S tímhle seriálem jsem tak trošku pozadu

Právě jsem dokoukala druhou řadu a musím říct, že ač slabší než první, líbila se mi, zvlášť pak některé scény,
Toto je spoiler!!!:
|
skvělý byl například Noah v papírně na začátku série (starým způsobům se těžko odnaučuje)  |
. Matt se taky vytáhl. Sureshe jsem docela litovala, chudák pomalu nevěděl, čemu má věřit. Líbila se mi linie s Mattem, to jak se jeho schopnosti rozvinuly a on je začal zneužívat. Konečně to nebyl takový stoprocentní dobrák. Peter docela zklamal, i když v závěru se vytáhl.
Kdo mě tam ale vážně, vážně štval, byl Alejandro a hlavně Maya. Když se k nim přidal, celou dobu jsem se modlila, ať ji už konečně zabije.
Toto je spoiler!!!:
|
Nakonec zabil, ale přehnaně ochranitelského Alejandra. Když pak na konci odpráskl i ji, jen jsem zvolala konečně!. A byla jsem pěkně vytočená, když ji vzápětí oživili. Linie Hiro a Kensei byla pěkná, a byla jsem mile překvapená, když se Kensei/Adam objevil, byť jako hlavní zápor série. Nathan, jak jsem ho v první sérii moc nemusela, se vytáhl. A s Mattem tvořili docela dobrý tým "Nejsem náklaďák, Parkmanne!" byla úžasná scéna. Claire mě taky štvala, i když už jsem si na to její "v jedné epizodě něco slíbím, abych to v té další porušila" pomalu zvykla. Překvapilo mě, když se na konci zjistilo, že ona, Kensei a Peter jsou de facto nesmrtelní. Na to můžu jen říct: Proč ona??? DLa mi bylo líto, stejně jako Niki. Micah byl s tím svým neustálým "hraním na hrdinu" už otravnej. Monica naproti tomu byla dobrá postava, stejně jako Elle. Angelinu Petrelli bych jako obvykle vraždila, zvlášť na konci "Ano, já vím, byla to nutnost." Ten konec mě dost naštval, já se těšíla, že to Nathan prozradí. a zrovna když se to chystal říct, tak... grrr! Noah byl vlastně celkově dost dobrej. To jeho "Ale dopr..." když se probudil v sídle Společnosti. A ta nabídka, co mu udělali... fakt mi ho bylo líto. Sylarovo závěrečné "I am back!" mě dostalo. Že by návrat k tomu starému dobrému (fajn, tak teda zlému) Sylarovi? Hirovo "Flying man pro mě bylo takovou pěknou, nostalgickou připomínkou starého dobrého Hira z první série, naivního, nadšeného svými schopnostmi. Zkrátka moc pěkný konec, jen to, že jim "stará generace" zabránila jim to prozradit, to pokazilo. Ale bez toho by to nejspíš nebyli Heroes. |