Sice o proti původnímu plánu s malým zpožděním, ale i přesto ještě dnes je tu další díl

Stargate Borealis : 05 - Druhá strana
V místnosti Alterianské rady se po návratu lodě Borealis konalo výjimečné zasedání. Zasedání se účastnil každý člen, ale bez přímého přístupu veřejnosti.
Jednání zahájil Nius se slovy:
„Jak jistě víte, tak loď Borelias se za nepředvídatelné situace dostala do alternativní reality.“
Ale sotva domluvil, tak se rozpoutala živá a neřiditelná diskuse.
„Goa'uldi v té realitě jsou příliš silní!! Musíme okamžitě průchod uzavřít.“ řekl znenadání jeden ze členů a další radní ho ihned podpořil.
„Naše obrana by jejich útok nemusela odrazit.“
„To je zrada!!…“ vykřikl znenadání velitel planetární obrany Kamat, který měl v radě své místo. „…tvrzení, že by si naše obrana nevystačila s hady se rovná zradě!“ tvrdil své Kamat a díval se na Niuse, ale ten se rozhodl nezasahovat.
„Přečtěte si pořádně výpověď toho Cestovatele a možná tím svým malým mozkem přijdete na to, že ti Goa'uldi neomezeně vládnou dvěma galaxiím a k tomu mají neomezený přístup ke všem technologiím v nich!“ zareagoval zástupce Niuse Posomok a Kamat si sednul, neboť neměl dále co namítnout..
Místo něj ale promluvil někdo jiný.
„Pomsta byla vykonána Wraithech, Scianech a Asuranech, podle mě je čas zahájit tažení na Goa'uldy v té realitě. Měli bychom využít nabídnutou šanci.“
„Na to nemáme právo. Zasahovat do jiné reality je velmi nebezpečné.“ to se ozvala jakási černovlasá žena po Niusově pravici.
„Goa'uldi páchali nehorázné zločiny na našich bratrech…“ to se Kamat znovu ujal slova, a po krátké odmlce, během které to v síni zašumělo, pokračoval. „…ano mluvím o Anticích. Goa'uldi je vraždili, zotročovali a mučili, jen aby získaly technologie.“ Kamat se zatvářil vítězně, ale žena po Niusově pravici opět zasáhla.
„To je jen domněnka, nikdy nic takového nebylo zjištěno a ani doloženo od našich spojenců.“
Po Kamatově levici náhle vstal Pigmut, o kterém již bylo známo, že chce válku za každou cenu.
„A o jakých spojencích to mluvíte? Nemyslíte snad členy Aliance pěti ras.“ jeho tón byl naprosto klidný a ve stoje čekal na odpověď.
Žena mu jí samozřejmě ihned poskytla.
„Ano myslím Alianci pěti ras. Alianci, kterou jsme pomohli opět sjednotit při bojích v Pegasu.“ žena byla také klidná, ale svým slovům dodala o poznání větší důraz.
Na její odpověď se Pigmut jen pousmál.
„Laufer, nebyla to právě ta Aliance, která dopustila jejich zkázu? Která Antiky opustila?“
Laufer se nedostávalo slov, nevěděla jestli mu má nejdřív říci, aby jí netykal, nebo mu odpovědět. Naštěstí se ale ozval jiný člen rady.
„Aliance se tehdy v důsledku moru a válek se zradami…“ při slově zradami se podíval na Kamata a dodal slovu značný důraz. „…rozpadala, každý měl problémy a musel je adekvátně řešit!“
„Eae imbecillis quidam de sibi specto quo mei denoto post proditor?!!!“ Vykřikl na něj náhle Kamat.
„Ty jsi ignorant a pokrytec, Kamate!“odpověděl mu pohotově daný člen rady.
To už ale Nius nemohl dále poslouchat a vyhlásil přerušení na dobu patnácti ciklinů.
Po přestávce jednání pokračovalo ve stejném duchu, jako na začátku.
Když už se dohadovali druhou polovinu dne, tak Nius vstal a vyhlásil hlasování, zda vyslat, nebo nevyslat útočnou flotilu k trhlinové anomálii.
Těsná většina hlasovala pro vyslání.
Po tomto hlasování byla opět vyhlášená přestávka na dobu dvaceti pěti ciklinů a po přestávce měla rada osobně vyslechnout Larrin.
Nius ale během přestávky nechal vyslat pět Destructorů a Vyndexů k anomálii. K těmto lodím se navíc měla připojit i současná vlajková loď Alterianské flotily Fortalitium.
Tyto lodě neměly zatím nic jiného za úkol, než hlídat vlastní stranu anomálie a v případě potřeby podpořit obranné satelity, které hlídaly blízkou černou díru.
Jiný Alterian se rozhodl využít dlouhé přestávky a šel se protáhnout na čerstvý vzduch na zahradách sněmu rady a tam potkal jednoho z posledních Antiků.
„Tak co, jak jde jednání? Příliš jsem toho nepochytil.“ zeptal se jej přátelsky Antik. Na to se Alterian zatvářil zaraženě a v duchu se sám sebe ptal, jak to může vědět.
„Přede mnou nic neutajíte. Osobní konexe zde znamenají více než kdysi na Atlantis.“ pronesl opět Antik.
„Dostali jsme přestávku a pak osobně vyslechneme Larrin.“ Odpověděl mu Alterian.
„To je ta od rasy Cestovatelů?“ zeptal se jakoby nic Antik.
„Ano, a na základě toho, co řekne, se rozhodneme, zda zasáhnout, nebo ne.“ prozradil Alterian.
„Víte, my jsme měli spousty vědců…“ začal Antik. „…vynalezli spoustu věcí, jako třeba stroj času, stabilní a snadno programovatelné mezidimenzionální průchody na základě hvězdné brány, nebo dokonce universální měnič hmoty, ale ne ten co používají například Asgardi. Dokázal vyrábět cokoliv a taky i cokoliv rozebrat do posledního atomu a dokonce i ty atomy rozložit na jednotlivé části, za použití minima energie.“
„A co se s těmi vynálezy stalo?“ zajímal se Alterian, kterého toto téma očividně zajímalo. Jak by také ne, jejich rasa tohle všechno údajně má také k dispozici, ale už znalost o existenci čehokoli podobného je přísně kontrolována.
„Vše bylo určeno k likvidaci a vědec byl do konce života sledován na každém kroku a všechno se důsledněji zaznamenávalo. Přesto existovali zatvrzelí jedinci jako byl Janus, kterým bylo všechno jedno.“ odpověděl mu Antik velmi ponuře. „A co vy jak budete hlasovat?“ změnil téma
„Popravdě nevím, ale asi pro zasáhnutí.“ přiznal Alterian. „A proč jste ty vynálezy ničili?“ vyzvídal dál Alterian. Antikové nebyli přece tak početná rasa, a kontrola by přece byla snadnější…
„Stačí otřepaná poučka, příteli - S velkou mocí přichází velká zodpovědnost a to si ani atlantiská rada na sebe vzít nikdy nechtěla. Výzkum byl sice většinou zaznamenaný, ale nikdy se nepoužil. Katastrofální nehody, jako byla havárie Arctura nebo strašných vedlejších efektů Attherova zařízení nás v tom jen utvrdily.“ odpovídal mu dál Antik.
„A to jste nic nepoužily ani ve válce?“ divil se Alterian.
„Ale ano…“ přiznal Antik. „..ale pokaždé se nám to vymstilo. Onen projekt Acturus vyhladil naše spojence, rasu Dorandeňanů, původní obyvatele Pegasu, a o nanitech ani nemluvě. Mohli jsme ničit celé hvězdné soustavy, a zamořovat světy dokonalými biozbraněmi, ale proč?“
Alterián mu již neodpověděl. Všude na pozemcích rady se ozvalo hlasité pípání, které oznamovalo blížící se konec přestávky, na což Alterian okamžitě vyrazil k síni rady.
„Hodně štěstí Mattusi!“ zavolal za utíkajícím Alterianem Antik. Očividně jej nepřekvapilo, že zná jeho jméno a dál pospíchal do sálu rady.
Zatímco rada měla přestávku, tak se zpráva o okně mezi realitami šířila rychlostí lesního požáru. A protože nikdo z obyčejných občanů neznal podrobnosti, tak zpráva vyvolala vlnu otázek a rozdělila Alteriany na několik skupin. Někteří chtěli okno neprodleně uzavřít, jíní naopak okno chtěli nechat a začít válku. Jedna menší frakce zašla v myšlenkách mnohem dále za hranice zábran, chtěli s Goa'uldy dokonce vyjednávat, vzhledem k jejich úspěchům proti Wraithům a Asuranům. To ale vadilo dalším a na veřejnosti tak docházelo k historicky prvním nepokojům od Stinných dob.
Do těchto nepokojů se přidali i lidé ze spřátelených světů a galaxií. Nepokoje zatím měly klidný průběh, ale i to stačilo na to, aby Alteriané zmobilizovali veškeré pacifikační jednotky.
Z těchto jednotek měl každý normální člověk, ale i Alterian přirozený respekt. Ne každý měl totiž na to, aby se utkal s Alterianem se značně vysokou schopností ovládání psychokineze. A navíc, pacifikační jednotky používaly i osobní štíty a nově do jejich vybavení mělo přibýt i ruční teleportační zařízení.
Po přestávce všichni usedli na svá místa a čekali na výpověď Larrin.
Dveře sálu se otevřely a do místnosti vešly tři postavy, z nichž dvě byly ozbrojené. Postavy vešly doprostřed sálu. Ozbrojené postavy se hlavou uklonily, ale prostřední nevěděla co dělat, a tak se taky uklonila.
Nius mávl rukou a ozbrojené postavy okamžitě odešly směrem ke vchodu. Uprostřed sálu nyní stála jen Larrin.
Larrin se rozhlížela po velké síni. Sama do teď nemohla uvěřit, že je několik stovek miliard světelných let vzdálená od své domovské galaxie a ještě k tomu v jiné realitě. Žije v ní také nějaká Larrin?
Prožívala svůj vlastní vnitřní boj. Rozhodovala se, jestli spolupracovat, nebo se pokusit utéct. Ne. To je nesmysl. Tihle kdyby chtěli, tak mi properou hlavu nějakou hitech mašinou do posledního neuronu, ať chci nebo ne.
Dobrá. Budete mít, to co chcete.
Doufám/e že se vám díl líbil a komentáře uvítáme
