Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/WUTta3Dqmz

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Mrtvé povídky Na Počátku Rozcestí (VII.část)

Na Počátku Rozcestí (VII.část)


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Dr. Modřenka Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 164
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Pokračování povídky Cesta k Osvícení je tu:

Jates si právě četl čerstvé vydání novin Počátek.
"Ona jim prostě nestačí kniha, oni musej vydávat ještě i noviny.", povzdechl si
jeho bratr Ilem, který šel právě kolem.
"Neruš, teď je to strašně zajímavý.", řekl Jates a ani z novin nespustil oči.
"Prosim tě, co by mohlo být v Počátku zajímavýho? Nejspíš je tam jako obvykle návod jak
nejlépe upálit nevěřícího. Co tam rozebírají tentokrát? Jaké dřevo je nejlepší pro
podpálení kacíře?"
"Ne, to tam bylo minule."
"No vidíš, furt to samí."
"Ne, tentokrát je to fakt síla. Poslochej: Výprava se Žárovkou zvaná Cesta k Osvícení byla
úspěšná. Všichni její členové dostali titul Hrdinové jediné pravé víry. Krátce připomeneme
cíl výpravy. Cesta k Osvícení byla vyslána pro jediný úkol, dovést Žárovku na planetu
Udara, která byla osídlena temnými stvořeními známími buď jako Udarané, nebo jako "Temní".
Tyto bytosti se rozhodli ovládnout vesmír, ale Ori a jejich následovníci vytvořili plán
na jejich zastavení. Jelikož Udarany zabíjí světlo postavili na Udaře maják, který měl
svou září zabít všechny "Temné" na planetě. Bylo však potřeba ještě dovést Žárovku a
tomu se Udarané snažli zabránit. Nařídili svým služebníkům Antikům, aby vyslali špióna,
který měl zařídit aby členové výpravy zapoměli na svůj úkol. To se mu však nepodařilo.
A když se lodě Výpravy vynořili u Udary, tak Antikové poslali svou flotilu na pomoc
"Temným". Nakonec i zde selhali. Žárovka byla dopravena do Majáku a světlo zabilo
všechny Udarany. Největší hrozba vesmíru byla zažehnána. Avšak podle nepotvrzených
informací služebníci "Temných" Antikové přísahali pomstu. Ale teď něco o hrdinech
výpravy. Podle našich informací měli najvětší zásluhu na splnění celé mise tito
převoři: Sain, Antr, Chant a Guros. Kromě nich ale samozřejmě i všichni ostatní, kteří
se výpravy účastnili a položili za splnění cíle své životy. Padlo zde kolem 1200 členů
výpravy mezi něž patří i výše zmiňovaný Chant. Všichni položili životy pro záchranu
vesmíru. Do několika dnů by se měli všichni přeživší členové výpravy slavnostně
vrátit na Celestus a blízké planety. A teď všichni pozor! Jelikož původní žárovka
praskla, tak musí být na planetu přivezena nová. Pro jistotu. Proto je vyhlášen
nábor do nové výpravy..."
"Já vím. Taky jsem se přihlásil.", řekl najednou Ilem.
"Vážně? Právě jsem se chystal udělat totéž.", řekl užasle Jates.
"Tak jedeš se mnou brácho?"
"No jasně!"
"Ale moc se netěš. Tentokrát se nejspíš střílet moc nebude. Všichni Udarani jsou mrtví."
"Jo, já vím."
"Taky jsem slyšel, že je zájemců moc a tak některým přiřadí jinej úkol a na Udaru se
vůbec nedostanou.", podotknul Ilem.
"Tak doufám, že nám se to nestane."
"Pojď, tady kousek odsud se můžeš přihlásit. Ale doufám, že seš si jistej, protože pak
už nemusí být cesty zpět."
"Jsem si jistej!", řekl důrazně Jates.
"Dobře...Ale moment. Co Rina, co jí řekneš?"
"Ona to pochopí, uvidíš.", řekl dosti nepřesvědčivě Jates.
"Jo? Tak na to bych nevsázel."
"Hele, to není tvoje starost."
"Máš pravdu, tak už pojď..."

Země - O několik týdnů později
"Neplánovaná mimozemská aktivace!"
"Dopr**le, co se to zas děje?!", vykřikl podivný Taurian, známí jako Daniel Jackson,
který se probudil ve své kanceláři, ve které to tou dobou vypadalo spíše jako v knihovně.
Až rozhíbal očivině špatně fungující svalstvo, taky vyběhl do řídící místnosti.
"Dopr**le, co se to zas děje?!", vykřikl znovu, tentokrát to však říkal Tauriance Carterové.
"Nevím. Příjmám nějaké signáli, ale nemůžu je dešifrovat.", odpověděla Carterová.
"Tak to skus znova.", řekl Jackson. Opět kecal do věcí, kterým nerozumí.
"Nejde to. Je to celé nějaké divné, nic takového jsem ještě neviděla. Jakoby to ani
nebyl normální signál.", řekla zděšeně Carterová.
Jackson se na chvíli zamyslel a pak pln úžasu pohlédl na Hvězdnou bránu a řekl:
"Ona s námi mluví!"

Pokračování příště...
Naposledy upravil Dr. Modřenka dne 17.4.2007 19:26:16, celkově upraveno 5
Konichiwa!

Příspěvek 14.3.2007 19:53:16
Van Tom Uživatelský avatar
Technical Sergeant
Technical Sergeant

Příspěvky: 407
Bydliště: okres F-M
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
:lol: :lol: :lol:

Re: A kde se flákal UPALOVAČ? :twisted: :twisted: :twisted:
"It stopped..." Felix GAYta, our commander, who we beliave in

Příspěvek 14.3.2007 19:56:38
Dr. Modřenka Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 164
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Co když tam někde je? :D
"Upalovač" se třeba může jmenovat Sain, co my víme... :)
Konichiwa!

Příspěvek 15.3.2007 12:02:36
Leja Uživatelský avatar
Chief Master Sergeant
Chief Master Sergeant

Příspěvky: 758
Bydliště: Martin - Brno (sem a tam, sem a tam, sem a tam...)
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
tak tu mi niečo uniklo, akého upalovača myslíte? :shock:
inač fajn :D
[img][http://img151.imageshack.us/img151/9524/fan02hu2.png]http://img151.imageshack.us/img151/9524/fan02hu2.pnghttp://[/img]

Never run away from sniper, you will only die tired!

Příspěvek 15.3.2007 22:01:58
Dr. Modřenka Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 164
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
"Upalovač" říkáme převorovi, kterej ještě jako kněz upálil Valu a teprve pak z něj udělali převora.
Konichiwa!

Příspěvek 18.3.2007 20:42:15
Pan Citron Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 806
Bydliště: Brno nebo Gallifrey (Mám v tom trochu zmatek)
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak a tady je druhá část:

Vyšlo slunce a jeho paprsky pronikly do všech východních oken Města Bohů na planetě Celestus. Antra to však nijak nevyrušilo. Seděl stále na posteli svého bytu a držel poničené cáry převorského roucha. V jeho zakalených očí se mu třpytily slzy, které mu posléze stékaly po jeho bílém obličeji. Náhle se ozval zvuk, který ohlašoval, že je někdo před dveřmi. Antr zakřičel „Kdo je?“
„To jsem já.“ Ozval se známý hlas.
„Pojď dál.“ řekl Antr a pomocí telekineze uvolnil dveře, takže byli průchodné a dovnitř vešel Sain. Rozhlédl se po bytě a pak řekl: „Jsem rád, že jsi v pořádku.“
„A proč bych neměl být?“
„No neukázal jsi se na Slavnosti k našemu velkolepému vítězství.“
„Omlouvám se, že jsem tě vystrašil.“
„To nic.“ Řekl Sain a podíval se na Antra a posléze i na převorské roucho v jeho rukou.
„To je vše, proč tu jsi?“
„Ne chce nás vidět Gosa.“
„Proč?“
„Hele jak to mám vědět? Asi kvůli nějaké misi?“
„Řekni mu, že nikam nejdu.“
„Antre.“
„Já prostě nemůžu. Víš Chant.“
„Chant je teď s Ori.“
„Já vím, ale… víš… to není správné.“
„Co na tom není správné? Vždyť dokázal to o čem všichni sní. Povznesl se a teď je v spolu s nimi v jejich Království a je šťastný.“
„Jak to víš? Copak ty jsi tam už byl?“
„Ne nebyl, ale vím to. Vím to stejně jako ty a všichni co se dostali na dvanáctou stranu knihy Počátku.“
„Možná máš pravdu. Je mu líp a já si to jen nalhávám, protože mi tak chybí. Víš možná to tak nevypadalo, ale já ho obdivoval. Tu jeho prostost. To jeho vidění tohoto světa a teprve teď si uvědomuji jak velká oběť byla jeho smrt.“
„Antre. Chápu tě. Víš, kdysi jsem měl taky někoho na kom mi záleželo a jeho ztráta mě taky ranila.“
„A jak si se z toho dostal?“
„No řekl jsem si to co jsem řekl i tobě, že teď je s Ori a je mu určitě lépe. Tak co půjdeš teda se mnou za Gosou?“
„Jo počkej chvíli.“ Řekl Antr, vstal z postele a přešel chodbou ke koutu, kde se válela jeho hůl a kniha Počátku. Nejprve si vzal knihu Počátku. Potom se ohnul pro hůl a pomalými (přesně tak jak ho učili ve škole) kroky se vydal společně se Sainem za Gosou.

Gosa patřil k těm převorům, kteří brali Počátek velice vážně. Většinu času proto strávil modlením k Ori. Ovšem on na rozdíl od toho na to měl čas, jelikož on nemusel chodit na žádné mise a proto měl po modlení ještě 28 hodin volno, které trávil většinou ve společnosti se kterými však mohl být jenom jednou za čtyři, jelikož spojení s nimi bylo velice vyčerpávající, a proto se dlouho rozhodoval, jestli to k čemu se chystá má udělat. Z myšlení ho však náhle vytrhl zvuk ohlašující, že s ním chce mluvit jeho sekretářka.
„Ano. Co se děje?“
„Pane, jsou tu nějací dva převoři. Říkají, že jsou objednaní.“
„Pusťte je dál.“ Řekl a v tu chvíli se otevřeli obrovské dveře Gosovi kanceláře a dovnitř vešel Antr se Sainem.
„Blahoslaveni budiž Ori.“ Řekli oba téměř stejně.
„Blahoslaveni budiž Ori.“ Odpověděl Gosa.
„Tak jsme oznámil Sain.“
„Vidím.“ Řekl Gosa
„Tak o co jde? O nějakou misi?“ řekl opět Sain.
„Ne,“ řekl Gosa „chci, abys mi vrátil ty peníze co jsem ti pučil plus úroky, samozřejmě.“
„Hele teď nemám, žádný peníze až po výplatě. Jo?“
„No víš, mě napadlo něco lepšího stejně výplatu ti dávám já, takže ti to hned ztrhnu. Co říkáš?“
„Jo to je dobrej nápad.“ Řekl Sain ovšem v hlavě mu ke Gosově osobě naskakovaly ta nejhanlivější slova, kterými se vůbec v galaxii Ori hovořilo.
„A to je vše?“ zeptal se Antr.
„Ne samozřejmě, že jsem si vás zavolal kvůli nějaké misi.“
„No tak povídej.“ Řekl Antr.
„Víte. V naší galaxii se toho od vašeho odletu mnoho změnilo. Už není stejná.“
„Jak to myslíš Spere (Gosovo původní jméno)?“ zeptal se Sain.
„Prostě mnoho vesnic začalo z ničeho nic…“ Gosa zarazil a hledal to správné slovo.
„Nevěřit v Ori?“ zkusil doplnit Antr.
„Ne to, prostě začalo mít pochybnosti a jak jistě víte Z malého semínka pochybností…“
„Vyroste Jedovatý strom zla.“ Dokončil Antr společně s Gosou větu.
„Kdy začíná naše mise?“ zeptal se Sain.
„Za dvě hodiny.“ Řekl Gosa.
„Tak to bychom se měli připravit ať to nezmeškáme.“ Řekl Sain a šel ke dveří, které se před ním pomalu otevřely. „Tak S Ori.“
„To je vše co nám chceš říct?“ zeptal se Antr.
„Jo vám jo.“ řekl. Antr byl už na odchodu a v tu chvíli se zarazil a otočil se ke Gosovi.
„Pochopil si správně chci ještě mluvit s tebou.“ Mezitím už Sain odešel z místnosti.
„A o čem?“
„Víš Antre všiml jsem si, že tě něco trápí?“
„To se vám asi zdá.“
„Chceš na to přísahat pře Ori?“ řekl Gosa a vydal s pomalu k ohni, přes který se s Ori komunikuje. Antr nechápal.
„Pojď sem Antre.“ Řekl Gosa. Antr tak učinil. Mezitím Gosa roztáhl ruce a z ohně vyletělo několik světel a v ty do něj náhle zajely. Potom se Gosa otočil a řekl, ovšem ne svým hlasem: „Ahoj Antre.“
Antr se na Gosu podíval a jediné na co se zmohl bylo zašeptání: „Chante.“

Pokračování příště…
ADRIC WILL FALL

Příspěvek 18.3.2007 22:49:06
Van Tom Uživatelský avatar
Technical Sergeant
Technical Sergeant

Příspěvky: 407
Bydliště: okres F-M
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
njn, každý díl si píše jiný převor to je ale frajeřina! 8)

super, těším se na další díl. Konečně si Sain/Upalovač pozapaluje pár vesničanů :twisted:
"It stopped..." Felix GAYta, our commander, who we beliave in

Příspěvek 20.3.2007 20:56:24
Rosseta Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 275
Bydliště: Homole
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
No teda... V pokračování Cesty k osvícení jsem ani nedoufala... Vám to ale jde!
R jako Rodney, O jako Ori, S jako Sheppard, S jako Samantha, E jako Emmerson, T jako Teyla a A jako Atlantis.
Bohužel, na tomto fóru již nejsem a nebudu aktivní, Přeji hezký den.

Příspěvek 22.3.2007 19:50:46
Leja Uživatelský avatar
Chief Master Sergeant
Chief Master Sergeant

Příspěvky: 758
Bydliště: Martin - Brno (sem a tam, sem a tam, sem a tam...)
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
:D jj, čo povedať? len tak ďalej :)
[img][http://img151.imageshack.us/img151/9524/fan02hu2.png]http://img151.imageshack.us/img151/9524/fan02hu2.pnghttp://[/img]

Never run away from sniper, you will only die tired!

Příspěvek 22.3.2007 21:38:53
Dr. Modřenka Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 164
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Část III:

Země
"Takže ta brána k nám nemluvila?", zeptal se generál Landry.
"Ne. To zase Daniel moc chlastal, takže kecal kraviny.", řekla Carterová.
"Tak co to tedy bylo?"
"To ještě nevím pane."
"Tak to sakra běžte zjistit!"

Celestus - před několika týdny
"Je mi líto, ale už máme plno. Zůstaňte tady a my za vámi někoho pošleme, ať vám dá jinej
úkol.", řekl převor.
"To snad ne. Já na tu výpravu tolik chtěl.", řekl Jates.
"Nemůžu s tím nic dělat.", odpověděl převor.
"Hele brácho, třeba ten úkol co dostaneme bude taky dobrej.", řekl Ilem.
"No jo, snad jo.", řekl trochu zklamaně Jates.
Převor odešel a Ilem s Jatesem čekali na místě až příjde jiný převor, který jim zadá úkol.
Najednou sebou Jates škubnul.
"Co se děje?", zeptal se Ilem.
Jates si stoupnul za Ilema a řekl:" Už jde, schovej mě."
"A kdo?"
V tom se ze záře Celestu vynořila žena.
"Rina!", odpověděl Jates.

Chulak
Celý veverčí parlament se díval na tu podivnou veverku.
"Srte, jsi to ty?", zeptala se nevěřícně jedna veverka.
"Ano, jsem to já.", řekla ta podivná veverka.
"Co se to s tebou stalo?"
"Stal jsem se převorem Ori.", odpověděl Srt.
V davu veverek to zašumělo.
"Tak proč jsi tady?
"Jsem tu, abych šířil jedinou pravou víru, víru v Ori.", odpověděl Srt.
"Jsi tu, aby jsi nám nabídnul příjmutí Počátku?"
"Ano.", řekl Srt.
V tom promluvil náčelník veverek:"Vždyť už jsme slíbili příjmutí Počátku před měsícem,
když nám Ori dali ty motory do našich lodí, tak proč se nás ptají znovu?"
"Vypadá to, že vám příjmutí trvá nějak dlouho.", odpověděl Srt.
"Vyřiď, že to nejde tak rychle. Víš jak zdlouhavá procedura je u nás něco přijmout.", řekl
náčelník veverek.
"Myslím, že takovou odpověď neočekavají. A ani já.", řekl Srt.
"Srte, můžu být k tobě upřímný?", zeptal se náčelník veverek.
Srt chvíli mlčel, ale pak řekl:"Ano."
"Tak podívej, je to takhle: Příjmutí Počátku pro nás znamená strašnou kupu papírování.
Skoro se to nedá zvládnout. Ale uvidíš, že to nakonec zvládneme a Počátek skutečně
příjmeme, tak jak jsme slíbili, ale musíš nám dát čas. To papírování zabere nejmíň tři
měsíce a navíc za chvíli začíná období zimního klidu a my jsme si říkali že by jsme to
odložili a začali s tím až potom. Chápej, že teď to nemá cenu ani rozdělávat, pak by to
zůstalo dlouhé měsíce ležet někde na stole. Lepší bude, když počkáme do jara a pak to
schválíme celé najednou. Ale přísahám ,že ho nakonec příjmeme, žádám jen trochu víc
času."
"Trochu víc času? Vždť je to víc než půl roku!"
"Srte, byl jsi jeden z nás. Ty víš ,že u nás jde všechno tak pomale. Prosím, dej nám čas."
"Tak dobře.", řekl Srt.
"Díky."
"Mimochodem, bydlí tu někde ještě Nut? Dlouho jsem ho neviděl a chtěl jsem ho pozdravit."
"Jo. Pořád tam co bydlel. Jenom jeho strom musel být několikrát znova vysazen."
"On ještě pořád dělá ty svoje experimenty?"
"Jo. Minule pracoval zároveň na nějaké výbušnině a na kávovaru, pak se jednoho dne spletl
a při ohřívání kávy vyhodil do vzduchu půlku vesnice."
"No jo, celej Nut.", řekl Srt, zatímco přemáhal smích.

Celestus
"Ty jsi chtěl prostě zmizet na tu výpravu a mě tady nechat!", řvala Rina.
"Rino, nerozčiluj se.", vykoktal ze sebe Jates.
"Nemám se rozčilovat?! A co ty řeči že zůstaneš se mnou až do smrti!"
"Vždyť bych tam byl maximálně pár měsíců."
"Pár měsíců?! Myslím, že hranice v naší vesnici se už dlouho nepoužívala, měli by jsme
ji vyzkoušet jestli funguje!"
"Ona se může hranice rozbít?"
"Ne ty vole, naznačuje ti, že tě chce upálit.", řekl Ilem.
"Jo přesně tak!", řekla Rina.
"Hele Rino, musíš pochopit, že Jates šel konat službu pro větší dobro. Před tím musí
obyčejné záležitosti ustoupit. Mimo to se už stejně stalo, už se to nedá změnit.",řekl Ilem.
Jates se ještě víc přikrčil za Ilema.
"Tak dobře, ale jdu s vámi.", řekla Rina.
"Co...Cože?", zeptal se Jates.
"Říkám, že jdu s vámi."
"Nemůžeš jít s námi. Bude to tam nebezpečné.", řekl Jates.
"Myslíš si, že na to nemám co? Ale to se mýlíš. Já ti dokážu, že na to mám! Dokážu ti,
že jsem stejně schopná jako vy, ne, schopnější než vy! Ještě uvidíte až vám budu velet!",
řekla Rina, otočila se a běžela k nejbližšímu převorovi.

Země - po několika týdnech
"Panebože, útočí na nás!", volal ve zmatku jeden voják.
"Jsou jich stovky!", volal druhý.
"A koho? Kdo na nás útočí?", zeptal se generál Landry.
"Pane, tomu nebudete věřit. Jsou to srašná monstra. Jsou to...", a v tom voják omdlel.

Pokračování příště...
Konichiwa!

Příspěvek 22.3.2007 21:54:48
Rosseta Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 275
Bydliště: Homole
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
...Veverky? :lol: 3. díl byl poněkud slabší, těším se na pokračování.
R jako Rodney, O jako Ori, S jako Sheppard, S jako Samantha, E jako Emmerson, T jako Teyla a A jako Atlantis.
Bohužel, na tomto fóru již nejsem a nebudu aktivní, Přeji hezký den.

Příspěvek 23.3.2007 14:16:09
Leja Uživatelský avatar
Chief Master Sergeant
Chief Master Sergeant

Příspěvky: 758
Bydliště: Martin - Brno (sem a tam, sem a tam, sem a tam...)
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
jasne že Veveričky!!! koho iného by sa naši udatní vojaci mohli obávať? :D
btw ten Nut musí byt ale... vedec :D
[img][http://img151.imageshack.us/img151/9524/fan02hu2.png]http://img151.imageshack.us/img151/9524/fan02hu2.pnghttp://[/img]

Never run away from sniper, you will only die tired!

Příspěvek 23.3.2007 22:03:45
Pan Citron Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 806
Bydliště: Brno nebo Gallifrey (Mám v tom trochu zmatek)
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak tady je čvrtá část

Nedokázal tomu uvěřit a proto jen bezmocně stál.
„Antre zapomněl jsi mluvit?“ řekl Chant.
„Ne…ne.“ Téměř zašeptal.
„Antre?“
„Jo…Jo. Promiň. Tak co. Jak se vede?“ zněla první Antrova otázka.
„Jo ujde. Mám svůj vlastní byt.“
„Byt.“ Zopakoval Antr.
„Jo byt. Můj vlastní byt. Ori, sakra pořád si to pletu, ostatní mi ho přidělili.“
„Jo to je dobře.“
„A jak vidím už jste vrátili z výpravy.“
„Jo vrátili, ale ne všichni.“ Řekl opět smutným tónem Antr.
Gosa, tedy respektive Chant se pousmál „Štve tě to?“
„Co jako?“
„Že jsem teď s nimi.“
„Ne.“
„Hele nezapomeň Já jsem teď Ori a ty mi nemůžeš lhát, jelikož My Ori jsme dokonalí a dokážeme lež poznat.“
„Opravdu?“ Antr nechápal co se to s ním děje. Vždyť on pohrdal samotnými Stvořiteli, ale nechápajíce proč to dělal.
„Antre nech toho!“ pokáral ho Chant. „Nebo tě zničím. Já mám tu moc.“
„Jo, jo promiň.“ Jeho hlas zněl už radostněji.
„Antre. Nech toho!“ zakřičel Chant a myšlenkou zničil vrátka, jenž vedla z místnosti Ohně Celestu. Antr se lekl. „Vidíš Já jsem Ori. Jsem dokonalý.“ Jeho hlas se změnil. „A mohu tě kdykoli budu chtít zničit.“
„Změnil ses víš to. Všímáš si co se s tebou stalo?“
„Já jsem pořád stejný. To jen ty jsi se změnil. Vždyť pochybuješ o moci, kterou Ori mají.“
„Já o tom nepochybuji. Já…já…“
„Co se děje? Štve tě snad, že jsem se povznesl Já a ne ty? O to ti jde?“
„Chante…“
„Ne řekni mi o to ti jde?“
„Ne o to mi nejde.“
„A o co tedy?“
Ale Antr nedokázal odpovědět nebo spíše nechtěl.
„S Ori Antre.“
„Ne, Chante neodcházej. Takhle jsem to nechtěl. Já, já se ti omlouvám.“
„Mě se neomlouvej. Místo toho dokaž, že jsi loajální. S Ori Antre. Už se nikdy neuvidíme.“ A v tu chvíli žluté paprsky opustily Gosu a vrátili se zpět do plamenů Celestu.
„Ne, ne. Chante!“ volal Antr, ale to už stál naproti Gosovi. Potom se na něj podíval. „Já nejsem na scestí.“ Řekl.
„Tak v tom ti nepomůžu.“
„A co mám tedy udělat?“
„Jdi na tu misi. A dokaž to.“
„Dokážu.“ Řekl Antr a vydal se k východu. „Jo a Spere. Díky.“

Asi o necelé dvě hodiny později…
… Sain s Antrem byli u kruhů, které je měli dovést do nejbližší vesnice, na které měli začít s vyšetřováním.
„Jsem rád, že už je ti líp.“ Řekl Sain.
„Jo já taky, alespoň se můžu plně soustředit, na misi.“
„Jo to je fajn.“ Řekl Sain a oba převoři vstoupili do kruhů a ty je bleskově přenesli z Celestu do vesnice v jiné části naší galaxie.
„Hmm, cítím pečeni.“ řekl Sain.
Vesnice byla poměrně malá. Jen pár domků a uprostřed tradičně hranice ve tvaru znaku náboženství ve kterém se právě smažil nějaký kacíř. To však moc lidí, po jejich příchodu do vesnice nezajímalo a všichni bleskově se slovy „Blahoslaveni budiž Ori.“ před nimi poklekli. Antr a Sain prošli kolem nich a zastavili se u kněze. Ten na ně pohlédl, ale po chvíli opět svůj zrak sklopil. Potom se Oba dva porozhlédli po okolí a Antr pošeptal Sainovi. „Mám mluvit?“
„Jak chceš.“
„Dobře.“ Řekl Antr a nahlas promluvil. „Jak vidím plníte dobře vůli Ori, ovšem i přesto se tu najdou tací, kteří o jejich dokonalosti pochybují a chtějí vás vést mylnou Cestou. Ale vězte, že oni jejich síle a dokonalosti neujdou a budou potrestání. Blahoslaveni budiž Ori.“ Pronesl.
„Blahoslaveni budiž Ori!“ zvolal opět dav lidí jednohlasně. A tím začala Antrovi a Sainovi další mise. Mise na, které si Antr chtěl očistit své jméno. Mise, která měla opět nastolit pořádek v galaxii.

Pokračování příště…
ADRIC WILL FALL

Příspěvek 24.3.2007 11:08:22
Rosseta Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 275
Bydliště: Homole
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Pasáž s Chantem byla doják. Emočně přehlcena očekávám další díl.
R jako Rodney, O jako Ori, S jako Sheppard, S jako Samantha, E jako Emmerson, T jako Teyla a A jako Atlantis.
Bohužel, na tomto fóru již nejsem a nebudu aktivní, Přeji hezký den.

Příspěvek 29.3.2007 20:27:37
Dr. Modřenka Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 164
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Část V:

Celsetus, Město bohů
Rina následovala převora chodbou.
"A proč se vlastně chceš stát převoryní?", zeptal se převor.
"Chci sloužit Ori co možná nejlépe a myslím, že tohle je moje cesta.", řekla Rina.
"A není v tom ještě něco jiného?", zeptal se převor.
"Ne.", odpověděla Rina.
"Nezapomeň, že vidím do tvých myšlenek."
"Tak jo...Chci dokázat, že mám na to bojovat ve svaté armádě. Že dokážu bojovat líp než ON!"
"Ale on je přece jen voják, proč ty chceš být rovnou převoryní?"
"Protože tak budu višší, než on, budu jeho nadřízená. To bude ten nejlepší důkaz."
"Hm, tak dobře. Budeš převoryní. Následuj mě."
"Vážně? To je super!", jásala Rina.
Převor otevřel dveře a s Rinou vstoupili do místnosti.
Uprostřed místnosti seděl Gousa, měl svěšenou hlavu a z hluboka dýchal.
Zdál se být zcela vyčerpaný.
"Goso, potřebuju udělat tady z téhle převoryni.", řekl převor.
"To nepůjde. Teď jsem pro jednoho převora zprostředkovával hovor s Ori a jsem tak vysílen,
že nedokážu znovu navázat spojení."
Rina hodila na převora prosebný výraz.
"Alespoň to zkus.", řekl převor.
"Říkám, že to nejde. Jsem tak vyčerpaný, že se ani nezvednu...", řekl Gosa.

Chulak
"Vítám tě v mém stromě, který tak-tak stojí.", řekl Nut.
"Jak se máš Nute, strašně dlouho jsme se neviděli.", ptal se Srt.
"Ale jo, dobře. Teď už se mému stromu ostatní vyhýbají takovým obloukem, že už mě nemůžou
ani nadávat.", odpověděl Nut.
"Jo, zaslechl jsem něco o výbuchu..."
"O to by ani tak nešlo, spíš se všichni bojí té automatické sekačky na trávu..."
"Dost. Nechci slyšet podrobnosti."
"Ani kolik bylo obětí?"
"Ne!", řekl Srt.
"No tak dobře. A jak se máš ty? Vidím, že se ti splnil sen a stal ses převorem."
"Jo. No je to prostě skvělej život. Když vesnice nepříjme Počátek, tak ji vyhladíme
a všechno co tam zůstane ukradneme. Aby jsme se spravedlivě podělili, tak máme
pravidlo, že co kdo najde jako první, tak je jeho."
"Tak to už jsi určitě bohatej co?"
"Ne. To bys nevěřil, jak jsou ty vesnice chudý. A ten dobytek co zabvíme, tak sníme po
cestě. To víš velká výprava."
"Aha. Alespoň se nenudíte..."
"Přesně tak. Ale ty se určitě taky nenudíš, že jo. Na čem děláš teď?"
"No jelikož jsme všechny lodě, do kterých jsme namontovali motory od Ori rozmlátili,
tak jsem se vrátil ke svému původnímu projektu, tedy k vývoji lodí vystřelovaných
obrovskými katapulty, nebo praky."
"Hm, to zní zajmavě, ale proč neřeknete, my by jsme vám nějaký motory určitě dali."
"To je právě to. Ti převoři co tu byli před tebou říkali, že nám už nedají žádné další
motory, dokud nepříjmeme Počátek."
"Aha. To je pravda. Pokud nepříjmete Počátek, tak vám ani já nebudu moct žádné motory
zajistit. Ale proč ho teda nepříjmete?"
"No my by jsme chtěli, ale vláda nechce, že prý by to bylo moc papírování, takže to
přeloží až na jaro a do té doby já nebudu čekat..."
"Jo, já vím. Už jsem tam u nich taky byl a taky mi to říkali."
"Počkej, takže ty tu jsi pracovně? Seš tu ohledně příjmutí Počátku veverkami?"
"Jo."
"Tak to je super. Půjdeme na ně spolu. Společně musíme přesvědčit vládu, aby příjmula
Počátek. Oba chceme aby byl příjmut. Ty chceš dělat dobře svou práci, já potřebuju
motory, abych mohl dělat dobře tu svou. Drtivá většina veverek je pro příjmutí
Počátku. My dva musíme dát hlavy dohromady a donutit vládu, aby se končně pustila
do toho jejího neoblíbeného papírování. Spolu přineseme veverkám Počátek..."

Země - po několika týdnech
"Co chcete Wolsey?", zeptal se O´Neill.
"Potřebujeme, aby jste se na chvíli vrátil do SGC.", odpověděl Wolsey.
"Proč?"
"Vyskytl se tam naléhavý a opravdu nevšední problém."
"Ven s tím."
"No...ehm...asi mi to nebudete věřit...no totiš...tam se..."
"Tak sakra Wolsey, nemám na vás celý den!"
"Tak dobře. SGC bylo napadeno. Vojáci zastavili první útočnou vlnu, ale nyní je
celé SGC obklíčeno...obklíčeno těmi..."
"Čím proboha?"
"Krtky!"
Krátké ticho.
"Jste si jistý, že jste chtěl říct krtky?"
"Ano krtky."
"Sara, to bude tou špatnou akustikou...říkal jste K R T K Y ?"
"Ano, říkal jsem krtky."
"Myslíte ty malé..."
"Doprdele, vám je naprosto jasné co myslím. Prostě nyní je celé SGC obklíčeno krtky!
Hodláte s tím něco udělat?"
"Děláte si srandu? Zrovna jsem si chtěl vzít dovolenou. Kdo si myslíte, že jsem?
Generál letectva?"
"Vy jste generál letectva."
"A to je jako trest...Moment já jsem vážně generál letectva."
"Jo. A proto prosím zvedněte prdel a běžte zachránit SGC před krtky!"
"Sorry chlape, ale teď zrovna mám něco jiného na práci."
"A co u všech bílích domů?"
"Monitorujeme bitvu mezi Ori a Antikama u planety...hm...jo už to mám...Udara."
"U všech soch svobody, to si děláte prdel? Vždyť ta proběhla před třemi měsíci!"
"Jo, já vím, ale zprávy k nám přicházejí hrozně pomalu. To víte Asgardská linka."
"Já myslel, že Asgardi spáchali hromadnou sebevraždu a kompletně se zničili."
"Jo...Možná proto je ta linka tak pomalá."
"Ale nezapomeňte, že ten problém s krtky..."
"Jo, jo. Problém. To tu slyším furt."
"Ale je to velmi naléhavý problém.", snažil se Wolsey vylíčit situaci.
"Jo, to jsou ale tady všechny.", odpověděl přiblblím hlasem O´Neill.
"Asi si plně neuvědomujete..."
"Jo, to asi máte pravdu. Připadá mi, že jste si to vymyslel po cestě sem, aby
jste mě měl čím zaměstanat."
"Ujišťuji vás..."
Wolsey byl přerušen klepáním na dveře.
"Vstupte.", řekl O´Neill.
Do místnosti vešel nějaký poručík a nesl složku označenou jako: TOP SECRET.
"Pane?"
"Co se děje poručíku?", zeptal se O´Neill.
"Pane, nesu ty dokumenty týkající se toho...však víte."
"Aha, no vidíte Wolsey, pořád něco. Kdo to všechno má stíhat."
"Ale od toho jste tady. Musíte to nějak zvládnout.", podotknul Wolsey.
"A taky že zvládnu. Když mi do toho nebudete furt kecat. Ten problém samozřejmě
budu řešit, ale jak vidíte, tak tu mám i aktuálnější problémy."
"Otázka je, jestli jsou skutečně aktuálnější."
"Tak vážnější problémy."
"Otázka je, jestli jsou skutečně vážnější."
"Sakra, budu to řešit v pořadí v jakým chci já. A teď mě prosím omluvte."
"Hm, tak dobře.", řekl Wolsey sebral svůj černý kufřík a odešel.
"To je ale idiot, budu to muset vyřešit sám.", říkal si sám pro sebe Wolsey na odchodu.

Pokračování příště...
Konichiwa!

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Další

Zpět na Mrtvé povídky

cron