Tak tady máme další díl, který se odehrává asi tak tři vteřiny po konci minulého, snad se bude líbit...
No victory...
Chodbou v SGC šla skupinka lidí, ve které byl generál Landry a Vala. Jaffové je vedli k místnosti s bránou a když k ní došli byla brána zrovna otevřená. Jaffové je postavili před rampu a křikli něco na dalšího jaffu za rozbitým sklem v řídící místnosti. Ten bránu zavřel a začal vytáčet další adresu, kam pošlou vězně. U čtvrtého symbolu bylo zadávání přerušeno příchozí červí dírou. Horizont se ustálil a jaffové namířili na bránu své zbraně. Po pár vteřinách z brány vypadla vysílačka, ale jaffové neměli tušení, co to má znamenat a stále čekali, jestli někdo projde.
Horizont se zavlnil a z brány vyšla téměř dva metry vysoká postava v lesklém černém brnění a lehce zkresleným hlasem rozkázala
„Propusťte zajatce!“
Jaffové místo odpovědi, zahájili palbu. Neznámý vytáhl kladivo a výbojem usmažil jaffu v řídící místnosti. Rozběhl se ke čtyřem jaffům, kteří hlídali zajatce a stříleli po něm jako zběsilí. Pár údery zabil všechny strážné a podíval se na lidi, kteří se krčili u země. Zvedl hledí helmy a pod ním byl vidět Jackův obličej.
„Generále Landry vytočte stanoviště Alfa a zmizte odsud.“
Ze skupinky vyběhl jeden z techniků a v řídící místnosti okamžitě začal vytáčet adresu. Vala hned odtáhla Jacka bokem.
„Co tady děláte?“
„Jdu zachránit Adriu. Řekl bych, že je to jasné...“
„Anubis zničí Zemi Davisi!“
„Zemi zničí pokud se ji pokusí Aliance osvobodit. Anubis nezabije sedm miliard otroků jenom kvůli mě...“
Brána se otevřela a skupinka prošla skrz. Vala se ještě otočila za Jackem a nakonec taky zmizela v modrém horizontu. Když se brána zavřela, tak Jack vyskočil na pokroucený kus zničené iris a vylezl na vrcholek brány. Přešplhal po úchytném mechanismu až ke zdi, skočil na ocelovou konstrukci na stěně a proskočil okno do zasedací místnosti. Zabil dva jaffy, kteří v ní zrovna byli a pokračoval chodbami k výtahu. Po cestě sice potkával pěšáky, ale ti pro něj nebyli problém. Až když stál ve výtahu a mířil na povrch, rozezněl se alarm a výtah zastavil. Jack na nic nečekal, vyrazil stropní panel a začal šplhat po stěnách výtahové šachty nahoru. Patnáct pater bylo i v thorově brnění namáhavých a když roztahoval dveře na povrchu byl, už zadýchaný.
Venku už byla tma, což mu dávalo výhodu, ale musel se dostat z tunelu a přes bránu někam do lesa. Všude bylo podezřele prázdno a když došel k východu, tak zjistil proč. U brány čekalo asi patnáct jaffů a deset Anubisových supervojáků.Davis vytáhnul kladivo, zapnul štít a rozběhl se přímo proti nim.
Než doběhl přes prázdný prostor, jeho štít selhal pod palbou a na posledních dvou metrech dostal pár zásahů do plátování. Prvnímu jaffovi pravačkou chytil zbraň, kladivem ji přelomil, jednu část použil k probodnutí jejího vlastníka a druhou umlátil dalšího jaffu. Mezitím ruka s kladivem obíjela brnění supervojáka a levou nohou udržoval dva jaffy v bezpečné vzdálenosti. Po pár oťukáních supervojáků našel jejich slabinu... hlavu. Jediným úderem shora zarazil helmu dvacet centimetrů do brnění a voják se skácel k zemi. Všichni supervojáci leželi na zemi mrtví, Jack zvedl jednoho z posledních jaffů a mrštil s ním na zbytek. Využil jejich rozptýlení, přeskočil bránu a zmizel v tmavém lese.
„Tak to by bylo... ještě se dostat do Švýcarska...“ pomyslel si a pokračoval v neúnavném běhu potemnělým lesem. Po pár minutách musel překonat asi kilometr široký úsek plný rodinných domků. V celém městě byl vypnutý proud, ale hořící domy dodávaly světla až moc. Nebylo se tady kde schovat a tak, i když viděl několik jaffských hlídek, vyběhl z lesa a sprintoval po cestě, přes plot, zahradu,plot a zase po cestě a sem tam po něm někdo vystřelil. Na druhé straně v lese sebou seknul do křoví a čekal jestli ho půjde někdo hledat, ale nevypadalo to, že by o něj jaffové jevili nějaký zájem.
Během následujících čtyř kilometrů cesty lesem se nestalo vůbec nic. Okolní ticho narušovaly jen stíhače nepřítele, které se sem tam prohnaly vzduchem. Jack dorazil k dálnici, na které stály opuštěné, případně zničené vozy a přešel ji na druhou stranu. Teď začínala nejtěžší pasáž cesty k Petersonově letecké základně... několik kilometrů hustě zastavěné oblasti.
Ze začátku stály jen rodinné domky a Davis přelézal ploty mezi zahradami a plížil se ve stínech. Když dorazil na konec bloku, tak po cestě zrovna přecházela skupina jaffů. Jack si lehnul do ozdobného keře a pozoroval je. Dva zůstali stát u dveří na druhé straně cesty a zbytek šel dovnitř odkud se začal ozývat křik. Davis zhodnotil situaci velice rychle. Postavil se, udělal pár kroků zpátky a rozběhl se proti stožáru elektrického vedení. Vyběhl po něm asi dva metry a obkročmo se zachytil. Vyšplhal až k elektrickému vedení, přes jeden drát přehodil kladivo, chytil se ho oběma rukama a zhoupnul se. Během vteřin byl na druhé straně cesty, kde se pustil a z pěti metrů přistál na hlavě jednoho z jaffů. Druhému uštědřil tvrdý zásah do břicha kladivem a rukou mu zlomil vaz.
Vyběhl po schodech a rozrazil dveře několikapatrové budovy. Běžel za křikem a po cestě míjel vyrabované a zničené byty. Ve třetím patře narazil na čtyři jaffy, kteří kopali do dvou mužů na zemi a v rohu křičela starší žena držící dítě.
Jackovi se zatmělo před očima a skočil dovnitř. Jaffové se nestihli ani pohnout a s polámanými vazy se tři sesunuli k zemi. Čtvrtého Jack zvednul nad hlavu a zlomil mu páteř o koleno. Helma hlásila, že oba muži jsou až na modřiny v pořádku. Jack jim pomohl vstanout a oba vystrašení muži se vrhli k ženě s dítětem. Jack oknem zaslechnul další jaffy, asi našli mrtvoly...
„Vezměte si co potřebujete a zmizte zadním vchodem... Koupím vám čas.“ Řekl Davis a vyběhnul z bytu a po schodech dolů. Ještě slyšel, jak za ním volají, že děkují.
V prvním patře se schoval ve vchodu do jednoho z bytů a když jaffové vybíhali do horních pater, tak chytil prostředního, vtáhl ho dovnitř a z hustého šera se ozvalo pouze křupnutí. Ostatní jaffové a jeden supervoják okamžitě začali do dveří střílet, ale Jack už tam dávno nebyl. Skrz stěnu dva metry vedle dveří projela ruka, chytila jaffu za hlavu a vší silou s nim praštila o zeď. Jaffové opět pálili na místo, kde byl zabit jejich kolega. Davis se tentokrát vynořil ze tmy dveří na úplně jiné straně chodby. Proběhl skrz skupinku, uchopil dva jaffy a zmizel s nimi v dalších dveřích. Po pár výstřelech z tyčové zbraně se opět rozhostilo ticho. Jako finále Jack propadl přes strop přímo mezi dva jaffy a supervojáka, kterého chytil oběma rukama za hlavu, vyskočil a pravým kolenem mu urazil přilbu, přičemž mu zlomil vaz. Dva jaffově se dali na útěk, ale něž vyběhli ze dveří, tak je Jack dohnal a oba zabil holýma rukama. Ze spodního bytu vyběhli další tři lidé, kteří se tam schovávali a sledovali Davise, jak likviduje jejich utlačovatele.
Jack prorazil stěnu, které vedla na dvorek za budovou a pokračoval ve své cestě. Procházel vnitřními prostory budov a jednou za čas zlikvidoval skupinku jaffů, nebo pomohl lidem utéct. Konečně se blížil k letišti, ke kterému to bylo maximálně pět set metrů. Přeběhl cestu a ve tmě mezi obchodními domy doběhl až k okružní cestě před hlavní halou, ve které byla všechna světla zapnuta a přes prosklené průčelí viděl desítky jaffů pochodujících sem a tam.
Uprostřed byly kruhy, u kterých stál postarší muž s šedivými vlasy a rozdával rozkazy. Jack si prohlédnul budovu a na rohu si všimnul služebního vchodu. Přesunul se naproti něj přes cestu a když byl vzduch čistý přeběhl. Hrubou silou urval kouli na dveřích a vešel. Byl přímo ve skladu letištního obchodu, což mu přišlo vhod. Už byl vzhůru čtyřiadvacet hodin a nejedl půl dne. Vzal v oddělení oblečení větší batoh a začal do něj cpát müslli tyčinky, energetické nápoje a jinou zdravou stravu.
U vchodu do obchodu se mihnul stín a Jack se přikrčil za regálem. Slyšel zkreslený mužský hlas říct jen „Jaffa kree!“ načež se v obchodě rozsvítilo a začali jej prohledávat... museli vědět, že je tady.
Davis v podřepu proběhl uličkou až na konec a potkal tam jaffu. Tím skončila tichá část akce. Skočil po něm a po krátkém zápase ho usmrtil. Na jeho pozici se mezitím sbíhali ostatní nepřátelé, u dveří stáli dva supervojáci a mezi nimi šedovlasý muž. Davis zlikvidoval další dva jaffy a stále v podřepu se přesouval blíže a blíže k východu. Přeskočil pokladny a vrhnul se na dva supervojáky. Jednomu zarazil helmu do zbytku brnění a poté, co druhému zpřelámal všechny končetiny, dal ránu z milosti i jemu. Muž se mezitím dal na útěk, ale Jack ho nehodlal nechat jen tak odejít. Přesunul pár ovládacích prvků na kladivu a hodil ho po něm. Kladivo se tentokrát nenabíjelo a když bylo u cíle, tak ani neexplodovalo. Zasáhlo muže do lopatky a přeneslo se i s cílem zpět k Davisovi. Ten ho chytil pod krkem, opřel o zeď a zvedl do vzduchu... měl pro něj pár otázek.
„Kde máte zaparkované nějaké nákladní lodě šmejde?!“
V mužových očích se zablesklo
„Já jsem Cronos! Jak se opovažuješ na mě promluvit červe?!“
Davis mu dal jednu ránu do břicha a Cronos vyplivnul krev.
„Tak naposledy... Kde máte lodě?! Vyklop to, jinak si můžeš chystat bednu...“
„Já jsem bůh, bohové nemůžou zemřít!“
Davisovi došla trpělivost a s tím, že si loď najde sám Cronose spustil na zem. Přitlačil ho nohou k podlaze, oběma rukama uchopil jeho hlavu a škubnul tak prudce, že úlomky páteře zabily i symbionta.
Hodil na záda batoh a obslužnými chodbami došel až k východu na letištní plochu. Optické systémy helmy nezaznamenaly jedinou loď na otevřeném prostranství. Jack tedy zkusil náhodně oběhnout několik hangárů přičemž v každém zabil několik jaffů a v jednom osvobodil letecký personál, který okamžitě vyrazil do přilehlého lesa. Na pátý pokus se trefil a v hangáru našel nákladní loď. Otevřel dveře, zkontroloval jestli někde nejsou jaffové a odstartoval. Hned, jak se odlepil od země zapnul neviditelnost a namířil si to do Švýcarska.
A tady ko delší době PDF. Poděkování za korekci a tak různě Jakopovi

http://leteckaposta.cz/736643914