Nouzový východ - Nikdy bych neřekla, že tohle řeknu o DiCapriovi, ale tady válí. Ale ještě víc válí Kate Winslet. Instantní deprese, zavřená do jednoho předměstského domku. Nejhorší na tom je, že spousta lidí to dneska cítí úplně stejně a nemusí být zrovna manželé v domě na předměstí. Samozřejmě je to víc kritika stereotypu "manželství-domek-děti-dobrá práce", ale takhle ztraceně se určitě někdy cítil každý z nás. A je úplně jedno, jestli jsou 50. léta nebo jestli je 21. století. Každopádně Sam Mendez tu nabízí pěkně hustou polévku, bez nadhledu a nádechu ironie jako v Americké kráse, ale o to intenzivnější. A opravdu se nedivím, že tohle nemělo moc nominací na cokoliv (kromě herce ve vedlejší roli, který tam byl imo opravdu dost málo). Zasáhlo to diváky na citlivém místě a nutilo je přemýšlet, a to se neodpouští. Každopádně narozdíl od Americké krásy si hodně rozmyslím, jestli si tohle pustím znovu. Hlavně asi taky proto, že tam bude chybět to, co jsem prožívala při prvním shlédnutí. Tu neustálou otázku, která mi zněla v hlavě "Co bude dál?". U žádného dramatu už dlouho nestalo (naposledy asi u Hodin, které byly místy trochu podobné).














