StarGate Genesis: S02E04 – Časy se mění

[Marks]

Děkuji

Je šance že něco nového přibude prosím?

hmm mrtvo po pesine
tez netrpelive vyhlizim novy dil

[Marks]

Půlka dalšího dílu je napsaná, bohužel, jelikož mám teď nové zaměstnání, tak jsem zaneprázdněna na 100%. O velkých prázdninách se na to podívám Hold my učitelé čekáme na to volno Ale nemusíte se bát, myslím na vás

no uz se nemohu dockat

[Marks]

pal píše:

no uz se nemohu dockat

Já taky Budu přitom totiž psát i Bakalářku

[Marks]

Omlouvám se za dlouhé čekání. Neměla jsem čas, jelikož vysoká měla přednost. Teď, když už mám bakaláře za sebou, jsem se rozhodla trochu oprášit psaní a vrátit se k němu zpátky. Pěkné počtení přeji
PS: Možná očekávejte nějaký ten speciálek na Vánoce

4.díl – Časy se mění

Galaxie Kaliam
Olymp, 20.března, 14:00
Emma spolu s rodiči se nacházeli opět na Olympu. Jen v tuto chvíli byla sama, rodiče byli v místní knihovně, kde hovořili s doktory Weirovou, Zelenkou a Jacksonem, kteří se stále nacházeli v Kaliamu. Emma už delší dobu přemýšlela, že by se ráda podívala nějak na cizí neobydlenou planetu s krásnou přírodou. Hlavní pro ni bylo, aby šla sama a nikdo o tom nevěděl, jelikož když to zkoušela poprvé, rodiče jí to oprávněně zakázali, jelikož by toho Engarové mohli zneužít a zaútočit. Čekala tak na správnou chvíli, kdy její rodičové budou z dohledu, aby mohla jít pryč. Při odchodu z hotelu řekla stráži, že jde navštívit kamarádku, a pomalu si to namířila do centra města. Jenže hned poté, co byl vzduch čistý a nikde nikdo, změnila směr a rychle se vydala k bráně. Jelikož v současné době byla brána deaktivována, výhoda těchto bran, nikdo ji nehlídal. Když je brána deaktivována, nikdo zvenčí se tam dostat nemohl. Jen, co Emma vytáhla z kapsy papír s najitou adresou v archívu, aktivovala bránu a zadala na ovládacím panelu souřadnice. Poté, co se vytvořila stabilní červí díra, vešla do brány. Hned na to se brána opět deaktivovala. Nikdo tak nemohl poznat, že před chvílí byla použita. Pár vteřin po deaktivaci procházeli kolem brány strážní, kteří jen tama náhodně procházeli. Šli z ranní směny domů, aby si odpočinuli a něco snědli.
„Měj se,“ rozloučili se strážní a každý se vydal na jinou stranu.

Mléčná dráha
Hyperprostor, Hammond, 16:00
Poté, co Hammond opustil planetu Q3R-911, Sam studovala veškerá stažená data na jádru. Data, která v současné době prohlížela, byla tak fascinující, že zapomínala na běžné činnosti. Seděla u počítače a četla jednu stránku za druhou. V dalším čtení jí zastavilo kručení v bříšku. Ostatní věci mohla snadno vypustit z hlavy, hlad už vypustit neuměla. Vstala od stolu, vypnula počítač a zamířila do jídelny, která se nacházela o dvě patra níže. V současné době se tam nacházela většina vyšších důstojníků, jelikož byli před chvílí vystřídáni druhou směnou. Při příchodu Sam se důstojníci posunuli a uvolnili pro ni místo, aby se k nim mohla připojit.
„Generále, vidím, že jste neodolala novince,“ řekla major Laura Cadmanová, která zrovna pila pivo, když nebyla spolu s ostatními kolegy ve službě.
„Kdo tu soutěž vůbec vyhrál?“ zajímalo Sam. Všichni sedící kolem stolu pohlédli na Cadmanovou, která vítězně zajásala.
„Gratuluji, Cadmanová.“
„Děkuji, generále. Doufám, že Vám bude chutnat.“ Sam po prvním soustu uspokojila svou chuť k jídlu.
„Velice chutné.“ Laura byla spokojená a spolu s ostatními pokračovala s pitím piva a pojídání dezertu.

Galaxie Kaliam
A3K-024, 16:30
Poté, co Emma vyšla z brány, hlasitě zajásala. Nikdy v životě se nedostala na cizí planetu bez doprovodu. Jelikož na této planetě byla poprvé, moc se od brány nevzdalovala. Mohlo by se stát, že by se ztratila, a pak by s tíží hledala cestu zpátky. Jen, co párkrát poskočila v trávě, aktivovala se brána.
„Sakra. Zase budu mít zaracha,“ zakňučela. Po vytvoření červí díry očekávala, že z brány vyjdou její rodiče s doprovodem strážců, ale opak byl pravdou. Jen co zpozorovala Engary, dala se na útěk.
„Sakra… Sakra… SAKRA!“ Utíkala, co nejrychleji uměla. Znovu nechtěla být chycena a opět mučena. Čtyř členná skupina Engarů, která prošla bránou, zahlédla utíkající děvče směrem od nich. Okamžitě se rozeběhli a běželi za ní. Z dálky nepoznali, kdo to může být, ale tušili, že to bude někdo, kdo se s nimi nechce setkat.

Olymp, 16:45
Poté, co Kevin s Karinou nechali doktory hrabat se v antické databázi, vyrazili k transportnímu terminálu, který je přenesl k recepci do hotelu. Když turbo výtahem vyjeli do desátého patra, vystoupili a digitálními hodinkami na rukou si otevřeli dveře do pokoje. Když vstoupili, zjistili, že Emma zmizela. Zkontrolovali všechny pokoje, než zalarmovali hlídače, kteří věděli o kroku každého na planetě.

Jen co se objevili v centrální místnosti hlídačů, zjistili, že hlídači nakonec nevědí o každém. Emma se nenacházela na planetě.
„COŽE?! Jaktože tu není?!“ zakřičela Karina.
„Zobrazte kamery u brány a posuňte čas, kdy jsme odcházeli z hotelu,“ Kevina napadlo, co mohla Emma provést. Karina strachy pohlédla na Kevina, který jí pověděl: „Pamatuješ si, když se nás ptala, jestli ji povolíme jít samotnou na cizí planetu bez doprovodu?“ Karina kývla hlavou.
„Tak myslím, že využila toho, že jsme odešli pryč a ona zůstala sama.“ Jen, co se na obrazovce zobrazil záznam kamery z doby, když oba odcházeli z hotelu, poukázal rukou na obrazovku, kde se zrovna objevila Emma.
„Zvětšete rozlišení a přibližte mi panel. Chci vědět, kam šla.“

A3K-024, 17:00
Emma byla ze všech stran obklíčena. Když Engarové zjistili, koho chytili, jeden ze čtyř opustil skupinu a vyrazil k bráně.
„Nikam nepůjdeš.“ U Engarů se objevila neznámá žena. Na sobě měla černé kamaše s černou mikinou a kapucí na hlavě. Než cokoliv stihli udělat, během několika vteřin se postarala o všechny čtyři Engary. Po jejich zabití hlasitě povzdychla a sundala si kapuci. Poté se otočila k Emmě a zeptala se: „V pořádku?“ Emma kývla hlavou, že je.
„Tak půjdeme domů. Určitě sem přijdou další, když se ti čtyři neohlásí.“ Emma souhlasně kývla několikrát po sobě hlavou a chytla se neznámé ženy za ruku. Jelikož se obě nacházely několik kilometrů od brány, neznámá žena se rozhodla, že použije své schopnosti a teleportují se přímo k bráně. Jen co se objevili u zadávacího panelu, začala žena zadávat adresu Olympu.
„Předpokládám, že tam jsou všichni, mám pravdu?“
„Ano,“ odpověděla Emma a po vytvoření červí díry obě vešly do brány.

Olymp, 17:45
Poté, co Kevin s Karinou zjistili adresu, kam jejich dcera odešla, rychle se vydali k bráně. Cestou k ní, spatřila Emma své rodiče, na které zakřičela: „Mami, tati!“ Jen co Kevin s Karinou zahlédli neznámou ženu stát u jejich dcery, zmizela. Všichni běželi k sobě tak rychle, jak jen to jejich nohy dovolily. Karina okamžitě obejmula Emmu a zkontrolovala, zda-li jí nic není. Když zjistila, že je zcela v pořádku, přišlo na řadu křičení.
„Omlouvám se, mami, už se to nikdy nestane. Slibuji,“ řekla smutně Emma.
„Nic neslibuj, když víš, že to stejně porušíš. Tohle máš po tátovi.“ Karina pohlédla na Kevina, který pokynul rameny a dřepl si k Emmě se slovy: „Kdo byla ta neznámá žena?“
„Něco bych vám měla říci, jen prosím, žádné křičení, mami.“

O pár minut později
„COŽE?!“ vykřikla Karina. Emma i s Kevinem si prošťárali uši, málem jim z Karininého řevu praskly bubínky.
„Když se u mě objevili Engaři, všechny čtyři zabila pouhým mávnutím ruky. Byla úžasná. Pak nás přenesla k bráně a zadala adresu sem do Olympu.“ Kevin se na chvíli zarazil. Podíval se na bránu, pak na Emmu a nakonec na Karin.
„Běžte do pokoje, pak za vámi přijdu. Něco si musím ověřit,“ jen co to Kevin dopověděl, zmizel z jejich dohledu.

Minawara spolu s Fanradem a Kevinem stáli u záznamu z kamer, ze kterých je patrné vidět tvář neznámé ženy.
„To není možné,“ řekla Minawara.
„Ty ji znáš?“ zeptal se Kevin.
„Ano, znám.“
„Kdo je to?“ Chvíli to trvalo, Minawařina tvář zcela strachy zrudla. Těžce se jí začalo dýchat, než odpověděla: „Ta cizí žena je má dvacetiletá dcera Thea, kterou Engaři unesli hned po jejím narození,“ chvíli pomlčela, než dodala: „Ona žije a byla tady.“ Minawara po dopovězení se zhroutila směrem na Fanrada, který stál vedle ní.
„Její dcera?“ dřepl k Fanradovi a Minawaře, která ležela v bezvědomí na zemi.
„Je to dlouhý příběh, o kterém jsme doposud věděli jen my dva,“ odpověděl Fanrad a pohlédl na Minawaru.
„Vezmeme ji do jejího pokoje,“ navrhl Kevin a pomohl Fanradovi ji podepřít. Poté všichni tři zmizeli. Strážný, který tomu celou dobu přihlížel, napsal nouzovou zprávu Genesis. Usoudil, že by bylo vhodné, aby o tom věděla i ona.

O hodinu později
Kevin s Fanradem seděli u Minawary, která ležela v posteli. Když oba zaslechli zaklepání na dveřích, tušili, kdo za nimi stojí. Kevin vstal z židle a šel jí otevřít dveře. Měl pravdu, za nimi stála Genesis. Když viděla ležící Minawaru, podívala se na oba dva a zeptala se jich: „Jak dlouho už je v bezvědomí?“
„Hodinu a pár minut,“ odpověděl Kevin. Všichni tři se podívali na Minawaru, když se zavrtěla. Krátce zakňučela a poté otevřela oči. Po zjištění, že v pokoji není sama, povzdychla a pomalu se posadila.
„Dcera?“ Genesis šla přímo k věci.
„Před jednadvaceti lety jsem byla zoufalá. Každý něco řešil, bavil se s ostatními a já se cítila osamocena. S někým jsem se dlouhou dobu setkávala, a tak jsem si řekla, že by nebylo špatné mít dalšího potomka. Tenkrát jsme tolik spolu nebyli, nemohla jsi poznat, že jsem těhotná. Byla jsem skryta na cizí planetě, kde jsem i Theu porodila. Jenže z nepochopitelných důvodů se to nějak dozvěděli Engarové. Když jsem měla kontrakce, utíkala jsem před nimi. Zalezla jsem do jeskyně, kde jsem Theu přivedla na svět. Věděla jsem, že po porodu nebudu boje schopná, a když mě naleznou, seberou mi Theu. Proto jsem hned po porodu do They vložila pojistku, která omezovala její schopnosti. To však platilo jen do doby, než jí bylo deset let. Její schopnosti se již projevily a podle záznamu kamer je umí ovládat bravurně.“ Minawara se poté otočila ke všem třem zády a opět si lehla do postele. Chtěla být sama. Fanrad i Kevin odešli, ale Genesis tam s ní zůstala. Obešla postel a dřepla si k ní se slovy: „Omlouvám se.“ Bylo to poprvé, co viděla Minawaru brečet.

O patnáct minut později
Bylo pozdě večer, kdy se Kevin vrátil do pokoje a viděl, jak Emma s Karinou spí společně v posteli. Přišel k oběma, políbil je na čelo a šel se umýt. To, co se dozvěděl, nezamávalo jen s Minawarou, ale i s ním. Jemu stačilo jen chvilku přijít o Emmu, ale Minawara je bez ní celých dvacet let. Ve sprše při tekoucí vodě si sedl na zem a opřel se o vyhřáté kachličky. Čím více přemýšlel o Engarech, tím více, se chtěl vrátit na Zemi a na to celé tady zapomenout. Chtěl pokračovat tam, kde jeho život začal, na Zemi. Dalších pár minut tam seděl, než mu dala sprcha najevo, že má z ní vylézt. Začala mu téci studená voda. Vylezl ze sprchy, oblékl se do pyžama a vyrazil do ložnice. Místo však do postele, vstoupil na balkón, odkud pozoroval světla, která se postupně zhasínala.

Galaxie Pegasus
Prázdný prostor, 21. března, 7:00
Dva wraithské úly se třemi křižníky se nacházely v prázdném prostoru. Zrovna se chystali na hyperprostorový skok, když se téměř na jejich dosah objevili dvě klipritské lodě. Než wraithské lodě stihly jakkoliv zareagovat, bylo pozdě. Lodě Klipritů po nich vypálily několik střel, které wraithské lodě ochromily a následně zničily. Největší hrozbou této galaxie nejsou Wraithi, nebo zničení Replikátoři, ale Klipriti. Ti, kteří přiletí a okamžitě zničí vše, co jim stojí v cestě.

I2A-603, 9:00
John spolu se svým týmem po dlouhé vyrazili na planetu, která byla z části téměř zničena. Všude kolem brány se povalovaly trosky, které patřily buď wraithským šipkám nebo zbořených budov. Po chvilkové chůzi potkali Todda, který stále vypadal stejně od jejich posledního setkání. Všichni na něho mířili zbraněmi. Když však zjistili, že on žádné s sebou nemá, sklonili je dolů.
„Todde, dlouho jsme se neviděli,“ ozval se první John.
„Je to dlouhá doba, Johne Shepparde.“
„Co se tu stalo?“ zeptal se McKay.
„To, co tu vidíte, způsobili naši noví nepřátelé. Myslím, že je nazýváte Klipriti. Jsou to ohavné stvůry, napůl stroje, napůl lidi.“
„Ano, to jsou oni,“ potvrdil John a podíval se na zbytek týmu.
„Vyhladili zde všechny, co tu žili. Když jsem sem přišel, všichni byli mrtví a po Klipritech ani stopa. Předpokládám, že jste se s nimi již setkali, Johne Shepparde.“
„Ano, setkali.“

Adolia, Atlantis, 10:30
Brána mezi Atlantidou a I2A-603 byla aktivní. Martina stála u komunikačního panelu, kde jí zrovna John objasňoval situaci.
„Všichni jsou mrtví?“
„Všichni. Když jsme sem přišli, objevili jsme tu Todda, který na planetu přišel po útoku Klipritů.“
„Má Todd o nich nějaké informace, které by nám pomohli je lokalizovat?“
„Bohužel. Všichni jsme na tom stejně. Nikdo neví, kam míří, nebo kde právě jsou.“
„Zjistěte, co nejvíce to půjde. Zavolám na Zemi, ať se připraví.“
„Martino?“
„Ano?“
„Nechci se přiklánět k nejhoršímu scénáři, ale jejich útoky jsou horší než ty replikátorský. Pokud budou takto pokračovat, vyhladí celý život v této galaxii, stejně tak, jak to udělali v jejich realitě.“