slavnostně vydávám pokračování šestého dílu. Domů jsem přijela dříve, takže ho můžu vydat už teď. Doufám, že pak vydržíte na další část, která bude v neděli.
Takže komentovat co nejvíce. Kladně i záporně, to mi nevadí, hlavně komentovat. Budu ráda za každý komentář
Takže přeji krásné čtení a komentujte co nejvíce.
Epizoda 6 : Odměna, part 2
Země, SGC, řídící místnost – o dvě hodiny později od současnosti
Krom toho, že byl na základně vyhlášen poplach, tak Carterová, Vala, Lamová a Landry byli drženi v řídící místnosti, kde byla Adria. Nikdo se k nim nemohl dostat, protože všechny dveře, které byly kolem řídící místnosti, byly uzavřeny její myslí. Všechen zbylý personál byl naštěstí evakuován z místnosti dříve, než se tam objevila.
„Kde je doktor Jackson?“ zeptala se Adria.
„Adrio, poslouchej mě“, řekla Vala a vstala ze země. Chtěla jít k ní, ale Adria ji pomocí svých schopností srazila zpátky na podlahu.
„Zklamala si mě, matko.“
„Co chceš, abychom udělali?“ zeptala se Vala.
„Chci, aby váš svět přijal Počátek.“
„To se nestane, dokud jsme tu my“, řekl hned Landry.
„V tom mi nedokážete zabránit. Máme volné ruce a nic nás nedokáže zastavit.“
„A co takhle Antikové? Na ty jste zapomněla?“ zeptala se Carterová.
„Antikové nezasahují do nižších vrstev. To přece víte“, odpověděla Adria a pak se zasmála.
„Ano, víme. Ale jejich technologii využívat můžeme“, řekla Carterová.
Prostor, poblíž Země
Nad Zemi se pěkně začalo bojovat. Z povrchu Země se objevovaly drony, které pomalu ničily Orijské lodě. Athena byla v pohybu a letěla k Měsíci. Tím se jim podařilo odlákat tři lodě na ně. U Země jich ještě zbývalo osm. Když Daedalus a Apollo zaznamenali, že některé Orijské lodě pronásledovaly Athenu, rozhodli se, že udělají to samé. Obě lodě se daly do pohybu a odlákaly dalších šest lodí. U Země jich teďka zůstaly pouze dvě lodě a to bylo pro generála O’Neilla větší šancí, že je zasáhne.
Athena dostávala jednu ránu za druhou a její štíty klesly rychle dolů.
„Štíty na dvaceti procentech, dlouho nevydržíme. Hyperpohon je mimo provoz. Nemáme šanci jim utéci“, řekl Marks, který se jen taktak držel konzole při nárazech.
„Proto letíme k Měsíci, který nás částečně bude krýt. Za ním uděláš svůj manévr, který je na chvilku zmate. Doufejme, že na to skočí a my dostaneme náskok, abychom jim zdrhli“, řekla Svitsová, která stála u přední konzoly, na které se snažila přemosťovat veškerou energii do motorů a štítů.
„Ale ten manévr jsem nedělal už hodně dlouho. A k tomu to bylo s F-302kou ne s 304kou, jestli si pamatuješ“, přiznal se Marks, který jediný věděl, o který manévr se jedná.
„Já ti věřím“, řekla klidným hlasem Helen otočená směrem ke Kevinovi, který nakonec povzdychnul a kývnul hlavou. Mitchell stál poblíž něho a sledoval ho, jak pracuje na své konzole. Během několika vteřin všichni pocítili velké zrychlení. Svitsová převedla veškerou energii do motorů a štítů a tak toho chtěl Marks využít.
Athena, Daedalus i Apollo letěli na jedno a to samé místo, jenže to nevěděli, protože mají nefunkční komunikaci a senzory.
„Weapsi, připravte všechny atomovky typu Mark IX a na můj povel je všechny vyšlete na jednu Orijskou loď“, řekl Caldwell na palubě Daedala, který nebyl o moc lépe než Athena.
„Ano, pane, ale už jich máme jen posledních deset, zbylé jsme použili při útoku hned na začátku“, řekl Kleinman.
„Sakra. Leťte k Měsíci a připravte se na manévr Delta.“ Meyersová se okamžitě podívala na Caldwella, který bez ohledu na rizika dal tento příkaz.
„Pane, já nechci s lodí narazit do Měsíce nebo z nás udělat kamikazi na jednu Orijskou loď“, řekla Meyersová.
„Nemáme na výběr. Připravte se na manévr Delta.“ Meyersová na chvilku zaváhala, ale nakonec pak odpověděla: „Ano, pane.“
Athena i Daedalus byli téměř u Měsíce. Apollo byl trochu pozadu, protože funkčnost podsvětelných motorů jim klesla o dvacet procent. Orijské lodě jim byly hned v patách a stále po nich střílely. Většinou trefily motory nebo generátory štítů. Obě lodě byly připraveny provést manévr, který se má na chvilku zbavit Orijských lodí. Problém byl v tom, že obě nalétaly z jiných stran.
Svitsová seděla zpátky ve velitelském křesle a pevně se držela stejně jako Mitchell za její křeslo.
„Připravte se na manévr“, řekl Marks do interkomu lodi a celá posádka se hned něčeho chytila.
Athena se plnou rychlostí skryla za Měsíc, za kterým provedli Marksův manévr, který vymyslel před pár lety. Nejdříve se obrátili o tři sta šedesát stupňů a pak zahnuli ostře doprava směrem dolů. Bohužel netušili, že podobný manévr udělal i Daedalus, který se přímo na ně řítil plnou rychlostí.
„Všichni se pevně držte“, zařval Marks, který rychle musel přerušit zbytek manévru a vyhnout se Daedala.
Za oběma loděmi letěly Orijské lodě, na kterých si mysleli, že jsou v pasti. Athena se jen tak tak vyhnula střetnutí s Daedalem. Obě lodě se dotkly pouhými štíty, ale i to nadělalo velké množství škod.
Na Atheně polovina posádky ležela na podlaze, ale to nebylo to nejhorší. Na můstku ze svých křesel vyletěli jak Marks, tak i Svitsová a Barta, protože na celé lodi se na chvilku přerušila umělá gravitace. Mitchell se pevně držel pilotního i velitelského křesla, takže to jen tak tak ustál. Všichni tři leželi na podlaze a Mitchell okamžitě zaujal Marksovo místo a usednul k pilotní konzole a s Athenou podletěl Měsíc.
Na Daedalu to bylo podobné, i když tam nikdo nevyletěl z křesel.
„Co to bylo?“ zeptal se Caldwell po nárazu.
„To byla Athena, pane. Stačilo jen pár centimetrů a byli bychom mrtví“, odpověděla Meyersová a pohlédla před sebe. Najednou rychle popadla pádla a zdvihla loď zpátky nahoru.
Jedna Orijská loď, která sledovala Athenu, srazila druhou loď, která pronásledovala Daedala. Tím, že se obě lodě srazily, došla k velké explozi, která zbylé čtyři lodě dokázala alespoň poškodit. Apollo se naštěstí tomu všemu vyhnul a obrátil se zpátky k Zemi, kde se mezitím podařilo O’Neillovi zničit obě lodě. Athena se pomalu s Daedalem pohybovali zpátky k Zemi a zbylé Orijské lodě je po chvilce znova sledovaly.
Země, SGC, řídící místnost
Adria naštvaně pochodovala z jedné strany na druhou, když poslouchala skrze zapnutou vysílačku generála O’Neilla, který je informovoval o zničení několika jejich lodí. Sam byla překvapena, že na Zemi je tolik dronů, že to vystačí na zničení alespoň poloviny Orijské flotily.
„Měli byste se vzdát. Jak jste sama slyšela, dostáváte na frak“, řekl Landry, který už viděl situaci nadějně. Adria se zastavila a pohlédla na generála se slovy: „To se nestane. Za několik málo okamžiků se připojí zbytek.“ Vala pohlédla na Adriu a řekla: „Než mě srazíš zpátky k zemi, nech mě si s tebou promluvit.“
„Na to už je pozdě, matko. Až vaše lodě budou sraženi k zemi, tak máme vyhráno. Nic nás nemůže zastavit.“ Adria se zasmála a pokračovala v pochodování.
„A co kdybychom vám řekli, kde Daniela najdete? Co s ním chcete udělat?“ zeptala se Carterová.
„Potrestat ho. Zneužil naši moc, která skončila zabitím povznesených v naší galaxii. Škoda, že tu zbraň jsme nemohli použít také. Po její aktivaci byla hned zničena.“
„Víte, že vám nemusíme říkat, že je nám to vesmírně líto“, řekl Landry.
Prostor, poblíž Země, Athena
Podplukovník Mitchell předal řízení Nyklové, která byla poblíž, a pak šel pomáhat Svitsové, Marksovi a Bartovi vstát z podlahy.
„Motá se mi hlava“, řekl Marks, když se opřel o přední konzoly a pomalu vstával z podlahy. Když pak pohlédl na Svitsovou, tak se mu na chvilku zastavil dech.
„Helen, jsi v pořádku?“ zeptal se a dřepnul k ní.
„Jo, jsem“, odpověděla Helen a párkrát po sobě zakašlala. Pak se podívala na Kevina a řekla: „Co to máš na čele?“ Kevin se ho dotkl a pak se podíval na ruku, na kterou se mu otiskla krev.
„Trochu jsem se praštil do hlavy. Jak? Tak na to se mě neptej“, odpověděl Kevin a pomohl Helen vstát na nohy. Mitchell pomohl majoru Bartovi vstát na nohy, který se pak rychle vrátil zpátky ke konzole.
„Jak jsme na tom?“ zeptala se Svitsová, když sedla zpátky do velícího křesla.
„Trochu času jsme dostali. Dvě Orijské lodě se střetly a hned explodovaly“, odpověděl Mitchell.
„A co komunikace?“ zeptal se Marks opřený o pilotní konzoly.
„Nefunkční“, odpověděl Barta po zmáčknutí na pár tlačítek.
„Leťte co nejblíže k Zemi k Antarktidě.“
„Kurs nastaven. Za pár vteřin budeme na orbitě“, oznámila Nyklová. Svitsová povzdychla a pak se obrátila na majora Bartu, kterému řekla: „Majore, jakmile budeme na orbitě, přeneste posádku napovrch.“ Bylo to pro ni velice těžké rozhodnutí, ale nic jiného jí nezbývalo.
„Ano, madam.“
„Helen, ty chceš opustit loď?“ zeptal se Kevin.
„Já ne, ale vás všechny přenesu na povrch.“
„Helen, nenechám tě tu samotnou na pospas Oriů.“
„Budeš muset. Já tuhle loď neopustím. Sama jsem ji stavěla, sama jsem vybírala posádku a sama jsem ji vyjednala, aby patřila pod Českou republiku. Kevine, je to má povinnost.“
„Tak nás přeneste do Kansasu, tam nás tak rychle nenajdou“, navrhl Mitchell a Svitsová na to kývla hlavou.
„Postarejte se mi o posádku“, řekla Svitsová a vstala z křesla.
„Kapitáne.“ Nyklová uvolnila místo u pilotní konzole a Svitsová k ní usedla. Kevin se díval na Helen a nevěděl, jak jí to vysvětlil, aby šla s nimi.
„Helen, loď se dá vždy postavit, lidi ne.“
„Já vím.“
„Tak pojď s námi.“
„Kevine, prosím, jdi.“
„Helen…!“ Kevin, i přes její slova, ji nechtěl opustit. Jenže se mu nepodařilo ji zastavit v transportu na planetu. Celá posádka pomalu zmizela z Atheny, se kterou pak letěla od Země co nejdál.
Daedalus a Apollo se pomalu také stahovali. Bohužel, ani jedna loď už neměla štíty.
Země, Kansas, vesnice
Celá posádka Atheny se objevila v Kansasu poblíž domu, kde vyrůstal Mitchell. Marks pohlédl na Mitchella a zeptal se ho: „Kde to jsme?“
„V Kansasu. V tom domě před námi jsem vyrůstal“, odpověděl Mitchell a pohlédl za sebe, kde uviděl celou posádku Atheny krom Svitsové.
„Tak jo, poslouchejte mě! Jsme pár kilometrů od dvou našich tajných základen. Teď se rozdělíte na dvě skupiny a každá skupina půjde na jednu z těch dvou základen. Všichni víte, kde je, tak se dejte do práce.“
„Ano, pane“, odpověděl major Barta a šel ke zbytku posádky, kterou začal rozdělovat na dvě skupiny.
„A co my dva?“ zeptal se Marks.
„Je načase vás seznámit s mými rodiči“, odpověděl Mitchell a pomalu šel směrem k domu. Marks se na něj nechápavě podíval.
„Teď?“
„A proč ne? Tak už pojďte!“ Marks zakroutil hlavou a šel za Mitchellem.
Prostor, poblíž Země
Plukovník Svitsová na Atheně sedí u řízení a přemýšlí nad tím, co teď udělá. Po chvilce těžké práce, dokázala nastavit transport hlavic tak, aby prošly Orijskými štíty.
„Konečně.“ Helen se usmála a zaměřila první Orijskou loď, která byla nejblíže.
„Adios, до свидания.“ (čte se => dasvidáňja = sbohem)
Orijská loď, která byla před Athenou, během pár vteřin vybuchla.
„To je moje holka.“ Helen pohladila pilotní konzoly a pak řekla: „Ještě spravit komunikaci a dát to všem vědět.“ Svitsová má ve zvyku se nikdy nevzdávat. A podle toho, jak se dokáže obětovat za ostatní, to jde poznat.
Země, Kansas, vesnice
Mitchell s Marksem přišli k domu, před kterým stáli Mitchellovi rodiče.
„To jsou vaši?“
„Ano.“
„Camerone!“ zvolala jeho máma a běžela hned k němu. Marks popošel bokem a šel prozkoumat situaci.
„Mami.“
„Co se stalo, že jsi musel rychle odjet? A co to máš na sobě?“ Wendy pohlédla na svého syna a pak na jeho P-90ku, kterou držel v rukou.
„Něco jsem měl na práci a nevěděl jsem, že se sem za…“ Mitchell pohlédl na hodinky,“ … sedmnáct hodin vrátím.“
„Co se děje, Camerone? Jsi nějak nervózní.“
„Běžte se schovat do domu.“
„Camerone?!“
„Prosím, mami. Nechci, aby se vám oběma něco stalo.“
„Myslím, že máme problém“, řekl Marks, který rychle přiběhnul za Mitchellem.
„Kdo je to?“ zeptala se Wendy, když uviděla Markse.
„Oh, mami, to je podplukovník Kevin Marks, pracuje taky u letectva“, odpověděl Mitchell a pak krátce pohlédl na Markse.
„Marksi, to jsou moji rodiče, Wendy a Frank.“
„Rád vás poznávám, ale potřebuji s vámi mluvit… O samotě.“ Marks šel bokem a Mitchell hned za ním.
„Co se děje?“
„Museli zaměřit náš transport, máme společnost“, odpověděl Marks a ukázal rukou na převora, který šel k nim.
„Máme problém.“
„To jsem před chvilkou řekl.“ Mitchell se rychle obrátil a šel k rodičům.
„Běžte se schovat do domu, rychle!“ Wendy kývla hlavou a spolu s Frankem pomalu běželi se ukrýt do domu.
„Co uděláme?“ zeptal se Marks.
„Já budu návnada a vy ho prostě zabijete. Běžte do stodoly, za chvilku ho tam vlákám.“ Marks kývnul hlavou a bez žádného plánu běžel do stodoly. Mitchell mezitím číhal na převora za rohem dalšího domu.
Země, SGC, řídící místnost
„Nevím, proč si pořád na něco stěžuješ, matko. Když tě přijmu přijmout Počátek, budou tě uctívat.“
„Vážím si toho být celebritou, ale musím připustit, že by to mohlo být brzy dost únavné. Obzvlášť, když budu muset vystupovat jako celebrita, nemám z davu dobrý pocit“, řekla Vala, když stála poblíž Adrii.
„To po tobě nebudu považovat. Musíš jen přijmout Počátek a o zbylé se postarám já.“
„To by mohl být problém. Víš, já nejsem na takové povídačky. To bys mě musela jedině donutit a slíbit mi, že opustíš tuto galaxii. Pak bych o tom začala uvažovat. Já vím, umím být hodně paličatá.“ Vala pohlédla s úsměvem na Sam, která souhlasně kývla hlavou.
„Nás výhružkami nedostanete na víru. Tenhle svět byl svobodný a taky navždy bude“, řekl Landry.
„Tak budu neústupná a váš lid převrátím na víru během jednoho dne. Mezitím se nám lidé budou klanět a prosit o milost, abychom je nezabili.“
Země, Kansas, vesnice
Převor byl téměř u Mitchella, který se najednou objevil a zařval nahlas: „Hele, převore pacholku, já jsem tady.“ Mitchell se rozeběhnul a převor šel hned za ním. Pár vteřin potom, co vběhnul do stodoly, se tam objevil i převor. Mitchell se rozhlížel kolem sebe, ale Marks nikde nebyl. V duchu si říkal: „Kde sakra je?“ Marks jen čekal na správnou chvíli. Když převor vešel dovnitř, tak Marks na něj ze shora skočil. Srazil ho k zemi a vytáhl Zat.
„Marksi!? Kde jste se vzal tam nahoře?“ Marks slezl z převora a postavil se.
„Nic jiného mě nenapadlo a tak jsem vylezl po schodech nahoru a čekal, až se tu objeví“, odpověděl udýchaně Marks a vystřelil třikrát ze Zatu na převora, aby zmizel.
„Měli bychom odsud co nejrychleji zmizet“, navrhl Marks.
„Souhlasím.“
Země, Antarktida, kopule
Generál O’Neill seděl v Antickém křesle, ve kterém se soustředil na použití střel. Před ním byla aktivovaná obrazovka, která mu udávala údaje o Orijských lodí. Po chvilce se O’Neill narovnal a řekl: „Sakra.“ Jack rychle vstal z křesla a šel k počítači, aby se spojil s prezidentem.
„Spojte mě s prezidentem! Hned!“ Poručík, sedící u počítače, kývnul a během několika vteřin se na obrazovce objevil prezident Henry Hayes.
„Pane prezidente.“
„Generále, co se děje?“
„Brzy budeme muset vyhlásit pohotovost. Drony právě došly a na orbitě zůstávají ještě tři lodě.“ Jakmile to O’Neill dopověděl, přiběhl k němu jeden z důstojníků.
„Pane, Atheně se podařilo dostat zbylé lodě. Problém je v tom, že v SGC mají jejich vojáky. Právě teď se snaží k nim dostat.“
„Děkuji, kapitáne“, řekl O’Neill a kapitán hned odešel zpátky k ostatním.
„Beru to zpět“, řekl O’Neill otočen k obrazovce.
„Dostaňte je odsud, co nejdál to lze. A pokuste se o to, aby se to už neopakovalo.“
„Rozkaz. Ozvu se, jakmile to skončí. O’Neill konec.“
Země, Kansas, vesnice
Mitchell šel pro své rodiče, které chtěl vzít s sebou do úkrytu. Marks mezitím hlídal u dveří, než se všichni tři u nich objevili.
„Myslím, že to nebyl první převor, kterého jsme potkali“, řekl Marks při ústupu. Wendy s Frankem pohlédli nechápavě na Mitchella, který jim řekl: „To jsou odborné názvy, víš.“ Marks se najednou zastavil, protože měl divný pocit.
„Marksi? Co se děje?“ Marks uslyšel divný zvuk, který vycházel z lesa.
„Camerone!“
„Pokračujte dál!“ Marks se otočil směrem, odkud vycházel zvuk. Před ním se z lesa objevil převor, který použil své schopnosti a Marks byl náhle vržen stranou.
„Marksi!“ vykřikl Mitchell, když viděl, jak se Marks dusí. Po chvilce byl odražen a letěl vzduchem směrem k propasti.
„Marksi!!!“ Mitchell se rozeběhnul od převora a při cestě upustil na zem C-4ku. Převor šel za ním a toho chtěl Mitchell využít. Jakmile převor šel kolem C-4ky, Mitchell zmáčkl na dálkový spínač. C-4ka vybouchla a převor s ní. Mitchell se i přesto nezastavil a běžel na místo, kam byl Marks vržen.
To be continued