[img][./images/thumbs/a-domed-crater-is-home-to-a-lunar-city-frieso-hoevelkamp_1429820223.jpg]http://images.fineartamerica.com/images-medium-large/a-domed-crater-is-home-to-a-lunar-city-frieso-hoevelkamp.jpg[/img]
V zásadě poptávám návrh (velko)města v kráteru Clavius C )http://en.wikipedia.org/wiki/Clavius_%28crater%29) (druhý nejmenší na obrázku, stále ale o průměru 28 km), přičemž mám ale (možný nesplnitelný) požadavek, aby v něm byla atmosféra, ale zároveň nespoléhal na umělou, hermeticky uzavřenou bariéru.
S podobným konceptem spoléhají některé nápady na umělé planetární prstence, které jsou obezděné "100 mil vysokými zdmi", takže nepotřebují střechu nebo technoblábolové řešení (silová pole apod.). Nicméně podle mě jediný způsob, jak vytvořit dojem bezpečného místa, je spoléhat na relativně pasivní řešení, proto roofless návrh města.
Momentálně mám ideu vybudovat kolonii v částečně zastřešeném kráteru (viz obrázek níže), kde by na vrcholu byla otevřená kupole (vystavěná z přirozených materiálů, podobná spíše horskému masivu). Lze o tom uvažovat i jako o habitatu na dně sopečného kráteru - vysoké, neproniknutelné zdi po stranách a malý přirozený průchod nahoře. Mezi základnou kráteru a vrcholem kupole by bylo bratru 5-8 kilometrů prostoru (v kontrastu v 90 kilometry na Zemi), proto mě zajímá, jsou-li hypoteticky nějaké možnosti, jak udržet dýchatelnou atmosféru vespod čistě pomocí tlaku a hmotnosti a hrátek s nimi.

Obávám se sice, že to bez přehnaných technoblábolů není možné, ale stejně se ptám - jak to zkusit zařídit?
Vzhledem k proprietám mého univerza, které kdysi dávno "spoluvytvořili" superufouni, je možné trochu upravit i fyzikální vlastnosti na povrchu Měsíce obecně, například mu dát slabou atmosféru mimo (třeba na úrovni Marsu), což by vzhledem k menšímu rozdílu tlaku (uvnitř vs. mimo) IMO zmenšilo úniky u stropu kupole. Podobně je možné uvažovat i nad tím, že atmosféra vespod kráteru je přirozeně doplňována "táním vodního jádra" tohoto Měsíce apod. Na druhou stranu, nechtěl bych kompletně překopat Měsíc do místa s dýchatelnou atmosférou všude, popřípadě ho nahradit masivnější (a vzdálenější) planetou, která by atmosféru udržela vlastní gravitací.
Pokud bude mít "naše" lunární atmosféra pouze dočasný charakter (jako navrhují některé hypotetické návrhy terraformace Měsíce) v řádech tisíců let (oproti miliardám let u běžných planet typu Země), nevadí to.