StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

Daedalos304 píše:

kasparova: to byla jen nápověda, kde ten název (nebo to spojení) bylo řečeno

Takže to nakonec teda vůbec nemusí mít něco společného s těmi velkými zelenými mužíčky ?

Jsem rád, že aspoň jeden den v týdnu, minimálně rok, budu moct vypnout a přečíst si další skvělý díl od tebe. :) Snad si spolu někdy napíšem, zdáš se jako fajn chlapík. :) Pod pojmem "pastviny" první věc co jsem si představil bylo vesmírná pastvina, takže nějaká kruto přísná vesmírná bitva. Po pár sekundách mi došlo co jsi tím opravdu myslel a tím jsou wraitíci. :)

ŠÍLENÝ NEZAPAMATOVATELNÝ ČÍSLO: nakonec ani ne... jak říká Strom...není nad pořádnej tajemnej, či matoucí název dílu

kramlík: milý chlapík jsem (i když tu teď samochválou něco strašně smrdí ) a rozhodně mě tvé poklony těší a přivádí do rozpaků...jsem červený až na prdeli

[Marks]

A ten název se ti vážně povedl

kasparova655365 píše:

Mě to taky ze začátku všechno zmátlo, ale chce na to vzít logiku. Pak si dáš dohromady zbytek

http://www.youtube.com/watch?v=JsPzMYre5oE Není logika jako logika
Někdy je to těžký

Edit: Daedalos304: Já věděl, že ta teorie s nedostatkem potravy na Zemi má něco do sebe Určitě jsem uhodl oč půjde

Daedalos304 píše:

Jsem červený až na prdeli

Nejlepší hláška, co jsem kdy viděl.

tak tos určitě ještě neslyšel, že jsem narvanej jak regál ta je o něco lepší

No, radši už nic nepíši, bo by se to zvrhlo ve spam. :D Ale jinak, tahle je lepší. ;D V kolik zítra můžeme čekat další díl ? :)

jojo, je to jednoduché k němu sklouznout...(i když za spam se dají považovat až poslední dva příspěvky, které neměly nic společného s povídkou)...

a zítra?...mno možná už před obědem...ale ještě nejsem pevně rozhodnut...

Daedalos304 píše:

a zítra?...mno možná už před obědem...ale ještě nejsem pevně rozhodnut...

Před obědem by to bylo fajn. Po obědě se budu rochnit v bazénu a opalovat se, tudíž nebude moc prostoru na čtení

tak jo, jak jsem slíbil, dávám to ještě před obědem...(rovnou vám přeji dobrou chuť k tomu denšnímu obědu a zároveň i příjemné počtení, což jak doufám bude)

dnešní díl je opět jen částí (2/3) čili konec 12. dílu příští týden (a pak bych vám doporučoval to přečíst naráz, páč je naprosto jasné, že za ten týden zapomenete hodně věcí...)

a jelikož jste určitě nedočkaví, tak už jen poděkuju klukům (Jakop, Patas, Strom, Ronnie, Dragon)

12. Díl (Totální zkáza - Total destruction) PART II

Mléčná Dráha, Země, Detroit, 10. Října 2009, Několik minut po teroristických útocích
Od silných explozí v hlavních a dalších velkých městech všech států programu Hvězdné brány uběhlo jen několik minut a už se obrazovky všech seriózních, ale i bulvárních stanic plnily informacemi o explozích v centrech měst.
„Omlouváme se všem divákům za náhlé přerušení vysílaného programu. Před malou chvílí v centrech Washingtonu, New Yorku, Philadelphie, Bostonu, Los Angeles, Toronta, Montrealu, Londýna, Manchesteru, Moskvy, Petrohradu, Paříže, Marseille, Pekingu a Šanghaje explodovaly nastražené nálože, které dle nepotvrzených informací nastražila islámská teroristická skupina Al-Káida. Podle prvotních součtů mají exploze na svědomí více než sedm milionů obětí a dalších pět milionů je zraněných nebo nezvěstných. Mnoho těl se momentálně nachází pod troskami budov, které se nacházely v bezprostřední blízkosti exploze. Záchranné týmy již byly zmobilizovány a nyní netrpělivě čekáme na vyjádření Bílého domu, které bude mít určitě více informací, proč se Al-Káida po tolika letech znovu ozvala. Pro CNN Karie Wiltich,“ ukončila vstup do programu reportérka, která jen stěží zakrývala zděšení a smutek.
Vždyť i ona sama již mohla být mrtvá, kdyby si teroristé vybrali ke svému útoku i centrum Detroitu.
„Chci veškeré informace o bin Ládinovi, kde se asi skrývá a proč zaútočil zrovna dnes,“ hovořila reportérka do telefonu, když dostala za úkol připravit reportáž o Al-Káidě.

Wyoming
Tutéž reportáž CNN sledoval na své ploché LCD televizi i Jeff, poloprofesionální astronom, který před devíti měsíci spolu se svým kamarádem Paulem objevil na stabilní orbitě Země pozemské 304ky, k nimž se po krátké chvíli připojily i Ha’taky potvrzující tušení o mimozemském životě mimo naši sluneční soustavu. Oba dva, dnes lehce zarostlí muži stejně jako každý druhý den seděli u svého teleskopu, kterým sledovali totéž místo jako dříve. A opět zaznamenali, již po několikáté, Hammonda na své pravidelné hlídací misi, která se dnes trochu zvrtla. Exploze jej málem roztrhala, což měl Jeff dokonale nahrané. Každičký detail v pořádné kvalitě.
„Já ti říkám, ta exploze té naší lodě určitě souvisí s teroristickými útoky,“ rozumoval Jeff, zatímco Paul tiše přikyvoval a pozoroval Karie Wiltich, jejíž výstřih jej doslova paralyzoval.
„Slyšíš mě Paule?“
„Ty vole, přestaň jí čumět na kozy a poslouchej,“ udeřil jej Jeff lehkým pohlavkem do zátylku.
„Jau,“ syknul Paul a ohnal se rukou po Jeffovi.
„Poslouchej mě, dneska to všechno zveřejníme, máme řádnou šanci, že se to dostane do novin, aniž by to vláda stopila,“ rozhodl Jeff a vyrazil Paulovi dech.
„M-myslíš to vážně? Dnes?“ nevěděl, co na to říct, i když s tím v hloubi duše souhlasil.
„Jo, kde máš to číslo na CNN?“
„V mobilu,“ vytáhnul Paul přístroj a přes dotykový displej se dostal do kontaktů, kde pod přezdívkou Prcinka, našel číslo.
„Prcinka? Ty seš fakt ztracenej případ,“ zakroutil Jeff hlavou a vzal si telefon, z nějž zavolal na CNN.
„Prosím vyčkejte chvíli, naši operátoři momentálně nemají čas. Za zdržení se omlouváme a pro zpříjemnění čekání vám nyní pustíme hudbu.“
V reproduktoru se ozval pomalý táhlý tón, který Jeffovi opravdu vykouzlil úsměv na rtech. V nejlepším hudba skončila a ve sluchátku se ozval hrubý hlas muže, kterému však oproti prvotnímu dojmu nebylo šedesát, nýbrž třicet dva let.
„Matt Fischer, operátor CNN, co pro vás mohu udělat?“
„D-dobrý den, jmenuji se Jeff a před malou chvílí jsem v televizi uviděl reportáž vaší televize o explozích v centrech měst,“ začal velice pomalu, aniž by dával operátorovi tušit, co se bude dít.
„Je mi líto, ale nemohu vám sdělovat žádné detaily,“ předpokládal, kam Jeff míří.
„Ne, ne, ne, vy mě nechápete, já nevolám kvůli detailům, které byste mi mohli prozradit, ale kvůli detailům, které mohu sdělit já vám,“ zaujal operátora, který byl sice zvyklý na velké množství takovýchto nabídek, ale v Jeffově hlase uslyšel něco, co jej přesvědčilo, že možná půjde o něco velkého.
„Právě teď na vaši internetovou adresu posílám velké množství dat a fotek, které jsem pořídil během celého roku svým teleskopem na oběžné dráze Země,“ na chvíli přestal a sledoval Paula, jak započal posílání obrázků.
Sluchátko bylo chvíli tiché a až po necelých pěti minutách se konečně ozval hlas operátora, který přenos dat pečlivě sledoval.
„Co to je?“ nechápal, co by měl na fotografiích vidět.
„To, jsou vesmírné lodě amerického letectva. Teda aspoň předpokládám, že jsou naše,“ trošku zafuněl do sluchátka při vyluzování neurčitého zvuku.
„Je vám jasné, že takové fotky se dají vytvořit například ve photoshopu, a jiných tomu podobných programech?“ diskreditoval informace, které právě obdržel.
„Je mi jasné, že tomu nevěříte, ale můžete to projet rozpoznávacím softwarem, který vám potvrdí, že ty fotografie jsou pravé, navíc v levém dolním rohu jsou veškeré informace o pozorované oblasti. Úhel náklonu, hvězdná deklinace a další potřebné údaje,“ přesvědčoval o pravdivosti operátora, který mu pomalu začal i přes svůj skepticismus věřit.
„Dejme tomu, že jsou ty fotografie pravdivé, co po nás chcete, abychom s nimi udělali?“
„Naložte s nimi dle vašeho uznání, ale předpokládám, že je zveřejníte a dáte lidem odpovědi na otázky, zdali jsme ve vesmíru sami, což jsem právě dokázal, že nejsme,“ přešel ke konci hovoru.
„Jen pro informaci, jsem Jeff Hutchinson z Wyomingu, fotku případně pošlu později,“ ukončil spojení s obrovským zadostiučiněním, že konečně ukončil otázku tak starou, jako lidstvo samo.

Orbita
Na orbitě se kromě těžce poškozeného a naprosto nehybného Hammonda pohybovalo zhruba padesát 302jek, které pozemské továrny dokázaly po útoku wraithského superúlu za necelý rok vyprodukovat. Jejich velitel, plukovník Telford dozajista nezapomněl na své poslední velení na základně Ikarus, když jeho letky nedokázaly zadržet transporty plné pozemních sil. Tomu se chtěl dnes vyhnout a byl ochoten pro to udělat cokoliv.
„Tak jo, za pár vteřin je tady máme, dneska chci vidět špičkovou práci, nesmíme jejich transportům dovolit dostat se na Zem,“ klidným, vlídným hlasem motivoval své spolubojovníky k výkonu, který by vstoupil do dějin.
Nemohli sice vážněji ohrozit Ha’taky, na ně ale byla připravena Atlantida v křesle s McKayem, který si na podobný kousek troufl poprvé. Nyní ale nastal čas bojů a všichni netrpělivě čekali na příchozí lodě, které se objevily dle očekávání na stabilní orbitě Země.
„Nestřílet,“ vykřikl Telford, když se přímo před ním objevil pravý hangár Odyssey, která jej málem smetla.
Podobná situace potkala i další členy letky, kteří však měli dost času na úhybné manévry, které naštěstí neskončily katastrofou.
„Co se tu kruci děje? Myslel, jsem, že to měli být Luciáni,“ nevěřícně pokládal spíše řečnickou otázku.
V Pentagonu a i na Atlantidě se všem ulevilo, když se před 302jkami objevila čtveřice pozemských bitevníků.
„Spoj…“ přerušilo Jacka bílé světlo, v němž se objevila čtveřice velitelů pozemských křižníků třídy Daedalos.
„Já myslel, že tohle by zde nemělo fungovat?“ hodil očkem po Walterovi, který ihned přispěchal s vysvětlením.
„Pane, před měsícem došlo k úpravě rušiček tak, aby při vyslání určitě frekvence došlo k propuštění hmoty,“ polohlasně vysvětlil Walter a přivítal zasalutováním všechny příchozí plukovníky.
„Už si vzpomínám,“ usmál se O’Neill a stejně jako Walter přivítal Davidsona, Ellise, Caldwella a Jia.
„Vy jste nám dali, pánové.“
„Omlouváme se, ale došlo k neočekávané situaci,“ chopil se slova Caldwell.
„Když jste nás kontaktoval, ihned jsme zprávu přeposlali do záložní řídící místnosti. Bomby byly na místě, o němž jste mluvil, ale neměli jsme tušení, jak bombu v tak krátkém okamžiku deaktivovat, aniž bychom způsobili samovolnou explozi,“ na chvíli se odmlčel, načež se slova ujal plukovník Ji.
„Než jsme se vůbec stihli kolektivně shodnout, nálože zmizely z lodě. Bohužel byly napojeny na subprostorový vysílač a anténu, díky níž chtěl, ať už to byl kdokoliv bomby odpálit,“ dostal se k části, která dávala víc otázek než odpovědí.
„Jak mohly bomby jen tak zm…“ došlo Walterovi, že to byla práce někoho mnohem chytřejšího a hlavně rychlejšího.
„Asgardé,“ usmál se a poskytl odpověď na jednu z otázek.
„Ano, Asgardé se díky spojení mezi našimi loděmi mohly mnohem rychleji rozhodnout a s tím i mnohem rychleji jednat, což nám dozajista zachránilo život, ujal se Caldwell opět slova, čemuž všichni velitelé přitakávali.
„Medaile jim dáme později, teď mi ale vysvětlete, proč jste vstoupili do hyperprostoru?“ zajímala Jacka hlavně tato část, která mu díky stresu zkrátila život o několik drahocenných měsíců.
„Za to můžeme svým způsobem my,“ poškrábal se na temeni hlavy a nechal Ellise dovysvětlit situaci.
„Po tvrdých bojích nad Hebridanem byl Daedalos nejvíce poškozen a jeho štíty byly i přes poměrně dlouhou cestu v hyperprostoru velice slabé. Asgardé nedokázali odhadnout sílu explozí a proto rozhodli, že bude lepší skočit do hyperprostoru, což se nám paradoxně lehce vymstilo,…“ zapojil se Jack do monologu.
„Jistě, jistě…Asgardé nepočítali s tak rychlou explozí a při vstupu vás zasáhly rázové vlny, které vás poslaly o několik světlených let dál, než jste původně chtěli,“ vzpomněl si na příhodu s explozí slunce, při níž zlikvidovali spolu s původní SG-1 i obrovskou část Apophisovi flotily.
„Asi tak nějak,“ přitakal Davidson, poukazujíc, že byla bomba připojena na subprostorový vysílač a anténu, jíž se při transportu taktéž museli chtě nechtě zbavit, což vysvětlovalo absenci jakéhokoliv spojení nebo subprostorového vysílání pozice.
„Každopádně jsme velice rádi, že jste z hyperprostoru vyskočili vy a ne flotila Luciánské Aliance, poslal velitele zpět na loď, s tím, že se za půl hodiny sejdou kvůli situaci na Zemi a hlavně Hebridanu, v zasedací místnosti 225C.

Mléčná Dráha, Hebridan, 10. Října 2009
Zatímco orbita zcela bezpochyby po zničení základny ovládající satelity patřila aschenské konfederaci, hlavní město připadlo Zemi a o zbylá rozsáhlá území se vedl litý boj, do něhož díky zbídačené obraně brány vstoupila třetí strana v podobě Aschenů. Ti dokonale zaskočili přeživší po orbitálním útoku a neměli takovou práci s jejich usmrcením, případně zajetím. Pozemskému velení v čele s mobilním přívěsem se to pochopitelně nelíbilo, a proto alespoň na chvíli upustili od dobývání dalšího území v bezprostřední blízkosti hlavního města a převeleli několik jednotek k bráně, která byla stále otevřená a každou vteřinou na Hebridan proudil další a další Aschen. Průběh bitev se začal stále více komplikovat, neboť Země se svým spojencem, jaffským Bratrstvem, musela dělit své síly na více front a více úkolů, což bylo více než složité. Hlavní část bojovala stále v hlavním městě, které i když z většinové části patřilo pozemským, případně jaffským jednotkám, protože je neustále napadaly posily Hebriďanů, které se stahovaly z celého Hebridanu, i když byl jejich přesun do značné míry limitován. A to díky Sun-Tzu, které před svým odletem stihlo naprosto zdecimovat leteckou obranu, která nyní nečítala ani jeden stroj. Proto nebyl nápor na udržení města tak enormní a velení si v rámci možností mohlo dovolit spustit druhou část operace, kvůli níž tu byli.
„Jak jsou na tom oddíly tři, čtyři a pět?“ prohodil generál k jednomu z operátorů, který monitoroval veškerou komunikaci.
„Všechny oddíly jsou vzdáleny jen několik minut chůze od táborů,“ přitiskl ruku na sluchátko, které se na chvíli přepnulo, aby přijímalo konkrétní navolenou frekvenci.
„Výborně, a co 302jky?“
„Za dvě minuty budou na dostřel,“ překontroloval jiný operátor senzory.
„A brána?“
„Dva stíhači hlásí několik desítek Aschenů a další stále přicházejí, žádají o povolení střílet,“ otočil se operátor na generála, který s hrnkem kávy začal usilovně přemýšlet.
„Povolení uděleno.“
Operátor předal zprávu na 302jky, které udělaly blízký přelet nad bránou, kousek opodál otočku a svými miniguny zaměřily své cíle. Desítky žlutých střel pročísly oblast nad bránou a s dunivým dopadem rozrazily první linie Aschenů, kteří svými zbraněmi mířili na obě 302jky. Ty do bezprostřední blízkosti brány vyslaly po jedné raketě, které s ohlušující ránou explodovali, a zabily minimálně padesátku mužů. Vedlejším účinkem bylo svržení brány, která se ve vydolovaných dírách nemohla udržet a překulila se dopředu, čímž svým způsobem vyřešila problém s Ascheny. Bohužel tak pozemské jednotky přišly o zásobovací linii, která byla v těchto dnech více než důležitá.
„Pane, stíhači hlásí, že se jim podařilo zarazit přísun nových aschenských jednotek,“ nedokončil celou zprávu, operátor, který netušil, jak to generálovi říct.
„Výborně, ti chlapci u mě mají pivo,“ rozradostnil se generál, kterému tak ubyla jedna starost.
„Ale nechtíc při útoku shodili bránu, takže je teď nemožné posílat sem nějaké zásoby,“ vystřelil to ze sebe čekaje velice rychlou generálovu explozi.
Ten místo toho, jen usrkl kávu a se zaťatými rty a pěstmi se uklidnil.
„Až jednotky vyčistí okolí brány, pošlete tam inženýry, aby nám ji zase postavili a informovali Zemi o stavu, který se nám tu trochu komplikuje,“ již ledově klidným hlasem přikázal operátorovi, který informace přerozdělil a předal dál.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ

Helekde by 302 vzali miniguny já bych to nazval dvojice kanonů řekl bych ale to je jedno ale jak si nás mohl nechat v domění že je flotila zníčená ale jinak je to povedené a zachránil jsi 800 lidí v podstatě pokud jsou 304 stejné vtvé povdícke i v seriálu.Jinak radostná chvíle pro zemi 3 klenoty jsou v pořádku lehce poškozený Daedalos a nepoužitelný hammond to neni špatné.

pěkný díl už se těším na další díl

Myslím že to všichni a teď mi to došlo on tímto odkryje kus hvězdné brány a letecvo nebude mít na výběr a řekne ten zbytek snad se pletu protože znát příběh dopředu pak není překvapení.

[Marks]

Lodičky jsou v pořádku a všichni žijí, juchůůůů