StarGate: Intervention - 12.1.2021 - FINÁLE

Já už pro to téma založil v technologiíích, ale jak už sem napsal teď tu týden nebudeu

[Patas25]

Člověk se nad váma musí opravdu aji zasmát. Ale co sem si tady pročetl tak jsem usoudil, že to dělo na FISTU bude určeno pouze pro dálkovou podporu. Kvůli náklonu a otočení. Při boji na blízko. Tak lidičky musíte počítat také spěchotou. Fist udělá ze sebe terč pokryje přátelské jednotky štítem, které ty nepřátelské zaplaví sprchou z Javelinu a AT4.

Jinak, teď si tak do Daeadlose304 trochu rýpnu. Je pravda, když říkáš, že u tebe bude docházet k postupnému vývoji a zdokonalování. To je dobře, ale je třeba si trochu uvědomit, že v povídce ten tank nevymýšlíš ty, ale banda doktorů, inženýrů a vojáků tak oni by teoreticky měli stavět na zkušenostech s tradičnímy stroji.
Jako na závěr. Tank je dobrej, nemám krom těch kol a děla nic vytknout.
P.S. Tou velkou zbraní si něco kompenzuješ?

Ano, tou zbraní si opravdu něco kompenzuji...ale pšt

Píšu až teď, protože jsem byl v chorvatsku, vlastně už nic moc nemůžu vytknout, protože to všechno za mě napsal SPeeDy. Ale jinak, fajn díly. Těším se na zítra. Doufám v nějakou bitku, která nemá obdob.

Kramlík: děkuji i tobě, že sis na mě po určitě krásné dovolené vzpomněl...

bitvy: mno pochybuju že vytvořím něco lepšího než v Enemies, kde jsem vesmírným bitvám věnoval opravdu hodně a vytvořil jsem v nich opravdovej majstrštyk....teď už to asi budou jen slabší odvary, ale třeba taky ne kdo ví...

PS: koukám, že se blíží číslo 700, což je po uveřejněných 10 dílech docela rekord... anyway...číslo 700 dostane komplet NEKOREKTUROVANEJ 11. díl....abyste viděli s čím se musí banda mých lokajů potýkat

Daedalos304 píše:

bitvy: mno pochybuju že vytvořím něco lepšího než v Enemies, kde jsem vesmírným bitvám věnoval opravdu hodně a vytvořil jsem v nich opravdovej majstrštyk....teď už to asi budou jen slabší odvary, ale třeba taky ne kdo ví...

Nebylo by naškodu udělat sem tam nějaký "bitevní speciál". Viděl jsem tu na foru nějaké vánoční speciály atd... To by mohlo být něco podobného, akorát bez Ježíška, s více loděmi a trochu to okořenit paprskomety

Hromada bitev není záruka pro skvělou povídku. Já raději přivítám a ocením nějakou dobře propracovanou pozemní akci. Navíc ty velké galaktické bitvy se blbě píší a pak z toho člověk stejně nic nemá, jelikož je bitva často popisována z pohledu jedné lodi. Proto je lepší to udělat tak, aby bojovala jen jedna loď, tedy halvní hrdinka, či jak ji označit, a rozsáhlé bitvy nechat být

Je to jako ohňostroj. Nikdo nemá rád malý ohňostroj

hh...tak už jenom dva...kdopak se stane majitelem 11. dílu?

DOUBLE POOOOOOOOOOST

jako vždy, už jsem si zvykl ...vy jste si jistě zvykli na naše pravidelné středeční dění....konečně dojedeme 10. díl, který se vám doufám bude líbit...(snad)...určitě si kritiku nenecháte pro sebe a podělíte se i se mnou

korekce Jakop, Patas...děkuji...dřívější přečtení Ronnie124

PS: PDF přidám později...

10. Díl (Osud - Destiny) PART III

Mléčná Dráha, Hebridan, 9. Října 2009
„Plukovníku, za méně než pět minut dorazíme do sluneční soustavy Hebridan.“
„Děkuji, pánové,“ naznačil technikům, aby odešli: „A nám přeji hodně štěstí,“ podíval se na každého z plukovníků zvlášť.
Všichni se nechali urychleně transportovat na svoji loď, aby byli přítomni posledním bojovým přípravám, které probíhaly prakticky od výstupu z hyperprostoru. Caldwell, Ellis i Ji usedli do svých křesel, v němž se Davidson již malou chvíli hřál. V poklidu nakoukl přes Bishopovo rameno, zamžoural na obrazovku a spatřil, že do cíle zbývají ještě čtyři minuty. Spojil se proto s hangárem, kde se chystala jak celá skvadra naleštěných bojových letounů, tak zcela nový a prachem nepoznamenaný tank třídy FIST.
„Travisi, je FIST připraven do akce?“ spojil se s řidiči, kteří právě zalezli do kokpitu.
„Dejte nám malý moment, plukovníku, vše zjistíme,“ ukončili na chvíli spojení a nastartovali jej.
Naprosto tichý FIST, poháněn čistou energií, se ani nezatřásl a major Travis měl vůbec pochybnosti, že FIST funguje správně. Obrazovky se však rozjely a vše důležité bylo na sto procentech.
„Vše v pořádku plukovníku, jsme připraveni,“ hrál si s různým nastavením a otáčel palebnou věží, což se mu promítalo na obrazovce.
Opatrně sešlápl pedál a FIST se pomaličku rozjel po hangáru, který byl vyklizen od stíhaček.
Ovšem bylo zde velké množství nejrůznějších beden, v nichž se schovávaly zásoby jídla, léků, zbraní, munice a přikrývek, které se mohly hodit zejména v nočních hodinách. FIST měl tedy poměrně volnou dráhu a Travis zkoušel, co si může dovolit, neboť neměl téměř žádný čas se s ním na Zemi seznámit.
„Budeme se učit za chodu,“ pousmála se kapitán Stirlingová, která převzala řízení obranných a útočných systémů.
Ani si nevšimli, že jim Davidson nechal otevřít hangár, aby se mohli pokochat výhledem na blížící se jasný bod, který dával tušit, že cíl je blízko. Vzdálenost se zkracovala a do cíle zbývaly necelé tři minuty, když Odyssea, Daedalos, Apollo a Sun-Tzu, protnuly pomyslnou hranici sluneční soustavy, která byla doslova poseta nejrůznějšími asteroidy a meteoroidy, které dosahovaly rozměrů i jen několika milimetrů. Ty mohly napáchat největší škody, ovšem štít spolu s trupem byly dostatečně silné a ani jeden z křižníků nebyl v přímém ohrožení. Celé bojové uskupení prolétlo nejhustší koncentrací kosmických těles, když se před nimi rozprostřela nekonečná masa černočerné tmy, osvětlené vzdáleným sluncem, jehož život se pomaličku chýlil ke svému konci. Už jen miliardu let bude slunce dodávat životadárnou energii, než se zhroutí do černé díry a spolkne vše, co bude mít na dosah. Jistě, co je pro člověka miliarda let? Takovou dobu si nikdo nedokázal představit, ale bylo nanejvýš jasné, že slunce začne brzy mlít z posledního. To teď však nikoho ani nenapadlo natož, aby ho to trápilo, když se cíl konečně octl na dosah. Byla jím přirozená družice, která ve stejném intervalu obíhala kolem zelenomodré planety – Hebridanu. Ten se za několik málo minut měl ocitnout pod přetěžkou zkouškou, která prověří skutečnou sílu Země i Serrakinů. Všechny čtyři křižníky skryté před jakýmikoli senzory pomocí maskovacího pole nikým nerušeny zaparkovaly na odvrácené straně měsíce, jenž se na noční obloze potuloval v celé své zářící kráse. Womacková vyplula s lodí zpoza měsíční clony a s čistým výhledem projela blízké okolí vysoce výkonnými senzory, které odhalily vše, co bylo pro tuto chvíli zapotřebí. Kvasir, asgardský přítel na palubě vymodeloval z dat senzorů holografickou mapu, v níž zhmotnil viditelnou část planety a nad ní desítky satelitů, které naštěstí nic nezachytily. Kvasir simultánně přeposílal veškerá data na zbylé lodě, kde se svých rádcovských rolí ujali ostatní Asgardé. Hermiod, Heimdall i Penegal na společném kanále propíraly data ze senzorů a samozřejmě o všem informovali velitele lodí, kteří se tak konečně mohli vrhnout do vymýšlení strategií. Kvasir přitom zobrazil podrobný model satelitu, který byl naprosto totožný s tím, jenž nad Tegalem zničil Prométhea.
„Nějaká šance na jeho ovládnutí?“ přemýšlel Caldwell nahlas, což donutilo uvažovat i ostatní.
„Museli bychom blíž, ale nejsem si jist, zdali můj pokus o ovládnutí neupozorní obsluhu, což bychom rozhodně nechtěli dříve, než budeme zcela připraveni,“ vysvětlil Hermiod, ale přesto čekal, že Meyersová poletí s lodí blíže.
„Vezměte nás blíž,“ přikázal Caldwell a s povolením od Davidsona se měl Hermiod pokusit ovládnout jeden ze satelitů, nebo alespoň na chvíli narušit jeho ovládání z Hebridanu.
Meyersová zapojila třetinový výkon, což Daedala vystřelilo z nečinné pozice a nasměrovalo k nebližšímu satelitu, mezi nímž a Hebridanem probíhalo obrovské množství dat. Meyersová zastavila jen sedmnáct kilometrů od satelitu, který se ani nehnul a nebylo poznat, zdali zůstal Daedalos neodhalen, nebo jej nechávají Hebriďané na pokoji.
„Jsme na místě, pane,“ odklonila Meyersová energii z motorů, kterou si vzal Kleinman a nabil asgardské zbraně, jak mu Caldwell přikázal.
„Hermiode, opatrně,“ polohlasně pronesl spíše zbožné přání Caldwell i když mu naprosto důvěřoval.
Hermiod opravdu velice opatrně nahlédl do proudu informací, které tekly oběma směry, aby zjistil, jak moc může svým přátelům pomoci. První zjištěná informace mohla všechny uklidnit, protože o přítomnosti Daedala nikdo nevěděl a zdálo se, že ani o přítomnosti Hermioda. Mohl proto zanořit zbytek své mysli do proudu, po němž se svezl až do řídícího střediska, kde si jej však všimly všemožné protokoly starající se o zjišťování škodlivého softwaru. Hermiod se snažil zakrýt svoji přítomnost preventivním promazáním uložených otisků, ovšem bylo již pozdě a na základně se rozezněl poplach. Červené světýlko pulsovalo každou půl sekundu a ostrý zvuk se šířil celou základnou jako mor, na což však posádka byla naprosto zvyklá. Vždy když se něco takového stalo, byl to jen ubohý pokus nějakého občana zjistit něco, co vláda tají, takže k tomu tak přistupovali i teď. Jaké ale bylo překvapení, když nebylo možné dohledat přístupovou cestu, protože ukazovala na blízké okolí satelitu.
„Co je to za nesmysl,“ rozčiloval se velitel základny, když mu jeden z techniků oznámil výsledky pátrání.
„Ta data jsou zcela pravdivá veliteli, jako by někdo stál vedle satelitu a naboural se nám do počítačů,“ stál si na svém technik, což veliteli vnuklo nápad.
„Vystřelte do místa výstupného bodu,“ lišácky se usmál a posadil se na jedno z volných křesel.
Jak přikázal, tak se i stalo. Satelit se přepnul do bojového módu a během několika vteřin nabil zbraňovou platformu, která k Daedalovi vyslala ostrý žlutý paprsek, který jej mohl naprosto nekrytého vyřadit z činnosti. Meyersová instinktivně pohnula s lodí pomocí manévrovacích trysek a chybělo opravdu málo, aby se paprsku vyhnula úplně. Ten se však prohnal poloprázdným hangárem a odkryl Daedala senzorům, za což si velitel samozřejmě pogratuloval. Na můstku to zajiskřilo a Caldwell stojící u čelního skla se musel rychle chytnout, aby neupadl.
„Okamžitě informujte zbytek flotily a přepněte maskování na štít,“ překřikoval hlučné osazenstvo můstku, které bylo překvapené z nečekaného vývoje situace.
O výstřelu však flotila dávno věděla, a proto vyrazila na pomoc dříve, než stihla Meyersová zavolat o pomoc. Kleinman spolupracoval s Hermiodem jak nejrychleji dovedl a převedl maskování na štít právě včas, protože se do něj opřel další výstřel, který jej oslabil o třináct procent. Meyersová převedla další část energie naquadahových generátorů třídy Mk.III k motorům a ty konečně umožnily Daedalovi plnohodnotně manévrovat, což se ihned hodilo, když se k hrůze všech přítomných blížila další vlna čisté žluté energie. Meyersová strhla kormidlo ostře vlevo a vyhnula se dvojici paprsků a hned na to, musela s lodí zamířit dolů, směrem k planetě. Jen tak se mohla vyhnout příchozím pulsům a katastrofálnímu zničení.
„Tak takhle jsem si to rozhodně nepředstavoval,“ procedil mezi zuby Caldwell, zatímco se Daedalos rovnal do palebné pozice, což si vyžádalo další nechtěný zásah.
„Štíty na sedmdesáti čtyřech procentech,“ kvapně oznámil Kleinman a zaměřil první satelit.
Dvojice předních baterií se zahřála a vychrlila mohutný proud tyrkysové energie, zastavujíc se na fialovém štítu, který problikl a propustil energii skrz. První satelit se rozletěl na tisíce kousků a druhý se měl brzy připojit. Opak ale byl pravdou, satelit naprosto neočekávaně změnil směr svého zaměření a vyslal výstřel směrem k jinému satelitu, který se právě otočil k příchozí trojici pozemských bitevníků.
„Co to je?“ překvapeně zíral Caldwell, ale nikdo neposkytl žádné vysvětlení.
„Hermiode…Hermiode,“ snažil se jej přivolat, ale on neodpovídal.
„Myslím, že vím, co se tu děje,“ usmál se a dál Hermioda nevyrušoval.
Ten právě zaměřil ten stejný satelit, který pokropil podruhé stejnou dávkou energie. Mocný štít lehce zablikal, ale jeho síla byla stále v zelených číslech. Technikové na Hebridanu se snažili, co jim síly a vědomosti stačily, ale Hermiod do systému vypustil velice chytrý a učenlivý virus, který de facto vyřadil satelitní síť, která pomaličku vypadávala. K Hermiodovi se posléze připojili i zbylí tři Asgardé, kteří společnými silami vyřadili zbytkové propojení s Hebridanem a ovládli další tři satelity, které zaměřily na vytyčené pozemní cíle. Mezi nimi nechyběla ani vojenská letiště, která ve velkém vypouštěla útočné letouny. Stačily tři rány a letiště lehla popelem. Bohužel jich bylo tolik, že bylo prakticky nemožné zničit všechny potřebné cíle. To už ale do atmosféry klesala početná sestava pozemských 302jek, jejichž jediným cílem bylo zničit vzdušnou podporu, která by v budoucnu mohla dělat problém při pozemním útoku. Poměrně těžkého překvapení využila Odyssea, jejíž hangár opustil FIST a stovka příslušníků speciálních jednotek SGS, které dostaly za úkol vyčistit bezprostřední okolí brány, zajistit perimetr a vytvořit předsunutý bod, z nějž by se daly koordinovat veškeré pozemní operace. Odyssea se posléze připojila k bojové skupině, která napadla menší flotilu vojenských plavidel přibližujících se na jejich pozici. Daedalos opustil své stanoviště a plnou parou vletěl do hloučku lodí, jejichž výzbroj byla oproti Daedalovi směšná. Satelitní síť dodávala Hebriďanům takový pocit bezpečí, že většinu svých zdrojů vrhli na opravu infrastruktury a jen pár procent do výstavby nové flotily, která by v budoucnu šířila slovo počátku zpět do galaxie. I přesto spustily silnou palbu, kterou štíty nemohly zadržet donekonečna. Toho ale nebylo zapotřebí, když se Daedalos propletl pod první dvojicí lodí a vyslal ze svých sil několik raket, explodujících na fialových štítech, jejichž síla poklesla zhruba o třetinu. Další lodě se však Daedalovi postavily do cesty a donutily jej k úhybným manévrům, které málem skončily nepříjemnou kolizí. Ovšem Hermiod spolu s Meyersovou včas zatočili a vyhnuli se jednomu z křižníků, což si ovšem vyžádalo zvýšený výdej energie, když se štíty ocitly pod hustou palbou. Hermiod se pak vytratil myšlením z lodi a ovládl jeden ze satelitů poblíž Daedala, čímž odvedl obrovský kus práce, neboť s tím obrana rozhodně nepočítala. Jeden paprsek zatížil fialový štít jednoho z bitevníků, kterým se posléze prohnaly čtyři asgardské paprsky, které dílo dokonaly. Explodující trup vytrhl do vesmíru velké množství trosek, jejichž velikost sahala od několika centimetrů, až po desítky metrů. Právě takto velký kus se potkal s Daedalovým štítem, který prošel pořádnou zkouškou, když jej neustále ostřelovalo velké množství zbraní.
„Štít na sedmapadesáti procentech, pane,“ oznámil Kleinman a sledoval, jak se přes Daedala přehnalo osm asgardských paprsků, trhajících další bitevník na kusy.
Caldwell zatnul pěst a zkřivil ústa do radostného gesta, zatímco se vedle Daedala objevila sesterská čínská loď. Sun-Tzu podle očekávání doplňovalo americkou trojici se vší parádou a nebylo jen do počtu. Překrásnými manévry se major Chang vyhnul velké spoustě střel a naopak major Ya kropil nepřítele, seč mu baterie stačily. Celá desetičlenná skupina se během několika málo minut ocitla ve stavu nula, což velitele ozbrojených sil Hebridanu nijak netěšilo, při představě, co bude následovat. A obavy byly oprávněné, všechny čtyři lodě se vrátily na původní bojové postavení a zaměřily se na podporu stíhačů, které se během krátké chvíle dostaly do obrovského přečíslení šestnáct ku jedné. Apollo v doprovodu čínského stroje sestoupilo do horní atmosféry, kde se celý obrovský souboj odehrával. Trojice 302jek právě dokončila spirálovitou otočku doprava, když se před nimi objevila skupina sedmi strojů, které útočily na další dva pozemské stroje. Vedoucí tria zaměřil dva stroje zaráz a ke každému z nich vyslal jednu raketu. Ty si proklestily cestu skrz trosky jedné z explodujících 302jek a rozprášily své cíle naprosto dokonale. Další čtyři hebridanští stíhači následovali své dříve padlé bratry a alespoň na chvíli tak příchozí trojice strhla lokální vítězství na stranu Země. Poslední ze sedmice strojů velice rychle následoval, ovšem záda nynější čtyřky stíhačů se začala plnit velkým množstvím nepřátel. Nebylo kam uhnout, desítky energetických pulsů a olověných projektilů létaly všude, kde si vůbec bylo možné představit a zásahy na sebe nenechaly dlouho čekat. Poslední v řadě dostal přímý zásah, v jehož důsledku se stroj rozpadl na dvě poloviny, které se zrychlujícím tempem řítily do zastavěných oblastí. Další stroj dostal zásahy do obou křídel, která připomínala spíše ementál, než celistvou vrstvu trinia. Ztráta vztlaku způsobila prudký pokles letounu, ovšem další zásahy jej kompletně zničily. Zbylé dva započaly rychlé úhybné manévry, které skončily po malé chvíli, když se přímo před nimi objevilo Apollo, které svými štíty pokrylo jejich ústup a samo se postaralo o pronásledovatele. Stovky a tisíce žlutých energetických nábojů opustilo ústí hlavní rychlostí větší jak pět Machů, což zaručovalo velice rychlou a bezbolestnou smrt. Oba stíhači propukli v zběsilý jásot, který celé Apollo slyšelo jasně a hlasitě. Ellis se ve svém křesle jen pousmál a dál nechal majora Johnsona dělat si z obranných stíhačů cvičné terče. Kousek opodál se stejnou měrou zasloužilo o ústup zbylých hebridanských stíhačů Sun-Tzu, které rozstřílelo více jak šedesát strojů, během jednoho rychlého sestupu.
„Plukovníku Ellisi, ustupují,“ s klidným hlasem oznamoval plukovník Ji, očekávající rozkaz k pronásledování.
„Výborně, nenechte je utéct a pokropte je řádnou dávkou,“ nařídil Ellis, jehož Apollo právě dělalo to samé.
302jky ve spolupráci s 304kami ovládly oblohu a nebylo pochyb, kdo je nyní na Hebridanu pánem. Hebriďané se však nehodlali vzdát a během ústupu se snažili shromáždit poslední zbytky flotily k útoku, který měl vrátit nadvládu nad oblohou do jejich rukou. Hodně k tomu pomohli technikové v pozemních základnách, kde se jim konečně podařilo probít se skrz nepříjemnou síť virů, kterou utkali všichni čtyři Asgardé. Rázem se situace otočila a Apollo i Sun-Tzu schytali pořádnou dávku energie ze satelitů, které se konečně probraly k životu.
„Takhle by to bylo moc jednoduchý, že?“ odfrkl si Caldwell a vrátil se do svého pohodlného křesla, odkud měl perfektní přehled o všem, o čem potřeboval vědět.
S typickým zaujetím se podíval přes rameno Kleinmana, když se Daedalos silně otřásl pod dopadem dvou střel ze satelitů, které byly lodi nejblíž.
„Štíty na jednatřiceti procentech,“ jako vždy oznámil Kleinman a nechal vyniknout svůj um, když oba satelity rozprášil ještě před tím, než stačily znovu vystřelit.
Meyersová se s Daedalem prohnala mezi oběma vybuchujícími satelity a zamířila k dalšímu uskupení, které se zaměřilo na přilétající Apollo. To zanechalo Sun-Tzu v atmosféře bojovat se stíhači, zatímco samo vyrazilo vstříc těžkým bitevním podmínkám, jimiž se orbita pyšnila. Mezitím si to Odyssea rozdávala hned s trojicí satelitů, které pálily, seč jim energetická jádra stačila. Hodně však pomáhal Kvasir, který se prokousal až k ovládání satelitu a zaměřil jeho zbraně na své soukmenovce. Odyssea i za přispění onoho satelitu vyřídila trojici satelitů naprosto s přehledem a její štít se pyšnil plnou silou, ač se tomu dalo jen stěží věřit.
„Kvasire, pokus se prolomit obrany základny, musíme ty satelity zase vyřadit, ostatní lodě nemají ZPM jako my,“ podíval se Kvasirovi do očí, který se ihned odpoutal myslí od satelitu, a znovu zaútočil na obrany vypsané techniky.
„Womacková, leťte k Apollu a Daedalovi, určitě uvítají naši pomoc,“ přešel od bočního HUDu k obrovské holografické mapě, kde byla vidět dvojice pozemských lodí bojujících s pěticí satelitů.
„Určitě je potěší, že máme plné štíty,“ zavtipkoval Davidson, když se na bočním HUDu, od nějž před pár vteřinami odešel, objevila zakrvácená tvář generála O’Neilla.
„Davidsone, okamžitě se vraťte se všemi loděmi zpět, Země byla napadena, Suvorov byl zničen a Hammond těžce poškozen, předseda IOA byl zabit, musíte si pospíšit,“ ukončil spojení O’Neill, protože se mu zatmělo před očima.
„Spojte se s Daedalem, Apollem i Sun-Tzu,“ přikázal Davidson a pozoroval, jak se obrazovka před ním roztřetila.
„Pánové, právě jsem obdržel zprávu od generála O’Neilla, Země byla napadena, vyrazte nejvyšší možnou rychlostí zpět k Zemi, já poletím hned za vámi, nemůžu zde nechat pěšáky na pospas satelitům,“ ukončil spojení s ostatními loděmi a sledoval, jak postupně s malými rozestupy vstupují do hyperprostoru.
„Kvasire, teď nebo nikdy,“ zvednul napětí na můstku a sám dostal geniální nápad.
„Spojte mě s Travisem, Womacková.“
„Přepojuji,“ splnila Womacková rozkaz, ale přesto nezapomínala řídit Odysseu, která se nyní stala jediným cílem na orbitě.
„Plukovníku, tady Travis, co pro vás můžu udělat?“ optal se, zatímco s FISTem přejel jednoho Hebriďana.
„Pro mě nic, ale vy si prokážete službu, Země byla napadena a byli jsme odvoláni zpět, musíte ovládnout základnu řídící satelity, Womacková vám pošle souřadnice,“ stroze oznámil Davidson a kývnul na Womackovou, která poslala přesné souřadnice základny, skryté hluboko pod zemským povrchem.
„A-ale pane…“
„Udělejte, jak říkám, jinak je po vás, nemůžu se zde už s Odysseou déle zdržovat,“ honil Davidson čas a nechal si oznámit stav se základnou.
„Podařilo se mi prolomit obrany a právě jsem opětovně vyřadil satelitní síť, plukovníku,“ mohl s pýchou v hlase Kvasir ohlásit, což bylo po zásluze odměněno.
„Zkus jim přetížit pár generátorů v té jejich základně, poslal jsem tam FIST v doprovodu několika stovek mužů, aby ji získali pod naši kontrolu,“ podíval se opět do očí majora Travise, který věděl, co má přesně dělat.
„Splníme váš rozkaz, plukovníku,“ odpojil Travis spojení a ihned vyrazil k několik kilometrů vzdálené základně, která ležela mimo území bojů.
Kvasir přetížil několik generátorů základny a prakticky ji vyřadil z činnosti což se pro bojovou skupinu, blížící se k ní více než hodilo. Davidson poděkoval Kvasirovi a ihned rozkázal skok k Zemi, zanechávajíc za sebou pěknou spoušť na orbitě a desítky 302jek bojujících s téměř zlikvidovanou vzdušnou domobranou.

Ou nádheerná epizoda a další čelen IOA zmizel ale bohůžel to neni moc dobré když země byla napadena snad Odyssea se setřičkami zemi zachrání.ale díl byl opravdu dobrý jen tam moc nebyl FIST jen mě pobavil když si tam psal že přejel toho hebrydena

Líbil se mně nápad s nabouráním do ovládání satelitů. Ale tak nějak jsem čekal, že to nevyjde úplně podle plánu.

Příští díl očekávám pozemní akci s tankem v hlavní roli

Jinak snad ani nemám co vytknout.

Země byla napadena, ale nejsem si jist, zdali víme, kým byla napadena, takže nás teoreticky ještě můžeš překvapit, ale vše ukazuje na Hebridany, nebo jak se jmenují

A ještě jsem zapomněl! Pár krát mně tam haprovalo skloňovaní Tak na to bacha. To je celkem blbý.

No čiže, 10. diel. Pochvala ide znovu autorovi a spol, lebo diel sa mi veľmi dobre a ľahko čítal (niekedy som sa pousmial aj na veciach, ktoré v diely neboli, ale človek si ich dokáže ľahko predstaviť - hlavne výrazy postáv,... )

Čo sa týka deja hodnotím ho vcelku kladne, aj keď sa mi na začiatku zdal O´neill príliš tvrdý (nato, že cestoval bránou a chápal (aspoň ja myslím) dôležitosť situácie na Herbidane), no ale zdá sa, že k tomu mal dôvod. K technickým aspektom dielu sa nebudem vyjadrovať, lebo nie som bohužiaľ žiaden technik ani fanda do týchto vecí, ale mne sa zdá, že všetko je OK - v pohode, "tank" sa môže dostať aj do súbojov na blízko, lenže ja si pod pojmom tank predstavujem zničenie cieľa na 2 km a ochranu posádky pred hocičím čo sa ju snaží zabiť .
K útoku na planétu, tiež viac menej nemám čo vytknúť, ale zopár "chybičiek krásy" (?) by sa tam našlo. Napríklad: tu to bude asi chyba moja, kvôli neznalosti 304, ale ako mohli mať zapnuté maskovanie + štíty na tie asteroidy? Alebo prečo vytvorili FIST - tank, ktorý prejde bránou a prenášali ho v lodi?? Áno, na zaistenie brány pár ľudí pošlem (20 - 30), ale nebudem predsa prenášať viac než 100 vojakov v lodi, keď sa na planétu môžu pekne dostať bránou...
+ mne osobne trochu vadí, že pozemné sil (aj vzdušné) si tam nechal "len tak", áno, áno, viem, viem sú to vojaci, mali misiu treba ju splniť, relatívne tam bolo bezpečnejšie ako v Kábule (po vypnutí obrany), ale čo ak na Zem zaútočilo niečo tak veľké, že Zem padne, potom čo?
Viem spojili by sa s alfou, omegou, ale mne to proste pripadá niečo na spôsob: rok 1500 španielske fregaty dovezú na ostrov vojakov (!!!, nie osadníkov) a potom sa obrátia a idú späť domov. Tí vojaci to prežijú, máju všetko čo je potreba (vodu, jedlo, zbrane), ale aj tak... + dosť ťažko sa bojuje keď vieš, že Zem je v plameňoch (ale to je maličkosť, sú predsa na to cvičený) - dúfam, že si aspoň trochu pochopil čo som chcel povedať, lebo ja viem niekedy aj tie najjednoduchšie veci vysvetľovať ako jadrovú fyziku....
Na viac si asi nespomeniem.


Potom som si všimol:

všechny čtyři lodě se vrátily na původní bojové postavení a zaměřily se na podporu stíhačů, které se během krátké chvíle dostaly do obrovského přečíslení šestnáct ku jedné

Podľa mňa to môže budiť dojem, že "naši" boli vo výhode 16:1, ale to asi nie. Alebo som zle pochopil?

No a na záver: Útok na Zem. Znova som to nečakal . Som naozaj zvedavý čo sa bude diať a kto zaútočil, mam dokonca kandidátov, ale nepoviem ich aby som sa nestrápnil
Trošku mi je ľúto, že sa nedržíš seriálového univerza, lebo taký útok by asi politici nemohli zakryť za roj meteoritov (keďže bol napadnutý Pentagon - "logicky" som si to vydedukoval )

No ale ako som už vyššie písal, diel dobrý a teším sa na nový.

P.S.: Rusov v Stargate nemá asi nikto rád...
P.S.2.: Som rád, že tu máme fanúšikov Mass Effectu...

SPeeDy píše:

Země byla napadena, ale nejsem si jist, zdali víme, kým byla napadena, takže nás teoreticky ještě můžeš překvapit, ale vše ukazuje na Hebridany, nebo jak se jmenují

Nejsem si jist jestli vůbec znají polohu Země, a i kdyby ano myslím, že byli zaneprázdnění bráněním vlastní planety, takže to snad nepřichází v úvahu.
Logičtější by bylo předpokládat, že útočí Luciáni nebo nějaká nová rasa, ale Daedalos se o nové rase nezmiňoval, takže spíš Luciáni

Hele kdyby na tebe někdo útočil a ty zas na něho a on by v obraně neměl nejmenší šanci tak by stáhl útočné síli aby se mohl bránit.