Přečtěte si neuvěřitelný příběh z úsvitu věků... Příběh z pohledu vládců galaxií...
Kroniky Galaxií
Píše se rok 3210 před Velkými válkami. Bitva je v plném proudu. Gigantické lodě střílí na další, elegantní stíhačky se snaží zasáhnout další stíhačky. Proti sobě bojují dva největší a zatím jediné národy známého Universa – Severní galaxie a Jižní galaxie. Jižní galaxie, mnohem rozvinutější zaútočila na méně rozvinutou Severní pro získání naprosté nadvlády nad známým Universem.
„Pane!“ zvolal jeden z pracovníků na vlajkové lodi Severní galaxie, „Nemáme šanci! Tato bitva pro nás nedopadne dobře!“
„Ať tedy nedopadne dobře ani pro ně!“ zavelel velitel, oděný do šedého pláště, „Vyšlete všem naším lodím a stíhačkám kód 001A+!“ pravil. Velitel měl nakrátko sestřižené hnědé vlasy a oči v barvě tisíců moří.
Pracovník se na velitele překvapeně podíval. Moc dobře věděl, co ten kód znamená. Ve skutečnosti doufal, že jej nikdy nebude nucen použít. Kód 001+A totiž znamenal, že ve chvilce, kdy bude bitva prohrána, všechny lodě a stíhačky spáchají sebevražedné nálety a pokusí se tak zničit co nejvíce nepřátelských lodí.
V této děsivé bitvě věků se však nebojovalo pouze v kosmu. Na nedaleké planetě Noatu proti sobě bojovala armáda Severní galaxie a měla značně navrch. Severní galaxie, méně rozvinutá totiž ještě před válkou investovala více peněz do pozemní armády, a tak nyní válečníci se světelným bičem a dalšími zbraněmi, jako například kosošíp, snadno zabíjeli vojáky Jižní galaxie po desítkách, ne-li stovkách.
„Vítězíme!“ vykřikl velitel pozemních vojsk, aby dodal svým mužům morálku. A tak se nyní desetitisíce vojáků Severní galaxie vrhli na zbytek vojáků Jižní galaxie, aby je svými zbraněmi zbavili života. Žádní zajatci, žádná milost. Nenávist mezi těmito dvěma národy byla tak obrovská, že i kdyby vojákům někdo nařídil, aby brali zajatce, neuposlechli by.
Planeta Noatu byla pokryta rudými a oranžovými písky, které se při bitvě zbarvily do krvavě rudé. A Severní galaxie pozemní bitvy nevyhrála pouze na Noatu. Bitvy mimo kosmos na většině planet probíhaly ve prospěch Severní galaxie.
„Veliteli, ve všech pozemních bitvách zatím vítězíme.“ Radostně oznámil pracovník, sedící u počítače na můstku vlajkové lodi, „Možná byste mohl zrušit ten kód 001A+.“ podíval se na velitele.
Ten se zapřemýšlel. „Ano. Místo zničení jejich lodí vezmeme celou flotilu a zničíme jejich galaxii.“ Pravil.
Lepší než zemřít. Pomyslel si pracovník, když vyťukával příkaz do počítače. Ovšemže nestál o smrt. Kdo by o ni stál? Velitel dal příkaz k odletu na území Jižní galaxie.
Tisíce a tisíce lodí Severní galaxie se dalo do pohybu.
„Leťte ultraprostorem!“ zavelel velitel a vzápětí všechny lodě a stíhačky Severní galaxie zmizely ve fialovém světle.
„Utekli pane. Dali se na ústup! Zmizeli v ultraprostoru.“ Oznámil pracovník na palubě vlajkové lodě Jižní galaxie. Podíval se na svého velitele. Vždycky mu z něj běhal mráz po zádech. Pokud věděl, ještě nikdy mu nikdo nepohleděl do tváře.
Jeho velitel se usadil na tmavém křesle. Měl tmavě modrý splývavý plášť, kvůli němu mu nebylo vidět do obličeje. Pouze dlaně. Ty měly lehce namodralou barvu. „Nepronásledujte je. Je to banda zbabělců.“ Hlesl. „Místo toho zničíme jejich galaxii.“
„Jistě, Vordone.“ Přikývl pracovník.
Lodě Severní galaxie se zatím vynořili na území Jižní galaxie, jež byla naprosto nebráněná. Všechny nepřátelské lodě totiž odletěly do bitvy a to jim hrálo do karet. Galaxie měla spirální tvar a velitel flotily musel uznat, že je to krásná galaxie.
„Zaměřte se na hlavní planetu.“ Nakázal velitel v šedém oděvu.
Lodě začaly střílet na planetu poblíž okraji galaxie. To byla Selena. Hlavní planeta Jižní galaxie. O chvilku později planeta explodovala v záři oranžového světla. A lodě opět začaly střílet do dalších a dalších planet. Během okamžiků takto bylo zničeno mnoho planet a spolu s nimi i nespočetné množství lidských životů.
A lodě stále střílely.
Planet a hvězd stále ubývalo, neboť i do nich lodě střílely. Bez milosti. A tak skončila první éra galaxií. Téměř úplným zničením obou nepřátelských civilizací.
***
„Pane!“ zvolal jeden z pracovníků na vlajkové lodi Severní galaxie, „Nemáme šanci! Tato bitva pro nás nedopadne dobře!“
„Ať tedy nedopadne dobře ani pro ně!“ zavelel velitel, oděný do šedého pláště, „Vyšlete všem naším lodím a stíhačkám kód 001A+!“ pravil. Velitel měl nakrátko sestřižené hnědé vlasy a oči v barvě tisíců moří.
Pracovník se na velitele překvapeně podíval. Moc dobře věděl, co ten kód znamená. Ve skutečnosti doufal, že jej nikdy nebude nucen použít. Kód 001+A totiž znamenal, že ve chvilce, kdy bude bitva prohrána, všechny lodě a stíhačky spáchají sebevražedné nálety a pokusí se tak zničit co nejvíce nepřátelských lodí.
V této děsivé bitvě věků se však nebojovalo pouze v kosmu. Na nedaleké planetě Noatu proti sobě bojovala armáda Severní galaxie a měla značně navrch. Severní galaxie, méně rozvinutá totiž ještě před válkou investovala více peněz do pozemní armády, a tak nyní válečníci se světelným bičem a dalšími zbraněmi, jako například kosošíp, snadno zabíjeli vojáky Jižní galaxie po desítkách, ne-li stovkách.
„Vítězíme!“ vykřikl velitel pozemních vojsk, aby dodal svým mužům morálku. A tak se nyní desetitisíce vojáků Severní galaxie vrhli na zbytek vojáků Jižní galaxie, aby je svými zbraněmi zbavili života. Žádní zajatci, žádná milost. Nenávist mezi těmito dvěma národy byla tak obrovská, že i kdyby vojákům někdo nařídil, aby brali zajatce, neuposlechli by.
Planeta Noatu byla pokryta rudými a oranžovými písky, které se při bitvě zbarvily do krvavě rudé. A Severní galaxie pozemní bitvy nevyhrála pouze na Noatu. Bitvy mimo kosmos na většině planet probíhaly ve prospěch Severní galaxie.
„Veliteli, ve všech pozemních bitvách zatím vítězíme.“ Radostně oznámil pracovník, sedící u počítače na můstku vlajkové lodi, „Možná byste mohl zrušit ten kód 001A+.“ podíval se na velitele.
Ten se zapřemýšlel. „Ano. Místo zničení jejich lodí vezmeme celou flotilu a zničíme jejich galaxii.“ Pravil.
Lepší než zemřít. Pomyslel si pracovník, když vyťukával příkaz do počítače. Ovšemže nestál o smrt. Kdo by o ni stál? Velitel dal příkaz k odletu na území Jižní galaxie.
Tisíce a tisíce lodí Severní galaxie se dalo do pohybu.
„Leťte ultraprostorem!“ zavelel velitel a vzápětí všechny lodě a stíhačky Severní galaxie zmizely ve fialovém světle.
„Utekli pane. Dali se na ústup! Zmizeli v ultraprostoru.“ Oznámil pracovník na palubě vlajkové lodě Jižní galaxie. Podíval se na svého velitele. Vždycky mu z něj běhal mráz po zádech. Pokud věděl, ještě nikdy mu nikdo nepohleděl do tváře.
Jeho velitel se usadil na tmavém křesle. Měl tmavě modrý splývavý plášť, kvůli němu mu nebylo vidět do obličeje. Pouze dlaně. Ty měly lehce namodralou barvu. „Nepronásledujte je. Je to banda zbabělců.“ Hlesl. „Místo toho zničíme jejich galaxii.“
„Jistě, Vordone.“ Přikývl pracovník.
Lodě Severní galaxie se zatím vynořili na území Jižní galaxie, jež byla naprosto nebráněná. Všechny nepřátelské lodě totiž odletěly do bitvy a to jim hrálo do karet. Galaxie měla spirální tvar a velitel flotily musel uznat, že je to krásná galaxie.
„Zaměřte se na hlavní planetu.“ Nakázal velitel v šedém oděvu.
Lodě začaly střílet na planetu poblíž okraji galaxie. To byla Selena. Hlavní planeta Jižní galaxie. O chvilku později planeta explodovala v záři oranžového světla. A lodě opět začaly střílet do dalších a dalších planet. Během okamžiků takto bylo zničeno mnoho planet a spolu s nimi i nespočetné množství lidských životů.
A lodě stále střílely.
Planet a hvězd stále ubývalo, neboť i do nich lodě střílely. Bez milosti. A tak skončila první éra galaxií. Téměř úplným zničením obou nepřátelských civilizací.
***
Doufám, že se vám to bude aspoň trochu líbit, a pokud ne, nebojte se, další díly jsou lepší.

