takže pro zasmání pár vojenských
Dva vojenští policisté pronásledovali lesní cestou vojína, který dezertoval z armády. Voják doběhl na rozcestí a zde spatřil stojící jeptišku. Zastavil se a udýchaně se zeptal: „Sestro, nemohl bych se na pár minut ukrýt ve vaší sukni? Později vše vysvětlím.”
Jeptiška jeho žádosti vyhověla, voják zalezl pod sukni. Krátce nato přiběhli pronásledovatelé a položili jeptišce otázku, kudy utíkal onen voják. Jeptiška ukázala na jednu cestu a řekla, že tudy. Když empíci zmizeli, dezertér vylezl a řekl: „Nemohu vám dost dobře poděkovat, sestro, ale abyste věděla, utíkám proto, abych nemusel jít válčit do Iráku.”
Jeptiška odpověděla, že ho docela chápe. Voják pravil: „Doufám, sestro, že mě nebudete považovat za sprosťáka, ale musím říct, že máte ty nejkrásnější nohy, jaké jsem kdy viděl.”
Sestra opáčila: „A kdybyste se podíval jen o kousek výš, spatřil byste dvojici těch úplně
nejkrásnějších koulí na světě. Já totiž taky nechci do Iráku!”
Za druhé světové přivezou do lazaretu ruského vojáka skoro po kouskách. Dají ho do kupy, po třech měsících se probere z bezvědomí a setra ho nadšeně vítá: „Vítám tě, Koljo, zpět mezi živými!”
„Ale já nejsem Kolja,” namítne lazar. „Já jsem Igor, jak jste přišla na toho Kolju?”
„Když jsme vás dávali do kupy, všimla jsem si, že máte na přirození vytetováno OLJA,” vysvětluje zdravotnice. „A protože vám kousek chyběl, myslela jsem si, že jste tam měl napsáno Kolja.”
Voják začne hrozně naříkat a když se sestra ptá, proč vyvádí, vysvětluje: „Tam bylo původně vytetováno Da zdrávstjujet krásnaja ármia, katóraja pabědíla nad germánskimi fašístami u Krásnovo Polja!”
Přijde Ládin domů a ptá se: "Nesháněl mě někdo?"
Vojáci jdou do války a velitel jim povídá: „Jdete do války. Buď zůstanete naživu, nebo v boji padnete. Když zůstanete naživu, to je dobrý. Když v boji padnete, budete mít dvě možnosti: Buď vás pochovají a nebo z vás cosi uvaří. Když vás pochovají, to je dobrý. Když z vás cosi uvaří, budete mít zase dvě možnosti: Buď to bude mýdlo a nebo papír. Když to bude mýdlo, to je dobrý. Když to bude papír, máte zase dvě možnosti: Buď to bude papír kancelářský a nebo toaletní. Když to bude papír kancelářský, to je dobrý. Když to bude papír toaletní, máte zase dvě možnosti: Buď vás dají do ženského WC a nebo do mužského. Když vás dají do ženského, to je dobrý, ale když do mužského, pak jste definitivně v pr...”
ČR zaslala jako pomoc do New Yorku několik strojů KL3C. Co to je? Krumpáč, lopata a tři cikáni.
Mladý, čerstvě povýšený důstojník nastoupil v jednotce do Bosny jako součást mírových sil. Kapitán právě přednášel školení o pozemních minách. Mladý důstojník se v půlce přihlásil a ptá se: „Pane kapitáne, když šlápneme na minu, co máme dělat?”
„Standardní postup, poručíku, je vyskočit deset metrů vysoko a rozptýlit se po okolí!”
Předpověd počasí pro Afghánistán:
Přes den většinou F16 az F18, v noci pouze B1 az B2, místy B52.
CNN: "Spojené státy se rozhodly, že vykouří Usámu bin Ládina z afghánských kopců. Speciální letadlo s Monikou Lewinskou je už na cestě..."
Přijde bin Ladin k nebeský bráně. Vykoukne sv. Petr a povídá: "Hele, Ladine, nezlob se, ale ty dovnitř nemůžeš, ty jsi zabil moc lidí a to je proti našim zásadám".
A Ladin na to:" Víš, já vlastně ani nechci dovnitř, já jsem ti jen přišel říct, že máte 10 minut na evakuaci."
Napoleon odpočíval ve svém stanu, když tu náhle vrazil dovnitř sluha a volá: „Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich sto tisíc!”
„Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.”
Pak Napoleon odešel a po pár hodinách se vrátil z vítězné bitvy. Sluha se ho ptá, k čemu byla ta červená košile. A Napoleon odpovídá: „Milý Jeane, to je psychologická záležitost. Když mám červenou košili, vojáci neuvidí krev, kdybych byl zraněn a tudíž se nebudou obávat, že bych mohl zemřít.”
O pár hodin později opět sluha přiběhne: „Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich pět set tisíc!”
„Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.”
A opět se Napoleon vrátí z bitvy jako vítěz. Druhý den ráno sluha přibíhá a volá: „Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich milion! Tady je vaše červená košile!”
„Ne, Jeane,” zarazí ho Bonaparte. „Jestli jich je milion, pak to znamená, že je čas na moje hnědé kalhoty.”