistála vedle první lodi.
„Nemusíš se omlouvat. Když já jsem se poprvé učil létat s kluzákem, přistál jsem v lese a zdemoloval asi půl míle menších stromků.“ Řekl Teal´c.
„Kluzák není moc obrněný, můžeš být rád, že jsi to přežil.“ Řekla Sam.
„Vskutku, ale zažil jsem mnoho nehod a většina se stala, až od té doby, co jsem se přidal k SG-1.“ Řekl Teal´c.
„Jo, to jsme si za té doby užili hodně srandy.“ Řekla Sam.
„Ty časy ještě nekončí.“ Dořekl Teal´c a poté vstal a vyšel z jumperu ven, kde se setkal s posádkou prvního jumperu.

„Zůstaňte tady a připravte čerpadla na vyložení. Ronone máš to tu na povel.“ Řekl Mitchell vojákům a Rononovi.
„Dobrá.“ Řekl Ronon, schoval svoji zbraň a podíval se na čerpadla a začal vymýšlet, jak je vytáhnout.

Mitchell, Carterová, Teal´c a Pospíšil zamířili ke dveřím do řídící místnosti. Během několika okamžiků k nim došli a naneštěstí byly zavřené.

„C4?“ Zeptal se ostatních Mitchell.
„Neblázni, nejdříve se podívám, jak na tom jsme.“ Řekla Sam, vytáhla nůž a za jeho pomocí otevřela panel. Chvíli se v tom vrtala a poté se podívala na zbytek týmu.
„Tak co?“ Zeptal se Teal´c.
„Panely jsou bez energie.“ Odpověděla Sam.
„Když jsou bez energie, tak zámky ty dveře už nedrží tak silně a půjdou snadno otevřít.“ Řekla Sam a kývla na Teal´ca, který ze země zvedl kus tyče a použil jí jako páčidlo.

Stačilo chvíle námahy od všech členů a dveře se poté pootevřely a ještě s trochou námahy je otevřely úplně, aby se dalo pohodlně procházet.

„Tohle mě nebaví.“ Řekl Mitchell, sebral se a zamířil zpátky k hangáru.
„Pošlu sem Ronona a já zatím připravím čerpadla. Carterová máte velení.“ Křikl přes rameno.
„To bych od něj jen tak nečekala.“ Řekla Sam, udiveně se za ním podívala a poté trojice zamířila ze schodů přímo do řídící místnosti. Jen Teal’c se Cameronovu chování pousmál.

Řídící místnosti byla potemnělá a bez šťávy. Panely, které jindy byly podsvícené a obrazovky, které byly poseté antickými texty, to vše bylo bez energie.

„Takhle to město nemám ráda.“ Řekla Sam a zkusila aktivovat jednu konzoly a poté druhou.

Teal´c vyšel na malý balkónek, ze kterého šla vidět brána, a naskytl se mu očekávaný pohled. Voda se již na toto patro dostala a sahala někam až po pátý schod.
Mladý Pospíšil vyšel ke skleněným dveřím a již použitým páčidlem tyto dveře otevřel, aby se dostal na balkón. Tyto dveře byly lehko zabezpečené a mladík je po několika desítkách sekund otevřel a vyšel na balkón. Jindy z tohoto místa bylo vidět na celé město. Kdežto nyní se nacházel pohled na vodní hladinu asi metr a půl pod balkónem.

Jan se opřel o zábradlí a zahleděl se na jezerní hladinu, když jej ze zamyšlení vyrušil hlas vycházející z řídící místnosti.

„Ten Mitchell nějak zlenivěl.“ Řekl Ronon, který přišel.
„No, nevíte někdo, proč se nechtěl zapotit?“ Zeptala se Sam, která ležela pod konzolí a snažila se ji zprovoznit.

Teal´c, který do teďka sledoval bránu, se otočil a všem objasnil Mitchellovo jednání.
„Já sem ho viděl jít do jednoho z jumperů a za ním šla dvě blonďatá dvojčata.“ Řekl Teal´c.
„No, každý má své potřeby. Jen doufám, že to není ten jumper, kterým sem před chvílí letěl.“ Řekl Ronon a v jeho výrazu se objevil odpor, ale i smích.
„Já ani nevěděl, že tu nějaká dvojčata jsou.“ Řekl Jan, který přišel z balkónu a rovnou zamířil ke schodům.
„Dvě mladé fifleny, co byly na Atlantidě jen díky svým bohatým rodičům. Na Mitchella mají spadeno už od probuzení ze stáze.“ Řekla Sam, která se nyní zvedla z pod konzole a v ruce držela datový krystal.

Sam začala zkoumat obsah krystalu a Ronon s Teal´cem šli otevřít prosklené dveře do kanceláře, která patřila Woolseymu. Ten bohužel patřil k lidem, kteří nepřežili let z Mléčné dráhy a po ukončení stáze zemřel.

„Samé sklo, to není za co uchopit. Kde je to páčidlo?“ Řekl Teal´c, nečekal na odpověď a odešel hledat páčidlo.
Mezitím z hangáru přišel Mitchell a mariňáci a všichni donesli kyslíkové bomby, potápěčskou a svářečskou výbavu. Veškeré věci zanesli na schody, kde si je již začal rozebírat Jan.

Mariňáci beze slova zamířili do hangáru a Mitchell se chvíli rozhlížel a pak se vydal za nimi. Už předtím se mu zdálo, že se Jan trochu culí, a teďka když procházel řídící místností zavadil pohledem o Sam. Ta byla v obličeji rudá, a měla co dělat, aby se mu nemusela dívat do očí. Když pak uviděl Ronona, který se na něj culil jak dítě na lízátko, to mu teprve zvedlo obočí.

„Co se děje?“ Zeptal se Mitchell a díval se na Ronona.
„Teal´c tě ráno viděl. A nám je hnedka jasné, proč jsi to po prvních dveřích vzdal.“ Řekl Ronon a s úsměvem na tváři vytáhl svou zbraň, zatočil s ní a střelil přes rameno, aby tak vysklil skleněné dveře.
Mitchell se dostal do dost trapné situace a tak v obličeji zrudl jako žárovka. Nejprve se nadechl, chtěl něco říct, ale nakonec odešel do hangáru.

„Neměl jsi mu to říkat. Není to moc zdvořilé, a proč jsi nemohl počkat, než donesu to páčidlo?“ Řekl Teal´c.
„Já ani nevím. Prostě mě to napadlo rozstřelit.“ Řekl Ronon a schoval svoji zbraň.
„A proč jste tam vůbec potřebovali jít?“ Zeptala se Sam, která stále zkoumala datový krystal.
„Měli jsme otevřít všechny dveře, aby se nemuseli namáhat vědci, když je město bez energie.“ Řekl Teal´c.
„Takže jste bezdůvodně vybili sklo. To je jak Pat a Mat.“ Zařval Jan ze schodů, který do teď poslouchal rozhovor.
„Kdo je Pat a Mat?“ Zeptal se Teal´c, který si opět stoupl na vnitřní balkón a sledoval mladého Čecha, již oblečeného v neoprenu a kontrolujího kyslíkové bomby a veškeré vybavení.
„To jsou takový dvě nemehla.“ Řekl a dál se věnoval práci, dokud jej nevyrušila Sam.

„Heuréka.“ Zařvala Sam, protože se jí podařilo dostat do krystalu.
„Zjistila si něco nového, Samantho Carterová?“ Řekl Teal´c.
„No ano. Ta umělá inteligence je vynikající. Tento krystal vymazala, a když město bylo pod vodou, tak v posledních chvílí do něj nahrála veškeré informace o poškození města. Bude se nám to hodit při utěsňování, protože víme, kde jsou skuliny a díry dokonce mikroskopických rozměrů.“ Řekla Sam.
„Dobrá, donesu antické detektory a předělám systém na přehrávání těchto dat. Odhaduji, že mi to zabere asi dvě minuty.“ Řekl Pospíšil a odešel směr hangár. Sam si vzala druhý neopren, a zašla se převléct do Woolseyho kanceláře.

Jan došel do hangáru, z každého jumperu vytáhl detektor a dal si je do kapes. Poté pomohl Mitchellovi s prvním čerpadlem.
Pospíšil to podcenil a trochu zacupital, jelikož to čerpadlo mělo přes sto kilo, a i když mělo z boků rukojeti, tak se blbě nesl.
Oba dva jej donesli až ke schodům, kde potkali Ronona a Teal´ca, kteří jim byli naproti. Oba dva svalovci zvedli čerpadlo, které jakoby vážilo pár kilo a opatrně jej snesli ze schodů, zatímco Jan se vydal připravit detektory a Cameron pomoci s druhým čerpadlem.

O deset minut později

„Mám to.“ Řekl Jan, poté co do detektorů nahrál veškeré data o poškození města.
„Neříkal jsi dvě minuty?“ Zeptal se Mitchell, který teďka seděl na schodech, zatímco Ronon s Teal´cem otevřely dveře na další schodiště, které vedlo až o šest pater níže. Poté zanesli čerpadla před bránu a jednu sací hadici dali na spodek schodiště, další před bránu a výstupní hadice vyvedli přes balkón do jezera.

„No víš, nejsem Rodney. Vlastně jediný, co mám je zbrojní průkaz, průkaz přátel zbraní a maturita z průmyslovky. Pak mi otec zařídil návštěvu u něj v práci a než sem se nadál, byl jsem v tomhle zpropadeném městě na cestě do neznáma.“ Řekl Jan a máchl rukama. Poté dal jeden z detektorů Sam a oba si tyto antické zařízení připnuli na levou ruku.

Jelikož v místnosti s bránou byla voda maximálně do pasu, tak si nasadili pouze potápěčské brýle s krytem na svařování a poté si na záda připnuly speciální držák s kyslíkovou bombou a se zdrojem energie na svařování. Nový druh svářečky využíval energetického zdroje a výsledkem byl plamen. Kyslík pro plamen si svářečka brala z vody a automaticky upravovala. Proto se jednalo o efektivní svařování pod vodou.

Oba dva pak začali svařovat zbylé dveře, aby se voda nemohla dostat z chodeb do místností s bránou.

Po asi hodině práci, se začala voda odčerpávat a Sam s Janem se oba dva ponořili do chladné vody, která byla na schodišti. Sam se pustila až na dno, a začala trhliny zacelovat od spodu, kdežto Jan začal od vrchu.

11:15, 4. Den
Rodneyho jumper

Rodney měl právě na svém počítači otevřený program, popíjel čaj a prohlížel si nákresy od Pospíšila, ten hnedka po přistání dostal od generála za úkol vymyslet a navrhnout hybridní stroj pro stavbu druhé základny a pro budování těžebních tunelů.

„Co na to říkáte?“ Zeptal se generál, který stál za Rodneym.
„Sakra, jak dlouho tu jste?“ Lekl se doktor a vylil si do klína horký čas.
„Jenom chvíli.“ Odpověděl generál a bylo na něm vidět, že potlačuje smích. „ A co teda na to říkáte?“
„No, rozhodně zajímavá technologie, s využitím kondenzátorů bude mít nižší nároky na energii.“ Řekl Rodney a ukázal 3D model generálovi.
„Mě to přijde jako chobotnice.“ Řekl Jack.
„Je fakt, že se trochu podobá. Začnu vymýšlet systém na rozdělování a transport. Jakmile budeme mít laboratoře, začneme se stavbou a toto zařízení do něj namontujeme.“ Řekl Rodney a generál pouze mlčky kývl a odešel.

až na pár chyb, překlepů a občas i opakující se slova těsně nad sebou to bylo dobrý.. sem zvědavej jak dlouho jim to svařování bude trvat..

Jen jedna výtka: proč sakra v tomhle díle nebyla moje oblíbená postava Ing. Colin Rigix???

Jinak taky:

Jan se opřel o zábradlí a zahleděl se na mořskou hladinu

nemělo by tam být na jezerní hladinu?

[Patas25]

No tak svařování nějakou dobu potrvá.

Jinak mistr svého řemesla Ing. Rigix se objeví v příštím díle.
A máš pravdu, má tam být jezerní hladina. Opraveno

No, když se do něj vejde Atlantis až po kontrolní místnost v centrální (nejvyšší) věži, tak to je už opravdu pořádný jezero

Patas25: Tak jsi ten můj návrh na svářečku použil Já tam psal ještě i to, že se dá použít i mimo vodu

[Patas25]

jj

Díl super! jen si děj pozor na opakující se slova. Moc se těším na pokračování, doufám že bude brzy