Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky Stargate:Last Ancient - New Age, part 4

Stargate:Last Ancient - New Age, part 4


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Earman Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 392
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
parádní věc, moc se mi to líbolo...hustej byl fór s těma puzzlema..to sem se smál ještě dlouho :D :D
Víš jakej mám názor na čerstvou zeleninu. Ta je pro vegetariány, vitamínový paka, co cvičej! Red Dwarf

Destiny Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1226
Bydliště: Pegasova galaxie, Atlantis
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Taky si připadám jako ohraná deska, ale co naplat. Perfektní díl :D Co jiného říct. Na vánoční povídku se moc těším
I am proud to be member of Sheppofilclub
Obrázek
Můžeme být jen tím čím jsme. Nic víc, nic míň. (Kahlan Amnell)
Není tak těžké za přítele umřít, jako najít takového, aby umírat stálo za to.

Mooony Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 998
Bydliště: Brno
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Jupííí! Skvělí, nemůžu se dočkat vánoční povídky :yahoo: :yahoo: :yahoo: :yahoo: Jinak pěkné Vánoce :yes:

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
díky za nové 2 díly,
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

Mackenzie Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 811
Bydliště: Atlantis, přechodně Ostrava
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Dobre rano...takze tady mate Vanocni povidku :)

Vánoční povídka aneb Vánoce na Atlantis

„Poslední skupina odchází.“oznámil Chuck. Bránou prošla skupina asi 20 lidí.
„Fajn.“přikývla Mac a pročítala si nějaké papíry.
„Veselé Vánoce a klidnou službu!“křikl jeden seržant, zamával a proběhl bránou. Jenom se usmála.
„Á, tady je moje nejkrásnější přítelkyně.“ozvalo se za ní. Otočila se.
„Ahoj, už taky jdeš?“
„Kdepak. Zůstávám.“rozzářil se John.
„Jakto?“překvapeně zamrkala. „Tvoje matka nebude mít radost.“
„Trávil jsem u nich Vánoce každý rok, tak jednou to snad přežije.“
„Fajn.“pousmála se a na papír načmárala podpis. „Kdo tu teda všechno zůstává? Ztratila jsem přehled.“zajímala se a podala papír Chuckovi.
„No, podle vašeho rozpisu vy, Sheppard, Winterson,Lorne, Woolsey, já, Kellerová, Zelenka, Amélie a asi dvacet dalších.“odpověděl jí Chuck.
„Aha…to je fajn.“přikývla. „Hej! Nechtěli byste dát tu ochechuli jinam? Už 3x vám to spadlo a to jenom za tu dobu, co tu stojím!“křikla dolů, když se znova zřítil velký smrk a div, že nezamáčkl jednoho chlapa, který ho vztyčoval.
„Už to skoro máme!“křikl v odpověď. Jenom se trošku rozpačitě podrbala na hlavě.
„Můžu vám poradit? Sežeňte si někoho s genem a poproste ho, aby tu přistál s jumperem. Potom ten strom k němu přivažte. Jumper trošku vzlétne a vy ho připevněte. Doporučovala bych Lorne. Ten je na to šikovný.“
„Díky, plukovníku.“kývl.
„Kdykoliv. Hlavně, když to všichni přežijem.“
„Kde je Sarah.“zajímalo Shepparda.
„Někde venku s Wintersonem a Lornem, ale už pro ně jdu. Je tma a taky celkem pozdě.“
„Dobře. Musím ještě dodělat pár věcí. Sejdeme se na večeři?“
„Jasně.“přikývla.

Byl podvečer před Štědrým dnem. Venku už byla dávno tma. Den před tím napadla hromada sněhu. Mac procházela kolem oken a užívala si krásu zasněžené Atlantis. Na každém mole nebo jiném větším prostranství stálo iglú, sněhulák nebo sněhuláčice. V každé frekventovanější chodbě byly ozdoby, různé blikající světýlka a Santové všech velikostí. Došla ke dveřím na molo.
„Merry Christmas, ho ho hó!“ozvalo se za ní. Otočila se protočila oči. Na stěně visel Santa na žebříku a někdo mu dal kolem krku provaz. „Merry Christmas, ho ho hó!“zopakoval znova, když se Mac pohnula.
„Proboha, sklapni!“otevřela dveře na molo. Ovanul ji studený vzduch, až se otřásla. Zapla si bundu uniformy až ke krku a ruce schovala do rukávů. Najednou kolenní proletěla sněhová koule a vzápětí druhá. Obě telekinezí zastavila.
„Dobrý postřeh!“křikl George.
„Nechcete jít už dovnitř?“zadrkotala zubany.
„Etě ne.“avrtěla hlavou Sára, která byla v obličeji celá červená.
„No ty máš co říkat, Sněhurko! Pojď, půjdeš se vykoupat a napapat.“
„Toto!“ukázala na největšího sněhuláka.
„Krásný. Kluci ti pomohli?“pousmála se.
„Jo.“
„Jsme si trošku hráli.“přiznal Lorne.
„A toto.“ukázala na andílky udělané na zemi.
„Ti jsou taky úžasní.“podívala se na zem.
„Co kdyby si taky jednoho udělala?“navrhl George.
„Vždyť zmrznu“
„Ale ne.“rozesmál se a drapl ji kolem pasu.
„Né, Wintersone, pusťte mě! Né.“pištěla. za pár minut skončila v iglú, které se propadlo a zasypalo ji stropem, takže všechen sníh napadal pod oblečení.
„Za tohle vás degraduju na vojína.“zadrkotala zubany a vyškrábala se z hroudy sněhu.
„Nemohl jsem si pomoct:“smál se
„Ježíš, to je kosa.“třásla se.

„Zůstaň v župánku. Pak se půjdeme napapat, ano?“
„Jo.“
„Fajn. Půjdu se taky osprchovat. Jsem zmrzlá na kost. Tak buď hodná a zatím můžeš učesat Raye.“ Podala jí kartáč a Ray si sedl před Sáru, která ho začala česat.
„Mac, jsi tu?“ozvalo se za chvilku
„Bože, chlape, zrovna teď.“zabručela si pro sebe. „Co je?“
„Vezmu už Sáru na večeři.“odpověděl John.
„Fajn.“ Sheppard ji oblíkl a během chvilky odešli.

„Tušíte, co dostanete?“zajímalo George u večeře.
„Nemám tušení, ale včera mi Mac udělala striptýz.“usmál se Sheppard.
„Ho hó. Závidím.“
„Máte co.“ Celá jídelna byla vánočně vyzdobená. Všude byly různé řetězy, Santové a v jednom výklenku strom. U vchodu stál další Santa v životní velikosti a pořád dokola zpíval Jingle Bells. Mac vešla dovnitř a hned zamířila ke stolu.
„Ahoj.“pousmál se John.
„Madam.“přikývl Winterson. Jenom se usmála a když kolem něho procházela, strčila mu za krk sněhovou kouli a dávala si dobrý pozor, aby se mu sníh pořádně rozsypal po zádech.
„Ho há…studí.“kroutil se. Mac se se spokojeným výrazem posadila.
„Co to je?“zamračila se, když se podívala na talíř. Bylo na něm něco, co se podobalo žížalám.
„To je korida.“vysvětlil Ronon. „Je to plné vitamínů a proteinů.“
„Díky, dám si rohlík.“vyhrkla a telekinezí si opatřila obloženou bagetu a pepsi v plechovce.
„Říká ti něco pojem zdravá strava?“usmál se John.
„Hm…ne.“zamručela s plnou pusou. Městem se ozval alarm.
„Nikdo venku není.“zamračil se Sheppard. Mac polkla.
„Není.“zavrtěla hlavou a rychle se ještě napila.
„Dělej!“pobídl ji ode dveří.
„Vždyť jo.“rozběhli se k bráně.

„Kód SGC, madam.“řekl Chuck.
„Někdo si zapomněl fusky? Otevřete.“oddychla si. Bránou prošel její otec, Sam a Abigail. „To je vtip?“zašeptala Mac užasle.
„Šťastné a veselé.“ozval se Woolsey, který stál celou dobu za ní.
„Děkuju.“vyhrkla vděčně a seběhla dolů.
„No, už chápu těch deset podepsaných papírů.“usmála se Abby.
„Co to máš s vlasama?“objala ji Mac.
„Byl to jenom nápad. Za pár dní je ta hnědá dole a Pohanovi se to tak líbí.“
„Jo tak Pohanovi.“usmála se. „Co vy dva?“otočila se na tátu a Sam.
„My? Myslím, že skvěle.“odpověděl jí s úsměvem Christopher a dal jí pusu.
„Jo. Už každé ráno nezvracím.“usmála se Sam.
„V kterém měsíci jsi?“
„V šestém.“
„No tak teď už to bude v pohodě. Netušila jsem, že přijdete, tak ani nevím, jestli máme nějaký připravený pokoj.“
„Máme.“ozval se Woolsey. „Ubytovací věž, 16.patro hned u transporteru.“
„Aha. Tak jo. Zavedu vás tam.“usmála se a pomalu se vydala ke dveřím.
„Je úžasné vidět ji takhle skákat radostí.“poznamenal John spokojeně.
„Myslím, že si to zaslouží.“přikývl Woolsey. „tak jsem využil svého vlivu a řekl jsem si, že bych jí mohl udělat radost.“
„A povedlo se.“přikývl.

„Tak jo, vy dva budete spát tady,“ Mac otevřela jedy dveře, „a ty, Abby, budeš spát tady.“ Otevřela druhé dveře. „Až se zabydlíte, přijďte do jídelny. Počkám vás tam….Na večeři jsou nějaké žížal, ale určitě se najde něco dalšího.“pousmála se a odešla.

„Co budem dělat zítra dělat?“zajímalo Johna později zpátky u večeře.
„Nevím….něco vymysli.“pokrčila rameny Mac. Ve dveřích se objevila Sam, Christopher a Abby.
„Á, už jste tady. Pojďte a posaďte se.“přivítal je Woolsey a nabídl jim tři volné židle.
„Co byste rádi? Máme bagety, párky, myslím, že jsem viděla vajíčka, nějaký salát tam je….“nabídla jim Mac.
„Dám si bagetu.“pousmála se Sam a pomalu si sedla.
„Já párky. 3.“
„Já taky bagetu.“řekla Abby. Za chvilku k nim doplachtilo jídlo.
„Lemro líná. Máš to pár kroků.“rozesmál se její táta.
„Tak si pro ně zajdi.“pousmála se a nechala párky poletovat ve vzduchu.
„Promiň. Mohla bys je pustit dolů?“
„Mohla.“přikývla a dala je na talíř. Všichni se v klidu a pohodě navečeřeli.
„Bylo to výborné.“pochválila Sam jídlo. „Stejné, jaké si pamatuju.“
„Jo, tady vaří dobře. Sice to sem tam přeženou…“pousmála se Mac.
„Co se stalo?“zajímalo Abigail.
„No, zrovna jsme měli po misi a večeřeli jsme. Najednou jsme uslyšeli strašnou ránu a z kuchyně se valil ohromný černý dým.“vysvětlil George.
„Jo, doběhli jsme s Johnem do kuchyně a viděli kuchaře, jak leží na zemi s nějakým fialovým blivajzem v obličeji. Prý smíchal nějakou mimozemskou přísadu a chilli.“doplnila ho s pobaveným úsměvem Mac. Všichni se rozesmáli.
„Chci odejít od letectva!“vyhrkla Abigail, která celý večer přemýšlela, kdy bude nejvhodnější chvíle a ta právě podle ní nastala. Mac se zarazila v půlce pohybu, po chvilce položila skleničku, ze které se chtěla napít na stůl.
„Jenom se nerozčiluj!“vyhrkl Christopher. Mackenzie překvapeně zamrkala.
„Já se nerozčiluju.“namítla a otočila se na Abby. „Máš pro to nějaký konkrétní důvod?“
„Akademii dokončím, neboj, ale…“
„Ale?“
„Američan Airlines pořádají konkurz na letušku.“vysoukala ze sebe.
„Aha, pokud je to to, co chceš….“
„Chci to zkusit. Konkurz je 6.ledna. Jestli projdu…“
„Budu ti držet palce…teda pokud zrovna nebudou zaneprázdněné střelbou.“pousmála se. Abigail si oddechla.
„Mac, můžu se na něco zeptat?“ozvala se Sam.
„Jistě.“přikývla.
„Jaké to je, když dítě přichází na svět?“
„Proč? Někde si četla, že to je překrásný pocit?“ušklíbla se. „Věř mi, není. Ale nemyslím, že by to bylo téma, které by zajímalo tady přítomné pány.“
„Nám to nevadí.“ozval se Winterson.
„Když myslíte.“pokrčila rameny. „Když se dere na svět je to…já nevím…všechno tě bolí a po půl hodině to malé stvoření začneš pomalu nenávidět. No, ale tohle naštěstí trvá jenom do té doby, co to malé uvidíš a než to podržíš. Což u mě bylo nadvakrát, protože hned potom, co se Sarah narodila, jsem usnula. A i kdyby ne, stejně bych ji neudržela. Ale potom, jak to malé držíš, je to fajn pocit a pokud můžu poradit, zapoj tátu.“
„Tos nemusela.“zamračil se Christopher. „Jenom doufám, že to bude kluk, protože jestli ne, můžu se rozloučit s pokračováním Blacků.“ Všichni se rozesmáli.
„Že bychom tvému tátovi udělali radost? Nechceš ještě jedno?“zeptal se John. Mac po něm vrhla vyděšený pohled.
„Ne díky. Teď rozhodně ne. Krom toho, máme čas.“
„No ty možná.“
„Ale u nás máme zpěváka, který má děti a je mu 70. Jmenuje se Karel Gott.“ozval se Radek.
„No tak to je fakt bůh.“zase se rozesmáli.
„Omluvte mě na chvilku. Musím si odskočit.“řekla Abby a odešla.
„Pardon.“omluvila se Mac a vyběhla za ní.
„Pane Woolsey, děje se něco?“zeptala se Sam, když už nevydržela, jak po ní celý večer pokukuje.
„Já jenom…jsem trošku nervózní….ehm…z vás.“vysoukal ze sebe.
„Proč?“nechápala.
„No, po mojí minulé zkušenosti….“
„Nebojte, Sam má do porodu ještě hodně daleko.“uklidňovala ho Jennifer.
„Já jenom…Nerad bych to zažil znova.“pousmál se. Zbytek se rozesmál.

„Abigail! Počkej!“křikla Mac.
„Co?“otočila se.
„Já jenom…myslela jsem, že když bys dodělala Akademii,…že bys mohla být zařazena sem. V únoru se bude vybírat nová …. Posádka. Někteří chtějí totiž odejít, a tak jsem myslela, že by tě sem mohli převelet.“
„Nechci, abys mě sem dostala jenom proto, že jsi velící.“namítla.
„Tak to se neboj. Muselo by to projít přes Woolseyho, Landryho a IOA. Mám dotaz. Proč to christopher věděl dřív než já?“
„Protože já… jsem se ti to bála říct.“hlesla.
„Myslíš, že bych moc vyváděla? Věř mi, že moje loajalita k armádě je velice omezená. Nebýt Eagerů, tak by mě to asi ani moc nebavilo. Jenže tohle přerostlo v menší soukromou válku, kterou hodlám vyhrát. Už jsem ti párkrát říkala, že pokud to nebude šlapání Hollywood bulváru a pokud tě ta práce bude bavit, dělej , co chceš. Jenom je mi líto, že sis o mně myslela tohle a že jsem se to dozvěděla až jako druhá.“
„Nebyla jsi tam.“
„Mohla jsi to poslat mailem.“
„Chtěla jsem, ale děda říkal, ať ti to řeknu osobně. Chtěla jsem si o tom promluvit, ale nebyla jsi tam!“vyhrkla Abigail. „Nikdy tam nejsi a já mám o tebe každý den strašný strach,….že se ti zase něco stane, že…“
„Pojď ke mně.“objala ji Mac.
„Vím, že by ses téhle práce nikdy nevzdala…ani kvůli mně.“škytla Abby.
„Nic se mi nestane. Neboj. Slibuju.“
„Dobře.“přikývla a otřela si slzy. „Původně jsem chtěla jít na záchod.“
„Počkám tě tu.“

„A co vy. Co hodláte dělat zítra?“zeptal se John ostatních.
„No, my si chceme zítra s Jennifer nazdobit stromeček.“ozval se Rodney.
„Já celý zítřek hodlám prospat.“pousmál se George.
„No, já musím dodělat ještě pár věcí.“odpověděl Woolsey.
„Ale no tak. Jsou Vánoce.“usmála se Mac.¨, která mezitím s Abby dorazila.
„No to ano, ale tohle nepočká.“
„Jak myslíte. Radku, jak trávíte Vánoce u vás?“zajímalo ji.
„Dárky dostáváme už 24. prosince a na večeři míváme hrachovou polévku, smaženého kapra a bramborový salát.“
„Bramborový salát?“
„Jo, uvaří se brambory, mrkev, vajca, všechno se to přetlačí přes takové to sítko, které z toho udělá kostičky, osolí se to nakrájí se kyselé okurky a cibule z nich a všechno se to smíchá ještě s hráškem. Pak se tam dá majonéza a trocha hořčice. Ono tam někdo třeba přidává třeba papriku nebo salám, ale já to mám nejradši takhle. A po večeři si jdeme rozbalit dárky. Další dva dny se navštěvují přátelé a příbuzní.“
„Zajímavé.“uznal Woolsey.
„Sáro, přestaň! Už jsem ti párkrát řekla, že to nemůžeš!“zavrčela Mac naštvaně, když znova potáhla zbrus. „Jsi už zase protivná, že? Pojď, půjdeme už spinkat.“
„Myslím, že bych mohl jít taky.“řekl Woolsey.
„No, já jdu též.“přikývl Winterson.
„No, myslím, že půjdeme všichni.“pousmál se Christopher. U východu z jídelny se všichni rozloučili, ale najednou John hlasitě vykřikl:
„Stojíme pod jmelím!“ Všichni se otočili. Mac chvilku trvalo než si uvědomila, co právě řekl. Zvedla oči. Nad nima viselo zlaté jmelí.
„No, stojíš pod ním ty. Já stojím trošku mimo.“usmála se. Sheppard zkontroloval situaci.
„Pravda.“přikývl a vzápětí Mac přitáhl přímo pod jmelí. „Lepší?“ Jenom se usmála a políbila ho. Zbytek začal tleskat. Oba se pousmáli.

„Tak Sáro a už buď hodná a nevrť se. Povykládám ti pohádku.“pousmála se Mac o pár minut později…. „Povykládám ti o Santovi a jeho sobech. Tákže…Ještě dvakrát se vyspinkáš a potom přijde Santa Claus. Je to takový kulaťoučký pán s bílým vousem a v červeném obleku. Nosí dárečky pod stromeček a aby se sem dostal, propadává komínem. Je sice trošku širší než některý z komínů, ale kdyby se tady v tom naše zasekl, trošičku mu pomůžeme. Ke komínům se dostává na velkých saních, které táhne devět sobů a vzadu na těch saních má velký kouzelný bezedný pytel s hromadou dárků pro všechny hodné děti. Hlavní a taky největší sobík se jmenuje Rudolph a má velký červený nos a je ze všech sobů nejdůležitější. Santa celý rok příjmá dopisy od dětí, co by na Vánoce chtěly a potom se ve svojí továrně na Severním pólu snaží dětem jejich přání splnit, takže prosinec má celkem nabitý.“ Najednou uslyšela hlasité zachrápání. Otočila se a viděla Johna, jak spí rozvalený na zádech. Pousmála se a přikryla ho. Potom přikryla i Sarah, která taky už usnula a sama si zalezla do postele.

„Mac, vzbuď se.“zašeptal John k ránu.
„Co je?“
„Aurora zase kňučí.“ Mac si povzdechla a vyhrabala se z postele. Došla ke košíku, ve kterém leželo malé štěňátko bernského salašnického psa a pohladila ji po hlavičce.
„No, tak, nebeč, malá.“ Štěňátko jí oblízalo ruku.
„Tak ji vem k sobě do postele.“
„Nemůžu. Zvykne si na to a pak vyrazí z postele Woolseyho. Nemáš tušení, jak ráda bych to udělala, ale víc než plyšáka jí prostě nedovolím. To ať si potom Woolsey udělá, jak chce…Podívej, už zase spinká.“
„Nejradši by sis ji nechala, že?“pousmál se John. Mac přikývla. „Pořídím ti na narozeniny něco malého pěkného.“
„Ne, mám Raye.“namítla a vlezla si zpátky do postele. Za chvilku oba zase usnuli.

Štědrý den neproběhl nijak vyjímečně. George opravdu celý den prolenošil v posteli. Rodney s Jennifer strávili den spolu a Woolsey hrál s Radkem šachy, John si šel se Sárou stavět ven sněhuláky, Christopher se Sam ukazovali Abigail Atlantis a Mac spala až do odpoledne a potom se vydala za Sheppardem.
„No konečně. Netušil jsem, že dovedeš tak dlouho spát.“usmál se, když vešla na molo a hodil po ní sněhovou kouli.
„No jo no. Hele, co tu žijou za ryby?“zeptala se.
„Proč? Chceš Radkovi udělat kapra?“
„Jo.“přikývla.
„Vánoce by měly být častěji.“
„Ale vem to takhle. Slaví svátky podle nás, protože tady je jediný Čech. Tak bychom ty Vánoce mohli udělat takové mezinárodní. Večer si dát dárky….jako…ehm…třeba Woolseymu a tak a potom ráno mezi sebou.“
„Dobrý nápad.“uznal John. „Ale jak ty ryby chceš chytit? To tu chceš sedět?“
„Ne.“zavrtěla hlavou a vytáhla zat.
„Ty jsi se zbláznila!“vyjekl. „Zabiješ všechny ryby v té vodě. Tolik jich zase nepotřebujeme.“
„Dobře, tak v tom případě tohle bude stačit.“pousmála se a vytáhla granát.
„Jsi blázen.“zkonstatoval John.
„Jo:“ Mac z kraje mola hodila dalekým obloukem granát, který během chvilky bouchl a vytvořil se velký vodní gejzír. Na hladinu vyplavalo asi pět ryb podobných kaprovi. Telekinezí je přenesla do přepravky.
„Jsi cvok.“přikývl Sheppard.
„Taky tě mám ráda.“pousmála se a dala mu pusu. „Jdu s tím za kuchařem a ty mezi tím zjisti, co na ten nápad říkají ostatní.“

Okolo sedmé večer se všichni sešli v jídelně, která byla změněná k nepoznání. Pod vánočním stromem byla hromada dárků a jídelní stoly byly sražené k sobě. Všichni měli na sobě slavnostní oblečení. Chlapi měli obleky a holky krásné šaty a boty na podpatku. Na stolech byla hromada jídla – 3 velcí pečení krocani, husa, kachna, plno biskupských chlebíčků, dyňových koláčů, ovocných pudinků, talířů s bramborovým salátem, smaženou rybou a i Ray dostal speciální vánoční večeři. Všichni se pustili do jídla.
„Hm, je to dobré.“uznala Mac, když zkusila bramborový salát.
„Chutná ti?“zeptal se Radek.
„Jo. Je skvělý.“přikývla.
„Mami, toto.“ukazovala Sára na talíř.
„Rybičku bys ráda? Tak jo.“ Mac vzala z talíře smaženého kapra a dala ho na její talíř. Oddělala z ryby strouhankový obal, vyndala z ní kosti a „naťapkala“ nožem maso. Potom ještě vybrala zbývající kostičky. Každý se najedl toho, na co měl chuť.
„No, myslím, že je čas na dárky.“pousmál se Radek. Pod stromem ležela hromada dárků.
„Ehm…ráda bych začala tímhle dárkem.“ozvala se Mac a podala Woolseymu velkou krabici.
„Pro mě?“vykulil oči.
„Ano, je to takové poděkování za všechno.“usmála se. Woolsey krabici otevřel.
„To je…já…já…nevím, co říct!“vyjekl nadšeně, když na stůl vyskočilo štěně s červenou mašlí kolem krku.
„Jmenuje se Aurora. V té obálce jsou její papíry a očkovací průkaz..“kývla hlavou k bílé obálce na stole. „Je strašně šikovná. Pochopila, že se čůrá jenom na noviny, ale v noci má menší problém. Je jí smutno, tak jsem jí pořídila plyšáka. Potom ho přinesu i s košíkem.
„Ona je nádherná.“rozplýval se. „Strašně děkuju.“poděkoval dojatě a dal jí pusu na tvář.
„Já ráda.“pousmála se a trošku zčervenala.
„Tak když už jsi začala ty, tak to taky dokonči.“pobídl ji Rodney.
„Tak fajn.“přikývla. „Takže tobě a Radkovi jsem koupila knížky. Teorie hyperprostoru a Radkovi Nejběžnější druhy holubů u nás i ve světě.“podala jim zabalené dárky. „Snažila jsem se obě přečíst, ale z té tvojí, Rodney, jsem rozuměla možná tak předložky a spojky a Holubi mě moc nebavili, tak se omlouvám.“
„To je skvělé. Rád čtu takové knížky. Většinou máj jiný názor než oni.“zaradoval se Rodney.
„Děkuju, tuhle ještě nemám.“
„No, Georgi, vám jsem koupila něco dobrého.“a podala mu láhev whisky.
„1875.“vydechl. „To je neuvěřitelné. Je to vzácnost. Děkuju moc.“
„Jo, e-bay je zázrak. Jennifer…pro tebe mám taky něco. Všechny díly Pohotovosti.“
„Kdes je sehnala?“vyvalila oči.
„Zkus někdy telepaticky prohledat net. Je to celkem sranda. No zbytek zítra. To je ode mě vše.“
„Tak teď já.“řekl Winterson. „Začneme dámami. Takže, pro vás tady mám něco speciálního.“podal Mac menší krabičku. Ta ji otevřela.
„Wow.“vyvalila oči a vytáhla krásnou dýku.
„Je to náhrada za tu, co jste nechala v tom Wraithové na poslední misi.“
„Je nádherná.“uznala a zatočila si s ní. „Dokonalá.“
„A pro vás, doktorko, tu mám krásné balení té nejlepší Hershey čokolády.“
„Jde vidět, že posloucháte, majore.“mlsně se usmála. Potom i ostatní předali své dárky. Byly to většinou maličkosti jako knížky, CDčka, Sára dostala puzzle, skládačky a hračky. Potom se rozešli spokojeně spát a těšit se ještě na jednu várku dárků. Jen ještě museli nachystat něco pro Santu.

„Víš, co má Santa rád, Sáry?“zeptala se Mac, když už byli v pokoji.
„Ne.“
„Nachystáme mu sušenky a mlíčko a pro jeho soby mrkvičku a cukřík. Dáme to na balkon.“pousmála se, nachystala dobrotky a společně je daly na balkon. John potom šel Sáru uložit.

„Jennifer, vstávej. Santa už tu byl.“vzbudil ji jemně Rodney a ukázal ke stromečku.
„Jé.“zamručela ospale a doloudala se ke stromku.
„To je pro tebe.“podal jí menší krabičku Rodney. Jennifer ji otevřela.
„Ten je překrásný.“vydechla obdivně, když uviděla krásný náhrdelník.
„Líbí se ti?“zeptal se a zapl jí ho.
„Jistě.“přikývla a políbila ho.

„Mami!....Tati!....Šanta…“málem z postýlky vyskakovala Sára. Mac i John se vzbudili.
„No teda! To je dárečků.“řekl John a vyndal Sarah z postýlky. Ta se rychle vrhla pod stromeček. Mac se mezitím taky vyhrabala z postele a obalená peřinou se opřela o postel. Sára už strhávala ze svých dárečků papír. Dostala knížku o zvířátkách, kostky, hru Postav si svou vlastní farmu, plyšáka a nějaké oblečení. Honem si šla s novýma hračkami hrát.
„Tak teď my.“pousmál se John.
„Fajn.“přikývla Mac a čekala, až si rozbalí svoje dárky.
„Všechny série Simsonů!“vykřikl nadšeně. Vrhl se po druhém balíčku,. „Jak víš, že mi docházejí věci na holení?“
„Vidím.“
„A…Mac….“vydechl. „To jsou všechny zápasy mého oblíbeného fotbalového klubu a….jediná karta, která mi chybí. Jak se ti to povedlo? Je strašně drahá.“
„To bys nechtěl vědět.“pousmála se.
„Chci to vědět, povídej.“
„Víš, přišla jsem k ní celkem lacino. V Coloradu Sprinte je jedna hospoda. Chodí tam všichni, ale dělají tam nejlepší Cuba Librec o znám. Když jsem byla před týdnem na Zemi, stavila jsem se tam. Jeden chlápek se vychloubal, že má tu kartičku. Vzpomněla jsem si, že je to ta karta, kterou nemáš. Ten chlap byl tak nalitý,že za chvilku odpadl. Přepila jsem ho. Další den mi sice nebylo nejlíp, ale co bych pro tebe neudělala.“vypověděla s úsměvem.
„Jsi úžasná.“ a dal jí pusu. „taky pro tebe něco mám.“podal jí dárek a ona ho otevřela.
„Je nádherný.“vydechla, když uviděla náhrdelník.
„Líbí se ti?“
„Zapneš mi ho?“
„S radostí.“pousmál se. V dalším dárku našla saténovou noční košilku a ve třetím knížku o psech . Ray dostal nový obojek, pelíšek a hromadu pamlsků. Potom se šli všichni nasnídat a vzali si Santovské čepičky.

V jídelně už byla většina lidí a někteří z nich v notně podroušeném stavu. Ti co byli jakž takž střízlivý, si navzájem ukazovali dárky, které dostali.
„Dobré ráno.“pozdravili a šli si sednout ke stolu k ostaním, kteří měli na hlavách bílo-červené čepičky. Mac si vyměnila dárky s Abby, Sam a s tátou. Od Abby dostala parfém, od táty antický slovník a od Sam dostala knížku o tréninku koní.
„Ahoj.“pozdravila za ní Jennifer.
„Ahoj.“pousmála se.
„Taky jsi dostala náhrdelník?“zašeptala. Přikývla.
„Něco mi říká, že ti dva nakupovali spolu.“usmála se.
„Souhlasím, ale oba jsou nádherné.“
„To ano.“přikývla znova.
„Pojďte si zazpívat.“křikl Radek.
„Ten punč by tady neměl být celý den….“ušklíbl se George. Všichni se rozesmáli.
„No tak!“přemlouval je Zelenka. „Jingle bells, jingle bells, jingle all the way…“ Mac se k němu opatrně přidala, aby to neznělo tak falešně a zachránila mu reputaci a za chvilku už zpívali všichni. Na Atlantis začal padat sníh a obyvatelé města si přáli jenom jedno a to, aby tento nikdy neskončil. Zítra už se vrátí zbytek expedice a zase se vše zajede do starých kolejí. Ale do té doby VESELÉ VÁNOCE!



Já vám taky přeju Veselé Vánoce, hodně dárků pod stromečkem a ať se vám splní vše, co si přejete :santa: :rendeer: - vsimnete si, ze toto vanocni pranii je napsane s hackama a carkama :D , coz vetsinou nedelam :D

Jinak dik za pochvaly...jsem rada, ze libil Napoleon a puzzle...

Dalsi povidka bude az silvestrovska...tzn. 31.12. a bude taky nekdy dopoledne, at je to vetsina z nas schopna v tu dobu jeste precist :) .... povidka bude mnohem akcnejsi nez tahle :) ...kdyz ono VAnoce jsou pry svatky klidu a miru :D

Tak jeste jednou preju Veselé Vánoce :)

MarcoR Airman
Airman

Příspěvky: 57
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Skvělá odlehčující povídka :_)))) Všem přeji veselé vánoce :-)

Destiny Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1226
Bydliště: Pegasova galaxie, Atlantis
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Krásná oddechovka. Plná sněhu a pohody jak má být :) Všem vám přeju veselé vánoce
I am proud to be member of Sheppofilclub
Obrázek
Můžeme být jen tím čím jsme. Nic víc, nic míň. (Kahlan Amnell)
Není tak těžké za přítele umřít, jako najít takového, aby umírat stálo za to.

Dr. Daniel Jackson Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 364
Bydliště: Pelhřimov
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Krásná povídka, je to pěkná změna, číst zase něco o klidném životě na Atlantis :)
Jinak Vám všem přeji veselé a šťastné Vánoce a pokud možno i spoustu Stargate - filmů, dílů seriálů i těch povídek - pod stromečkem :)

PS: Škoda, že nemůžu ochutnat ten jejich bramborový salát :)
- That would be virtually limitless power. What happened?
- A slight problem. It was the creation of exotic particles in the containment field.
- He destroyed a solar system.
- Meredith.
- It was uninhabited.
---------------------
Obrázek
Obrázek

Nové Stargate SG-1 & Atlantis video
http://cz.youtube.com/watch?v=JE6JvkmkD3k

-----------------------
Blahoslavená budiž Sam.

Earman Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 392
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
pohoda, klídek, paráda :) )všem Šťastný a veselý Vánoce :)
Víš jakej mám názor na čerstvou zeleninu. Ta je pro vegetariány, vitamínový paka, co cvičej! Red Dwarf

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Díky, je to takévé pěkné odreagování od balení dárků, vánočního úklidu a strojení stroměčku :-)
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Hele Mackenzie do Silvestra je to doba nebyla by náhodou mezitím nějaká povídka :?: :wink: :D

Mooony Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 998
Bydliště: Brno
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Hohoho...ten Santa mě dostal :D a vůbec se nedivým tomu, kdo mu dal kolem krku provaz :D . Další skvělá povídka. Jinak se těším na další. :D

Mackenzie Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 811
Bydliště: Atlantis, přechodně Ostrava
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Je mi lito, ale nebude :) ...zadnou nemam...teda tu co by se vlezla mezi tuhle a silvestrovskou...zatim docitejte, pokud vam neco chybi :)

BTW: to je bramborovy salat, jak ho delam ja :D :oops: ...a zatim si nikdo nestezoval :D a vsichni prezili :D

Dr. Daniel Jackson Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 364
Bydliště: Pelhřimov
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Nechceš mi ho poslat emailem? :D
- That would be virtually limitless power. What happened?
- A slight problem. It was the creation of exotic particles in the containment field.
- He destroyed a solar system.
- Meredith.
- It was uninhabited.
---------------------
Obrázek
Obrázek

Nové Stargate SG-1 & Atlantis video
http://cz.youtube.com/watch?v=JE6JvkmkD3k

-----------------------
Blahoslavená budiž Sam.

Mackenzie Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 811
Bydliště: Atlantis, přechodně Ostrava
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Je mi lito. Uz neni :D :D , ale poved se mi... :D ...Se pochvalim, kdyz to stejne nikdo neudela :) :D

Dr. Daniel Jackson Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 364
Bydliště: Pelhřimov
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ale, vždyť ti to pochválila sama Mackenzie a myslím, že i zbytek teamu :)
Jinak aby ti to nebylo líto, tak teda chutná skvěle!!! :D
- That would be virtually limitless power. What happened?
- A slight problem. It was the creation of exotic particles in the containment field.
- He destroyed a solar system.
- Meredith.
- It was uninhabited.
---------------------
Obrázek
Obrázek

Nové Stargate SG-1 & Atlantis video
http://cz.youtube.com/watch?v=JE6JvkmkD3k

-----------------------
Blahoslavená budiž Sam.

Mackenzie Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 811
Bydliště: Atlantis, přechodně Ostrava
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
Dik no :D .... delala sem si srandu - mamine, brachovi, babi a dedovi chutnal a pochvalili :) ...

Zatim vam sem hodim spoiler:

Toto je spoiler!!!:
takze silvestr uz bude malicko akcnejsi a uslysime jedno - te chvili trefne - prislovi...Mac bude zpivat (puvodne jsem chtela, ze by delala mensi striptyz, ale to se nejak nepovedlo)...to je myslim, tak nejak vsechno


Jo jinak prazdniny jsou velice bohate na povidky...uz mam dalsi tri :D

A muzu vam prozradit, ze
Toto je spoiler!!!:
se objevi na nekolik dilu nova rasa....mocna:)

Dr. Daniel Jackson Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 364
Bydliště: Pelhřimov
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Rasa Bramborového salátu! :D

Jinak ohledně toho přísloví: Kdo rybičkám háže granát, sám je musí sníst! :sorry: :)
- That would be virtually limitless power. What happened?
- A slight problem. It was the creation of exotic particles in the containment field.
- He destroyed a solar system.
- Meredith.
- It was uninhabited.
---------------------
Obrázek
Obrázek

Nové Stargate SG-1 & Atlantis video
http://cz.youtube.com/watch?v=JE6JvkmkD3k

-----------------------
Blahoslavená budiž Sam.

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Jako obvykle :D : Silvestr zde a povídka ...

Mackenzie Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 811
Bydliště: Atlantis, přechodně Ostrava
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
JO uz je tady.....musela jsem dospat vceejsi brzke (4:15) vstavani na lyze :D

Silvestrovská povídka aneb Jak se slaví na Atlantis

Na Atlantis bylo krásné ráno. Všude byl sníh a plno rampouchů. Většina lidí spala…teda, až na pár výjimek.
„Dobré ráno. Jak to jde?“pozdravil ode dveří John. Mac vypla hudbu.
„Příště, až po mě budeš něco takového chtít, připomeň mi, abych tě nakopla. Mám na naučení písničky posledních asi 12 hodin a ještě jdeme na misi, takže těch hodin mám tak pět. Skoro to neumím. A to nemluvím o choreografii. To budu improvizovat.“
„Zvládneš to. Tady máš kafe. Je to lehká písnička.“
„Dej mi dalších 24 hodin a budu to tvrdit taky. Ale nabývám dojmu,že to prostě nestihnu.“
„Stihneš. Bude to v klidu.Je to písnička od Britney. Proto jsem ji taky vybral a krom toho je to na Zemi hit.“
„A co mi to pomůže? Já jsem 3 miliony světelných let od ní a Womanizer se naučit nestihnu.“
„Dobře, nechme toho. Jde Abby teda dneska s náma?“
„Moc se mi to nelíbí, ale jde.“přikývla.
„Odcházíme v deset, že?“
„Jo. Za tři hodiny se sejdeme v hangáru.“

V hangáru už čekal připravený tým, když Mac dorazila.
„Hohó, myslel jsem, že jdeme jenom pro zásoby.“usmál se George, když viděl s jakou zbraní přišla. G 36 přece jenom není nejlehčí, ani nejmenší .
„No co? P 90 došly. Mají je vědci na tom svojem výzkumu. Sice jim asi na nic nejsou, ale..“nechala větu nedokončenou. Vojáci v hangáru pochopili. Dovnitř hrdě vpochodoval Ray a za ním Abigail s Johnem. Mac po ní střelila nesouhlasným pohledem.
„Na co čekáte? Nasedat!“pobídl je Sheppard.
„Kam se ženeš? Řídím já.“namítla.
„Na to zapomeň.“
„Letěl jsi minule:“
„No a? Tak si střihnem.“ Kámen, nůžky, papír…a…vyhrál Sheppard svým velkým kamenem. Mac si jenom povzdechla. Zbytek týmu vešel do jumperu.
„Abigail!“zavolala ji. Otočila se. „Pojď sem ještě.“
„Kázání.“povzdechla si.
„Přestaň! Tohle není sranda a už vůbec to není žádné pitomé cvičení!“vyjela na ni. Abby jenom překvapeně zamrkala. „I když jdeme jenom pro zásoby, může se to ošklivě zvrtnout a já chci, abys poslouchala. Když to řeknu běž, tak poběžíš, ať se děje cokoliv. Cokoliv, rozumíš? Celou dobu se budeš držet u mě nebo některého člena týmu. Nevzdálíš se od nás ani na krok. Je ti to jasné?“
„Naprosto.“špitla.
„Fajn. Tak si to pamatuj.“přikývla.
„Jdete?“ozval se zevnitř jumperu Rodney.
„Jo.“ Obě vešly dovnitř. Abigail se uvelebila vzadu a Mac šla na místo kopilota.
„Bylo to nutné?“zeptal se John potichu.
„Bylo. Nejsem moc ráda, že jde s náma, abys věděl. Vím, že je dobrá, ale….“
„Chápu. A to jsi chtěla, aby sloužila tady.“
„Zbláznila bych se, kdyby šla na misi.“přiznala Mac.
„Jsi její máma. Je normální, že o ni máš strach:“
„Ale takhle?“
„Ano, ty si to možná neuvědomuješ, ale to samé děláš se Sárou. Trošku jiným způsobem, ale děláš to. V naší a zvlášť tvojí situaci – je to pochopitelné.“pousmál se.
„Dík za psychologický rozbor. Přísahám, že se budu snažit chovat racionálně. Kdyby ne, zastav mě. A teď už leť.“

Jumper vyletěl bránou nad krásnou zelenou loukou prorostlou různými květinami. Přeletěli nad lesem, vesničkou a přistáli na malém palouku uprostřed lesa.
„Heee – PŠÍK.“kýchl si Rodney, jak vylezl z jumperu.
„Zdravíčko.“uchichtl se George a podal mu kapesník.
„Dík.“
„Tak panstvo…a dámo, vezmeme zásoby, naložíme je do jumperu a potom se můžeme ještě na chvilku vrátit. Ale žádné předčasné oslavy nového roku, jasné? Ne, že se mi zpumprlikujete.“shrnula Mac a při poslední větě se dívala na Wintersona.
„Co je?“ohradil se.
„Nic, tak jdeme.“pobídla je. Za hovoru došli pomalu do vesnice. Ray cestou honil ptáky, Abigail si povídala s Georgem,, Rodney se hádal s Rononem a Mac s Johnem se potichu bavili o něčem stranou od ostatních.
„To jsou k nám hosti!“uvítal je s úsměvem Nathaniel – starosta vesnice.
„Jsme rádi, že vás zase vidíme.“usmál se Sheppard. Menší muž mu podal ruku a on ji stiskl.
„Jste v pořádku?“zeptala se ho Mac se zájmem, která ho chvíli pozorovala a připadal jí nervózní.
„Já? Ano. Proč?“odpověděl rychle.
„Jen tak.“pokrčila rameny.
„Máme pro vás nachystané vajíčka, ovoce, čerstvé máslo a sušené maso. A pro vás, plukovníku, mám dokonalou lahůdku.“pousmál se. Zpoza domu přivedl jeden muž krásného tmavě hnědého vysokého koně. Mac se jenom zaleskly oči.
„Kolik?“zeptala se.
„Jedenkrát víc toho skvělého guláše v plechovce a čokoládových tyčinek.“
„Půjdu ho projet. Tak za půl hodiny jsem zpátky.“
„Jo, jistě. Zatím odnosíme zásoby do jumperu.“přikývl John.
„Ty buď hodná a poslouchej ostatní, jasné?“otočila se na Abigail.
„Ano, mami.“usmála se a vzala jí její zbraň. Mac se vyhoupla do sedla. Kůň jenom nedočkavě přešlapoval.
„Jak se jmenuje?“zeptala se ještě.
„Beggins.“odpověděl Nathaniel. Přikývla pobídla koně, který se okamžitě rozcválal a v mžiku byli pryč.
„Nevěděla jsem, že si chce mamka koupit koně.“poznamenala zamyšleně Abigail.
„Nechce, ale vybírá koně Athosianům a posléze je třeba cvičí.“odpověděl jí John.
„A já si říkala, jak může tak dlouho bez koní vydržet.“pousmála se.
„Jo. Někdo hraje šachy a někdo trémuje koně. Tak pojď, odnosíme ty věci.“ Nakonec to skončilo tak, že je Abby jenom doprovodila, protože pánové – gentlemani – nechtěli, aby nosila něco těžkého.

Mackenzie si jízdu vyloženě užívala. Neseděla na koni už několik týdnů, a tak koně ani moc nepobízela , ale jakžtakž ho nechala dělat, co je mu pohodlné,. Vypadalo to, jako by Beggins četl její myšlenky. Běželi lesem po vyšlapané pěšině a sem tam byl spadlý strom, přes který přeskočili. Byli zrovna na rovném úseku, když před Begginsem proletěla modrá střela. Zastavil se skoro na místě, načež mu Mac málem přeletěla přes hlavu, protože tohle vážně nečekala. Beggins se vzepjal na zadních. Zkusil to párkrát a Mac se ho bezúspěšně snažila uklidnit. Nakonec spadla dolů, ale uzdu nepustila. Rychle se vyškrábala na nohy a uzdu zkrátila tak, že už se kůň na zadní nemohl postavit. Konejšivě ho hladila po šíji. Vypadalo to, že se uklidnil.
„Tohle asi nebyl nejšťastnější nápad.“ozvalo se za ní. Rychle se otočila a vytáhla berettu.
„Idiote! Mohla jsem se zabít.“zavrčela a zbraň schovala.
„Promiň.“omluvil se Armin.
„Co chceš?“zeptala se.“
„Ale no tak, Pallas. 3 měsíce ti dokazuju, že ti nechci ublížit, ale pomoct. A ty se ke mně celé tři měsíce chováš…“
„…jako k Eagerovi? A co bys čekal?“
„Jsem tvůj bratr.“
„A to má znamenat, že se ti mám vrhnout kolem krku? Respektuju tě a možná ti i věřím, ale ne bezhlavě. Co pro mě máš?“
„nic, když se ke mně chováš takhle.“odsekl. Mac protočila oči.
„Promiň.“omluvila se. „Mám problém. Pořád. Jedna moje část ti chce věřit a ta druhá mě varuje. A já pořád nevím, které mám věřit.“
„Dělej,c o považuješ za správné.“pokrčil rameny. „Jenom ti to zopakuju ještě jednou. Nechci ti ublížit.“jenom přikývla. „Tady máš.“podal jí krystal. „Jsou tam plány našich lodí.“
„Dík.“
„Doufám, že pořád platí, že kdyby mě Delroy odhalil, tak mi pomůžeš.“
„Bojíš se, že by ti udělal to, co mě?“uchechtla se. Neodpověděl.
„Mac, kde ksakru trčíš?“ozval se John naštvaně z vysílačky.
„Ups..promiň…já…zapomněla jsem se.“vyhrkla.

„To je pro ni typické. Dejte jí koně a na celý den vám zmizí z očí.“povzdechl si Sheppard.
„Tak ji nech. Ten kůň vypadal dobře:“usmála se Abigail.
„no to jo, ale mám o ni strach.“
„Neboj, slíbila, že se jí nic nestane.“
„Měli byste už jít.“pobídl je Nathaniel trošku nervózně.
„Musíme počkat na Mac.“namítl Rodney.
„Moc vás prosím….běžte už.“pobízel je se slzami v očích.
„Co se děje?“zamračil se George.
„Prosím…“
„No, vidím, že tě ani hrozba smrti neodradila.“ozval se známý pobavený hlas. Tým se otočil a strnul.“
„Mackenzie, zůstaň, kde jsi.“sykl Sheppard do vysílačky.
„Proč?“zeptala se zaraženě.
„Prostě tam zůstaň.“zopakoval.

Mac se rychle postavila a snažila se zjistit víc. Když se John neozýval, použila telepatii. Vyděšeně zalapala po dechu.
„Tys to věděl!“otočila se naštvaně na Armina.
„Přísahám, že s tím nemám nic společného.“ohradil se.
„Takže to je náhoda?“vyprskla a rychle vyskočila na Begginse.
„Já nevím, jak Delroy věděl, že jste tady.“ Mac po něm vrhla nic neříkající pohled, pobídla Begginse a byla pryč.

„Ale kdepak máme naši milou přítelkyni.“uchechtl se Delroy mířící na ně zbraní.
„Není tady.“odpověděl pevně George.
„Tebe ještě neznám.“otočil se na Abigail.
„Je tu nová.“vyhrkl rychle Sheppard.
„Tak to dovol, abych se ti představil, krásko. Jsem Delroy.“ Abigail se jenom zúžily oči vztekem. „Někoho mi připomínáš:zamračil se soustředěně. „To snad….ano…určitě…Jsi její dcera! Jsi dcera Pallas!“vyhrkl nakonec. „No to mě podrž.“rozesmál se. „To by mohlo jít….to by šlo.“mrmlal si pro sebe. „Už jsem se rozhodl. Pojď ke mně. Slibuju, že ti neublížím. Chci tvoji mámu, ne tebe…mno…i když…“usmál se a natáhl ruku.
„Na to zapomeň!“prskla Abby.
„Ale no tak. Pohni nebo je zabiju!“štěkl a namířil zbraní.
„Zůstaň tady.“zašeptal Sheppard. Vesničané to celé sledovali se zatajeným dechem. Abigail zavrtěla hlavou.
„Jak chceš.“pokrčil rameny Delroy, vytáhl z kapsy menší světle modrý krystal a hodil do doprostřed davu. Krystal ihned ozářil celé okolí a všichni padli k zemi. Teda všichni až na Abigail a Delroye. Abby se vyděšeně rozhlídla kolem.
„neboj, nejsou mrtví. Jenom omráčení. Ale než se proberou my dva už budeme pryč.“usmál se a přešel k ní. Abigail mu dala ránu pěstí. Jenom překvapeně zamrkal, ale za chvilku se vzpamatoval a chtěl jí to oplatit. Ona uhla a podkopla mu nohy. Spadl na zem, ale okamžitě rychle vyskočil, vytáhl zbraň a než Abigail stačila cokoliv udělat omráčil ji.

Mac hnala Begginse, jak nejrychleji to šlo. Už viděla vesnici a za pár minut v ní byla. Vjela s koněm do uličky končící skoro dvoumetrovou stěnou. Pobídla Begginse k větší rychlosti a těsně před stěnou ke skoku. Kůň bez váhání zeď přeskočil a ocitli se rovnou uprostřed náměstí, kde se zrovna na nohy sbírali lidé. Mac zpomalila kůň klusem doběhl k jejímu týmu.
„Co se stalo?“vyhrkla. „Kde je Abby?“zeptala se vyděšeně. Nikdo neodpověděl, jenom se po sobě podívali. „Kde je Abigail?“zeptala se znova.
„Má ji Delroy.“hlesl George a masíroval si krk. „Asi.“dodal.
„Promiň…Hodil sem něco…ono to zazářilo a omráčilo nás to.“vysvětlil Sheppard.
„Běžte k jumperu. Já to vezmu po zemi. Jsou asi 5 km odsud. Mají tam malý tábor. Naleťte nad ně a jak vám dám znamení, palte,jasné?“rozhodla nekompromisně. „Vy se běžte schovat.“otočila se na vesničany a znovu pobídla udýchaného koně k trysku. „Vrátím ho!“křikla ještě.
„Tak jdeme zamaskujeme jumper, přiletíme nad tábor a budeme čekat.“shrnul to John.

Abigail se probrala přivázaná ke stromu. Okolo posedávalo pár Eagerů.
„Už si vzhůru.“poznamenal Delroy.
„Máma ti nakope zadek. Udělala bych to sama, ale zrovna se nemůžu nějak pohnout.“zavrčela.
„To si nemyslím. Zabiju ji dřív.“usmál se a odvázal ji. „Přijde si pro tebe, znám ji. Nenechala by nikdy nikoho ve štychu. A potom ji zabiju.. zase. Ale tentokrát pomalu, abych si to opravdu užil.“ Abby se mu snažila vykroutit. „Jenom jí to dneska trošku trvá.“
„Zklamu tě, ale už jsem tady.“ozvalo se za ním.
„Ó, velkolepý příjezd.“zatleskal delroy, když Mac sklouzla z koně.
„Pusť ji. Je to jenom mezi námi.“
„Nepustím.“zavrtěl hlavou.
„Nemáš šanci.“
„Nepovídej. Je nás tady…osm a ty jsi sama. Tak mi neříkej nic o šancích.“vyprskl a vypálil energy kouli. Mac ji štítem zastavila.
„Přestaň! Oba víme, jak to dopadne.“
„To si jenom myslíš.“a vypálil druhou, ještě větší, která Mac odrazila o pár metrů dozadu.
„Tak teď jsem se naštvala.“zavrčel a vrhla po něm svoji ohnivou kouli, která se v půlce cesty srazila s tou jeho. Obě odletěly do stran a každá zabila jednoho Eagera. Mac využila jeho nepozornosti a potáhla Abby k sobě. Kolem Delroye vytvořila ohnivý kruh. Nad nima se objevil jumper, který vypálil drony.
„Poběž!“křikla na Abby. Vylezla na Begginse a vytáhla ji za sebe. Pobídla ho a rozjely se směrem k bráně.
„Mac, neotevřeme bránu. Jsme daleko a máme za sebou dvě stíhačky.“ozvalo se z vysílačky.
„Rozumím.“přikývla a dalekohledem sledovala situaci u brány. „vidím dvě stráže. Otevřu bránu a zkusím ji udržet.
„Dobře.“
„Zůstaň na Begginsovi. Jakmile bude volno, projdeš.“otočila se na Abigail a vyběhla zpoza keře. Pomalu se plížila za stromy. V dostatečné vzdálenosti hodila granát. Oba Eagerové proletěli vzduchem. Mac se rozběhla k DHD a honem zadala adresu. Najednou se ozval výstřel. Rychle se otočila a uviděla asi dva metry od sebe padat mrtvého Eagera. Abigail schovala zbraň, kterou jí Mac dala. Jenom se pousmála.
„Brána je otevřená, kód vyslaný a bezpečnostní týmy nachystané.“oznámila do vysílačky.
„Budeme tam za pár vteřin.“ohlásil John.
„Běž, Abigail!“křikla. odněkud v dálce se objevilo pár Eagerů. „Dělej.“
„Už vidíme bránu!“
„Změna plánu. Jde jumper, ty a pak já!“zastavila ji. Jumper se tak tak trefil do brány, potom proběhla Abigail na koni a těsně za ní Mac.

„Štít! Honem!“zakřičela hned potom, co se objevili na Atlantis. Chuck neváhal a štít honem zapl. Ozvalo se pár tupých nárazů.
„Wow.“vydechla Abby. „Tohle děláte často?“
„Tohle byla chyba.“hlesla Mac.
„Co?“
„Vzít tě s sebou! Neměla jsem to dovolit! Byla to chyba, která tě málem stála život!“vyhrkla a zoufale si rukama projela vlasy.
„Mami…“
„Nemělo se to stát.“zašeptala a rychle odešla pryč.

„Mac…měla by si zajít na ošetřovnu.“připomněl jí John o pár minut později na jedné z teras.
„Byla to chyba. Málem jsem ji zabila.“hlesla a otřela si slzy.
„Ale no tak.“ Přišel k ní a zezadu ji objal. „Zvládli jsme to.“
„Ale nemuseli jsme. Nikdy jsem to neměla dovolit.“
„Je v pořádku. Jsi z toho víc v šoku než ona.“pousmál se. „Jo…v kontrolní místnosti pořád čeká Beggins.“
„Zavedu ho Teyle a pak vesničanům pošleme to, co chtěli.“
„Takže už je to dobrý?“zeptal se.
„Jo…asi jo.“trošku se pousmála.
„Fajn.“

I když na Atlantis dorazili už odpoledne, na oslavu se dostali až kolem deváté. Jídelna byla plná lidí, všude byly konfety, papírové čepičky a ještě zbytky papírové výzdoby. Stoly byly spojené k sobě do písmene T a všude bylo plno jídla a pití. Okolo stěny bylo pár stolů a pod některýma a na některých leželi už opilí vojáci a vědci a z repráků hrála hlasitá hudba.
„Jak tohle uvidí Mac, tak ji trefí.“usmál se John.
„Nebojte. Těm, co mají službu, dovolila čtyři velké piva, nebo pět panáků anebo džus.“odpověděl mu s úsměvem Lorne.
„Aha. Vidím, že Winterson bude mít co dělat, aby se do toho limitu vlezl.“pousmál se, když ho viděl.
„Chucku! Hej, Chucku! Hoďte tam něco rychlejšího, než je tohle!“křikl na něho Lorne. Chuck za mixážním pultem a se sluchátkama na hlavě přikývl, jako že rozumí a místo The Winner takes it all od ABBY tam dal Like a prayer od Madonny.

„Ahoj.“pozdravila Mac.
„Sára už spinká?“zeptala se Abby na terase.
„Jo. Dneska jí to trvalo dlouho. Vzbudím ji pak na ohňostroj. Možná. Pojď dovnitř. Je zima.“
„Je mi tu fajn.“
„To, co se stalo na té planetě…“
„To je dobrý…uvědomila jsem si jednu věc.“
„Že bys nedokázala dělat na stejné základně jako já?“
„Přesně.“přikývla s úsměvem.
„Ta letuška přece jenom byl dobrý nápad.“uznala Mac.
„Asi jo.“
„Takže dobrý?“
„Naprosto.“
„Perfektní. Ještě si musím něco zařídit.“tajemně se pousmála a odešla.
„Kruci! Zas mi utekla.“zamračil se John. „Kam šla?“
„Nevím. Říkala, že si musí něco zařídit.“pokrčila rameny Abby.

„Neviděl někdo Mac?“zeptal se Sheppard.
„Ne.“zavrtěl hlavou Winterson. Najednou zhasly světla. Všichni zmlkli. Jídlo ze stolů odplachtilo stranou a na stoly vyšla nějaká postava v dlouhém kabátě a s kloboukem na hlavě. Začala hrát hudba. Rozsvítily se světla nad stoly a postava odhodila pryč klobouk. „It´s been a while…“postava si svlíkla i černý kožený kabát.
„To je Mac!“zařval John užasle. Místností se ozval jásot. Mac se jenom pousmála a pokračovala dál. Měla na sobě černý kožený top, který jí odhaloval bříško, nízké bílé kalhoty a černé boty na podpatku. Z písničky Break the ice přešla plynule na písničku na Womanizer. Když dozpívala a dotančila, vypukl jásot.
„A s touhle kočkou já chodím.“zakřičel nadšeně John.
„Děkuju.“usmála se. „Teď už vás nebudu trápit, tak si vyberte písničky, které jsem už někdy zpívala…“
„Vyberu si první!“křikl Chuck. „Líbila se mi Accidentelly in Love ze Shreka, ale s pplk. Sheppardem.“
„Ne.“zaprotestoval okamžitě John.
„Pojď.“natáhla ruku. Neochotně vylezl na stoly. Ve slakách se vystřídali a když skončili, sklidili obrovský potlesk. Mac potom ještě zazpívala písničky jako Joining You od Alanis Morissetel, na přání písničku z Titanicu, From Zero to Hero od Sarah Connor, Livin´ on a pratet a Maneater od Nelly Furtado. I když se jí snažili ukecat ještě na další, zamítla to. Seskočila dolů ze stolů a vrátila jídlo zpátky.
„Byla jsi úžasná.“pochválil ji John. „Hlavně ten první tanec. Kdyby tě někdy vyrazili z armády, tak takovým sexy tancem se uživíš.“
„Počkej chvilku, nemůžu moc mluvit.“zachraptěla. „Musím se napít.“a hodila do sebe jednoho panáka. „Lepší.“
„Hele, ten vršek…není to…“
„Od Eagerů? Jo, je…“
„Nevěděl jsem, že sis ho nechala.“
„takový pěkný kousek se přece nedá vyhodit.“usmála se. „Jdeš tančit?“
„Za chvilku.“
„Fajn. V tom případě jdu na sebe hodit něco jiného.“a odběhla.

Asi 20 minut se objevila v bílých minišatech s tyrkysovými velkými puntíky a zavazováním za krk.
„Čím dál lepší…a taky kratší.“ušklíbl se John. „Ještě hodinu.“ Jídelna byla čím dál hlučnější. Většina vojáků mající volno byla už pořádně nalitá. Abigail tancovala s Lornem, Rodney s Jennifer a Woolsey se Sárou, která se vzbudila a Mac ji přivedla.

„Je za deset minut půlnoc. Měli bychom jít na molo.“křikl Woolsey. Z jídelny se vyhrnul dav lidí a všichni se shromáždili na východním mole. Venku byla zima, a tak John zabalil Sáru do svojí bundy. Už jenom pět minut…čtyři…dvě minuty.“
„Rodney…“
„Připravený.“přikývl Rodney s tabletem v ruce.
„5,4…“odpočítávali všichni. „3,2,1..Wow…“ Nad Atlantisvyletěly dva drony, které se srazily a vytvořily úžasnou ohnivou podívanou. Posléze ze dvou teras vystřelili světlice a různé fontány, „dělové koule“, římské svíce a další zábavná pyrotechnika. Nad nimi tryskaly světla všech barev a tvarů. V mezidobí Woolsey otevřel pár lahví šampaňského a nalil každému z přítomných sklenku. Jenom Sarah se Sam dostaly nealkoholický. Když ohňostroj skončil, Woolsey si odkašlala. Molo utichlo.
„Tákže…nebudu to prodlužovat…Všem přeju šťastný nový rok a alespoň tak úspěšný tak byl tento a doufám, že se tady zase za rok všichni takhle sejdeme.“pronesl přípitek. Vypukl jásot a začalo se ozývat ťukání skleniček. Nikomu se nechtělo ještě dovnitř, a tak i přes tu zimu zůstali venku. Najednou se městem ozval alarm. Molo znova utichlo.
Mac rychle vrazila svoji skleničku i Sáru tátovi, sundala si boty a rozběhla se s Johne a Grogem v patách ke dveřím.
„no tak!“křikla ještě. Lidé, co měli službu se teprve teď vzpamatovali a rozběhli se za nima.

Doběhli k místnosti bránou a kontrolní místnosti. Obě byly uzamčené a přede dveřma nachystané zbraně. Každý si vzal jednu. Mac otevřela dveře k bráně. Štít byl na místě a ústnost vypadala prázdná. Pomaličku a potichoučku vešli dovnitř. Naproti brány stál Klop otočený k nim zády. Mac naznačila, aby se rozprostřeli po celé délce a na signál stříleli. Odpočítala to. Kulky se však jenom neškodně vpíjely do jeho těla. Otočil se. Jenom jednou mávl rukou a všichni odletěli dozadu.
„No, ještě, že mají moje kalhotky stejnou barvu jako šaty.“ušklíbla se Mac a vytvořila kolem něho ohnivou stěnu. „Přineste někdo zaty! Rychle!“ pomalu se postavila. Vypadalo, že Klop je silnější a pomalu se začíná stěny zbavovat. Na Mac bylo po dlouhé době zase vidět, že se soustředí. Zavřela oči. Po chvilce slyšela jako by z dálky, že někdo nese zaty. Najednou tlak, který cítila povolil. Otevřela oči. Klop ležel nehybně na zemi a pár vojáků do něho ještě střílelo.
„Dobrý?“staral se John.
„Je to mrtvý?“zeptala se a sedla si na schody.
„Jo…víš, co se říká?“pousmál se.
„Jak na Nový rok, tak po celý rok?...Neděs.“pousmála se a oba se rozesmáli.



Takze doufam, ze se vam zase libila :) . Jinak přeju stastny, vesely a uspesny novy rok. Nenechte se dneska v noci odtrelit petardama :wall: a nezapomente, ze mate poslednich par hodin na nominace :) (samozrejjme nejenom me, i kdyz to bude fajn :) :oops: )

Jinak spol. povidka s rocketmanem uz dostava skoro konkŕetni datum....nekdy v prvni pulce ledna....a s Mooony piseme dalsi spolecnou. Datum zatim nevime, ale vcas dam vedet :)

Doufam, ze jsem na nic nezapomnela :) ...zase :D

Zapomnela....Chtela bych vas poprosit, jestli byste mi napsali, jak se vam libi nebo nelibi Mac...proste vas nazor na ni (co vam vadi, co se vam libi).....Vim, ze neco podobneho (vlastne to same ma Mooony) ale ja na to vzdycky zapomenu :oops: a dneska jsem cetla jeji povidku a dole jsem to videla, tak jsem si na to vzpomnela. Byla bych moc rada. Diky :)

Ted uz to snad je vsechno :) :bye:

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Chyba, není zapoměla si říct kdy bude další díl a dát spoiler :D

Earman Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 392
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
no povídka dobrá..akorát si nějak nevybavuju kdo je to Klop...co to je za typa..nebo jestli to je ňáký novoroční překvapení.... :D
Víš jakej mám názor na čerstvou zeleninu. Ta je pro vegetariány, vitamínový paka, co cvičej! Red Dwarf

Mackenzie Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 811
Bydliště: Atlantis, přechodně Ostrava
Pohlaví: Žena

Odpovědět s citací
 
sgcatlantis:Ups, pardon...ale ty jsi zapomnel napsat nazor na Mac :D

Takze dalsi dil....bude nejspis v sobotu a co v nem bude?

Toto je spoiler!!!:
kdo vi? :sorry: ... kdybych napsala, cov nem bude, tak uz vite v podstate cely obsah :scratchanym: ...takze vam prozradim jenom to, ze zacatku to mozna bude takove zmatene, ale behem povidky se to vylepsi


Jinak rasa Bramboroveho salatu to opravdu nebude :rflmao: ...i kdyz napad dobry...nemeli by radi slunicko, protoze kdyby na nem byli dlouho, zkazi se jim majoneza (jogurt - zalezi na narodu :) ) a jako zbrane by slouzil hrasek nebo mrkev, ne? :)

No tak ted je to snad vsechno :)

Earman: To je ten pokus Eageru :)

sgcatlantis Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1149
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
SRY.:Tak tedy Mac je skvělá a nic bych na ní neměnil a Abby bych nechal na Atlantis, v kombinaci s Delroyem by to mohla bejt švanda. :D
Jo a našel sem ti tam dějovou chybu,jelikož tam píšeš že do toho Klopa ještě několikrát vystřelili ze ZATu a ze začátků SG-1 víme že ZAT způsobuje: 1:omráčení, 2:smrt, 3:rozložení na atomy, tak nevim jak do něj mohli několikrát střílet když se měl napotřetí rozložit :wink:
Jinak ale další bezva povídka a těšim se na další. :D

Dark Angel Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1473
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
to sice ano, ale do kull bojovníka taky pálili co mohli a nic.....ani ze zatů, ani z tyčovek, dokonce ani silový pole ho nezastavilo a tohle si myslim, že je něco podobnýho...
Jinak abych nereagoval jen na příspěvky a povídku nechal stranou - bylo to dobré, ale Abby mi tam absolutně nesedí....
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Mé Povídky ZDE

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky

cron