SG: Svatá výprava - 2. řada, část 19.: Pád

protože si to představuješ jak Hurvínek válku - ne vždy je chuť psát, ne vždy je čas psát a co je hlavní (a na což trpím nyní já) ne vždy je co psát..... (tím nemyslím, že neví, kam bude povídka směřovat)

Tak tak. Někdo má, někdo nemá. Osobně obdivuju autory co jsou schopni vydávat každý týden povídku. Bohužel, já toho schopen nejsem... Na druhou stranu, lepší jednou za měsíc než jednou za rok, že...

Což mě přivádí k aktuálnímu problému a to jest příští díl. Jelikož v pátek opouštím na měsíc republiku, chtěl jsem díl vydat ještě než odjedu, ale přimíchaly se mi do toho parádní horečky, takže si nejsem zcela jist, jestli to opravdu stačím. Nicméně, neklesejte na mysli, budu dělat co bude v mých silách abych ho dopsal...

Dávám přednost kvalitě před kvantitou Někteří autoři, kteří vydávají povídky jak na běžícím páse moc kvalitou neoplývají

no doufám, že to stihneš než odjedeš

Ice: Ano, to je taky dost možné, přinejmenším u mě by to tak vypadalo. Jak to není správně uleželé, tak to není ono.

Ale přece jen se dočkáte. Původně jsem myslel, že to celé vyjde na jeden díl, ale to by mělo dvojnásobnou délku, na což nemám čas ani sílu, takže vám dávám alespoň jednu část o osudu jakési zapadlé wraithské základny...
Takže, snad se bude líbit, já jdu balit. A Upozorňuji, že prosby o další díl budou celý měsíc bezpředmětné, jelikož bez netu bude dost těžko...

DÍL 12.: Ori vrací úder

Po nezdaru finálního útoku proti oriům se Todovo impérium ocitlo v chaosu. Velká část jeho jednotek byla zničena a navíc to byla další porážka v řadě. Nevydařený pokus o zničení orijských křižníků pomocí jejich vlastních satelitů se mu částečně podařilo obrátit v úspěch tím, že při útoku zemřely tisíce uctívačů a přinejmenším desítky vojáků. Nyní už tu ale tahle možnost nebyla, jelikož prohra byla naprosto jednoznačná. Ztráty totiž byly v porovnání s těmi orijskými mnohonásobně vyšší.
I přesto že za velitele lodí byli dosazeni Toddovi loajální důstojníci, nyní i oni začínali pochybovat o jeho plánech. Nikdo se sice neodvážil promluvit nahlas, obzvláště poté, co se jeden z velitelů mateřské lodi vzepřel Todovu příkazu, aby prozkoumal sílu orijských jednotek nad jednou z jejich planet. Todd ho bez mrknutí oka zabil, aby tím demonstroval, že žádné odmítnutí nestrpí, ale jediný následek byl, že si důstojníci začali nechávat své názory pro sebe.
Todovi bylo jasné, že teď již nemá šanci zvítězit v rovném boji, jelikož se prostě žádný konat nemohl. Wraithové prostě neměli dost sil. Proto se vrátil k některým výzkumům, které nařídil kdysi dávno, když ještě uvažoval o možnosti, že by využil pozemského léku a nemusel pak vysávat život z lidí. Později byly všechny pozastaveny, jelikož od tohoto nápadu ustoupil. Ale několik výzkumných laboratoří již bylo tou dobou velice blízko k dokončení extrémně účinného plynu schopného zabít člověka, ale nechat žít wraitha.
Nyní, když se již nehrálo o krásné nedotčené světy plné nic netušících lidí, kteří se měli stát potravou wraithů, ale o holou existenci této staré rasy, byl Todd ochoten udeřit čímkoliv.
Oriové ale měli nyní všechny trumfy. Jejich lodě byly silnější a vyspělejší a nebyly již pouze čtyři. Navíc superbrána na orbitě měsíce hlavní planety umožňovala dopravení dalších posil, pokud to bude nezbytně nutné. Navíc spolu s novými loděmi dorazily i tisíce křižáků a desítky převorů. A Svatou armádu již navíc nevedl převor, nýbrž jeden z Ori, se vší jejich mocí, kterou jen mohlo lidské tělo pojmout a všemi jejich vědomostmi a přesvědčeními, byl to Orici.
Jediné v čem měli wraithové oproti nim výhodu byla znalost terénu. Wraithská rasa zde existovala více jak tisíc let, takže znala celou galaxii jako své boty. Jejich základny byly roztroušeny všude od asteroidových polí, přes neobyvatelné planety až po hluboké rokle a podvodní laboratoře. Ori tedy měli nelehký úkol, vypátrat a zničit wraithské základny a zbylé lodě.
Převorové nyní volně procházeli po planetách a kázali víru v počátek a zároveň shromažďovali veškeré informace o wraithech, prohledávali vesnické archivy, pokud nějaké existovaly, tázali se na adresy příchozích červích děr, i na počty wraithů kteří přišli. Netrvalo dlouho a nejznámější wraithské základny, užívané hlavně za dob velkého spánku, kdy většina z nich spala a krmili se pouze strážci, byla odhalena.
Pak už je zbývalo pouze sterilizovat. Orici si přál tuto rasu blíže poznat, jelikož to byla rasa, která porazila antiky, což ho velice zajímalo. Základny proto nebyly ničeny přímo z vesmíru, ale obsazovány křižáky a převory a následně důkladně prozkoumávány.

Tak se tedy stalo, že se v jakémsi asteroidovém poli aktivovala hvězdná brána. Chvíli se nic nedělo, načež z brány vyletěla úzká ale poměrně dlouhá loď. Připomínala zúženou orijskou stíhačku, ale protáhnutou na dvojnásobek. V kokpitu seděli dva křižáci místo jednoho a za nimi byl v trupu prostor se dvěma dalšími křižáky a nějakým orijským vybavením. V přední části trčely ze zaoblené přídě dva výběžky naznačující přítomnost zbraní. Jinak byla loď celá hladká, s křivkami volně přecházejícími jedna v druhou a se zářivou koulí v zadní části, obejmutou pouze bílým kruhem přiléhajícím k trupu.
Loď okamžik stála na místě a scanovala okolí. Senzory však zaznamenávaly pouze velké množství asteroidů, ale nic jiného přes jimi způsobené rušení zachytit nedokázaly. Proto byla také posádka značně překvapena, když se loď z ničeho nic otřásla pod náporem zbraňové energie, kterou do ní vypálil dart. A nebyl sám, přiletěli tři a všechny teď nalétávaly na orijského průzkumníka.

[img][./images/thumbs/mirko51_1600x1200_1246539026.jpg]http://www.thescifiworld.net/img/wallpapers/stargate/mirko_stoedter/mirko51_1600x1200.jpg[/img]

Křižácká loď byla ale vybavena štíty, takže ji první zásahy nezničili, dokonce ji ani neškrábly. Lodička se okamžitě dala do pohybu, avšak byla dvakrát delší než wraithský dart a ani při jeho velikosti by nebyla tak obratná. Jeden z dartů však ve své pošetilosti udělal tu chybu, že zaútočil na loď čelně.
Mířil na kokpit, což by byla pro loď bez štítu smrtelná rána, ale štít orijského průzkumníka splnil svůj účel. Nyní ale přišly ke slovu přední zbraně průzkumné lodi. Dvojice uzoučkých modrých paprsků se mihla kolem wraithského dartu. Ten je při jejich rychlosti sotva zahlédl, ale bylo mu jasné, že má problém.
Následovala další dávka. Při bližším a zpomaleném pohledu se ukázalo že loď střílí energetické výboje přibližně o velikosti větší kulky, ale v jednom výstřelu jich je velké množství. Navíc jejich rychlost byla až ohromující. Wraith neměl šanci manévrovat. Zbraň mu rozstřílela polovinu lodi.
Výboje byly natolik malé, že nedokázaly způsobit explozi lodě a podobně, ale celý dart byl nyní poset drobnými trhlinkami a dírkami, které narušovaly funkci systému. Na jednom z křidélek jich bylo navíc tolik, že spoj s trupem nevydržel a křídlo se oddělilo od stíhačky. Ta se přetočila na druhou stranu a pilot, zbavený kontroly nad strojem jen sledoval nebezpečně rychle se přibližující asteroid.
Po explozi která ukončila život jejich druha se dva zbývající wraithové raději drželi v závěsu za lodí a namáhali její zadní štíty přesnými zásahy. Jeden z křižáků, který ovládal vzadu v kokpitu jedno ze senzorových zařízení odeslal poslední informace výkonným vysílačem a zvedl se ze sedadla. Loď divoce manévrovala mezi asteroidy, ale proti wraithům to bylo k ničemu. Křižák aktivoval několik tlačítek na postraním pultu a v znovu usedl v příšeří kokpitu. Jeho pohled se upřel na obrazovku, na které se nyní objevil pohled na venkovní dění.
Na spodní části křižácké lodi se objevila trhlina. Kdo by však čekal poškození, ten se pletl. Brzy se do stran zasunula malá dvířka a na povrch vyjelo menší dvouhlavňové dělo. Křižák dívající se na obrazovku uvnitř lodi sáhl jednou rukou do miskovité nádoby, která slabě blikala. Byla naplněna rosolovitou hmotou, která okamžitě objala křižákovu ruku. Stačily nepatrné pohyby rukou a dělo na spodku lodi je okamžitě vykonalo. Křižák, uvyklý tomuto způsobu ovládání, brzy zaměřil jeden z dartů. Ten, nic netušíc, klesl a zaútočil na spodek lodi. Jaké bylo ale jeho překvapení, když mu jako odpověď vyrazily vstříc dlouhé zářivé modré jehly vyrážející z hlavní děla. Paprsky narazily na trup wraithského dartu a projely několika důležitými systémy, jejichž disfunkce způsobila okamžitou explozi.
Poslední wraith se okamžitě vrhl do úhybného manévru. Nyní se raději držel dále od nepřátelské lodi a čekal na posily. Posily, které již nebyly daleko. Mezitím se znovu aktivovala hvězdná brána. Tentokrát již ale nevyletěla průzkumná loď, ale válec o velikosti dartu. Žádná okna, žádné výstupky, žádné motory. Tři vteřiny nato se asteroidovým polem rozlehla mohutná exploze. Zářivé světlo oslnilo na několik okamžiků všechny, kdo by se zrovna dívali směrem k bráně. Když záře exploze zmizela, byla brána stále na v jednom kuse. Exploze jí ale mrštila tak, že nyní rotovala a odlétala kamsi dál do pole. V místě exploze se ale objevil poměrně velký úsek vyčištěný od jakýchkoliv kamenů či asteroidů. Důvod k tomuto činu se po okamžiku ukázal jako zcela zřejmý.
Do systému vstoupila orijská loď. Jako každá loď vylétající z hyperprostoru měla vypnuté štíty, takže asteroidy by stačily napáchat slušné škody. Loď ale skočila přímo do vyčištěné zóny. Šlo o jeden z útočných křižníků. Menší než mateřské lodě, ale neméně nebezpečný.
Orijská průzkumná loď, pronásledovaná nyní již desítkou dartů byla jejím objevením očividně nadšena. Zamířila přímo ke křižníku. Wraithové se pustili do posledního útoku, aby ji zastavili, než se k němu dostane. Křižník ale vyrazil průzkumné lodi vstříc.
Wraithové si mysleli, že asteroidové pole je dokonalým útočištěm. Nic většího než stíhačka nebylo schopné efektivně proletět skrz a neexplodovat po nárazu do kusu kamene či kovu. Proto měli na základně množství dartů a menší zbraňové platformy, hlavně proti stíhačkám. Oriové je ale nyní přesvědčovali o tom, že nic není nemožné.
Křižník neochvějně mířil vstříc průzkumné lodi. Nyní, když již vstoupil do samotného pole, zahájily palbu všechny palubní zbraně. Baterie schopné palby dopředu likvidovaly s chirurgickou přesností větší kameny, další zbraně pálily po stíhačkách pronásledujících průzkumnou loď. Přední štíty zářily pod náporem kamenů a prachu. Do toho všeho občas vystřelilo hlavní dělo. Účinek měl být spíše odstrašující. Dráha střely vedla vždy zatraceně blízko kolem průzkumné lodi a mařila tak dartům jejich manévry.
Průzkumná loď brzy dosáhla bezpečí křižníku. Veliká vrata uprostřed přední části křižníku se rozevřela a malá loďka vstoupila do bezpečí hangáru. Ukázalo se, že hangár je mnohem větší, než by velikost lodi dávala tušit. Útočné křižníky byly oproti těm normálním mnohem menší, ale jejich hangáry zabíraly skoro celou horní polovinu přední části. Výše už byly pouze prostory pro posádku, kterou tvořily jen dvě stovky vojáků a převor.
Nyní byly v hangáru vyrovnány desítky stíhaček a desítky vyloďovacích lodí. Tyto lodě byly něco mezi alkshem a transportní lodí. Byly schopné přisát se k nepřátelskému trupu a prořezat se skrz, takže dovnitř mohly začít proudit desítky vojáků, co nesly na palubě. Každá z nich unesla kolem stovky křižáků s plnou výzbrojí. Jejich povrch navíc kryl silný štít a pod ním ještě pancíř, takže odstranit je z trupu nebylo nic jednoduchého.
V hangáru navíc byly přítomny stovky křižáků. Oddíly se shromažďovaly, pochodovaly po palubě a naloďovaly se do výsadkových plavidel. Stíhače prováděly poslední kontrolu před bojem. Někteří jejich piloti již pouze čekali na rozkaz vyrazit do boje.
Křižník nabral průzkumnou loď a prudce změnil svůj kurz. Darty, pronásledující svůj cíl do poslední chvíle, nyní ztratily možnost krýt se za průzkumnou lodí. Baterie křižníku je začaly nemilosrdně sestřelovat.
Během deseti minut dorazil křižník k asteroidové základně. Tam na něj již čekaly všechny darty, které měli k dispozici. Wraithové ani nemohli poslat pro pomoc, jelikož neovladatelně se točící hvězdná brána odletěla kamsi dovnitř pole. Wraithové vteřinku vyčkali než vyrazili. Celé dvě stovky dartů naráz vyrazily proti křižníku. Ze základny vyletělo několik silnějších pulsů energetických zbraní. Orijský křižník zahájil přehradnou palbu. Přední baterie přestaly zaměřovat jednotlivé cíle, ale pálily na určené souřadnice ve snaze vytvořit bariéru. Některé darty byly opravdu sestřeleny, jiné byly zničeny po úhybných manévrech, které skončily v blízkém kusu kamene, ale celých sto padesát prošlo skrz.
Křižník se poté zcela nepochopitelně zaměřil na základnu. Přední baterie likvidovaly zbraně základy, ale pouze tak, aby ji příliš nepoškodily. Wraithové to nechápali, ale hodlali to využít. Darty vyrazily na zteč, ale čekalo je nemilé překvapení.
Za křižníkem se najednou zvedla vlna orijských stíhaček. Rozpoutal se boj jeden na jednoho. Wraithů bylo víc, ale křižáci využívali svých štítů a silnějších zbraní. Navíc se těšili podpoře křižníku, jako jejich velkého ochránce.
Křižáčtí piloti směle zatahovali ve svých úhybných manévrech wraithy co nejblíže ke štítu křižníku jelikož jejich stíhačky byly opatřeny vysílači, které umožňovali procházet štítem. To wraithové nevěděli, takže nečekali nebezpečí. Jaké bylo tedy jejich překvapení, když se před nimi zhmotnil neprostupný bílý štít.
Boj netrval nikterak dlouho a poslední dart byl zničen. Základna již několik minut mlčela a z míst po zbraních se vycházely proužky bílého plynu. Nyní nadešel čas k invazi. Převor na můstku otevřel komunikační kanál a neodpustil si pár slov z knihy počátku, ze které s oblibou citoval vždy když měl následovat boj s nevěřícími.

Trávili jste svůj čas v nevědomosti.
Bezcílně zakopávali skrz temnotu
pokrývající váš svět. Vedeni slovy minulosti.
Ale nyní, byla cesta k naplnění osudu odhalena.
A přišel čas přijmout novou víru. Nechť vám světlo
Počátku ukáže cestu.

Pak vydal rozkaz k útoku.

Další výborný díl. Popis lodí a celé bitvy je super, jen tak dál.

souhlas

Nádhera,nádhera,nádhera.Je to tak nádherně zpracovaný,tak nádherně nepsaný.Prostě nej povídka kterou jsem kdy četl.Ale možná by ori mohli upgadnout i superbránu.To by byl mazec,kdyby byla 10x větší.

Už jsem konečně dočetl poslední díl a je to super. Popisy bitech jsou uchvatné a to samé i popisy lodí.

Jen mě mrzí, že se Atlantys stáhla zpět na Zem, bylo by fajn, kdyby se opět vrátila a mohli by se vrátit i Replikátoři a hned by to byla zajímavější. .

Vím, že je to hlavně o sílách Oriu, ale proč jím to trochu neztížit.

No už se nemohu dočkat až se ukáže, co přinesou další díly.

Super, mám přístup k internetu, takže se tu občas můžu stavit..

Nejprve všem děkuji za samá kladná hodnocení. Je to radost pro vás psát...

lvisrdse: upgrade na super-superbránu ? Myslim že ta normální jim prozatím stačí...

jakop: ta možnost že by se objevila ještě jiná rasa než jen wraithové a ori tady stále je, akorát jsem se ještě pořád nerozhodl jestli ji přidat nebo ne...

Jinak, čas vydání dalšího dílu je stále bohužel až přelom červenec/srpen...

EDIT: Jsem zpět Takže další díl je tu do konce týdne...

Tak, pokračování boje o základnu je tu, tentokrát bez obrázku, ale snad to nevadí...

Díl 13.: Wraithové na útěku

Převor stál mlčky na hangárové palubě křižníku. Před ním byla seřazena jeho jednotka. Sto křižáckých bojovníků, připravených padnout za svou víru. Převor je chvíli bez jakýchkoliv znatelných emocí sledoval. Pak pronesl „Blahoslaveni budiž Ori“ a vydal se po nástupním můstku na palubu výsadkové lodi. Křižáci pochodovali za ním.
Převor vešel do stroje ve tvaru poklice a vyčkal, než se křižáci usadili po okraji lodi, kde byly sedačky, které zabraňovali zraněním výsadku i při těch nejkrkolomnějších manévrech. Když všichni seděli, mávl převor holí k východu a nástupní rampa se složila do otevřeného vchodu a uzavřela loď. Pak vystoupal po schůdcích do velící části výsadkového plavidla. Pět křižáků tu sedělo v kruhu, otočeni ke svým obrazovkám na vnitřním trupu lodi, kde sledovali a kontrolovali jednotlivé systémy plavidla od štítů, přes automatické nástroje prořezávající se trupem až po vzduchotěsný tunel sloužící ke spojení s nepřátelskou lodí.
Tyto lodě nebyly primárně určeny k samostatným operacím a předpokládalo se, že budou mít podporu křižníku, nebo přinejmenším stíhaček. Přesto ale byla každá vybavena čtveřicí menších laserových děl, schopných poškodit stíhačku, při správném zásahu ji možná i zničit. Převor se postavil za pilota. Ten ještě chvíli vyčkával na signál a poté nastartoval motory. Loď se otřásla, když naskočily motory umístěné po obvodu spodní části plavidla.
Z hangáru křižníku začaly vylétat výsadkové lodě. Jedna za druhou opouštěly masivní hangár. Pokaždé se k výsadku přidala trojice stíhaček, kdyby se objevil dosud nezničený dart. Senzory křižníku totiž nedokázaly zcela spolehlivě odlišit darty od úlomků asteroidů, které poletovaly všude kolem. Průlet nepřátelským prostorem však proběhl bez problémů. Žádný přeživší nepřítel se neobjevil a výsadkové lodě se začaly postupně přilepovat k nepřátelské stanici.
Převor na palubě výsadku ukázal pilotovi na obrazovce místo přistání. Ten okamžitě upravil kurz a natočil loď spodkem k základně. Nyní by byli snadným cílem děl základny, jelikož spodní část byla kryta pouze štítem, ale základna se nezmohla na jediný výstřel. Všechny jejich baterie se totiž vypařily pod útokem křižníku. Loď pomalu dosedla na povrch základny. Okamžitě poté se vysunulo rameno, které začalo vyvrtávat díru skrz plášť. Po chvíli byl proces dokončen a vysunul se přístupový tubus, který uzavřel díru a spojil ji s lodí. Po několika vteřinách byla tubusem nahnána do chodby dýchatelná směs plynů, která nahradila uniklou atmosféru. Ihned poté se rozevřel poklop, dosud dělící výsadek od wraithské základny.
Křižáci začali okamžitě slézat dolů do chodby patřící již k wraithské základně. Poslední sestoupil převor. Deset vojáků zůstalo v chodbě, kdyby se wraithové pokusili zmocnit se lodi. Zbytek vyrazil hlouběji do základny.
Ta byla z větší části tvořená asteroidem, pouze na několika místech ji wraithové dostavěli za použití svého organického materiálu. Jakmile se křižáci dostali o několik pater hlouběji, vymizel veškerý sliz, který se normálně ve wraithských základnách nacházel. Nahradily ho holé kamenné stěny, pouze na hrubo otesané, široké jen pro dva lidi vedle sebe. Křižáci postupovali vpřed. Dosud nenarazili na jediného wraitha, což bylo celkem podivné. Další týmy hlásily také nulovou aktivitu nepřátel a rychlý postup do nitra základny, kde se měly nacházet důležité laboratoře a systémy.
Skupina stále obezřetně postupovala kupředu. Když ale první křižáci zatočili do záhybu chodby, ozvala se střelba. Dvojice křižáků byla odražena silou zásahu zpět do chodby mezi ostatní. Další křižáci okamžitě zaujali jejich místa a zahájili palbu na nepřítele. Wraithové byli dobře připravení. Vstup do laboratoří byl stavěn částečně jako bunkry z druhé světové války na Zemi. Chodba, ve které nyní křižáci bojovali, vedla ještě sto metrů naprosto rovně. Na jejím konci pak byla křižovatka do dvou stran a za každým rohem se krylo množství wraithů, střílících hlava nehlava po vojácích na druhém konci. Navíc byl ve zdi otvor, ze kterého trčela hlaveň wraithského děla. Byl to úplně nejmenší kalibr co wraithové měli, silou byl asi třetinový oproti zbraním dartů, nicméně i tak si se vším živým dokázal bez problémů poradit.
Několik dalších křižáků bylo zabito poté, co dostali zásah z této zbraně. Na druhé straně padli dva nebo tři wraithové. Jejich místa ale okamžitě zaujal někdo další. Střely z tyčových zbraní jen neškodně narážely do skály kolem střílny. I přestože jeden z křižáků měl tak šťastnou trefu, že prostřelil skrz a trefil wraithského vojáka obsluhujícího dělo do jedné z končetin, nemělo to žádný efekt, jelikož wraihovi toto zranění skoro ani nevadilo. Aby ho totiž tyčová zbraň zabila, musel by takových zásahů dostat několikrát více.
Naopak wraithům stačil jeden, maximálně dva zásahy stunnerem a křižák byl vyřazen z boje. Situace na křižáckém konci tunelu nevypadala nijak slavně. Alespoň deset křižáků již bylo mrtvých nebo omráčených a podařilo se jim zabít pouhé čtyři wraithy a dělo dál střílelo.
Pak ovšem do chodby vkročil převor. Klidně vešel do chodby plné střelby. Wraithové se okamžitě zaměřili na něho. Avšak střely z děla se nedokázali dostat až k němu. Každá byla odražena od štítu, který se kolem něho zformoval. Wraithské stunnery z ničeho nic zablikaly a přestaly fungovat. Wraithové chvíli nevěřícně prohlíželi své zbraně v marné snaze zjistit, co se to stalo. Dělo stále pokračovalo v palbě. Ojedinělé zvuky jeho výstřelu se mísili se zvuky praskající skály, když byly jeho střely odraženy do okolních zdí. Chodba se začala plnit prachem. A pak se ozvala menší exploze. Střela z děla se odrazila od převora přímo proti dělu. Wraithové neměli šanci nijak uhnout. Dělo dostalo přímý zásah vlastním pulzem a explodovalo.
Zbylí wraithové ve vedlejších chodbách, s nefunkčními zbraněmi a bez podpory děla se vydali do útoku. Z chodeb se zvedlo asi padesát wraithů a vyrazili s noži a podobnými zbraněmi proti křižákům. U wraitha bylo použití nože značně neobvyklé, normálně by z oběti chtěl bysát poslední špetku života, avšak jak už se několikrát přesvědčili, křižácká brnění jim tuto možnost poněkud znemožňovala. Samozřejmě je mohly z omráčeného vojáka odstranit, nicméně uprostřed boje to bylo dosti nepraktické. Proto raději zvolili nože.
Převor ustoupil několik kroků za své vojáky a ti okamžitě zahájili palbu. Chodba byla trochu širší, ale více než tři wraithové vedle sebe se do ní nevešli. Pěšáci teď běželi proti výbojům z tyčových zbraní. Každý dostal množství zásahů, než padl k zemi, ale další vojáci za ním byli naprosto v bezpečí, dokud se jim nezhroutil pod nohy. Tím došlo k tomu, že se až ke křižákům dostalo dobrých čtyřicet wraithů. Křižáci se ale ani neobtěžovali tasit meče. Natolik věřili v převora. A jejich víra v jeho schopnosti byla také opodstatněná.
Metr před křižáky wraithové narazili na neviditelnou bariéru. Pěšáci se zděšeně zastavili, narážejíc jeden do druhého. Tyčové zbraně vypálily z až nechutné blízkosti do bezmocných wraithů. A pak byla celá wraithská skupina odhozena vzad, jako kdyby před nimi explodovala nějaká silná výbušnina. Wraithové popadali po zemi, naráželi do stěn, stropu i podlahy, ale většina z nich znovu vstala. Wraitha lze totiž těžko zabít pouhým hozením o stěnu.
První linie křižáků nyní tasila své meče a vyrazila proti wraithům. Šli pouze dva vedle sebe, aby měli možnost alespoň trochu manévrovat, jelikož jejich meče nebyly ve stísněném prostoru zrovna ideální. Na druhou stranu byly delší než wraithské nože. Wraithové se znovu vrhli na zteč. Ale křižáci dokázali své meče používat velice dobře a nedovolili wraithům dostat se dostatečně blízko, aby použili své nože.
Boj tedy nakonec díky převorovým schopnostem skončil vítězstvím křižáků. Wraithové se povalovali bezvládně po zemi a cesta do nitra základny byla volná. Ostatní jednotky hlásily podobné problémy s wraithy, kteří se stáhli do obranných pozic a bránili se zuby nehty. Těžkosti se však vždy vyřešily, kdež dorazil některý z převorů, kteří se účastnili útoku na základnu.
Mezitím se skupina dvaceti wraithů plížila na druhé straně základny. Když křižáci zmizeli na cestě k laboratořím, vylezli wraithové ze svého úkrytu v obslužné šachtě a směrem k jedné z výsadkových lodí ori. Pod velením jednoho z wraithských důstojníků v černém plášti došli až k chodbě, na jejímž konci byl průlez do výsadkové lodi. V chodbě bylo zabarikádováno patnáct křižáků.
Wraith ani nepřemýšlel o tom, že by je napadl přímo. To by jim dalo možnost varovat loď, která by mohla uzavřít tunel nebo se dokonce odlepit od základny. Dva z jeho pěšáků přinesly jakýsi kulatý objekt o velikosti fotbalového míče. Wraith chvíli něco nastavoval a pak ukázal směrem k chodbě vedoucí pryč od křižáků. Všech dvacet wraithů se vydalo rychle ale potichu pryč. Po několika stech metrech se zastavili.
Vyčkali pět minut a vyrazili zpět. Když se vrátili k zařízení, které ponechali ve vedlejší chodbě vedle křižáků, bylo toto zařízení zničené. Avšak nezničily ho orijské tyčové zbraně, ale energie, kterou uvolnilo při svém spuštění. Velitel wraithů pak naprosto klidně vešel do chodby, kde byli křižáci. Všichni křižáci leželi na zemi, omráčení pulzem, který uvolnilo ono zařízení.
Wraithové došli až k díře ve stropě. Když se jejich velitel podíval nahoru, uviděl průlez, který končil otevřeným poklopem. Za ním už viděl vnitřek lodi. Velitel si však nebyl jist, jestli se puls dostal i na její palubu a omráčil možnou posádku. Mohlo se totiž klidně stát, že loď byla vybavena nějakým štítem, který by zařízení vyrušil. Proto začal velice opatrně šplhat nahoru. Za ním se vydalo několik pěšáků. Postupně jich do lodi prošlo asi tucet. Obezřetně prohlíželi hlavní palubu výsadkového plavidla. Kromě pár náhradních zbraní a zbrojí nenašli nic moc zajímavého. Mezitím dolehly zespodu zvuky naznačující, že wraithové zanechaní v chodbě neodolali pohledu na bezvládné křižáky a rozhodli se trochu nakrmit. Velitel wraithů nasadil mírně znechucený výraz. Chování jeho pěšáků se mu ani v nejmenším nezamlouvalo. Neměl ale čas jít je potrestat. Zahlédl totiž schody vedoucí do horní kabiny.
Wraithové se pomalu plížili ke poklopu, který ji odděloval od hlavní paluby. Poklop byl uzavřený. Wraith chvíli přemýšlel a pak zkusil ovládání dveří. Bylo mu sice naprosto neznámé, ale zkusil ho zmáčknout. Ovládání však vyžadovalo vyťukat kombinaci kláves, kterou wraith samozřejmě neznal. Rozhlédl se tedy kolem, aby našel něco, co by mu pomohlo dostat se dovnitř. Za okamžik již dva pěšáci stříleli do poklopu tyčovými zbraněmi, které zde nalezli.
Trvalo několik minut, než zámek poklopu povolil a podařilo se jim ho otevřít. Když se tak konečně stalo, vtrhla pětice wraithů i s velitelem dovnitř. Pět křižáků zde bezvládně leželo ve svých sedačkách. Velitel se nadšeně zasmál. Wraithové na jeho rozkaz odnesli křižáky dolů. Velitel si začal prohlížet řídící systémy lodi. Jazyku absolutně nerozuměl a obrázky mu také moc neříkali. Což nebylo divu, jelikož nebyl vědec ale voják. Přes jakousi wraithskou vysílačku vydal rozkaz.
Za několik minut dorazila k lodi další skupina wraithů. Dvacet vědců a několik pěšáků. Vědci se okamžitě vrhli na ovládání lodi. Tak rychle, až velitele málem srazili. Velitel byl značně rozčílen. Být po jeho, tak místo dvaceti vědců vzali dvacet dalších pěšáků.
Posledních pět set let nesnášel vědce, protože díky experimentům jednoho z nich se před oněmi pěti sty lety neprobudila jeho jednotka ze stáze. Byli jeho podřízenými několik set let a byli dobře sehraní a kvůli pokusům na stázových komorách jednoho z těch chytráků si musel shánět nové pěšáky. Osobně by toho vědce vysál, ale nějak se mu povedlo přesvědčit královnu, že je cennější živý. Nyní je však potřeboval, aby odletěli s lodí.
Po několika dlouhých minutách se jim podařilo uzavřít tunel spojující základnu a loď. Trvalo dalších několik minut, než zjistili, jak deaktivovat systémy držící loď u základny. Loď opustila asteroid a vznášela se poblíž. Na ovládání naštěstí přišli skoro ihned a loď se vydala k asteroidovému poli. Naštěstí se jim podařilo nepozorovaně proklouznout až do pole. Velitel dodal jednomu z techniků souřadnice, kde se nachází brána.
Když ale loď dorazila na souřadnice, byla brána pryč. Místo ní byla naprosto prázdné místo, ani asteroidy zde nebyli. Pak si jeden z wraithů všiml předmětu, rotujícího několik kilometrů od nich a vydávajícího záři jako otevřená brána ve vesmíru. Loď zamířila k bráně, ale nebyli tam sami. Kolem brány hlídkovalo deset orijských stíhaček. Brána navíc velice rychle rotovala kolem své osy, takže dostat se do ní pod palbou, bylo naprosto nemožné. Loď tedy místo pokusu o zachycení brány přistála na jednom z okolních asteroidů, kde se wraithové rozhodli vyčkat, než stíhačky opustí svou pozici.
Mezitím křižácké výsadky dosáhly až k laboratořím. Narazili jen na občasný odpor několik pěšáků či vědců. Laboratoře byly plné rozestavěných zařízení a vlastně všeho možného, čemu nikdo z křižáků nerozuměl. Což ostatně ani nemusel, od toho měli převora. Převor konečně nalezl hlavní počítač. Po několika pokusech o jeho aktivaci mu došlo kde je problém. Nechal přivést jednoho z polomrtvých wraithů, kterého ještě nedorazili, a přiložením jeho rukou na řídící panely počítač aktivoval. Několik minut prohlížel zaujatě všemožné wraithské spisy, obrázky a nákresy. Pak odstoupil. Jeho hůl zazářila, když telepaticky předával své poznání dalším převorům. Poté se beze slova obrátil a vyrazil zpět k lodím.
Zjištění, že přišli o jednu výsadkovou loď bylo dost nečekané. Když se posádky vrátili zpět na křižník, vydaly se stíhačky prohledávat pole asteroidů. Ale ani po několika hodinách nebyla loď nalezena. Převor se tedy rozhodl k návratu. Předtím však křižník vypálil do základny poslední střelu z primárního děla, která roztrhala asteroidovou základnu na kusy. Pak křižník skočil do hyperprostoru.
Potom co wraithové uvnitř výsadkového plavidla zaznamenali hyperprostorové okno a ztratili křižní ze senzorů, vyrazila loďka k bráně. Stíhačky byly pryč. Loď se pomalu přiblížila a narazila do brány spodní plochou částí. To bránu zastavilo v jejím rotování. Loď se opatrně vzdálila. Nyní již stačilo vytočit bránu. Problém ale byl v tom jak. Wraithové měli příruční zařízení schopné vytočit bránu i bez DHD, ale trup lodi nedovolil signálu proniknout. Zbývala tedy jediná šance.
Za okamžik se z lodi vysunul spojovací tunel. Po chvíli se otevřel poklop a do vesmíru vyletěl osamocení pěšák. Na příručním zařízení z posledních sil vytočil adresu. Brána se chvíli vytáčel a pak se otevřel typický vír, který těsně minul pěšáka. Být podle vědců, tak by ho nechali létat vesmírem až do konce vesmíru, ale velitel měl přeci jen ke svým vojákům jisté city. Musel jednoho vědce omráčit stunnerem, ale to přesvědčilo ostatní, že to myslí vážně. Loď tedy vyrazila proti pěšákovi a pomalu do něho narazila trupem. To poslalo wraitha přímo do brány. Ihned poté se natočili tunelem do brány. Poté co konec zmizel v bráně, vyrazili wraithové tunelem a na konci naskákali do brány. Loď byla příliš velká na to, aby prošla skrz, takže ji bohužel museli nechat na místě. Nicméně informace o veškerém výzkumu zabývajícím se omračovacími bombami unikly spolu s wraithskými vědci jistému zničení…

EDIT: Přidávám možnost stáhnout díly 1-13 v PDF:

Kód: Vybrat vše

http://uloz.to/2244163/svata-vyprava-part-13-.pdf


Děkuji jakopovi za poskytnutí PDF verze

Dobrej díl, avšak několik chybiček se přeci jen našlo:

Brána má stabilizátory, který ji udržujou na místě, a tudíž, i kdyby odletěla, tak by aspoň zastavili rotaci a pohyb brány, nebo by ji vrátili na původní místo (díl Duch ve stroji)

Wreithové už omražovací bomby maj, jak bylo viďet, když s nimi zaútočily na SGC, v díle Midway.

Těší mě že se líbil.

K chybičkám:
Brána má stabilizátory, ale ori hned u brány odpálili pořádnou bombu, která vyčistila okolí od asteroidů a zároveň zničila i stabilizátory, jelikož při výbuchu byla hned vedle. Myslím že stabilizátory nejsou tak odolné jako brána. Nicméně, byla to dobrá připomínka.
K bombám:
Ano, a je to přesně tato technologie, kterou na základně zkoumali. Tohle už je z mojí hlavy, ale wraitové chtěli upravit technologii tak, aby mohli podle potřeby měnit rozsah omračovací vlny, od pár metrů po stovky, případně vytvořit takovou bombu, která by měla nastavitelnou intezitu vlny, takže by omráčila křižáky (defacto normální lidé), ale wraithové by ji ustáli při vědomí (mají větší výdrž).

Pokud jsou další nesrovnalosti, rád se je pokusím vysvětlit..

dalsi super dil jen tak dal tesim se na dalsi dil

už by chtělo aby tam byl Orici. Jinak je to super

Tak jsem nějak nezaznamenal další díl, takže pozdě, ale přeci. Jednoduše - Dobrý díl

Všichni: Děkuji za hodnocení.

g.o.d: No, tak Orici už tam vlastně je, akorát jsem ho nezatáhnul ještě do děje, ale to je tím že jakožto nejvyšší velitel jednotek v Pegasu podle mého nechodí v čele útoku na zase ne tak významné wraithské državy. Ale pokud dojde k nějakému důležitému střetu, tak tam určitě bude.

zatáhneš do povídky i nějakym způsobem Povznesený? ať už Ori, nebo Antiky. Já to třeba v povídce udělal vždycky mě zajímá jak si ostatní autoři s timhle poradí a jak to popíšou

Raději do spoileru kdybych to tak opravdu nakonec napsal:

Toto je spoiler!!!:

Mno, možná na to i v závěru dojde, ale pokud, tak spíš jako finální antikové vs ori, ale aby třeba antikové začali pomáhat pegasanům proti ori, to asi ne. Beru to tak že povznesení antikové jsou i v Pegasově galaxii, respektive, považují ji za svojí sféru vlivu, když už tam žili, a platí tam tedy pravidla nezasahování, což znamená že ori si tam bez risknutí přímého střetu s antiky nemohou moc vyskakovat. Takže spíše ne.

Super, další díl.
Velmi zajímavý, je vidět, že se snažíš povznést wraithy na větší úroveň, než jakou měli v seriálu, čili že nejsou jenom tupí idioti. Trochu me pobavila ta pasáž o velitelovi a citech k vojákům. Jinak, ty wraithi asi byly součástí Toddovi armády, že jo? Resp. jejich zbytků.

Ano, přesně tak, většina wraithů je pod Toddovým vedením, jen pár královen zdrhlo do odlehlejších koutů galaxie kde čekají na svou příležitost...

Edit: První příspěvek a příspěvek s posledním dílem doplněn o link na PDF verzi. Děkuji jakopovi.

kdy muze cekat dalsi dil? us se tesim

Příští díl by se dal snad s trouchou štěstí očekávat ještě tento týden...

jj diky

Tak, díl 14 konečně hotov. Na chvíli se nám tu objeví i Orici, tak snad budete spokojeni.

Část 14.: Konec klonování..

Orijské tajné službě se po pár týdnech po zničení asteroidové základny podařilo zajistit zajímavé informace o jedné z wraithských pozemních základen. Tajná služba byla ve skutečnosti pouze skupina křižáků, kteří měli na starosti styk s informátory na jiných planetách. Jelikož křižáci byli nově příchozími v této galaxii, jakýkoliv pokus o infiltraci vlastních lidí by skoro jistě selhal. Zaprvé neznali jejich zvyky a zadruhé nebylo ani příliš co infiltrovat. Proto se spolehli na pár prověřených informátorů, kteří za odměnu získali navíc jen ujištění, že po smrti se jistojistě povznesou, protože Ori si váží jejich skutků, které pro ně vykonali.
Ale ani místní nemohli proniknout k wraithům, jelikož jediní lidé, kteří u nich přežili déle než do prvního krmení, byli jejich oddanými sluhy, a jakkoliv přesvědčivě by agent dokázal napodobit ostatní uctívače, věřící v božství wraithů, wraithovi by stačilo pár vteřin a ihned by pomocí svých mentálních schopností odhalil, že ve skutečnosti je špehem. Většina informací, které křižáci získali, tedy byla z druhé či třetí ruky a navíc to byly jen zvěsti o tom, co kdo říkal.
Velice účinní však byli, pokud šlo o odhalování nepřátelských pokusů o špionáž. Místní obyvatelé většinou žili v malých vesnicích, kde každý znal každého, a nikoho nepouštěli mezi sebe. Když převorové přesidlovali obyvatele na jednu za svých chráněných planet, vždy tak činili po vesnicích a vždy před tím některý z křižáků z tajné služby hovořil se starostou, jestli se ve vesnici neobjevil někdo nový nebo se někdo nechová podezřele.
Pokud byl někdo takový odhalen, byl okamžitě zatčen a následně vyslýchán právě těmito křižáky, kteří byli zběhlí v mnoha mučících metodách. Pokud jim nic neřekl, byl předán převorům, kterým skoro vždy řekl, co chtěli vědět. Jedinou výjimkou bylo, že zemřel dříve, než se k nim dostal. Nyní se jim ale podařilo zajistit zajímavé informace ještě dříve, než vězně předali převorům.
Ukázalo se, že skutečně patřil mezi uctívače wraithů a měl odhalit, kolik vojáků střeží planetu. Křižákům se zdálo až nepochopitelné, že by si wraithové skutečně mysleli, že mohou planetu dobýt, jelikož zde bylo trvale tři tisíce křižáků a osm převorů. Vězeň ale po menším přesvědčování vyčíslil wraithskou armádu vyskytující se na základně na několik tisíc nejméně. A podle jeho slov wraithů den ode dne přibývalo. To bylo pro křižáky překvapující, jelikož podle toho co slyšeli a věděli o postupu svých jednotek, by wraithů mělo spíš ubývat.
Na základně se navíc měla nacházet wraithská královna, což byl vždy moc dobrý úlovek, vzhledem k jejich omezenému počtu. Křižáci tedy předali své informace převorům a ti rozhodli, že musí dojít k neprodlenému útoku na nepřítele. Armáda se shromažďovala tři dny, než byla plně připravena. Tři těžké křižníky, tři lehké a tři tisíce křižáků spolu s tisícem pegasuských dobrovolníků a patnácti převory.
Dobrovolníci byla skupina místních, kteří již měli dost farmaření a taky wraithů. Dobrovolně se přihlásili a nechali se vycvičit a vyzbrojit. Převorové je posílali většinou do prvních linií, jelikož křižáci byli lépe vycvičeni a vyzbrojeni a tudíž i cennější. Z části dobrovolníků se nakonec stali také křižáci, ale museli projít dlouhým výcvikem a přežít několik bitev, aby se jim to podařilo. První z útočné skupiny vyrazily lodě. Jejich cesta trvala celý den.
Když se na orbitě nad základnou objevily křižníky s doprovodem, nebyli wraithové zcela překvapeni. Jejich dálkové senzory zachytili množství hmoty pohybující se hyperprostorem a zcela správně ho vyhodnotili jako orijské lodě. Jen netušili, že jich bude šest. Na obranu základny se stáhly tři wraithské hive a čtyři křižníky. Byla by to impozantní flotila, kdyby nemusela bojovat proti orijským lodím.
Jakmile začaly orijské křižníky pálit ze svých těžkých zbraní, dali se wraithové na strategický ústupu. Nejdříve zmizeli v hyperprostoru hive, potom dvojice křižníků. Zbylé dva měly podle orijských senzorů problémy s energií a nepodařilo se jim skočit. Místo toho tedy vyrazily směrem k jednomu z měsíců planety. K tomu nejbližšímu. Jako krytí vyslaly všechny své letky dartů. Jelikož šlo ale o stíhače z pouhých dvou křižníků, nebyly příliš velkou hrozbou a jako odpověď byly okamžitě vyslány orijské stíhače. Přesila oriů byla zcela patrná a ani odvážné manévry waithů v dartech na tom nemohli nic změnit.
Křižníky se mezitím přibližovaly k měsíci. Před orijskými loděmi měly značný náskok, jelikož ty si zezačátku udržovali od wraithů dostatečný odstup na to, aby mohly včas reagovat na jejich případné pokusy o zmizení z palebného pole primárních zbraní. Těžké křižníky neměly šanci dohnat tuto vzdálenost a čím dál více zaostávaly. Jejich zbraně se na tuto vzdálenost minuly účinkem, protože nedokázaly zasáhnout malé a poměrně pohyblivé wraithské křižníky.
Lehčí útočné křižníky ale začaly wraithy dohánět. Bylo sice jasné, že wraithové budou za měsícem první, ale neměli bez hyperpohonu kam utéct. Wraithové skutečně dosáhli měsíce jako první a za moment zmizeli z dosahu senzorů. První orijský křižník je znovu zachytil po necelé minutě. Co ale zachytil také, byla velice silná energetická signatura na povrchu měsíce. Z povrchu najednou vyletěla wraithská střela. Ale byla ohromná, několikrát silnější než nejsilnější zbraň hive. Její dopad na štíty křižníku zatřásl celou lodí.
Zbylé dva lehké křižníky byly pozadu, celé dvě minuty cesty od nich. Zbraň už ale nabíjela znovu a štíty po prvním výstřelu klesly o patnáct procent. Lehký křižník zahájil palbu ze sekundárních zbraní, ale zdálo se, že zbraň je ukryta hluboko pod povrchem. Velitel nařídil zahájit úhybný manévr a zároveň namířit příď s primární zbraní na cíl.
V půlce manévru schytal křižník další zásah. Štíty klesly na šedesát sedm procent. Primární zbraň byla konečně ve správném úhlu, nabita a připravena vystřelit. Dlouhý zářivý žlutý paprsek prořízl atmosféru a mohutnou silou se zabořil do země. Ale světe div se, zbraň znovu vystřelila. Štíty klesly pod padesát procent.
Zbylé dva lehké křižníky se ale již dostaly na odvrácenou stranu a zpozorovaly, co se děje. Jejich velitelé okamžitě upravili kurz na pomoc orijské lodi. Křižník i zbraň nyní vystřelily ve shodný okamžik. Paprsek i střela ze zbraně se střetly v atmosféře, ale neškodně proletěly jedna druhou a obě zasáhly cíl. Štíty křižníku začaly kolísat, ale zbraň znovu nabíjela.
Velitel na můstku začínal být zoufalý. Jeho primární zbraň – slabší než zbraně těžkého křižníku – nebyla očividně dostatečně silná a těžké křižníky byla stále příliš daleko, aby to stihly včas. Pak ale velitel dostal nápad, ve který doufal, že je zachrání. Okamžitě se spojil s veliteli zbylých dvou orisjkých lodí.
Za okamžik vyrazily ze všech tří lodí paprsky z hlavního děla. V atmosféře se setkaly a i přes lehce odlišnou dráhu letu trefily povrch ve stejný okamžik a ve skoro stejném místě. Povrchem otřásla mohutná exploze. Velitel se připravoval na nejhorší, ale další střela již nepřišla.
Wraithské křižníky, které dosud setrvávaly mimo dostřel oriů a monitorovaly situaci, okamžitě skočily do hyperprostoru. Problémy s energií očividně jenom hrály, aby nalákaly křižníky k měsíční zbrani. Velitel napadeného křižníku se s očividnou úlevou zhroutil do křesla. Jen doufal, že wraithové nemají podobná překvapení i pro pozemní jednotky.
Těžké křižníky zaujaly pozici na orbitě, přímo nad základnou a vyčkávaly. Budova to byla opravdu ohromná, a s velkou pravděpodobností pokračovala hluboko pod zem. Podle skenerů schopných rozeznat wraitha se jimi celá základna jenom hemžila. Přesný počet nebylo možno určit, jelikož se jednotlivé signály překrývaly, ale určitě šlo o několik tisíc. Ori chtěli základnu prozkoumat a zajistit její tajemství, ať už jsou jakákoliv. Na druhou stranu ale bylo jasné, že při útoku by byly ztráty velmi vysoké.
Rozhodnutí nakonec učinil Orici, když se osobně postavil do čela armády. Lodě na orbitě dokázaly identifikovat některé sektory základny, které podle všeho sloužily čistě jen jako obytné části a sklady. Sekundární zbraně křižníků je tedy odstranily z povrchu. Pak byl zahájen útok.
Skupiny křižáků pochodovaly za převorem, který vedl každou z nich. V každé tedy bylo přibližně dvě stě vojáků, což byl slušný počet. Navíc převor sám nahrazoval několik desítek křižáků. Jakmile jednotky vstoupily do základny, rozhořel se boj. Wraithové se vrhali proti křižákům a skoro jistě by je všechny povraždili, nebýt toho, že s nimi byli převorové. I přesto však měli křižáci ztráty. Chodby byly velmi členité a převor nedokázal zastavit najednou wraithy přicházející z pěti chodeb. Někteří z křižáků tedy padli po omráčení wraithskou zbraní, nebo když se některý wraith, považovaný za mrtvého, zničehonic probral a skočil po nějakém vojákovi poblíž. I přes tyto ztráty ale jednotky postupovaly pomalu vpřed.
Jedinou skupinou, které zřejmě nevadil wraithský odpor byla stovka vojáků v čele s Orici. Wraithové se je snažili zastavit stejným stylem jako ostatní. Vyřítili se naráz ze všech chodeb a stříleli hlava nehlava. Orici se však ukázal být praktičtější než převorové. Na rozdíl od nich se neobtěžoval s holí a byl mnohem rychlejší.
Čím hlouběji v základně se nacházeli, tím více odpor slábl. Zatímco ostatní týmy byly ještě napůl cesty Orici již dosáhl hlavní části komplexu. Byli alespoň patnáct pater pod zemí. Chodby zde byly užší a vytesané v kameni. Pak vyšli z jedné zákruty a strop a stěny zmizely. Vešli do obrovské místnosti plné jakýchsi vysokých budov, rozdělených do malých zářících komůrek. Z postraní uličky vyběhlo deset wraithů a pokusilo se je zastavit.
Orici jim mávnutím ruky odejmul zbraně, které přeletěly hlavy křižáků a spadly na podlahu. Wraithové vyrazili na zteč, ale to už ho nezajímalo. Přistoupil k jedné z budov a zahleděl se do nejnižší komory. Zatímco křižáci hlučně oddělávali nepřátele, prohlížel si fascinovaně wraitha, který v ní plaval. Velikostně byl ještě dost malý, co do výšky měl sotva 160cm. Když se podíval do ostatních komor, zjistil, že všichni jsou na tom stejně.
Rovněž ale zpozoroval tlusté wraithské spletence sloužící jako kabely. Ke každé komoře vedl jeden a všechny vycházely z dalšího kabelu v chodbě. Orici vyrazil cestou, kterou vedl kabel. Několik dalších wraithů jim zkřížilo cestu, ale jejich konec byl vždy velmi rychlý. Nakonec se dostali až do středu rozvodové sítě, kde stál wraithský počítač a široký sloupek, do kterého vedly kabely. Orici došel až k němu a prohlédl si trojici zářících zdrojů energie zapojených do sítě. Již od pohledu nemohly být wraithské. Přešel ke sloupku, aby odpojil zdroje, když se kolem vynořilo několik desítek wraithů.
Pak odkudsi shora přiletěla blikající koule, která se po dopadu rozevřela a vyslala zářící vlnu. Všichni křižáci kolem něho okamžitě popadali k zemi. Orici ale dokázal vycítit, že jsou jen omráčení. Na wraithy ale vlna zřejmě neměla vůbec žádný efekt. Spokojeně pozvedli své zbraně, nyní to bylo asi padesát na jednoho.
Wraithové stojící nejblíže k němu se rozestoupili do strany a mezi nimi prošla královna. Zřejmě si neuvědomovala, s kým má tu čest. Orici stál u energetických zdrojů a prohlížel si královnu se zjevným opovržením. Královna naproti tomu zřejmě měla za to, že mluví pouze s obyčejným mužem. Jeho oblečení bylo sice dost vzdáleno od pegaského standardu, ale zbroj to taky nebyla. Navíc, wraithy oblečení stejně nikdy nezajímalo. Proto pravděpodobně dospěla k tomu, že jde o pouhého vesničana, který přišel s křižáky. Jako převor také nevypadal a navíc neměl hůl.



Královna přistoupila až k němu a promluvila svým úlisným tónem.
„Jak je možné, že jsi nepodlehl účinku naší zbraně ? I ten nejsilnější bojovník by padl k zemi. Proč ne ty ?“
Orici očividně nehodlal odpovídat na její otázku.
„Když se odpojí tyto zdroje, tak všichni ti wraithové budou na místě mrtví, že ?“
Královnu jeho drzost pořádně rozčílila.
„Jak se opovažuješ na to jen myslet. My jsme nadřazený druh, jste proti nám jen pouzí červy! Poklekni přede mnou, jinak zemřeš!“
Pohlédla přímo do jeho očí a použila své schopnosti, aby ho přinutila udělat, co říká. Orici ale stál dál.
„Blahoslavení se neklaní nikomu. Ale pokloň se ty moci Ori a možná zůstaneš ještě chvíli naživu.“
Jeho oči najednou začaly vypadat jako dva plameny. Královna vyděšeně couvla o krok zpět.
„Zabijte ho!“, vřískla na svoje vojáky.
Wraithové zahájili palbu. Energetické střely ale mizely dříve, než stačily dopadnout na svůj cíl. Orici máchl rukou proti skupině wraithů a ti se s dutým zvukem sesuli k zemi. Další skupinka odletěla kamsi pryč jednou z chodeb. Dalším vyletěly zbraně z rukou a dříve než se pokusili utéct, spadl na ně výklenek, který byl nad nimi.
Zbylých pár wraithů obklopilo královnu. Orici vyrazil k nim. Cestou tasil odkudsi ze svého oděvu dlouhou dýku. Wraithové zahodili zbraně, vytáhli nože a vyrazili proti němu. Bylo to pět wraithů, každý z nich schopný v boji tváří tvář zabít holýma rukama tři statné muže.
První z nich se pokusil vrazit svůj nůž nepříteli přímo do srdce. Orici ale jeho úder odrazil a několika neuvěřitelně rychlými ranami mu svou dýkou způsobil hluboké rány. Wraith se pomalu zhroutil na podlahu.
Ostatní se už snažili spolupracovat. Vyrazili ze všech stran. Prvního wraitha ale odhodila neviditelná moc úplně mimo boj, kde zůstal ležet. Dva z wraithů se pustili do souboje s Orici, zatímco třetí se snažil nenápadně přiblížit zezadu a uštědřit tak smrtící úder. Orici nejdříve probodl prvního z wraithů, pak kopl druhého, čímž ho odrazil o několik metrů zpět a velice rychle se otočil a bodl třetího tam, kde mívají lidé srdce, právě když se napřahoval k úderu nožem. Wraitha to moc nerozhodilo, ale několik další zásahů ho natolik poznamenalo, že se sesul k zemi.
Odkopnutý wraith byl mírně otřesen a právě vstával, ale Orici ho uzemnil dobře mířeným kopancem. Nyní zamířil přímo ke královně. Ještě než k ní došel, zaznamenal svými schopnostmi zraněného wraitha, jak se plazí k jednomu z bezvládných křižáků. Už natahoval ruce, aby z něho stáhl jeho zbroj a vyléčil si na něm svá zranění. Orici udělal rychlou otočku a zkušeně vrhl dýku proti wraithovi. Ozval se jen zvuk značící jasný zásah a wraith toho nechal.
Nyní už klidně došel ke královně. Nebylo zvykem, aby se wraithská královna něčeho bála, jejich arogance tomu většinou zamezovala, ale tahle měla opravdu strach. Zřejmě to bylo tím, že právě na vlastní oči viděla, jak jeden člověk zabil padesát wraithů.
„Moje smrt jenom spojí všechny wraithy v boji proti vám.“
Orici tím očividně nebyl nijak otřesen
„Pak bude nejlepší, když jich přežije co nejméně.“
Pak přistoupil ke zdrojům a jeden po druhém je začal vytahovat. Královna se na něj chtěla vrhnout, ale cosi neviditelného jí zabraňovalo se jen pohnout. Když vytáhl poslední, celá místnost zablikala a zhasla. Všechny komory plné dosud ne zcela vyvinutých wraithů zhasly.
„Néééé! Za to zamřeš!!“
To bylo jediné, na co se královna zmohla. Orici došel ke svým vojákům, kteří se začali vzpamatovávat z účinku omračující bomby. Stačilo jediné slovo a všichni, navzájem se podpírajíc, zmizeli z místnosti. Orici jim dal několik minut náskok. Mezitím se telepaticky spojil s ostatními převory a vydal jim pokyny. Královna ho probodávala pohledem, ale Orici se o ni vůbec nezajímal. Pak ji ponechal tam, kde byla a klidně odkráčel. Po několika minutách se jí podařilo konečně se pohnout. Vzala do ruky velice dlouhý nůž a s nepříčetným výrazem vyrazila chodbou, kterou odešel. Uběhla ale sotva pár set metrů, když se celá základna otřásla. A pak znovu, ještě silněji. Kamenný strop praskl a na podlahu se sesypal prach a kusy kamene. Pak další rána a cesta před ní se zavalila. Královna vyrazila zpět. Brzy doběhla do líhně, ze které původně vyšla. Ale ohromnou místnost nyní ozařovalo sluneční světlo! Podívala se tam, kde býval strop a najednou jí bylo jasné, kam zmizel. Z nebe se přímo na ní řítil zářivě žlutý pruh světla. Královna nestačila ani vykřiknou a střela z křižníku ji pohltila spolu se zbytky klonovacích zařízení.

To že na obrázku je ta dávno mrtvá červenovlasá potvora, toho si nevšímejte, ta její póza je natolik dokonalá, že se ta výborně hodila. Prostě, wraithské královny si libují v červených vlasech..

Edit:
Díly 1-14. v PDF:

Kód: Vybrat vše

http://uloz.to/2376641/svata-vyprava-part-14-.pdf