SG: Sedm Stran - Dokončeno

Paráda! Zajímavý, tajemný a poutavý díl, opravdu...
Ale co mě nejvíc dostalo byl ten konec s použitím toho HP generátoru, aby se dalo útočit v tunelu... To byl fakt parádní nápad a znovu si obhájil svoji pověst, že vždy vymyslíš něco, co já bych v životě nečekal...

co jiného dodat

Tak sem dočetl poslední povídku a mohu jen .

Už se nemohu dočkat, zda se podaří v HP vystřelit a také zda jaký bude osud Zemského meče

sup sup nech uy je tu dalsi diel

[Dragon]

tak takový ohlasy jsem vážně nečekal
moc všem děkuji za komentáře a jsem velmi rád že se vám díl líbil

Dark Angel:
pokud vím tak díl 18 máš už u sebe , ale stejně platí že dřív než za sedm, nebo šest dní (podle mé situace... ) ho sem nedám

*Jack*:
nějak nejsem sice schopnej rozeznat bez opětovného čtení co bylo v tomto díle (splývá mi to s dílem 18 ) ale věřím že v následujícím díle v té mé pověsti budu pokračovat

jakop:
V dalším díle bude vše dořešeno

páni tak tenhle díl byl asi nejlepším z dosud uveřejněných Použití mytologie o Artušovi a Excaliburu a přidání prvků z Pána prstenů je super
Jen to ukončování dílů ti moc nejde. Zas jsem napnutej jak kšandy až k prasknutí jak to bude pokračovat. Už aby tu byl další díl

Pokud můžu soudit, tak si dovolím tvrdit, že 18 je ještě zdařilejší, nežli 17...ale, však uvidíš

chceš abych napětím prasknul či co??? Teď už vůbec nevydřžím do dalšího dílu

[Dragon]

no já kvalitu soudit nebudu. I když mě Dark Angel značně přemlouvá že je to dobré
ale i tak věřím že se máte na co těšit a že další díl jak psal Dark Angel bude lepší (já nesoudím kvalitu, ale jen jisté situace a myšlenky )

jinak i tobě díky za příspěvek a jsem rád že se líbí

[Dragon]

sakra já jsem tak hroznej už si radši nikdy nebudu dávat pevné datum, kdy co vydat , ale každopádně mám zatím dobrou náladu což by již nemuselo být + čas, takže vám to sem dávám už teď a věřím že vy nebudete proti

18


V galaxii Pegasus
Ford před otevřením dveří zhasl veškerá světla a poté otevřel.
Mezi dveřmi se objevil jeho snad jediný přítel v galaxii, přítel, se kterým se před chvíli téměř popral.
„Musíme změnit naše plány.“ Vystřelil na něj Ford ještě mezi dveřmi a po jejich zavření ukázal na tajemný svitek pergamenu.
„Kvůli tomu tu jsem.“ Oznámil mu jeho přítel Melek. „…Už o tom mluví všichni.“
Ford se na něj podíval a na jazyku se mu rýsovala otázka, ale Melek byl rychlejší.
„To, že jsi našel Svitek archivářů.“ Ford se na něj opět podíval, ale tentokrát se již zeptal.
„Archivářů?“
„Ano, mnoho lidí věří, že první archivář vytvořil tajemnou místnost, do které vložil veškeré vědění spojených národů Pegasu, a poté začali po jeho vzoru vytvářet takovéto studnice vědomostí i Předkové, ale přiřítila se na ně válka, Válka s Wraithy. Ale mnohem více lidí věří v to, že Svitek a jeho příběh vytvořili Předkové, aby navedli Wraithy na falešnou stopu. A navíc je napsán v tajemném jazyce…“ V tom ho Ford přerušil.
„Není napsán v tajemném jazyce. Já ho dokázal rozluštit, píše se v něm, jak místnost najít a jak do ní vstoupit. Jen nemůžu rozluštit tu tajnou šifru.“ Melek se na Forda zaraženě podíval.
„Cože?! Rozluštil? Jak a co se tam píše?!“ začal ihned vyzvídat. Ford se mírně pousmál.
„Je to napsané v jednom z mnoha jazyků mé planety. Píše se tam: „Jen nový archivář, nebo temný cizinec z velké dálky může otevřít průchod do Černoboru. Do místa poznání…“.A pak je tam návod na rozluštění šifry k otevření dveří „….Vyslov jména tří doprovázených čtvrtým a vstup.“ Když Ford domluvil, tak Melek vstal.
„Pojď za mnou, dovedu tě ke zdi Vuko.“
Ford na něj chvíli nevěřícně koukal, ale poté rychle vstal a následoval svého přítele.


V galaxii Ori
Převor se chystal použít své schopnosti prostřednictvím své hole, ale jeho hůl se nečekaně rozlétla na desítky, ne-li stovky malých úlomků.
Druhý převor ihned reagoval, ale dřív, než stačil zakročit, tak přeletěl celou délku můstku a zastavil se až o pevnou zeď.
Členové odboje byli zmatení, ale vojáci Ori doslova propadli panice, ale nějaká tajemná síla je držela na místě a nedovolila udělat jediný krok.
Převor, který přišel o svou hůl si rychle svými schopnosti přitáhl hůl druhého převora, který byl na druhém konci můstku v bezvědomí, či dokonce mrtev.
Prsty převora se již dotýkaly hole, ale sám hůl neviděl. Můstek se totiž zalil velmi oslnivým, jasně modrým světlem.
Když záře ustoupila, tak převor již držel v ruce hůl a na můstku před členy odboje se objevila nová postava v kápi.
Převor se na postavu chvíli koukal a poté udělal rychlý a nečekaný výpad svou holí, ale nic se nestalo. Převor se zarazil a výpad opakoval, ale když se nic nestalo ani potřetí, tak svou hůl zahodil, ale dříve než stačil podniknout další kroky, tak tajemná postava zpod svého pláště vytáhla jasně bílou hůl na jejímž vrcholku svítil jasným modrým světlem krystal o velikosti pěsti.
Postava nasměrovala krystal na převora a ten se během okamžiku změnil v živoucí pochodeň. Na celém můstku bylo ticho, které narušoval jen řev převora. Jakmile převor spadl mrtev na zem, tak tajemnou postavu obklopily ohně, ale ty po chvíli zmizely.
„Nade mnou už nemáš žádnou kontrolu.“ Oznámila postava a otočila se na členy odboje. Jeden z povstalců to nevydržel a musel se zeptat.
„Kdo jste?“ Postava se na něj podívala a shodila svojí kápi, která zakrývala jeho obličej.
Postava neměla žádné vlasy, ale zato měla jasně vystoupnuté žily a tvář poznamenanou mnoha jizvami nejrůznějších tvarů, ale všichni, kteří měli tu možnost pohledět na jeho tvář, spočinuli svýma očima na očích neznámého. Jeho oči byly velmi zvláštní, tvarem byly lidské, ale bělmo, duhovka a čočka nebyly vůbec vidět, místo toho všeho měla postava celý oční důlek a jeho okolí modré barvy.
„Já byl první.“ Odpověděl neznámý.
Po jeho slovech vojáci za jeho zády klekli na kolena.
„Odpusť nám, Termofile“ zaznělo z úst velitele.
Termofil moc dobře znal úmysl povstalců a nastartoval motory lodě, na které se nacházeli, a zahájil palbu na zbylé lodě v okolí.


V galaxii Mléčná Dráha
Pilot na Xerxu se přiblížil k nejbližší lodi a nechal vyslat signál pro stíhače. Piloti ve svých strojích na všech pěti hangárech zaslechli povolení k palbě a na palebních počítačích se jim zobrazilo pole působnosti, ve kterém byl jeden Alkesh a jeden Ha'tak. Piloti nečekali ani vteřinu a okamžitě započali palbu.
Každý stroj vystřelil dvě rakety, které si to zamířily neokradší cestou ke svému cíli. Lodě Jaffů neměly žádnou možnost obrany.
Téměř polovina raket si to zamířila na Alkesh, který následně explodoval. Jeho trosky v hyperprostoru setrvaly ještě několik okamžiků a poté zmizely. Jen několik trosek se dostalo do pole působnosti pozemské lodi a narazilo do aktivního štítu.
Zbytek raket letěl na Ha'tak. Ten nápor střel unesl v celku, ale rapidně začal zpomalovat na což musel zareagovat pilot tím, že zpomalil a zároveň prudce strhl kormidlo, při čemž opět zrychlil. Štít lodě jen těsně minul konstrukci zasaženého Ha'taku.
„To se vám povedlo“ pochválil admirál pilota a přitom se otočil na svého prvního důstojníka. Ten ještě chvíli přijímal všechna data a poté se dal do hlášení.
„Zničili jsme jeden Alkesh a vážně poškodili jeden Ha'tak, který právě opustil hyperprostor.“ admirál chvíli přemýšlel
„…Okamžitě nás vezměte k tomu Ha'taku. Celé posádce nahlaste plný bojový poplach.“ Při těchto slovech se admirál zvedl a dlouze se zadíval na velkou obrazovku, na které byly světelné efekty hyperprostoru. Po krátké odmlce pokračoval. „Taky připravte několik týmů na nalodění, půjdeme si pro zajatce.“
První důstojník přikývl a spustil si interkom.
„Celé posádce, bojová pohotovost stupeň jedna, útočné jednotky se připraví na transport.“ Poté se první důstojník postavil do pozoru a čekal další rozkazy.


V SGC se objevil hologram nějakého Asgarda.
„Oznamuji vám, že na palubě lodě Noxů nikdo nezemřel, celá posádka byla včas evakuována.“
„A co náš meč?“ Zeptala se pohotově Vala. Asgard na ní okamžitě zaostřil.
„Právě je vyzvedáván z vesmírného prostotu, ale věřte, že by přežil i náraz do planety.“ Asgard mrknul a krádce před vlastním zmizením ještě pronesl. „Mimo to, není to váš meč, Vy nejste Pozemšťan.“


V galaxii Ida
Asgardské impérium bylo opět na vrcholu své bývalé slávy a dál se rozrůstalo a doslova bujelo životem beze strachu.
Rada Asgardů nechala budovat další silné lodě, které se měly v první řadě utkat s replikátory, kteří stále pomalu drancovali mléčnou dráhu, planetu po planetě.
Nové lodě měly dostat posádku hned po dokončení a po krátkém seznámení s lodí poslány do Mléčné Dráhy.


V galaxii Ori
Loď s částí odboje již vzlétla a skákala od planety k planetě, kde ničila lodě ještě na zemi a mizela dříve, než mohla být dopadena.
Adrii se to samozřejmě nelíbilo a po jednom útoku se zjevila na lodi.
Lidé se jí samozřejmě lekli a začínali se bát o své životy, ale Termofil byl dál klidný a podíval se Adrii do očí. Ta stále měla v živé paměti varování od Antiků a netroufala si přímo zasáhnut.
„Proč? Býval jsi přece jeden z nás.“ Zeptala se ho Adria. Termofilovi se ale na tváři objevil nepatrný úsměv, ale ten brzy zmizel.
„Já nebyl nikdy jeden z vás, já byl první, kdo se povznesl.“ Adria si ho prohlídla a odpověděla mu.
„Já vím, nezapomeň, že mám všechny znalosti…“ Než však domluvila, tak Termofil použil své schopnosti a jeho hůl se rozzářila a světlo z ní zastínilo i umělé osvětlení na lodi. Nešlo to sice kvůli oslnivému světlu poznat, ale loď po chvíli vystoupila z HP.
„Asi ti budu muset osvěžit paměť… Nejen, že jsem byl první, ale taky jsem byl proti zotročování a využívání lidí a vy jste mě vyhostili zpět do mého těla a poté jste ze mě udělali svého prvního převora.“ Termofil vypadal značně rozrušený a Adria těkala očima z jeho hole na jeho obličej a zpět.
„Jak to, že si to pamatuješ?“ zeptala se ho Adria. „…a vůbec, jak to, že tvé tělo nehnije v propasti Mel-Dur?
„Mé tělo bylo vyvrhnuto hlubinami planety, kde jste mě uvěznili a též mi bylo požehnáno!“ oznámil Adrii již útočným tónem a klepl svou holí do podlahy.
„Blázne, mě nemůžeš zabít.“ Oznámila mu Adria a přitom se začala smát. Termofil,byl ale opět naprosto klidný a odpověděl jí.
„Tebe možná ne.“ Z lodi následně vylétlo mnoho paprsků směrem na planetu. V tu chvíli to Adrii došlo a rychle zmizela, ale již bylo pozdě. Termofil totiž zahájil palbu na město bohů Celestus, ve kterém se nacházelo mnoho převorů a Doci. Mimoto, jeho zničení jistě vyvolá mnoho pochyb o moci Ori.


V galaxii Pegasus
Ford stál před hvězdnou bránou a čekal, než jí Melek vytočí. Když se brána aktivovala a červí díra stabilizovala, tak oba dva bez většího váhání prošli.
Na druhé straně červí díry byl jasný den. Ford se rozhlédl a v jeho mysli se objevila vlna vzpomínek. Přesněji vzpomínky na prolétávající Wraithské stíhače, tenkrát byla tma a on zůstal u hvězdné brány, aby kryl záda týmu vedeným plukovníkem Sumnerem.
Forda z vlny vzpomínek vyrvalo popostrčení jeho přítele, který mu záhy ukázal směr k nedalekému městu.

Melek cestou do města Fordovi vyprávěl.
„Kdysi to bylo veliké a slavné město, bylo považováno za centrální uzel světů a to dokonce i za Wraithských válek. Vždy, když bylo zbořeno, tak se sešlo mnoho lidí ze všech světů a celé město obnovili. S každou přestavbou se město zrodilo ze svého popelu a bylo velkolepější než dřív. Ještě než začala válka, tak se objevil míšenec předků a zdejších lidí, jménem Mosok Velký. Tento Mosok přišel s myšlenkou, že by se měl udělat jakýsi podrobný archív veškerých znalostí. Všem se tato myšlenka líbila a on začal se shromažďováním. Předkové mu pomohli s výběrem a zabezpečením místa. On navíc díky smíchané krvi měl dar vidění budoucnosti. Jeho vize byly velmi náhodné, ale vždy přesné. Díky těmto vizím předpověděl, že po jeho smrti bude mít následovníky, dokonce přišel s tím, že dlouho po jeho smrti se objeví temný a vzdálený cizinec, cizinec, který se touží dostat domů a jen on a jeho následovníci, kteří znají tajemství, může najít cestu do Černoboru. Pro tohoto dalekého cizince vytvořil řadu stop a vodítek, ale jak jsem již řekl, mnoho lidí věří, že příběh o Mosoku Velikým je jen zmateční stopa pro Wraithy.“
Ford se na něj podíval, ale nic neřekl a šel dál. Po pár minutách došli do města. Z celého města nezbylo zdánlivě víc, než jen popel a prach s mnoha zdevastovanými budovami. Město vypadalo jako by ho několik dní v kuse bombardovalo těžké dělostřelectvo, podporované bombardováním ze vzduchu.
Melek Forda vedl zdevastovaným městem až do jeho samotného centra. Když měli centrum města téměř na dohled, tak Melek dál pokračoval ve vypravovaní.
„Podle pověstí Mosok určil zeď Vuko jako vstup do Černoboru. Wraithové se toho samozřejmě chytili a pokoušeli se zeď zničit, ale ani přímá palba z orbity ji nedokázala zničit, přestože očití svědkové tvrdili, že viděli, jak se zeď v oblaku prachu bortí, ale když prach usedl, tak zeď opět stála. Jednou dokonce k jejímu zničení použili křižník jako beranidlo. Zeď se bez většího odporu sesunula, ale druhý den opět stála neporušená na svém místě. To dalo popud ke vzniku další legendy a mýtu.“ Ford se na něj zvědavě podíval a Melek ukázal na tyčící se zeď uprostřed velkého a rozlehlého náměstí. Zeď byla obklopena troskami jakési budovy, ale sama zeď byla nedotčená.
Dvojice se tedy vydala jejím směrem a Melek dokončil své vyprávění.
„Povídá se, že Mosok Veliký tu od své smrti obchází a dohlíží na své dílo a chrání tuhle zeď.“ Ford si celý příběh ze svých zkušeností v hlavě několikrát převyprávěl a snažil se z něj dostat informace, které by mohly odpovídat, ale než stačil cokoliv z vypravování vyjmout, tak již
byli u zdi.


V galaxii Mléčná Dráha
Noxové úspěšně z oblaků trosek své lodi dostali zpět svůj meč a okamžitě vyslali malé plavidlo na Zem, k SGC, kde si jej měli lidé před hvězdnou bránou převzít.
Plavidlo Noxů doprovázela letka pozemských stíhačů F 302, a v atmosféře se k eskortě přidalo několik stíhačů pro lety v atmosféře a trojice těžkých bojových vrtulníků

Lidé se mezitím smířili s tím, že pro jejich loď Xerxes nemohou nic udělat. Celý její osud svěřili do rukou jejího velmi schopného velitele.

Xerxes sám zatím vystoupil z HP poblíž Ha'taku. Ten měl velmi velké poškození, které šlo rozpoznat i bez většího zkoumání.
Jeho posádka se očividně nechtěla tak snadno vzdát a zahájila z posledních sil palbu na silný štít lidské chlouby.
Pevný Anticko-asgardsko-lidský štít Xerxa držel bez větších problémů.
První důstojník na palubě Xerxa se ujal mezilodní komunikace, která byla na hlasitý odposlech.
„Okamžitě přerušte palbu a připravte se na naše nalodění.“ Jak všichni na můstku očekávali, tak se z nepřátelské lodi nikdo neozýval.
„Jak jsou na tom jejich štíty?“ zeptal se admirál bez většího zájmu.
„Jejich poškození je příliš velké a podle senzorů jsou pod dvaceti procenty.“ Odpověděl první důstojník po obdržení příslušných údajů. Admirál se na něj podíval a on očekával, co bude následovat.
„Opravte poslední údaj na štíty mimo provoz.“ Rozkázal Admirál a čekal na reakci svého prvního důstojníka. Ten po chvíli váhání a přemýšlení, jak to admirál myslí, vydal rozkaz k okamžitému útoku na nepřátelský štít.
Z lodi se po jeho rozkazu ozvala poměrně slabá palba ze sekundárních zbrání, které se slabým štítem neměly mnoho problémů.
„Opravuji předchozí. Nepřátelský štít mimo provoz.“ Oznámil po pár okamžicích první důstojník.
Admirálovi se na tváři objevil letmý úsměv a vydal další rozkaz.
„Transportujte na nepřátelské plavidlo plnou naší útočnou jednotku a pošlete na Zem naše souřadnice. Hlavně jim nezapomeňte sdělit, že jsme zahájili obsazování nepřátelské lodi a chystáme se na zajetí co nejvíce zajatců.“ Poté se admirál zvedl a pomalu začal odcházet z můstku.
„Pane Mileku, můstek je váš.“ Po těchto slovech admirál skutečně odešel z můstku. Jeho první důstojník okamžitě začal plnit předchozí rozkazy.


V galaxii Pegasus
Ford stál před zdí a s úžasem si jí prohlížel. Na zdi bylo mnoho nápisů ve stejném jazyku jako byl napsán svitek. Tento jazyk ve Fordovi opět vyvolal vzpomínky, ale než je stačil naplno vnímat, tak se ho jeho přítel zeptal.
„Co tam stojí?“ Ford ještě jednou přelétl celý text očima a poté odpověděl.
„Vyslov jména tří doprovázený čtvrtým a vstup.“ Jeho přítel spolu s ním na tu zeď několik dlouhých minut koukal, když v tom Melek cosi zahlédl.
Melek tedy přistoupil k východní straně zdi a ukázal na velmi drobný nápis. Ford rychle přikročil a začal číst nahlas.
„Cizinče toto je pro tebe: Věř, že tento text je napsán v tomto jazyce úmyslně a že na jméně prvního se nacházíš.“
Ford chvíli přemýšlel, ale z jeho úvah.ho Melek rychle vytrhl svojí otázkou.
„A co je to vůbec za jazyk?“ Ford ho chtěl ignorovat, ale to mu nepřišlo jako nejlepší volba a radši odpověděl
„Francouzština, kdysi jsem…“ Vtom se Ford zarazil a místo toho, aby domluvil, tak položil otázku.
„Kde se nacházíme? Co to je za město?“ Melek neváhal a hned mu odpověděl
„Athol, tedy tahle část. Město se jinak jmenuje Athonland.“ Ford se na něj podíval a doplnil jméno planety.
„A planeta Athos.“ Melek přikývl a Ford ustoupil několik kroků od zdi. Melek chvíli váhal, ale poté raději udělal to samé.
„Tři mušketýři….vyslov jména tří doprovázených čtvrtým…přesně jako v tom filmu.“ Oznámil Ford svému příteli a poté vyslovil patřičná jména.
„Athos, Porthos, Aramis…“ poté Ford pár okamžiků váhal, ale jelikož se nic nedělo, tak rychle dodal. „…D´Artagnan.“ Po tomto dodatku se veliká zeď jasně rozzářila a před ní se objevila tajemná a průsvitná postava.
„Kdo jsi, že žádáš o vstup?“ Ford se ale ničeho nezalekl a pohotově odpověděl.
„Já jsem daleký a temný cizinec. Cizinec, jenž má vstup dovolený a toto je můj věrný přítel Melek.“ Po těchto Fordových slovech postava zmizela a Ford i se svým přítelem byl okamžitě a bez světelných efektů přenesen nějakým teleportačním zařízením.


V galaxii Mléčná Dráha
Loď Noxů přistála poblíž SGC a vylezla z ní jediná postava. Postava byla zahalená do tmavého pláště s kápí a ruce měla schované kdesi za pláštěm.
Postava si to okamžitě zamířila před hvězdnou bránu. Nikdo jí nemusel doprovázet, ona znala cestu sama velmi dobře. Doslova její přítomnost cítila.
Když došla ke svému cíli tak tam již stál generál Landry. Postava k němu tedy jako k veliteli zdejších lidí přistoupila a s nesmírnou rychlostí a obratností se z pod pláště vynořily její ruce a v nich onen Velký meč, meč pro lidstvo.

Generál ho pomalu a opatrně vzal do ruky, ale jeho lehkost ho nanejvýš překvapila.
„Andůril, veliký meč lidí. Použijte ho proti svým nepřátelům, ale nikoliv proti přátelům či spojencům.“ Pronesla krátce postava, a velice náhle a beze stopy zmizela.


V galaxii Ori
Celestus se již nacházel v ohni a pomalu, ale jistě, se hroutil, již nebylo nic, co by ho mohlo zachránit.
První se začal mstít. Adria již věděla, že nastanou kruté časy a že bude muset riskovat i přímou konfrontaci s ostatními, aby si zachránila alespoň nějakou moc a hlavně, aby zastavila Termofila. Prvního, kterého jistě budou lidé následovat bez větších zábran.

Odkaz na stáhnutí tohoto a předchozích dílů v PDF

Kód: Vybrat vše

http://uloz.to/1464854/sedm-stran-part-18-.pdf

za korekci velmi moc děkuji Dark Angelovi, který mi to poslal již včera v odpoledních hodinách, takže zdržení beru na sebe, ale bohužel okolnosti byly takové , ještě jednou díky

a jako vždy se budu těšit na vaše komentáře, poznatky a případnou kritiku ve všech směrech

luxus ... fakt mě nenapadlo, že tam zahrneš i Tři mušketýry, dost dobrej nápad ... jen by mě ještě zajímalo, jestli lidi najdou Excalibur .. a co pak budou dělat, když budou mít 2 meče

Parádní díl... Znovu zajímavé nápady včetně toho s třema mušketýrama a francoužtinou... Konečně všemu nevévodí jen angličtina jakožto nejpoužívanější jazyk ve vesmíru...
Na využití meče sem též zvědavej stejně jako na další díl...

Tak takových je nás víc, co se nemůžeme dočkat dalšího dílu, v každém případě úžasné, nápad se Třemi mušketýry je, nebojím se říci geniální a vůbec celý díl byl skvostný.
Mimochodem ten admirál se mi líbí, má občas dobré hlody
a hlavně se těším na mocenský převrat mezi Ori a na postup Termofila

[Dragon]

dehu: jsem rád že se ti to líbilo a děkuji ti za komentář
co se Exkalibru týče, tak nezapomeň že ten patřil Antikům , ale neboj mám to vymyšlený, jen nebyl prostor to tam plnohodnotně napsat a vysvětlit , a ani nevím kde ten prostor bude aby to nebylo násilný.
a taky jsem rád že nápad se třemi mušketýry jsi uvítal, protože když jsem to tam psal, tak jsem měl takové tušení že už to bude asi moc , ale naštěstí jsem se pletl

*Jack*:
jsem rád že se to líbilo i tobě a též ti děkuji za komentář
Franštinu jsem tam dal hlavně i kvůli těm mušketýrům, ale pak se mi tam začala i líbit
a meč si nejspíš dost užije dnes jsem koukal na jistej pořad a dostal další šílenej nápad i když ne šílenej, ale pro mě revoluční

Dark Angel:
u tebe nemám co dodat snad jen že Admirál se na scénu ještě vrátí a že snad se mi u něj povedou další hlody a samozřejmě jsem rád že se to líbí i tobě a též ti děkuji za komentář


all:

a jinak mám pro vás velké překvápko ve spoileru se neskrývá žádný velký spoiler, žádné informace o konci ani o jiným průběhu této povídky, ale přesto tam něco najdete i když to plnohodnotný spoiler není, ale i tak některým lidem by to dokázalo zkazit překvapení...i když ke konci povídky to neskrytě napíšu jen trochu jinak a taky budu o něco moudřejší

Toto je spoiler!!!:

V pátek kolem poledne jsem dostal super nápad, na něco do povídky dokonce se ten nápad vyvinul takže by poskytoval několik super situací na spoustu věcí, ale pak jsem si uvědomil že by to bylo asi moc, ale v sobotu večer jsem dostal nápad ten nápad napsat na konci povídky do jakési ho bonusového dílu, jen nevím jestli to bude Bonus, nebo alternativní konec ve kterém to napíšu, či bonus a později, nebo dřív Alternativní konec, nebo jestli sepíšu těchto bonusů/alternativních konců víc a postupně je sem budu dávat, každopádně tohle musím domyslet, ale je to opravdu skvělej nápad pokud chcete nějaký skutečný spoiler tak čtěte dál. opravdu jste si jistý že ho chcete? pokud ano, tak pokračujte já vás varoval...T-e-r-r-a--A-t-l-a-n-t-i-s. (za správnost napsání zatím neručím

btw:
odpovídal jsem jednomu, než jsem to napsal, tak reagoval další a než jsem to upravil, tak opět další , takže promiňte případnou nesrozumitelnost , ale celý se mi to přepisovat nechce
ale to neznamená že máte přestat psát tohle byl jen jakýsi výkřik do tmy

edit:
vše patří všem, jen jak jsem to postupně upravoval, tak jsem to vzhledově a systematicky nepředělával

Tak tenhle díl solečně s předchozím jsou fakt zatím ty nejlepší z této povídky Asi jsi velký fanda Pána prstenů a můza z toho pramenící ti jen svědčí.
Jen pár poznatků:

...ale rapidně začal zpomalovat na což musel zareagovat pilot tím, že zpomalil a zároveň prudce strhl kormidlo, při čemž opět zrychlil.

Tak tato věta mě docela zmátla
Ta legenda o zdi mě dostala Fakt sem zvědavej jestli objasníš technologii díky které se po zboření vždy postavila mam sice typ ale nebudu ho tu zveřejňovat
no a to zapracování tří mušketýrů super nápad mě při čtení tří doprovázející čtvrtého tohle i napadlo ale pak sem to odmítavě zavrhnul
Jinak celkově vzato další velmi povedený díl
Chci další

[Dragon]

Ice:
jako vždy jsem rád že se ti díl líbil a též ti děkuji za příspěvek

sakra co to pán prstenů je , samozřejmě sranda je to moje oblíbená trilogie (mimochodem jsem hrdým vlastníkem sběratelské edice )
a věta?
no když jí rozeberu.
dupl na brzdu, strhl volant a sešlápl plyn (je tím myšlen pilot lidské lodi )
a na zeď mám několik vybraných možností a už si jen z nich vybrat tu jedinou (z hlavy teď na místě dám tři )
no a koukám že mušketýři se opravdu líbili a uchytily

to vysvětlení té věty beru a i sem to tak pochopil, ale sem zmaten z toho ovládání Chybí mi na lodi volant, plynový pedál a i pedál brzdy ale jinak to je dobrý

no věru pastva pro oči.....parádní čtivo

[Dragon]

Earman:
I tobě děkuji za komentář a samozřejmě jsem rád že se ti to líbilo

Ice:

neodpustím si to, ale zapomněl jsi tam na spojku (a na automatiky zapomeň )

Velmi pěkný díl a ta hláška Asgarda směrem k Vale byla povedené.

No těším, se až v dalším díle objasníš, kdo je to ten Termofil

[Dragon]

jakop:
i tobě děkuji za příspěvek a jsem rád že se ti to líbilo
U Ternofila si nejsem ještě příliš jistej jak ho napasat, ale jeho postavu, mám vymyšlenou

All:
no a zároveň využiji této příležitosti a napíšu vám jak se to má s dalším dílem...

Momentálně se soustředím na (končící) Borealis, poté bude následovat tato povídka, kterou bych též rad dokončil , ale bohužel mě již poznamenal můj krátící se čas a to ve všech mích výtvorech. Za cca dva a půl měsíce (snad jsem se nespletl) mě čekají závěrečné zkoušky a případné přijímačky, které budu popřípadě dělat sice až do druhého kola , ale i tak se můj volný čas značně krátí

Edit:
lidi tak jsem opět tady tentokrát mám pro vás snad kladné zprávy
chci vám totiž oznámit že už znám nejpozdější datum kdy to pošlu na korekci (pokud vše půjde podle plánu )
oním datem je 20.4. jestli jsem se nespletl, tak je to pondělí
rád bych vám tady o tom dílu dlouho sáhle vyprávěl, jak dobře si ho užiujete, co vás všechno čeká, ale, všechno má své ale

Toto je spoiler!!!:

jsem na stránce, kde je vhodné udělat přerušení dílu, ale roblém je ten že se skoro nic nestalo , tedy abych vás neklamal, stalo se toho dost (možná), ale já měl původně v plánu do tohoto dílu dát o mnoho víc, ale místo toho jsem sepsal, jen to co jsem sepsal , no nic nebudu vás moc napínat, dráždit, nebo jak to přeberete , prostě si počkejte a uvidíte (já zatím do toho data odeslání zkusím dát apoň nějaké vodítko, ktere vás udrží vzhůru (joke)

EDIT:
na tomto fóru je mnoho povídek s různou dobou vydávání, tato se bohužel vyvinula na měsíční (a i to je ohroženo ), ale na druhou stranu to znamená blížící se další díl díl, který by tu mohl být již zítra?, nebo pozítří? při nejhorším snad v pondělí
záleží jen na korekci a na mém rozpoložení

nevadí že si dáváš na čas, kvalita dílu to určitě vynahradí

ICE: Dragonovi povídky jsou vždy kvalitní

to jo, ale když si dává na čas tak očekávám ještě něco navíc

[Dragon]

díky za chválu ale myslím že je už opravdu na čase sem hodit další díl

19




V galaxii Pegasus
Forda a jeho přítele Meleka obklopila mohutná záře, podobná Wraithské transportní technologii, kterou používali při svých honech na lidi.
Tato transportní technologie Forda a jeho společníka přenesla do tmavé místnosti bez kousíčku světla.
Oba dva měli sice díky enzymu lepší zrak, ale ani to jim nepomohlo.
Ford udělal jeden nejistý krok neznámem a okamžitě po jeho činu tmavou místnost vyplnila vlna světla.
Dvojici se naskytl pohled na místo větší, než si byli oba dva schopni představit. Místnost skrývala nejrůznější poklady, svitky či celé knihy, a dokonce již zhotovené kusy technologií, ale celému místu vévodila věc, která se skrývala uprostřed místnosti. Byl to obří, na pohled lidský mozek, několik metrů veliký. Ale když Ford přistoupil blíže, tak zjistil, že se skládá z nejrůznějších krystalů, jaké viděl na Atlantis.
Najednou po jeho boku Melek ukázal kamsi doprostřed onoho mozku a padnul na kolena.

Ford se na něj zaraženě podíval a poté se koukl na místo, kam Melek ukazoval.
Malou průrvou mezi jednotlivými krystaly bylo vidět lidské tělo, které se pomalu otáčelo v jakési záři, která jej zároveň udržovala nad úrovní podlahy. Ford po chvíli spatřil i tvář onoho člověka.
„Mosok,“ pronesl téměř neslyšitelně Ford. Ještě chvíli si to celé prohlížel a poté se vydal na další „průzkum“.


V galaxii Mléčná Dráha
Xerxes se nacházel v blízkosti bezbranného Hataku. Milek, který v současnosti velel na můstku, rozkázal přenos několika oslepujících granátů na místa, kde se měl výsadkový tým objevit s tím, že samotný výsadek bude v těsném závěsu.

Úderné jednotky byly přeneseny do strojovny, do místnosti s hlavním počítačem a na hangárovou palubu.
Úkolem jednotek bylo omezit možnosti nepřítele a pomalu získávat kontrolu nad celou lodí a bude-li to možné, tak brát zajatce.
Celá akce probíhala podle plánu a co víc, úderné jednotky při postupu lodí nenarazily na žádný odpor.
Lidem vše hrálo do karet, Jaffská minimální posádka se obráncům již nevyplatila. Nic již nemohlo zastavit lidi od cesty k můstku.
Čím víc se úderné jednotky ze tří směrů blížily k můstku, tím víc se začínala ozývat palba.
Ale lidští vojáci byli doslova vyškoleni pro tyto typy útoků či obrany a znali velmi dobře možnost nepřítele.
Jaffové to již měli prohrané…loď padla a autodestrukce byla odpojena. Každý třetí Jaffa, který šel k zemi, byl jen neschopen boje, nikoliv zcela mrtev.
Vojáci takovéto Jaffy okamžitě podle svých možností odzbrojili a označili malými přenosnými lokátory a následně byli přeneseni na palubu lidské lodi na ošetřovnu, pod dohledem několika mariňáků.


V galaxii Pegasus
Ford byl zcela unesen z toho, co vidí, a v hlavě začal spřádat další plány na dobytí Asuru.
Jak Ford pomalu procházel velkou místnost, spatřil na zdi nějakou rytinu, která ho zaujala. Byl na ní vyobrazen člověk, jak Wraithům jakýmsi nástrojem, připomínajícím nůž, prořezává ruku v místě, kde mají vak s enzymem. Vyobrazený člověk byl navíc podle rytiny prokazatelně tmavé pleti.
Vedle rytiny byl ještě nápis, který ale již bohužel Ford nedokázal přečíst, byl totiž již poznamenán časem.


V tom se ústřední „mozek“ jasně a intenzivně rozzářil a vzniklé světlo, které zalilo celou místnost, chvilkově oslepilo oba dva návštěvníky. Když záře zmizela, tak se jim pomalu jejich zrak začal vracet.
Ford se podíval ještě jednou na rutiny s tím, že potom radši hned rychle zmizí, ale k jeho údivu byla nyní rytina zcela kompletní a kousek od ní byly naznačené dveře.
Nápis u rytiny byl opět ve francouzštině.
„Tout sec pour lointain étranger (Pouze pro dalekého cizince)“
Ford si ho párkrát rychle přečetl a pak se odhodlal a zatlačil na naznačené dveře, ale jako by tam všudypřítomná skála nebyla.


V galaxii Mléčná Dráha
Na palubě Hataku zbývala už jen jedna místnost, jen jedny dveře dělily úderný tým od dokončení úkolu a zatím s nulovými ztrátami.

Ovládací panel byl zničený, ale to lidi nikterak neodradilo. Každý měl u sebe nemalé množství výbušnin, výbušnin, které právě umisťovali na dveře.

Když se všichni stáhli do ústraní a připravili se k odpalu, tak nastalo hrobové ticho.
Velitel, který držel v ruce detonátor, si znechuceně odplivl a následně odpálil nálož.
Výbuch změnil sektor k nepoznání, dokonce i můstek byl značně poškozen a na jeho podlaze se nacházeli všichni jeho obyvatelé, kteří tam v době výbuchu byli.


V galaxii Pegasus
Ford chvíli přemýšlel, pak zamával na svého společníka, který se nacházel na mluvené slovo příliš daleko, a posunky mu ukázal, kam jde. Ten jen přikývl a Ford prošel skrze na pohled pevnou skálu.


V galaxii Mléčná Dráha
Když pozemské jednotky vtrhly do místnosti, tak první, co je zarazilo, bylo, jak toho málo dveře můstku vydrží a až potom věnovali pozornost zcela odzbrojeným Jaffům na můstku.
Velitel jednoho z týmů přišel k nejbližšímu Jaffovi, znechuceně ho nohou otočil tváří nahoru.
Jaffa nejevil žádné známky života, tak se k němu velitel otočil zády, ale v ten moment Jaffa vyskočil na nohy s úmyslem probodnout velitele svým nožem, což by se mu i povedlo, kdyby si ho nevšimnul mladičký člen jeho týmu.
Voják neváhal a strhl velitele k zemi, ale Jaffa, který se chystal již udeřit, nehodlal svůj úmysl změnit a místo velitele bodnul obětavého vojáka, ten padl na místě mrtev. Ostatní vojáci neváhali a důsledně Jaffu nakrmili olovem. Když zjistili, že mladičký voják zemřel, tak věnovali kulku do hlavy každému Jaffovi, který byl po ruce.
Poté si vyžádali transport na mateřskou loď.


Když byl transport kompletní, tak velitelé jednotlivých týmů podali neprodleně admirálovi předběžné hlášení o misi. Když si ho admirál ve své kajutě vyslechl, tak okamžitě zavolal na můstek, ať se posádky dělostřeleckých baterií připraví, poté se vydal na můstek.

Jakmile admirál vkročil na můstek, tak Milek oznámil
„Admirál na můstku.“ Přičemž se on a všichni, kdo mohli, postavil do pozoru. Admirál šel pomalu ke svému křeslu, přičemž rozkázal všem pohov, ale sám neusedl, zůstal stát před svým křeslem a sledoval značně poškozený Hatak.
„Ať posádky dělostřeleckých baterií zaměří Hatak a vyšlete salvu na počest padlého.“ Rozkázal admirál.
Nikdo na můstku neváhal a jeho rozkaz okamžitě splnili.
Všechny dělostřelecké baterie vyslaly jednu salvu směrem na Hatak.

Bezbranná loď se pod náporem střel téměř okamžitě rozpadla a zbylé trosky pohltily sekundární výbuchy, které je rozptýlily ve vesmírném prostoru.
Pár okamžiků po kompletním rozpadu Xerxes skočil do hyperprostoru směrem k Zemi.


V galaxii Ori
Po zničení Celestu se Termofil vydal na další cestu, tentokrát měl v plánu kontaktovat zbytek galaxie a dělat své vlastní kázání, které by bylo proti Ori.

Mezitím měla Adria hodně práce, aby v troskách mohla alespoň trochu pomoci a přitom aby to nebylo přímé vměšování. Z celého obyvatelstva Celestu navíc přežil jediný Doci, který byl chráněn silou, kterou mu propůjčila Adria.


V galaxii Mléčná Dráha
Na planetě, kde sestřelili a následně i zajali Jaffu, probíhaly mohutné přípravy na obranu planety před nepřítelem, jemuž není rovno.
Sám zajatý Jaffa měl již nového symbionta a podával veškeré informace, na které se ho zeptali. Obzvlášť když to měly být informace o nepřátelích Pravých Jaffů.
Do jedné z řídících místností klusem vtrhnul jakýsi mladičký voják
„Pane Maseku, váš transport do Singenu je již připraven.“ Oznámil příchozí, na což se Masek vydal ke dveřím. Když z nich vyšel, tak se ohlédl…za jeho zády jeho vlastní lidi zazdívali kryt ze železa betonem a již se chystali i na dveře.
Masek šel jakoby bez duše a přemýšlel o tom, jak to asi může dopadnout. Můžou vůbec ubránit planetu před tak strašlivým protivníkem? Před samotným zhmotněním zla a krutosti?
„Za jak dlouho dorazíme do Singenu?“ zeptal se Masek, když nastupoval do své transportní lodi. Pilot neváhal a pohotově odpověděl.
„Singen je vzdálený jen pár okamžiků, ale do Singenu -PN- je pomalá cesta, pravděpodobně tam dorazíte až během útoku.“ Masek jen kývnul, což si pilot vyložil jako pokyn ke startu a vzlétnul.
[img][./images/thumbs/845481224447422_1240065820.jpg]http://behance.vo.llnwd.net/profiles/84548/projects/138246/845481224447422.jpg[/img]
Masek se cestou koukl na zem pod nimi. Na mohutné přípravy na invazi. Nejmodernější energetická děla byla rozebírána a nahrazována primitivními zbraněmi, které pálily nejrůznější projektily.


V galaxii Pegasus
Jakmile Ford prošel skrze zdánlivě pevnou stěnu, tak se ocitl v malé místnosti. V jednom rohu bylo jakési brnění a na zdi proti dveřím zařízení, které v životě neviděl, ale byly tam také i zbraně. Jak se pomalu rozhlížel a byl unesen tím, co vidí, tak si ani nevšimnul, že po jeho boku se objevila postava.
„To vše je tvé.“ Pronesla postava jakoby nic. Ford, který o ní nevěděl, se s leknutím otočil a provedl rychlý výpad s nožem a zastavil se těsně u krku neznámé postavy.
„Mě poručíku nemůžete zabít.“
„Na to bych nevsázel a vůbec, odkud mě znáš?“ zeptal se neznámé postavy Aiden. Postava se jen usmála.
„Já jsem Mosok Veliký, tvůrce tohoto místa a tvé naděje.“ Ford byl nadmíru zmatený a dříve než stačil položit jakoukoliv otázku, tak Mosok prošel skrze jeho nůž, ale nikoliv jako hologram tak, jak je znal. Mosok se v místě narušení rozplynul jako plyn na neurčitý tvar a posléze se opět ucelil.


V galaxii Mléčná Dráha
Nad Zemí se objevil Xerxes a na palubě přítomný admirál okamžitě začal po rádiu podávat hlášení o tom, co se událo a následně nechal do zadržovacích místností v SGC přenést veškeré zajatce pod sedativy a pevně spoutané.

Netrvalo dlouho a lodě Noxů se po zjištění útočníků vydaly na vlastní lov. Lov na Jaffy, kteří svým činem dali Noxům další důvod vrátit se ke starým způsobům a činům.
Když odběžnou dráhu opustila poslední loď Noxů, bez toho, aby sdělili souřadnice, tak si admirál na palubě Xerxa pomalu začal uvědomovat, že to už asi horší být nemůže, ale k jeho velké smůle se již víc plést nemohl.
„Pane, na naší pozici se blíží malé plavidlo o velikosti nákladní lodě.“ Oznámil jeden z důstojníků konající službu na palubě vlajkové lodi.
Admirál se podíval na senzory
„Pravda,…ať se všechny jednotky připraví a vyšlete stíhače hlídat atmosféru planety, kdyby chtěli zaútočit.“ Jak admirál přikázal, tak se i stalo a stále přítomné lodě Asgardů spolupracovaly.


V galaxii Ori
Termofilovo kázání proti Ori mělo veliký účinek, zvlášť, když své tvrzení podkládal usmrcováním ostatních převorů, kteří se mu postavili do cesty, či zničením Celestu, sídla Ori.. A jako by to nestačilo, tak navíc na jeho straně byl fakt, že on byl první, což bylo napsáno i v knize Počátku, spolu s tím, jak ho ostatní „bohové“ vyhostili z jejich ráje.
Čím větší měl Termofil úspěch, tím víc Adria slábla a co víc, již i cítila, jak jí její síla pomalu opouští.
Musela něco udělat, byla jen jediná možnost, ale prozatím se musela spokojit s tím, že nechala znásobit výrobu nových lodí. Každý kdo mohl, musel pracovat na výstavbě nových lodí.

To Termofilovi ovšem dost zkomplikovalo situaci a musel začít používat jiný dopravní prostředek než loď, která by takové přečíslení nemusela vydržet.


V galaxii Pegasus
Ford ohromeně spustil ruku, ve které držel nůž a čekal, co se bude dít dál.
„Jak jsem řekl, mě nemůžeš zabít, já jsem totiž už mrtev.“ Oznámil Mosok jakoby nic a udělal kolečko kolem Forda, kterému se již na jazyku pomalu rýsovala vlna otázek.
„Mnoho let jsem čekal na tento den, den, kdy budu moct pokojně odejít do vyšších sfér a zanechat tu jen mé dílo. Každý den jsem na tebe a tvého společníka čekal. Pokaždé, když se někdo snažil zbořit zeď, tak jsem jí vlastním tělem chránil, opravoval jsem na ní každou prasklinku, jen abys jí ty mohl najít.. Ty, jenž vyvolen jsi.“ Oznámil Mosok Fordovi, ten byl ale již tak zmatený, že se nezmohl na kloudnou otázku. Dostal ze sebe jen jednu větu.
„Co bude dál?“
Mosok se pousmál a ukázal na neznámé zařízení, které bylo upevněno na zdi naproti vstupu. To se znenadání aktivovalo a následně z něj vylétla dvě dlouhá chapadla, která se omotala kolem Fordova těla a pevně stiskla. Posléze ze zařízení vyletěl jakýsi předmět. Předmět letěl nezvykle pomalu, Fordovi to připadlo jako věčnost, než se k němu předmět přiblížil. Očekával mnohé, dokonce se již připravoval na vlastní smrt, když vtom neznámý předmět bezmála půl metru od jeho hlavy explodoval. Síla exploze uvolnila mechanická chapadla, ale on stál nehnutě dál, vůbec nic necítil, ale přesto se nemohl pohnout.
Předmět se po explozi změnil na jakousi hořící kouli, která vydávala až oslepující světlo a téměř nesnesitelné teplo.

Exploze byla slyšet i skrze zeď a dostala se až k uším jeho společníka. Melek sebou při explozi trhnul a očekával okamžitý zával, ale nic se nedělo. Chvíli zmateně stál, když vtom si to uvědomil.
„Aidene!“ Zařval z plných sil Melek a zároveň se rozeběhl směrem k místu, kde jeho přítel a současný vůdce Pegaského obyvatelstva zmizel.


V galaxii Ori
Termofil i přes veškeré nástrahy, které mu Adria připravila, dál pokračoval ve svém kázání a likvidování doků, ve kterých se stavěly lodě.
Adria při každém úspěchu z jeho strany strašlivě zuřila, její síla byla čím dál tím menší. Musela něco udělat, musela zasáhnout, ať už to bude obnášet cokoliv.


V galaxii Mléčná Dráha
Jakmile transport s Masekem usedl na místo určení, tak samotného Maseka jeho čestná stráž o počtu dvaceti vojáků začala odvádět do cílové destinace. Do nejchráněnějšího místa na celé planetě.

Nepřítel byl již blízko a všichni to moc dobře věděli. Velitelé nejrůznějších oddílů dělali vlastní proslovy na zvednutí morálky. Žádný z proslovů nebyl připravovaný a každý projev se od sebe lišil jak nejvíce mohl.


Wraithské jednotky v této galaxii se po nedávné prohře stáhly do kouta a vysílaly opět na lovy jen Darty, ale brzy se vše mělo změnit.
Planety, které v minulosti nakazily svým virem, již dozrávaly. Každá živá bytost byla změněná na něco Wraithského, od Dartů po Hive Ship. Dokonce již přicházeli noví vojáci, vojáci, kteří se vyvíjeli z Eratuských Brouků a několik dokonce i z toho viru.


V galaxii Pegasus
Melek se snažil dostat skrze pevnou stěnu s nadějí, že snad nějak bude moct pomoci, ale jeho snažení bylo marné. Zdí mohl projít jen vyvolený a tím byl pouze a jen Ford, Ford, který je na druhé straně.

Zatímco se Melek snažil dostat skrz, tak na druhé straně Ford brzy poznal, že levituje nad zemí. V jeho očích se začaly objevovat známky strachu z neznámého. Molok to celé s úsměvem pozoroval a těšil se na velké finále.
Brnění, které bylo dosud v rohu místnosti se náhle zvedlo a přilnulo na jeho tělo, jako by to byla jen látka. Brnění bylo z nanovláken, ani nic nevážilo, ale i přesto pociťoval neskutečnou pevnost tohoto sytě černého materiálu. Během okamžiku měl na svém těle celé brnění, tedy až na helmu, která se vznášela kousek od jeho těla, spolu s několika zbraněmi. Poté hořící koule uhasla a Ford dopadl na podlahu, chtěl něco udělat, nebo alespoň říci, ale v hlavě začal slyšet cizí hlas.
Ford se tedy podíval na Moloka, ale ten jen zakýval hlavou a otočil se k průchodu skrze pevnou skálu, ale těsně před tím než prošel, tak ještě něco Fordovi sdělil.
„Vše, co je tady, patří Pegaskému lidu.“ Poté zmizel.
Aiden to ještě chvíli vstřebával a poté se chopil helmy a zbraní, které se stále vznášely poblíž jeho osoby a prošel do hlavní místnosti, kde narazil na Meleka.
Po chvilce vyprávění a vysvětlování z obou stran se vydali zpět na planetu, ze které přišli.

korekci provedl Dark Angel za což mu velmi moc děkuji (čest mu )

a jako vždy si rád přečtu vaše reakce

EDIT:

info o dalším díle viz můj podpis

EDIT:

PDF ke stažení

Kód: Vybrat vše

http://uloz.to/1639544/_Sedm_Stran_(PART_19).pdf