Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/WUTta3Dqmz

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Mrtvé povídky Succession (Posloupnost) - Extended!

Succession (Posloupnost) - Extended!


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Mirra Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 673
Bydliště: Tlučná (u Plzně) / Mantichorské království
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak jsem dostal nápad a rozhod se napsat krátkou povídku. Tohle je první část. Druhou dodám zítra nebo pozítří. A nebojte, na Star Trek Atlantis jsem nezapomněl :D .

Succession (Posloupnost)

„Deník velitele:
Daedalos je již třetím týdnem na cestě na P9G-524. Tato planeta leží sice v Mléčné dráze, což je poněkud mimo náš normální rozsah působení, ale SG-8 nalezla na planetě pozůstatky zničeného antického města, pravděpodobně typu Atlantis. To je hlavní důvod proč je s námi doktor McKay. Doktor sám není ale šťastný z toho, že ho plukovník Sheppard doprovází. Ovšem jak řekl plukovník – ‚Někdo musí na Rodneyho dávat pozor‘. V jednom má plukovník Sheppard pravdu, doktoru McKayovi dlouhá chvíle nesvěd…“
Plukovník Caldwell se málem svalil na podlahu své pracovny, jak se loď otřásla. Vypnul nahrávání a nevěřícně se podíval z okna. Za ním se již nemíhaly modré pruhy hyperprostoru. Daedalos opustil hyperprostor a očividně ne jemným způsobem. Plukovník vyrazil z pracovny –
- a během několika okamžiků dorazil na můstek.
„Co se stalo?“ vyštěkl udýchaně a vklouzl do svého křesla.
„Nevím přesně,“ odpověděla mu navigátorka Daedalu . „Najednou jsme z hyperprostoru doslova vypadli na okraji nějaké soustavy. Narazili jsme pravděpodobně na něco jako neprostupnou bariéru v hyperprostoru. Údaje ze senzorů se vyhodnocují – „
Na můstek vpadl Rodney McKay. Okamžitě začal chrlit slova: „Už jsou hotové. Ta bariéra - vychází mimochodem z této soustavy - nám brání v průletu hyperprostorem v oblasti, kde je tato soustavu. A co je nejlepší,“ ušklíbl se, „není to přirozená anomálie.“
„Někdo schválně brání v letu?“ zeptal se plukovník Sheppard (který dorazil hned po Rodneym) tónem, který si vyhrazoval právě pro Rodneyho.
„Ne, pole není spojité, připomíná spíše ementál. Ementál který se vlní a jeho inteznita - .“
„A pro nás to znamená co?“ nenechal ho John dokončit výklad.
„To pole je důsledkem něčeho jiného.“
„A čeho?“
„Nevím!“ ohradil se Rodney. „Nejsem vševědoucí.“
„Mě teda takhle občas připadáš. Ale když dojde na problém…“ pokrčil John rameny.
Rodney se již nadechoval, ale plukovník Caldwell ho zarazil: „Nebylo by lepší se tam podívat?“ Nečekal na odpověď a kývl na navigátorku. Daedalos vyrazil normálním prostorem do středu soustavy.

V soustavě se na blízké orbitě hvězdy nacházela podivná konstrukce, očividně antického původu. Směrem od hvězdy pak z konstrukce vybíhaly čtyři dlouhé nosníky. Na jejich hrotech se již shromáždily malé výboje energie a postupně rostly.
„Úžasné,“ vydechl Rodney, „ta věc bere energii přímo z hvězdy.“
Výboje se zvětšovaly, až nakonec vyrazily proti sobě. V místě střetu se prostor zavlnil a objevila se tam černá trhlina. Zpoza hvězdy se pak objevil ha‘tak a zamířil k trhlině.
„Doktore?“ ozval se Caldwell. „Co se děje?“
„Já… já… netuším.“ zamával Rodney rukama.
„My to ale potřebujeme vědět. Musíme se nějak rozhodnout. Ještě o nás neví, to ale nepotrvá dlouho.“
„No, je to asi nějaká trhlina v prostoru. A nebo času. Možná obojí. Sakra, s tímhle jsme se ještě nesetkali.“
„Mno, pokud jsou to Goa‘uldové, tak s tímhle napáchají pěknou neplechu,“ zamumlal John.
„Taky bych řekl,“ přisvědčil Caldwell, „letíme za nimi.“
Ha‘tak mezitím zmizel v trhlině a ta pomalu mizela. Daedalos k ní rychle vyrazil, ale překvapila je palba ze zbylé části stanice.

„Stav?“ otázal se Caldwell.
„Štíty na 74%. Strojovna hlásí, že odešly jističe jádra hyperpohonu a gravitace. Inerciální tlumiče drží!“
„Držte kurz.“
Trhlina se zavírala, ale ne dost rychle. Bylo jasné, že to Daedalos stihne, ale stanice stále pálila.
„Štíty na 32%. Silné výkyvy v rozvodu energie!“
„Jsme tam!“

Daedalos se najednou objevil na dohled Země a před nimi se k jižnímu pólu planety blížil onen Ha‘tak. Obrazovka Daedalu se rozzářila a na ní se objevil muž tmavé pleti.
„Jsem Apóp,“ začal známým hlasem Goa‘uldů, „nemůžete mě zastavit. Ani nezastavíte mého pána, Anúbise, až vám zničíme vaši jedinou obranu.“
Obrazovka pohasla.
„Co tím myslel? ‚Nezastavíte Anúbise.‘ Ten je přece mrtvý.“ zamračil se John.
„Asi vím,“ odpověděl Rodney, který se mezitím přesunul k jednomu z panelů. „Jsme v první čtvrtině dvacátého století. Někde kolem roku 1908 nebo 1909. Když teď zničí antickou základnu v Antarktidě…“
„Chápu,“ přikývl Caldwell. „Okamžitě za nimi!“
Loď se pohnula, ale pak se všem najednou zhoupnul žaludek. Loď ale stále letěla.
„Odešla gravitace,“ ohlásil někdo ze zadní části můstku.
„To vidím…“ zamumlal vznášející se Caldwell cynicky a stáhl se zpět do křesla, kde se připjal pásy. Ostatní členové osádky můstku ho napodobili. Rodney ani John pásy k dispozici neměli, a tak se jen chytili, čeho mohli. Rodney stále pracoval na panelu, a ani mu nevadilo, že nohy mu vlají ve vzduchu…
Naposledy upravil Mirra dne 30.5.2007 19:15:28, celkově upraveno 3
Obrázek
Star Trek Atlantis vyšel Part VI 1x02
viewtopic.php?t=4621

Příspěvek 25.4.2007 06:27:39
spike kree Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1012
Bydliště: Staré Hodějovice
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Skvělý!! Dobre se to cte, tesim se na dalsi dil!!
To never die.... and to conquer all. That is winning

If you enter a room intending to assassinate someone, and there is a treecat in the room, either abort your mission immediately, or switch to nuclear weapons.

Mrs. Sheppard Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 630
Bydliště: Sever
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Mirra píše:
To vidím…“ zamumlal vznášející se Caldwell cynicky a stáhl se zpět do křesla, kde se připjal pásy. Ostatní členové osádky můstku ho napodobili. Rodney ani John pásy k dispozici neměli, a tak se jen chytili, čeho mohli. Rodney stále pracoval na panelu, a ani mu nevadilo, že nohy mu vlají ve vzduchu…

Tohle mě rozesmálo! :lol: Je to čtivé a navíc i napínavé! No jen tak dál :wink:
After hard working I like hard playing

Příspěvek 25.4.2007 13:34:32
upi Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 390
Bydliště: mrtě daleko
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
jj je to pohoda.... urcite pokracuj....

ale mam takovy pocit že antikove přestaly experimentovat z časem jeste nez odesly z atlantis, takze by pak nic takoveho nestavěli.... ale proč ne... fanteziii se meze nekladou.... :) pokračuj :)
[img][http://upi.stargate.sk/sig_down.png]http://upi.stargate.sk/sig_down.pnghttp://[/img]
--- stargate.sk ---

Příspěvek 25.4.2007 14:37:17
Lotar Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 126
Bydliště: Bratislava
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Hm, mám takú teóriu:

Toto je spoiler!!!:
Bude to mať niečo spoločné s Tunguzskou záhadou ? Keďže tá sa stala v roku 1908, možno nie som až tak ďaleko od pravdy...
Internet je kopa hnoja a internetový prehliadač sú vidly, ktorými musíte ten hnoj prehadzovať a občas tam nájdete zlatý prsteň.

[img][images/thumbs/Lotar_fan02hu2.png]http://img151.imageshack.us/img151/9524/fan02hu2.png[/img]
Stargate Odyssey

Příspěvek 25.4.2007 17:13:36
cvigy Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1361
Bydliště: Atlantis , soukromy apartman treti patro
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
to je super povidka

Příspěvek 25.4.2007 19:45:40
Mirra Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 673
Bydliště: Tlučná (u Plzně) / Mantichorské království
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
2 Lotar: S těma rokama jsem vás podcenil. To 1908 jsem neměl ani psát - je to očividně moc velká népověda :D .

Jinak je tu druhá část. Lotar vás možná připravil o překvapení (GRR!), ale doufám, že povídku si užijete i tak...

Po celé lodi se rozběhly přípravy k rozhodujícímu boji. Opravárenské čety záplatovaly, co mohly, technici narychlo rozebírali a zase skládali panely a piloti se ve stíhačkách připravovali ke startu. O znovuobnovení gravitace se nikdo nesnažil. Bylo nutné obnovit systémy k boji, gravitace byla podružná.
Můstek byl v tomto ohledu oázou klidu. Jediný, kdo okatě dával najevo aktivitu, byl Rodney.
„Čas, než Ha‘tak dorazí k Zemi?“ zeptal se Caldwell.
„Čtyři minuty dvacet sekund.“
„A čas než se dostaneme na dostřel?“
„Osmdesát sekund.“
„Výborně,“ zvolal John a připluv blíž do středu můstku, „dost času na to, aby Rodney pořádně vysvětlil, o co tu vlastně jde.“
Na Rodneym bylo i zezadu vidět, že má co dělat, aby znechuceně nezaúpěl, ale nakonec se otočil a připlul na metr k Johnovi. „Co si pán přeje vědět?“ Na slově ‚pán‘ bylo položeno takové kvantum znechucení, že se John málem rozesmál.
„Tak hlavně řekni, co to bylo za věc tam zpátky,“ ukázal John vztyčeným palcem za sebe.
„Jednoznačně šlo o antické zařízení. Hodně staré zařízení, pocházející ještě z dob, kdy Atlantis byla na zemi. Jednak proto, že některá zařízení na manipulaci s časem, co známe, jsou dost přesnější a méně neohrabaná. Za druhé potom proto, že podle alternativní Elizabeth, jenž jsme našli zmraženou, přestali Antikové s časem experimentovat před opuštěním Atlantis a návratem na Zemi.
To zařízení využívá energii hvězdy k hromadění temné energie. Temná energie tvoří 23% hmoty vesmíru a pravděpodobně má zdroj v energii vakua. Je možné, že tenhle experiment přivedl Antiky na možnost využít energii vakua, a tím i konstrukci ZPM. Což by znamenalo, že experiment je daleko starší, než jsem …“
„Tuhle část přeskoč,“ zastavil ho John, protože Rodney se očividně dostával do tempa.
Rodney něco zavrčel a pak navázal: „Protože temná energie se čerpá z prostoru, je hyperprostor ovlivněn tak, že jím není možno proletět. Proto jsme předtím najednou z hyperprostoru vypadli. O tom, proč Antikové experiment opustili, se dá spekulovat…“
„Ehm…“ odkašlal si John nenápadně.
„Jo jasně. Tak to zařízení objevil tenhle Goa‘uld – Apóp. A protože sloužil Anúbisovi, rozhodl se mu zpětně pomoci. Apóp byl očividně slabý, a proto přežil dodnes. Výsledek vidíte – „ dodal a kývl směrem k Ha‘taku na obrazovce. „Když zničí zařízení v Antarktidě, Země se v budoucnu neubrání. Možná, že i obsadí Zemi teď, ale to by znamenalo, že se bude muset bránit ostatním Goa‘uldům, třeba Apofisovi, dokud se Anúbis nevrátí. Proto tomu musíme za každou cenu zabránit.“
Daedalos by se mohl postavit Ha‘taku bez problémů, ale v tomto stavu…“ pokrčil rameny Caldwell. „Uděláme vše, co bude v našich silách.“ Pak zmáčkl tlačítko intercomu. „Vypusťte stíhače!“
Na můstku se rozhostilo ticho, ale ne na dlouho. Rodney se obrátil, aby odeplul zpět ke konzoli, ale přehnal to s rotací a hlučně se rozplácl na stropě můstku. Za normální situace by můstek explodoval smíchem, teď jen několika lidem zacukaly koutky úst. Rodney se raději ke své konzoli odplazil po stropě.

Během několika okamžiků se všech osm F-302 ocitlo ve vesmíru. Zaujaly formaci: Tři vpředu na levoboku, tři vpředu na pravoboku a dva vzadu nad lodí. Odpověď druhé lodi na sebe nenechala dlouho čekat. Z pyramidové lodi vylétly dvě desítky kluzáků. Polovina jich zůstala u své mateřské lodě, zatímco druhá polovina zamířila k Daedalu .
Michael Pricer ve vedoucí 302ce ostře zasykl, když se deset kluzáků obrátilo k nim.
„Tak jo dámy a pánové. Máme tady deset bubáků a určitě si neletí pokecat o NHL. Pamatujte, Stará už pár ran schytala, takže chci, aby toho schytala co nejméně. Ale stejně tak bych nerad přišel o nějaké stíhače. Takže bacha!“ ‚Stará‘ bylo familiérní označení pilotů stíhaček pro Daedalos .
„Proti Goa‘uldům… jako v simulacích,“ zašeptal Michaelův společník, ale dost hlasitě na to, aby to bylo slyšet.

Caldwell sledoval, jak se stíhačky šikují před lodí do obranných pozic. Pak se postavil a rázně si odlašlal: „Podporujte stíhače lehčími zbraněmi. Těžké si necháme na Ha‘tak, ale jinak jim poskytněte krytí, kdyby to nějaká vážně schytala.

Stíhač se před ním rozprskl v oblak trosek a Michael Pricer začal hledat další cíl.
„Pěkná rána, Miky,“ ozvalo se mu ve sluchátkách. Michael identifikoval pilota z Mláděte 2.
„Díky, Rone,“ odpověděl, „ale dávej pozor na Mládě 5, má za ocasem dva bubáky.“
„Yessir“ uslyšel tiché uchechtnutí, pak se Ron odmlčel.
Michael podletěl Daedala a zaútočil na dva kluzáky, které se snažily polechtat motory pozemského bitevníku. První si 302ky ani nevšiml a za svojí nepozornost mu Michael nadělil pěkně nažhavený dáreček. Pilot druhého kluzáku se vyhnul dávce z Michaelovy stíhačky a snažil se ho zmást přeletem nad Daedalem . K jeho smůle se ale ocitl přímo před ústím jedné ze zbraní Daedala , a tak měla loď snadnou práci.
V sluchátkách to opět zašumělo.
„Další je na cucky!“
„Sakrafix, Pětka to dostala!“ zaúpěl někdo.
„To snad ne! Zatracený ufouni!“ zabručel další hlas.
„Pomstil jsem ho, lidi, už tu nebude oxidovat!“
Další tři kluzáky zkusily jít na jednoho stíhače. Ten ale obkroužil Daedala , který jednoho z nich vymazal z existence, zatímco další dva pilot 302ky navedl proti skupince svých, jež měli už snadnou práci. Zbylé tři kluzáky se zuřivě vrhly pomstít své druhy a Michael měl co dělat, aby svůj stroj vymanévroval z krupobití střel. Jeden jeho kolega ale takové štěstí neměl a motory jeho stíhače vysadily. Ostatní 302ky se ho pokusily ochránit, za což ale jedna zaplatila svým zničením…

„Tak to by bylo,“ povzdechl si zničeně Caldwell, „ztratili jsme dva stíhače, třetí je neschopný boje. A to nás čekají další.“
Můstek opět naplnilo ticho, přerušované jen tichým bzučením a cvrlikáním přístrojů. Loď na obrazovce se pomalu zvětšovala, ale zároveň se zvětšovala i modrobílá planeta, ke které obě lodě směřovaly.
„Jsme na dostřel, pane.“
„Palte vším co máme,“ zahřměl plukovník Caldwell. „Máme slabou výhodu dostřelu a já jí nechci promarnit. Stíhačky schovejte za trupem. Vylákáme ty jejich“

První dávka Daedala se zakousla do štítů Ha‘taku. Ty vydržely, ale kluzáky se už víc nenechaly pobízet a vyrazily k pozemské lodi. Ta mezitím vypálila druhou dávku, ale na tu už Goa‘uld odpověděl. Střely i záblesky paprskových zbraní se míhaly vesmírem sem a tam. A mezi tím vším sváděly stíhače svou bitvu na život a na smrt s kluzáky.

Světla na můstku zablikala, a pak pohasla. Místo něj se aktivovalo záložní osvětlení. Jeho matné světlo halilo můstek do pološera.
„Stav?“ zabručel Caldwell.
„Štíty na 18%. Přišli jsme o kontrolu rozvodu energie, transportéry a aktivní senzory.“
„Udržujte palbu! Za každou cenu!“

Kolem trupu Daedala proletěla formace kluzáků. Loď soustředila celou svou palebnou sílu na Ha‘tak, a proto zbyla všechna práce na posledních pěti stíhačích.
Michael Pricer si později, když téměř nefunkční vrak jeho 302ky přistál v hangáru, takřka nic nepamatoval. Vše se slilo v jedno filmové pole.
Kličkoval jako šílený.
Střílel, rozdával rány a sám je přijímal.
Křičel na jiného pilota, aby mu uvolnil palebné pole.
Zoufal si, když se postupně všechny čtyři ostatní stíhače změnily v ohnivé koule.
Mrkáním vytěsňoval krůpěje potu z očí, když vedl s posledním kluzákem souboj na ostří nože.
Snažil se zahnat smrtelnou únavu, když manévrovacími tryskami naváděl svůj zmrzačený stroj do hangáru.
A upadl do šťastné říše bezvědomí, když se z posledních sil z vraku vysoukal.

Na můstku Daedala nikdo boji kluzáků se stíhači nesledoval. Možná ani nikdo nezaznamenal výsledek bitvy. Loď se stále víc a víc otřásala a i záložní světla několikrát zhasla a opět naskočila. Souboj s Ha‘takem se už omezil na jedno jediné – kdo vydrží víc, vyhraje. Palba pozemské lodě náhle přestala.
„Co se stalo?“ vyštěkl Caldwell.
„Automatické řízení palby vyhořelo!“
„Zaměřujte manuálně.“
„Rozkaz!“
Daedalos opět začal střílet, i když už se sníženou přesností. Palba z druhé lodi ovšem také neztrácela na intenzitě.
Zrychlení Daedala se pojednou snížilo na nulu a palba opět ustala. Ha‘tak se obrátil, patrně aby dorazil paralyzovaného soupeře.
„Štíty na 4%. Ztratili jsme podsvětelné motory a manuální řízení palby. Manévrovací trysky také mimo provoz. Nemůžeme změnit směr ani rychlost!“
„Palte, sakra, palte,“ vykřikl zoufale Caldwell.
Z hangáru vylétla stíhačka. Ta, která přišla v první bitvě s kluzáky o hlavní pohon. S jednou z nevystřelených jaderných hlavic zavěšenou pod trupem se na manévrovací trysky rozlétla k pyramidové lodi.
„Pojďte si pro mě parchanti,“ zaječel v intercomu Michael Pricer, „ještě jsem tady.“
Stíhačka se několikrát těsně vyhnula výstřelu z Ha‘taku a nakonec i s hlavicí explodovala na jeho štítech. Chvilku, úder srdce, se nic nedělo.
Pak loď na obrazovce explodovala.

Můstek zajásal, ale John popošel vpřed.
„Slyšel jsem dobře, že nemáme žádné motory?“ ozval se a ukázal na zvětšující se planetu na obrazovce. „Bylo by totiž šikovné změnit kurz.“
„Má pravdu,“ podpořila ho navigátorka, „za 44 sekund vstoupíme do atmosféry někde nad Sibiří. Boj totiž změnil náš kurz. Ale při zbylém výkonu štítů se rozpadneme velmi brzy. Část lodě sice neshoří, ale nakonec selže jádro hyperpohonu – podle strojovny nejde ani odpojit, ani zapnout – a exploduje. A to zanechá následky.“
„Řekněte strojovně, ať něco rychle vymyslí,“ poručil Caldwell.
„Ne!“ přerušil ho Rodney od panelu, „i kdyby něco vymysleli – o čemž pochybuju – musí se to stát.“
„Cože?“ zvolal John. „Nepraštil ses o ten strop do hlavy?“
Rodney si ho nevšímal a pokračoval: „Podle postavení hvězd, planet a dalších těles jsem zjistil datum. Je 30. června 1908.“
„A co se má dneska stát? Má spadnout loď z budoucnosti?“ zeptal se jízlivě John.
„No, není řečeno konkrétně co, ale dneska má na Sibiř spadnout Tunguzský meteorit.“ Rukou zadržel Johna, který se chystal něco poznamenat. „Říká se meteorit, ale neví se, co to doopravdy bylo. Explodovalo to pět až deset kilometrů nad zemí a spálilo velkou plochu lesů.“
„Takže ten meteorit jsme my. A exploduje jádro hyperpohonu,“ odvodil si Caldwell.
„Ano, žádné těleso kolem Země není, aby mohlo spadnout. Do atmosféry vstoupíme dost naplocho – ne sice tolik, abychom se od ní obrazili – ale dost na to, aby trosky lodě shořely. Výbuch jádra nakonec vypaří i ten zbytek, co pád přežije. Nikdo proto nezjistí, že to byla loď.“
„Ale tohle není nic důležitého,“ namítl John, „nemůžeme tuhle událost jen tak přeskočit?“
„Historie by se neměla měnit. Může být se pak stát i horší. Prostě musíme zachovat kontinuitu a posloupnost událostí.“
„Takže můžeme jen čekat.“
„Ano, bohužel.“

John se bezmocně díval, jak Země na obrazovce roste, až jí nakonec celou vyplnila. Krátce nato se obraz zabarvil do ruda a nakonec zhasnul. Vzduch na můstku se stával horkým a nesnesitelným. Ostrý a smrtelně spalující žár, který pronikl do lodě trhlinou, těsně před tím než se celá rozpadla, přivítal jako vysvobození.

Daedalos vstoupil do atmosféry a hned po několika sekundách selhaly i zbytky štítu. Z lodě se začaly ulamovat kusy trupu, které následně shořely v atmosféře. Po celém sestupu zůstalo z lodě jen ohnivé torzo. To nakonec sedm kilometrů nad povrchem explodovalo…

John už necítil žár. Necítil nic. Nebo spíš to „nic“ cítil. Správně by přeci po smrti neměl cítit ani tohle „nic“. Otevřel své oči (žádné ve skutečnosti neměl - alespoň vyslal myšlenku, jako by je měl). Uviděl tmu. Zároveň ale pocítil tah, jako kdyby ho něco nasávalo. Překvapivě si uvědomil, že cítí i mysli ostatních, kterým se dělo totéž – Rodneyho McKaye, plukovníka Caldwella, tu pěknou blondýnku z kantýny a ostatní. Dokonce i Michaela Pricera!
Tmu nahradila stříbrná mlha. Mlha kolem nich proudila jako by byl ten tah skutečný. Před sebou uviděl světlý bod, který se zvětšoval. Pak do něj John vplul…

Tepot srdce.
Kručení žaludku.
Mrknutí oka.

Je to skutečné nebo se mu to jen zdá?
Mysl mu zaplnila tatáž stříbrná mlha a zahalovala věci minulé.


„Nevím!“ ohradil se Rodney. „Nejsem vševědoucí.“
„Mě teda takhle občas připadáš. Ale když dojde na problém…“ pokrčil John rameny.
Rodney se již nadechoval, ale plukovník Caldwell ho zarazil. Otevřel pusu, ale pak zalapal po dechu. Po několika sekundách zařval: „TOHLE UŽ SE STALO!!!“
Rodney se zamyslel: „Obnovili jsme posloupnost času. Možná … setrvačnost časového proudu nás vrátila do okamžiku chvíli předtím, než to začalo. Nevím jistě… časová fyzika se na univerzitách neučí.“
„Takže to musíme prožít znova?“ zamával rukama John.
„Asi ne, pane,“ přerušila je navigátorka lodě. „To pole zmizelo. Přesněji podle senzorů nikdy neexistovalo.“
„Jakto?“
„V tomto okamžiku, kdy jsme se vrátili, se některé události asi otočily jiným směrem. Apóp, jako příčina poruchy v časovém kontinuu, byl v tomto okamžiku zároveň vymazán z historie. Jinak by vznikla smyčka. My si pamatujeme, co se stalo, protože jsme byly druhým pólem poruchy. My jsme jí ale napravili, a tak nás posloupnost nechala existovat dál. Říkám posloupnost, ale může to být cokoliv. Osud? Bůh? Všichni ostatní mimo loď, i lodní senzory, si každopádně nic nepamatují.“
„Takže stačí dělat, že se nic nestalo…“
„Ono se ale stalo. V minulosti jsme se rozpadli nad Sibiří,“ pokrčil rameny, „ale vyjde to nastejno. Vlastně jsme z toho vyšli, jak nejlíp to šlo. Zachránili jsme historii, zbavili vesmír dalšího Goa‘ulda a my tu stále jsme.“
„Takže můžeme pokračovat v misi,“ usmál se plukovník Caldwell.
„Jasně,“ zašklebil se Rodney, zatímco Daedalos skočil do hyperprostoru. Pak zašeptal: „To se bude Carterová divit…“


„Tak to by jsme měli,“ zašklebil se Třetí strážce. Pak se obrátil k Druhému: „Snad máš pravdu.“
„Kdo ví,“ podotkl Druhý strážce, „a i kdyby, mýlit se je přece lidské,“ naoko se zarazil, „tedy antické …“
Oba se rozesmáli a pláněmi Bezčasí se začal rozléhat hurónský smích…
Naposledy upravil Mirra dne 30.8.2007 17:30:31, celkově upraveno 2
Obrázek
Star Trek Atlantis vyšel Part VI 1x02
viewtopic.php?t=4621

Příspěvek 25.4.2007 20:21:35
spike kree Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1012
Bydliště: Staré Hodějovice
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Skvělý ale škoda žes to tak rychle ukončil, pěkná povídka!!! doufám že napíšeš další!
To never die.... and to conquer all. That is winning

If you enter a room intending to assassinate someone, and there is a treecat in the room, either abort your mission immediately, or switch to nuclear weapons.

Příspěvek 25.4.2007 20:42:36
upi Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 390
Bydliště: mrtě daleko
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
ještě že je to scifi a že je tam všechno možné.... inteligentní čas a hystorie.... dokáže rozpoznat padoucha od těch dobrých :), ale jo dá se to

ale jinak je to napsane docela dost dobre, vidím ze si reagoval a napsal si jak to bylo s temi experimenty s casem, a ja si dotet myslel ze ten PJ na atlantis byl první experiment s časem :)....
[img][http://upi.stargate.sk/sig_down.png]http://upi.stargate.sk/sig_down.pnghttp://[/img]
--- stargate.sk ---

Příspěvek 26.4.2007 05:24:37
cvigy Uživatelský avatar
First Lieutenant
First Lieutenant

Příspěvky: 1361
Bydliště: Atlantis , soukromy apartman treti patro
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
fakt dobryyyyyyyyyy ale mrzi me ze si to ukoncila tak rychle chtelo by to dalsi pokracovani

Příspěvek 26.4.2007 08:23:31
Mrs. Sheppard Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 630
Bydliště: Sever
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Teeda! :shock: :shock: perfektní nápad, perfektní zpracování! Píšeš až znepokojivě dobře :lol:
After hard working I like hard playing

Příspěvek 26.4.2007 09:30:26
Lotar Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 126
Bydliště: Bratislava
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
No, dal som to do spoilera, takže kto nechcel, čítať to nemusel.. ale možno som to nemal zverejňovať, to je pravda :)
Samozrejme, poviedka bola dobrá aj tak.
Internet je kopa hnoja a internetový prehliadač sú vidly, ktorými musíte ten hnoj prehadzovať a občas tam nájdete zlatý prsteň.

[img][images/thumbs/Lotar_fan02hu2.png]http://img151.imageshack.us/img151/9524/fan02hu2.png[/img]
Stargate Odyssey

Příspěvek 30.5.2007 19:21:53
Mirra Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 673
Bydliště: Tlučná (u Plzně) / Mantichorské království
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak jo, lidičky, rozhodl jsem se splnit přání, která jste uvedli výše:

Druhou část povídky jsem prodloužil/rozšířil. Co se týče pokračování, není to jistý, práce jsem přesunul na Star Trek Atlantis. Poslední oddělenou část povídky berte jako pomysmlný můstek k teoretickému pokračování.
Naposledy upravil Mirra dne 30.8.2007 17:29:35, celkově upraveno 1
Obrázek
Star Trek Atlantis vyšel Part VI 1x02
viewtopic.php?t=4621

Příspěvek 30.5.2007 20:12:22
S.Carter Uživatelský avatar
Airman
Airman

Příspěvky: 14
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Teda tak to bylo fakt skvělý :shock: :D . Doufám, že pokračování se ponese ve stejném duchu - čtivé, napínavé, místama vtipné :D .

Odeslat nové téma Odpovědět na téma

Zpět na Mrtvé povídky

cron