Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Sice je to prozatím teprve půlka 1. série...ale za optání člověk nic nedá :) CO JE PODLE VÁS LEPŠÍ

StarGate: Enemies
5
10%
StarGate: Intervention
23
48%
StarGate: I + E Shodně :D (na přání)
20
42%
 
Celkem hlasů : 48

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
:D ale týká se to pouze Intervention...na něm nemám z obsahového hlediska co zlepšovat...:D prozatím :D :D :D

Leaf Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 270
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
tak deadale, vyřiď svému mozku a St0rmovi, že se nemáte za co studět!!! že se vám obojí povedlo, na to, že to bylo vaše první dílo!!! :bravo: :bravo: :D :D
[img][./images/thumbs/q1wj_1391358303.jpg]http://imageshack.com/a/img706/385/q1wj.jpg[/img]
Stargate Nemesis

--------------------------------------------------
Obrázek

Marks Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 1816
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Vždyť ti dva jsou nejlepší spisovatelé na tomto fóře :D

Jinak k dílu, byl moc skvělý. A Gaia i se štěňátkem se mi moc zamlouvají... Já je chci doma :D
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo

soreno Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 270
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
soreno:
- pokud se ti díl nelíbil, nemusíš jej "pro moji radost" hodnotit kladně...pokud máš jakýkoliv problém klidně se do mě obuj, o tom konstruktivní kritika je :)

Já nemyslel Daedale304 tebe, ale deadala.... blbě jsem mrknul na jména, moje chyba... :) To měla být narážka na jeho komentář na tím mým... Tobě kromě té chyby nemám co vytknout...

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
soreno: tak to mi spadl kámen ze srdce...už jsem myslel, že zde bude první záporný komentář v historii Intervention...pokud se nepletu prozatím byly samé kladné, tak by bylo fajn to do poslední části 20. dílu ponechat :)

coldvel Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 832
Bydliště: Stratis a občas Litomyšl
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Super dil, zbytek napisu v patek :D
Gosh, I'm proud of you, gentlemen.
So what do you say we speed this thing up, hmm?
Are you with me?
All right, then.
Let's get this thing over and done with.
Let's put the hurt on Jerry.
Let's pitch in.
Let's raise the mission count to 35.
35 it is, gentleman.
We're gonna win this thing.
We're gonna win this fucking thing.

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
:hmmm: Tak prvý negatívny bude odomňa. :P
Trošku viac si "odflákol" stretnutie Johna so svojou dcérou (ako by to bola len nejaká bokovka v príbehu). Doslova to vyzeralo, akoby ju nechcel. Viem, že bol prekvapený (zaskočený - vyvedený z miery), ale následne si to ďalej nerozvinul a ponáhľal sa v deji ďalej. :roll:
:evil: Tak a máš to. :twisted: :rflmao:
Ale ostatný dej poviedky je vcelku dobrý. :wink: :)
:ok: Takže: vydávaj ďalej a ja si to určite prečítam. :yes:
:bye:

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
puk: máš dobrý odhad...on ji opravdu nechtěl...kdyby chtěl dítě, tak už ho dávno má...(víš jak to myslím)...ale to byl účel...:)

ale stejně jako vše v této povídce, tak i John dostane prostor a šanci pro rozvoj "citů" ke své dceři...:)

190060543 Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 259
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
PoStormři se trochu a zabij jeho dceru, hned až ji bude chtít John u sebe. It will be fun. :bounce:
!!DEMACIA!!

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Daedalos304 píše:
puk: máš dobrý odhad...on ji opravdu nechtěl...kdyby chtěl dítě, tak už ho dávno má...(víš jak to myslím)...ale to byl účel...:)

ale stejně jako vše v této povídce, tak i John dostane prostor a šanci pro rozvoj "citů" ke své dceři...:)

Ok. Ja si počkám. :wink: :)
A toho príspevku tesne nad týmto si radšej nevšímaj. :evil:
:rflmao: :bye:

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
ja sa tiež pridám k tým negatívnym...

táto čsať bola napísaná tak zvláštne. Na jednej strane tam bola perfektná a perfektne napísaná scéna tej bitky medzi Jaffmi a luciánmi (no, teda by si zaslúžila ešte trochu viac rozpísať a upraviť, ale hodnotím ju 10/10) a na druhej strane tam bola veľmi slabá scéna stretnutia Shepparda s jeho dcérou, z ktorej by sa dal vyrobiť celý nový príbeh, keby si chcel. Musim zopakovať to, čo už napísal Puk: odflákol si tú scénu.

Takže celkovo hodnotím túto časť ako dobrú, boli tam veci skvelé ale boli tam aj veci, ktoré sa nehodia pre autora tvojej úrovne... :whistling: :whistling: :whistling:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
aiw: vítej...a děkuji :) zdá se, že jsem vás konečně vyprovokoval k nějaké té kritice...jsem nadšen....:D

máš pravdu v tom, že o tom setkání a vůbec "historii" vzniku Gaii (všímejte si spojitosti jejího jména a jména Noxské planety - Gaia :D ), by se dalo sepsat i několik řádků (ano i stránek) navíc, ale upřímně se v "citových" záležitostech při psaní necítím úplně ve svém živlu...možná i proto je to odfláknuté...ale co není teď, může být jindy...:)

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
aké "vítaj"? ja to čítam už odkedy to publikuješ, akurát neprispievam... :bounce:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
oprava...po delší době tě tu oěpt vítám (mezi přispivateli)

Aiwendill Uživatelský avatar
Brigadier General
Brigadier General

Příspěvky: 3086
Bydliště: Telerush Var
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
:rflmao: :rflmao: :rflmao:
Najlepší štvornohý priateľ človeka je posteľ...

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
já se myslel ,že je pojmenovaná podle řecké mytologie

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
posedlík: pokud je v řecké mytologii zmiňováno jméno Gaia, beru v potaz...ale jméno jeho dcery je v tomto konkrétním případě podle hlavní planety Noxů, kteří jak si jistě pamatuješ odešli do věčných povzneseneckých lovišť :D

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
samozřejmě ,že si to pamatuju

coldvel Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 832
Bydliště: Stratis a občas Litomyšl
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Vypadá to, že se Chrisovi v utajení daří, území mu přibíva, s Kívou to bude zajímavý, a tokrové jsou asi v maléru. Jo a ta stavba Janusovi základny mně připadá moc sci-fi
Gosh, I'm proud of you, gentlemen.
So what do you say we speed this thing up, hmm?
Are you with me?
All right, then.
Let's get this thing over and done with.
Let's put the hurt on Jerry.
Let's pitch in.
Let's raise the mission count to 35.
35 it is, gentleman.
We're gonna win this thing.
We're gonna win this fucking thing.

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ou nějsem jediný kdo si to o té základně myslí. Ale podle mě to dělají naniti.

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
mno panstvo...a jdeme do finále :)...byl to krásný rok, ještě nějaký ten týden to krásný rok bude, ovšem to je prozatím tak všechno :D škola, práce, autoškola...to všechno bere spoustu času a chutě psát pokračování...úplně to nestojí, ale ani se to nehýbe...momentálěn je desátý díl ve fázi hibernace, při níž autorovi dozrává nápad a provedení, které by se snad mohl s koncem zkoušek ocitnout i na papíře...ovšem to je věc budoucnosti

tu špatnou zprávu máme za sebou, tu dobrou snad před sebou :)

užijte si díl, korekci provedl jakop, rekorekci upravené 1. části opět Jakop :), snad se bude díl líbit a zanecháte mi zde nějaký ten podpis...:)

u dalšího dílu naviděnou

20. Díl (Vládce – Sovereign) PART I

„Není nic poučnějšího, než rána do hlavy. Člověk aspoň zjistí, že do ní může dostat.“ - Miler

Mléčná Dráha, Země, Colorado Springs, SGC, 18. Května 2010
„Tok’rové, pane,“ oznámil Walter a pozoroval destabilizující se hladinu energie.
„Mno vida, tak přece jen dostali naši zprávu,“ poplácal Waltera po ramenech a po bočních schodech seběhl do chodby vedoucí do místnosti s bránou.
„Pohov,“ přikázal stále mířícím vojákům a ti bez okolků složili zbraně.
„Generále Landry, jmenuji se Marnon a jsem jedním z členů velké rady, je mi ctí,“ uklonil se první z Tok’rů a ihned začal představovat zbylé tři.
„Toto jsou Elder, Thellas a Sina,“ sledoval generál, jak se jeden za druhým klaněli.
„Prominete, když se neukloním, ale poslední dobou mám potíže se zády,“ usmál se a pozval je do zasedací místnosti, kam nechal zavolat i doktora Jacksona, který v posledních dnech zaznamenal mnohá nová zjištění o Vládci, který byl pro Zemi hlavní prioritou, když se před několika měsíci dostalo na přetřes velké množství nových informací vedoucích k vývoji nových obranných prostředků, mezi nimiž nechyběly ani mobilní bojová vozidla třídy FIST.
Všichni společně vystoupali po schodech do zasedací místnosti a nemohli si nevšimnout mnohých změn, kterými velení hvězdné brány prošlo.
„Vypadá to tu mnohem impozantněji, než kdy dříve, generále,“ neodpustil si Marnon lichotku, kterou mu generál oplatil prostým: „Děkuji.“
„Předpokládám, že jste dostali náš vzkaz?“ nakukoval generál, co to jeden z Tok’rů nese za kufřík.
„Ano, dostali,“ položil Tok’ra kufr na stůl a otevřel jej.
„Toto je zařízení na vyvolávání vzpomínek, o nějž jste žádal, generále,“ otočil otevřený kufr směrem k němu, aby se taktéž mohl podívat.
„Mohu-li se zeptat, generále, nač jej potřebujete?“ vyzvídal Marnon a doufal, že dostane alespoň nějaké informace oplátkou za zapůjčení.
„Nedávno se nám na Langaře podařilo zajmout početnou skupinu Ba’alových Jaffů spolu s jeho prvním mužem Osrekem. Bohužel naše podobně fungující zařízení nemáme momentálně k dispozici a jeho výrobci již nejsou mezi živými,“ přisunul kufřík blíže k sobě a vytáhnul jedno z pěti kulatých zařízení: „S pomocí vašeho zařízení chceme zjistit umístění veškerých Ba’alových světů v této galaxii a doufejme, že se nám podaří najít umístění nesmírně důležitého zařízení,“ dostal Marnon to co chtěl.
„Zařízení?“ vyzvídal Marnon, když se do zasedací místnosti dostavil Daniel.
„Generále, vyslanci,“ pozdravil se se všemi v místnosti a vzal místo nejblíž ke schodům.
„Doktore Jacksone, myslím, že se dnes po delší době klidně vyspíte,“ otočil otevřený kufřík směrem k němu.
„Po klidném spánku prahnu od té doby, co jsem rozluštil jak Hvězdnou bránu používat,“ posunul spadené brýle zpět a stejně jako generál vyjmul z kufříku jeden z vyvolávačů vzpomínek.
„Ehm, ehm…“ odkašlal si Marnon vyžadujíce odpověď na předešlou otázku: „Mohu vědět, o jakém zařízení tady hovoříte?“
„Mmm…“ podíval se Daniel na Landryho, který stejně jako on chvíli tápal: „Proč nezkusíme vaše zařízení a jakmile se dozvíme informace, které budeme potřebovat, vše vám vysvětlíme…“ uspokojil Marnona a v doprovodu všech zbylých Tok’rů zamířil v čele s Danielem směrem k výslechové místnosti, kde u stolu seděl Ba’alův první muž – Osrek. Osreka sledovalo velké množství kamer a senzorů, k nimž se připojil i asgardský vědec – Sujanha.
„Dovolte mi vám představit Sujanhu, našeho asgardského experta,“ ukázal na holografické vzezření malého šedého mužíčka, který otevřel dveře a pěkně po svých došel až k vězni.
Po něm následoval Landry, Marnon, Sina a Daniel. Zbylí dva Tok’rové zůstali u dveří a pomohli pozemským jednotkám zabezpečit místnost.
„Osrek, první muž lorda Ba’ala,“ přistoupil Marnon před vězně: „Dlouho jsme se neviděli,“ cukli Marnonovi koutky.
„Marnon, Tok’erská krysa. Překvapuje mě, že ještě žijete,“ neměl Osrek problém vrátit Marnonovi jeho narážku: „Ale nemusíte se namáhat, nic vám neřeknu, ty vaše trapné metody na mě neplatí,“ pohrdavě se všem přítomným vysmíval, dokud Sina nevytáhla zařízení na vyvolávání vzpomínek.
Marnonovi zmrznul úsměv a viditelně překvapený polknul těžký knedlík v krku.
„Vidím, že toto zařízení znáš,“ obrátila se karta a donutila opodál stojícího Daniela se lehce usmát.
Sina přistoupila k Osrekovi, umístila zařízení na pravý spánek a jemným kroužením ručního zařízení jej aktivovala.
„Bohužel jsme s sebou nemohli vzít zařízení na přehrávání vzpomínek v reálném čase, takže budeme závislí pouze na výslechu, což by však neměl být problém, pokud nastavíme přístroj na maximální potenciální účinek,“ omluvil Marnon drobný zádrhel na jinak perfektním plánu a začal přístroj postupně nastavovat.
Sujanha však nemeškal ani chvíli, zaměřil se na malý procesor zabudovaný do konstrukce přístroje a díky vysoce citlivým senzorům napřed zjistil a následně i využil užívanou frekvenci. Díky výpočetnímu jádru a holografické technice byl pak schopen vedle sebe vyobrazit jakousi holografickou obrazovku zobrazující vše podstatné a důležité.
„Úžasné,“ zaskočila technická vymoženost Marnona, který doposud nic podobného neviděl: „V tom případě je situace velice jednoduchá. Stačí klást otázky a za pár minut budete mít vše, co potřebujete vědět,“ nezdržoval Marnon proces a přenechal své místo generálu Landrymu, který si vytáhnul z náprsní kapsy papírek se všemi otázkami, které byly Osrekovi kladeny již dříve.
„Ukaž nám veškeré umístění základen svého Boha,“ rýpnul si Landry a neopomněl dát důraz na poslední slovo, což Osreka ještě více rozlítilo.
Ač se sebevíc snažil, nebyl schopen skrýt informace, které Země hledala a adresy se pomalu začaly vynořovat a ukazovat na holografické obrazovce.

O dvě hodiny později
„To byl fofr,“ přemítali Daniel s Landrym nad adresami a věcmi, které viděli.
Jako první opustili místnost a měli tak prostor pro soukromější rozhovor.
„Nic jiného jsem ani nečekal, ovšem, že nám dá i adresu, kde je ukryt Vládce, to bylo překvápko,“ uculoval se generál, když pro Zemi získal vytouženou adresu, na níž si Ba’al schovával jedinou věc, která mohla zapříčinit porážku každého, kdo by se jen odvážil přiletět k planetě.
„To sice ano, ale ta planeta je tak silně střežena, že ani s celou flotilou lodí třídy Daedalos bychom jej možná nezískali. Pokud…“ zastavil se Daniel na místě a hluboce se zamyslel: „…pokud bychom jej nelokalizovali jiným způsobem,“ lusknul prsty a zaběhl si do své pracovny, kde měl rozečteno velké množství materiálů.
Jen co Daniel opustil svého nadřízeného, vyšel z výslechové místnosti Marnon spolu se Sinou, která ve svých rukách třímala stříbrný kufřík.
„Následujte mě,“ ukázal Landry směr chůze a vyrazil v čele malé skupinky zpět do zasedací místnosti.
Jen co se všichni usadili, místnost pohasla, obrazovka se zapnula a místo spořiče obrazovky v podobě loga SGC se objevil krom úvodního slajdu Danielovy prezentace program na filtraci zvuků, kterým bylo SGC vybaveno.
„Při svých nekonečných hledáních jakékoli stopy po Vládci, jsem v databázi Noxů a následně i databázi Antiků našel tento zajímavý zvuk,“ nechal Sujanhu, aby jej přehrál, ale nikdo jiný kromě Asgarda jej nebyl schopen zaznamenat.
„Nic jsem neslyšel,“ zmateně se podíval po Danielovi a stejné chování zpozoroval i u Tok’rů.
„To mě nepřekvapuje, tento tón je na tak vysoké frekvenci, že jej naše uši nezachytí,“ vysvětlil tu chvilku ničeho Daniel a přepnul obrazovku na malou animaci.
„S pomocí Sujanhi se mi podařilo vytvořit tuhle jednoduchou animaci,“ ukázal na obrazovku, kde se model lodi třídy Daedalos vynořil nad planetou s Vládcem.
V pravém horním rohu už dokonce blikala i aktualizovaná adresa, kterou Sujanha ihned zakomponoval do animace.
„Jakmile budeme nad Ba’alovou základnou, necháme jednoho z Asgardů na palubě nabourat se do jejího interkomu, s jejíž pomocí vyšleme tento vysokofrekvenční signál a zaktivujeme Vládce, který má svoji specifickou energetickou stopu. Tu už budou naše senzory schopny zachytit a následně jej budeme moci transportovat na palubu…“ přepnul Daniel obrazovku, na níž se objevilo několik řádků Antického písma: „Antikové se postarali o to, že i kdyby byl Vládce dlouho ztracen, neznámo kde, v jakémkoli terénu, budou schopni jej nalézt“ vysvětlil ve zjednodušené verzi svůj dokonalý plán, který měl pouze jeden, za to dost podstatný háček.
„Bohužel nevíme, jak dlouho bude Asgardovi na palubě trvat napojení se do jejich počítačových systémů…“ podíval se na Landryho, který si správně vydedukoval, na co Daniel naráží: „Naše loď tedy bude v bezprostředním ohrožení?!“
„Pravděpodobně ano,“ kývnul Daniel na znamení souhlasu a přepnul na další část prezentace.
„Tad…“ byl Daniel přerušen Sujanhou, který měl k tématu také pár informací: „Doktore, vaše úvahy jsou bezpochyby správné, nicméně je zde způsob, jak toto „ohrožení“…,“ použil své malé prsty jako uvozovky: „…minimalizovat.“
Jen krátkou chvíli počkal, zdali někdo nezkusí štěstí, avšak všichni mlčeli, což Sujanhovi značilo, aby pokračoval: „Pokud bude loď zamaskovaná, detekce se zužuje jen na neschopnost vyřadit goa’uldské detekční systémy, které by byly konkrétním způsobem nastaveny na vyhledávání výstupného místa, stejně jako tomu bylo například u satelitů nad Hebridanem“ přišel Sujanha s elegantním řešením.
„Zdá se, že je to na vás,“ mířil svůj pohled na generála, který pečlivě zvažoval pro a proti.
„Vládce máme na dosah, nevidím jediný důvod, proč by EARTH nemělo povolit tuto misi,“ s pardonem opustil svoji židli a odešel do své kanceláře.
Na Daniela tak zbyla jediná povinnost - zabavit čekající Tok’ry, kteří byli velice zvědavi co, nebo kdo je Vládce a k jakému účelu byl Antiky stvořen.
„Jak jsem říkal, spoustu měsíců procházím Noxskou databázi, v níž je o Vládci mnohem více informací než v samotné Antické databázi,“ uvedl na začátek poměrně zajímavý fakt, který si ale nedokázal nijak vysvětlit.
„Co mě však zaujalo nejvíce, kromě samotného popisu některých jeho vlastností je, že už jsme se s Vládcem, respektive upravenou verzí této technologie setkali,“ na chvíli zastavil a čekal, jestli někdo zkusí hádat: „Anubis, jak víme, byl na půl povznesený, což mu neúmyslně poskytlo velké množství informací, na nichž vybudoval své impérium. Anubis…“ ukázal na obrazovce počítačový model: „…Vládce získal a zakomponoval jej do své mateřské lodě.“
„Ta, ale byla zničena,“ namítl Marnon narážejíc na fakt, že by mohl být Vládce dávno zničen.
„To sice byla, ale ještě předtím Anubis unikl v záchranném modulu,“ nabídl logické vysvětlení.
„To by jej pak znovu použil,“ opět kontroval Marnon a stavěl své argumenty na logických domněnkách, i když netušil, že byl Daniel připraven na všechno.
„Problém byl v tom, že nemohl. Vládce je sám o sobě velice silný zdroj energie, nicméně je tato energie nedostatečná, a proto bylo zapotřebí jej napájet mnohem silnějším zdrojem,“ opět navedl Tok’ry na stopu vyřešení záhady.
„Ta oka,“ napadlo Sinu a uhodila hřebíček do hlavičky.
Daniel souhlasně luskl a přepnul na další obrazovku, kde se těchto ok objevilo hned šest.
„Apophisovo, Ba’alovo, Balorovo, Usirevovo, Raovo a Tiamatovo,“ postupně zabral každý z nich detailně: „Jednotlivě silná, společně desetinásobně silnější,“ dostal se do své oblíbené části: „Toto jsou předchůdci ZPM, jak jej známe dnes,“ ukázal tabulku, kterou si vytáhnul z databází: „Sice mi to dalo spoustu práce to najít, ale tady vidíte porovnání síly a výkonu obou verzí ZPM. Nutno dodat, že mezi oběma verzemi bylo ještě pět vývojových fází, které byly podle databáze údajně zničeny nebo zcela vyčerpány, při mnoha válkách,“ dokončil Daniel svoji prezentaci a uslyšel z vedlejší místnosti generála Landryho, který právě končil svůj hovor.
„Ano pane,“ uslyšeli všichni, když s úsměvem na rtech pokládal červený telefon.
Než se však stihnul zvednout, objevil se před jeho stolem Sujanha, informujíc jej o příchozím subprostorovém hovoru z paluby Chrisovi nákladní lodi. Landry nemusel nic říkat a Sujanha vše zařídil. Skrytá obrazovka se vysunula ze zdi, stejně jako na palubě Daedala a místo černého zrnitého obrazu se objevila tvář mladého, pošramoceného majora, jehož čelo začalo po včerejší bitce lehce natékat.
„Chrisi, co se děje?“ všiml si jeho jizvy a boule na čele.
„Mám nové zprávy a asi se vám nebudou líbit,“ podíval se do odrazu na obrazovce, kde si prohlédl svoje čelo: „Jak jsem předpokládal, Praví Jaffové si to s Luciánskou Aliancí pořádně rozdávají. To je svým způsobem sice dobré, ale většina těch útoků není zaměřena na zničení co největšího počtu lodí, ale na jejich získání, v čemž Jaffové dominují a nakradli si už velké množství aliančních Ha’taků,“ zasvětil Landryho do válečné fronty a taktiky na druhé straně galaxie: „A pokud můžu hádat, Praví Jaffové něco chystají, raději bych byl opatrný,“ doporučil Landrymu, aby pro jistotu držel flotilu co nejblíže domovu.
„Budeme opatrní,“ ujistil Chrise, že se ještě bude mít kam vrátit.
„A ještě něco, včera po banketu na oslavu vítězství se mi podařilo na krátký moment nahlédnout do počítače velitelky Kivy, a pokud jsem to dobře pochopil a přečetl, Luciánská Aliance má někde v této galaxii planetu s naquadriovým jádrem,“ zarazil Landryho uprostřed myšlenek, protože naprosto přesně věděl, kam se díky této planetě mohou Luciáni dostat.
„Chrisi, musíte zjistit adresu té planety, nesmíme Alianci dovolit, dostat se na Destiny!“
„Rozumím, jakmile budu něco vědět, ozvu se,“ rozloučil se s generálem a odpojil spojení.
Landry se konečně odpoutal ze svého pohodlného křesla a se zadumaným výrazem přešel ke svému místu v čele stolu. Daniel se snažil z výrazu poznat, o co mohlo jít, ale nemusel dlouho čekat, neboť se s tím Landry pochlubil sám doufaje, že o této situaci budou Tok’rové vědět.
„Jeden z našich operativců mě právě informoval, že Praví Jaffové během posledních několika bitev s Luciánskou Aliancí ovládli velké množství jejich lodí a získávají je do své flotily. Podle něj Jaffové něco chystají,“ podíval se na Marnona a čekal, jestli něco ke Chrisově teorii nedodá.
Marnon jen zadumaně seděl a rozmýšlel, zdali může k těmto informacím něco dodat.
„Jeden náš agent, který se nedávno vrátil z výzvědné mise…“ přerušil jej svým zakašláním Elder.
„Zaslouží si to vědět, taky před námi dnes nedrželi žádné tajemství,“ docílil Landry toho, v co doufal, když se Marnon rozhodl pro podělení se s informacemi.
„Jak jsem říkal, jeden náš agent se nedávno vrátil z výzvědné mise, jejímž cílem byla infiltrace nejvyšší rady Pravých Jaffů, což se mu nakonec podařilo,“ přestal na chvíli mluvit a přemýšlel jak následný popis situace co nejlépe a nejvýstižněji podat: „Bohužel jsme při pravidelném skenu jeho vzpomínek pomocí detektoru za’tarců zjistili, že jeho mysl byla vymyta a následně upravena. Stejně jako to kdysi dělal Ba’al, aby získal vliv nad Svobodnými Jaffy,“ přidal něco málo k teorii, že by Ba’al opravdu mohl být na živu.
„Nedlouho poté, co se náš agent vrátil, byl náš domovský svět napaden Ba’alovými Ha’taky v čele s Anubisovými mateřskými loděmi, jejímž silám, jsme se ani v nejmenším nemohli rovnat,“ vrátil se o několik týdnů zpět.
„Takže…“ zamyslel se Daniel.
„Ano doktore Jacksone, jsme opět na útěku a momentálně se zabydlujeme na nové planetě.“
„To je mi líto,“ kývnul Daniel směrem k Marnonovi, neboť věděl, že s „posledním“ klonem několik tisíc let staré války mezi Goa’uldy a Tok’ry konečně skončily.
„Myslíte, že Ba’al opět ovládá jaffskou radu a posílil tak své mocenské impérium?“ přišla otázka z druhé strany.
„Podle nás? Ano!“
„Asi jsem právě přišel na to, co nebo spíš kdo stál za rozpadem Svobodných Jaffů,“ trknulo Daniela, který neměl „to štěstí“, aby těsně před svou smrtí, jako tomu bylo u personálu původní Omegy, uslyšel vzkaz od Ba’ala.
„Zkusíme zjistit něco bližšího,“ slíbil Marnon a zvedl se spolu se svými společníky, aby mohl Zemi podat co nejdříve nějaké informace.
Landry s Danielem je vyprovodili, a když i poslední z nich překročil hranici červí díry, otočil se generál na Daniela.
„Chci vás na Hammondovi, vezměte si, co potřebujete, a co nejdříve vyrazte.“

Mléčná Dráha, Omega, 19. Května 2010
Generál Brown se právě s rukama za zády procházel rozbahněným staveništěm, kolem něhož byly obehnány pásky s nápisy NEVSTUPOVAT. Jednu z pásek zvednul a druhou níže položenou překročil, aby se mohl podívat do obrovské čtvercové díry, v níž se kromě tuhnoucího betonu nacházelo menší množství dešťové vody, po včerejší vydatnější přeháňce.
„Doufám, že nám to jednou zachrání prdel,“ říkal si spíš pro sebe, když si vzpomněl na plány architektů, kteří ony budovy navrhovali.
Každá budova totiž pod zemí ukrývá a bude ukrývat atomový kryt, který by pojal velké množství obyvatel, kdyby byla Omega napadena flotilou, jež by pronikla veškerými obranami. Brown se poškrábal na temeni hlavy a stejnou cestou jakou sem přišel, se také vydal zpět. Odtud už se mohl dostat k jinému, rozpracovanému projektu, jímž byla čistička odpadních vod, do níž se sbíhaly vodovodní trubky z nedaleké několik kilometrů široké řeky. Opatrně vyšplhal po schůdcích, aby nahlédl, jak to v takovém zařízení vypadá. Jedním okem nakoukl přes okraj, ale jediné co viděl, byla obrovská turbína, která přes filtrační část požene obrovské množství vody. Když vystoupal na okraj, uviděl na druhé straně kolonie, jak se velké množství obyvatel shromáždilo u nových obytných budov, které byly sto padesát metrů vysoké a pojmuly několik tisíc obyvatel naráz. Byly to první mrakodrapy připomínající domy na Omeze a rozhodně se v tomto trendu mělo pokračovat. Všechny tři výškové budovy vůči sobě svíraly šedesát stupňů a vytvářely rovnostranný trojúhelník, v jehož středu Serrakinové vybudovali trojúhelníkovou fontánu, kolem níž bude v budoucnu vypěstován menší parčík se spoustou laveček a ekologického osvětlení. Celý obraz byl vymodelován na plakátu, který ukazoval budoucí krásu Omegy. Ellis s Jiem poklidně stáli vedle sebe a vedli blíže nespecifikovanou debatu, do níž se po krátké chvíli připojil i generál Brown. Jediný, kdo zde chyběl, byl generál O’Neill, který stále ležel na jednotce intenzivní péče v kritickém stavu se zlomeninou páteře, kterou měl sice sešroubovanou triniovými pláty, ale nebylo vůbec jisté, že to k něčemu bude.
„Nevíte, co je se Stevenem? Od té doby, co se vrátil ze Země je jak vyměněnej,“ hledal Ellis velitele Daedala, který byl zbaven velení nad svou lodí.
Tyto oslavy jej nezajímaly a místo toho se nechal ještě naposledy přenést na Daedala, aby si mohl sbalit své věci a předat jej do rukou svého zbraňového specialisty. Daedalův můstek osvětlilo bílé světlo, v jehož středu se zhmotnil generál Caldwell. Všichni povstali, zasalutovali a pozorně si generála prohlédli, když se ukázal v modré, vyznamenáními ověnčené uniformě.
„Pohov,“ usadil všechny zpět na svá místa, kde jako každý den, každou minutu služby kontrolovali přilehlý vesmír a veškeré potřebné systémy.
Nudná rutina, říkala si většina osazenstva, ale tahle „nudná rutina“ leckomu zachránila život.
„Majore Kleinmane, předstupte,“ vyzval Caldwell svého zbraňového specialistu, který vůbec netušil, co se děje.
Kleinman napnutě a v pozoru stál před usmívajícím se Caldwellem, který si tenhle moment užíval vůbec poprvé.
„Je mou milou povinností, oznámit vám všem, že major Dave Kleinman, je s okamžitou platností povýšen do hodnosti plukovník a jako takový, se stává velitelem Daedala,“ vyrazil všem dech.
„Aplaus,“ provolala Meyersová, která se na tento den taktéž těšila.
„J-já…já nevím, co říct,“ nepřicházely Kleinmanovi slova na jazyk, což Caldwellovi vůbec nevadilo a sám si vzpomněl na ten den, když jej zcela nečekaně povýšili do hodnosti plukovníka.
Ještě lepší vzpomínky však měl na den, když byl jmenován velitelem první intergalaktické pozemské lodě třídy Daedalos. Z jeho ramen odepnul dva zlaté lístky a místo nich připnul stříbrné orlice, jejichž hlavy směřovaly doleva a hrdě roztahovaly svá křídla.
„Pozvedněte svoji ruku.“
Kleinman tak učinil a Caldwell začal pronášet přísahu, kterou po něm musel Kleinman opakovat.
„Já, doplňte jméno.“
„Já, Dave Kleinman…“

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

endysek Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 305
Bydliště: Jindřichův Hradec
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
pěkny díl

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
vynikající díl :bravo:

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Já chci aby velel Caldvell jsem si vědom že Caldvell bude velet něčemu jinému věčínu ale loď to asi nebude. Ale jinak je díl pěkný.

Marks Uživatelský avatar
Administrátor
Administrátor

Příspěvky: 1816
Bydliště: Šumperk
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Hehe, kdy dáš dohromady Pat s Davem? Zdá se mi jako pěkný doplňující páreček :D Jinak jako obvykle, pěkný díl... I když zarazilo mě, že jsi nechal povýšit Dava. Určitě by se našlo hodně kandidátů, kteří by chtěli velení. Je pravda, že Dave má více zkušeností, ale kvůli velení přeskočit i jednu hodnost... Hmmm :hmmm:

:bye: :bye:
Svatyně pro všechny, to není jen tak prázdné slovo

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky

cron