Pokles kvality SG-1 a SGA.

V podstatě nemůžu než souhlasit.

Podle mě ztratil kvalitu příběh, taky už to není moc o cestování skrz Stargate, ale zase to vyrovnávají těmi vesmýrnými bitvami, ty jsou super...

Tak jdu do Tebe Klenotko:-)
Souhlasím, že oba seriály najednou soudit nelze. Taky souhlasím, že v jiných seriálech se podařilo lépe skloubit jak vývoj postav, tak i klasiku sci-fi... no, ale jinak musím nesouhlasit.
Mě se SG1 líbí jako celek a naopak, 9. a 10. řada se mi líbily strašně moc, celá ta věc s Artušem, Merlinem a Ori byla skvělá, Vala výborná a Mitchell - no, tady teda souhlasím taky - dostal málo prostoru, my, co ho známe z Farscape, víme svý:-).
Jistě, bylo v těch posledních třech řadách pár slabších epizod, ale celkově opět a už v několikátém topicu opakuji, že i tak to bylo zkrátka super.
SGA se mi líbila druhá sezóna, příchod Ronona, Ladon a hlavně Wraithi. Třetí sezóna začíná lehce nabírat směr sci-fi sitcomu, a já mám zkrátka raději spíše vážnější, temnější a tragičtější příběhy... i ten díl Sunday, ač v něm zemřel Carson, byl napůl komedie a zkrátka celá SGA (tedy hlavně 3. řada) je taková neosobní, studená a tvrdá, jako celé město Atlantis. Možná je to záměr tvůrců, ale v prvních dvou sezónách mi z Wraithů běhal mráz po zádech, bylo to temnější a vážnější. I v té 3. sezóně je pár dobrých epizod, Sateda, Common Ground, Return, Vengeance, Progeny, ale tak nějak tam chybí ta hrozba, která tam byla dřív.
Vytýkám SGA odlehčený tón, ale on je i v SG1, ale tam jim prostě všem věřím, že každý den dávají život v sázku, že by jeden pro druhého umřel a že jim opravdu něco hrozí. V Atlantis jim to nevěřím, tam ani nic takového není. Musím říct, že mě 3. sezóna docela zklamala, mnohem víc jem se těšila na SGA a nakonec to dopadlo tak, že jsem se mnohem víc těšila na epizody SG1.
Asi jsem divná, nakonec mi to prostě vychází, že na Atlantis (až na to, kdy Shepparda vysával Wraith:-) ) prostě strašně málo trpí:-)
Provázanost seriálů mě nevadí a na Samanthu v SGA se těším, protože co si budem vykládat, žádná kloudná ženská postava tam není, tak aspoň něco.
Vlastně ještě s jednou věcí musím souhlasit. S Tvým názorem na Teylu, akorát že já jsem se dostala už do stadia, že ji nemůžu ani vidět. Nechápu, proč ji v tom seriálu drží..., je to všeobecně oblíbená postava? Nečtu ta fóra na GW, Klenotka však určitě bude vědět...
SGA zachraňuje Rodney a Sheppard, bez nich by to bylo celkem o ničem. Ano, je to chyba scénáře, takový potenciál, jiná galaxie, tolik možností.... dvě hlavní postavy v týmu jsou zabity nevýraznými charaktery a jedna výrazná postava je zabita úplně. Skvěle vymyšlení nepřátelé najednou zmizeli... a ti další jsou ... nudní... zlatí replikátoři z SG1.
Jejda, to jsem se rozepsala, pěkně jsem Atlantis pomluvila... já nevděčník, stejně se už těším na 4. řadu a doufám, opravdu pevně, že bude mnohem lepší než ta třetí.
Nakonec bych chtěla říct, že celkově se mi Klenotčiny rozbory moc líbí, mají hlavu a patu a jsou rozumné (na rozdíl od těch mých), i když s leckterými názory nemusím souhlasit.

[Klenotka]

Vidíš, já se zase nebojím o postavy v SG1. Jednak proto, že už mi na nich tolik nezáleží a pak, prostě v SG1 nikdo umřít nemůže. Daniel tam neustále vstává z mrtvých, ve Flesh and Blood ta věta "Daniel zůstal na té lodi, co vybuchla", vyzněla doprázdna, protože prostě bylo jasné, že se nějak zázračně dostal pryč. A to nemluvím o těch jejich kiksech při bojových akcích. Nejsem na to nějaký expert, ale když tam Teal´c střílí z P-90 tak, jakoby držel deštník, anebo střílí Vale 20 cm nad hlavou, kde by z toho určitě ohluchla....ne, tyhle díry mi tam hrozně vadí. Ale s tím, že z toho dělají komedii, souhlasím a taky jsem to napsala. To jsou Wright, Cooper a spol., kteří občas něco pro Atlantis napíšou, ale neznají prostředí ani postavy a pak to totálně zmrší, protože se třeba Carson v jedné epizodě chová jako pravý, normální doktor a v další už by tam pomalu s P-90 kosil Wraithy. A proto bych stanovila jen autory, kteří píšou dobře pro SGA (Gero, Kuperus) a tím by se to, aspoň částečně, vyřešilo.

Až na statující Teylu jim v Atlantis věřím víc, i když Sheppardovy úšklebky "jé, já střelil Rodneyho" a jiné, kdy ten potenciál přátelství a nějakého hurt/comfort efektu prostě není. Ale v tomhle se mi třeba líbilo Tao of Rodney, kde se o to, až na ten rychlý konec, pokusili.
Jistě, nebudou tak hloupí, aby poslali pryč Sheppa s McKayem, protože seriál na nich v podstě stojí. Ale po 3. sérii je vidět, že si nemůže být jistý nikdo, protože na to, že Weir zredukují na vedlejší postavu, by si asi nevsadil nikdo.
A ano, chci aby jim to s tou Carterovou vyšlo, protože ženské postavy prostě neumějí a nějaký vývoj by se u ní po těch 10 letech opravdu šiknul. A kdyby ještě zabili nebo jinak odstranili Teylu, byla bych spokojená.

Já tedy SG-1 nevěřím, že mohou zemřít. SGA ale taky ne. Vadí mi i to amatérství. SG-1 jde zachránit v Shroudu Daniela a Valu, naběhne mezi dveře, dávkou postřílí čtyři křižáky, kteři se ani neobtěžují se podívat během střelby jejich směrem nebo uštědřit zajatcům výstřel, jen se složí do kolem. To prostě vypadá směšně.

Budu se opakovat. Celá linie s Ori má velký potenciál, problém je, jak řekla Klenotka, že všechno řeší SG-1 a ostatní jim leda tam nabízejí převoz na palubě lodi nebo jim dělají redshirty. Jaffy aby v 10. řadě člověk pohledal, přitom to jsou oni, kdo drží hlavní nápor invaze. Nulová kontroverznost děje, kdy Jaffský protiútok zbraní na Dakaře SGC odsoudí místo aby ho podpořila, jako by to udělala v reálu. Celá invaze do galaxie prováděná třemi loděmi vypadá směšně, asi jako kdyby se v Normandii vylodily tři tanky. O nesouvislosti děje nemluvě aneb moje oblébené navázání z Counterstrike na Memento Mori - "Danieli, obsadili nám Langaru, kdo ví co je s Jonasem, tak nezajdeme na večeři?"

Tohle celé, 10. řada, je prostě úplně totéž co přechozí řady. Ano, předchozí řady byly dobré, ale SG-1 tam ještě nebývala v boji za galaxii sama - a i kdyby, tak prostě opakovaný vtip není vtipem a dvakrát do téže řeky nevstoupíš. I těch několik dobrých nápadů jako prior Daniel nebo ranění Carterové (vidíš Tar-aro jak ji píšu správně? ) je zazděné Voyager efektem, čili tím, že na konci dne se jim vlastně nic nestalo a všechno se vrátilo do normálů. A jako třešnička na shnilém dortu tu je Unending. Episoda, kde nejprve v půlce komicky zničili jednu rasu, aby se ve zbytku vlastně nestalo mezi postavami nic. Ostatně stejně, jako v celém seriálu.
9. řada ušla, ale linii s Ori jen nastartovala, 10. měla být řada o válce, tak jako to zvládla DS9. O tom, jak postavy trpí, planety umírají, jak pod napětím bojů lidé dávají průchod svým emocím, jak Země formuje alianci proti Ori, jak jsou staré známé místa ničeny invazí, depresivní jednolitý děj. Nic z toho se nestalo a dějem 10. řada nevybočila ze známého schématu. Nemusí to nutně být plné efektů. Po 9. řadě je 10. řada jako když si koupíte pizzu, ucítíte skvělou vůni, ale zjistíte, že to voní jen krabice a uvnitř ní nic není. Prostě člověk nedostane to, co čeká. Stejný problém se ale stal třeba i v 2. řadě SGA.
Jedinými dobrými episodami z 10. řady pro mě zůstávají The Pegasus Project, Talion a Road Not Taken. Dvě jiné jsem neviděl, ale i kdyby byly dokonalé, stejně je to bída.

V Atlantis se sice pokusili ve 3. řadě o nějakou "revoluci", ale co se tam vlastně stalo? Nic. Zmršený návrat Antiků a jinak celou řadu nuda. Mezi postavami nic. Sunday bylo pěkné, ale kdyby se off-duty scény rozstříhaly do více episod tak by to nevypadalo tak totálně odlišně, jako z jiného světa. Ronon v Satedě zjistil něco Sateďanech, ale jít je hledat ho asi nenapadlo. Teyla sotva sekunduje komparzistům, linie o Athosanech a náboženství okolo Antiků úplně zapomenuta. Z nezničitelných Wraithů udělali skřety. Napětí nulové.
Vedlejší linie okolo Asuranů z pozadí děje neodhalila nic moc, jenom to, že Replikátoři jsou stejně hloupí i v Pegasu. Wraithové v ději chyběli, potenciál Michaela nevyužit, udělali z něho "šileného génia".
Podobně jako Claudia je nejvýraznějším hercem/postavou Hewlett, okolo kterého se točí v podstatě většina děje. Episody o postavách jsou pěkné, ale koho to k čertu zajímá, když nakonec stejně nastane Voyager efekt? K tomu mezi většinou postav chybějící chemie. Tam, kde v DS9 uprostřed textu o technoblábolu nebo útoku Dominionu zamíchali nějaké pošťuchévání mezi Worfem a Dax a další podobné věci, tady něco podobného chybí, protože chybí i soukromí postav. K čemu nám je, že Rod se kamarádí s botaničkou, když se dalších 10 episod ani nevidí. Jediné dvě hlášky probíhají mezi Sheppem a Rodem, a to jsou často postavené spíše na tom komickem hlupáčkovi Meredithovi. Když si pustíte vycpávkové episody 1. nebo 3. řady, tak nepoznáte rozdíl, akorát tam v pozadí namísto černocha s dredama běhá černoch v uniformě.
Celkově se mi ale 3. řada SGA líbí více, protože jsem od ní tolik nečekal a opravdu tam jsou některé pěkné charakterové momenty. No Man's Land byl pěkný spíše díky Deadalu a Michaelovi než díky týmu, McKay and... pěkné díky Hewlettové, Phantoms bylo slušné psycho, Return 2 pěkná exhibice RDA, pak několik roztomilých vycpávek jako Tao nebo Game. Na konci stálo za řeč ještě Sunday a First Strike. Sečteno podtrženo, za spoustu dobrého dojmu mohou spíše vedlejší postavy.

Možná to vypadá, že ten seriál nenávidím. U spousty episod se bavím, ale stejnou měrou tam nacházím i chyby. Spoustě vtípků jsem se usmál a některé věci byly taky pěkné, ale tohle je můj celkový dojem z posledních dvou řad.
*oddechnutí*

No, já jsem nenapsala, že bych věřila, že SG1 umře, ale že by jeden pro druhého umřel, tím jsem chtěla naznačit, že zkrátka i když to není úplně ono, zkrátka se mají rádi a dávají to najevo (teď nemyslím vztah muže a ženy:-) ), brečí kvůli sobě, obětují se a že nakonec Daniel zase ožije, to už je vedlejší. Já mu věřím v té chvíli, kdy nasazuje život, že neví, že se znova vrátí... to víme my diváci, že ho uprostřed řady nenechají umřít:-)

Že všechno řeší SG1 sama? A kdy to všechno neřešila SG1 sama? Že by mi něco uniklo? Vždyť to je přece TA SLAVNÁ SG1:-)! Jaffové mi nechyběli, neměla jsem je nikdy moc ráda, protože byli vždycky tupí a uměli říct jen pár slov (Krííííí!!!). Ano, jediné, s čím souhlasím je, že když se v jednom díle někomu něco stalo, v druhém to nebrali v úvahu a všechno se vrátilo zpět, jediná postava, co se vyvinula, je Daniel. Ale aspoň se tam něco dělo, v SGA jim sterilita čiší ze všech těch studených antických zdí ...
I když má svoje nedostatky, SG1 pro mě bude vždycky o třídu výš než SGA, pro mě to má hloubku, dobrý příběh a v neposlední řadě dobré postavy, kterých se mi v SGA nedostává. Jo, máte pravdu, vedlejší postavy jsou v SGA fajn, ale jsou tam poskrovnu, takže nakonec máme dva lidi, co drží děj a pár přicmrndávačů, co jsou tam do počtu.
Z 10. řady SG1 se mi nejmíň líbil Talion a Family Ties, jinak hodnotím tuto řadu jako jednu z nejlepších.
Z 3. řady SGA se mi nejvíc líbila Sateda, Progeny, Common Ground, Return 1 a First strike (Vengeance taky ušla, ale mohla být ještě strašidelnější a někdo mohl být aspoň zraněný:-) - ne počkat, vždyť zabili celý tým vedlejších postav...!!! ). Jinak považuji 3. řadu za nejslabší z těch tří....
Raynor má pravdu, v Sunday jakoby najednou byli všichni úplně jinde a jiní. No, ale díky aspoň za nějakou tu charakterovou epizodu.
Mě docela zklamalo i to, jak se Sheppard potkal v Irresponsible s Kolyou. Tak on ho nechá vysát Wraithem a John na něj kouká jak kdyby se nic nestalo... co kdyby se trochu rozzuřil? Kdyby udělal něco nepředloženého, jako že se vztekne a nepředloženě na Kolyu vletí? Nee, on prostě počká bokem a pak ho ve westernové přestřelce zastřelí, jako by se nechumelilo, vždyť se mohli aspoň poprat....
No, jsem zvědavá na 4. řadu. Snad to bude lepší.

[Klenotka]

ne počkat, vždyť zabili celý tým vedlejších postav...!!!

Mno, počkat, ale neděje se tohle i u SG1? A to dost často
Viz třeba Morpheus, žádná nervozita z umírání hlavních postav, jen vedlejší. A kde místo, abychom viděli nějaké halucinace a psycho, tam do sebe postavy akorát šťouchaly stylem "nespi".
Z Valy udělali hláškaře, její vztah s dcerou nebyl. Většina jejich setkání se odehrála jen ve stylu "Adrio, nedělej to" nebo "to není nutné Adrio".

A upřímně, co je mi do toho, že je to nějaká slavná SG1? To tam nemají 20 dalších týmů? Lidí, co jim podávají výstroj, doktory, sestry, ostatní vojáky? Nějaký život celkově? Nic, jen občas Siler "vtipně" upadne. Na tebe působí studeně Atlantis, na mě SGC, protože je tam prostě mrtvo.
Máš pravdu, že to tak bylo vždycky. Jenže ze začátku to tak nevadilo, procházeli bránou, takže to prostě bylo "o týmu, co prochází bránou" a většina dílu se odehrávala někde jinde. Jenže tady jsou už mocní nepřátelé v podobě Ori. Pak máme konečně lodě, přičemž Oddysey většinu času vozí SG1 jen z místa na místo za nějakým dobrodružstvím, aby je někde na poslední chvíli "beamla". V Unending si prostě naprosto nemožně přenesou i nutný personál, jen aby tam mohli zase nechat jen SG1. Copak šest lidí, z toho tři naprosto nekvalifikovaní pro řízení lodi, dokáže loď uřídit?
Mně se prostě 10. série nelíbila. 9 ano, nové postavy, trochu osvěžení, nové, neokoukané postavy. Pak to ale zase sklouzlo někam jinam. A 10. série...po Questu jsem si říkala, že zatímco první půlka SGA byla mnohem lepší (u SG1 si nepamatuju ani jména epizod), tak SG1 bude lepší druhá půlka...ale...zatímco Bounty bylo fajn, Bad Guys sice bylo vtipné, ale to bylo tak všechno. Family Ties, kde se mermomocí pokoušejí "nevývoj" nacpat do jednoho dílu. Opravdu se mi líbily jen "Road not taken", hlavně díky tomu, jak by to mohlo vypadat tady, kdyby se program brány vyzradil. A pak Dominion, kde to bylo velké sólo výborné Claudie. Shroud a Line in the sand trpělo, jak říká Raynor, tím Voyager efektem.
Ale tím trpí i SGA, takže to zase musím být spravedlivá. Ale celkově mi připadá, že se u Atlantis aspoň občas pokusí k návratu nějakého tématu. Genii, velryby...Asurani sice nebyli zrovna šťastný krok, ale když se to vezme za správný konec, tak i z toho se dá něco vykřesat. Prostě SGA má ještě šanci, pokud to nebudou natahovat do 10 let křečí.

Ok, dělají to i v SG1, to spíš byla reakce na to, že jsem napsala, že nikdo nebyl zraněn a pak jsem si vzpomněla na tohle. No, zkrátka mi SG1 přijde vřelejší, jakože prostě .... víc trpí za dobrou věc a mě připadají zranitelnější (až na Teal´ca) a že mají vnitřní sílu a je to takové hluboké. V SGA mi to přijde většinou, že se chovají, ako kdyby byli někde na delším výletě, který je občas přerušen něčím mírně nepříjemným... a už jsem zase u těch emocí. Tam se prostě nic neděje a všichni jsou děsně neutrální a tváří se studeně. Přitom by člověk čekal, že když jsou zavření na tak relativně malém místě a je jich tam pár, že tam prostě něco bude...

S TOU SLAVNOU SG1 to byla ironie, nicméně mě se to líbí. O tom ten seriál je. O SG1, jak zachraňuje svět.

Na Atlantis nemají taky žádný život a tam to působí ještě okatěji, protože tam žijou. V SGC si můžeš pořád říct, že prostě teď jsou v práci, ale žijou jinde. I když od dob Dr. Fraiserové úplně zmizela ta ošetřovna... to je fakt.
Musím říct, že se mi 10. řada líbila hlavně kvůli příběhu (zkrátka mám ráda Artuše a draky..., Vale a nepřátelům Ori, z těch mi též běhal mráz po zádech. Děsně jsem se u toho rozčilovala, neboť jsem zarytá ateistka a náboženské otázky mě dokážou docela vyprovokovat....
Jinak jména epizod si pamatuju o obou, protože věřtě nevěřte, ať pomlouvám jak chci, SG1 i SGA mám prokoukané několikrát skrz naskrz. V TV nic nedávají, tak pro mě SG slouží jako večerníček:-), povyražení, nostalgie, povzbuzení, uklidnění, pobavení a vůbec:-)

Jo, ještě jsem si vzpomněla, jak mě u Sunday dostalo, jak se tam Ronon a Sheppard baví důvěrně o těch ženách a Ronon se zmíní o Teyle, zda Shepp a ona něco. Proč??? Naznačili snad za téměř 3. sezóny něco? Jo, jednou ji políbil, když byl pod vlivem retroviru... Jinak mezi nimi nikdy žádný vztah nebyl, ani se nevyvíjel, naopak, spíš Ronon se s teylou hodně sblížili v Phantoms, ale to najednou jako by nebylo... ještě ji předhazuje Sheppovi.
No nic....

Tak já souhlasím skoro ve všem s Fazulinou. Trošku pokles Sg-1 začal, když se celkově přestal na seriálu podílet RDA. To myslím nenas***o jen mě, že? Ale stejně se další řady povedly, i když už se jakkdy do toho začali pořádně zamotávat,když si vymysleli "společnost", nebo jak se říkalo těm uprchlým Goaul'dům. To bylo dost na lol. Jinak mě taky Jaffové nudily. Pořád říkali jak se mají a jak se změnily bez Goaul'dů atd, ale ono nic. Většinou se zase projevili jako ti bláhoví, trvdohlaví otroci se svými dogmaty.
Poslední dvě řady SG1 jsou povedené. Mě se to líbilo. Když jste se zamysleli tak to mělo svůj smysl a nevím jestli to byl záměr scénaristů nebo jen náhoda, ale z nadhledu to naráželo na současné problémy lidstva... Velkým přínosem pro seriál byla Claudia. Její vztah matka dcera fungoval Klenotko, ale už nedostal důležitý prostor. Nevím jak moc bych měl své dítě rád kdyby to byl náboženský fanatik s chutí ovládnout galaxii, nebo dvě. Sama to Vala říkala, že to není její dcera, je to dcera Ori a ona ji jen splodila, ale dělalo jí to trochu problémy, když měla svolit k tomu usmrcení. Něco, nějaký náznak mateřské lásky tam byl. Bylo důležité téma Dominion.
SGA se zhoršilo spíš až touto poslední serii, hlavně druhou polovinou, až na poslední díl. Nevím jestli to bylo záměrem aby nezastínili SG1, když končí, že by jim zkrátily rozpočet na filmy, ale prostě to mohli udělat alespoň nějak líp. Od 4. serie se hodně čeká, teda aspoň od prvních 5ti dílů. Uvidíme na podzim...

Mohl jsem napsat sáhodlouho odpověď a rozebrat všechno to, s čím nesouhlasím, ale v podstatě celé jádro téhle diskuze je, řekl bych, že já od seriálu čekám něco více, než večerníčkovou ukolébavku jednou týdně a abych na děj po pěti minutách zapoměl. Od některých lepší seriálů to dostanu, od SG-1 jsem to kdysi dostával, ale už to prostě zazdili. Večerníček je zkrátka málo na něco, co mám uctívat a poklonit se tomu jako skvělému dílu.

[Klenotka]

Já mám právě taky ráda draky a Merlina, Artuše a tak a možná to mi to to právě zkazilo. Nějak mi sedělo spíš, že pyramidy sloužily k přistávání lodí než, že byl Merlin Antik. Navíc, když se Antikové ukázali jako pěkní *****.

Ale máš pravdu, že asi nemá cenu to tu vyjmenovávat a porovnávat. Je to prostě oddechovka, nenáročná zábava. Akorát, že čím víc toho člověk vidí, tím víc to asi porovnává a ty chyby tak nějak...už pak štvou. A já mám nepopulární názor, že 10 let je prostě na sci-fi seriál hodně, navíc, když tam mají skoro pořád stejné postavy, na kterých už je občas vidět, že už je to nebaví. Ale to je zase moje subjektivní vidění věci, takže to bych být vámi zase tak vážně nebrala

Tak já souhlasím skoro ve všem s Fazulinou. Trošku pokles Sg-1 začal, když se celkově přestal na seriálu podílet RDA. To myslím nenas***o jen mě, že? Ale stejně se další řady povedly, i když už se jakkdy do toho začali pořádně zamotávat,když si vymysleli "společnost", nebo jak se říkalo těm uprchlým Goaul'dům. To bylo dost na lol. Jinak mě taky Jaffové nudily. Pořád říkali jak se mají a jak se změnily bez Goaul'dů atd, ale ono nic. Většinou se zase projevili jako ti bláhoví, trvdohlaví otroci se svými dogmaty.
Poslední dvě řady SG1 jsou povedené. Mě se to líbilo. Když jste se zamysleli tak to mělo svůj smysl a nevím jestli to byl záměr scénaristů nebo jen náhoda, ale z nadhledu to naráželo na současné problémy lidstva... Velkým přínosem pro seriál byla Claudia. Její vztah matka dcera fungoval Klenotko, ale už nedostal důležitý prostor. Nevím jak moc bych měl své dítě rád kdyby to byl náboženský fanatik s chutí ovládnout galaxii, nebo dvě. Sama to Vala říkala, že to není její dcera, je to dcera Ori a ona ji jen splodila, ale dělalo jí to trochu problémy, když měla svolit k tomu usmrcení. Něco, nějaký náznak mateřské lásky tam byl. Bylo důležité téma Dominion. A v Morpheu nesežrali lysohlávky aby měli schýze, ale byl to celkem zabitý díl...
SGA se zhoršilo spíš až touto poslední serii, hlavně druhou polovinou, až na poslední díl. Nevím jestli to bylo záměrem aby nezastínili SG1, když končí, že by jim zkrátily rozpočet na filmy, ale prostě to mohli udělat alespoň nějak líp. Od 4. serie se hodně čeká, teda aspoň od prvních 5ti dílů. Uvidíme na podzim...

No, já to mám jako večerníčkovou ukolébavku téměř denně (nutně to ovšem nemusí být večer, to bylo spíš jen takové přirovnání) a nezapomněla jsem ani po 5 ani po x minutách. SG1 je pro mě srdeční záležitost a SGA spíš příjemné rozptýlení na téma SG, které mi přineslo Shepparda:-)... Takže jsem z ukončení SG1 docela dost smutná, což se mi stalo trochu i u Farcapu:-)

Takže, když se vrátím k topicu, otázka na začátku je špatně položená, protože Klenotak by odpověděla, že stoupla úroveň SGA a klesla SG1 a já přesně naopak, jenže takto odpovědět nemůžeme ani jedna z nás.

Klenotko: mě přijde stejně ulítlý to, že pyramidy sloužily k přistávání lodí jako Merlin Antik:-) a bájné město Atlantis, které nakonec není bájné, ale je jenom na jiné planetě a v jiné galaxii.

Ale jo, zábava je to nenáročná, ale přesně tak, když to člověk sleduje tolik let, nějakému hodnocení se neubrání....

[Klenotka]

Tak teď jsi to krásně shrnula Neřekla bych to líp
SG1 je srdcovka, pravda, ale u mě je to o tom, že jsem měla dlouhou pauzu ve sledování a pak už mě to nedokázalo vtáhnout a mezitím přišla Atlantis.
Pravda, začala jsem na to koukat hlavně kvůli DH, ale i tak, to bylo super. Akorát ta Teyla zdegenerovala z občas užitečné amazonky do neužitečné a protivné prsatky

Klenotka píše:

Tak teď jsi to krásně shrnula Neřekla bych to líp
SG1 je srdcovka, pravda, ale u mě je to o tom, že jsem měla dlouhou pauzu ve sledování a pak už mě to nedokázalo vtáhnout a mezitím přišla Atlantis.
Pravda, začala jsem na to koukat hlavně kvůli DH, ale i tak, to bylo super. Akorát ta Teyla zdegenerovala z občas užitečné amazonky do neužitečné a protivné prsatky

Taky jsem měla pauzu, ale jinou než ty:-), viděla jsem v TV prvních 6 řad... pak se mě náhodou dostal do ruky SGA, tam byl Shepp a už to bylo. Nicméně mě tak nějak zajímalo, jak k Atlantis přišli, tak jsem si sehnala 7,8 a pak už 9 a 10 a pak pro zopakování jsem zkoukla 1-6 no a byla jsem polapená v sítích SG....
Jojo, Teyla.... no nebudu se vyjadřovat, mohla bych říct něco nepěkného.

[Klenotka]

Počkej, jinou pauzu...u mě to bylo přesně takhle Ale viděla jsem důležité díly SG1 na RTL2, tak jsem nebyla tolik tlačená tím, sehnat si další díly. Až pak mi to kamarádka vypálila (jinak bych to asi neměla dodnes ) Takže jsem série 7-9 viděla někdy loni v dubnu, před premiérou 10. řady.

Klenotka píše:

Počkej, jinou pauzu...u mě to bylo přesně takhle Ale viděla jsem důležité díly SG1 na RTL2, tak jsem nebyla tolik tlačená tím, sehnat si další díly. Až pak mi to kamarádka vypálila (jinak bych to asi neměla dodnes ) Takže jsem série 7-9 viděla někdy loni v dubnu, před premiérou 10. řady.

No, já taky:-) Loni na jaře 7-9:-) Jenže jsem si už moc nepamatovala 1-6, tak jsem si je sehnala a dala jsem si docela velkej maraton. Ale vlastně první bylo SGA ... pak jsem zpětně zjistila, jak se tam vlastně dostali. Holt na každou z nás pauza zapůsobila jinak, mě to ještě víc nahodilo. No, ale to už je trochu OT...

Týjo, tady se nám ale rozproudila diskuze...a velmi zajímavá. A jak to vidím já...

Když jsem po dlouhé pause po šesté řadě SG-1 sehnala nové díly, byla jsem nadšená a oproti šesté řadě potěšená (mno, ano, je fakt, že veliký vliv na to mělo znovuobjevení se Daniela). Ne, že by šestá řada byla špatná, tam se konečně začaly rozjíždět "velké věci". Tím nechci ale říci, že by to bylo lepší, zase si myslím, že v sedmé řadě ubylo vtipu a lehkosti. Taky se mi zdálo, že je dost epizod zaměřeno příliš na jednu postavu. Nicméně dvouepizody byly většinou parádní a Lost City - to je kapitola sama o sobě. Osmička začala ztrácet, co se Jack dal do generálování. Na jednu stranu se věci vyvíjely dál, ale ta určitá krása starých epizod se vytratila (někde více, někde méně). Opět dvoudíly supr. I když od jistého dílu sedmé série a celou osmou mě dost štval Pete, protože tím se věci mezi Sam a Jackem zase oddálili a to byl jedinný vztah v SG, který jsem si přála. Dotkla se mě i Janetina smrt, i když naštěstí ne tolik. Přesto tu ale po ní zůstalo prázdné místo. A ještě Jacobova (ale s tím jsem se poměrně smířila, hodně tomu dalo, co sám říkal, když umíral a jak se cítila Sam - prožil dobrý život, poznal to, co nikdo jiný - to mi moc pomohlo, i přesto, že jsem tuto postavu měla velice ráda (a mám)).
Když jsem pak shlédla první díly deváté série, měla jsem takový zvláštní pocit a pamatuju se, že jsem přátelům říkala: "Není to špatné, je to jiné, mám z toho jiný pocit, než z dosavadní SG1." Byla jsem ráda, že se jedna (dvě, ještě replíci) kapitola uzavřela a tahle nová mi nevadila (i když jsem zpočátku byla proti). Bylo to takové velkolepé. Až na přítomnost Mitchella, samozřejmě. Ten mi to osobně hrozivě srazil dolů (jak všichni dobře víte ). Tyto dvě sezóny se mi, pak trochu s odstupem, kdy se mi to rozleželo v hlavě, zdály přeci jen horší, než ty před, ale přesto skvělé. Nicméně, velký pilíř v podobě vztahu Daniela s Jackem zmizel a bylo to hodně znát. Sice je pravda, že občas Daniel s Mitchellem nebyli vůbec špatní (to s tim priorem...tomu se směju doteď), ale byl to jiný vztah a ne tak hluboký. Ostatně jako jako i další ve vztahu k Mitchellovi. U Sam tedy tak moc ne, protože ta ho zjevně dobře znala. Ale je to pochopitelné, byl to nový člen. Ale i celkově se mi postavy zdály nějak odtažití od sebe. Když se kouknu na staré epky, připadá mi, že jsou k sobě takoví...volnější, přátelštější. Taky to dělá to, že je tam víc takových "pro hlavní děj nedůležitých vztahových vsuvek", tedy dle mého názoru.
k poslednímu dílu se nebudu vyjadřovat, nechci tu něco rozflákat...

Co se týče mytologie, to mi nevadí. Nějak moc ani jedna. Jsou využity zajímavě. Co mi vadí, je "pokles kvality" Antiků. Dříve jsem je obdivovala, milovala, ale vlastně jsem znala jen ty "vzbouřence" (k něm se můj vztah nezměnil). Ovšem když se začalo poodhalovat, kdo že vlastně ti Antikové jsou, i kdo byli (jak v SG-1, tak v SGA), tak se láska začala měnit v opovržení, neboť se změnili v naprosté blbce, kteří mě udivují jen tím, že dokázali tak dlouho přežít.

SGA: Mno, jak už asi tak polovina z vás ví (co četli a pamatují si pár mých příspěvků, kdy jsem o tom mluvila), nejprve jsem Atlantis hrubě odmítala, protože jsem si nedokázala představit SG bez SG-1. To pro mě bylo, jak člověk bez hlavy. Pilota jsem shlédla na jenom Avalconu a, přestože jsem ocenila vtip, nelíbilo se mi to. Ke shlédnutí mě donutil až fakt, kdy jsem si uvědomila, že pokud se chci pohybovat v SG nadále tak dobře, musim se informovat i o "té tamté galaxii". A taky mě k tomu přinutil fakt, že do Čech mířil David Nykl, tak když už tu bude, že... Mno, první sérii jsem zhltla + ještě první polovinu té druhé. Byla jsem unešena, i zde mě provázel "jiný" pocit, ale pěkný. Bylo to nové a zajímavé. Celkově k sga - zdá se mi, že zde jsou ale postavy více odtažité od sebe, není to takové přátelství, jako u SG-1. Jsou sice team, ale každý jede na své triko (i když se o to druhé opírá). Právě to mi u sga docela vadí. Ono je to třeba jeden díl jiné, ale pak to skočí zase zpět. A nejvíce přívětivý a přátelský člověk tam už není.
Taky jsem si neoblíbila celý team. Sice tam nebyl vyloženě někdo, koho bych nenáviděla, ale skutečně oblíbených - jak hlavních, tak vedlejších, bylo pomálu. A stále je. Když odešel Aiden a nahradil ho Rononátor, byl to takový pokles (pro mě).
Ani mi nevadili nový nepřátelé - Asuřany jsem třeba vítala...jen kdyby nebyli tak blbí. Tak dobře, ne úplně, ale dost (fakt na to "hele, něco nám sem hodil nepřítel a zmizel, je to malý a tiká, pojďme se podívat, co to bude" nezapomenu).
Obrovský pokles je pro mě zabití Carsona. To byla ona přátelská postava (viz výše). Stále na to myslím a stále mě to hrozně mrzí a štve. Další pokles je Elizabeth. Díky těmto dvoum tím víc obracím svou mysl k Sam a vkládám do ní naděje.

Protože seriály u mě stojí na příběhu/ději a na postavách. I když je fakt, že za šílené logické chyby v příběhu a nevyužití šílené spousty věcí/pojmů/apod. mě hrozně štve. Se vztahy na tom taky nejsou moc skvěle. Nemyslím jen milostnými (haha), ale i těmi přátelskými (i když nejlépe mi vychází "stará" SG-1). Na jednu stranu je tu pokles vtipu (nemyslím legračnosti, ale spíš dobře padnoucími hláškami "jen tak mimochodem řečenými"), přátelskosti, celkového napětí, ale v opozici stojí nové objevy, rozvíjení "vyšších věcí" a samozřejmě nové příběhy s novými (nebo obšlehnutými ) tématy.

Sakra, to je dlouhý...na tohle bych mohla napsat rovnou seminárku . Taky mám kapku neuspořádané myšlenky. Mno, ale...
Jo a PS: Pokud jde o "slavnou SG-1"....JE TO "TA" SLAVNÁ SG-1! To je prostě fact

[Klenotka]

To je krásný Opravdu, Tar-aro, moc pěkně řečeno V podstatě jsi shrnula naši dlouhou debatu do jednoho příspěvku
Myslím, že ta odtažitost u SGA je, pravda, větší. Ale toho nechtěně docílili autoři a nemusí to být nutně na škodu. Totiž, ze začátku, v první sérii to bylo lepší, ten tým, ale mám pocit, že odchodem Forda se dost změnilo v tom smyslu, že si tam dost uvědomují, že tam každou chvíli můžou o toho druhého člověka přijít a tak si je k tělu moc nepouštějí.
Třeba Ronon se...no vyvíjet je silné slovo, ale začal mluvit (:) ) víc až teď, ve třetí sérii. Neschopnost scénáristů, ano, ale taky fakt, že Ronon, ač členem týmu, pořád lidem okolo sebe pořádně nevěřil. Nechtěný efekt, říkám, ale docela mi to tam k tomu sedí. Ale možná si to jen představuju

Každopádně ve čtvrté sérii mají "být ve válce", takže to může být ještě hodně zajímavé (Teyla pryč, Teyla pryč )

To jsem ráda, že to vůbec někdo četl ...myslim, že delší příspěvek jsem tu snad ještě nenapsala .

Tak ještě k tomu vývoji postav vzhledem k poklesu/vzrůstu kvality.
Nejvíce se, jak už tu Fazulina poznamenala, vyvinula postava Daniela (aspoň já to tak taky vidím). To neshledávám špatným. Podle mě je to totiž stále Daniel, ale prostě si nainstaloval nové komponenty. Je fakt, že někdy bych ho raději viděla spíš s knihou v ruce než s P-90, ale za ty roky...je div, že se nezbláznil .
Pak trochu Teal'c (nejen kvůli vlasům ). Je usměvavější, dělá vtípky. I to shledávám lepším, protože já mám ráda postavy, co se nějak projevují, než, že si všechny myšlenky nechávají pro sebe (třeba Jack taky nebyl zrovna na své pocity sdílný typ, ale právě tím svým humorem ukazoval, jaký je, i co cítí).

Posunem se k SGA.
Přemýšlím o Rodneym...mno, ten se moc nevyvinul. Možná trošku, přijde mi méně "starající se sám o sebe".
Carson...tam jsem zaznamenala náběh na změnu, po tom fiasku nejprv s Michaelem a následně, jak v Allies viděl, jak jeho retrovirem přeměněného Wraitha vysávaj. Přišel mi skoro zralej na to, aby vyskočil z kontrolní věže. Nicméně to pak taky nešlo tou cestou vývoje. Nevím, zda je to škoda. Asi by se pak méně smál, což by škoda byla, ale zase by to mohlo získat nový rozměr...těžko říci. Ale scénáristi by si s tim stejně moc nelámali hlavu .
No, tak ještě zmínim Ronona...jak bych to definovala. Opice se naučila občas usmát (a já mám opice jako zvířata moc ráda, ale k Rononovi je to už takové zažité ).

[Klenotka]

S tím Dannym souhlasím, i když ho opravdu nemám ráda, tak souhlasím Teal´C, no, máš pravdu v tom, že se usměje, dělá vtípky a tak. Ale ten jeho "vztah" s Ishtou vyzněl doprázdna. Mohli ho třeba oženit. Jak přišel ve Family Ties na to "představení" o vaginách, tak jsem si říkala, že by mu měli sehnat holku

V SGA měl největší potenciál Rodney a v první sérii s ním dokázali dělat divy. Jenže pak ve druhé sérii přepli na komediální strunu a z Rodneyho se stal šašek. A zatímco se třeba Martin Gero v Mrs.Miller pokusil ho popostrčit, v Irresponsible dloubal lžící do zdi. Proč? Protože tu epizodu psali Mallozzi a Mullie, kteří jsou hlavně producenti, ne scénaristi. Takže zase vývoj žádný Další dobrý příklad je Pegasus Project. To, co mi na té epizodě vadilo jsem tu už říkala, ale prostě, když na něj Mitchell vytáhnul citrón, nebylo to vtipné. Ani trochu. Mitchell nikdy předtím McKaye nepotkal, nezná ho, jen z povídání od Sam, které, upřímně, určitě nebylo úplně nezaujaté. "Náš" Rodney, z SGA, by poslal Mitchella do háje. Tady ne.
Slouží jim jen k tomu, aby lidi "bavil" tím, jak ho všichni ponižují a dělají z něj šaška. Tři roky by ho přece musely normálně změnit.
Docela se mi líbil směr, jaký nabral po Tao of Rodney, hlavně v posledních dvou epizodách, kdy byl skoro ten starý dobrý Rodney.
Carson-byly doby, kdy jsem ho chtěla uškrtit. V první sérii brečel do kamery, že chce mámu a ve třetí už chodil na mise s týmem, i když tam v podstatě neměl co dělat. Jen nevěděli, co s ním. To je problém hlavní postavy, která je v titulích. Tohle často bylo u Weir, která se jen zjevila s počítačem, něco řekla a zase zmizela. Carson se v Satedě a hlavně v Common Ground choval totálně mimo, hlavně v Common Ground. Pak v Return, naopak, křičí, že nenakrmil želvičky, totální obrat. Je škoda, že ten jeho potenciál nevyužili. mohl mít třeba deprese, výčitky svědomí...neměl.

Prostě to zkrátím, postavy u obou SG stojí na místě hlavně proto, že mezi spoustou těch Cooperů, Mullieů a Mallozzi, je jeden Martin Gero, jeden nováček Ken Cuperus, kteří umějí psát epizody, věnované postavám. Ale to je zatím málo. Možná to, že SG1 skončí, dá SGA nový impuls a oni se konečně pořádně s novou energií vrhnou jen na jeden seriál. Uvidíme.

Ano, to, že u psaní epek se střídají scénáristi, kteří mají docela odlišný pohled na postavy, je dost velký problém. Nejvíc mi vadí, když konečně v nějaké epce je událost, která postavu změní a v další už je to zas ve starých kolejích. To s tím Rodneym je dobrý příklad. McKay and Mrs Miller - končilo to tím, že si něco uvědomil, že se změnil - další díly=staré koleje. Tao of Rodney - jasně, když člověk ví, že umře, je to zvláštní situace, ale...to, co tam udělal, co si opět uvědomil, co pro lidi, které má rád, učinil, co jim řekl...a pak zase nastejno. Tohle mě velice mrzelo a mrzí.

Tak se tahle diskuse přesunule ze mě a Klenotky na Klenotku a Tar-aru:-) No, s tím výdojem postav s Vámi oběma musím souhlasit. Třeba to s Rodneym je fakt, udělali z něj šaška, přitom dělat vtipnout postavu s důstojností by mu slušelo víc. Je to po Sheppovi hned moje druhá nejoblíbenější postava SGA (no, pak už nikdo moc nezbývá...), a někdy ho děsně ponižují, to s tím citronem bylo fakt hrozný, přitom by měli být rádi, že jim někdo takovej pomáhá. Rondey se mi líbí hlavně v situacích, kdy přestane dělat šaška poníženého, je vážný, rozdává rozkazy bez ohledů a tak...
Jinak Sheppard, no, ten žádným vývojem neprochází, je pořád stejnej:-), holt mám pro něj slabost, no, tak mi to nevadí, jeho postava se mi líbila na začátku a líbí se mi i teď, i když by mohl občas projevit víc .... hloubky.
V SG1 mám ráda celý tým jak s Jackem, tak s Mitchellem. A to, že v SGA si udržují odstup, protože si myslí, že by mohli o jednoho přijít? No dobře, přišli o Forda, ale to už je jak dlouho, ale jinak? Čeho by se báli, vždyť se tam téměř nic nebezpečného neděje. Wraithi na ně očividně zapomněli, i když nevím proč, a další nepřátelé se objevili ař po téměř celé sezóně v posledním dílu.... Mezitím hráli hry, párktát se pobavili s Luciusem Luvinem, utahovali si se sestrou Rodneyho z Mereditha, skamarádili s velrybami, zahráli si na Vetřelce, měli pár přeludů, polaškovali s jednou Wraithskou královnou ... no, sice jim vždycky nějaké to nebezpečí hrozilo.... , ale tam je to tak zaobalené, že se o ně zkrátka nebojím. Prostě se (až na Rodneyho) netváří nijak vyděšeně... a Elisabeth.... no s tím svým počítačem.... O Teyle ani nemluvím, pobíhá tam v tom amazonském oblečku, taky pořád nosí ten počítač, ač netuším, k čemu ho má...Jooo, ona vlastně musí psát ty sáhodlouhé zprávy z misí... , z jakých?
Jo, když už jsme u Carsona, na GW je mocm pěkné video, kde zdraví fanoušky a děkuje jim, že mu posílají želvy:-)

[Klenotka]

Teyla musí nosit počítač, potřebuje něco, co jí schová pupík Chudák Rachel, musí z těch triček mít za ty tři roky nemocné ledviny
Myslím, že vývoj postavy, ač je z hlavní části dán scénáristou, hodně záleží i na herci.
Rachel nedostává prostor vůbec, navíc je to prostě špatná herečka (příznivcům se omlouvám-je tu nějaký? ). Ale třeba u Torri by se občas dalo mluvit o nějakém posunu, třeba v Before I sleep nebo v epizodách, kdy se bije za svoje lidi. Třeba v Condemned se mi hrozně líbila. Ale pak jí blbě napíšou a v Michaelovi nebo třeba Progeny se chovala zase jako totální k*. To je typický příklad toho, jak by jí člověk někdy praštil a někdy zase měl rád. Ale musím přiznat, že zredukování její role na vedlejší mě tolik netrápí. Bude tam pořád, jenom ne tolik, myslím, že to nebude velký rozdíl, jen přijdeme o epizody typu Real World. I když uznávám, Before I sleep je moje oblíbená (=hlavně kvůli Shepp/McKay scéně na ošetřovně, kdy se dohadovali o "hořké chuti selhání" ).
A pokud jde o Shepparda, J.Mallozzi zrovna dneska říkal, že se o Sheppardově rodině ve 4.sérii možná něco dovíme.
V SG1 je to hlavně proto, že tam měli dost let na to, aby se sehráli, dokázali si najít svou polohu a hlavně, nepsali je každý rok jinak. Ale i tak, ženské postavy (hlavní, s vedlejšími překvapivě takový problém nemají-viz třeba Cadman, Frasier atd.) prostě psát neumí. Doufám, v kládám naděje do 4. série, že Carterovou trochu polidští, udělají z ní normálního člověka, navíc velitelku, která by musela na Atlantis trochu bojovat o důvěru (3 roky to tam zvládali v pohodě) nebo tak. Píšou nějakou linii pro Teylu...mno, je to od nich sice hezké, ale když jí dva roky zanedbávali, tak si nejsem jistá, jestli už není pozdě, navíc, kde není herecký talent, ani kuře nehrabe. Aspoň jednou bych chtěla vidět postavu normální ženy, ne tyčkami bojující amazonky nebo příliš nerozhodné doktorky. Prostě Carterová by mohla být přesně taková, ale ne moc dokonalá-s politickou korekností ať jdou do háje.

Klenotka píše:

...V SG1 je to hlavně proto, že tam měli dost let na to, aby se sehráli, dokázali si najít svou polohu a hlavně, nepsali je každý rok jinak...

S první částí nesouhlasím. Oni fungovali skvěle už od začátku. S poslední souhlasím.

S Elizabeth byla potíž, že občas se nechovala jako velitel, ale jako citlivý člověk, který chce každého zachránit i za cenu toho, že to může vyústit ve větší zlo.
Moc se mi u ní líbí, jakou lásku chová k Atlantis a svým lidem (bylo krásně vidět v Misbegotten nebo v Return II).

Odebráním Carsona a zredukování Elizabeth, jakožto dvou z mých čtyřech nejoblíbenějších z Atlantis, pro mě nastává zlom a opravdu doufám, že to se Sam vyjde. Zde nemůže mít svou klasickou roli "člena SG-1". Doufám, že ji napíšou jako schopného velitele, který si ovšem stále uchovává charakter té staré dobré Sam. A vhození do nového prostředí mezi nové lidi...to by mělo taky něco udělat.

Škoda, že to scénáristi nemají rozdělené - jeden napíše (ať tedy se i střídají), ale další pevně ustanovení ve spolupráci s herci posoudí, jestli se od charakteru postavy neodchýlil (každá postava jednoho + herce). A ještě někoho na celkovou celistvost, logičnost a návaznost příběhu. Nemluvě o nějakém poradci přes techniku, který tomu bude rozumět a kterého taky budou ostatní poslouchat (to je důležité). Jasně...složité a drahé