SG: Phoenix 56.díl ...Jsme položili své živo

[Dragon]

že se nestydíš já za to nemůžu a už vůbec jsem ti neříkal ať ho dáš na tři část já naopak nadávám jak to utínáš

takže radím to co jakop přede mnou...koukni se do zrcadla a vynadej tomu co v něm bude stát

Zajímavý díl. Opět se objevilo více otázek než odpovědí. Myslím že ukončení dílu/ části je vcelku dobré a vkusné

Jen by mě zajímalo kolik je plánováno dílů

Pročpak? To ti ty dva mluvící a jeden nájezdový tak vadily?
Ice: Díky Ty mi vždycky děláš radost

tominocz: Neboj, dílů je ještě dost a další díly se objeví rychlostí světla, takže se nemusíš bát, že St0rm brzy přestane vydávat

St0rm píše:

Ice: Díky Ty mi vždycky děláš radost

Moc si nezvykej. Dragona jsem taky chválil a pak ho zkritizoval až jsem se bál, že mi něco udělá

Pokračovanie trošku slabšie, ale nie veľmi.
Teším sa na pokračovanie.

Dámy a pánové, dneska mám vynikající náladu a i když vím, že to je rychle, vám sem dám za odměnu další díl

Goméz

„Tak tohle mohlo dopadnout určitě lépe“ pomyslel si Goméz, když ležel tváří v mokré trávě. S bolestivým syknutím se převalil a podíval na své prostřelené břicho. Ležel ve tmě na studené zemi a nemohl pohnout nohama. Vytáhl z pouzdra jednu z příručních zbraní a překontroloval zásobník. Byl připraven na všechno.
V plukovníkově kajutě blikal příchozí hovor. Westwood zrovna něco řešil s majorem Gomézem, naznačil mu ať chvíli počká a přijal hovor. „Plukovníku Westwoode, mám pro vás první úkol. Sice by se nám hodil Phoenix na oběžné dráze, alespoň než opravíme naše vlastní lodě, ale tato mise nepočká.“ Plukovník přikývnul a O’Neill pokračoval „Naše rozvědka má potvrzené informace o Anubisovi. Skutečně našel další antickou databázi. Nejsme si jisti, zda mu antické zařízení nahraje do paměti znalosti Antiků, nebo ho bude muset rozebrat a extrahovat informace po staru. Tak jako tak musí být zařízení zničeno. Právě k vám přenáším detaily mise.
Někde ve tmě zakřupaly větvičky a Goméz se snažil nevydat ani hlásku. Mezi stromy viděl pohybující se siluety lidí, pravděpodobně nepřítel. Vypadá to, že ho neviděli a pokračovali dále v průzkumu.
„Sežeňte majora Davise a dostavte se do mé kajuty.“ Zaznělo z Gomézovy vysílačky. Major nemusel dlouho hledat. Davis byl poslední dva dny v kuse na ošetřovně, kde seděl vedle Adriina lůžka a čekal až se probudí. Došel k němu a lehkým zatřepáním ho probra
„Majore máme první misi, plukovník si přeje s vámi mluvit.“ Oba majoři došli do plukovníkovy kajuty. Tam se jim dostalo shrnutí mise. Infiltrace nepřátelské základny, sehnat nějaké informace, odpálit antickou knihovnu a ustoupit. Plán zněl velice jednoduše, ale jeho provedení bylo už poněkud složitější. „Vzhledem k tomu, že jde v podstatě o blackops misi je účast dobrovolná. Majore Davisi, jak dáte dohromady tým dejte mi vědět.“ uzavřel Westwood rozhovor. Davis vyrazil shánět dobrovolníky a Gomézovi právě začínala služba na můstku, nudných osm hodin... „Vezměte nás na zadané souřadnice“ rozkázal sotva se posadil.
Po necelých dvou hodinách byl Davis zpátky a Goméz se rozhodl přihlásit jako další dobrovolník. „To máme celkem čtyři“ řekl Davis a zmizel ve dveřích plukovníkovy kajuty.
Pár minut na to už byli všichni čtyři ve zbrojnici a navlékali se do speciálních kombinéz. Vypadaly v podstatě jako neoprén,ale šlo o kevlar vyztužený triniovými vlákny. Na obou bocích bylo zabudováno pouzdro na příruční pistoli, po obvodu pasu se nacházely kapsičky a na záda se dal připevnit malý batoh, nebo těžká zbraň. Majoři Goméz a Davis měli za úkol přímou infiltraci, kapitán Williams z S.A.S. obstaral krytí odstřelovací puškou a poručík Martinéz byl záloha. „Tady máte naši největší zbraň“ řekl Davis a rozdával svým mužům balíček tří tabletek. „Každá z nich je osm hodin neviditelnosti pro senzory, jediná nevýhoda je, že nás neuvidí ani naši.“
„Majore proč tu základnu prostě nerozstřílíme z vesmíru?“ zeptal se Martinéz. „Bylo by to jednodušší, ale Anubis nesmí vědět, že v tom máme prsty. Odplata vůči Zemi by na sebe nenechala dlouho čekat. Ze stejného důvodu tady necháme všechny osobní věci a naše vybavení nemá žádné značení... V podstatě neexistujeme.“
Loď vystoupila z hyperprostoru mezi měsícem a plynným obrem a okamžitě zapnula maskování. S motory na třetině výkonu se plížili k cílové planetě, kolem které stála početná flotila a v docích na oběžné dráze se stavěly nové lodě. Phoenix prokličkoval mezi hlídkujícími plavidly až k planetě „Majore Davisi vysadíme vás, ale nemůžeme zůstat v dosahu, je tu příliš husto a někdo by do nás mohl narazit. Přiletíme na kontrolu každých osm hodin“ oznámil Westwood vysílačkou a nechal komando transportovat na temnou stranu planety. Phoenix se otočil a namířil si to k plynovému obrovi.
„Polkněte první tabletky, nasadit helmy a v před“ zavelel Davis. Čtyřčlenná skupinka se pohybovala lesem jako přízrak, k základně to byly čtyři kilometry a potkali jenom jednu hlídku nepřítele. Nejnebezpečnější byl svit dvou měsíců, stačilo se špatně postavit a alarm by na sebe nenechal dlouho čekat. Na kopečku, asi půl kilometru před ležením nepřítele, se zastavili a kapitán Williams se “zabydlel“ se svou puškou. „Máme šest hodin než vyprší první tabletka, já a Goméz si najdeme cestu do tábora, Martinézi vy nám nachystáte ústupovou cestu, Williamsi nestřílejte dokud nedostanete povel. Udržovat rádiové ticho. Jdeme na ně.“ rozdával povely Davis.Tři černé siluety sklouzly z holého vršku kopce zpátky do lesa. Někde v lese se Martinéz odpojil a začal chystat ústupovou cestu a posledních sto metrů se přes louku plížili už jenom dva.
Když se dostali k prvním budovám, tak zpomalili a začali mapovat pohyb nepřátelských hlídek. „Gomézi vidíte támhle tu budovu? Vypadá na velitelství základny. Nebylo by na škodu překontrolovat, co tam mají“ ten jen přikývnul a oba se po obvodu základny vydali k budově, kterou obcházeli dva strážní. Oba členové komanda leželi ve vysoké trávě a necelé tři metry před nimi obcházeli po štěrkové cestě strážní. Jeden se zrovna vracel zpátky do osvětleného středu základny a jeden zůstal pozadu. Goméz neváhal, v tichosti se nadzvedl a přikrčený běžel k jaffovi, těsně před cílem vytasil nůž, skočil mu na záda, chytil mu pusu a jedním prudkým pohybem přeříznul strážnému krční tepny. Na poslední chvíli ho stihl zatáhnout do trávy, protože se za rohem objevil druhý strážný. Chvíli tam stál a když jeho kolega nešel, tak se rozhodl ho překontrolovat. Když vstoupil do stínu, tak si všimnul rozhrnutého štěrku směrem do trávy. Vydal se prozkoumat kam stopy vedou, ale byla to ta poslední věc, co v životě udělal. Když byl asi pět metrů od kraje louky, tak objevil mrtvého jaffu, než však stihl jakkoliv reagovat, nůž mu projel krkem a on se s chroptěním svalil vedle kolegy.
Goméz vytáhl z kapsy balíček pilulek, už měl poslední a stálo před ním rozhodnutí. Vezme si ji a bude tu ležet dalších osm hodin, nebo si ji nevezme, bude mít šanci na záchranu, ale zároveň se objeví na senzorech nepřítele? Chvíli přemýšlel a potom do svého vyschlého krku natlačil poslední tabletku.
Davis s Gomézem se prohrabovali krámy v budově velitelství a hledali jakékoliv užitečné informace. Už měli pár nákresů a plánů. Davis naznačil, že našel, co hledali. Zmáčknul pár knoflíků a z pultu vyjel datový krystal, který strčil do batohu.
Když se přesouvali k tunelům vedoucím od velitelství dovnitř pevnosti, která si seděla nad základnou, tak uslyšeli velké množství kroků. Každý se okamžitě schoval za první překážku, kterou viděli. Z tunelů napochodovalo do velitelství přes deset jaffů a pokračovali někam ven. Oba vyrazili hned, jak byl vzduch čistý, měli zvláštní pocit, že to jde všechno až příliš hladce.
Proplížili se až do pevnosti a Davis zastavil a vytáhl mapku. „Někde tady by to mělo být“ řekl a rozhlížel se po dveřích. Asi u třetích se zastavil, kývnul na Goméze a každý se postavili z jedné strany. Vytáhli zbraně a Goméz aktivoval panel dveří. Uvnitř laboratoře byli pouze tři Goa´uldští vědci, všichni zabráni do práce. Goméz neváhal ani vteřinu a dva z nich zabil přesným zásahem do hlavy. Třetí se otočil a napřáhl ozbrojenou ruku, v tom okamžiku mu Davis prostřelil čelo. „Je to tady!“ houknul Davis z rohu laboratoře a už vytahoval z batohu balíčky výbušnin.
Rozmístili nálože po celé místnosti a vyrazili zpátky k tunelům. Na chodbách občas potkali hlídkující jaffy, ale vždy se jim povedlo schovat. Když se takhle kryli před procházející skupinkou zaslechl Davis něco o vězni s důležitými informacemi a záznamech jeho výslechu. Naznačil Gomézovi, aby zkusil najít záznamy a on sám se vydal zjistit, co je vězeň zač. Chvíli se motal chodbami ve směru odkud přišla poslední skupinka a konečně našel, co hledal. Vězeňské křídlo bylo zavřeno pevnou mříží, jediná cesta dovnitř vedla ventilačním systémem. Vyšrouboval mřížku na stěně, protáhl se dovnitř a zadělal za sebou mřížku. Našel si cestu do ventilační šachty nad tunelem do vězení a po necelých pěti minutách, které strávil plazením za křikem,našel vězně. Nahlédnul dovnitř, kde zrovna mučitel vybíral nový nástroj a podíval se na vězně, který právě zvedl hlavu. Davis nevěřil vlastním očím... Teal‘c!

Hezké že jsi nám uveřejnil další díl,ale kdy už bude ta slibovaná velká akce? Pořád samé upovídané díly a skutek utek
Jinak mě vcelku zarazilo toto:

...on se s chrochtáním svalil...

myslím že příhodnější popis by byl že chroptil než chrochtal
A také mi přijde podivné, že major jde hledat dobrovolníky na misi a po dvou hodinách má dva lidi. Vcelku odvážní ti lidé z posádky

Jo ze? a toho chrochtani jsem si nevsiml, ja tam mel urco chopteni a od Jakopa se mi to vratilo takhle. Uz sem prepisoval opravene plynovy obr zpatky na plynny... nwm jestli mu to dela word automaticky...
EDIT: A akce to je... sice silet op, ale je to akce velka akce je az po tomhle dvoudilu nwm jestli tam mezi tim je jeste jeden dil, nebo ne... Ale budou dve vesmirne bitvy hned za sebou.

St0rm: To chrochtáním jsem vůbec neopravoval, toho plynného obra jsem opravil, ale špatně, to přiznávám.

Začíná se nám to zamotávat
Akce to sice byla, ale nám, lidem namlsaným vesmírnými bitvami, se tím asi moc nezavděčíš(tím vůbec neříkám, že to bylo špatné)

PS: Westwooda degradovali?

„Majore Westwoode...

jakop: Rozbij prasátko, nakup spoustu knížek kde se zabíjí střílí a umírá, případně zkoumá vesmír, přečti si je a pak pokračuj v korekcích

Westwood byl opět povýšen nějak mi to tam uteklo

St0rm: To jsme dva, a to jsem to četl několikrát.

Ice: Já toho mám načteno dost, ale občas se najde něco, co opravím špatně, ale to můžeš najít v novinách. Jinak tady je třeba problém i s nářečím. St0rm bydlí kousek od Ostravy a já ve Východních Čechách a tak to, co on řekne v jazyku, který má ve svém okolí, já řeknu jinak, protože jsme každý tak zvyklí.

na to napíšu a řeknu jediné: Ostravaci, kratci zobaci
Já to znám moc dobře od kámoše, taky z ostravska a někdy si rozumět je vcelku fuška.

St0rm: Nech Ti tá nálada vydrží aj ďalej.
Ináč príbeh aj s načatou akcijkou sa mi páči, uvidím ako máš vymyslené pokračovanie.

Sice mám dobrou náladu i dnes, ale další díl nebude

To je dobře že další díl dnes nebude, alespoň se i nám zlepší nálada a to víc než tobě

No tak dneska bude, bude

[Patas25]

dělej safra porte máš na to 13 minut

No tak včera nebyl nebyl bohužel sem od 17:30 byl v práci až do 22:30, potom akce a doma jsem ted... takze bude zitra
EDIT: Dneska

Se skluzem, ale je tady pokračování

Teal'c

Bolest. Pořád dokola ta nesnesitelná bolest. Jediné, co ho drželo od zlomení byla jeho čest, jeho hrdost a to, jak by jeho umučení využili falešní bohové. „AAARHG“ dostal další šok. Celé mučení vnímal spíše jako divák. Těžce dezorientovaný se rozhlédl, kde je jeho mučitel... Ten si právě vybíral nový nástroj, očividně ho už trojzubec nudil.
Teal’c koutkem oka zahlédl, jak ze stropu spadlo cosi černého a vrhlo se to na goa´ulda, slyšel jenom údery zakončené hlasitým křupnutím. Po chvilce se před ním objevila černá postava, která měla zelené oči a něco mu říkala. Ale Teal’c otupený bolestí nerozuměl ani slovu. Postava zase na chvíli zmizela za ním a uvolnila jeho pouta. Teal’c se s vypětím všech sil postavil a zmatený se vrhnul na černou postavu, s tím, že ho chce určitě taky zabít. Pokusil se o pár úderů, ale záhadný cizinec byl rychlý a Teal’c během několika vteřin ležel na podlaze. Co ho zaráželo bylo, že stále žil.
Po jeho pravici ležela mrtvola goa´ulda s překroucenou páteří a trojzubcem zaraženým zezadu v krku. „Teal’cu, co to sakra děláš?!“ řval na něj Davis, který na něm ležel a vši silou držel jaffu na podlaze. Ten s Davisovým loktem na hrtanu vyprsknul „Kdo jsi?“ Davis chvíli přemýšlel na čí straně Teal’c vlastně v téhle realitě je... Goa´uldi byli sjednocení, nebylo pravděpodobné, že by si navzájem mučili prvního muže. Davis se rozhodl to risknout. „Major Jack Davis, jednotky SEAL, Spojená Země.“ Když Teal’c uslyšel „Země“ tak se přestal vzpírat a Davis ho mohl konečně pustit. Teal’c se začal zvedat z podlahy a Davis položil otázku, která ho pálela na jazyku „Co tu děláte? Velení neříkalo nic o záchraně vězňů...“
‘T‘ už nabral dech a opřený o zeď odpočíval. „Byl jsem zajat při misi na Chulak. SG tým, který mě doprovázel je mrtvý... mě odtáhli sem, abych jim řekl, co vím o obraně Země a nějakém Phoenixu, i když nemám tušení, co tím mysleli...“ Davisovi došlo, že Teal’c je pryč ze Země minimálně týden, ale vysvětlování si nechal na později. „Tak vstávejte a mizíme“ Davis pomohl Teal’covi na nohy a vyrazili chodbami na místo, kde se rozešel s Gomézem. Zamknuté dveře nebyly s klíčem od goa´ulda překážkou a nemuseli tudíž prolézat šachty. Na křižovatce nebylo po Gomézovi ani stopy a času nebylo nazbyt. Davis se rozhodl porušit rádiové ticho „Gomézi! Gomézi ozvěte se!“ ale nikdo nereagoval. Nezbývalo než předpokládat nejhorší a zmizet, než si někdo všimne mrtvých vědců a chybějícího vězně.

Goméz cítil, jak jeho srdce zpomaluje i když by nemělo a pořád ztrácel vědomí. Kolem se začalo rozednívat a široko daleko nikdo.

Když Davis s Teal’cem vycházeli z tunelů začala nejtěžší část operace... dostat se ven. Davis vytáhl detonátor a zmáčknul čudlík. Stěnu pevnosti roztrhnul obrovský výbuch a zlikvidoval laboratoř. „Williamsi střílejte, mám sebou Teal’ca tak pozor!“ zařval Davis do vysílačky. Vyběhli ven a okamžitě zamířili do tmy lesa. Teal’c po cestě zvedl ze země tyčovou zbraň a Davis měl v každé ruce jednu pistoli.
Utíkali do lesa a Williams střílel do pronásledujících jaffů. Když jaffové vběhli do lesa, tak se za dvojicí uprchlíků po cele délce linie stromů ozvaly mohutné výbuchy. Během několika vteřin se všude váleli zranění jaffové a přes oblaka kouře nebylo ani při měsíčním svitu nic vidět. Martinéz odvedl svou práci dokonale a dal se také na ústup. Williams začal zbíhat z kopce dolů hned po odpálení náloží a počkal u úpatí.
Během několika minut u něj byli všichni přeživší a Teal’c se svalil k zemi „můj symbiont je po mučení zesláblý, nejsem si jistý, že to přežije...“ Davis vyvalil oči „vy máte pořád ještě Juniora? Myslím, že po záchraně na vás čeká pár příjemných překvapení.“ Po pěti minutách už bylo slyšet blížící se posily a tak raději vyrazili dále. Davis zkontroloval hodinky, měli necelé dvě hodiny než přiletí Phoenix na pravidelnou kontrolu. Celou dobu šli lesem mlčky. Když dorazili na louku, kde měli sraz s lodí, tak se posadili a čekali, ještě měli pár minut k dobru.

Gomézův dech byl plytký a začal vydechovat krvavé bublinky, své srdce už téměř necítil... Až se zastavilo úplně.

Na louce se vynořil černý stín a namířil si to přímo ke skupince. Byl od nich asi deset metrů, když na něj Davis skočil. Chvíli se prali až příchozí zařval „To jsem já, Goméz!“ Davis ho pustil a pomohl mu vstát. Došli ke zbytku skupinky a Goméz s až přehnaným překvapením vypustil „Co tady dělá Teal’c?!“ Davis mu vysvětlil, jak a kde ho zachránil. Goméz znejistěl, ale hned se to snažil zakrýt a vytáhl záznamy mučení a nějaké další datové krystaly. Davis je přidal do batohu a z vysílačky se ozvalo „... majore máme tady na hoře trochu více práce, do minuty jsme u vás, aktivujte váš majáček.“ Všichni se navzájem dotkli a Davis spustil maják. Teal’c se nebezpečně podíval na Goméze. Ten začal okamžitě utíkat.
Nikdo nechápal, co se děje, ani co to Goméz dělá. „Deset vteřin!“ ozvalo se z vysílačky. Teal’c strhnul z Williamsových zad odstřelovací pušku, zamířil a trefil Goméze prchajícího mezi stromy. Vteřinu na to skupinku pohltilo jasné světlo a zmizela.
„Tak tohle mohlo dopadnout určitě lépe“ pomyslel si Goméz...

[Patas25]

Je to jasné, z Goméza se nám stal haďák.

Aj keď so spozdením, ale predsa sme sa dočkali.
Pekná časť. ´T´ sa znova dostáva do problémov aj keď aspoň prežil.