StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

daedale, přee něvěříš, že jsme ve vesmíru sami...

P.S.: Jsem obrovský HAD a 1400 příspěvek kradu MUHAHAHA

No právě že věřím že tu nejsme sami prtože vesmír jak jsem psal má miliard galaxií (spíše věčí číslo daleko ale i tak) a v každé je miliard hvězd a my nepozkoumali pořádně ani jedno procento mléčné dráhy takže pochybuju že jsme ve vesmíru sami to by bylo sakra divné.Ano i když ani 10% soustav nemůže mít planetu kde jsou podmínky pro životní prostředí.

[Marks]

Daedy, Daedy... Teď jsi mně vážně dostal

Ani 10% soustav nemůže mít planetu kde jsou podmínky pro životní prostředí, tak jak ho známe. Může existovat život, založen na jiných prvcích a blablabla....

Ano ale mě nejde o nějaké bytosti které jsou jako povznesní mě jde o bytosti jako jsme my sice nemusí být humanoidní.

daedale 190060543 tím nemyslel/a povznesené (už jseš asi hodně zdegenerovanej tím SGčkem), ale bytosti založené třebas na síře, či fosforu...nebo rovnou bytosti sestavené z Marshmallovnků... ano i to určitě jde

Daedy, pokud takového někdy potkáš, nech mi taky, ne, že je tam sníš sám..

jak se znám, tak po množství odpovídající půlce balíčku by mi bylo stejně blbě...ale asi by těžce prohráli, protože kdybys na ně pustil třeba somálce, tak ti by zvládli i přesilu tisíc na jednoho (trocha čerýho humoru na účet somálska )

To je pravda. (Trocha černého humoru nikdy neuškodí, pokud tedy nejsi v práci, nebo někde na důležitém místě.)

Já myslel něco podbného jako je povznesného rpsotě na bázi energie jen jsem nevěděl jak to řící ale nebo plyné bytosti a nebo třeba mluvící kameny bůh ví co ve vesmíru může být nebo třeba i stromy jak řikam lidstvo byneprozkoumalo ani miliardtinu vesmíru. a ani procento galaxie.

Mluvící kameny ježiši

Ale jak řikam vesmír je neprobádaný furt lepší než žijící plyn teda byli by to kameny asi trochu jiné no ale mkuvli by jedli by viděli by pohybovali by se.ale nebyli by to humanidi.

coldvel: nikdy nevíš...navíc to může vypadat jako šutr ale může to být naprosto něco jinýho...si ani nedovedeme představit tu rozmanistost jiných životních forem všude po celém vesmíru

Mneší otázečka neotrhli jsme se trošilinku od tématu že řešímě šutry co mohou mluvit a podobně ?Porotože to by byl skvělej trolling kdyby jsi to tu chtěl znovu smazat příspěvky i když se účastníš taky :D

diskuze vyšla z patogenů k osídlení vesmíru...až takovej off topic to není...,

Tak aby jsi neměl ten tvůj oblíbený double post, tak se taky zapojím... Díl byl dobrý... Jen by mě zajímalo jestli to nebylo zmiňováno, proč nemá Hermiod Odina rád? Ale mám z toho Odina takový divný pocit... Na to finále serie se už těším...

Ó, děkuji ti soreno...alespoň někdo na mě myslí a dopřává mi ten luxus nepsat mé oblíbené double posty

sice jsem měl v plánu dát se mdíl až mnohem později (po návratu ze školy cca. 21:30), ale pak jsem si řekl, že si tu práci dám teď. Díl přečten (i když jinak než bych potřeboval...rozumějte, hledal jsem pravopisné chyby, ale stejně jsem se pak zaměřil an děj a chyby mi byly ukradený) lehce doupraven a nyní je připraven k vydání , takže si jej užijte, snad se vám bude líbit a snad vám odpoví na pár otázek...jsem si ale jistý, že s blížícím se finále vyvolá spoustu...ale spoustu zajímavých otázek a témat k debatě, takže se nebojte o nich mluvit...samotného mě zajímá ak se s tím popasujete a co si z toho vezmete

16. Díl (Padlí bratři - Fallen brothers) PART II

Pegas, Pegas-Alfa 2.0, 12. Ledna 2010
Nad novou kolonií Země v galaxii Pegas se z hyperprostorového tunelu vynořila dvojice lodí, z nichž jedna skončila přesně dle Hermiodových předpokladů. Jen co Frigga oputila v závěsu za Daedalem hyperprostor, rozpadla se na čtyři velké části, které se vydaly každá na jinou stranu.
„Máme problém, pane,“ nemusel Kleinman dále popisovat, co se děje.
„Frigga se rozpadla, že?“ očekával Caldwell a přemýšlel jak z téhle šlamastiky pryč.
„Meyersová, plnou rychlostí vpřed,“ rozhodl a čekal, co se s jednotlivými částmi asgardské lodi třídy Gladsheim stane.
Daedalos nezastavil podle plánu na orbitě, ale vydal z motorů, co to šlo, aby za sebou srovnal kusy lodě, které se však neshromáždily dle očekávání a páchaly mnohem více škody.
„Nefunguje to, pane,“ oznámil zlé zprávy Kleinman, přemýšlejíc co by se dalo dělat.
„Odpojte tažná lana a přeneste jednotlivé části postupně ke kolonii,“ v rychlosti vymyslel Hermiod, který celé manévry pozoroval.
Operátor tažných lan okamžitě ukončil spojení s rozpadající se Friggou a přenechal volné pole působnosti Hermiodovi a Kleinmanovi, kteří společnými silami zaměřili postupně první, druhý, třetí i čtvrtý velký kus dříve, než se dostaly z transportní vzdálenosti. Dělníci na povrchu planety vyvalili oči, když se jen padesát metrů od jejich stanů v oblasti jednoho kilometru čtverečního objevily čtyři obrovské proděravělé černé kusy čehosi, co v minulosti mohlo připomínat poměrně velkou loď.
„Pánové, hlídejte nám to tu,“ spojil se Caldwell s velitelem základny a po malé rozpravě přenesl zbytek zásob na planetu, která se po pár vteřinách ocitla v úplné samotě.
Daedalos totiž konečně zabalil svoji misi a vydal se zpět do Mléčné Dráhy, kde na novou organizaci EARTH čekalo překvapení v podobě Odina. Toho se již během letu, zhruba na samotném okraji Pegasu podařilo konečně zakomponovat do jádra a dát mu počítačovou podobu, která odpovídala té Hermiodové.
„Co to mám pro Boha s tělem?“ koukal se Odin po sobě a nezapomněl se podívat i vedle sebe, kde se založenýma rukama stál a civěl původní obyvatel asgardského jádra.
„Kdo jsi a kde to jsem?“ neměl ponětí co se děje.
„Hermiod,“ stroze odpověděl a pozoroval jeho výraz, který se pomalu měnil z nechápajícího na odevzdanecký a zklamaný.
„Takže…?!“
„Jop, to jsou teď naše těla a naše podoba,“ uvedl Odina lehce do obrazu.
„Copak on si nemůže prohlédnout databázi?“ divil se Sheppard, který oba Asgardy pozoroval.
„Jeho mysl je po desetitisících let v krystalu poškozená a intelekt mnohem nižší, než kterým dnes disponujeme my, přivyknout si na nové podmínky může chvíli trvat,“ odvrátil pozornost od prohlížejícího se Odina k Sheppardovi, který se jen lehce posunul k pochopení.
„Chcete říct, že je…jak je to slovo…ve stavu idiocie, nebo tak nějak?“
„Kdo je u tebe idiot pacholku,“ zbystřil Odin a pěkně Johna zpucoval.
„Není idiot, jen lehce schizofrenní,“ pousmál se Hermiod, který svého nového „spolubydlícího“ zrovna nemusel.
Odin ve snaze oplatit Hermiodovi lehkou narážku na jeho momentální rozpoložení, máchnul svoji rukou a začal se soustředit, čímž zcela nečekaně vyhodil loď do normálního prostoru, přímo před chřtán sedmi obrovských úlů, které s malou návštěvou rozhodně nepočítali, když vezmeme v potaz, že hlídali své první město po několika tisících letech.
„Kleinmane, co se kruci děje,“ vykřikl Caldwell, který nechápal, proč loď vyskočila z hyperprostoru.
„Netuším, pane, žádné poškození motorů nevidím a rušička hyperprostorových motorů už na nás nefunguje“ sledoval data ze senzorů, zatímco se Meyersová hbitě propletla mezi pálícími bateriemi fialových úlů a v dostatečné vzdálenosti skočila zpět do hyperprostoru.
„Hermiode…Hermiode,“ volal Caldwell Hermioda, který se za malou chvíli objevil přímo před ním.
„Plukovníku?“
„Nechceš mi vysvětlit, co se tu krucinál stalo?“ zvýšil hlas, protože někde v hloubi duše tušil, co bylo příčinou skoku do normálního prostoru.
„Odin ve snaze potrestat mne za moji drzost nechtěně ovládnul systémy hyperprostorového generátoru a vypnul ho,“ vysvětlil Hermiod a ještě než stačil znovu zmizet, Caldwell jej upozornil, že pokud se to stane ještě jednou, nechá je oba zavřít do karantény, aby si spolu mohli vyříkat své spory.
„No skvělý, ještě tohle by mi chybělo,“ mumlal si pro sebe Hermiod a rázem se ocitnul u Shepparda, do něhož se zrovna Odin snažil bušit pěstmi.
„Odine…Odine,“ okřikoval Hermiod Odina, ten ale vůbec nereagoval a se zavřenýma očima procházel svýma rukama skrz Johnovo tělo.
„Co jste mu řekl?“
„Jen jsem se ho ptal na jeho IQ, a něžně jsem podotknul, že to moje má 142,“ usmál se John, pozorujíc malého roztomilého Asgarda.
„Odine, jestli nepřestaneš zasahovat do lodních systémů, uzavřu tě do karantény, než se uklidníš,“ snažil se Hermiod zklidnit Odina, který alespoň na chvíli přestal imitovat box.
„To by se ti líbilo Spermiode, zavřít mě jak v kleci,“ prskal kolem sebe Odin, načež se Hermiod nakrknul a opravdu Odina odstavil do karantény, v níž Odin zůstal po celou cestu k Zemi. Jeho vědomí bylo uvězněno firewally, kterými se snažil proniknout, nicméně jeho intelekt ani v nejmenším nedosahoval takové úrovně, aby tyto bariéry mohl byť jen ohrozit.
„Plukovníku, omlouvám se za Odina, ale jeho mysl dlouhým pobytem v jádru své lodi ztratila něco ze své dřívější podoby.“
„Být tam tak dlouho, spáchám počítačovou sebevraždu,“ chápal jeho chování Caldwell a nadále se věnoval průzoru, skrz nějž pozoroval „stěny“ hyperprostorového tunelu.

Mléčná Dráha, Země, 17. Ledna 2010
Pět dnů letu zabralo Daedalovi dostat se z nové rozestavěné základny Pegas-Alfa 2.0 v galaxii Pegas k Zemi, jejíž orbita dnes slavila dvojnásobný přírůstek. Zpět mezi živé se vrátil Hammond, jehož poškození bylo sice závažné, nicméně bylo jen díky Thorovu zásahu v jedné oblasti, s čímž se dalo poměrně dobře operovat. Mezi těch několik lodí, kterými pozemská flotila disponovala, se dnes přidal perfektně vyblýskaný trup nejnovější lodě třídy Daedalos. Dle očekávání se loď měla stát již pátou lodí třídy Daedalos v rukou amerického letectva. Vzhledem k incidentu se Suvorovem byl však Paul Emmerson předán do rukou Ruské federace, která tento ušlechtilý čin ocenila a předala americké vládě nemalou peněžní částku, jako symbolickou kompenzaci, kterou však dorovnala organizace EARTH ze svých statutárních fondů. Nebylo překvapením, že se loď jmenovala Suvorov, jak bylo od prvopočátku plánováno. Přece jen to bylo jméno, které teď mělo mnohem větší zvučnost, než kdy dřív, vzhledem k situaci před čtyřmi měsíci. Suvorov pomalu stoupal hustým oblačnem nad Nevadou, k níž se z jihu hnala silná bouře, rozprostírajíc se po širokém obzoru jižních federačních států. Když konečně protrhl mračna, s výkonem na třetinovém tahu vystoupal až na samotnou hranici stratosféry, kde už mohl kormidelník přidat motorům sílu. Během půl minuty se Suvorov v reflexi slunce ustálil u dvojice křižníků, jimiž byl Hammond a Daedalos, mezi nimiž probíhala horká diskuse obou Asgardů na palubě. K nim se po malé chvilce přidal i třetí Asgard obývající své nové prostory na palubě Suvorova.
„Aegire, příteli, vítej,“ pozdravil se Thor s novým přírůstkem v řadách Asgardských patronů pozemské flotily.
„Zdravím, Thore, Hermiode,“ postupně se pozdravil a podíval oběma Asgardům do hlubokých počítačem zvýrazněných černých očí.
„Jak probíhala mise?“ optal se Thor, který byl zvědavý, jak to v Pegasu vypadá.
„Wraithové stále sílí, pokud Země nezačne jednat hned, nebude v našich, ani v jejich silách je porazit,“ konstatoval Hermiod, který oběma Asgardům poskytnul informace z mise.
„Doufám, že jejich lodě nezačnou používat samostatné frekvenční kódy,“ zamyslel se Aegir, když procházel data z poslední bitvy s úly.
„To by byl dost veliký problém vzhledem k možnostem a počtu jemných frekvenčních niancí,“ přemýšlel Thor, jak nastavit senzory na automatické ladění a zaměření se na konkrétní obrannou frekvenci.
„Hermiode?!“ přivolal Caldwell svého Asgarda, který do této chvíle držel Thora v nevědomosti.
„Plukovníku?“
„Předpokládám, že s asgardskými přáteli pořádáš večírek, vzhledem k zatížení obvodů, co mi tu jeden z operátorů hlásí,“ zavtipkoval Caldwell.
„Právě si…“ přerušil Hermioda.
„V pořádku, musíme Aegira s Thorem udržovat v obraze,“ schválil okamžité dělení se o informace.
„Thore?“ přivolal i Thora, vedle nějž se zhmotnil i Aegir.
„A…vítej Aegire,“ pozdravil se i s ním a podíval se na Hermioda: „Máš svolení propustit našeho hosta,“ předal zprávu od generála O’Neilla, který byl rád, že se Daedalos po nečekaném výstupu nad wraithským hlavním městem vrátil v jednom kuse.
Oba Asgardé se nechápavě podívali po plukovníkovi a také po Hermiodovi, který na malý okamžik zmizel kdesi v obvodech. Hermiod prošel skrz své obrany v jádru a nehlédl do jím vytvořené karantény, v níž se Odinova mysl stále snažila probít se skrz.
„Ještě tě to nepřešlo?“ hrozivě ekvalizovaným hlasem promluvil Hermiod.
„Pusť mě ihned ven, Spermiode,“ vzpomněl si na urážku, kterou před svým uzavřením zde, vymyslel.
„Jsme na Midgárdu, přijď na můstek,“ stroze oznámil a vypojil obrany v jádru.
Ač Odin nerad přijímal rozkazy, tento jej více než zajímal, protože se chtěl sám vlastníma počítačovýma očima podívat, jak se modrý klenot mezi hvězdami za ta milénia proměnil. Jaké bylo překvapení, když se vedle Hermioda objevil Odin ve své nové podobě, která neumožňovala rychlou identifikaci pro externí hosty.
„Kdo jsou ti dva šašci?“ hrubým tónem a s pohrdavým naštvaným hlasem koukl po dvojici dalších Asgardů ve službách Země.
Caldwell se jen chytil za čelo a litoval, že mrzutého starého dědka vůbec zachraňoval.
„Thore, toto je tvůj otec,“ nemusel říkat víc, neboť rychlostí světla si Thor našel nově zpřístupněnou složku z databáze jádra.
„Odin?“ netušil Aegir, která bije a stejně tak ani Odin, který koukal, který z těch dvou Asgardů bude jeho syn.
Ten ale vystoupil z řady a objal svého otce, který i přesto, že byl hologram, něco cítil, neboť byli oba ve stejném obvodě.
„Synu, tak moc jsi mi chyběl,“ pookřál mrzutý dědulák a bylo vidět, že se jeho oči plní slzami.
I Thorovi oči se začali čím dál tím víc lesknout, což na můstku vyvolalo mnoho dojemných a krásných chvil, plných ticha a pochopení.
„I ty mně, otče,“ konečně promluvil Thor, který svého otce naposledy viděl, když mu spolu s jeho matkou mávali v doku, z něhož loď třídy Gladsheim vzlétala.
„Je to skoro jako včera, co jsi mě spolu s matkou vyprovázel v doku Ásgárdu. Byl jsi tak malý a nevinný,“ stékaly Odinovi slzy po šedivých lících, skrz něž byly i přes hologram patrny malé modré žilky.
„A tvá matka, zrazovala mne od skoku bifrostem do světa, v němž sídlili nejkrutější bytosti vesmíru,“ sesunul se k zemi a opřel se o Kleinmanovu konzoli, která Odinovi poskytla pevné útočiště.
„Bifrost? O čem to mluví?“ nechápal Caldwell a nikdo z jeho podřízených mu v této věci nemohl pomoci.
„Jeho mysl je slabá a velice porušená, předpokládám, že bifrostem myslí duhový most, což je volně přeloženo let za pomocí FTL motorů, který vytváří iluzi duhy, když se světla hvězd ohýbají kolem lodi,“ vnesl trochu světla Hermiod, který nečinně přihlížel shledání, které napsal sám život.
„Kde je Frigga?“ přestal Odin vzlykat a podíval se do očí Thora, které stále skrývaly slzy.
„Několik let poté, co jsi odletěl, se galaxií prohnal převorský mor vytvořený Orii…“ nemusel říkat víc.
Moc dobře věděl, že si Odin na Orie pamatuje.
„Kde je Parateas, mám pro něj zlé zprávy,“ jakoby se najednou zbavil smutku a zapomněl, co se tu před malou chvílí stalo.
„Antikové…už nejsou,“ jemným přívětivým tónem promluvil Thor, který doteď sbíral v paměti střípky svých vzpomínek na den, kdy se s otcem loučil v doku.
„Co?“ nechápal Odin.
„Otče, od tvého odletu uběhlo víc jak sto tisíc let,“ na chvíli zastavil Thor a čekal, jak bude Odin reagovat.
„Ne, ne, ne, ne…to je špatně, všechno je špatně,“ začal nesouvisle mumlat a pochodovat sem a tam.
„Co je špatně,“ nevydržel Caldwell, pozorujíc stav, který se dal pozorovat jen u pacientů se schizofrenií.
„Teď už budou mnohem silnější, neporazitelní,“ začal se strašidelně smát a drásat si hlavu svými malými křehkými prsty.
„Otče, zpomal,“ zastavil jej Thor, kterého trápilo, jak otec vypadal.
„Nechápeš, nic nechápeš, oni nejsou mrtví…oni si pro nás přijdou, pro nás všechny,“ zachvátil Odina panický strach vrcholící v bláznivém afektu, působícím jak vystřižený z nějakého šíleného filmu.
„Kdo není mrtví?“ pořád nechápal Caldwell a nebyl jediný.
„Furlingové…naši bratři,“ vyrazil všem dech.
„Neměli být vyhynutí? A proč by se o nich nezmínili Antikové?“ nevěřil Caldwell tomu, co právě slyšel.
„Protože to jsou jen prázdné schránky, které bez jediného náznaku emoce poslouchají rozkazy od svých pánů,“ objevil se před zraky všech Janus v záři bílého světla.
„Už to nejsou Furlingové, ne jak jsme je znali,“ poklekl k hologramu Odina a položením ruky na jeho líce jej uspal.
„Co j…“ přiskočil Thor k Odinovi, který spal hlubokým spánkem připomínající kóma.
„Jeho mysl je nemocná, potřebuje vyléčit, uložte jeho mysl do jádra na stanovišti Omega a spusťte přehrávání veškerých dat do jeho mozku,“ vysvětlil Janus.
„Takové množství dat ho ale může zabít,“ oponoval Thor, který rozhodně nehodlal otce nacpat informacemi, aniž by předtím neprošel opravou psychického stavu.
„Pomohu vám, ale je nutné, aby byl Odin na Omeze“ obalil své tělo energií a zmizel ve vyšší sféře bytí.

Mléčná Dráha, Vyšší sféra bytí, 17. Ledna 2010
Janusovo bílou energií obalené tělo se během krátkého mžiku přeneslo z normální sféry bytí, do té vyšší, kde jeho energie přežívala a umožňovala jemu a dalším podobným jedincům nahlížet do brzké, ale i vzdálené budoucnosti nižších i vyšších bytostí. Jeho tělo v podobě energie se v říši Antiků ve sférách povznesených nacházelo stále na Zemi. Nebyl však problém během opravdu krátké chvíle přeletět půl galaxie do centra antické říše, kterým se stala původní planeta obývaná touto kdysi tak mocnou rasou – Proclarush Taonas. Janus se ocitnul na samotném prahu sluneční soustavy, a když prolétal kolem planet, viděl budoucnost, ale i minulost a přítomnost těchto kamenných, ale i plynných obrů, jak se s věkem měnily a měnit budou. Byl to úchvatný pohled pro člověka, ale pro Antika a zvláště Januse to byl nepodstatný projev jeho schopností, jimiž byl jako povznesený obdarován. Svoji cestu zaměřil ke čtvrté planetě sluneční soustavy, jež se v normální sféře vlivem tepla místního slunce proměnila v nehostinnou lávou zalitou planetu, která pod svým povrchem ukrývala tutéž dokovací stanici, jakou Země disponovala v Antarktidě. I tento nepěkný obraz Janus ve své nekonečné mysli viděl. Když ale přilétal blíž, přeměnila se planeta v jeho očích do původní podoby, která jakoby z oka vypadla Zemi v dnešní době. Velké travnaté kontinenty plné řek a horských masivů, které oddělovaly obrovské masy oceánů propletené od jižního až po severní pól planety. Směr svého letu změnil o malý úhel, který jej však poslal správným směrem a on za malou chvíli prorazil hustá těžká mračna nasáklá vodou. Pod nimi se skýtal neuvěřitelný pohled na gigantické město, v jehož středu se v záři bílé čisté energie slunila dvě velká samostatná města, která už na první pohled připomínala Atlantidu a Proclarush - první Antiky postavené město, které spolu s Atlantidou v jedné vlně odletělo do sousední galaxie Pegas, kde se usadilo na příjemné, nikým neobydlené planetě, na níž později vznikl nový život. Janus přistál na balkóně jednoho z měst a poklidným pomalým tempem prošel řídící místností, v níž hrstka Antiků sledovala velká množství průhledných panelů, na nichž mohl Janus vidět různé planety mocného povzneseneckého impéria.
„Pf,“ odfrkl si, když uviděl, jak všichni dělali, jakoby se nic nedělo a budoucnost nikoho nezajímala.
„Janusi, Fareantus tě volá k velké radě,“ odvrátila jedna z žen své oči od sledování fádního obrazu otáčející se planety.
Janus uctivě poděkoval a ihned zamířil do zasedací místnosti, která sice byla naprosto stejná jako na Atlantidě, nicméně se sem vešlo více jak tři sta členů velké rady Antiků.
„Posaď se, Janusi,“ lehce nabroušeným tónem vyzval Fareantus Januse, když jej spatřil ve dveřích zasedací místnosti.
„Fareante, dovol mi…“
„Zmlkni, Janusi!“ okřikl Fareantus Januse, což u něj nebylo příliš zvykem, vzhledem k jeho věku a zkušenostem, kterými si tuto velkou poctu, být nejvyšším radním Antického impéria vysloužil.
„Mě a velkou radu už nebaví pořád dokola napravovat tvé chyby a neustálé vměšování se do záležitostí nižších bytostí tohoto vesmíru,“ dal Janusovi poznat, proč si jej přivolal a proč má tak hrubý nepříjemný tón hlasu.
„Dovoluji si nesouhlasit Fareante,“ zaskočil Janus celou radu svoji drzostí.
Nikdo neměl dovoleno odporovat natož přerušovat velkého radního během prvotních minut zasedání.
„Taková drzost,“ ozvalo se kdesi z hloučku po Janusově pravici.
„Drzost?“ pohrdavě se podíval po onom muži, který se ozval v hloučku přísedících.
„To vy neustále překrucujete pravdu a už mě to nebaví,“ taktéž zvýšil Janus tón, načež se ho někdo snažil zastavit. Jeho přirozené charisma a tvrdohlavost jej však stále hnaly dále a dále.
„Já viděl, co se stane, viděl jsem, čím se staneme a jakou za to všichni zaplatí cenu,“ prozradil Janus, proč dnes zasáhl na palubě Daedala.
„Jak se opovažuješ předkládat nám tu naši budoucnost, to je zakázané,“ vybuchl Fareantus vzteky, protože Janus překročil téměř veškeré meze slušnosti a obrovský počet pravidel, jimiž se Antikové na vyšší sféře bytí „chrání“.
„Budoucnost je možná předem určená, ale naše činy ji ovlivňují a není nikdy pevně dána. Stejně tak, jsi ji dnes pozměnil svým zásahem na palubě pozemského křižníku. Tím jsi významným způsobem ovlivnil budoucnost, která se teprve píše,“ zpozoroval Fareantus malý výkyv v budoucích událostech, když Janus nasměroval věci svým směrem.
„Bez mého zásahu by byli rozprášeni a poraženi v jatkách, která zažili jen naši předkové, kteří tu dnes mezi námi taktéž sedí,“ podíval se po oněch členech a sledoval výrazy v jejich tvářích.
„Víte, že to co jsem udělal, bylo správné a možná to zachrání i nás samotné,“ hájil své činy Janus a byl na sebe právoplatně pyšný.
„Nebudeme tady s tebou probírat co je anebo není správné Janusi, za své činy jsi vyhnán pryč z Proclarushe pod trestem smrti,“ ukončil zcela nečekaným zvratem pro Januse Fareantus jeho účinkování na velkém dějišti sféry povznesených.
Samotný zákaz vstupu nebyl pro Januse až tak závažným, jako fakt, že v případě napadení některými jinými povznesenými bytostmi by nemohl využívat kolektivní síly pro svoji vlastní obranu, což byl pro jediného Antika přímo smrtící ortel. Januse následně obalilo silné bílé světlo, které jej proti jeho vůli přeneslo neznámo kam.

Hmmm blaznivy odin a anticky exil exil. opravdu jsem v ocekavani dalsiho dilu

vynikající díl

Super bude to zajimavy, Oditn predpokladam bude dulezity hrac ve valce, Janus myslim ze se pokusi o prevrat, Frigga bude zprovoznena? Co Noxove?
Nebo by janus mohl jit na nasi uroven.

vynikající díl a Odin je vtipálek u těch částí snim je sranda no a antikové no covají se jako povznesení nafouknaci jako vždy.Každopádně Frga třeba jí sprovzní a bude to loď ale to by bylo moc práce postavit noví turp na některých místech "slepit" no a taky nové zdroje energie aspoň teda genrátori naqadahové a nakonec nový vízbroj například paposkomety a nové ovládácí systémy ne ty zastaralé to b podle mě bylo mrhání zdroji protože to už můžeš rači postvit minimálně 2 304ky takže uvidíme.
No a už chci další středu

[Marks]

Fantastický díl, Odin dokáže každého pobavit. Hermiod versus Odin Kdo z nich bude lepší?

Odin za Spermioda ?

tak,napisuti i tady deadale už zas musím napsat, že to byl skvělý díl(už mě to nebavi psat ) a těšim se na příští středu , s tím Spermiodem si to zabil

[Marks]

deadale, deadale... Ty víš, jak všechny rozesmát Ty Spermiode!!