Realistické vesmírné lety (nejen sci-fi)

Ralen:
Ano, opravdu byla. Byly tam přímé videohovory na Houston, při kterých volající
(zdánlivě okamžitě) reagovali na otázky druhé strany. Dokonce občas chodili po lodi se sluchátkem v uchu a kecali se Zemí. A taky občas ze Země jim (okamžitě) vypli /zapli systémy, které zrovna v tu chvíli považovali za nutné. Například výsadkovou kapsli, když jim ukazovala "terciální místo přistání", nebo se jim pokoušeli vypnout elektriku u "skladiště 4", když se posádka vydala poprvé podívat na Betu. A Houston "neuspěl" jedině proto, že ten technik zaslní příkazu k vypnutí energie jenom fingoval, ale nic neposlal. A nejméně v jednom díle říkali, že "loď má nejnovější systém nadsvětelné komunikace, který dovoluje být v neustálém kontaktu s posádkou", nebo nějákou podobnou bejkárnu, když o Antaru mluvili před novináři.

Ralen, Ray:
Taky v tom článku píší, že změna "obrazu" proti "vzorové" částici se kterou
manipuluješ je okamžitá na libovolnou vzdálenost. V komentářích toho článku, jsem popsal myšlenku, jak by to (na velmi základní úrovni) ŠLO použít pro komunikaci rychlejší než světlo, i když pozorovatel u obrazu NEPOZNÁ, co konkrétní změna obrazu MÁ ZNAMENAT.

Jak já překážku nadsvětelné komunikaci popsanou v tom článku chápu, není problém v tom, že by na "obrazu" nebylo poznat, kdy se zrovna mění, ale spíš, že bez "taháku" poslaného podsvětelně nedokážou ty změny interpretovat.(Protože nedokážou říct, jak přesně se změní zásahem do "vzoru" ten vzor, že nemůžou vytvořit pevnou šifrovací tabulku k "obrazu" podle předem daných kvantových stavů).
Jednou větou - prostě u "obrazu" se sice zjistí, že se mění, ale nezjistí se, co tím druhá strana manipulující se "vzorem" myslí.

Jde tedy o problém způsobu dešifrování infromace, než že by technologie apriory NEŠLA využít k předání jednoduché informace na libovolnou vzdálenost
- protože u obrazu poznají, že změna probíjá (jen nebudou vědět jaká). Trochu podobný problém, jaký mívali průkopníci bezdrátové komunikace předtím, než ji vyřešili morseovkou, ne?

Navíc nikdo přece netvrdí, že na "cestu" s sebou musí posádka vézt jeden jediný "obraz"... Pokud bys "obrazy" sekládal okolo tabulky znaků spolu s referenční mřížkou a POZNAL které se zrovna JAKKOLIV "mění", a které jsou v naprosto stejném klidovém stavu jako byly v předchozím měřitelném období, komunikační kanál by to nemálo rozšířilo (a urychlilo komunikaci).

To co mám na mysli se dá zjednodušeně představit tak, jako bys měl na palubě žárovku, kterou můžou ze Země blikat s nulovým časovým zpožděním. Pozorovatel asi nepozná, co to bliknutí má znamenat, ale pro předání skutečně jednoduché informace to ani potřeba není, prostě klasika - prochází/neprochází, svítí/nesvítí, jedna/nula, jako binární soustava. Pro svižnější komunikaci alespoň textový hovor v reálném čase - by se s jednou takovou "žárovkou" rozhodně DALA použít morseovka. No a to s tou "tabulkou" a "referenční mřížkou" jsem myslel tak, že by každému políčku v šifrovací tabulce odpovídaly dvě, nebo čtyři "žárovičky" zasazené do "rámu" té tabulky. Informaci by pak nepředávala žárovička tipem, silou, ani konkrétním způsobem svícení, ale prostou polohou - přesněji, informace by byla místo, kde se polohy dvou, nebo čtyř referenčních rozsvícených "žároviček" okolo tabulky protnou. Taky by se tak daly hrát meziplanetárně a docela slušně "lodě"... B-3, zásah, křižník potopen... (nebo znak v ascii). Pořád by to nebyla online videotelefonní komunikace tak, jak jsme jí viděli v Defying gravity, ale když by měli text, počítač by mohl ten text "číst" předem nahranými hlasy a k tomu přilepit nějákou simulaci na základě fotek reálných lidí, (poslaných na loď předem podsvětelně rádiem). Úplně "ONO" by to asi nebylo, ale zásadní efekt - OKAMŽITÉHO "přítele na telefonu", (který v případě nutnosti může i zasáhnout do chodu lodě, například dálkovým restartem systémů, nebo jednoduchými příkazy nějákému manipulačnímu robotu, tipu "přejeď do téhle a téhle místnosti a převez tam náklad z kontejneru J-8 podle předem stanovených bezpečnostních programů). Taky by se to asi dalo v době "rádiového klidu" použít na zasílání kritických programů, na které není rozumné čekat, až přijdou podsvětelně.

Nebo myslíte, že by to nešlo, že u "obrazu" astronauti nemohou poznat, nejenom co daná změna kvantového stavu ZNAMENÁ, ale i JESTLI vůbec nějáká změna NASTALA (nebo zrovna probíhá)? A kdyby to nepoznali, JAK by se to mělo vůbec dát využít k jakékoliv komunikaci (třeba podsvětelné šifrované)... To by ten "obraz" mohli pozorovat jak je den dlouhej a klidně s aktuální "tabulkou šifrovacích kvantových stavů" poslanou podsvětelně a stejně by NEPOZNALI, že jim nějáká zpráva přichází....

Nečetl jsem celé, nemám čas, sorry; nemožnost použít quantum entaglement pro FTL komunikaci (dle dnešní znalosti fyziky) mi potvrdil před časem můj kamarád, doktorand fyziky (ten, co diplomkoval na částicovou fyziku). Jestli pozorovatel z "obrazu" nepozdá, co obraz znamená, tak bohužel je to na komunikaci k ničemu; potřebuješ ten "klíč" poslaný lightspeedem i abys poznal, jestli "svítí nebo nesvítí" (tak to chápu já, Ralen mě případně opraví). Jinak jestli článek říkal, že to použít jde, tak je AFAIK chybný (pokud za poslední dva týdny, co nejsem moc online, vědci nezjistili, jak je na tom schrodingerova kočka, aniž by otevřeli krabici).

Ten článek je převážně o kvantovym šifrování, nemožnost FTL nezpochybňuje, dokonce naopak.

Ultramarinus: Je to jak píšeš v poslednim odstavici - ty nejsi schopnej poznat, jestli nějaká změna nastala. Představ si, že máš částici, kterou popisuje nějaká veličina, co může nabývat hodnoty +1 a -1. Ty teď tu částici vezmeš a kvantově propleteš s jinou částicí, u obou částic je v tuto chvíli ona hodnota jak -1, tak +1 zároveň (viz Schrodingerova kočka). Následně jednu z těch částic vezmeš a letíš s ní na Mars a na tom Marsu hodnotu tý její veličiny změříš a zjistíš že činí +1, no a teď mi řekni, co ti tohle číslo řekne? No samozřejmě že vůbec nic, protože před tim ta hodnota byla taky +1 (a zároveň -1). Nepoznáš z toho ani jestli mezitim tu druhou částici změřili na Zemi, protože to že ty jsi ji změřil a vyšlo ti +1 může znamenat jak to, že ji už před tebou změřili na Zemi, zjistili že její hodnota je -1 a tak tobě teď musí vyjít +1, tak to ale může i znamenat to, že ty jsi byl ten první kdo ji změřil a až ji změří na Zemi, tak jim vyjde -1 protože tobě vyšlo +1.
Komunikace pomocí kvantový teleportace funguje tak, že ty vezmeš dvě propletený částice, jednu si necháš druhou pošleš příjemci zprávy, následně změříš stav tý svý částice a výsledek pošleš příjemci, ten následně změří stav částice co si mu poslal a výsledky porovná.
Ačkoliv by to bylo cool, tak informace se rychleji jak světlo zřejmě pohybovat nemůže - je to v rozporu s teorií relativity a tenhle poznatek zůstává platnej i přes to, že kvantová fyzika umožňuje, aby se některý děje mohly udát rychleji než světlo: jako např. právě kvantová teleportace a nebo dokonce i světlo se může pohybovat rychlej než světlo, pokud nenese žádnou informaci (ale tomu už vůbec nerozumim).
Ale tohle je jen má interpretace, nejsem fyzik.

Air Force píše:

Ten článek je převážně o kvantovym šifrování, nemožnost FTL nezpochybňuje, dokonce naopak.

Článek jsem celý nečet, ale:

Bohužel musíme zklamat všechny, kteří doufají v nadsvětelnou komunikaci, tak to bohužel nefunguje. Einsteinovi zákony stále platí, protože jde jen o nadsvětelnou změnu kvantového stavu částice.

Ray:
V poho... Tuším, že ze (skutečně) vědeckého hlediska to bude něco jiného, na druhou stranu já nejsem omezovaný prostředím, závislostí na (stále podle dopadů nových objevů) upravovaných paradigmatech, známkami, granty, ani rozpočtem. Prostě vidím, že ve článku otevřeně tvrdí, že to k FTL komunikaci použít nejde a hned na další nádech tvrdí, že "obrazová částice se mění okamžitě bez ohledu na vzdálenost" - což podle mého názoru je PŘESNÁ definice principu, pro FTL komunikaci využitelného.
Za minulé dva týdny FTL komunikaci nepotvrdili/neobjevili.

Když pozorovatel z "obrazu" nepozná, co obraz znamená, pořád by to šlo využít pro protlačení informace, kdyby pozorovatel aspoň poznal, že se "obraz" změnil od posledního měřeného časového období. Ten příměr se žárovičkama nebyl dost přesnej, takže ho zkusím nahradit televizí se satelitním přijímačem.
Když nemáš dekódér (u teleportace zastupuje lightspeed tahák ke čtení "obrazu"), rozumnou "informaci" z té televize nevytáhneš. Stejně ale podle jinak vypadajícího "zrnění" poznáš, když na daném kanálu "něco" někdo posílá, nebo ne, ač se přímo k informaci toho signálu nedostaneš. Pokud bys ale byl domluvený s tím, kdo ten signál vysílá, že "vysílání" bez dekodéru po dobu dvaceti vteřin vkuse znamená "čárku" (nebo svítící žárovičku) a vypnutý vysílač po stejně dlouhou dobu znamená "tečku" (nebo zhasnutou žárovičku), dál už by využití podle mého předcházejícího příspěvku bylo proveditelné... Pokud bys totiž lightspeedem dostával informace, jak poznat, JESTLI NASTÁVAJÍ v FTL obraze změny, bylo by to k prdu, protože by nastaly mnohem dřív, než by došel "tahák" na co dávat pozor. A až by došel, zase by byl pro pozorování změn (které už dávno proběhly) zcela zbytečný.

Air Force:
Ano, ve článku se píše, že kvantová teleportace nejde využít k nadsvětelné komunikaci. A taky se tam píše, že "obraz se mění okamžitě bez ohledu na vzdálenost", což je podle mého názoru v přímém rozporu s prvním tvrzením.

Ralen:
V situaci +1 a -1 (a klidně i zároveň +2 a -3 gaziliony, za předpokladu, že ten u vysílačky může volit svou změnu PŘESNĚ alespoň v tom, jestli jde do záporných čísle, nebo ne), kdy by měření na libovolné straně (jak u "vzoru", tak u "obrazu" ovlivnilo i stav strany druhé) by to šlo řešit tak, že si loď poveze částice dvě, bude je obě měřit každou sudou půlminutu.

"Binární informace" (svítí/nesvítí, tečka/čárka, nula/jedna) by byla určovaná podle toho, jestli jsou ty dvě "obrazové" částice shodné (buď přesně číslo, nebo alespoň znaménko), nebo nejsou.
To časové omezení pro čtení zprávy na každou "sudou půlminutu" dává chlápkovi u "vysílačky" na Zemi celou každou lichou půlminutu na to, aby kteroukoliv z těch "svých" dvou vzorových částic stihnul ovlivnit "podruhé", kdyby byla čirou náhodou v jiném stavu, než by se mu zrovna hodilo pro jeho sdělení. Navíc loď odlétá ze Země poměrně dlouho a před zapnutím "FTL vysílačky" může mít třeba předem přesné informace, jak vypadá neovlivněný "vzor" na Zemi, aby poznali, jestli už na něj někdo od té doby "šahal"(koukal), nebo ne.
Sichrovat to jde třeba i tak, že jako backup vysílačka posílá i lightspeedem "staré" záznamy stavů na konci každého vysílání, takže posádka kontrolující obraz na lodi ví, jestli se změnil, nebo ne. Další možností je standardní návrat do nějákého "neutrálního stavu" částice (stav nula třeba), po každém "přečtení" (a ovlivnění) zprávy.

Máme špičkové dešifrovací programy, co dokážou přečíst krysí prd v ve zbytcích arabskejch rejžovejch slupek, i když se to pisatel snažil šifrovat. Věřím, že by i morseovka šla přečíst, pokud bys měl alespoň "čárky", nebo tečky a mohl si druhou polovinu sdělení podle frekvence té tvé půlky domyslet, nebo dopočítat tak, aby dávala smysl.

Komunikace pomocí kvantový teleportace funguje tak, že ty vezmeš dvě propletený částice, jednu si necháš druhou pošleš příjemci zprávy, následně změříš stav tý svý částice a výsledek pošleš příjemci, ten následně změří stav částice co si mu poslal a výsledky porovná.

Jestli to funguje skutečně přesně takhle, jak se tím jako má dát šifrovat, když tu "šifru" - tj výsledek měření u vysílačky, musíš stejně poslat "vedle" lightspeedem, aby sama ta šifra byla čitelná?

A pokud je to tak, že od "vysílače" pošleš zprávu "kolik ti vyšlo" (a pak případně třeba ještě jednou změníš stav, aby to BYLO "odposlechem nečitelné šifrování", proč by u toho nešla přeskočit ta (lightspeed) "zpráva" prostým zápisem posledního stavu pozorování obrazu? "Pozorovatel" u "obrazové částice" přece ví, jaké měla částice vlastnosti MINULE a zároveň, jestli on sám jí už měřil (čímž jí taky ovlivní). "akce způsobující změnu stavu" by na tomto spojeném páru prováděl jen a pouze chlápek u "vysílačky". "Posluchač" by sice změnu stavu taky způsoboval měřeními, ale na konci měření by věděl, v jakém stavu částice JE a za minutu by poznal, jestli BYLA "změněna" na druhé straně akcí, nebo NE. Na jednostranné vysílání by to v pohodě stačilo a na oboustranné by se prostě zdvojnásobil počet částic. Jednu by (jako "posluchač") komunikační důstojník lodě jenom měřil - ta by byla "přijímací částice" a s druhou by jenom prováděl "akce" a ta by mu zas sloužila k vysílání.

Taky tam píšou:

Nebudeme se pouštět do zevrubného popisu tohoto jevu, jehož pravou podstatu ani sami fyzici přesně nechápou. Laicky řečeno, jde o fyzikální jev, kdy dvě částice ze stejného zdroje jsou navzájem provázané, bez ohledu na vzájemnou vzdálenost. Může se jednat o kilometry nebo světelné roky, na tom opravdu nezáleží. Provázání funguje takovým způsobem, že pokud vykonáme akci nebo změříme stav jedné částice, okamžitě (bez ohledu na vzdálenost) se změna projeví na druhé částici.

Podle mého názoru to tedy ZNAMENÁ, že nadsvětelnou rychlostí můžeš ovlivnit částici na druhé straně vesmíru (když jí tam ze Země dostaneš). Fakt, že už tam nepoznáš co zmněna znamená, už je prostě jenom problém v dané technice přenosu a technice chápání sdělení, nikoliv v základním principu.

Další možností je mít při "vysílání" domluvený stav částice "nula" (nějáký klidový) a vždy po ukončení vysílání ty částice do toho stavu vrátit. Pokud by při měření byly v jiném stavu, šlo by o vysílání. Pokud by byly ve "stavu nula" a tys je svým měřením posunul, zase bys je (v rámci své vysílací půlminuty) do toho stavu vrátil.

Stručně řečeno o kvantové mechanice: je v tom strašný bordel a odporuje to běžné logice, čili bych jejím náhledem nezkoušel přijít na díru v quantum entaglement. Zvlášť, když jsme už třikrát řekli, že to jako ftl prostě nejde, protože potřebuješ informace z obou částic, abys zjistil, co se s nimi vlastně děje (a jestli tedy +1 ebo -1, jestli rotují nebo nerotují). A tohle druhé pozorování logicky může letět jen lightspeedem, takže ti to je na nic. Takže ne, ty jako pozorovatel na lodi prostě NEVÍŠ, co se s částicí děje (ať už je to cokoliv) bez imputu pozorovatelů druhé částice. To, že se částice mění napříč vesmírem je pravda, ale ty prostě nevíš jak se mění, takže z toho žádnou informaci nic nedostaneš. Zřejmě dokonce i kdyby na Zemi druhou částici zničili, tak se to ze své nedozvíš, dokud ti o tom nepošlou echo rádiem. To je pointa toho, proč všechny z kvantové mechaniky bolí hlava (my všichni jsme tu sice laici, ale SROZUMITELNĚ ti ani vědátoři většinou neřeknou o moc víc). Je to něco jako existující Nepravděpodobnostní pohon...

Myslím, že nejlepší bude začít s chápáním kvantové mechaniky a toho, proč se pleteš, raději tady (stačí dva díly ze tří, ten třetí by ti dodal nápady na jíné šílenosti) - The Elegant Universe, part 1.

Jestli to funguje skutečně přesně takhle, jak se tím jako má dát šifrovat, když tu "šifru" - tj výsledek měření u vysílačky, musíš stejně poslat "vedle" lightspeedem, aby sama ta šifra byla čitelná?

Tak klíč je přece vždycky potřeba přenášet jinym kanálem, ať už se jedná o jakejkoliv druh přenosu a jakejkoliv druh šifrování.
Pointa je v tom, že i čtení zprávy ovlivňuje její obsah a tudíž ji nejde přečíst víc, než jen jednou a jestli někdo bude odposlouchávat, přenos tim naruší a ty to okamžitě zjistíš.

Ultramarinus: to co navrhuješ má ale jeden naprosto zásadní problém - procesem teleportace se kvantový propletení zničí, tj. ty tu částici nemůže měřit opakovaně (resp. můžeš, ale je ti to k ničemu protože pak už propletený nebudou).

Ray:
Ok, mě jen jde o to, že k předání informace NEPOTŘEBUJU "vědět co se s částicí děje", když by bylo možné, aby pozorovatel u "obrazu" mohl zjistit, že se (v průběhu vysílání) děje vůbec NĚCO "jiného", než předtím, (dokud se nevysílalo). Ale asi máš recht v tom, že standardní logika tohle moc dobře nepokryje.

Air Force:
Ano, to, že snaha o odposlech kvantové teleportace naruší proces v té "FTL polovině vysílání" vím. Mě šlo ale o to, že podle toho co mi naznačujete, se musí "vedle" (tj ZACHYTITELNÝM a snadněji dešifrovatelným rádiem) posílat nejen "klíč", ale i výsledky změn na "vzorové" částici. Takže klíč a zároveň zprávu...? Tohle by z celé té "kvantové" části komunikace dělalo zbytečnou drahou přítěž.

Ralen:
Takže jedním (a to i "oprávěným", nikoliv jenom jako snaha o odposlech) změřením "obrazu" zničíš jeho spojení se "vzorem"? To by ale znamenalo, že ani na šifrování se to moc dlouhodobě použít nedá, dokud tenhle systém nezavede nějáké "automatické nahrazování částice", kdy by částici už "odpoutanou" od svého vzoru musel nahradit NOVOU částicí, která je ještě spojená pokaždé, když přenese i tu nejzákladnější informaci...

Však já tvůj koncept pochopil, ale znovu opakuju, že dle mého chápání se ani nedozvíš, jestli došlo nebo nedošlo ke změně. "Vědět, co se s částicí děje" vs. "děje se s částicí vůbec NĚCO jiného?" = totéž.

Ultramarinus píše:

Ralen:
Takže jedním (a to i "oprávěným", nikoliv jenom jako snaha o odposlech) změřením "obrazu" zničíš jeho spojení se "vzorem"? To by ale znamenalo, že ani na šifrování se to moc dlouhodobě použít nedá, dokud tenhle systém nezavede nějáké "automatické nahrazování částice", kdy by částici už "odpoutanou" od svého vzoru musel nahradit NOVOU částicí, která je ještě spojená pokaždé, když přenese i tu nejzákladnější informaci...

Prostě mu tu jednu propletenou částici pošleš po drátě.
A k tomu že by to bylo takhle zbytečný, tak tahle technologie má kromě šifrování ještě jedno využití - kvantová teleportace je jediný způsob jak někomu sdělit kvantový stav nějaký částice (což se standardní metodou - tedy že hodnoty změříš a výsledky někomu pošleš - udělat nedá, protože platí princip neurčitosti). Čili tahle technologie hraje důležitou roli třeba u kvantovejch počítačů.

Ray:
Třeba ne - vědět CO se s částicí děje (př. "přišla o tři z pěti protonů v jádře) proti tomu, "že" se něco děje (změna atomové váhy - aniž by to pozorovatel musel nutně zjistit - z důvodu že přišla o ty tři protony). Teda alespoň mimo kvantovou fyziku to smysl dává, řekl bych.

Ralen:
Částic ("obrazovejch") si mohou vézt plnej kufr, ne? Chci říct, asi se "obrazový částice" v igelitkách nevozej, ale budou i s "klecí" nejspíš stále o dost skladnější, než osobní auto, když jde o pouhé částice.

To určitě hrát může, ale ten článek co se o ní zmiňoval poměrně otevřeně naznačoval, že se využitím k šifrování zabývají DOST vážně - čekal bych tedy, že budou mít nějáký fígl, který bude v důsledku znamenat, že technologie je nejenom pro šifrování POUŽITELNÁ, ale i UŽITEČNÁ (narozdíl od toho, jak by to -ne-fungovalo, kdyby platilo zcela všechno, co jste mi o vlastnostech QT řekli a naznačili v souvislosti se šifrováním.)

Mimochodem, díky za pokec kluci. Kvalitní diskuze rozhodně má své kouzlo, i když člověk zjistí, že si něco myslel špatně - třeba já o QT v tomhle případě. Po smrti SG seriálů se tu ve fóru něco hne jednou za uherák a často to není někdo, s kým se dá skutečně diskutovat - občas tam člověk narazí na SG fandu, který SG v podstatě nezná (nebo alespoň díly, o kterých je v daném topicu řeč). Takovej pokec pak, - ze kterého se člověk nedozví nic nového, argumenty se o logiku ani nesnažej a ještě se nadává, když se pokusíte vysvětlit, že Země není placatá - své kouzlo ztrácí.

Nevim kdo všechno tady sleduje XKCD, ale ta jeho podsekce What if? je z pohledu tohohle tématu někdy i docela zajmavá, třeba právě poslední díl o tom, jaký by to bylo proletět se letadlem nad povrchy různých těles Sluneční soustavy, určitě doporučuju pro místní fanatiky.

Salyut-7 (Салют-7 / Saljut-7)
Je rok 1985. Saljut 7 je sovětská orbitální sanice, která obíhá Zemi v bezpilotním režimu. Náhle však přestane reagovat na signály pozemního řízení. Pád této stanice, pýchy sovětské vědy a vesmírného průmyslu, by nejenom poškodil obraz země, ale také způsobil tragédii, stejně jako ztráty na životech. Na stanici proto musí být vysláni astronauti, aby zjistili, co způsobilo poruchu a zabránili katastrofě. Nikomu se však dosud ještě nepodařilo spojit s neovladatelným objektem ve vesmíru. Dodnes se jedná o technicky nejsložitější misi v historii vesmírné navigace.
(ČSFD)


Vremya pervykh (Время первых / Vremja pěrvych / The Spacewalker)
Po úspešnej snímke Gagarin: Pěrvyj v kosmose, ktorej autorom bol Pavel Parchomenko, prichádza Dmitrij Kiseljov s tematicky podobným vesmírnym dobrodružstvom podľa skutočnosti. Režisér sa zameral na udalosti z roku 1965, kedy pri lete kozmickou loďou Voschod 2 Alexej Archipovič Leonov (Jevgenij Mironov), ako prvý človek vo vesmíre, vystúpil z družice do voľného priestoru. Veliteľom dvojčlennej posádky bol jeho najbližší priateľ Pavel Ivanovič Beľajev (Konstantin Chabenskij). Toto je príbeh dvojice kozmonautov, ktorí v čase studenej vojny s odhodlaním riskovali svoje vlastné životy, aby splnili očakávania vysokých predstaviteľov vlády ZSSR v boji s najväčším oponentom v snahe o podmanenie vesmíru: USA.
(ČSFD)


Gagarin: Pervyy v kosmose (Gagarin: Pěrvyj v kosmose / Гагарин. Первый в космосе / Gagarin: First in Space)
Gagarin: First in Space pojednáva o Jurijovi Alexejevičovi Gagarinovi, narodenom 9. marca 1934 v obci Klušino v Smolenskej oblasti Sovietskeho zväzu (dnes Rusko), a jeho lete do vesmíru 12. apríla 1961 o 6 hodine a 7 minúte svetového času s kozmickou loďou Vostok 1, s ktorou uskutočnil jeden oblet Zeme a po 108 minútach pristál na padáku v Semelove v Saratovskej oblasti. Prostredníctvom retrospektív poskytuje informácie z astronautovho detstva v chudobných pomeroch, života letca, novozaloženej rodiny a prípravy na let, kde sa dostal do užšieho výberu s Germanom Stepanovičom Titovom.
(ČSFD)