Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
Aby tato povídka byla kompatibilmní s novými pravidly, přidal jsem i "o čem to je"
tak tedy: děj se odehrává na planetě Ru'tai, na které žijí lidé řekl bych na úrovni tak našeho roku 1900. Tito lidé vzešli z lidí pokročilejších, které ovšem zahubila jistá katastofa. Někteří z těchto předků se schovali do podzemních krytů a z těchto zachráněných později vzešel tento nový národ. Jenomže protože v prostředí krytů nebylo možné rozvíjet vědu a navíc mnoho vědců zahynulo při katastrofě, takže velká část vědění byla zapomenuta. Lidé na této planetě proto zkoumají vše znovu a mimo jiné hledají detailnější odpovědi na to, kdo vlastně byli oni pokročilí předkové.
Jak možná víte, mou oblíbenou rasou jsou Tolláni. Proto jsem se rozhodl věnovat jim ale nejen jim tuto povídku.
přednášející sál akademie věd. Přednáší historik, doktor Mohler.
planeta Ru'tai, třetí planeta soustavy Solsy, galaxie Mléčná dráha
Dámy a pánové,
jak zajisté víte, nedávno byly uvnitř města Regas objeveny kotouče předků. Analyzovali jsme je. Jsou perfektně zachovalé a není na nich ani škrábnutí, což jak víte dělá objev mnohem důležitější. Konečně si totiž budeme moci prohlédnout předky a dozvíme se o nich mnohem víc. Jak zajisté víte, předkové zde žili v období před asi 400 lety. Tedy v období před velkou katastrofou. Nevíme co ji způsobilo, ale víme co následovalo. Všechen život na této planetě vyprchal. Předci však věděli, že katastrofa nastane, nicméně přes svou technickou vyspělost s tím nebyli schopni nic udělat. Z toho důvodu někteří předkové odjeli na svých mocných hvězdných lodích a někteří si vybudovali podzemní města, do kterých se ukryli. Bohužel, byli v krytech příliš dlouho na to, aby přežili pamětníci katastrofy a zachovali se pouze děti jejich dětí. Tyto však neměly téměř žádné potuchy o technologiích předků, protože v podmínkách krytů se nemohlo rozvíjet poznání a obtížně se uchovávalo i to staré. My jsme ty děti! My jsme potomci předků, kteří se ukryli aby zachránili náš rod! Veškeré pokročilé technologie zanikly spolu s předky, takže musíme vše znovu vynalézat. Bohužel si myslíme, že nám tyto nově nalezené kotouče mnoho nepomohou. Náš tým došel k závěru, že se jedná o obrazový záznam, který zachycuje kompletní historii předků datovanou od začátku mezihvězdného cestování. Tyto záznamy nám sice neposkytnou technologie, ale naučení o naší historii. A navíc nás mohou dovést k dalším nálezům jak archeologickým, tak i technologickým. Dozvíme se možná podle těchto záznamů, které technologie předkové zavrhli a které naopak zvítězily.
Nyní bych vás ovšem měl seznámit s tím, jak celý výzkum kotoučů probíhal a co jsme z něj vytěžili. Výzkum začal dnem nalezení kotoučů, což jak víte bylo dne 54. 7. roku 457 po katastrofě. Kotouče byly se vší opatrností převezeny do laboratoří výzkumu akademie věd. Zde byly vyčištěny, což byl výkon nadlidský, protože jakékoliv škrábnutí by mohlo znamenat znehodnocení kotouče navždy. Poté co byly vyčištěny, bylo rozhodnuto k jejich aktivaci. Aktivovali jsme terminál předků, který jsme extrahovali z jednoho z podzemních měst. Sehnat funkční terminál byl věřte úkol nelehký. V dnešní době existují na celém světě pouze čtyři funkční terminály předků, přestože nefunkčních je něco přes pět set. Nicméně technologie terminálů je zatím pro nás příliš pokročilá, takže ji nedokážeme opravit. Ale abych neodbočoval. Aktivovali jsme terminál a zasunuli do něj kotouč. Terminál okamžitě zareagoval a my mohli vidět poprvé v životě, skutečné předky!"
/během poslední věty to v napjatém sále zašumělo./
"byly to záznamy předků v podobě obrazu a zvuku. Bylo jich velmi mnoho. Bylo to úžasné! Na každém kotouči bezmála čtvrt dne záznamu!"
/přednášející, přestože vcelku vyrovnaný člověk byl zjevně velmi rozrušen, což bylo poznat i na stylu jeho řeči. Ostatně, který archeolog by nebyl, kdyby věděl, že zažil největší objev v soudobých dějinách svého lidu. Jeho řeč nabývala stále větších obrátek v popisu, co všechno na kotoučích viděl. V sále by slyšel špendlík spadnout. Po menší pauze, během které se trochu uklidnil, pokračoval v přednášení už vyrovnaným hlasem./
"Všechny záznamy jsme ještě neviděli, ale z těch které jsme viděli usuzujeme, že se jedná o historické záznamy předků, věnované období mezihvězdného cestování. Ze záznamů jsme byli schopni vyčíst také informace o velkém nepříteli. Máme za to, že onen velký nepřítel stojí za katastrofou, která se zde udála před 457 lety a která všechny předky zahubila. Tato teorie však není moc příjemná, vzhledem k faktu, že - pokud onen nepřítel nebyl poražen a katastrofu nezpůsobilo něco jiného - může se zde vrátit a zahubit i nás. Zatím se zde však neukázal, tak se musíme modlit, aby to tak zůstalo i nadále. Náš tým však stále prochází záznamy, takže vám snad brzy podáme k tématu detailnější informace. Nicméně. Zjistili jsme, že existuje někde na naší planetě zařízení, které bylo předky označováno jako Šapaj. Toto zařízení umožňovalo mezihvězdné cestování. Pokud by se nám podařilo jej nalézt, mohli bychom mezihvězdé cestování uskutečnit i my! Proto se na světovém archeologickém kongresu rozhodlo, věnovat zvláštní pozornost nalezení tohoto zařízení. Zůstává však otázka. „Jsme připraveni vstoupit do vesmíru?“ „Co když tam potkáme stejné nepřátele, jako naši předkové?“ „Nepřátele schopné nás zničit?“ Jak obstojíme, když ani předkové neobstáli? Jsou to však zatím pouze plané úvahy. Nejprve musíme Šapaj najít.
„Nicméně nyní bych přešel k tomu, co vás asi zajímá nejvíc. A sice ke kapitolám ze - zatím odhalených - dějin Předků. Jak zajisté víte, naši předkové byli mnohem pokročilejší než jsme my. V jejich světě neexistovaly války mezi předky samotnými. Jediné války tohoto typu o kterých víme, se odehrály před velkým časovým obdobím. Války, které předkové vedli, byly válkami na planetární úrovni, s nepřáteli kteří kradli lidská vědomí. Říkalo se jim Guldi. Máme strach, který téměř hraničí s jistotou, že Guldi nakonec naše předky zničili, při masivním útoku z Orbitu. Máme ovšem i naději, že přeci jen někteří z předků přežili. Předkové totiž zakládali města na jiných planetách, takže je možné, že na některé z planet je najdeme. Musíme ale první najít Šapaj. Podařilo se nám také zjistit jména několika měst. Jednalo se o slavná města jako Ateb, Sitlatann a i jiná další. Kéž by se někdy předkové vrátili ve svých slavných lodích a tím nám pomohli znovu dosáhnout jejich úrovně. Bohužel stále to zůstává pouze zbožným přáním. Musíme proto zjistit kde by se mohla Šapaj nacházet. Máme z kotoučů jisté indicie, nicméně musíme začít více pátrat. Naneštěstí jedna z možných lokalit je v současné době v držení Urtuinského národa a jak víte, jednání s nimi jsou na bodu mrazu.
Děkuji vám za pozornost"
Profesor se decentně uklonil, odstoupil ze stupínku a odešel za potlesku všech přítomných.
přednášející sál akademie věd. Přednáší historik, doktor Mohler.
planeta Ru'tai, třetí planeta soustavy Solsy, galaxie Mléčná dráha
Dámy a pánové,
jak zajisté víte, nedávno byly uvnitř města Regas objeveny kotouče předků. Analyzovali jsme je. Jsou perfektně zachovalé a není na nich ani škrábnutí, což jak víte dělá objev mnohem důležitější. Konečně si totiž budeme moci prohlédnout předky a dozvíme se o nich mnohem víc. Jak zajisté víte, předkové zde žili v období před asi 400 lety. Tedy v období před velkou katastrofou. Nevíme co ji způsobilo, ale víme co následovalo. Všechen život na této planetě vyprchal. Předci však věděli, že katastrofa nastane, nicméně přes svou technickou vyspělost s tím nebyli schopni nic udělat. Z toho důvodu někteří předkové odjeli na svých mocných hvězdných lodích a někteří si vybudovali podzemní města, do kterých se ukryli. Bohužel, byli v krytech příliš dlouho na to, aby přežili pamětníci katastrofy a zachovali se pouze děti jejich dětí. Tyto však neměly téměř žádné potuchy o technologiích předků, protože v podmínkách krytů se nemohlo rozvíjet poznání a obtížně se uchovávalo i to staré. My jsme ty děti! My jsme potomci předků, kteří se ukryli aby zachránili náš rod! Veškeré pokročilé technologie zanikly spolu s předky, takže musíme vše znovu vynalézat. Bohužel si myslíme, že nám tyto nově nalezené kotouče mnoho nepomohou. Náš tým došel k závěru, že se jedná o obrazový záznam, který zachycuje kompletní historii předků datovanou od začátku mezihvězdného cestování. Tyto záznamy nám sice neposkytnou technologie, ale naučení o naší historii. A navíc nás mohou dovést k dalším nálezům jak archeologickým, tak i technologickým. Dozvíme se možná podle těchto záznamů, které technologie předkové zavrhli a které naopak zvítězily.
Nyní bych vás ovšem měl seznámit s tím, jak celý výzkum kotoučů probíhal a co jsme z něj vytěžili. Výzkum začal dnem nalezení kotoučů, což jak víte bylo dne 54. 7. roku 457 po katastrofě. Kotouče byly se vší opatrností převezeny do laboratoří výzkumu akademie věd. Zde byly vyčištěny, což byl výkon nadlidský, protože jakékoliv škrábnutí by mohlo znamenat znehodnocení kotouče navždy. Poté co byly vyčištěny, bylo rozhodnuto k jejich aktivaci. Aktivovali jsme terminál předků, který jsme extrahovali z jednoho z podzemních měst. Sehnat funkční terminál byl věřte úkol nelehký. V dnešní době existují na celém světě pouze čtyři funkční terminály předků, přestože nefunkčních je něco přes pět set. Nicméně technologie terminálů je zatím pro nás příliš pokročilá, takže ji nedokážeme opravit. Ale abych neodbočoval. Aktivovali jsme terminál a zasunuli do něj kotouč. Terminál okamžitě zareagoval a my mohli vidět poprvé v životě, skutečné předky!"
/během poslední věty to v napjatém sále zašumělo./
"byly to záznamy předků v podobě obrazu a zvuku. Bylo jich velmi mnoho. Bylo to úžasné! Na každém kotouči bezmála čtvrt dne záznamu!"
/přednášející, přestože vcelku vyrovnaný člověk byl zjevně velmi rozrušen, což bylo poznat i na stylu jeho řeči. Ostatně, který archeolog by nebyl, kdyby věděl, že zažil největší objev v soudobých dějinách svého lidu. Jeho řeč nabývala stále větších obrátek v popisu, co všechno na kotoučích viděl. V sále by slyšel špendlík spadnout. Po menší pauze, během které se trochu uklidnil, pokračoval v přednášení už vyrovnaným hlasem./
"Všechny záznamy jsme ještě neviděli, ale z těch které jsme viděli usuzujeme, že se jedná o historické záznamy předků, věnované období mezihvězdného cestování. Ze záznamů jsme byli schopni vyčíst také informace o velkém nepříteli. Máme za to, že onen velký nepřítel stojí za katastrofou, která se zde udála před 457 lety a která všechny předky zahubila. Tato teorie však není moc příjemná, vzhledem k faktu, že - pokud onen nepřítel nebyl poražen a katastrofu nezpůsobilo něco jiného - může se zde vrátit a zahubit i nás. Zatím se zde však neukázal, tak se musíme modlit, aby to tak zůstalo i nadále. Náš tým však stále prochází záznamy, takže vám snad brzy podáme k tématu detailnější informace. Nicméně. Zjistili jsme, že existuje někde na naší planetě zařízení, které bylo předky označováno jako Šapaj. Toto zařízení umožňovalo mezihvězdné cestování. Pokud by se nám podařilo jej nalézt, mohli bychom mezihvězdé cestování uskutečnit i my! Proto se na světovém archeologickém kongresu rozhodlo, věnovat zvláštní pozornost nalezení tohoto zařízení. Zůstává však otázka. „Jsme připraveni vstoupit do vesmíru?“ „Co když tam potkáme stejné nepřátele, jako naši předkové?“ „Nepřátele schopné nás zničit?“ Jak obstojíme, když ani předkové neobstáli? Jsou to však zatím pouze plané úvahy. Nejprve musíme Šapaj najít.
„Nicméně nyní bych přešel k tomu, co vás asi zajímá nejvíc. A sice ke kapitolám ze - zatím odhalených - dějin Předků. Jak zajisté víte, naši předkové byli mnohem pokročilejší než jsme my. V jejich světě neexistovaly války mezi předky samotnými. Jediné války tohoto typu o kterých víme, se odehrály před velkým časovým obdobím. Války, které předkové vedli, byly válkami na planetární úrovni, s nepřáteli kteří kradli lidská vědomí. Říkalo se jim Guldi. Máme strach, který téměř hraničí s jistotou, že Guldi nakonec naše předky zničili, při masivním útoku z Orbitu. Máme ovšem i naději, že přeci jen někteří z předků přežili. Předkové totiž zakládali města na jiných planetách, takže je možné, že na některé z planet je najdeme. Musíme ale první najít Šapaj. Podařilo se nám také zjistit jména několika měst. Jednalo se o slavná města jako Ateb, Sitlatann a i jiná další. Kéž by se někdy předkové vrátili ve svých slavných lodích a tím nám pomohli znovu dosáhnout jejich úrovně. Bohužel stále to zůstává pouze zbožným přáním. Musíme proto zjistit kde by se mohla Šapaj nacházet. Máme z kotoučů jisté indicie, nicméně musíme začít více pátrat. Naneštěstí jedna z možných lokalit je v současné době v držení Urtuinského národa a jak víte, jednání s nimi jsou na bodu mrazu.
Děkuji vám za pozornost"
Profesor se decentně uklonil, odstoupil ze stupínku a odešel za potlesku všech přítomných.
| Toto je spoiler!!!: |
| A na závěr jedno menší odhalení. Někteří z vás si toho možná všimli při čtení této povídky, někteří možná ne. Oběma skupinám lidí se musím omluvit, že jsem je na začátku trošku klamal. Tato povídka není o Tollánech, ale o nás lidech. A ona katastrofa která se odehrála, není nic jiného, než atomová válka, kterou si způsobili lidi sami bez vnějšího zásahu. No, a ony kotouče předků, nejsou nic jiného, než DVD s hvězdnou bránou, kterou archeologové postapokalyptického národa na planetě Ru’tai ( přesmyčka z Tau’ri) nalezla v jednom z protiatomových krytů. A jelikož neměla žádné jiné zdroje, přijala ji za oficiální historii. Tahle trochu netradiční povídka měla za účel poukázat na to, že není vše tak, jako se zdá a že mnoho věcí které z naší historie víme, může být omylem stejně podobným a stejně směšným, jako stanovení hvězdné brány, oficiální historií. |
