Na Gran Torino se chystám, co nejdřív budu moct.

A nemyslím si, že Clint Eastwood je člověk, který dokáže vydržet dlouho bez filmu. Ale kdoví, třeba to tentokrát opravdu myslí vážně (Joaquin Phoenix, Viggo Mortensen, je to teď nějak nakažlivé tohle tvrdit)
Já se přidávám k ovacím za
Spalovače mrtvol. Řekli to tu lidi přede mnou, takže nemá cenu moc co psát. Rudolf Hrušínský je tam naprosto neuvěřitelný a člověka může jen mrzet, že tenhle film nevznikl dnes, kdy by se mu dostalo pořádného ocenění.
Já jsem dneska absolvovala vražednou dávku dvou filmů, které vyžadují soustředění po celou dobu a jsem z toho teď trochu mimo. Za prvé jsem viděla
Fontánu, což je vizuálně výborný film. Pořád jsem se v něm snažila hledat něco hlubšího, ale když jsem se přestala snažit, tak mi to vlastně přišlo strašně jednoduché. Tedy ne ve špatném smyslu, právě naopak. Láska, smrt, všechno tam bylo jasné. Hudba mě naprosto okouzlila, protože vyprávěla a podkreslovala příběh. O hercích, Rachel Weisz a Hughu Jackmanovi snad psát nemusím. Oba byli skvělí, protože přesně vystihli podstatu svých postav. Rachel, ve své dvojroli, dokázala být zároveň křehká a působila velkou část filmu trochu "nadpozemsky", jako múza a inspirace pro Tommyho, a zároveň ženu smířenou s vlastním osudem v obou časových rovinách. Hugh Jackman zase v trojroli dokázal zahrát muže, který na pokraji zoufalství ze ztráty milované ženy, dělá všechno, aby ji zachránil. A vlastně se to prolíná všemi třemi časovými liniemi a on je perfektní v každé z nich. Nepochopím, jak tenhle film mohli kritici (hlavně tedy v USA), tak strhat a hlavně jak mohli naprosto opomenout hudbu a herecké výkony při nominacích na ty jejich slavné ceny, které každý rok udílejí.
Donnie Darko, kterého jsem viděla až po Fontáně, si budu muset pustit ještě jednou. Film to byl skvělý, ale je to taky na víc shlédnutí. Překvapilo mě, kolik se tam objevilo známých tváří a byl to snad úplně první film, kde se mi líbila Drew Barrymore. Hrozně se mi líbily scény, kde Donnie dokázal intelektuálně rozložit polovinu učitelského sboru, a taky to dalo trochu nahlédnout do "demokracie" v akci na středních školách v USA. Nějak jsem u nás nezažila, že by tu zakázali knihu, která je údajně "škodlivá", navíc od učitelky, která je očividně blbá jako patník.

Myslím, že základní poselství, tedy to, co se stát mělo, jsem pochopila. Ale opravdu si to musím pustit ještě jednou a všímat si víc detailů. Jinak i tady naprosto skvělá hudba a písničky výborně zvolené. Hlavně "Mad World", která je jednou z mých oblíbených, na konci perfektně sedla. A mám ráda oba sourozence Gyllenhaalovi, a jsem ráda, že tam byli spolu.

Kerr Avon: Listen to me. Wealth is the only reality. And the only way to obtain wealth is to take it away from somebody else. Wake up, Blake! You may not be tranquilised any longer, but you're still dreaming.