SG: Stargate: Portmolior - 14. díl!

noximo : cool dily jen tak dal tesim se uz na trojku:)

Najlepšia poviedka akú kedy som čítal z pera fanúšikov. "Noximo na hrad".

Na trojku si budete muset počkat. Zrovna totiž píšu mnohem zajímavější Otázky z konstrukce a údržby automobilu. Možná se do toho pustím večer, půlku už mám, snad to půjde rychle...

spike kree píše:

Dobrej díl, Jack jak má být, ale chybí mi tam Zelenka, aby utřel Rodnyho... jinak docela fajn, sem zvědavej na další díl, hlavně na ty nepř.........

Jo, kam se poděl Zelenka, vždyť je taky velký vědec!

noximo píše:

Rodney Mckay zrovna odmítal zmínit Smithovi o co jde, jen se nezapomněl zmínit že to objevil on.

Jinak taky pěkně napsaná povídka.
Nechť potkají Replikátory!

Po delší době je tu konečně třetí díl:

Stargate: Portmolior
Díl 3. – Prolog/Schůzka na nejvyšší úrovni.

Tyler si prohlížel Portmolior. Byl fascinován tím kusem technologie který Antikům pomohl až k osvícení. Obcházel ho kolem dokola a lehce se dotýkal hladkého povrchu Portmolioru.
- „Takže tahle věc vyrábí brány.“ Spíše konstatoval než by se ptal generál O´Neill.
- „Ano.“ Odpověděl mu Daniel Jackson.
- „Jak?”
- “No, je to překvapivě jednoduché,” jal se zasvětit ostatní doctor McKay. “Je to tak trošku jako péct dort. Sem do té rýhy se nalije tekutý naquadah a nechá se zaschnout. Poté ze špičky toho jehlanu začne energetický paprsek rovnat atomy v bráně aby byla schopná otevřít červí díru a přijímat energii. To je všechno. Portmolior sám určí svoji pozici ve vesmíru a zadá podle toho ty správné chevrony. Proto byl na lodi a ne někde v nějaké továrně.“
- „A funguje to?“
- „Samozřejmě že to funguje. Proč by nemělo?“ byl trošku dopálený nesmyslnou otázkou McKay.
- „Jen se ptám. Už jste to zkoušeli?“
- „Jestli jsme to zkoušeli? Asi takhle: Tahle planeta neměla vlastní hvězdnou bránu…“ Usmál se McKay.
Všichni se mimoděk otočili k bráně. Stála nenápadně na kopci a nic nenaznačovalo že je to první lidmi vyrobená hvězdná brána.
- „Takže tuhle jste dělali vy?“ Zeptal Tyler.
- „Jo.“ Odpověděl pyšně McKay.
- „A proč jste ji daly tak daleko?“
- „To byl nápad tady pana ať-vidí-nejprve-loď.“ Řekl Mckay a ukázal na plukovníka Shepparda.
- „No neříkejte že se vám ten pohled nelíbil?“ Jemně odsekl Plukovník.
- „A kdy jste to našli?“ Otázala se Sam.
- „Před dvěma dny.“ Opět odpověděl Mckay
- „A to jste to tak rychle uvedly do provozu?“ Byla ohromena Sam.
- „No, však mě znáte. Když se do něčeho dám tak mi netrvá dlouho na to přijít…“ Dmul se pýchou Atlantský astrofyzik. Po Sheppardově lehkém pokašlání ale doplnil: „A taky jsme našli manuál. Ale v něm jsme se dočetli pár zajímavých věcí. Za prvé: Už víme k čemu slouží devátý chevron.“
- „Opravdu? Povídejte.“ Byl nedočkavý Tyler.
- „Díky němu můžete mít na planetě více Hvězdných bran. Při kontaktu z jiné planety bude jedna z nich vždy dominantní ale při navázání spojení v rámci jedné planety stačí zadat svoji adresu, osmý chevron reprezentuje vaši bránu a devátý tu cílovou.“
- „A ty další věci?“
- „No vlastně je už jenom jedna.“
- „Ale je nejzajímavější…“ skočil mu do řeči plukovník Sheppard.
- „Když myslíš...“ vrhl na něj ostrý pohled. „Každopádně všimli jste si že brána měla zelený horizont událostí?“
Opět se všichni mimoděk ohlídli na bránu.
- „Ano. Antikové nejspíše používaly modrou barvu aby připomínala vodu. Když transportovaly obyčejné lidi bylo snazší přemluvit aby vstoupily do něčeho co znaly než aby procházely něčím co vypadalo jako brána do pekel.“
- „Já nechci bejt skeptik,“ přihlásil se opět o slovo Tyler. „Ale k čemu nám to bude? Přece jenom teď už máme vesmírný lodě, bran je spousta všude kam se podíváš; nebude stavět nový už přežitek? Přece jenom si myslím že budoucnost patří vesmírnejm lodím.“
- „Co to ten chlap plácá, proboha?“ Nechápal McKay jak někdo může hanět jeho výtvor.
- „Nikdy nebyl ve vesmíru,“ vysvětlovala Carterová. „Každopádně si myslím že pro to uplatnění najdeme. Ale pane,“ otočila se na generála O´Neilla. „Budeme o tom muset.“
- „Neříkejte to!“
- „Ale pane, podle smlouvy…“
- „Zatracená smlouva. Jednou si založíme alianci, půl roku na to, aniž by nám stačili jakkoliv pomoct, si válku vyhrajeme samy ale ještě teď se s nima budeme muset dělit o technologie. Mě to prostě nepřijde fér. Co oni nám daly?“
- „Třeba Kelowňané přišli na to jak stabilizovat naqadrii, pane.“
- „To už jsou tři roky Carterová, a navíc by na to nepřišli kdyby se tam neusadila skupina přeživších Tollánů. Myslím si že je zbytečně vyzbrojujeme.“
- „To je pravda ale musíme jim to říct. Navíc zbraňové technologie jim poskytujeme až poté co vyvineme účinnou ochranu. A výměna obyčejných vynálezů nás nemůže ohrozit, pane“
- „Carterová, mám vám připomínat mikrovlnku?“
- „Jakou mikrovlnku?“ zeptal se Tyler.
- „Tylere, opravdu by jsi měl číst staré reporty.“
- „Já vím, já vím Sam… Jakou mikrovlnku?“ Sam se podívala na generála. Jediným pokývnutím, jako by jí řekl: „Jen povídejte…“
- „Před několika lety jsme Serrakinům poskytli plány na mikrovlnou troubu. Za tři měsíce přišli s tím že na základě naší technologie vyvinuli fazerová děla… ale dodrželi smlouvu a podělili se s námi, pane.“
- „No dobře, no dobře. Tak jim to teda ukážeme. Ale nechci vidět co se stane až jednou oni něco neukáží nám…“
- „Když už jsme u toho. Doktorko Weirová, Asgardi nás požádaly o shromáždění kongresu na nejvyšší úrovni. Schůzka se bude konat za osm dní a vy opět povedete naši výpravu na Occursus. Původně jsem vám to chtěla sdělit až při vašem pravidelném ohlášení ale jak je vidno, určitě oceníte čas navíc aby jste sepsala hlášení. Myslím že bude dobré abych tu zůstala a pomohla vám s jeho přípravou.“

///
O OSM DNÍ POZDĚJI…
///


Tyler už čekal u brány když z Atlantis přicestovala Sam a doktorka Weirová. Obě již byly oblečené do diplomatických oděvů. Sam si sebou přinesla spoustu poznámek o Portmolioru, aby byla dokonale připravená na otázky ostatních členů Aliance. Doktorka Weirová vedla všechny pozemské delegace vyslané na summit na nejvyšší úrovni a nyní tomu nemělo být jinak.
- „Můžeme dámy?“
- „Jistě Tylere. Vytočte Occursus!“
- „Slyšela jsem že je to vaše první cesta na Occursus pane Smithi…“
- „Už je to tak, doktorko. I když popravdě bych se radši už konečně podíval na nějakou vesmírnou loď.“
- „Není to zas tak báječné…“
- „Opravdu?“
- „Ne, je to úžasné, když se přiblížíte k nějaké hvězdě nebo mlhovině, je to nepopsatelné.“
- „Sedmý symbol zapadl“
- „Ale nebojte Occursus se vám taky bude líbit.“ Řekla mu doktorka Weirová a prošla bránou.
Tyler a Sam jí následovali.
Tylera oslnil rozdíl mezi tmavou místností s bránou a nádherně osvětlenou síní Occursusu. Když se mu zrak vrátil, oněměl úžasem. Velká uvítací hala zářila zlatavými odstíny. Strop měl tvar mušle, přičemž brána byla vsazena do stěny na jeho širší stěně. Přímo za bránou bylo okno skrz které síň oslňovaly sluneční paprsky tropické planety.
Uprostřed byla fontána s jezírkem. Uprostřed něj stál hologram mladé ženy.
- „Vítejte, velvyslanci Země, na Occorsu. Nechť je vaše cesta dlážděna úspěchy a vaše dohody jsou spravedlivé. Před vámi již dorazily velvyslanci Orbánu, Eurondy a Kelowny– rozděleni vzdálenostmi, sjednoceni myšlením.“
- „Rozděleni vzdálenostmi, sjednoceni myšlením? Co to znamená Sam?“
- „To je motto naší Aliance. Znamená to že i když jsme každý z jiného světa s jinými zvyky, musíme mít společný cíl, Tylere“
- „Mír v Galaxii?“
- „Samozřejmě, co jiného?“
- „Nenechte se však zmýlit, pane Smithi. Mír galaxie se upevňuje na jejím největším bojišti…“
- „No když myslíte, doktorko Weirová. Ale proč se to jmenuje jenom Aliance?“
- „Oficiální název je Aliance technicky vyspělých ras a kultur Mléčné dráhy za účelem vzájemné ochrany a technologické výměny ustanovená Dakarskými dokumenty. Ale zkracuje se to na Aliance.“
- „Ou, to se ani nedivím. Jak jste něco tak složitého mohli vymyslet?“
- „Taky trvalo čtyři týdny než jsme se na něm shodli. Mnoho vyslanců to psychicky odneslo. Víte já jsem trénovaná ze Spojených národů ale ostatní členové Aliance jsou víceméně monokulturní a nic takového nemají.“
- „Proč se k vám nepřidali Jaffové?“
- „Když jsme oslovovali potenciální partnery tak odmítli s tím že Dakara je svým způsobem taky aliance Jaffských světů a že najít společný hlas by pro ně bylo těžké. Alespoň nám nabídly že naše schůzky se mohou odehrávat na jejich půdě, dokud nedostavíme toto centrum.“
Náhle se začala vytáčet brána. Když zapadl poslední chevron, celá hala potemněla. Dopadalo sem pouze slabě modré světlo z brány, zato však na speciálně upraveném stropě odlesky vyvolávaly dojem stovek hvězd.
Jak náhle se tato pěkná scenérie zjevila tak rychle, s posledním příchozím zmizela.
- „Vítejte, velvyslanci Serrakinu…“ spustil opět hologram. Skupinka ze Země mu, ani novým příchozím, nevěnovala pozornost a šla dál poměrně malou chodbou s několika průchody po stranách. Každý vedl do jakési představovací místnosti jednotlivých členů aliance.

Poslední částí budovy byla jednací síň. Šest stolů po několika židlích bylo vyvedeno do podkovy. Po pravé straně usedaly národy Eurondy, Optricu a Serrakinu. Po levé pak národy Země, Kelowny, Orbánu Na jejích koncích bylo kousek dál po jednom dalším stole. Jednalo-li se o závažnější věci, které se týkají celé galaxie, byly přizváni Jaffové nebo Asgardi. Dnes měli být oba stoly obsazeny, protože Asgardi požádaly i o přítomnost Jaffských zástupců.

Když přišli do konferenční místnosti s každým se formálně pozdravily. Zůstaly u Jonase Quinna, který tu působil jako velvyslanec Kelowny.
- „Generále Carterová, doktorko Weirová, vítám vás, a vás neznám. Mé jméno je Jonáš Quinn.“
- „Tyler Smith… Aspoň mi to teda tvrdí…“
- „Pěkné… tak co nám chtějí Asgardi?“
- „Ve skutečnosti nevíme…“
- „Ale no tak, doktorko Weirová… že by se s vámi Asgardi neporadily jako s prvními?“
- „Skutečně ne… nicméně máme něco co by jejich překvapení mohlo trumfnout…“ Usmála se a poklepala na svůj diplomatický kufřík.
- „Opravdu? A co chystáte?“
- „Nebuďte netrpělivý, pane Quinne. Vše se včas dozvíte.“
- „Tak to vypadá že dnes tu bude veselo..“
- „Copak jindy není?“ Zeptal se Tyler.

Mezitím dorazily i zbylí členové Aliance, stejně tak Jaffové. Všichni zaujaly své místo a čekali na Asgardy.
Když se konečně vytočila brána vyšel z ní pouze Thor, nejvyšší velitel Asgardské flotily.
Opět se všemi pozdravil a zaujal své místo.
Doktorka Weirová vstala a jako služebně nejstarší vyslankyně zahájila schůzi.
- „Vítám vás tu, členové Aliance. Dnes zde přivítejme i Jaffské a Asgardské velvyslance. Sešli jsme se zde na popud Asgardů. Než jejich zástupci přenechám slovo, chtěla bych přidat do programu jednání vědecký objev. Nereplikovatelný, nezbraňový.
- „Stejně tak by jsme chtěli učinit mi.“ Ozval se Optický velvyslanec. „Replikovatelný, nezbraňový. Děkuji.“
- „Nikdo další? Dobrá. Myslím že tedy můžeme předat slovo Asgardskému velvyslanci.“
- „Děkuji doktorko Weirová.“ Odpověděl Thor a přešel k řečnickému pultu.
- „Opět vás zdravým, jménem celého Asgardského národa, a děkuji že jste umožnily tuto schůzku v tak krátkém čase… Věc se má totiž tak, že potřebujeme vaši pomoc. Jak jistě víte, náš druh se replikuje klonováním…“ Všichni na něj upřeně hleděli. Nestávalo se moc často že by je Asgardi žádali o pomoc, o to míň když si kvůli tomu vyžádaly zvláštní schůzku.
- „Proto se už náš genetický kód přirozenou cestou nevyvíjí a dosáhly jsme tak už finální úrovně.“ Thor mluvil klidně a nevzrušeně, tak jak mu bylo podobné.
- „Bohužel nyní nás napadla zhoubná nákaza. Tisíce členů naší rasy umírají zatímco mluvíme.“
- „Panebože, zkusily jste s tím něco udělat? Nějakou protilátku nebo podobně?“ Zeptala se Sam
- „Je to celkem běžná nemoc. Bohužel, jelikož se naše těla nevyvíjejí, nemoc brzy zmutovala do odolné podoby kdy si sní naše organizmy již nedovedly poradit. Nasadily jsme umělé léky. Nemoc ale pokaždé zmutovala do nové podoby. Bylo nutné vyvinout nový lék a takhle pořád dokola po více než padesát let. Věděli jsme že jednou již nebude existovat žádná další léková alternativa, a vir se stane stoprocentně imunním a velmi nebezpečným. Tak jako se to stalo Antikům, když se přestali před povznesením vyvíjet, a tak jako se to jednoho dne stane vám.
Klonováním jsme si uzavřeli cestu k fyzickému dosažení povznesení. Další etapy evoluce tak musíme dosáhnout jiným způsobem. Paměť mrtvých můžeme zkopírovat do počítače, ale již tak chudý genom, který v sobě nosíme, ne. Šance že se nám jednou povede znovu nastartovat naši evoluci tím správným směrem se tak snižuje s každým mrtvím.“
- „A co my pro vás můžeme udělat?“
- „Tento plán vznikl již před více než čtyřiceti lety. Proto jsme se tak zajímaly o dění v této galaxii. O boj proti Goa´uldské nadvládě a jiných nebezpečí. Chystali jsme si ji jako azyl pro přeživší a nenakažené. Žádáme vás proto o povolení zůstat ve vaší galaxii, o poskytnutí lodí k přepravě přeživších a o pomoc s výstavbou infrastruktury na našich nových domovech. Také by jsme vás chtěli později požádat o přijetí do Aliance. Rádi se podělíme o veškeré naše technologie s vámi.“
- „No to je poněkud nečekané přání. Je nám líto vašich ztrát. Za Zemi vám mohu slíbit že vám pomůžeme všemi dostupnými loděmi k přesunu vašeho obyvatelstva a také že vám pomůžeme s výběrem vhodných planet k osídlení.“
- „Děkuji doktorko Weirová. Nicméně vhodné planety již byly vybrány.“
- „Dobrá. Hlasujme tedy o povolení přemístění nenakažených Asgardů do naší galaxie.“
Všichni byly pro, pouze Orbánci měli dotaz:
- „Můžeme si být jisti že tu nemoc nezavlečete sem?“
- „Výběr nenakažených musí být perfektní jinak by náš plán selhal. A i kdyby se sem přeci jenom dostala, vaše těla by si s ní velmi snadno poradila.“
- „Co se stane s ostatními Asgardy, kteří zůstanou ve vaší Galaxii?“
- „Povedou své životy dál tak jak byly zvyklí. Až zemřou, bude jejich mysl uložena a poslána sem. Zde bude vložena do nového, zdravého těla.“
- „A nebude se tato situace jednou opakovat?“
- „Bude. Toto je již pošesté, co musíme naši civilizaci přesunout. Dosud jsme to dělali v rámci naší galaxie, bohužel to už není možné.“
- „Jakto? Copak po vymření nakažených není místo opět bezpečné?“
- „Nikoliv, plyny unikající v rozkládajících se těl v sobě obsahují zhoubné látky. Ty ve vzduchu mohou přetrvat několik tisíc let.“
- „Dobrá, ještě nějaké dotazy? Ne? V tom případě mohu návrh prohlásit za přijatý. Asgardi se mohou přesunout do naší galaxie. Každý z členů jim může nabídnout své lodě k dispozici.
Ostatní témata se mohou zdát zbytečná vedle toho co jsme se právě dozvěděli. Nicméně pokračujme dále… Teď je na programu náš objev. Prosím generála Carterovou aby nám oněm něco pověděla.“
Sam vstala a šla k pultu. Bylo těžké mluvit po tak závažném tématu. Ve skrytu duše ji i trochu štvalo že Portmolior nebude tím co si budou všichni z této schůze pamatovat.
Když přistoupila k pultu, vložila záznamové zařízení do mechaniky. Uprostřed sálu se zobrazila trojrozměrná reprodukce Portmolioru v třetinové velikosti. Točila se kolem své osy tak aby si ji každý mohl prohlédnout.
- „Dámy a pánové. Představuji vám Portmolior.“
Všichni na něj koukali víceméně beze zájmu, jen Thor povytáhnul obočí tak jak to umí jen on.
- „Je přibližně 8 metrů vysoký a váží okolo 4 tun. Jistě jste si všimli Antických nápisů i jejich typického designu. Našli jsme ho na havarované Antické lodi jménem Meliunctio neboli Lepší spojení. To co ho dělá speciálním není jeho původ ale jeho funkce – vyrábí Hvězdné brány.“
Teď měla bezmeznou pozornost všech. Zkušenější vyjednávači, kterých bylo na schůzce na nejvyšší úrovni většina, začali zpozorňovat již při zmínce o Anticích; ostatní se na překvapení nemohli připravit.
- „Byl použit při kolonizaci Pegasu a tak vyrábí brány druhé generace, při jejich tvorbě používá tekutý naquadah jehož atomovou mřížku upravuje tak aby získal potřebné vlastnosti.“
Následovalo několik minut technických řečí, které musela za poslední týden dostat z doktora McKaye. Ten totiž zastával názor že když jí nic nepoví nebude jiného východiska než že o Portmolioru bude přednášet on.
- „… nicméně, pravda je taková že nevíme jak ho využít. Na světy se kterými jsme potřebovali rychlý kontakt jsme již přenesli brány z opuštěních světů.“
- „Uvažovali jste již o kolonizaci jiné galaxie?“ Zeptal se Thor.
- „Ano napadlo nás to. Jen nevíme kterou máme prozkoumat.“
- „Pokud se nemýlím je vaše technologie založená na Aschenské a ta je závislá na indresiu.“
- „Ano to je pravda. Bohužel se nevyskytuje nikde jinde než na Aschenských planetách.“
- „Ani tam se původně nevyskytovalo. Jediné známé místo kde se přírodně vyskytuje je Phoenixova galaxie.“
- „Ale ta je třikrát dále než Pegasus. Jak se tam mohli dostat?“
- „Aschenské solární systém je na kraji galaxie přivráceném k Phoenixu. Je možné že asteroid s obsahem indresia se mohl například vlivem výbuchu supernovy dostat z gravitačního vlivu své galaxie a náhodou, k obrovskému štěstí Aschenů přistát na jedné z jejich planet.“
- „To by byla velká náhoda.“
- „To vskutku ano. Nicméně to nemění nic na faktu že Phoenixova galaxie je na indresium bohatá. Propojení s naší galaxií by pro vás mohlo být velice výhodné.“
- „Jenže energie nutná k takovému spojení musí být ohromná. Kdoví jestli se nám povede vůbec vytvořit červí díru.“
- „Předpokládám že Keownská naqadrie by mohla být správnou cestou.“
- „Samozřejmě vám naqadrii z našich zásob poskytneme,“ pronesl Kelownský velvyslanec Jonas Quinn. „Možnost že nám Země může poskytnout neomezeně indresia je lákavá.“
- „Pokud se Země vydá do Phoenixu bude Orbána požadovat své zástupce v expedici.“
- „Euronda také. Jediné co brání zemi v technologické hegemonii je právě nedostatek indresia. Pokud by ho měla neomezeně, zvrátilo by to rovnováhu sil v Alianci.“
- „Pane Ealdile, Země se vždy o své objevy podělila.“
- „O své objevy jistě, doktorko Weirová. Jenže nám poskytujete málo indresia abychom vaše objevy vůbec mohli využít.“
- „Nemusíte se obávat. Budeme se řídit dohodou.“
- „Přesto bych rád viděl naše lidi na palubě.“
- „Dobrá, váš návrh bude přednesen našim vůdcům. Myslím že toto téma můžeme uzavřít. Teď je na programu objev Optriky…“

Po projevu Optického zástupce o lepším využívání energie při tvorbě štítů. Poté schůzka skončila a všichni odcházely poreferovat o dnešních správách představitelům svých planet.
Thor ještě před odchodem odchytl Sam.
- „Chtěl bych vám pogratulovat k vašemu nálezu.“
- „Mě zase mrzí vaše situace.“
- „S tím se netrapte. Víte že smrt pro nás má pramalý význam.“
- „Jistě, to máte pravdu. Pokud chcete můžeme vaše planety obsadit více branami. Teď to není problém“
- „To by jste vážně udělaly?“
- „Jistě, proč ne?“
- „Víte, dostat od Antiků bránu byla ta největší pocta kterou mohli projevit. Proto máme brány jen na našich hlavních planetách. Kdybychom nějakou vzali z jejich sítě považovali by to za akt války.“
- „Tak vám prokážeme úctu kolikrát budete chtít.“
- „Byly by jsme vám velmi vděčni. Myslím že jste opravdu dosáhly svého potenciálu.“
- „Vždyť jenom přebíráme technologie jiných ras…“
- „Stejně jako Antikové a ostatně i my. Před námi tu byly jiné, dávno zapomenuté, rasy na vysokém stupni technologie. Vždy tu byla éra nějaké dominantní rasy. Myslím že nyní je řada na vás…“


Později podávala Sam a doktorka Weirová hlášení generálu O´Neillovi.
- „Takže Phoenix říkáte.“
- „Nejprve ale budeme muset otestovat naquadriovou bránu. Jestli se budeme vůbec moct spojit.
- „A jen dva chtěli abychom je vzali sebou?“
- „Ano pane. Orbána a Euronda.“
- „No to je ještě dobrý. Čekal jsem jich víc.“
- „Tak jaký je váš názor?“
- „No, vypadá to že budeme muset udělat nové nášivky…“

Enjoy!

Skvělý díl, doufám že bude velet Oniell!!

Skvělí
Už se těšim na další díl

Pokračovať a pokračovať a pokračovať... prosím!

Pěkný
Připojuji se k čekatelům na další díl : ))

moc pěkný asi začnu taky něco sepisovat,už bych měl námět,tak to zkusím

Dalsi dil

Fakt dobry... je to dost poutave, to je hlavni... A nove technologie a galaxie lakaji..! Jen tak dal!!! Tohle by se melo i zfilmovat, protoze kdyz to ctu tak uplne vidim O'Neilla jak vypousti ty svoje sarkasticke poznamky... Takze: Diky a dal!

Moc pěkná povídka, dobrý nápad a pěkně napsané rozhovory:-)
Nicméně si neodpustím malou technickou poznámku, asi mě za to nebudete mít rádi, ale je tam strašně moc gramatických chyb. Ale děsně.... . Zkrátka, já si myslím, že když se člověk někde veřejně písemně projevuje, měl by se snažit psát bez chyb a když si není jist, tak se může zeptat, nebo to dát přečíst někomu, kdo mu ty chyby opraví. Je to jeho vizitka... svědčí o určité úrovni pisatele, a argumenty typu ... vždyť je to jen na internetu a na fóru a že je to jedno ... blablabla... tak ty neberu. Představte si, že by články v novinách vycházely s chybami ... no, možná to někoho tak nebere, ale mě jo:-)

No, omlouvám se za kritiku ... neukamenujte mě.

Nicméně se těším na další pokračování...

Naprosto skvele... Jestli chces muzu pomoct s gramatikou.

Já vím že to není omluva ale píšu to hlavně v noci a to se mi pak už nechce to po sobě číst Pokud to chce někdo po mě opravit, budu jen rád, pošlete mi to přes PM, kdyžtak se zvýrazněnejma chybama, abych se jim propříště vyvaroval...