StarGate Ships - S02E20 : Konec utrpení, část 2

kasparova655365 píše:

A byla to desátá série, dvanáctý díl

Takže ty navazujes na už existující díly?

[Marks]

Shayla píše:

kasparova655365 píše:

A byla to desátá série, dvanáctý díl

Takže ty navazujes na už existující díly?

V úvodu jsem se o tom zmínila Z SG-1 a Atlantidy použiji pár dílů, abych navázala na své.

Aha
Už se těším na ty Atlantské díly

Toto je spoiler!!!:

kdy budes citrónovat

[Marks]

Shayla píše:

Toto je spoiler!!!:

kdy budes citrónovat

Chvilku to bude trvat. Nějak nestíhám se psaním.

Toto je spoiler!!!:

Dokonce nevím, jak se mám hnout od desátého dílu, kde jsem zahrnula také Atlantidu.

kasparova655365 píše:

Chvilku to bude trvat. Nějak nestíhám se psaním.

Toto je spoiler!!!:

Dokonce nevím, jak se mám hnout od desátého dílu, kde jsem zahrnula také Atlantidu.

Toto je spoiler!!!:

udělej crossover s "Coby, kdyby..." (bych taky pak někdy udělala neco podobného s tím tvým) Jinak já se teď taky sekla se psaním. A mám teď momentálně rozepsanou i SGU povídku, která pak bude volně navazovat na CK

[Marks]

Shayla píše:

Toto je spoiler!!!:

A mám teď momentálně rozepsanou i SGU povídku, která pak bude volně navazovat na CK

Toto je spoiler!!!:

No, já dostala před měsícem nápad na další povídku, problém je v tom, že polovinu už mám v hlavě, ale nemám čas ji napsat. A bude se jmenovat "StarGate SG-2 versus SG-1"

kasparova655365 píše:

Toto je spoiler!!!:

No, já dostala před měsícem nápad na další povídku, problém je v tom, že polovinu už mám v hlavě, ale nemám čas ji napsat. A bude se jmenovat "StarGate SG-2 versus SG-1"

Yay

[Marks]

Shayla píše:

Yay

Jo To je to správné slovo

kasparova655365 píše:

Shayla píše:

Yay

Jo To je to správné slovo

Vskutku.

[Marks]

Zdravím,
už je tu znova neděle a já vám přináším druhou část čtvrtého dílu. Doufám, že se vám bude líbit a že ho budete kladně hodnotit.

Jinak přeji krásné čtení a další díl za týden.

Epizoda 4 : Pravda, part 2

P9C-882, vesnická knihovna – ráno
Je brzké ráno a Carterová pracuje na opravě Merlinova přístroje. Za ní byla vojenská postel s přikrývkou a polštářem, na které přes noc spala. Mitchell za ní přišel s plechovým hrnkem, který držel v rukou.
„Kafe!“ řekl Mitchell, když nikde v knihovně neviděl Carterovou.
„Oh, děkuji“, řekla Carterová a vstala s PDAčkem, který držela v rukou. Mitchell přišel k ní se slovy: „Jen se tak neraduj, je bez kofeinu. Moje chyba.“ Carterové podal hrnek a ta se hned napila při dřepnutí k zemi.
„Teal’c šel k bráně vyhlížet převora. Hele, nechci tě honit, Sam, ale musíme se rozhodnout. Landry to řekl jasně, nenecháme to zařízení padnout do nepřátelských rukou.“
„Já vím“, řekla Sam, vstala ze země a šla k laptopu se slovy: „Vložila jsem Antický kondenzátor, podobný tomu v bráně mezi zařízením a generátory. Mělo by to sbírat energii a doufejme, že jí bude dodávat stabilněji.“
„To zní skvěle.“

P9C-882, louka
Teal’c se ukrývá za kmenem stromu, když tu náhle uslyšel zvuk přilétávajících stíhaček.
„Podplukovníku Mitchelle, slyšíš mě?“ zeptal se do aktivované vysílačky.

P9C-882, vesnická knihovna
„Zřetelně a jasně, Teal’cu. Co se děje?“ zeptal se nazpátek Mitchell.

P9C-882, louka
„Je čas.“ Nad loukou nejméně pět stíhaček letělo k vesnici, která stále byla vidět.

P9C-882, vesnice
Mitchell rychle běžel k Vale, která s vesničany sledovala přílet stíhaček.
„Co je to?“ zeptala se jedna vesničanka.
„Kontrola památníků, máme tu letecký den“, odpověděla Vala. Mitchell stoupl vedle ní a aktivoval vysílačku, do které řekl: „Sam, krouží nám tu stíhačky! Jak jsme na tom se zmizením?“ Za Mitchellem přiběhla Thilana.

P9C-882, vesnická knihovna
„Ještě pár minut!“ odpověděla Carterová do vysílačky a rychle pokračovala ve své práci. Stoupla k laptopu a všechny programy chystala ke spuštění.

P9C-882, vesnice
„Všichni vesničané musí dovnitř, hned. Běžte“, řekl Mitchell a všechny ženy šly za Thilanou. Zbylé muže zastavil Mitchell a řekl jim, ať jdou za ním.
„Teal’cu, asi by ses nám tu hodil“, řekl při běhu do vysílačky.

P9C-882, louka
Teal’c běžel k vesnici a zároveň odpověděl do vysílačky: „Jsem na cestě.“ Teal’c se najednou zastavil u stromu a skrčil se za pařez. Jedna ze stíhaček vyložila na mýtině kruhovou platformu. Kruhy se hned aktivovaly a zhmotnily skupinu vojáků. Teal’c aktivoval vysílačku a řekl: „Podplukovníku Mitchelle. Orijská stíhačka vyložila poblíž vesnice kruhy. Pozemní jednotky míří vaším směrem.“ Skupina vojáků se dala do pohybu a někteří tam zůstali a hlídali kruhy.

P9C-882, vesnice
„Dobře, tudy! Pojďte za mnou!“ řekl hlasitě Mitchell a muži šli za ním. Všichni přeběhli ke F.R.E.D.ovi, na kterém byly položeny dva kufry naplněné P-90kami.
„Už někdo z vás střílel?“
„Ne“, odpověděl Matar. Mitchell otevřel kufr a vzal jednu P-90ku do rukou.
„Tak dobrá lidi, vezmeme to rychle, protože vám tentokrát oštěpy stačit nebudou. Poslouchejte mě! Zatáhnete za tohle…“ Mitchell dal Matarovi do rukou P-90ku, který ji uchytl poněkud divoce.
„Zamíříš tohle a zmáčkneš tohle.“ Mitchell zamířil P-90ku na cíl a Matar chvilku střílel ze zbraně.
„Dobře, jen dejte pozor, ať tímhle nemíříš na sebe nebo na někoho, koho bys zabil nerad. Miřte jen na toho, koho chcete zabít. Každý, kdo má zájem, si může vzít.“ Mitchell ve spěchu rychle odběhl pryč a vesničané se „vrhli“ pro zbraně. Matar mezitím sledoval P-90ku ve svých rukou.

P9C-882, louka
Teal’c čekal na další skupinu vojáků, která se objevila během následujících pár vteřin. Jakmile se objevili, začal po nich střílet P-90kou, kterou zasáhnul několik vojáků. V rukou držel granát, který potom po nich hodil, protože stáli blízko u sebe, pak pokračoval v palbě. Zbývající vojáci opětovali palbu a tak Teal‘c po chvilce začal ustupovat. Dva vojáci ho běželi pronásledovat.

P9C-882, vesnice
Vojáci pronikli do vesnice a začali střílet po vesničanech, kteří byli ozbrojeni P-90kami. Hned, jak mohli, začali po nich střílet. Vala s Mitchellem střílí spolu s vesničany. Jedna žena, která se k nim taky přidala, byla zraněna na ruky.
„Neudržíme je věčně“, řekla Vala.
„Já vím!“ Vojáci si vzájemně signalizují své pokyny a začali se rozdělovat.
„Rozdělují se, chtějí nám vpadnout ze zadu“, řekl Mitchell a šel směrem ke knihovně, kde byla Carterová. Jeden z vesničanů byl bohužel zasažen do prsou a rychle šel k zemi.

P9C-882, vesnická knihovna
Zatímco Carterová pracovala na zprovoznění přístroje, za ní se plížil Orijský voják. Sam najednou přestala psát na počítači a obrátila se k němu. Voják nastavil zbraň a vystřelil po Carterové, které se tomu snažila vyhnout. Bohužel to dostala levé strany břicha. Dva ze tří naquadahových generátorů to také nevydržely a byly vyřazeny z činnosti. Carterová křičí bolestí na podlaze a mezitím Mitchell přišel do knihovny a ze zadu vystřelil na vojáka. Jakmile byl voják mrtví, uviděl zraněnou Carterovou.
„Sam?“ Mitchell k ní kleknul a snaží se jí pomoci.
„Neboj se, budeš v pořádku.“ Když ji trochu nadzvednul, Sam oddělala ruku a skrze její tričko viděl její zraněné břicho.

P9C-882, vesnice
Vala a ostatní vesničané stříleli po vojácích, kteří se kryli. Jenže několik vojáků přicházelo k ní ze zadu a střílí po vesničanech. Vala se otočila a zastřelila jednoho vojáka, pak se rychle otočila zpátky a pokračovala ve střelbě. Někteří vesničané přestali s palbou, protože už jim došli náboje. Najednou bylo ve vesnici ticho a vojáci se tak v klidu dostali do vesnice. Jeden z vojáků stoupl za Valu s namířenou holí na ni a se slovy: „Zůstaňte, kde jste!“ Další voják se přidal k němu a Vala pomalu skláněla svojí zbraň. Hned potom zvedla ruce a otočila se k nim.
„Nechcete si dát trojku, pánové?“ zeptala se Vala, která se snažila získat jejich pozornost. Jeden z vojáků pohlédl na toho druhého a pak se obrátil na Valu.
„No tak nic“, řekla po dlouhém mlčení, které chvilku ve vesnici panovalo.
„Buďte zticha!“
„Ó, že bychom už prolomily ledy?“ Jeden z vojáků přiblížil hůl k její tváři.
„Už jsem zticha.“

P9C-882, vesnická knihovna
Mitchell klečí nad Carterovou, která se na zemi svírá v bolestech.
„Ne, hele, hele. Budeš v pořádku, jen vydrž!“ Mitchell sundal z hlavy čepici a hodil ji na zem. Chvíli potom uslyšel jednoho vojáka: „Prohledejte budovy!“ Mitchell se podíval do okna a uviděl vojáky, jak začínají prohledávat budovy.
„Sakra, musíme pryč.“
„Nemůžeme!“ řekla Carterová ze všech sil, které jí ještě zbývaly.
„Sam, musíme pryč!“
„Přístroj…“
„Jo. Jasně“, řekl Mitchell a vytáhl ze své vesty C-4ku.
„Ne! Nemůžeš ho zničit!“ Carterová držela Mitchella za rukáv.
„A co mám teda udělat? Neunesu tebe a ještě ty všelijaké krámy.“
„Aktivuj ho!“ Mitchell opatrně pustil Carterovou na zem a přesunul se k zařízení.

P9C-882, vesnice
Vesničané se pomalu shromažďují na jednom místě, kam je přivádějí Orijští vojáci. Mezi nimi je i Vala.
„Tak pohyb!“ zakřičel jeden z vojáků.
„Všichni si dřepněte na zem!“ Všichni vesničané poslechli vojáka a začali dřepat na zem na jednom místě.

P9C-882, vesnická knihovna
Mitchell se díval na oba generátory, které už podle vidění nejdou zprovoznit.
„To nepůjde. Jsou zničené!“
„Všechny?“ zeptala se Carterová.
„No, máme tu jeden funkční.“
„Odpoj zbylé dva a propoj ho.“ Mitchell začal okamžitě odpojovat kabely a dělal přesně to, co mu Carterová řekla.

P9C-882, vesnice
Jeden z vojáků se otočil a podíval se na knihovnu, jako by něco zaslechl.

P9C-882, vesnická knihovna
„Dobrá, co dál?“
„Na hlavní obrazovce… je tam makro.“ Mitchell usedl k laptopu, na kterém bylo několik otevřených oken.
„Nemám tušení, kde to je!“ Carterová už nemohla déle být vzhůru a pomalu ztrácela vědomí.
„Sam? Sam!“ Mitchell uviděl vojáky, jak se blíží ke knihovně. Nezbývalo mu nic jiného než začít „proklikávat“ otevřená okna jedno po druhém. Stačila jen chvilka a narazil na jednu tabulku s mnoha texty.
„To je ono! Myslím.“ Vojáci byli téměř u knihovny.
„Ať je to ono!“ Mitchell stisknul klávesnici „Enter“ a knihovna byla obalena bílým zářením.

P9C-882, vesnice
Před skupinou vojáků najednou knihovna úplně zmizela a místo ní tam byla pouhá tráva.
„To je neuvěřitelné!“ vykřikl někdo ve vesnici. Vojáci se rozhlíželi kolem sebe a pak šli zpět za Valou a vesničany, kteří klečí na zemi.
„Co se stalo? Jak to, že ten dům zmizel?“
„Možná to byla vůle bohů“, odpověděla Vala.
„Všichni, kteří odporují Oriům, zemřou.“ Velitel této skupiny aktivoval zbraň na svém zápěstí a namířil ji směrem na Valu. Jeden z dalších vojáků se tam objevil a řekl: „Dost!“ Mužova tvář byla skryta helmou.
„Veliteli. Ti všichni se bránili silou“, oznámil muž, který velel této skupině. Jeho velitel rozepnul helmu a sundal ji z hlavy.
„Potom musí být potrestáni!“
„Tomine“, řekla Vala, když poznala muže, který vedl celý útok.
„Odveďte ji ke kruhům, dopravte ji na loď!“ Muž stojící naproti Tominovi dal pokyn dvěma vojákům, kteří šli k Vale a vzali ji za paži a táhli ji s sebou ke kruhům na louku.
„Zbytek zabijte!“
„Ne! Tomine! Ne! Ne, nedělej to!“ Vala na něj křičela, ale i přesto začali vojáci střílet na nevinné lidi. Tomin tam prostě stal s odhodláním a sledoval zabíjení lidí. Vala zavřela oči, aby ten masakr nemusela sledovat. Jakmile přestala slyšet zvuky zbraní, otevřela oči. Pohlédla na Tomina, který tam jen tak stál. Vojáci ji po chvilce odvedli z vesnice. Z domů se dívali vyděšení vesničané, kteří se ukrývali.

P9C-882, vesnická knihovna
Carterová leží v bezvědomí na podlaze a Mitchell pracuje na její ráně na zádech. V rukou držel svorky, na kterých byla vata. Carterová se pomalu probouzela a Mitchell rychle řekl: „Nehýbej se, Sam! Počkej chvíli, to ti pomůže.“ Mitchell vzal stříkačku morfia, kterou měl v lékárničce, která byla plně vybavena, a vstříkl jí morfium do nohy. Pak se vrátil zpátky k práci a vzal do rukou nůžky, na kterých byla nit.
„Jak dlouho jsem byla mimo?“ zeptala se Carterová.
„No, bohužel ne na dost dlouho, abych tohle dokončil. Jen vydrž.“ Mitchell zrovna zašíval Carterové ránu.
„Co se děje venku?“
„Střelba ustála, armáda Oriů zvítězila.“ Carterová uviděla vojáka, který přišel do místnosti.
„Came!“ Mitchell rychle popadl zbraň a pak polevil.
„Sakra, Sam!“ Voják se porozhlédl kolem sebe a pak pokračoval v cestě a prochází zdí pryč.
„Takhle mě nestraš.“
„Co?“ zeptala se zmateně Carterová.
„Jo, to zařízení je zapnuté. Zapomněl jsem se o tom zmínit. Nevím, jak velký to pole je, ale myslím, že jen ty a já jsme jediní, kteří v něm jsme.“
„Teal’c a Vala?“
„Snažil jsem se s nimi spojit, ale neodpovídají.“ Mitchell na chvilku přestal se šitím a podíval se na Sam.
„No, to by mohlo znamenat cokoliv.“
„To může. Zvládneme to, Sam.“ Sam sténala bolestí a Mitchell pokračoval v zašívání.

Prostor, P9C-882, Orijská loď, pokoj
Orijská mateřská loď setrvávala na oběžné dráze kolem planety.
Vala sedí na okraji postele v pokoji, kde ji drží. Kolem ní svítí pár svíček a před ní u dveří je velký dřevěný stůl. Najednou se do místnosti otevřely dveře a dovnitř vchází Tomin. Hned, jak vešel dovnitř, zavřel je za sebou. Tomin měl na sobě modrou uniformu se znakem Oriů u svého srdce. Další modré šaty ležely na posteli vedle Valy, která měla na sobě oblečenou SG zelenou uniformu. Tomin přišel k ní blíže a zeptal se jí: „Proč stále ještě nosíš oblečení těch rouhačů?“
„Když si obléknu tohle a řeknu „Blahoslavení budiž Ori“, přestaneš hromadně vraždit nevinné lidi?“ Tomin se tím urazil a chystal se k odchodu z místnosti, jenže Vala ho zastavila.
„Tomine, počkej!“ Tomin se zastavil a nadále ji poslouchal, jak mluví: „Vím, že si myslíš, že cokoliv řeknu, je lež. Mnohokrát jsem tě zklamala, takže to teď asi nezměním. Ale chci, abys věděl, že jedna věc je pravda. To, co mezi námi bylo, je opravdové. Skutečně jsem se do tebe zamilovala. V hloubi srdce jsi byl dobrý člověk. Ne proto, že ti to řeklo učení Počátku. Vím, že se ti nemůže líbit to, co tě ta víra nutí dělat.“
„Za celou tu dobu, co jsme byli spolu, o mě nevíš vůbec nic.“
„Vím, že mě stále miluješ. Proč bych tady jinak byla?“ zeptala se Vala a Tomin k ní přišel blíže.
„Kdyby bylo po mém, zapálil bych oheň, který by tě zaživa upálil za tvou bezbožnost. Jsi tady jen proto, že to nařídila Orici. Zůstaneš tady. S nikým se nesetkáš ani nepromluvíš. Budeš studovat Počátek, dokud nepomine tvá posedlost zlem“, řekl Tomin a šel ke dveřím.
„Ne, Tomine! Mě učil život a docela mi to šlo. A musím tě varovat, že škola není nic pro mě.“
„Učit tě budu já“, řekl Tomin a otočil se k Vale.
„Je to můj trest za to, že jsem dovolil, abys mě podvedla. Pokud budeš odporovat dál, zemřeš!“ dopověděl Tomin a odešel z pokoje.

P9C-882, obecní dům
Matar, Thilana a několik dalších vesničanů se nacházejí ve velké místnosti. Thilana pomáhá zraněné dívce posadit. Teal’c k ní přijde se zakrytou tváři velkou kapucí, kterou pak sundal.
„Teal’cu!“
„Thilano. Jsem rád, že tě vidím nezraněnou.“
„Já také. Kde máš zbytek tvého týmu?“
„Doufal jsem, že to víš.“
„Ne, nevím.“ Matar, který stál u okna, přišel najednou k oběma se slovy: „Mluvil jsem se spoustou ostatních, Thilano. Rozhodli jsme, že jako představená vesnice sdělíš naším jménem převorovi, že přijímáme učení Počátku.“
„Cože? Na to nemáte právo!“
„Vidíš, jakou mají moc.“
„Kvůli síle opustíte své zásady?“ zeptal Teal’c.
„Tohle se vás už netýká! Vaše snaha nás odolávat pouze vedla ke smrti“, řekl rozčíleně Matar.
„Týká se mě, když chce někdo uctívat falešné bohy. Oriové nejsou hodni vašeho uctívání“, řekl Teal’c.
„Ať jsou to bohové nebo ne, jejich moc je skutečná. To však nelze říct o vašich lidech. Zavázali jste se nás chránit, ale když ten čas přišel, tak jste zklamali. Nemáme na vybranou. Skloníme se před Orii a budeme prosit o milost, nebo všichni zahyneme.“ Matar odešel a Thilana se s předtuchou podíval na Teal’ca.

Hyperprostor, Odyssey, můstek
Na můstek přichází Marks, který hned usedl do křesla se slovy: „Tak jak jsme na tom?“
„Téměř u planety. Bohužel tu také zaznamenávám přítomnost Orijské lodi“, odpověděla Evansová.
„Změňte kurs a vystupte z hyperprostoru na opačné straně planety, aby si nás nevšimli.“
„Ano, pane. Měním kurs“, řekla Marksová a na své konzoly změnila souřadnice výstupu.
„Opustíme hyperprostor za necelou minutu“, řekla Marksová, jakmile upravila kurs. Marks zapnul interkom na křesle a řekl: „Celé posádce, tady Marks. Buďte všichni připraveni na svých místech. U planety se nachází Orijská loď, proto vystoupíme z hyperprostoru na druhé straně planety.“
„Proč tam vlastně letíme?“zeptala se Jane otočena směrem ke Kevinovi.
„Na té planetě je SG-1“, odpověděl Kevin a Jane hned pochopila, o co se jedná.
„Doufám, že nemyslíš na to, co myslím, že ty myslíš?“ zeptala se tiše Jane.
„Jo, myslím“, odpověděl Kevin. Vstal z křesla a šel dopředu k oknu, ze kterého měl krásný výhled do hyperprostoru.
„Jsme na místě“, oznámila hlasitě Marksová a Marks se vrátil zpátky do křesla se slovy: „Opusťte hyperprostor, štíty na maximum!“

Prostor, P9C-882, Odyssey, můstek
Odyssey vystoupila z hyperprostoru na druhé straně planety, než byla Orijská loď.
Marks zapnul na svém uchu vysílačku a řekl: „SG-1, tady Odyssea, ozvěte se.“ Z vysílačky se ozýval pouhý šum a tak Marks zopakoval celou větu: „SG-1, tady Odyssea, ozvěte se.“
„Odysseo, tady Teal’c.“ Marksovi se ulevilo, když uslyšel Teal’ca.
„Teal’cu, tady Marks. Jaká je situace?“

P9C-882, obecní dům
Thilana stojí u okna spolu s Teal’cem, který drží v ruce vysílačku.
„Máme problém. Vala byla odvedena na Orijskou loď a Mitchell s Carterovou jsou nejspíše fázově posunuti, jenže se s nimi nemůžeme spojit. Válečníci Oriů vyhrožují, že jestli se vesničané nepodřídí Počátku, budou zabiti.“

Prostor, P9C-882, Odyssey
„O něco se pokusím. Buďte zatím tam, kde jste, za chvilku jsem tam.“
„Rozumím.“ Marks vypnul vysílačku a vstal z křesla.
„Můstek je váš, Marksová. Musím si pro něco zajít“, řekl Marks při odchodu z můstku. Jane nevěděla, o co se jedná a tak vstala z křesla a řekla Evansové: „Přeberte můstek místo mě.“ Evansová kývla hlavou a Marksová odešla za Marksem.
„Kevine, počkej!“ Jane doběhla Kevina a zeptala se ho: „Co zamýšlíš?“
„Teal’c právě řekl, že Carterová s Mitchellem jsou fázově posunuti. Tak mě napadlo se k nim dostat zamaskovaný.“
„Jak?“ zeptala se nechápavě Jane.
„Ukážu ti to“, odpověděl Kevin a vstoupil do zbrojnice. Šel ke skříni, kde měli technologie, které mohou použít při nouzi.
„Toto“, řekl Kevin a vytáhnul ze skříně Sodanské maskovací zařízení.
„Co to je?“
„Sodanské maskovací zařízení. Nikdo mě neuvidí krom Mitchella a Sam“, odpověděl Kevin a zavřel skříň. Pak šel ke své skříni, ve které měl oblečení do terénu.
„Kevine, jsi velitel lodi, nemohu tě nechat jít tam dolů.“ Kevin se usmál a řekl: „Jako kdybych o to nevěděl. Proč myslíš, že jsem se stal velitelem?“
„Abys porušil všechna daná pravidla?“ hádala Jane a rovnou se i trefila.
„No vidíš, že to víš.“ Přitom, jak spolu mluvili, se Kevin převlékal do jiné uniformy.

To be continued

A také pro většinu z vás mám špatnou zprávu. Pokud jste si ještě nevšimli, tak v obsahu jsem před šestým dílem uvedla tuto větu: "{Od 20.5. do 10.6. se nebude vydávat žádný díl. Důvodem je to, že noťas musí na opravu}" Bohužel nic s tím nenadělám, protože potřebuji opravit obrazovku, než mě úplně vypadne. Takže v podstatě jste měli "kliku", že jsem tu předešlou pauzu zrušila. Bohužel, tím si budete muset počkat na šestý díl, ve kterém se konečně dostaneme i do velkých bitev.

Takže doufám, že to tu tak dlouho bezzemě vydržíte. Kdyby se něco změnilo, dám vám hned vědět.

ten konec mě dostal vynikající díl škoda pauzy ale když musíš

[Marks]

Děkuji Bohužel, musím. Dokud mě platí záručák. A taky v tu dobu mám praxe, takže bych stejně měla jen málo kdy přístup k internetu. Ale kdyby to nějak šlo a dostala bych se na internet, tak bych vydala díl hnedka.

kasparova655365 píše:

Ale kdyby to nějak šlo a dostala bych se na internet, tak bych vydala díl hnedka.

To by bylo fajn.

[Marks]

Stále čekám na jeden komentář a ono nikde Ani nevím, jestli tam mám nějaké chyby. Vždycky mi tam nějaké najde

Možno tam niečo je, ale akosi som to "neobjavil".
A k poviedke: Možno ten prístroj mohol pracovať, ale tým by sa zmenil dej ostatných častí, takže v pohode.