SG Ancients: Relativity temporis 32. kapitola - Drunken children

[Strýček Forďa]

:hmmm: jak to ric a pritom ti to neulehcit.
má tam být ,,o" místo ,,a" a je to mezi jednotlivymi slovy. (spravný gramatický výraz už nevím, je to dlouhá doba co jsem navštěvoval vzdělávcí instituci).
Lovu zdar.

Mám to
...zjistit podrobnosti "a" zásobách...

Ps: ať žije vyhledávání slov ve wordu.

Konečně jsem se dostal k tomu abych si to přečetl, myslím že jsem našel chybičku

Po několika letech začali ukradené Alteránské lodě pomalu zaostávat, a tak bylo rozhodnuto o vybudování nové loďstva.

SS jako vážně, to mi názvem připomíná něco jiného
A antikové nebyli všichni Árijci.

(Slovo Vigintex pochází ze dvou slov a to Viginti (dvacet) a sex (šest). Z přeneseného významu pak vigintex zanamená něco jako „Daceti-šestovka

Mám pocit že tam má být Dvaceti-šestovka.
Jinak hezký díl a hezké sci-fi, konečně něco co mě zase donutí přemýšlet nad fyzikou, i když mi to moc nejde (nevím zda přemýšlení nebo fyzika asi obojí )

[Strýček Forďa]

Zdar draci. Mám tu pro vás další díl. Je poněkud delší, protože dnes odjíždím na zasloužený odpočinek do Itálie a nevím jestli se mi podaří napsat další kapitolu. Proto jsem vám dnes připravil jednu delší; jako odškodné

PS: Nestihl jsem závěrečnou korekci, tak na mě buďte prosím trochu hodný

Stargate Ancients: Relativity temporis

06. Kapitola

3 AA

Okraj galaxie Alfa-01

Na můstku panoval zmatek. Technici pobíhali od konzole ke konzoli a kontrolovali data. „ Poručíku hlášení.“ „Zachytilo nás gravitační pole černé díry a vtáhlo nás do gravitačního praku. Ten nás mrštil nekontrolovatelně do hyperprostoru obrovskou rychlostí. Právě zjišťujeme naši poloh-“ Najednou se zarazil a vše znovu prošel. „Jsem na okraji galaxie Alfa-01.“ „Takže nám nakonec byla ta díra prospěšná.“ Stiskl tlačítko interkomu. „Admirále, hlaste se na můstku.“ „Pane, z hyperprostoru vystupuje neznámé plavidlo.“ „Na obrazovku.“ „Zajímavé… Částečně mi to připomíná Alteránské válečné lodě, ale ty nemají příď stylizovanou do dvanáctistěnu.“ „Navažte spojení.“ Komunikační důstojník po chvíli snažení prohlásil. „Pane, nelze se s nimi spojit. Musí operovat na jiných frekvencích.“ „Dobře, tak to zkusíme po staru… Vysuňte komunikační moduly a připravte se vypálit komunikační světlice.“
Po celé délce trupu se začali kolmo na trup vysouvat obdélníkové desky namířené dopředu. Komunikační reflektory. Bylo jich celkem 4 páry. Pochvíli začali vyzařovat světlo o vysokém kmitočtu ve složitých sekvencích. Na prvním páru se problikla první polovina na druhém zase třetina, na třetí kraje… Po chvíli se otevřelo dronové silo a z něj vylétly dvě bílé světlice.
„Veliteli, neznámá loď zvedla štíty a nabíjí zbraně!“ „Polarizujte plášť.“
Parlénské lodě nemají štíty v pravém slova smyslu. První štít se nachází na povrchu plátování, ale zbylé vrstvy defakto procházejí plátováním a jsou její součástí. První vrstva šítu je deflektorová, téměř jakákoliv energetická či projektilová zbraň se od šítu odrazí, namísto toho, aby byla štítem pohlcena. Tím rapidně stoupá účinnost i výdrž šítu. Zbylé dvě vrstvy štítu jsou součástí triniového plátování. Trinium, podobně jako neutronium, je záporné povahy, když je plášť polarizován (kladně nabyt) vznikají velmi extrémní rozdíly mezi kladně nabytími šíty a záporně orientovaným plátováním. Díky vzniklému extrémnímu prostředí, nedokáže projít téměř žádná střela, protože jakákoliv částice je okamžitě roztrhána na jednotlivé kvarky.
„Střílejí!“
Dva pulzy plazmy vypálené současně z přídi lodi, zasáhly štít a pod stejným úhlem, pod jakým dopadly, se odrazily do vesmíru.
„Deflektorová vrstva zachytila střelu, žádné škody.“ „Nabijte baterie jedna a dva, výstražná palba Delta-07.
Z trupu lodi se vysunuly dvě zbraňové baterie a na nepřátelskou loď vypálila dva modré paprsky. Obě střely přeletěly přes příď neznámé lodi a naplocho trefily štíty.

Antické válečné plavidlo o 10 minut dříve.

„Pane, senzorická síť na okraji galaxie zachytila neznámé plavidlo.“ „Na bojová stanoviště, nastavte kurz.“ Po lodi se rozezněl poplach a loď se v náznaku pseudopohybu vnořila do hyperprostoru.
Z něhož se pár světelných letech vynořila. „Pane, neznámé plavidlo nemá aktivní štíty, ale hromadí energii.“ „Můžete zjistit, zda mají nějaké zbraňové systémy?“ „Nikoliv naše senzory neproniknou jejich plátová… Počkat! Z trupu se vysouvají nějaké moduly a hromadí energii!“ „Nabít přední baterie útočný vzorec A-12!“ „Zásah. Bez zjevného účinku.“ „Nepřítel se přesouvá do bojového postavení!“ Ohlásil navigátor. „Úhybné manévry!“ Z Parlénské lodi vylétly dva modré laserové paprsky, které se otřely o štít na zádi. Loď se znatelně otřásla a na můstku zajiskřilo několik vedení. „Štíty spadly na 82%!“ „Útoční vzorec Z-4 zapojte všechny zbraně!“
Antická loď provedla sérii úhybných manévrů a zahájila palbu na všechny zbraňové platformy parlénské lodi. Deflektní štíty však držely a všechny střely se od parlénské lodi neškodně odrážely.
„Pane, nepřátelská loď se sérií úhybných manévrů dostala pod náš pravobok a zahájila nekompromisní palbu. Deflektory drží; žádné škody.“ Rozumím, zaměřte jejich štíty a zbraně, nechci je zničit.“
Parlénské plavidlo sérií chirurgických zásahů vyřadila štíty a zbraně antické lodi a zničila jejich hyperpohon.
„Nepřátelská loď vyřazena.“ „Rozumím. Tohle sami nezvládneme. Nastavte kurs na Parlén.“
Technik chvíli propočítával kurs a poté se před lodí otevřel hyperprostorový tunel. Ale než do něj mohla loď vstoupit, zhroutil se.
V ten samý okamžik vstoupil admirál na můstek. „Hlášení.“
„Po pokusu oblétnout černou díru jsme byly lapeni v gravitačním praku, který nás mrštil až sem. Posléze se z hyperprostoru vynořila neznámá loď. Pokusili jsme se s ní navázat kontakt, ale zahájila na nás palbu. Vyřadili jsme jí z boje. Ale nemůžeme vstoupit do hyperprostoru.“
„Poručíku jaký je důvod?“ „Nachází se zde nějaký typ rušení, který zabraňuje cestovat hyperprostorem. To je možná také důvod proč jsme skončili právě zde. To rušení nás vyhodilo z hyperprostoru, jinak bychom díky gravitačnímu praku stále pokračovali v nekontrolovatelném letu.“
„Ale to plavidlo se vynořilo z hyperprostoru směrem ze středu galaxie.“ „Ano, to klidně mohlo, toto rušení se nalézá pouze na okraji galaxie.“ „Znemožňují případnému nepříteli vstoupit či opustit nepozorovaně galaxii.“ Vytušil Fil. „Pravdě podobně. Nic méně podařilo se mi lokalizovat zdroj rušení, nachází se v samém středu galaxie.“ „Takže se tam budeme muset nepozorovaně vplížit a vyřadit ho.“ Prohlásil Admirál. „Admirále, nebylo by vhodnější zkusit kontaktovat rasu, jenž ovládá tuto galaxii?“ „Však jste všichni viděli, jak přátelští jsou. Dle mého názoru je toto rušení pouhá past na obchodní lodě, aby zde uvízli a tito… Piráti. Je mohli oloupit.“ Nastavte kurz do středu galaxie a nastavte tichý mód.“
Základna jednotek rychlé reakce Antického impéria
Po celé základně a na lodích se rozezněl alarm a blikající červená světla. Komandér Frix a Veli zrovna spali. S trhnutím se probudili a začali se chvatně oblékat. Po rychlém oblečení vyšli z kajuty a sprintovali k nejbližšímu transportu. Poté, co se zhmotnili na můstku, se usadili do svých křesel a přečetli si hlášení. Po necelé půl minutě odrazil i admirál. „Hlášení.“ „ Neznámí narušitel v sektoru Zeta – Alfa – 12. Vyřadil naši hlídkovou loď a pokračuje do středu galaxie. Pravděpodobně se pokusí o vyřazení rušícího zařízení, aby mohla uniknout. Celá flotila má okamžitou mobilizaci.“ Vychrlil ze sebe Frix skoro jedním dechem.“ Rozumím, je flotila připravena?“ „Pane, ano, pane.“ „Ať všichni nastaví kurz k rušícímu generátoru. Plná pohotovost.“ „Rozkaz.“
Celá flotila naráz vstoupila od hyperprostoru; směrem generátor rušícího pole.
„Pane, zachytáváme subprostorovou zprávu. Policejní hlídková loď se pokusila neznámé plavidlo zastavit v sektoru Beta – Gama – 09. Neuspěla a byla vyřazena.“ Admirál se zamyslel a spíše pro sebe řekl „Hmm… Pohybuje se celkem rychle…“ „To ano pane. Musí pít poměrně vyspělé hypermotory.“ „Deset vteřin do výstupu!“ Oznámil navigátor. „Na bojová stanoviště.“
Celá flotila se vynořila z hyperprostoru a zaujala obranou formaci. Necelou minutu na to se vynořila z hyperpostoru neznámá loď. Okamžitě na ni zahájily palbu.

Parlénská loď

„Pane flotila nepřátelských lodí před námi!“ „To jsem očekával. Úhybné manévry. Bojový vzorec Omega-7!“
Parelascanis se najednou rozplynula a objevila se přímo za Antickou flotilou a zahájila na ně palbu. Během okamžiku však zase zmizela a objevila se tentokrát na pravém křídle formace. Pokaždé skočila, vypálila pár ran a o zlomek vteřiny později byla o deset kilometrů dál.

Parlénské válečné lodě jsou totiž vybaveny pokročilým zařízením, které využívá dualistickou vlastnost elektronů, a to být na více místech současně, pokud nejsou pozorováni. A fázového posunutí pro smazání lodě v trojrozměrné realitě. Poté co se loď fázově posune a přemístí se do jiného rozměru a není-li pozorována. Může se okamžitě objevit na určitém bodě (Místě), které navigátor vybere. Tyto body protínají výchozí bod, což je pozice lodi, než se loď posunula. Body pak vytváří jakousi kouli. A protože loď není pozorována a využívá dualistickou vlastnost. Nachází se ve všech těchto bodech současně. Ale v okamžiku, kdy se vrátí do normálního prostoru. Vznikne tzv. „realita“ a loď bude existovat pouze na jednom bodě, a ten bod je tím, jenž navigátor vybral. Díky tomuto zařízení se může loď okamžitě objevovat a mizet a přitom má nepřítel minimální šanci na zásah.

Antické velitelské plavidlo

„Pane, ta loď neustále mizí a zase se objevuje. Nemůžeme jí zaměřit.“ Admirál se chvíli zamyslel. „Hmm chytrý chlapec… Vypusťte miny, celé to tu zaminujte!“
Jako jedna loď všechny plavidla vypustily miny, které se samy rozmístily. Byl to poměrně chytrý tah. Neustále poskakující Parlénská loď musela dříve nebo později do nějaké miny vrazit. To se také stalo.
Parlénskou lodí otřásla série výbuchů. Na můstky zasršely jiskry a zatřásla se podlaha. „Hlášení!“ Vykřikl admirál, který se zrovna sbíral ze zemně. „Trup zasáhlo několik náloží. Salire coegi (Jump drive) je mimo provoz!. Deflektní štít selhal. Plátování na zádi je silně poškozeno. Polarizace pláště 32%!“
Pro velitele antických lodí to vypadalo impozantně. Série mohutných plazmových výbojů tříštících se plášť lodi a vytvářejíc úchvatné obrazce záporně nabytých inotů.
Nicméně bitva pokračovala dál. Parelascanis se sice snažila manévrovat, ale proti takové drtivé přesile neměla moc šancí. Sice se jí podařilo vyřadit sedm lodí, nicméně dalších dvacet bylo stále bojeschopných. Nakonec došlo k nevyhnutelnému. Polarizace pláště selhala. Antické střely se začaly naplno zahryzávat do pláště lodi. Najednou se ozval mohutný výbuch. Tlaková vlna škubla celou lodí.
Na můstku panoval stejný zmatek jako na celé lodi. Konzole byly v plamenech. Selhalo osvětlení a všude sršely jiskry a výboje. Admirál ležel mrtvý na zemi se střepinou v hlavě. Fil se zvedl ze země a usadil se do velitelského křesla. Teď to bylo na něm. „Hlášení!“ zařval. „Výbuch fúzního reaktoru dva, šestý byl nouzově odstaven. Strukturální integrita trupu narušena; nemáme zbraně!“ „Pokuste se znovu sladit naše komunikační frekvence. Tohle nemůžeme vyhr….“ Byl však přerušen výbuchem torpéd, jenž zasáhl můstek.
To byla téměř definitivní rána pro velení lodi. Křesla byly vyvrácené, plechy zohýbané, konzole nefunkční. Všude se povalovala mrtvá těla. A byl slyšet křik raněných a umírajících. Ariu výbuch smetl ze židle. Bitva okolo ní přestala existovat. Vše se dělo jakoby na pozadí, jako by se jí to vůbec netýkalo. Jediné co jí zajímalo, bylo Filovo tělo ležící pár metrů od ní. Výhled jí najednou zastínil obličej jednoho z techniků a něco jí říkal, ale nevěděla co, jediné co vnímala, byly němé otvírající se ústa. Najednou jí všechno secvaklo. „… v pořádku? Madam, jste v pořádku? Jaké jsou rozkazy?“ V ten okamžik můstkem otřásla další série explozí a technika to odhodilo na druhou stranu můstku. Cítila ostrou bolest v noze, měla v ní střepinu. Doplazila k velitelskému křeslu a z posledních sil na něj vytáhla a zmáčkla komunikační interkom. Doufala, že je už komunikace funkční. Už se nadechovala, když v tom energetický projektil znovu zasáhl můstek. Kousek ostrého kovu hnaný tlakovou vlnou jí zasáhl do obličeje a zanechal hlubokou sečnou ránu. Do očí ji vrkly slzy. Znovu zmáčkla tlačítko a plačtivým hlasem plným zoufalství a strachu navázala komunikaci.
„…Komandérka Aurélia…. Íty mimo provoz… Systém podpory života selhává… Máme desítky mrtvých a stovky raněných… Vzdáváme se... Lší útok už nevydržíme…. Prosím… Ach…“

O pár minut dříve Antická velitelská loď

Admirál spolu s komandérem Frixem stáli u panoramatického okna a pozorovali probíhající bitvu. „Byl to impozantní protivník.“ Ozval se z nenadále admirál. „A my ho porazily se ctí…“ „Ne pane, tohle není čestné, to je zbabělost…“ Admirál však již nemohl odpovědět, neboť byl přerušen komunikačním panelem.
„…Komandérka Aurélia…. Íty mimo provoz… Systém podpory života selhává… Máme desítky mrtvích a stovky raněných... Vzdáváme se... Lší útok už nevydržíme…. Prosím… Ach…“ Ozval se výkřik a pak už jen šum. Komunikace pod náporem střel vypadla.
„Pokračujte v palbě.“ Pronesl tvrdě admirál. „Pane, vzdávají se. Už ani nedokáží opětovat palbu…“ „Je to nepřítel.“ „Pane, podle válečného práva je musíme přijmout jejich kapitulaci a zajmout je!“ „Dobrá.“ Stiskl komunikátor. „Hovoří admirál. Všem lodím zastavte palbu.“ Poté přepnul na můstek. „Naveďte nás blíž.“ Otočil se k Frixovi. „Povedete výsadek. Zajistíte loď a ošetříte zraněné. Do půl hodiny chci hlášení. Odchod.“
Když Frix vstoupil do hangáru, většina členů zásahové jednotky byla připravena. Rychlým krokem se přemístil ke svému vaku a začal se oblékat. Nejdříve lehké elastické kevlarové brnění. Následně pak předpisové vojenské vysoké boty. Taktickou vestu s kevlarovou výztuží a taktéž si připevnil pistolové pouzdro na levé stehno. Byl levák, vlastně všichni parlénci byli leváci. Když se nad tím zamyslel, došlo mu, že vlastně nikdy neviděl jediného praváka. Dokončil zapínání pouzdra, vložil do něj energetickou pistoli. (Velmi podobnou dnešním sportovním Glockům T5, ale zásobník a žebrování závěru, modře zářilo.)
Ze stojanu si vzal svojí pušku. (Velmi podobná dnešním HK4016 a sportovním platformám M4). Až na energetické zásobníky. Termální zaměřovač… ) Na zbrani měl namontovaný Halogenový zaměřovač ( EO Tech), před ním přibližovač, který bylo možné odsunout na jednu hodinu, pro komfortnění reakční střelby. Na boku předpažbí byl umístěn box, který obsahoval všechno možné, Laser, vysílač, senzory pro termovizi… Zkrátka vše. Na spodní straně pak měl AFG grip a na něm přimontovaný tlakový spínač, který vedl k baterce. Na konci hlavně měl namontovaný tlumič, který za prvé. Tlumil zášleh plazmy a za druhé, také tlumil třesk, který plazma vydává, když překročí rychlost zvuku. Do ucha si nasadil komunikátor.
Celá výbava vycházela z výstroje bývalých speciálních jednotek Parlenského impéria. Podstata plazmových laserových zbraní a mnoho dalších užitečných věcí se dozvěděli z archívu, jenž jim parlénci zanechali.
Když byla jednotka připravena, nasedla do transportních lodí. (Nasedli do těch samých člunů, jaké byly za pár let použity pro misi Destiny.)
„ Kontakt mínus třicet vteřin!“ Ohlásil kopilot vojákům sedícím v zadní části lodi. Ti si začali kontrolovat výstroj. „Alfa-01 v pořádku.“ „Alfa-02 v pořádku.“ „Alfa-03 v pořádku.“ Nakonec se ohlásil velitel „Alfa-12 v pořádku. Můžeme do akce.“
Podle plánu se měly čtyři čluny přiblížit každý k jednomu dokovacímu portu a proniknout do lodě a obsadit určený perimetr. Naneštěstí na místě, kde měl být port pro třetí útočnou skupinu, zela díra. Mina doslova vyrvala plátování a roztrhala trup. Port přitom samozřejmě vzal za své.
Naštěstí se raketoplánu podařilo do poškozeného trupu vyřezat dostatečný otvor a rozšířit silové pole tak, aby mohly jednotku nalodit. Frix se se svým teamem nalodily přes port dva. První co je překvapilo, bylo nefunkční osvětlení. Zapnuly baterky, integrované na zbrani a pokračovaly do útrob lodě. Team mediců, kryjící se za vojáky, se bázlivě rozhlížel. Všude vysely kabely a vedení, sršící nebezpečné jiskry. Plátování a trup byly v příšerném stavu, ale nebylo to nic v porovnání s interiérem lodi. Zdálo se, že loď jakžtakž držela na venek, ale celé srdce lodi bylo roztavené, zavalené nebo v dekompresi. Plášť, i když značně poškozený, díky své odolnosti vydržel, ale střely procházející skrze díry v plátování, měly katastrofální důsledky. Po chvíli slyšely sténání a hlasy. Zahnuly za roh a ocitly se v malé kontrolní místnosti. Bylo zde mnoho raněních, ale to nebylo nic v porovnání s počtem mrtvých těl, jenž byly doslova všude. Posádka si jich vůbec nevšímala, měli dost starostí buď sami se sebou, anebo se snažili zachránit své kamarády. Hned u dveří klečela mladá sotva sedmnáctiletá dívka u zraněného kamaráda, který silně krvácel z ramene a z úst. „Šššš … Šššš… to bude dobrý, za chvíli určitě někdo přijde a pomůže ti.“ Konejšila ho. Když si všimla Frixe, zvedla k němu své krásné hnědé oči. Jasně z nich vyčetl jediné slovo: „Pomoc…“ Hned se ošil a zvolal. „Máme tu vážně raněné, pošlete sem medicy!“ Mezitím vytáhl polní lékárničku a začal chlapce ošetřovat. Nebyl o moc starší než on. Mohlo mu být tak osmnáct, devatenáct… Mezitím se přihnal team doktorů a začaly všechny ošetřovat.
„Zvládnete to tady doktore?“ Doktor vzhlédl od pacienta. „Co? Jistě jistě…“ A dál se věnoval pacientovi.
„V tom případě jdeme dál.“ Postupovaly dál, když v tom narazily na transportér. Nebyl moc odlišný těm, co znali. Navolili můstek a nechali se přenést. Objevili se ne na můstku, ale na něčem co dříve byl můstek…
Parlénské plavidlo, můstek o pár minut dříve
Palba najednou utichla. Aria ležela téměř ve tmě; osvětlení vypadlo. Snažila se zvednout ze země, poslední série zásahů s ní hodila přes půl můstku. Pokusila se stát, ale nepředstavitelná bolest ve stehně a lýtku ji zastavila. Se vzlykem se položila spět na podlahu. Celou dobu se jí honilo hlavou. „Fil. Fil. Fil!“ Musí ho najít. Najednou zahlédla dva metry od sebe na zemi sténající postavu. Doplazila se k ní a zjistila, že je to Fil! Měl krvavou ránu na břiše a ze spánku mu tekla krev. „File.“ Řekla plačtivým tónem a objala ho. „Ari…“ řekl slabým hlasem. Z posledních sil se posadila a Fila si položila do klína, aby aspoň trochu snížila už tak velkou úroveň krvácení. „Já… Já… Já chci domů…“ Zachroptěl „Šššš…. Neboj. Poletíme domu společně.“ Konejšila ho. „Co… Co kdybych tě pozval na rande?“ ozval se slabým hlasem. „Jasně… A pak půjdeme k tobě domů, otevřeme láhev galaktického likéru a budeme spolu tancovat až do rána bílého…“ Řekla s úsměvem a po tváři jí skanula slza. „To by bylo skvělí.“ Usmál se. „Je zajímavé, jak to jde, když člověk umírá…“ „Ne, File, ty neumíráš!“
V ten samí okamžik na můstek vstoupil Frix se svým oddílem. Je co spatřil Ariu a Fila zakřičel: Medic!“
Doktoři se ihned vynořili z poza rohu a přiběhli k Filovi a k ostatním zraněným. Stabilizovali je a odnesli na nosítkách k transportu.
Jeden z doktorů se sehnul k Arie, aby jí ošetřil pochroumanou nohu, ale ta s hrůzou a strachem v očích se přirazila ke stěně. Frix si vzal od doktora náčiní. A pomalým krokem se k ní přiblížil, aby jí nevyplašil. Klekl si k ní a letmo se dotkl její nohy. Lehce uškubla, ale dál se už nebránila. Ošetřil jí nohu, vzal do náruče a odnesl do raketoplánu a následně na loď….

[Strýček Forďa]

Za týden nazdar.

Pěkný díl

dobrý díl

Dobrý díl ale bylo tam hodně chyb.

[Strýček Forďa]

Tak. Přijel jsem dnes v Sedm ráno. Do dvanáct si schrupnul. Následná kávička a korekce šesté kapitoly. Jak jsem se obával, chyb tam bylo mraky. Snad se mi je povedlo opravit. Za ty co jsem nenašel se omlouvám. Hlavně musíte křičet, když nějakou najdete

[Strýček Forďa]

Tak tu máme další díl. Závěrečná kontrola je tentokrát provedena.

Stargate Ancients: Relativity temporis

07. Kapitola

3 AA

Galaxie Alfa-01

Triaxis

Aria se probrala, sama, ve vězeňské cele. Chvíli jí trvalo, než si uvědomila, co se vlastně stalo. Snažili se vyřadit rušící zařízení, ale nepřítel předpokládal každý jejich krok. Poslal celou eskadru, aby je zastavila. Při následné bitvě byli obsazeni. Fil byl vážně zraněný, když přišli ti vojáci… Fil! Kde je?
Rozhlédla, ale byla v cele sama. Ostatní musí držet v podobných celách. Ale Fil umíral, než jí odvlekly pryč. Musí ho najít. Bůh ví, co mu ty zrůdy provádějí! Musí se dostat pryč. Ale jak? Najednou si všimla malé svislé škvíry na protější stěně.
Pro lidské oko by byla neznatelná, ale parlénský zrak byl mnohem více vyvinutý, a tak, byť s velkými potížemi, dveře rozpoznala.
Zaměřila svou pozornost na dveře a ty začali malinko vibrovat. Soustředila se ještě víc a dveře se zaskřípěním otevřeli. Vyběhla ven a dvěma kopy omráčila oba strážné. Na lodi se rozezněl alarm.
Při běhu se snažila pomocí mysli lokalizovat všechny parlény. Většina z nich byla v podobných celách. Ale jeden z nich byl osamocen o dvě patra výše. Rozhodla se tam vyrazit.
Cestou narazila na bezpečnostní tým, který po ní ihned začal střílet. Uskočila stranou, nohama se odrazila do stěny a doplachtila přímo mezi ně. Vojáci byli výborně vycvičení, ale proti Arii neměli moc šancí. Nezdržela se ani půl minuty a běžela dál. Narazila na skupinu techniků, rozhodla se je nechat být. Byla poměrně překvapena, když všichni naráz vytáhli zbraně a začali po ní střílet. Povzdechla si. Ani se nesnažila se krýt, klidným krokem se k nim přibližovala a myslí vztyčila energetickou bariéru. Technici nepřestávali střílet, ale bariéra byla neproniknutelná. Když jí to začalo unavovat, lehce škubla hlavou. Naráz všem zbraně vyletěly z ruky a přistály o dvacet metrů dál. Když zjistili, že nemají zbraně, rozeběhli se proti ní ve snaze ji přeprat. Aria se ani moc nesnažila. První úder líně vykryla pravou rukou. Druhého útočníka odrazila energetickou bariérou. A na třetího se zaměřila svou myslí. Ten se svalil na zem a za hlasitého křiku chytil se za hlavu. Aria se rychle vypořádala se zbylými dvěma. Přišla k třetímu ležícímu na zemi. Myslí ho zvedla par čísel nad zem. „Kde je komandér Filanus?“ zeptala se. Technik mlčel. „Mluv. Kde je komandér Filanus?“ Technik se chytil za hrdlo, jako by se snažil odtáhnout neviditelné ruce, jež ho škrtily. „Antiku?! Kde je?!“ Nešťastník však stále mlčel. Násilně pronikla do jeho mysli.
Ihned ji zahltila spousta vzpomínek. Chvíli jí trvalo, než našla něco užitečného. „…Toho velitele přenesly na ošetřovnu. Měl prý nějaké vnitřní zranění…“ „…Nechápu, proč se ho snaží zachránit. Vždyť ho stejně vojenský soud popraví…“
Vzteky mrštila s antikem přes celou chodbu a pokračovala k transportéru. Vstoupila do něj, navolila ošetřovnu a jasným zábleskem zmizela.

Ošetřovna

„Jak na tom je doktore?“ zeptal se Frix, hledíc na, v kómatu, spícího Fila. „Utrpěl vážné zranění břišní dutiny. Zastavily jsme vnitřní krvácení, a podáváme mu léky podporující hojení. Ale jeho zranění jsou velmi rozsáhlá. Pacient měl taktéž hluboko ve spánku zaražený šrapnel. Vyjmuly jsme ho, ale nedokážeme zjistit, zda byl mozek poškozen. Teď je v umělém spánku.“ Frix se na chvíli zamyslel. „Kdy se probere?“ „To bude záležet čistě na něm. Vstříkli jsme mu do těla inteligentní anestetikum, až jeho tělo bude a obzvláště mozek, dostatečně zregenerován. Anestetikum samo přestane působit.“ Frix kývnul. „Informujte-.“
Větu však již nedokončil, protože se po lodi rozezněl alarm. Nejdříve se ozvali zvuky vzdálené střelby a křik. Pak vše na chvíli utichlo. Těžké dvoudílné automatické dveře ošetřovny se vyrvaly ze stěny. A srazily oba vojáky stojící na stráži. Dovnitř vkročila Aria. Frix rychle vytáhl ze stehenního pouzdra pistoli a zamířil. „Ne…“ zavrtěla nesouhlasně hlavou Aria cuknutím levé ruky, poslala frixovu pistoli na druhý konec ošetřovny. „ Kde je?“ Zeptala se komandéra. „Kde je kdo?“ Zkusil Frix. „Nehraj si semnou Antiku!“ Rozkřikla se a pomocí telekineze zvedla oba do vzduchu. „Je… Je na jednotce intenzivní péče…“ Zakoktal doktor. Najednou začala oba dva škrtit. „Co jste mu provedli!“ Řekla roztřeseným hlasem. „Snaži… Snažily… s… mu poct…“ Zasípal Doktor. „Její stisk povolil a položila je oba na zem. Prošla dveřmi oddělující jednotku intenzivní péče a ošetřovnu.
Frix si chvíli prohmatával krk a popadal dech, než se nakonec vydal za ní. Našel ji jak pláče s hlavou mezi koleny u jeho postele. V ten okamžik mu to došlo. Ona neprolomila zabezpečení lodi, protože chtěla utéct. Chtěla vědět, co se sním, stalo. Milovala ho. Přiklekl k ní. „Je nám to moc líto, ale děláme co je v našich silách.“ Zvedla své uslzené oči. „Děkuju.“ „Pokud si přejete zde zůstat; Můžete, nechám dva stráže za dveřmi. Chci jen vaše slovo, že se nepokusíte uniknout.“ „Slibuji.“ „Dobrá tedy. Pokud byste něco potřebovala, obraťte se na stráže za dveřmi.“ Oznámil jí, otočil se na patě a odešel, následován doktorem. „Vy jí věříte?“ zeptal se nevěřícně doktor. „Ano.“ „Věřte si jí, jak chcete, to je vaše věc. Ale neprotiřečíte si trochu, když jste jí řekl, že jí věříte, ale nechal jste jí hlídat dvěma vojáky?“ „Doktore.“ Řekl s cynickým smíchem. „Překonala bezpečností opatření vězení, vypořádala se s její ochrankou a poradila si se dvěma bezpečnostními týmy. Vážně si myslíte, že by jí dva vojáci zastavili?“ Nečekal na odpověď a odešel. Doktor ještě chvíli nervózně přešlapoval a nakonec se vrátil ke své práci.
„Co si myslíš, že tam může dělat?“ Zeptal se jeden z vojáků strážící dveře. „Jak to mám sakra vědět? Podívej se ne?“ Odpověděl mu druhý. „To tak, viděl si, co provedla Ralusovi a jeho teamu?“ Zhrozil se. „Uhni.“ Řekl druhý z vojáků, protočil oči v sloup a otevřel dveře. V celé místnosti bylo ztlumené osvětlení. Komandér stále ležel na lůžku, ale Aria neseděla na židli vedle něj, nýbrž si sundala boty a stočená do klubíčka spala oblečená vedle Fila a tiše oddechovala.
„Tak co?“ Zeptal se mladší z vojáků, potom co se druhý voják vrátil. „Nic, Spí stočená do klubíčka na posteli vedle něj.“ „Co, že? Spí?“ „Ano, spí. A co si asi tak myslíš, že by tam tak mohla dělat?“ „No, já… já…“ Zakoktal se. „Hele nechme toho.“ Rychle změnil téma. „Už si slyšel o těch nových puškách…“

Admirálská pracovna

„Zbláznil jste se?!“ Obořil se admirál na Frixe. „Potom co všechno provedla, jste ji prostě nechal na ošetřovně?“ „Ano, pane, dala mi své slovo…“ „Ach, Frixi, jsi velmi chytrý chlapík a taky proto jsem si tě vybral, ale někdy jsi tak strašně naivní. Jestli jí věříš, je to tvoje věc. Ale případné následky padnou na tvoji hlavu. A teď si dej odchod“ Frix předpisově srazil podpatky, vztyčil pravici a odešel.

O dva dny později

Když otevřel oči, byl naprosto dezorientovaný. S velkou námahou se posadil a poraněné břicho se ozvalo. Bolestně zasykl. První co spatřil, byla usměvavá tvář Arie. Přesto, že se usmívala, po tváři jí stékaly slzy. Přitáhla si ho k sobě a procítěně ho políbila. „Co to.“ Vymáčkl ze sebe. „Však si mě pozval na rande.“ Řekla a znova ho políbila. „Takže tě odteď můžu líbat, jak se mi zlíbí.“ Dodala se smíchem. A znovu ho dlouze políbila. V ten samí okamžik se otevřeli dveře a vešel komandér Frixus.
„Nerad vás ruším, ale je potřeba projednat jednu zásadní věc.“ Oba se od sebe neochotně odtrhli a tázavě se na Frixe podívali. „Musíme oficiálně projednat otázku vaší kapitulace. A jelikož váš velitel je mrtví, nejvyšší šarže jste teď vy, komandére.“ „Rozumím.“ „ Podmínky vaší kapitulace jsou následující: 1. Celá vaše posádka se odevzdá se do naší moci. 2. Všechna vaše technologie a loď samotná, nám bude vydána.“ „Souhlasím.“ Znovu konstatoval Fil, nebylo, co řešit jsou jim vydáni na milost a nemilost.
„Oficiální podpis kapitulace proběhne na vaší lodi dnes v 13:00. Vyšší důstojníci budou předčasně propuštěni ze svých cel. Pod dozorem našich vojáků budete přesunuti na vaši loď. Delegace dorazí v 12:55.“ Dodal prostě, otočil se na podpatku a odešel.
„Měli bychom sebou hodit.“ Prohlásil Fil. „Máme ještě dvě hodiny.“ Řekla laškovně Aria a znovu ho políbila. Fil na ní mrknul. „To Stihneme…“
Přitáhl si jí k sobě a znovu ji hluboce políbil. Začal jí rozepínat uniformu a ona odhodila deku. Objal ji a ladně se přehoupl. Teď byl on nahoře. Jazykem sjížděl od úst, přes prsa až k jejím slabinám. Aira slabě zavzdychala a propnula se jako luk. Ústy svou celou cestu zopakoval, tentokrát obráceně. Následně jejich těla splynula v jedné obrovské vášni. Jejich těla se pohybovaly proti sobě v rytmické přesnosti. Začala slabě vzdychat a vyhledala jeho ústa. Umlčel ji v hlubokém polibku. Přitiskla se k němu a zaryla mu nehty do jeho zad. Vyvrcholení bylo velkolepé. Oba se najednou topily v obrovské extázi.
Chvíli jen tak leželi, objímali se a líbali. Fil se najednou odtáhl. „Měli bychom se připravit.“ Aria se za nesouhlasného vzdychnutí zvedla a začala se oblékat do uniformy. Nebylo to vůbec snadné, šaty byly už značně potrhané a špinavé. Na chvíli se zarazila a vzpomínala, kde k tomu poškození přišli. Hlavou jí problesklo posledních pár hodin. Vzpomněla si na ty stovky mrtvých a také na to, že jsou stále zajatci. Ani jí to nepřipadalo. Když se nad tím zamyslela, komandér byl velmi tolerantní a laskavý…

O Půl hodiny později

Admirál spolu s Frixem a Veli a několika vyššími důstojníky. Vstoupili na palubu Paralescanis. Procházeli zničenými chodbami lemované členy posádky lodi. Všichni byly unavení, zranění, uniformy špinavé, potrhané. Ale všichni v sobě našli zbytek parlénské cti. Všichni stáli hrdě s hlavou vztyčenou. Pokaždé, když Antici procházeli, srazily podpatek a postavili se do pozoru. Admirál je vždy pozdravil kývnutím hlavy. Po několika minutách se dostali do zbytků zasedací místnosti. Stůl a židle byly odklizeny a po stranách stáli nejvyšší důstojníci. Komandér Filanus a komandérka Aurélia stáli ve středu místnosti, za osamoceným stolem. Admirál se postavil před stolek a Frix vytáhl kapitulační listinu. Fil s Ariou ji podepsali, admirál a Frix pak následně připojili i své podpisy. Paralescanis oficiálně kapitulovala. Fil a Adria se postavili do pozoru a zdviženou pravicí vzdali hold Antikům. Admirál na oplátku srazil podpatek a zasalutoval. Toť bylo největší prokázání úcty mezi vojáky dvou stran.

O 5 minut dříve.

Jeden z Parlénských důstojníků se nenápadně vytratil od zbytku skupiny a jejich stráží. Kličkoval chodbami, na lodi byl jako doma. Došel až do strojovny, kde aktivoval pomocný generátor. Následně se vydal na příď lodě, kde aktivoval nouzový vysílač. Kvůli nedostatku energie byl signál přerušovaný, ale podařilo se mu odvysílat zprávu.

Hlavní Rozvědková monitorovací stanice – Parlén

Monitorovací stanice byl rozsáhlý komplex, z větší části pod zemí. Jediné co bylo pozorovatelné z povrchu, byly ohromné komunikační a přijímací antény, chráněné štítem.
Pod zemí se nacházel dva fúzní reaktory, které napájely celý komplex, a taktéž dešifrovací středisko s velínem. Jeden z techniků zachytil útržky z nouzové zprávy z galaxie Alfa-01. „Nou… volání… zkumná loď …rale…nis… …napadeni… obsazeni… Antiky… …nutili… kapi…t…laci… Na… o…r..aji… gal…ie … hyper…storové… ruš…ní…“ Následně se ozvalo „…Ne! Ne!“ a dva výstřely.
„Veliteli?!“ Ozval se technik. „Zachytil jsem část zprávy z průzkumné mise v galaxii Alfa-01. Byli napadeni Antickým loďstvem a zajati. Loď padla do rukou nepřítele.“ „Naše technologie jim nesmí padnout do rukou!“ Po chvíli přemýšlení se rozhodl. „Zavolejte mi Arcivévodu.“
O pár dní později se zmobilizovaly SS flotily 1-7 a připravovaly se pro dálkový let do galaxie Alfa-01.
Celé operaci velel Říšský SS admirál Sinrei. Byl znám jako geniální stratég a vojevůdce. Na palubě své vlajkové lodi, pojmenované příznačně
Alkibiadés, se posadil do svého křesla a aktivoval komunikaci.
„Admirál Sinrei všem lodím. Před několika hodinami byla napadnuta průzkumná loď Paralescanis v galaxii Alfa-01. Posádka byla zajata a loď padla do rukou nepřítele. Útok na průzkumné plavidlo je akt agrese proti Parlénskému Impériu a to nebudeme trpět!“ Admirál deaktivoval komunikaci a otočil se k jednomu z důstojníků. „Ať všechny lodě skočí na zaslané souřadnice.“
Všechny lodě naráz vstoupily do hyperprostoru bez jakéhokoliv pseudopohybu

Dovolím si ještě zareagovat na jeden prastarý komentář

No v SG to nikdy nebylo určeno ale třeba tam hodně naráželi na to že lidi vznikli přirozeně. Akorát jindy zase bylo řečeno že to udělali Antikové tím na Dakaře, ale to co bylo v díle 3x10 to vylučuje, když mluvili vlastně o evoluci člověka.
A podle mě existuje po celém vesmíru tolik ras jak humanidních tak všech možných typů.
Jak si řekl todle je jediný supercluster a v každé galaxii je miliarda soustav to je několik miliard planet tak jaká je pravděpodbnost že se zrovna tady vyvine humanoidní (možná občas i jo ) inteligentní rasa.
Takže je dost pravděpodobné že by se spolu s parlenama vyvinula ve stejný čas asi miliarda dalších druhů včetně tisíců humanoidních.
Jinak od Parlenů by bylo dost nelogické zákládat tři druhy tak daleko od sebe (blbě by se pozoroval experiment a sbírali se o něm informace)

Doedale promiň, ale tenhle komentář mi nedává spát.

Pravdou je, že seriál si trochu protiřečí. Ale z toho co jsem vyrozuměl. Antikové dali základ Lidské rase. Jsme defakto druhá evoluční vlna Antiků.
A, že by se vyvinuly dvě vzhledově stejné rasy. nezávisle po sobě?. Nepravděpodobné. I když se podíváš na Asgardy, kde zmiňují, že vypadali jako mi. Tak přesto: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q= ... 9030271386

Trochu pleteš pojmy. Tam, kde se seriál i povídky obecně pohybují. Je poměrně malí prostor. Například Star trek, Star wars se pohybují jen v jedné galaxii. A cestování trvá dlouho. Nedejbože BSG se pohybuje jen v malinkém prostoru, hvězdokupě. Samotná galaxie je tak obrovská, že si to nedokážeš představit.

Představ si naší planetu. Jak je obrovská. Teď si představ slunce, je stokrát větší než země. 100X. Teď si představ ty obrovské vzdálenosti v jedné sluneční soustavě. Obrovské. Teď trochu odzoomuj a představ si okolní hvězdy. Ty obrovské vzdálenosti mezi jednotlivými soustavami. Znovu odzoomuj. Jednotlivé hvězdy se začnou zhlukovat do hvězdokup. Ty dělíme na otevřené a kulovité. V jedné otevřené hvězdokupě jsou tisíce hvězd. A v jedné kulovité jsou miliony hvězd! A mezi jednotlivými kupami je prázdný prostor.
Když odzoomuješ. Sjednotí se v jednu galaxii. A galaxie má miliardy až biliony hvězd! Představ si tu velikost. Znovu odzoomuj Utvoří se ti takzvané vícenásobné galaxie. Např. naše Galaxie tvoří čtveřici galaxií spolu s Velkým Magellanovým oblakem (LMC - Large Magellanic Cloud), Malým Magellanovým oblakem (SMC - Small Magellanic Cloud) a třetím, který leží ukryt za Malým.
Například do Pegasu to máme relativně kousek. I když pro nás nepředstavitelná vzdálenost. Znovu odzoomuj a vícenásobné galaxie se sformují do skupiny galaxií. V jedné skupině je asi 30 galaxií. Znovu odzoomuj. Skupiny galaxií se spojí do kupy (Clusteru). V jedné kupě je několik set galaxií. Odzoomuj. Kupy se spojí do nadkupy (superclusteru). V jednom SC jsou Statisíce galaxií. Představ si ten ohromný prázdný prostor mezi SP! A vesmír je pravděpodobně zahnutý sám do sebe, takže je nekonečný.
Porblém je, že na tak obrovské vzdálenosti prostě neexistují slova. Jinak destiny sotva opustila cluster. A ostatní seriály se odehrávají v jedné skupině galaxií. Neskutečné vzdálenosti. Proto mise destiny je od začátku nesmysl.
Měla co dělat s posátkou přeletět z jedné galaxie do druhé. Pravda když byla zbrusu nová, tak s tim jistě problém neměla. Ale přesto. Nedokázala by opustit cluster. Nedokázala by přeletět z jedno clusteru do druhého. Natož aby přeletěla z jednoho Superclusteru do druhého. A ve vesmíru jsou miliony a milardy Superclusterů. A vzdálenosti mezi nimi jsou nepředstavitelné. Producenti byly skrátka tupci co o astrofyzizice nic nevědí.

No málem jsem tady napsal seminární práci na téma vzdálenosti, takže to radči ukončím

dobrý díl

Jinak ještě k chybám v předchozím díle.
Teď jsem to v rychlosti jen přelítnul, ale někde tam máš napsáno pravdě podobně.
Ale co se většiny chyb týče H&K416 máš tam napsáno 4016.
Pak EOTech se píše dohromady. A celkově koncept antického komanda mi nedává smysl kevlar a podobné věci. No nevim vzhledem k úrovni technologie by měli mít asi něco jako Vanirové či Asgardi z Pegasu. Už dneska existuje hned několik projektů který se o něco takového snažej.
Jo a ještě mam pocit že během toho když se oblékali tak si prohodil Parlény a Alterány.
Jinak co se nového dílu týče docela dobré až na to že mi tam vadí všude ty odkazi na nacismus ale jméno Bismarck je docela nesmysl, to jméno je po člověkovi kterej se narodí až za 65 milionů let.

[Strýček Forďa]

Jasný hned na to mrknu. S tím brněním mi trochu přebíháš. V několika dalších kapitolách se postupně dozvíte co je brnění zač. Oni na sobě mají něco jako neoprén. Tvořený biologickými materiály, které se sami zregenerují.

Toto je spoiler!!!:

Trošku poskočím do předu o pár kapitol a prozradím, že toto je pouze nejednoduší varianta brnění pro zásahové jednotky. Pro konvenční síly se tento oblek nosí pouze jako kombinéza na kterou si navléknou Hi-tech inteligentní brnění, vymazlené stejně jako Asgardské. Ale to je pro posádku lodě v podstatě zbytečné.

Ale neboj svého vysněného brnění se dočkáš

Ps: To stím EOtech provedla automatická oprava chyb. (Neboj vím jak se to píše, když mám jeden doma )

Tak se podívej jak je na něm napsáno to T taky je velké

[Strýček Forďa]

Takže až teď jsem si dočetl celí tvůj komentář. Jméno bismarck se tam objevilo omylem. Nebylo vůbec zamýšleno. Vybral jsem jednoho málo známého Antického vojevůdce, ale automatická oprava si holt dělá co chce. Zvláštní na tom je, že si ty dvě jména nejsou ani trochu podobná.
Alkibiadés => Bismarck Logika level google. Jinak žádný odkaz na nacismus jsem tam nenašel

Jo a názvy SS, hajlování a podobně. A mohl bych pokračovat.