Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/WUTta3Dqmz

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Mrtvé povídky Miraclesská vlčice: Život v SGA - První mise

Miraclesská vlčice: Život v SGA - První mise


Odeslat nové téma Odpovědět na téma

Příspěvky: 13
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
pozn: Pro pochopení těchto povídek je nutné přečíst úvodní díl

Jsem na Atlantidě teprve krátce a ještě jsem neměla tu možnost poznat vzrušení z prvního nasazení. První mise, první objevování cizí planety. Zřejmě jsem to přivolala, plukovník a zároveň velitelka Samanta Carterová mě doslova "odchytila" u hlavní věže, kde jsem se kochala výhledem na město.

,,Jane, doufám že nelituješ přijetí mé nabídky?" rozmlouvala mi přímo do duše. Jako Miraclesská vlčice umím svá slova poslat telepaticky přímo do vnitřního ucha.

,, Ani náhodou. Jak vás to mohlo napadnout? Naopak. Velice si toho cením, protože konečně mohu být někomu nápomocná a já doufám, že se stanu přínosem pro Váš tým. "

,, Tím ses stala v okamžiku, kdy jsi přišla. Nepochybuj o sobě. Vlastně, důvodem proč jsem s tebou chtěla mluvit ... John, Ronon a Teyla se chystají na návštěvu jedné planety, kde by se mělo nacházet nevyužité ZPM. Pojď, oni ti řeknou víc, "dořekla Carterová a vedle mě k bráně.

Ano, stále se cítím nepotřebná a zbytečná, vše co se děje se vždy dozvím poslední.

Jako první mě pozdravila Teyla. ,, Krásné ráno, snad jste se dobře vyspala, protože vás budeme potřebovat, " ... ,, Našli jsme jednu neobydlenou planetu, kde by se mělo nacházet ZPM, ale je zde možnost replikátorů," skočil ji do řeči McKay. Teylu to lehce naštvalo. Nesnáší když ji někdo přerušuje v mluvě.

,, Ano Rodney, děkujeme za vysvětlení, " zamračila se.

Mezitím přišel Ronon a podplukovník John.,, Tak co ty na to? Jdeš s námi? " odvětil John a vytáhl černou vestu, kterou jsem dostalo doslova ušitou na míru. Ono aby ne, moc vlkodlaků pro lidi nepracuje že?

,, Samozřejmě!" zavrtěla jsem svým huňatým bílým ocasem a už jsem koutkem oka prosila Johna, aby mi vestu zapnul.

Jako odsouhlasení správného rozhodnutí na mně Teyla s úsměvem mrkla a já se v tu chvíli jen modlila ať to neopakuje nebo "roztaju". Přechod přes Hvězdnou bránu mi pořád nedělá dobře od žaludku, ale Ronan mě uklidňuje a tvrdí, že si na to brzy zvyknu. Doufám.

Nacházíme se uprostřed lesa. Všichni pro jistotu ozbrojení omračujícími pistolemi a vybavení ochrannými vestami, které by měli být neprůstřelné. Měly by být? Vtipné. Já mám své zbraně ukryté v tlamě. 42 ostrých zubů, 1.20 vysoké tělo, které spolu s dvojitou vrstvou chlupů tvoří dokonalou zbraň i obranu... samozřejmě, že vestu mám také.

,,McKay, jsme na místě, naviguj nás," ozval se John do vysílačky.

McKay:,, Nacházíte se v severní části, musíte se dostat do západní."

John:,, No výborně ... tebe bych jako GPS do auta vážně nechtěl." odsekl John.

Mírně jsme se s Teylou pousmály. (má opravdu nádherný úsměv)

Teyla:,, Něco konkretnějšího by nebylo?"

McKay:,, Asi 200m nalevo od vás je řeka, snad tam bude i most."

John:,, Snad? Ty to nevíš?"

Mckay: ,, Jako promiň, ale kamery na této planetě zavedené vážně nemám."

Ronon:,, Ach bože ..."



Když jsme dorazili k řece, vůně průzračné vody mě omámila. Miluji vodu.

,, Myslíte, že se dá tohle pokládat za most?" ukázal John na dvě spojené liány mezi kterými jsou střídavě přibitá dřevěná prkna.

Teyla: ,, Ještě že to nevidí Rodney."

McKay: ,, Já vás stále slyším!" připomenul se McKay.


V duchu jsem si pomyslela, zda by pro mně nebylo jednodušší propast přeskočit.


Teyla: ,, To ať vás ani nenapadne!" přerušila mé myšlenky.

Já:,, Co máte na mysli?"

Teyla:,, Opravdu si myslíte, že by jste to dokázala přeskočit? To nemyslíte vážně, že ne."

Já:,, Jistě že ne. Jen jsem nad tím polemizovala, protože nějak pochybuji, že ten most udrží dospělého muže, natož vlkodlaka."

John: ,, Souhlasím s Jane. Most nevypadá moc stabilně. Musíme najít jinou cestu."


Teyla si byla svou teorií jistá. Tyhle mosty zná a sama podobné pomáhala postavit.


,, Jdu první," uráčila všem oznámit. (ona vážně není normální!)

To jsem nemohla dopustit. Lehce jsem ji odstrčila a dodala: ,, Ne! První půjdu já. Pokud to udrží mně, udrží všechny. Když ne, zaplavu si a Vám se nic nestane."

John:,, To zní logicky."
Teyla:,, Johne! Jak logicky?"

McKay: ,, Co se tam děje? Našli jste ten most? Už jste na druhé straně?

Ronon:,, Našli. Ještě tam nejsme."



Než se stačilo něco prodiskutovat, prošla jsem bez sebemenších problémů přes most. Teyla měla pravdu. Most je pevný a bezpečný.



.................... KONEC 1. ČÁSTI
Naposledy upravil Miraclesská vlčice dne 31.5.2013 10:45:38, celkově upraveno 5

Mooony Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 998
Bydliště: Brno
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Po dlouhé době jsem měla čas na to, abych tu přečetla pár povídek. Většinou pak po sobě zanechávám komentář. :) Přečetla jsem si i Úvod i půlku prvního dílu, který jsem tu našla.
Téma povídky vypadá dobře, rozhodně jakmile budu mít čas, tak se k povídce vrátím a dočtu případné resty :-). Téma je zajímavé a myslím, že pokud budeš pokračovat, povídka bude dobrá (na bližší posouzení potřebuju více dílů ;-) ).
Přesto, ač jsem se zařekla, že už to nebudu dělat, mám k dílu pár výtek, většinou jde o technické.
Líbí se mi, že máš myšlenky a děj oddělen, to je dobré pro čtenáře, aby se v tom zorientoval, přesto si nejsem jistá, zda je nutné přímé řeči označovat barvičkami. Povětšinou jde z textu poznat, kdo na koho mluví, takže barvičky nejsou nutné, to samé prázdné řádky mezi textem (přímou řečí). Někdy mám pocit, jako bys v příběhu odskočila do scénáře a pak se vrátila opět zpět.
Jako jedna z mála máš přímou řeč zvládnutou (tedy až na mezeru mezi textem a uvozovkami, ale to nevadí ;-) ). Tohle všechno je jen taková technická, příběh se čte dobře, ale je tu jedna věc, která mi vadila nejvíc a skoro mě i donutila povídku zavřít a nevrátit se k ní. Atlantída... budiž, sice mi z toho stojí vlasy, ale v pořádku... horší je MecKey, nebo Meckey...prosím raději McKay, pak Ronon, Wraithové a tak ;-) (je to takové... nevím, možná s moc vymýšlím, ale pro text a čtenáře je lepí, pokud to nepřepíšeš foneticky ;-) , postavy známe a tak Anglické jméno si přiřadíme ;-) ).
Doufám, že jsem tě moc neodradila a budu se těšit na další část :)

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
opravdu zajímaví díl :bravo: barvy máš sice hezké ale odvádějí pozornost od samotného příběhu
moc rád si přečtu další díl :)


Příspěvky: 13
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Děkuji moc za rady :-) Jsem poučena a nyní budu psát bez barviček s pravými angl. jmény postav :-D Ještě že ta Teyla se píše furt stejně, anglicky i česky :-D
Obrázek

St0rm Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2366
Bydliště: Studénka
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Nechci ti do toho kecat, ale povídky se vydávají v jednom topiku :)
viz například: viewtopic.php?p=336179
Pokud chceš pomoct s tím seznamem aktivních odkazů v prvním příspěvku, dej vědět třeba v soukromých zprávách.


Příspěvky: 13
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Celý tým se bezpečně dostal na druhou stranu mostu.

McKay: „Před vámi bude sloup s ornamenty. Vidíte ho?"
John: „Vidíme. Co s ním?"
McKay: „Nic. Je pěkný že?"

McKay má opravdu smysl pro humor. (něco jsem ucítila)

Teyla: „Děje se něco? poznala okamžitě mojí nervozitu.
Já: „Nevím. Replikátoři to nejsou. Necítím je a Wraithy by jsi poznaly ty, ale něco se děje."
John: „Nějaký problém?"

Nestačila jsem nic říct a ucítili to všichni. Kouř! Místní vesnici napadli Globalové, příznivci Wraithů. Počkat ... neměla být planeta neobydlená? Měla jsem to poznat dřív. Proč mě to nenapadlo? Copak z ní už začínám mít pomatené smysly? Pokud ano, tak mi "vlezla pod kůži" celkem rychle.

Vesnice byla srovnána se zemí a mrtvá těla ležela téměř všude. Uprostřed celého dění jsem postřehla život. Muž kolem 40-tky byl postřelen na 2 místech. Do nohy a hrudníku, ale proč ho tady nechali? Proč ho rovnou nezabili?

John: „Ještě žije! Ten muž je jediný svědek, který nám může říct, co se tady stalo."
„Globalové. Chtěli ZPM. Otvor ve skále," odpověděl neznámý a mezitím mu udělala Teyla dočasný obvaz.

Avšak mě a Ronovi se to zdálo podezřelé.

Ronon: „Je to nějaké divné"
Já: [/i]„Souhlasím. Až příliš nápadně jednoduché."[/i]

Teyla přikývla a já uslyšela šustění kroků v trávě. Na upozornění bylo pozdě, jsme obklíčení Globaly. Byla to past! Bojovnost našemu týmu rozhodně nechyběla, ale bylo jich čím dál víc. Nezůstala jsem pozadu a bránila členy týmu jako svou rodinu.

Teyla: „Jane, najdi ZPM!"
Já: „Nemůžu vás tady nechat."(zvlášť né Tebe)
Teyla: „Zvládneme to. Ten muž říkal něco o otvoru ve skále. Běžte, já vám věřím."

Skvělý že mi věří ona, ale já sobě ne. Ne! Musím si věřit ... já ZPM najdu! Pořádně jsem se rozhlédla, ale nikde v okolí žádná skála není, jsme v nížinně. Došlo mi, že se jedná o ten velký kamenný sloup s ornamenty, který stojí před vchodem do vesnice. Poháněna obavami s rychlostí blesku jsem vyrazila k cíli.

V půli cesty jsem pocítila velký tlak v hrudníku. Píchlo mě u srdce. Něco mě říkalo, abych se vrátila. Náhle bylo mé tělo a duše rozpolcené. Mé vědomí chtělo uposlechnout Teylin rozkaz, ale mé srdce mně táhlo k vesnici. Dala jsem na svou intuici a v mžiku se na zadních otočila zpět.

Zřejmě v tom byla nějaká "vyšší moc". Teyla, jindy velmi ostražitá a nedůvěřivá si v návalu práce (střílením Globalů), vůbec nevšimla, že ten neznámý muž nebyl tak vážně zraněný, jak ze začátku vypadal.

Vstal a se zbraní v ruce, kterou měl celou dobu schovanou v ruxaku, namířil přímo na Teylu.

„Teylo, pozor!" zakřičel John, který si útočníka všiml, ale byl příliš zaneprázdněný, než aby něco podnikl.

Teyla se stihla pouze otočit a spatřit mně, jak stojím nad nehybným tělem mrtvého muže, kterému jsem před pár vteřinami prokousla krční tepnu. Stačil mě zranit, ale díky špatnému míření a mému hustému límci, to nebylo nic vážného. Teyla, Ronon i John(který zastřelil posledního Globala) nevěřícně hleděli. Ani já jsem nechápala, kde se to ve mně vzalo.

„Děkuji", promluvila Teyla s upřímným výrazem v očích.

Když jsme se vraceli na základnu,zastavili jsme se u sloupu. Samozřejmě, žádné ZPM tam nebylo a později jsme zjistili z hlášení, že vše bylo dokonale nafingované. Ten muž byl vůdcem Globalové skupiny, kterou poslali Wraithové pro předem plánovanou akci. Vytvořit na neobydlené planetě představu o zničené vesnici, nalákat a zabít posádku SGA a získat polohu Atlantidy.

Málem jim to vyšlo.
Naposledy upravil Miraclesská vlčice dne 31.5.2013 10:41:51, celkově upraveno 1
Obrázek

Shayla Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 355
Bydliště: Atlantis, příležitostně Praha
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
,,No výborně ... tebe bych jako GPS do auta vážně nechtěl."
:rflmao:

Trochu ti do toho kecnu:
Povídka je pěkná, ale napsala bych jí do trochu ucelenější formy. Napiš třeba co daná postava dělá. (nevím, jak ti to přesně popsat)

Příklad:

,, No výborně ... tebe bych jako GPS do auta vážně nechtěl." odseknul John.
Obrázek
Carson Beckett 4ever ღ
Moje povídka
E=MCkay


Příspěvky: 13
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Ano, to mě taky napadlo :-D Přepíšu to xD
Obrázek

posedlík Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1061
Bydliště: Atlantis převážně Ústí nad Orlicí
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
vynikající :bravo:

Odeslat nové téma Odpovědět na téma

Zpět na Mrtvé povídky

cron