The Shields Epilog vydán (8.12.2016)

#12 Epilog

Trvalo více než půl roku, než celá planeta padla. Helykané bojovali statečně, ale bez svého generála se s odolností Avalonu nemohli rovnat. To se však našich hrdinů už netýkalo. Každý ve Městě přítomný muž, žena i dítě byli s okamžitou platností uvolněni ze služby. Nikdo od nich neočekával víc, než co do teď dokázali.
Samozřejmě byli tací, kteří v boji pokračovali. Jmenovitě plukovníci Orian a Porter, pro které to bylo více než jen planeta. Narodili se tady, byl to jejich domov a v žádném případě nehodlali odpočívat, dokud bude na jejich půdě jediná nepřátelská noha. Optima zmizela téměř okamžitě a než obléhání planety skončilo, vystřídali další čtyři bojiště.
Byl to ten samý půlrok, během kterého byla obnovena komunikace a pravidelné zásobování z Impéria. Tři největší korporace prakticky okamžitě vyslaly své stavební flotily s úkolem obnovit infrastrukturu, jedna z mnoha třípísmenných agentur poslala loď pro Anguse a jeho posádku, a Bílé Lodě byly vyslány pro ty, kteří se narodili v obležení, disponovali F-silami a nebyli správně trénováni Řádem.
Maršál v doprovodu Wese a Kali, která si odnášela o pár jizev navíc, nastupoval do výsadkového člunu, když je doběhl jeho skaut v doprovodu Infyho a Ary. Coren překvapil pravděpodobně všechny přítomné a na chvíli poodhalil svůj metaforický plášť záhad a ponurosti. Donutil maršála, ať sebou vezme Boa. Jestli v chlapci něco viděl a splní se mu tak sen, nebo mu ho jen bylo líto… Těžko říct.
Kayden měla být pohřbena na Avalonu, jako součást hrobky Davisů v královských zahradách. Christopher by dal cokoliv za to mít ji ‚u sebe,‘ ale nakonec se rozhodl jinak a v hloubi duše věděl, že by s tím souhlasila.

A tak se stalo, že když po téměř deseti měsících od proražení blokády dorazily lodě Řádu na orbitu, mohla Emily ještě jednou říct sbohem své matce. Spolu s Prvním Rytířem stáli na osmdesátimetrovém kruhovém náměstí z bílého mramoru. Piedestal zakrýval zčernalou půdu, kterou se nedařilo odstranit. I když ji nahradili, zemina znovu zčernala. V jeho středu stála krystalová exploze, ostré a dlouhé výstupky sahaly do všech stran a úhlů jako chaotické bodliny ježka na LSD. Černá polovina zářila ve svitu měsíce, ta bílá pod paprsky slunečními. Na místech, kde zachránila vojáky, byly v mramoru ponechány výřezy ve tvaru rakví vyplněné broušeným krystalem.
„Proč semnou nepoletíš, dědo?“ Chtěla vědět drobná dívenka.
„Protože Bílé Lodě jsou pro speciální Avaloňany, pro ty nejlepší, a já na palubu nesmím.“
„Ale…“
„Uvidíme se na Centrální planetě, neboj.“ Pohladil ji po vlasech a kývl. Spectre propojená s jeho osobním telefonem přijala signál, kontaktovala lodě na orbitě a dívka zmizela v záblesku teleportačního paprsku.
Chris neměl srdce na to říct jí pravdu. Že ji museli vetovat. Museli zjistit, jestli je v pořádku, jestli ji pozdní výchova neudělá nebezpečnou. Přece jen měla potenciál na to stát se Fénixem. A u takového procesu nemůže mít nikoho, musí být sama.

Trvalo to téměř čtyřicet let, než měla příležitost vrátit se na svou rodnou planetu. Čtyři dekády tréninku, aby byl vynahrazen promrhaný čas. Čtyřicet let, během kterých mohla udělat jen jednu volbu. Vybrat si své označení při komunikaci.
Planeta se za tu dobu změnila k nepoznání. Populace přesahovala několik miliard, její továrny a doly vyráběly drobné zásoby pro místní sektor a malý park s pomníkem si lidé připomínali jen jednou do roka.
Stála tam při východu slunce a mohla tak být svědkem přechodu v záři krystalu z černé do bílé. Rozmrkala slzy a v jejím uchu zaznělo: „Musíme jít.“
Máchnula rukou, vytvořila portál vedoucí kdoví kam a než prošla skrz, odpověděla.
„Raith 1 rozumí.“

Voa laa.
Slibovany epilog tak brzo?
Pekne Emily jako fenix - ok.

Takze tento patek je New Earth.
Ci jiny vydavaci den?

Takže z Emily se stala Raith

Tak ty bys rád New Earth, jo?
Tady je game plan:
Ještě nevím, kdy začnu vydávat, ale vím, že začnu vydávat znovu, od začátku.
Příběh se změnil moc na to, aby pokračoval kde skončil.

Nový topic je k nalezení tady.

Meanwhile došlo ke změně, co se The Shields a jejich překladu týče.
První tři díly působily poněkud chaoticky, podle vašich reakcí a nemůžu než nesouhlasit. Díl druhý, který je prakticky celý o dopravě baterií, vůbec nenavazoval na ten první a většinu postav jsme potkali až ve třetím.
Tahle úvodní konstrukce byla fragmentem, který přežil z dob druhého draftu, ve kterém už v díle druhém byla vložená příběhová linka z flotily, která letí osvobodit Město (proto je tam také zmínka o mlhovině, která byla viditelná i z pohledu flotily, akorát z druhé strany/jiné barvy).
Takže jak bych to viděl:
1. díl bude přepracován tak, aby se odehrával přímo na planetě Města, akorát třeba na jiném kontinentu. A díl druhý bude z pohledu Corena a Infyho, kteří z dálky osamocenou lodičku s bateriemi eskortují až k městu.
Příběh by tak měl být více kompaktní a bez spousty zbytečných přívěšků a přežitků předchozích verzí.
Jsem otevřený jakýmkoliv návrhům. Pokud se vám ještě něco nelíbilo, tak mi to řekněte teď. Změny budou provedeny.

Nelíbila se mi smrt několika lidí například té holky co vezla ty baterie, ale chápu že musela být. A potom vražděníčko weratů, který jsem si zamiloval
(myšleno v posledním díle, kde umírali ve velkým)