Část 14.: Konec klonování.. Orijské tajné službě se po pár týdnech po zničení asteroidové základny podařilo zajistit zajímavé informace o jedné z wraithských pozemních základen. Tajná služba byla ve skutečnosti pouze skupina křižáků, kteří měli na starosti styk s informátory na jiných planetách. Jelikož křižáci byli nově příchozími v této galaxii, jakýkoliv pokus o infiltraci vlastních lidí by skoro jistě selhal. Zaprvé neznali jejich zvyky a zadruhé nebylo ani příliš co infiltrovat. Proto se spolehli na pár prověřených informátorů, kteří za odměnu získali navíc jen ujištění, že po smrti se jistojistě povznesou, protože Ori si váží jejich skutků, které pro ně vykonali.
Ale ani místní nemohli proniknout k wraithům, jelikož jediní lidé, kteří u nich přežili déle než do prvního krmení, byli jejich oddanými sluhy, a jakkoliv přesvědčivě by agent dokázal napodobit ostatní uctívače, věřící v božství wraithů, wraithovi by stačilo pár vteřin a ihned by pomocí svých mentálních schopností odhalil, že ve skutečnosti je špehem. Většina informací, které křižáci získali, tedy byla z druhé či třetí ruky a navíc to byly jen zvěsti o tom, co kdo říkal.
Velice účinní však byli, pokud šlo o odhalování nepřátelských pokusů o špionáž. Místní obyvatelé většinou žili v malých vesnicích, kde každý znal každého, a nikoho nepouštěli mezi sebe. Když převorové přesidlovali obyvatele na jednu za svých chráněných planet, vždy tak činili po vesnicích a vždy před tím některý z křižáků z tajné služby hovořil se starostou, jestli se ve vesnici neobjevil někdo nový nebo se někdo nechová podezřele.
Pokud byl někdo takový odhalen, byl okamžitě zatčen a následně vyslýchán právě těmito křižáky, kteří byli zběhlí v mnoha mučících metodách. Pokud jim nic neřekl, byl předán převorům, kterým skoro vždy řekl, co chtěli vědět. Jedinou výjimkou bylo, že zemřel dříve, než se k nim dostal. Nyní se jim ale podařilo zajistit zajímavé informace ještě dříve, než vězně předali převorům.
Ukázalo se, že skutečně patřil mezi uctívače wraithů a měl odhalit, kolik vojáků střeží planetu. Křižákům se zdálo až nepochopitelné, že by si wraithové skutečně mysleli, že mohou planetu dobýt, jelikož zde bylo trvale tři tisíce křižáků a osm převorů. Vězeň ale po menším přesvědčování vyčíslil wraithskou armádu vyskytující se na základně na několik tisíc nejméně. A podle jeho slov wraithů den ode dne přibývalo. To bylo pro křižáky překvapující, jelikož podle toho co slyšeli a věděli o postupu svých jednotek, by wraithů mělo spíš ubývat.
Na základně se navíc měla nacházet wraithská královna, což byl vždy moc dobrý úlovek, vzhledem k jejich omezenému počtu. Křižáci tedy předali své informace převorům a ti rozhodli, že musí dojít k neprodlenému útoku na nepřítele. Armáda se shromažďovala tři dny, než byla plně připravena. Tři těžké křižníky, tři lehké a tři tisíce křižáků spolu s tisícem pegasuských dobrovolníků a patnácti převory.
Dobrovolníci byla skupina místních, kteří již měli dost farmaření a taky wraithů. Dobrovolně se přihlásili a nechali se vycvičit a vyzbrojit. Převorové je posílali většinou do prvních linií, jelikož křižáci byli lépe vycvičeni a vyzbrojeni a tudíž i cennější. Z části dobrovolníků se nakonec stali také křižáci, ale museli projít dlouhým výcvikem a přežít několik bitev, aby se jim to podařilo. První z útočné skupiny vyrazily lodě. Jejich cesta trvala celý den.
Když se na orbitě nad základnou objevily křižníky s doprovodem, nebyli wraithové zcela překvapeni. Jejich dálkové senzory zachytili množství hmoty pohybující se hyperprostorem a zcela správně ho vyhodnotili jako orijské lodě. Jen netušili, že jich bude šest. Na obranu základny se stáhly tři wraithské hive a čtyři křižníky. Byla by to impozantní flotila, kdyby nemusela bojovat proti orijským lodím.
Jakmile začaly orijské křižníky pálit ze svých těžkých zbraní, dali se wraithové na strategický ústupu. Nejdříve zmizeli v hyperprostoru hive, potom dvojice křižníků. Zbylé dva měly podle orijských senzorů problémy s energií a nepodařilo se jim skočit. Místo toho tedy vyrazily směrem k jednomu z měsíců planety. K tomu nejbližšímu. Jako krytí vyslaly všechny své letky dartů. Jelikož šlo ale o stíhače z pouhých dvou křižníků, nebyly příliš velkou hrozbou a jako odpověď byly okamžitě vyslány orijské stíhače. Přesila oriů byla zcela patrná a ani odvážné manévry waithů v dartech na tom nemohli nic změnit.
Křižníky se mezitím přibližovaly k měsíci. Před orijskými loděmi měly značný náskok, jelikož ty si zezačátku udržovali od wraithů dostatečný odstup na to, aby mohly včas reagovat na jejich případné pokusy o zmizení z palebného pole primárních zbraní. Těžké křižníky neměly šanci dohnat tuto vzdálenost a čím dál více zaostávaly. Jejich zbraně se na tuto vzdálenost minuly účinkem, protože nedokázaly zasáhnout malé a poměrně pohyblivé wraithské křižníky.
Lehčí útočné křižníky ale začaly wraithy dohánět. Bylo sice jasné, že wraithové budou za měsícem první, ale neměli bez hyperpohonu kam utéct. Wraithové skutečně dosáhli měsíce jako první a za moment zmizeli z dosahu senzorů. První orijský křižník je znovu zachytil po necelé minutě. Co ale zachytil také, byla velice silná energetická signatura na povrchu měsíce. Z povrchu najednou vyletěla wraithská střela. Ale byla ohromná, několikrát silnější než nejsilnější zbraň hive. Její dopad na štíty křižníku zatřásl celou lodí.
Zbylé dva lehké křižníky byly pozadu, celé dvě minuty cesty od nich. Zbraň už ale nabíjela znovu a štíty po prvním výstřelu klesly o patnáct procent. Lehký křižník zahájil palbu ze sekundárních zbraní, ale zdálo se, že zbraň je ukryta hluboko pod povrchem. Velitel nařídil zahájit úhybný manévr a zároveň namířit příď s primární zbraní na cíl.
V půlce manévru schytal křižník další zásah. Štíty klesly na šedesát sedm procent. Primární zbraň byla konečně ve správném úhlu, nabita a připravena vystřelit. Dlouhý zářivý žlutý paprsek prořízl atmosféru a mohutnou silou se zabořil do země. Ale světe div se, zbraň znovu vystřelila. Štíty klesly pod padesát procent.
Zbylé dva lehké křižníky se ale již dostaly na odvrácenou stranu a zpozorovaly, co se děje. Jejich velitelé okamžitě upravili kurz na pomoc orijské lodi. Křižník i zbraň nyní vystřelily ve shodný okamžik. Paprsek i střela ze zbraně se střetly v atmosféře, ale neškodně proletěly jedna druhou a obě zasáhly cíl. Štíty křižníku začaly kolísat, ale zbraň znovu nabíjela.
Velitel na můstku začínal být zoufalý. Jeho primární zbraň – slabší než zbraně těžkého křižníku – nebyla očividně dostatečně silná a těžké křižníky byla stále příliš daleko, aby to stihly včas. Pak ale velitel dostal nápad, ve který doufal, že je zachrání. Okamžitě se spojil s veliteli zbylých dvou orisjkých lodí.
Za okamžik vyrazily ze všech tří lodí paprsky z hlavního děla. V atmosféře se setkaly a i přes lehce odlišnou dráhu letu trefily povrch ve stejný okamžik a ve skoro stejném místě. Povrchem otřásla mohutná exploze. Velitel se připravoval na nejhorší, ale další střela již nepřišla.
Wraithské křižníky, které dosud setrvávaly mimo dostřel oriů a monitorovaly situaci, okamžitě skočily do hyperprostoru. Problémy s energií očividně jenom hrály, aby nalákaly křižníky k měsíční zbrani. Velitel napadeného křižníku se s očividnou úlevou zhroutil do křesla. Jen doufal, že wraithové nemají podobná překvapení i pro pozemní jednotky.
Těžké křižníky zaujaly pozici na orbitě, přímo nad základnou a vyčkávaly. Budova to byla opravdu ohromná, a s velkou pravděpodobností pokračovala hluboko pod zem. Podle skenerů schopných rozeznat wraitha se jimi celá základna jenom hemžila. Přesný počet nebylo možno určit, jelikož se jednotlivé signály překrývaly, ale určitě šlo o několik tisíc. Ori chtěli základnu prozkoumat a zajistit její tajemství, ať už jsou jakákoliv. Na druhou stranu ale bylo jasné, že při útoku by byly ztráty velmi vysoké.
Rozhodnutí nakonec učinil Orici, když se osobně postavil do čela armády. Lodě na orbitě dokázaly identifikovat některé sektory základny, které podle všeho sloužily čistě jen jako obytné části a sklady. Sekundární zbraně křižníků je tedy odstranily z povrchu. Pak byl zahájen útok.
Skupiny křižáků pochodovaly za převorem, který vedl každou z nich. V každé tedy bylo přibližně dvě stě vojáků, což byl slušný počet. Navíc převor sám nahrazoval několik desítek křižáků. Jakmile jednotky vstoupily do základny, rozhořel se boj. Wraithové se vrhali proti křižákům a skoro jistě by je všechny povraždili, nebýt toho, že s nimi byli převorové. I přesto však měli křižáci ztráty. Chodby byly velmi členité a převor nedokázal zastavit najednou wraithy přicházející z pěti chodeb. Někteří z křižáků tedy padli po omráčení wraithskou zbraní, nebo když se některý wraith, považovaný za mrtvého, zničehonic probral a skočil po nějakém vojákovi poblíž. I přes tyto ztráty ale jednotky postupovaly pomalu vpřed.
Jedinou skupinou, které zřejmě nevadil wraithský odpor byla stovka vojáků v čele s Orici. Wraithové se je snažili zastavit stejným stylem jako ostatní. Vyřítili se naráz ze všech chodeb a stříleli hlava nehlava. Orici se však ukázal být praktičtější než převorové. Na rozdíl od nich se neobtěžoval s holí a byl mnohem rychlejší.
Čím hlouběji v základně se nacházeli, tím více odpor slábl. Zatímco ostatní týmy byly ještě napůl cesty Orici již dosáhl hlavní části komplexu. Byli alespoň patnáct pater pod zemí. Chodby zde byly užší a vytesané v kameni. Pak vyšli z jedné zákruty a strop a stěny zmizely. Vešli do obrovské místnosti plné jakýchsi vysokých budov, rozdělených do malých zářících komůrek. Z postraní uličky vyběhlo deset wraithů a pokusilo se je zastavit.
Orici jim mávnutím ruky odejmul zbraně, které přeletěly hlavy křižáků a spadly na podlahu. Wraithové vyrazili na zteč, ale to už ho nezajímalo. Přistoupil k jedné z budov a zahleděl se do nejnižší komory. Zatímco křižáci hlučně oddělávali nepřátele, prohlížel si fascinovaně wraitha, který v ní plaval. Velikostně byl ještě dost malý, co do výšky měl sotva 160cm. Když se podíval do ostatních komor, zjistil, že všichni jsou na tom stejně.
Rovněž ale zpozoroval tlusté wraithské spletence sloužící jako kabely. Ke každé komoře vedl jeden a všechny vycházely z dalšího kabelu v chodbě. Orici vyrazil cestou, kterou vedl kabel. Několik dalších wraithů jim zkřížilo cestu, ale jejich konec byl vždy velmi rychlý. Nakonec se dostali až do středu rozvodové sítě, kde stál wraithský počítač a široký sloupek, do kterého vedly kabely. Orici došel až k němu a prohlédl si trojici zářících zdrojů energie zapojených do sítě. Již od pohledu nemohly být wraithské. Přešel ke sloupku, aby odpojil zdroje, když se kolem vynořilo několik desítek wraithů.
Pak odkudsi shora přiletěla blikající koule, která se po dopadu rozevřela a vyslala zářící vlnu. Všichni křižáci kolem něho okamžitě popadali k zemi. Orici ale dokázal vycítit, že jsou jen omráčení. Na wraithy ale vlna zřejmě neměla vůbec žádný efekt. Spokojeně pozvedli své zbraně, nyní to bylo asi padesát na jednoho.
Wraithové stojící nejblíže k němu se rozestoupili do strany a mezi nimi prošla královna. Zřejmě si neuvědomovala, s kým má tu čest. Orici stál u energetických zdrojů a prohlížel si královnu se zjevným opovržením. Královna naproti tomu zřejmě měla za to, že mluví pouze s obyčejným mužem. Jeho oblečení bylo sice dost vzdáleno od pegaského standardu, ale zbroj to taky nebyla. Navíc, wraithy oblečení stejně nikdy nezajímalo. Proto pravděpodobně dospěla k tomu, že jde o pouhého vesničana, který přišel s křižáky. Jako převor také nevypadal a navíc neměl hůl.

Královna přistoupila až k němu a promluvila svým úlisným tónem.
„Jak je možné, že jsi nepodlehl účinku naší zbraně ? I ten nejsilnější bojovník by padl k zemi. Proč ne ty ?“ Orici očividně nehodlal odpovídat na její otázku.
„Když se odpojí tyto zdroje, tak všichni ti wraithové budou na místě mrtví, že ?“ Královnu jeho drzost pořádně rozčílila.
„Jak se opovažuješ na to jen myslet. My jsme nadřazený druh, jste proti nám jen pouzí červy! Poklekni přede mnou, jinak zemřeš!“ Pohlédla přímo do jeho očí a použila své schopnosti, aby ho přinutila udělat, co říká. Orici ale stál dál.
„Blahoslavení se neklaní nikomu. Ale pokloň se ty moci Ori a možná zůstaneš ještě chvíli naživu.“ Jeho oči najednou začaly vypadat jako dva plameny. Královna vyděšeně couvla o krok zpět.
„Zabijte ho!“, vřískla na svoje vojáky.
Wraithové zahájili palbu. Energetické střely ale mizely dříve, než stačily dopadnout na svůj cíl. Orici máchl rukou proti skupině wraithů a ti se s dutým zvukem sesuli k zemi. Další skupinka odletěla kamsi pryč jednou z chodeb. Dalším vyletěly zbraně z rukou a dříve než se pokusili utéct, spadl na ně výklenek, který byl nad nimi.
Zbylých pár wraithů obklopilo královnu. Orici vyrazil k nim. Cestou tasil odkudsi ze svého oděvu dlouhou dýku. Wraithové zahodili zbraně, vytáhli nože a vyrazili proti němu. Bylo to pět wraithů, každý z nich schopný v boji tváří tvář zabít holýma rukama tři statné muže.
První z nich se pokusil vrazit svůj nůž nepříteli přímo do srdce. Orici ale jeho úder odrazil a několika neuvěřitelně rychlými ranami mu svou dýkou způsobil hluboké rány. Wraith se pomalu zhroutil na podlahu.
Ostatní se už snažili spolupracovat. Vyrazili ze všech stran. Prvního wraitha ale odhodila neviditelná moc úplně mimo boj, kde zůstal ležet. Dva z wraithů se pustili do souboje s Orici, zatímco třetí se snažil nenápadně přiblížit zezadu a uštědřit tak smrtící úder. Orici nejdříve probodl prvního z wraithů, pak kopl druhého, čímž ho odrazil o několik metrů zpět a velice rychle se otočil a bodl třetího tam, kde mívají lidé srdce, právě když se napřahoval k úderu nožem. Wraitha to moc nerozhodilo, ale několik další zásahů ho natolik poznamenalo, že se sesul k zemi.
Odkopnutý wraith byl mírně otřesen a právě vstával, ale Orici ho uzemnil dobře mířeným kopancem. Nyní zamířil přímo ke královně. Ještě než k ní došel, zaznamenal svými schopnostmi zraněného wraitha, jak se plazí k jednomu z bezvládných křižáků. Už natahoval ruce, aby z něho stáhl jeho zbroj a vyléčil si na něm svá zranění. Orici udělal rychlou otočku a zkušeně vrhl dýku proti wraithovi. Ozval se jen zvuk značící jasný zásah a wraith toho nechal.
Nyní už klidně došel ke královně. Nebylo zvykem, aby se wraithská královna něčeho bála, jejich arogance tomu většinou zamezovala, ale tahle měla opravdu strach. Zřejmě to bylo tím, že právě na vlastní oči viděla, jak jeden člověk zabil padesát wraithů.
„Moje smrt jenom spojí všechny wraithy v boji proti vám.“ Orici tím očividně nebyl nijak otřesen
„Pak bude nejlepší, když jich přežije co nejméně.“ Pak přistoupil ke zdrojům a jeden po druhém je začal vytahovat. Královna se na něj chtěla vrhnout, ale cosi neviditelného jí zabraňovalo se jen pohnout. Když vytáhl poslední, celá místnost zablikala a zhasla. Všechny komory plné dosud ne zcela vyvinutých wraithů zhasly.
„Néééé! Za to zamřeš!!“ To bylo jediné, na co se královna zmohla. Orici došel ke svým vojákům, kteří se začali vzpamatovávat z účinku omračující bomby. Stačilo jediné slovo a všichni, navzájem se podpírajíc, zmizeli z místnosti. Orici jim dal několik minut náskok. Mezitím se telepaticky spojil s ostatními převory a vydal jim pokyny. Královna ho probodávala pohledem, ale Orici se o ni vůbec nezajímal. Pak ji ponechal tam, kde byla a klidně odkráčel. Po několika minutách se jí podařilo konečně se pohnout. Vzala do ruky velice dlouhý nůž a s nepříčetným výrazem vyrazila chodbou, kterou odešel. Uběhla ale sotva pár set metrů, když se celá základna otřásla. A pak znovu, ještě silněji. Kamenný strop praskl a na podlahu se sesypal prach a kusy kamene. Pak další rána a cesta před ní se zavalila. Královna vyrazila zpět. Brzy doběhla do líhně, ze které původně vyšla. Ale ohromnou místnost nyní ozařovalo sluneční světlo! Podívala se tam, kde býval strop a najednou jí bylo jasné, kam zmizel. Z nebe se přímo na ní řítil zářivě žlutý pruh světla. Královna nestačila ani vykřiknou a střela z křižníku ji pohltila spolu se zbytky klonovacích zařízení.