Tak dopsáno

krátší ale nutný díl, snad se bude líbit
Ellis
Po návratu týmu s úlovkem v podobě takřka nepoškozené antické lodi nastal na Atlantidě velký rozruch. Už jen kvůli faktu, že při příletu se v řídící místnosti s hvězdnou bránou rozezněla doposud mrtvá konzole, na které se spustila okna se spoustou informačních údajů a nákresů z doposud zamčené databáze města o válečné antické lodi. Naštěstí se během krátké chvíle posádka neznámé lodi i města rádiově spojili a svými bezpečnostními kódy ubezpečili, že se nejedná o nepřátele, ale o zbylou posádku výpravy. Plk. Caldwell měl obavy, když nikde neviděl Odysseu, a tak zůstal s připraveným Argem na orbitě planety, kdyby bylo potřeba zasáhnout. Po hloubkovém scanu provedený Argem, dostali svolení k přistání po boku Atlantidy. Spousta z původního i nového osazenstva města byla uchvácena velikostí a půvabem válečné lodi, kterou chtěli okamžitě navštívit a prozkoumat. Ostatní spíše byli zarmouceni ztrátou přátel z řad posádky zničené Odyssey a samotné lodi. Po mírném uklidnění se sešli všichni hlavní představitelé v konferenční místnosti města, kde debatovali o posledních událostech.
Konferenční místnost – Atlantida
„ Váše kořist je převratná“ začal svou řeč Woolsey „ale musíme s ní takticky vynaložit. Obzvlášť po tragické ztrátě Odyssey, která nám bude značně chybět. Dr. McKayi“ vybídnul připraveného vědce, který se ujal slova: „Tedy něco k datům. Zjistili jsme, že Atlantida má zabudovaný systém, který se při kontaktním dosahu s lodí třídy Aurora spustí a aktualizuje veškeré údaje o lodi, záznamy z jejího deníku a celkového stavu lodi. Podle těchto záznamů se jedná o zcela novou doposud nepojmenovanou loď.“ A po stisknutí několika tlačítek na svém novém antickém tabletu, bez kterého byl teď jak člověk bez mobilu, se spustila animace z konzole doprostřed místnosti v holografickém 3D výstupu. Všichni pečlivě pozorovali model lodi, u které bylo spousta popisků, které Rodney postupně vysvětloval. „Takže tohle “ ukázal na antický nápis „ANBELLX04 je strojový název lodi a podle prázdného deníku a letové historie, nebyla nikdy po konstrukci použita. Obsahuje, takřka plný počet dronů tj. 14640 kusů a z 93% nabité ZPM. Dále celkem 8 Jumperů a 498 stázových komor. Pronesl s úžasem v hlase McKay nad přesnými daty z jeho nové hračky.
„Takže ZPM se dá na Atlantidu a na Auroru napojíme ty naše generátory?“ Začal diskuzi plk. Caldwell.
„To nedoporučuji“ řekli dvojhlasně Radek s Rodneym a dál pokračoval jen Rodney: „Při našem úniku byly mírně poškozeny rozvody energie a generátor není primárně vytvořený pro úplnou adaptaci na antickou technologii…“ kde ho přerušil Caldwell: „Vždyť na dva tyto generátory poháníme celý město, co víc je antická technologie?“ Načež oba vědci, zejména McKay, začali argumentovat, proč není dobré zapojovat ne zaletěnou, deset tisíc let konzervovanou antickou loď na nový ne zcela stabilní generátor. Po několika větách je Woolsey zastavil a rozhodl že ZPM zůstane tam kde je, aby mohli plně využít bojových schopností nově získané lodi. Dále se řešili zásoby dronů. Po obdobných dohodách, tentokrát mezi Sheppardem, Woolseym a Caldwellem, se rozhodli rozdělit zásoby na dvě části. Půlka se doplní do prázdných zásob Atlantidy a druhá půlka zůstane na lodi. Krom technických oprav, nad kterými si Zelenka s McKayem chtějí sami dozorovat, zůstala otázka, kdo se chopí velení této lodi. Nejvhodnějším kandidátem je Sheppard, ale jeho povinnosti mu nedovolují stabilní místo na palubě antické lodi a tak byl po krátkém dohadování navrhnutý na tento post formální velitel zničeného Apolla Davidson, který zodpovědnou funkci celkem radostně přijal.
McKay se Zelenkou odcházeli z místnosti rovnou zpátky ke skupince techniků a vědců natěšených pracovat na nové lodi.
„Pořád si vyčítám smrt Ellise a všech na Odyssey… Kdyby nebylo mě nic by se nestalo“ začal Radek po krátké chvíli mlčení.
Rodneyho veselý úsměv se propadl ve vážnost v obličeji a odpověděl mu následující: „Není to tvoje chyba Radku. Ellis a ostatní podstoupili misi na vlastní nebezpečí, stejně jako my všichni a kdyby jsme to neudělali, tak se nikdy nikam nedostaneme. Máme další ZPM a k tomu celou loď. Chápeš celou novou loď“
Radek nečekal jakoukoliv lidskou odpověď od Rodneyho a tak byl z toho celkem rozčarován.
McKayovi se v mžiku vytratila vážnost z obličeje a dodal: „Pohni si, čeká tam na nás tým techniků. Jestli tam nedojdem včas tak máme po lodi!“ Načež oba zrychlili krok.
Skupina vybraných odborníků se po odborném zaškolení a vyslechnutí několika málo stránek rad připravených McKayem vrhnula do práce. Prázdná loď obsáhla během krátké chvíle celkem přes sto techniků, kteří se podle schopností a kvalifikací rozstřelili do jednotlivých částí. Spolu se zásobami vodivého materiálu ze Země byly opraveny „opravované“ rozvody na můstku lodi. Dále bylo provedeno několikero diagnostik napříč celou lodí. Množství dronů bylo za pomoci asgardské technologie přeneseno přesně do zásobovacích skladů Atlantidy a u všech Puddle Jumperů byla překontrolována jak vybavenost, tak spolehlivost jednotlivých letounů.
Díky zvýšenému počtu lidí na Atlantidě byly tyto časově náročné práce značně zredukovány. Po třech dnech byla loď třídy Aurora do posledního ovladače, co by do funkčnosti, celá zkontrolována i když polovině ze smyslů těchto funkcí ani přední odborníci vůbec nerozuměli.
Mezitím se McKay spolu se Zelenkou stáhli do svých laboratoří, kde pracovali na velkém objevu a to odemčená část antické databáze obsahující záznamy Antických lodí. Trvalo jim několik hodin, než se v ní dokázali alespoň částečně orientovat, jak celá tato databáze vůbec funguje. Hlavní problém byl několikanásobné dělení, které zpočátku nedávalo vůbec smysl. Model této nepatrné části databáze vypadal následovně. Seznamy byly rozděleny do pěti hlavních skupin, které se dál dělili na další tři až čtyři části, ze kterých se odkazovalo na celkem dvanáct drobných oddělení, ze kterých se získávali data o jednotlivých částech lodi. U každé z těchto položek se dále rozlišoval stav a získané záznamy, které se při setkání s Atlantidou stáhli a přepsali tak dosavadní informace o lodi. Všechny databáze posádky, záznamy z výprav, diplomatické, průzkumné, či testové lety, vše zde bylo popsáno již dávno zapomenutými veliteli. I když se jednalo o historicky významný a nesmírně cenný poklad, nebylo to přesně to, co oba vědci hledali. U téměř každého ze záznamů byla na konci popisu rudým či šedým antickým písmem tučně poznamenáno, nezvěstné, či zničené. Tento fakt je ovšem neodrazoval a dál hledali v nekonečných seznamech v naději, že se k něčemu průlomovému dostanou.
Opravy na získané lodi třídy Aurora byly u konce a nastal den prvního oficiálního letu na orbitu planety. Nová vybraná posádka, spolu s plukovníkem Davidsonem byla připravena ke startu. Ostatní z osazenstva na Atlantidě obsadili posty u balkónů a oken a sledovali zakotvenou válečnou loď, jak zapíná motory.
Woolsey: „Připraveni k odletu?“
Davidson: „Ano pane“
Woolsey: „Máte zelenou…“ a chtěl dodat ještě jedno slovo a to název lodi, když se zamyslel, že při všech opravách a organizacích na jméno lodi vůbec nemysleli.
Davidson jakoby Woolseymu četl myšlenky a dodal do vysílačky zpátky: „To je snad jasné, názvy lodi se odvíjely od hrdinských činů jejich velitelů“ a bez váhání pokračoval větu: „takže posádka lodi plukovník Ellis je připravena ke startu, pane“.
Proti tomuto výroku neměl nikdo sebemenší námitku a tak nová loď třídy Aurora Ellis, vzlétla pomalu od hladiny oceánu planety na orbit, kde zaujala místo poblíž Arga.
Woolsey byl velmi spokojený, že šlo vše hladce a mířil si to v klidu do své kanceláře, když v tom se mu z vysílačky ozvalo Rodneyho hlasem: „Woolsey, to musíte vidět!“