Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/aZCahpwdZa

Obsah fóra FanArt Vaše povídky Dokončené povídky Stargate Vendetta III Epilog.

Stargate Vendetta III Epilog.


Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Prostě a jednoduše.

Líbí
72
90%
Nelíbí
2
3%
Ještě nevím
6
8%
 
Celkem hlasů : 80

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
tak se můžete těšit na nový díl, páč Patas je hrozný gembler a prohrál sázku :D

Patas25 Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 870
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak jo, právě jsem prohrál sázku s Daedalosem. Pro vás to je zřejmě plus, protože vám to přineslo další díl Vendetty. Já jsem spoléhal, že jakop v Mass Effect 1 na konci zachrání lidi a obětuje radu. Jakop celou dobu hrál za ochránce, a pak obětuje tolik životů. Jsem nevěděl, že to má v sobě, tak bacha na něj lidi. (P.S. Už je stejný jako já).

Sám si gembler, já sem tě chtěl donutit vydat díl když se tam na něj všichni tak těší.


Díl 3x12 Pod cizí mocí

Thor, současnost

Carterová otevřela své oči a uviděla jasné světlo a mnoho rozmazaných stínů. Sevřela víčka a pak je znovu otevřela a nyní už viděla mnohem ostřeji a ihned se zkusila posadit. Jejího nabití vědomí si všimla jedna medička.

„Plukovníku, ležte klidně,“ řekla a přiskočila k ní.
„Co se stalo? Co dělám na ošetřovně?“
„Jeden z panelů se uvolnil a udeřil vás do hlavy. Schytala jste to nejhůře, zbytek posádky má jenom povrchové zranění,“ vysvětlila.
„Jaký je stav systémů?“ zeptala se a i přes protest medičky se posadila.
„Co vím, tak osvětlení a podpora běží. Více mi nikdo neřekl, já mám jiné věci na starosti.“
„Vaše starost je mi dát jeden aspirin a pustit mě pryč,“ rozkázala Carterová.
„Ale plukovníku, ještě musíte ležet!“ snažila se rozkázat medička.
„Má loď je poškozená a já nehodlám ležet na lůžku!“ zdůraznila Carterová, odpojila se od přístrojů a seskočila z lehátka.

O pár minut později

Carterová došla na můstek v zmuchlané a zakrvácené lodní uniformě. Jakmile si jí první členové posádky všimli, ihned ji odvedli do obrazu.

„Plukovníku, jsem rád, že jste v pořádku, ale nemám moc dobrých zpráv,“ uvítal ji major.
„Nějaký panel mě trvale nevyřadí,“ řekla Carterová a zamířila ihned na své křeslo, které bylo zašpiněné krví.
„Vlna z výbuchu nás zasáhla a došlo k přepětí v emitorech štítů a následně i v hlavních obvodech. Generátory se automaticky odpojily a my skončili na pár minut ve tmě. Jakmile jsme nahodili podporu života, tak jsme zjišťovali celkové škody. Hyperprostorový generátor byl přepětím poškozen, stejně jako zbraně, štíty, dálkové senzory a subprostorová komunikace,“ vysvětlil major.
„A co jste zatím zprovoznili?“
„Senzory a štíty. Komunikace je neopravitelná a asgarské zbraně taky. Máme jenom rakety a raigulny,“
„A co motory?“
„Půl hodiny a můžeme skočit. Ale to není všechno. Jak jsme opravili senzory, tak jsme odhalili skupinu čtyř lodí, co letí k nám.“
„Stihneme předtím zprovoznit motory?“
„Bude to těsné, doletí sem do půl hodiny,“ oznámil první důstojník.

O několik let dříve, Destiny

„Kontakt skočil zpět do FTL, jsme opět sami,“ řekl Rush.
„Už víte, co to bylo za loď?“ zeptal se Young, který seděl ve svém velitelském křesle.
„Pořád byli moc daleko, jediné co víme, že je to nějaká loď,“ vysvětlil Rush.
„No, ale jedno nechápu. Když jsme byli v FTL, tak jak je možné, že senzory zachytily onu loď?“ zeptal se Scott.
„Abychom ušetřili energii a měli jí dostatek na dobíjecí manévr, tak zbytek cesty letíme setrvačností,“ vysvětlil Rush.
„Kolik zbývá, než dosáhneme hvězdy?“ zeptal se Young.
„Dva měsíce letu.“
„A nemůžeme na chvíli skočit do FTL? Stačilo by jenom na pár hodin,“ navrhl Young.
„Ne to nemůžeme, pak bychom neměli energii do štítů. Vlastně už jen ten fakt, že je celá posádka při vědomí, znamená, že spotřebováváme onu energii,“ namítl Rush.
„Dobrá, řeknu nepotřebným členům posádky, aby se vrátili do komor. Ale několik lidí zůstane venku, kdyby se ta loď vrátila,“ rozhodl Young, vstal a opustil můstek.

O pár desítek minut později

„Plukovníku, z FTL vystoupilo dvanáct lodí a míří k nám,“ ozval se hlas poručíka Scotta ve vysílačce.
„Za jak dlouho budeme na dostřel?“ zeptal se skrz vysílačku a rozeběhl se na můstek.
„Necelých pět minut,“ odpověděl Scott.

Young rychlým klusem doběhl na můstek, zrovna ve chvíli, kdy se do lodního štítu opřeli energetické střely. Ihned se posadil na své křeslo a podíval se na obrazovku a pak skrz čelní sklo, odkud byla vidět flotila lodí, pálící po Destiny.

„Můžeme opětovat palbu?“ bylo první co řekl.
„Nemáme energii, můžeme být rádi, když štíty ještě pár minut vydrží,“ protestoval Scott.
„Co jsou to teda za lodě?“
„Ti emoci, co unesli Chloe,“ řekl Rush.
„Jak nás sakra našli?“ pronesl řečnickou otázku Young.
„Za chvíli se jich můžete zeptat, štíty vydrží už jen pár zásahů,“ řekl Scott.

Destiny stále letící setrvačností pod palbou mířila směrem k nepřátelským lodím. Najednou lodní štít na vrchní části trupu problikl a dvě střely poškodily trup lodi. Pak následovaly další tři střely, které byly zachyceny štítem, ale zbytek salvy se upět uchytil na trup. V té době po lodi zhasla veškerá světla a veškeré konzole se odpojily.

„Přišli jsme o energii a o veškeré systémy včetně podpory života,“ oznámil Rush.
„Nepřítel přestal pálit,“ řekl Scott, který místo senzorů, použil své oči a podíval se skrz čelní okno.
„Chtějí nás obsadit.Musíme celou posádku dostat do nouzových prostor a připravit se na jejich invazi,“ řekl Young a s vysílačkou v ruce vstal.


Můstek na Thorovi, současnost

„Zaznamenávám hyperprostorové okna,“ řekl kapitán, který seděl ve křesle pilota.
„Co to je za lodě?“ zeptala se Carterová, která seděla ve svém křesle a dívala se na obří monitor, který nahradil čelní okno.
„Tři Aschenské lodě, dvě stejně velké jako předchozí a jedna menší. Sakra, ale ta čtvrtá loď, to není možné,“ divila se pilotní důstojnice.
„Sakra vymáčkněte se.“
„Podle databáze se jedná o U.S.S Zeus, o BC-305, která se pohřešuje od bitvy o Zemi,“ promluvil major, který seděl v křesle zbraňového důstojníka.
„Vyšlete standardní identifikační kódy, a jak jsou na tom hyperprostorové motory?“
„Ještě pár minut,“ řekl pro změnu desátník a hned na něj navázal major.
„Zeus nám odpovídá.“
„Na obrazovku,“ řekla Carterová a s nedočkavostí se podívala na čelní monitor.

Na onom monitoru se objevil záběr na můstek lodi, které již Sam dlouho neviděla. Byla to jediná 305, které lidstvo sestrojilo, a jejím velitelem byl tehdy plukovník Caldwell. Ale i nyní ve velitelském křesle seděl onen velitel, který nevěřil svým očím.

„Sam? Jste to vy?“ zeptal se ihned.
„Ano jsem, ráda vás vidím,“ odpověděla s úsměvem Sam.
„Mysleli jsme, že jsme jako jediní přežili, tohle je šťastný den.“
„Přežila celá Atlantis a několik tisíc lidí. Obsadili jsme zpět Zemi a právě zahajujeme tažení proti Furlingům,“ řekla Sam.
„Země přežila? Po té bitvě jsme měsíc dávali loď dohromady. Jediné stanoviště, které bylo ještě vcelku byla Omega. Ale tu jsme ztratili tři měsíce po ztrátě Země. Pak se nás ujali Aschenové a my jsme jim na oplátku poskytly naši technologii. Od té doby pátráme po Furlingských hlídkách,“ vysvětlil krátce Caldwell.
„Jak je to možné? Za prvé jsme viděli vaši loď explodovat a za druhé Aschenové neválčí proti Furligům. Právě tady zkoumali naši sondu a obě lodě nás napadli,“ řekl Sam.
„Borrene, co to má znamenat?“ otočil se Caldwell do zadní části svého můstku a hledal Aschennského člena posádky.
„Furlingové nejsou nepřítelem. Jejich příchod nastolil řád, který tato galaxie potřebuje,“ řekl Borren.
„Cože? Vy jste nám celou tu dobu lhali? To jako proto jsme nenašli ani jednu Furlingskou patrolu?“ položil řečnickou otázku Caldwell a přistoupil k Borrenovi a chytl jej pod krkem.

Carterová to celé pozorovala z můstku své lodi a pak se připomněla.

„Stevene, nejsme tu sami, je tu trojice Aschanských lodí,“
„Pravda, tebe si parchante podám později. Myslel jsem, že už vám můžeme věřit. Ale nevěřili jsme vám,“ řekl s jemným úsměvem Caldwell a pohodil onoho Aschenského muže na zem. Pak ihned přiskočil ke svému křeslu a aktivoval interkom.
„Všem členům posádky, tady plukovník Caldwell. Vyhlašuji protokol Delta jedna,“ řekl a jeho posádka to pochopila jasně. Všichni pozemští členové se ihned chopili zbraní a veškeré Aschenské příslušníky během rychlosti zajistili a odvedli do cel a do izolovaného skladiště.
Ovšem situace ve vesmíru už tak klidně neproběhla. Jakmile byl vyhlášen protokol na Diovi, tak Aschenské lodě vyslaly paprsky přímo na pozemskou 305. Ta příchozí paprsky odrazila svým štítem a pak opustila formaci a vyslala rakety na své krytí.

„Sam, máme problém. Aschenský program odpojil ZPM. Musela to být nějaká pojistka. Naše štíty jsou vážně oslabené a sami je neporazíme,“ řekl Caldwell.
„Můj Thor je vážně poškozen, a motory ještě dobrých pár minut nepojedou. Máte v provozu subprostorovou komunikaci?“ zeptala se Carterová.
„Jo ta je v pořádku, pošlete frekvenci a kódovací program, zavoláme o pomoc,“ pochopil ihned velící plukovník na Diovi.

Carterová kývla na důstojníka v boční straně můstku a ten ihned poslal danou zprávu, rovnou zakódovanou a připravenou k odeslání. Také přiložil danou frekvenci, na které to mohly zachytit posily u Země.

Asi dvě minuty byla malá přestřelka mezi trojicí Aschenských lodí a utíkajícím Diem, který mířil rovnou za Thorem, během nichž subprostorový komunikátor dostal i odpověď.

„Carterová, ZPM jen tak nezapojíme, tak jedeme pouze na generátory. V této chvíli je Zeus silný jako vaše 304,“
„Tohle není obyčejná 304, ale 304B. Je speciálně utvořena pro průzkum a boj typu udeř a zmiz. Ale i tak něco vydržíme. Minulou Aschenskou loď jsme zničili pomocí raket s frekvenčním vysílačem. Ale to se nám asi znovu nepodaří,“ vysvětlila Sam.
„To jsme zkusili při ústupu, ale velmi rychle se přizpůsobili,“ potvrdil její obavu Caldwell.
„Takže starý dobrý vesmírný boj. Jenom škoda, že nám nefungují asgardské zbraně,“ zasteskla si Sam.
„Musíme vydržet, posily jsou prý na cestě,“ oznámil první pozitivní zpráv Caldwell.
„Dobrá, stáhneme se mezi asteroidy, to nám získá pár minut,“ navrhla Carterová a Caldwell s tím souhlasil.

Jakmile Zeus zaujal pozici vpravo vedle Thora, trvalo další minutu, kdy měla posádka čas na komunikaci, než k nim dorazila trojice lodí, které bez váhání zahájili palbu. V tom okamžiku se posádky dohodli a vyrazili přímo proti nepřátelům. Obě lodě letěly bok po boku a prováděly synchronizované úhybné manévry, během nichž Zeus pálil bleděmodré paprsky a Thor jej podpořil svými raigulny a raketami. Jakmile provedli tento nálet, tak zamířili do asteroidového pásma, které až do teď bylo za trojicí nepřátel. Thor letěl jako první a Zeus poskytoval krytí, jelikož měl silnější štíty.

„Madam, naše štíty klesly pod dvacet procent,“ oznámil data zbraňový důstojník.
„Energii do zadních emitorů štítů a rychle do toho pásma,“ řekla Carterová.
„To nestihneme, naše štíty padly na jedenáct procent,“ opravil major.

V té chvíli se na bočním monitoru objevil Caldwell a jeho můstek byl také v záplavě jisker.

„Sam, naše štíty už dlouho nevydrží. A ZPM je stále odpojené, obávám se, že to nezvládneme,“ řekl se zklamaným výrazem Caldwell.
„Vidím to stejně, ty zásahy opět poškodily náš hyperprostorové motory, do bezpečí to nestihneme, tak ty zmetky vezmeme sebou,“ řekla Carterová a Caldwell jí pohledem podpořil. Obě lodě se symetricky otočily a zamířily k Aschenské trojici lodí.


Obrázek BC-305 Zeus
[img][./images/thumbs/icarus1080pfinal01_1357401465.jpg]http://img710.imageshack.us/img710/5913/icarus1080pfinal01.jpg[/img]

[img][./images/thumbs/iocarus180p_1357401473.jpg]http://img268.imageshack.us/img268/4595/iocarus180p.jpg[/img]


Obrázky Aschenských lodí
[img][./images/thumbs/93ashansk_k_i_n_k_a_batt_1357401481.jpg]http://www.imghosting.cz/images/93Ashansk_k_i_n_k_a_Batt.jpg[/img]

Je to taková výzva, taková prosba. Chtěl bych se naučit programovat v Cčku, proto bych chtěl poprosit někoho z této komunity, kdo tento jazyk ovládá a byl by ochotem sem tam poradit, případně doporučit nějaké zdroje.

jakop Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1764
Bydliště: Osík u Litomyšle
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Patas25: Tak já mám v plánu hrát i ME 2 a 3 a tak by se mohla rada emzáků hodit. A dost tomu napomohlo i vaše spoilerování na Skypu, že musí být vesmír připraven a tak podpora ostatní ras se hodí - čili Rada emzáků žije.
jakop
E-Mail - jakop@lit.cz
Skype - jakop_osik

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Nenašli nějakou technologii v Idě třeba nějaká loď nebo tak něco loď o které si mysleli asgardi že je zníčená ale ona jen plula vesmírem nebo něco tak ale byl to hezkej díl

BB20 Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 314
Bydliště: Atlantida, střídavě Cz nebo Florida
Pohlaví: Žena
Odpovědět s citací
 
Jé, Caldwell žije?! To jste mě potěšili :) A Aschenové... :palka: :box2:
Jinak, docela zajímavá sázka... :D

soreno Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 270
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Dvojitá nadílka, měl by jsi ještě něco prohrát nevím jestli vydržím týden nebo kolik dní na to jak dopadne Sam a Caldwell já jen doufám, že jí nezabiješ to by jsi mě hodně naštval... Jinak zase dobrý, je vidět spolupráce s nejlepšími autory na fóru...

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ty jo ona tamta loď a posádka přežije a najednou je ztracená teda já předpokládám že se tam objeví loď a přinese vítězství lidem

Patas25 Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 870
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Jen pro informaci. Díly budu vydávat s dvoutýdenním rozestupem.. mám v poslední době méně času a maturita se blíží.
Je to taková výzva, taková prosba. Chtěl bych se naučit programovat v Cčku, proto bych chtěl poprosit někoho z této komunity, kdo tento jazyk ovládá a byl by ochotem sem tam poradit, případně doporučit nějaké zdroje.

Patas25 Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 870
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Omlouvám se za dva příspěvky po sobě.

Další díl, snad se vám zalíbí.


Díl 3x13 Demonstrace moci

Chulackská soustava, současnost


Dvojice pozemských lodí, Zeus a po jeho pravici Thor, právě za minimální síly štítů nalétala na trojici Aschenských křižníků. Jedna loď pod náporem střel a paprsků explodovala a její exploze na chvíli donutila ostatní dvě lodě přerušit palbu.

„Jsme beze štítů,“ řekl major na Thorovi a major Cooperová na Diovi oznámila sílu štítů na sedmi procentech.

A zrovna, když už situace pro dvojici pozemských lodí vypadala hrozně, otevřelo se jedno velké zelenomodré hyperprostorové okno. Z útrob subprostoru se vynořil obří křižník nesoucí označení Sanctuary a ihned zakryl dva pozemské křižníky svým trupem a plně nabitým štítem.

„Sakra, co to je?“ zíral na monitor nevěřícně Caldwell a jakmile se jeho loď otočila, spatřil Sanctuary v plné kráse.
„Příchozí komunikace, určená Aschenským lodím,“ oznámila major Cooperová.
„Zobrazte mi to,“ vydal pokyn Caldwell a přistoupil k obrazovce na levé straně můstku.

Mezitím na můstku Sanctuary seděl plukovník Jan Pospíšil ve svém křesle a začal vysílat:
„Všem nepřátelským lodím, hovoří plukovník Pospíšil, velitel lodi Sanctuary. Okamžitě se stáhněte, nebo budete zničeni!“
„Nepřátelské lodě nabrali kolizní kurz, míří přímo na nás,“ řekla Cara.
„Dobrá, malá demonstrace naší síly,“ podotkl Jan a usmál se na Carinu, která seděla po jeho pravici.

Zeus se vznášel za zákrytem Sanctuary a Caldwell se nyní díval skrz čelní sklo a byl svědkem, jak Sanctuary vypálila jednu salvu rozdělenou na obě lodě. Aschenské křižníky už tak poškozené, nemohli takový nápor vydržet a zmizely v záplavu tisíců žlutých střel.

„Impozantní,“ usmál se Caldwell a usadil se zpět na své křeslo a jeho první důstojnice major Cooperová jej informovala, že dostali pozvání na palubu. Caldwell toto milerád přijal a pozemská 305 následovaná 304B přistály ve spodním hangáru obřího pozemského křižníku.

O pár minut později

Caldwell vystoupil ze svého poškozeného stroje a stanul na podlaze obřího hangáru. Brzy se k němu přidala Carterová a s úsměvem pozorovala svého kolegu, jak s údivem pozoruje nitro velkého hangáru.

„Co to sakra je za loď? Nějaká antická, či asgardská?“
„Ne, je pozemská. Navrhoval ji inženýr Pospíšil, myslím, že jej znáte,“ opravila jej Sam.
„Ano známe, navrhoval také mého Dia a i tady odvedl kus dobré práce. Jak je možné, že jste postavili takové monstrum?“
„No je to vlastně zásluha bohatých nerostných surovin, které jsme velmi rychle a poměrně snadno vytěžili. Pak přispěl taky Mckay a Zelenka, kteří konečně zkrotili Arcturus a ten nyní zcela bezpečně napájí tuto loď.“

Jakmile Carterová dokončila poslední větu, Caldwell se na ni podíval, jako by nemohl uvěřit svým uším.
„Arcturus?“
„Ano, nevyčerpatelný zdroj energie právě i v tomto momentu napájí Sanctuary,“ řekl nově příchozí, jímž byl velitel této lodi.
„Rád vás poznávám, pane. Jsem plukovník Jan Pospíšil, velitel této bitevní lodi,“ představil se.
„Pospíšil?“
„Ano, syn Pavla Pospíšila,“ objasnil Jan.
„Nevěděl, jsem, že má syna,“
„Ale ano má. Chcete provést po lodi?“
„Rád, ale mám ve svých celách zajatce a Zeus je vážně poškozen.“

Pospíšil aktivoval svou vysílačku a vydal příslušné rozkazy. Během chvíle k lodím zamířila parta techniků s různým vybavením, mezi nímž byl i kontejner s opravářskými nanity, aby zacelili vnější
poškození trupu.


Neznámá galaxie, o dva roky dříve

Destiny se vznášela u jedné planety a kolem ní se nacházela asi dvacítka lodí, které patřily nepřátelské mimozemské rase. Tato rase po dlouhých letech konečně uspěla a podařilo se jim uvést Destiny do bezbranného stavu. Pak pětice jejich lodí využila energetické vazby a připojili se k Destiny, kterou pak FTL odtáhli směrem ke svojí domovské planetě. Během tohoto dlouhého letu získali i palubu samotné lodi a to jednoduchým uspávacím toxinem. Poté byla celá posádka přesunuta na palubu jejich lodí a uvedena do vodní stáze, ve kterých byly podrobení genetickým testům. Jakmile se pak ale Destiny se svým doprovodem ocitla na orbitě jejich domovské planety, byla posádka přesunuta do jakési orbitální stanice.

Young se právě nacházel v jedné z jejich zadržovací cele. Moc dobře si uvědomoval, kde je, ale víc ho trápilo, že neví, kde jsou jeho lidi. Sám byl v té vodě napojen na trubici s kyslíkem a byl přivázán provazy, aby se nemohl pohnout. Také k němu bylo připojeno několik hadiček, které mu museli dodávat živiny. Tedy alespoň si to myslel, když po několika hodinách v této vodě nepociťoval žízeň ani hlad.
Každou půl hodinu k jeho cele chodila dvojice emzáků, kteří střídavě obraceli zrak na něj a na obrazovku. Jednu takovou návštěvu uvítal nepříjemným pohledem a skrz mentální propojení svůj odpor také sděloval. Ovšem, když už dvojice byla na odchodu, oba se zarazili a otočili se na druhou stranu, aby spatřili mohutné tělo Elliho Wallace, které je oba strhlo na zem. Elli sebral v sobě další kousky síly a ještě na zemi obou emzákům mlátil hlavami o podlahu. Nakonec jej doběhla Chloe a zastavila jej se slovy, že už toho mají moc.
Young, který tento jeho čin pozoroval ze své cely se musel chtě nechtě usmát. Zatím, co Elli se sbíral ze země, tak Chloe využila počítač a otevřela čelní sklo Youngova vězení. Voda se okamžitě vyhrnula na podlahu chodby, protože Chloe předtím nezadala příkaz na její odčerpání. Ale nyní již nebyl problém plukovníka odpojit a uvolnit mu končetiny.

„Pěkná práce Elli,“ pochválil jej a promnul si zápěstí.
„Kudy půjdeme?“
„Dívali jsme se do plánů, za těmito dveřmi je ještě jedna toková vodní cela. Zbytek našich lidí je vězněn o dvě paluby níže už v normálních celách,“ vysvětlil Elli a ukázal na dveře vzdálené asi dvacet metrů.

Trojice ještě předtím, než se vydala na cestu, odklidila těla dvou emzáků do cely a zavřela za nimi sklo. Přeci jenom to bylo trochu méně nápadné a nyní se již opatrně vydali na cestu. Jakmile došli ke dveřím, Elli se chvilku hrál s panelem, až jej vyzkratoval a celý kompletně zhasl.

„Hups,“
„Jaký hups?“
„Panel je v tahu. Ale teďka teoreticky by šli dveře ručně otevřít,“ řekl mladík a otočil se ke dveřím a už cpal prsty do spáry. Young se ihned přidal a společnými silami dveře rozevřeli a mohli projít. Jen pár metrů od dveří byla v chodbě další cela a při bližším pohledu spatřili Rushe, jak v ní podřimuje. Nyní se opět Chloe pustila do obrazovky a za pár vteřiny odčerpala vodu a otevřela sklo. Tato akce doktora probudila a přivítal trojici trochu děsivým úsměvem.

„Tušil jsem, že tobě by se mohlo podařit utéct,“ směroval svou větu na Chloe.
„No já sem utekla za pomoci Elliho,“ vysvětlila.
„Jak?“ zeptal se Rush, zatímco si uvolňoval popruh na kotníku.
„Jejich sedativum přestalo účinkovat, když mě cpali do nádrže. A zjistil jsem, že jsou docela křehcí,“ vysvětlil mladík.
„Pár ran tyčí a jdou k zemi,“ podotkl Rush.
„Zrovna, když mě zvedli do nádrže, tak jsem se probral. No řekněme, že jsem je zavalil, což jaksi nečekali,“ odpověděl s úsměvem.
„Dobrá práce, prohlédli jste si plány někde na konzoli?“
„Jo, o dvě patra níže jsou cely s naší posádkou. Ale z těch plánů se nedalo poznat, kde jsme a co to je za místo,“ řekl Elli.
„Určitě dalo, jenom tys to nepoznal,“ uštědřil mu rýpavou poznámku Rush.
„Já to nepoznal? Ty data chtěli další stupeň nějakého kódu a zkuste se přes něj dostat, když už slyšíte otvírající se dveře. Jsem zmizel jako Kubánec před imigračním úřadem,“ odpálkoval je Elli.

Rush mu daroval další ze svých úsměvů a společně pak prošli skrz dveře, které nyní již beze zkratu otevřeli. Za dveřmi byla další chodba, která se dělila třemi směry. Jedna cesta končila po pár metrech do ústí jakési formy výtahu. Čtveřice lidí využila tohoto prostředku a sestoupila tak o dvě patra níže.

„Kudy teď?“ zašeptal Young a opatrně se díval za roh.
„Pokud si to pamatuji dobře, tak doprava, pak třicet metrů rovně a poté doleva. Tam by mělo být sklo, za kterým jsou naši,“ řekl Elli. Celá skupinka šla podle jeho slov a skutečně za chvíli již stáli u velkého okna, který dělil chodbu s přímo obří halou, kde byla asi dvoustovka lidí z Destiny. Chloe ihned přiskočila k oknu a svým zápěstím zabušila, aby na sebe upoutala pozornost. Ihned si jí všimli nejbližší lidé a upozornili ostatní. Celý dav se nahrnul k oknu a naznačovali a gestikulovali. Pak se davem prodral ke sklu poručík Scott a seržant Greer. Zatímco, Scott přiložil dlaň na dlaň své přítelkyně přes sklo, tak seržant začal plukovníkovi ukazovat další tři okna, které měli výhled do této cely. Poté naznačil, aby ustoupily, ať nejsou případně vidět, a donutil dav se rozejít.

„Musíme nějak rozbít to sklo. Dveře do cely jsou na druhé straně, a odsud vypadají bytelně,“ řekl Young.
„S trochou štěstí se nám s Elli podaří ty dveře otevřít,“ reagoval Rush a pak mu došla jedna věc, „kam zmizel Elli?“


Sanctuary, současnost

Plukovník Pospíšil byl velmi rád, že se setkal s plukovníkem Caldwellem, jedním z prvních velitelů, kteří sloužili vesmírných strojích.
Velmi ochotně jej vyvedl z hlavního hangáru, který byl úplně ve spodní části paluby a jako první mu ukázal hydroponii, která byla přímo nad tímto hangárem jenom oddělena asi dvěma stovkami palub. Přeci jenom loď v od nejspodnější části po tu svrchní měla něco přes osm set metrů a to už nabízelo mnoho prostoru, který nebyl vyplněn vodiči a součástkami. Poté jej zavedl ke generátoru, který měl podobný dizajn jako první antická verze. Byl to prázdný prostor o velikosti několika desítek metrů, v jeho středu byla nyní ohromná zářící koule, na kterou by se přes filtry nedalo dívat. Po bokách místnosti se nacházeli sběrače, které zachycovali přetížení v podobě exotických částic a ukládali je do oné zvláštní rudy, která ji dokonale pohlcovala. Nikdo nevěděl, jak je to možné, ale tato ruda ignorovala tu ignoraci fyzikálních zákonů, kterým se pyšnily ony částice.
Potom mu ukázal pár laboratoří, kantýnu, tělocvičnu i s bazénem, kterou velmi rád využíval Mitchell. Jako takový dodatek před návštěvou můstku byla prohlídka hlavního vedení. Tento vodič o průměru půl třetího metru pro sebe zabíral vlastní chodbu. Projít se jí dalo hned vedle onoho vodiče, který byl ukotven na každém desátém metře. Když se nad tím dvojice zamyslela, jednohlasně se shodli, že toto hlavní vedení je hlavní páteří lodi a převádí energii ke štítům a zbraním. Poté jej už konečně zavedl na můstek, který mu svým obrovským rozměrem doslova vyrazil dech.

„To je minimálně velké jako jeden hangár na 305,“ řekl a rozhlížel se. Poté ukázal na řadu křesel v zadní části můstku, které byly umístěny nad vstupními dveřmi.
„Co to tam je?“
„Křesla s neurálním rozhraním. Určená pro ovládání raket, zbraní a vnitřního obranného systému,“ řekl Jan.
„Znovu a opět působivé,“ řekl Caldwell a prudce se rozkašlal. Své krvavé vykašlané hleny vyplivl do kapesníku a rychle jej schoval do kapsy. Zrovna ve chvíli, kdy Sanctuary opustila hyperprostorové pole ocitla se jen pár stovek tisíc kilometrů od modré planety známé pod názvem Taury.
„Nevěřil jsem, že ji ještě uvidím,“ řekl Caldwell a s dalším odkašláním se podíval na průzor, kde se již zvýraznila nová posila do zemské flotily, která před malou chvílí doletěla z Hydry.

Je to taková výzva, taková prosba. Chtěl bych se naučit programovat v Cčku, proto bych chtěl poprosit někoho z této komunity, kdo tento jazyk ovládá a byl by ochotem sem tam poradit, případně doporučit nějaké zdroje.

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Bez urážky tendle díl byl o níčem žádnej posun v příběhu nebo tak :( ale i tak to byl pěknej díl

Patas25 Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 870
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
No, ani bych tak neřekl, právě v tomto dílů jsem poprvé naznačil další zápletku, která významně ovlivní děj. Jenom nevím, jestli ji už v této chvíli dokážete rozeznat.
Je to taková výzva, taková prosba. Chtěl bych se naučit programovat v Cčku, proto bych chtěl poprosit někoho z této komunity, kdo tento jazyk ovládá a byl by ochotem sem tam poradit, případně doporučit nějaké zdroje.

forton Uživatelský avatar
Master Sergeant
Master Sergeant

Příspěvky: 584
Bydliště: Mníšek pod Brdy
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
Toto je spoiler!!!:
Tys něčím nakazil Calldwela a ten to pak roznese dál co? :-) A oni to budou se snažit zastavit:-) a vyléčit

soreno Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 270
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Toto je spoiler!!!:
Jo, něco na Caldwellovi bude, ale samotného mě to nenapadlo...

Jinak já nesnášim lidi, kteří kritizují aniž by si zkusily jaký je psát nějakou povídku, která nemá víc jak 10 dílů... Je to docela těžký potom něco vymyslet, aby to dávalo smysl k předchozím dílům a mělo dostatečný rozsah...
Pokud jde o mě bylo to dobré...
Toto je spoiler!!!:
když nad tím tak přemýšlím, tak bude Caldwell mít vymytý mozek a bude zvěd a pokud nepřinese nějaké informace furlingům, nebo aschenům tak ho ten vir zabije...

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
já jsem teda původně na Daedalův (řekněme zmatený) post nechtěl reagovat typem, asi jsi četl něco jinýho než já, ale jak říkal Patrik stalo se toho docela dost a ať už se děj neposune časově zrovna v konkrétní moment, může to mít nedozírné následky do budoucna, což pokud někteří budete číst moji novou povídku, tak se toho taky dočkáte :)

Patas25 Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 870
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Tak teďka se vyjádřím a chytnu slovíčko na dadyho povídku. Mám v plánu do své povídky vložit jistý nápad, který on prvně použil. Určitě už nyní ví, co mám na mysli, a řekněme, že návrat Dia to vše umožní. :-)
Je to taková výzva, taková prosba. Chtěl bych se naučit programovat v Cčku, proto bych chtěl poprosit někoho z této komunity, kdo tento jazyk ovládá a byl by ochotem sem tam poradit, případně doporučit nějaké zdroje.

Daedalos304 Uživatelský avatar
Major General
Major General

Příspěvky: 3867
Bydliště: Boskovice
Pohlaví: Muž
Odpovědět s citací
 
jop chytám se a vím o co jde :) docela se na ten okamžik těším a určitě to bude sranda :) těšte se, to tu ještě nebylo :)

rigix Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 386
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Musím souhlasit už druhý díl bez posunu. Vydávej to obsahově plnější prosím !
Jsem prostě pako a nikdo z Vás to nezmění !

BB20 Uživatelský avatar
Staff Sergeant
Staff Sergeant

Příspěvky: 314
Bydliště: Atlantida, střídavě Cz nebo Florida
Pohlaví: Žena
Odpovědět s citací
 
Mně se líbil, v každém díle nemusí být nutně akce. A Caldwell? Hm... :hmmm:

:ok: :write: :bye:

soreno Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 270
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
BB20 píše:
Mně se líbil, v každém díle nemusí být nutně akce.

Já souhlasím, já to čtu protože mě to baví a v podstatě jsme se v ději posunuly... Zachránil dvě lodě a něco jsme se dozvěděli o Caldwellovi... + plus posun v Destiny... Takže já problém v posunu nemám... Sice řeknete, že není moc velký, ale posun tam je... :D

deadalos Uživatelský avatar
Captain
Captain

Příspěvky: 1544
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
No jo sice minmální ale ano a ten příběh s destiny no to je minulost mě spíš zajíma současnost

SPeeDy Uživatelský avatar
Senior Master Sergeant
Senior Master Sergeant

Příspěvky: 665
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Taky jsem začal číst, takže jsem zvědav. Zatím jsem teda pouze v druhém díle, ale za měsíc to tady už doufám budu hodnotit ;)

Puk Uživatelský avatar
Lieutenant Colonel
Lieutenant Colonel

Příspěvky: 2007
Bydliště: Košice
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
deadalos píše:
No jo sice minmální ale ano a ten příběh s destiny no to je minulost mě spíš zajíma současnost

:hmmm: Bez minulosti nieje súčastnosť a bez súčastnosti, budúcnosť. :wink:
Ja to beriem ako dve poviedky ktoré sa doplnia navzájom a v určitom bode už bude pokračovať len jedna, ale úplná s plne objasneným dejom. :roll:
Pekné. :wink: Pokračuj ďalej. :)
:bye:

Patas25 Uživatelský avatar
Command Chief Master Sergeant
Command Chief Master Sergeant

Příspěvky: 870
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 

Díl 3x14 Nová generace

Galaxie Hydra, o pár hodin dříve


„Doufám, že máš sbaleny veškeré věci. Sem se jen tak nevrátíme,“ řekl otec svému synovi.
„Neboj se mám všechno. Těším se, jak znovu uvidím matku,“ odpověděl Martin Christopher O´Neill.

Syn generála O´Neilla a plukovníka Carterové díky Danielovu zásahu rostl jako zvody. Za necelé dva roky vyrostl do věku devatenácti let, kdy se jeho zrychlené stárnutí konečně zastavilo. Stejně na tom byl i Pavel Zelenka a také poslední člen trojlístku Petr Sheppard.

Mladý O´Neill své krátké dětství zpočátku trávil s otcem. Základní znalosti se naučil hned v mladém věku, během několika měsíců. Od té doby svůj čas nejčastěji trávil pobíháním v lese, kde se sám bez ničeho zdržel i několik dní. Jack byl na svého syna jaksepatří pyšný, protože jej celou dobu sledoval pomocí implantátu. Párkrát, hlavně v noci jej zaletěl zkontrolovat v zamaskovaném jumperu, ale brzy zjistil, že se kluk o sebe dovede postarat. Své kontroly zanechal ve věku, kdy mohlo být Martinovi 16. Jack se vznášel se svým jumperem asi půl metru nad trávou, do té doby než jej synek díky svým jemným smyslům zpozoroval a opřel se o přední část jumperu.

Druhý z tria Pavel Zelenka, byl synem proslulého českého vědce Radka Zelenky a krásné matky Amélie Banksové, která dříve sloužila jako hlavní operátorka na Atlantis. Nyní tato rodina jako jedna z mála opět našla ubytování a domov v tomto antickém městě, které plulo na hladině nedalekého jezera. Město si prošlo zkouškou ohněm a bylo téměř zničeno. Ovšem pilná práce dělníků a opravářů jej uvedla do plnohodnotného stavu, jakoby bylo město nedávno postaveno. Zelenka i nadále a v klidu zpravoval systémy, studoval antickou databázi a snažil se znovu oživit umělou inteligenci, kterou dříve město na krátkou dobu disponovalo. Jeho syn Pavel byl prakticky celý otec. Jak se jeho vrstevník Martin pohyboval v lese, tak Pavel stejným způsobem prolézal antické město. Ve velmi raném věku dokázal bez chyby ovládat a dokonce i obsluhovat některé antické systémy. Díky Danielovi, který mu vložil do DNA i antický gen, mohl bez problému obsluhovat konzole. Brzy se stal pravou rukou svého otce a ten mu nyní i svěřoval úkoly, na které by si troufl jenom on sám.

Třetí člen tohoto trojlístku byl Petr Sheppard, syn vždy rozčepýřeného plukovníka Shepparda a krásné Larrin, jedné z posledních cestovatelů. Tento kluk projevil svůj zájem, až když jej otec povozil ne v autě, ale v jedné z F-302. Od té doby poznal tento klučina, že jeho život není určen trávit na zemi, na planetách, ale pěkně v hlubokém vesmíru na palubě nějaké lodi. Právě proto se dobrovolně hlásil na těžební lety, aby v těchto kovových monstrech trávil všechen čas. Při třetím letu už sám navedl loď do hyperprostoru a dokonce provedl ukotvení a spojení s těžební stanicí. Tento klidný let, jej ovšem brzo omrzel a tak si zprvu osedlal sám jednu stíhačku a vydal se na let po soustavě. Tento jeho čin, se ovšem nelíbil rodičům ani některým důstojníkům. Přeci jenom čtrnáctileté dítě, co si vypůjčí tento bojový stroj a sám bez instrukcí se vydá na cestu, není zrovna obvyklým jevem. Jediný komu to snad nevadilo, byl generál O´Neill, který mu ihned po návratu slíbil plný výcvik na všech momentálních a i budoucích lodí. Od té doby Petr Sheppard trávil snad každý den na místě pilota.
[/i]

Sluneční soustava, současnost
Sanctuary vystoupila poblíž orbity a ihned zamířila na své původní místo. Konečně si mohly rozvody a motory trochu odpočinout. Aby se bitevní loď dostala na pomoc včas, proudila veškerá vyprodukovaná energie přímo do motorů. Po celé lodi občas problikla světla a nepotřebné systémy byly vypínány. Loď byla hnána na svou maximální rychlost a zvládla se tak dostat k Chulaku jen za pár minut. Hyperprostorový motor je navržen tak, že čím více energie dostával, tím byl rychlejší. Ale takovéto sprinty nejsou pro něj moc dobré, stejnak jako pro energetické rozvody. Generátor s přehledem dokázal vyrovnat požadavek energie, ovšem horší bylo je pomocí lodních rozvodů přenést k hyperprostorovým článkům. Právě toto lodní vedení, ač nejmodernější, je největší slabinou lodi. Ovšem lidská rasa ještě nepotkala žádného nepřítele, který by svou technologií, či svou přesilou dokázal loď ohrozit.

Pospíšil stál na svém můstku, konkrétně před svým velitelským křeslem. V hlavním hangáru byla stále dvojice křižníků a jejich velící důstojníci se nacházeli vedle Jana.

„Máme příchozí komunikaci,“ řekla Carina, první důstojnice na Sanctuary.
„Dobrá, spojte nás,“ řekl plukovník.

Carina sadou příkazů nechala promítnout na obrazovky po bočních stranách můstku, příchozí komunikaci. Na monitoru se objevil generál O´Neill ve své parádní sváteční uniformě.

„Zdravím tě Sam, Jane a Stevene,“ řekl Jack a u posledního slova se zarazil.
„Generále.“
„Generále.“
„Zlatíčko,“ pozdravila Carterová a vysloužila si zmatený pohled od Caldwella a široký úsměv od Jana.
„Jsme s Jackem spolu a dokonce máme i syna,“ vysvětlila.
„Tak to gratuluji.“
„Tak Sam, řekl bych, že průzkum měl neočekávaný konec,“ řekl do vysílačky.
„A to nevíte všechno,“ zapojil se Jan.
„Dobrá, za deset minut v konferenční místnosti na Sanctuary,“ řekl Jack a ukončil spojení.


O pár let dříve

„Kam zmizel Elli?“ zeptal se Rush.

Všichni okolo se ihned rozhlédli okolo a dívali se, zda není někde ve stínu. Najednou si pozornost všech upoutal hluk a rachot jdoucí z chodby, která byla naproti chodbě, kterou před chvílí přišli.

Young se přitiskl ke stěně a opatrně se podíval za roh do oné chodby. Tam ihned spatřil chybějícího člena, který utíkal před modrými emzáky. Young se ihned schoval, ale i předtím si všiml, že Elli vláčí na pravém ramenu batoh a v rukou má nějakou emzáckou zbraň.
Během pěti vteřin se zbývající členové ihned schovali do stínu ke stěně a Elli s hlasitým hekáním proběhl okolo. Modří emzáci si naštěstí nevšimli, že Elli odhodil onen batoh do chodby, kde byl jeho lidský tým.

„Dobrá práce Elli,“ řekl si pro sebe Young a ihned vytáhl pozemskou zbraň, do níž zacvakl zásobník a ihned se vydal mladíkovi na pomoc. Zatímco ti dva byli pryč, Rush a Chloey se chopili batohu a vyndaly z něj další útočnou pušku, trojici devítek a pár zásobníků. Na samotném dnu batohu byly dvě cihličky C4 a detonátor.
Zatímco, Rush pracně skládal útočnou pušku, Chloey se chopila výbušnin a umístila je přímo doprostřed skleněného okna. V tom momentu bylo slyšet několik dávek ze zbraní, ale to vůbec neovlivnilo dění v samotné cele. Celá posádka se nyní chopila stolů, židlí a všemožného vybavení cely a začali si dělat barikádu, aby se ochránili před šrapnely.

Dvojice venku ještě chvíli čekala, a teprve po návratu ozbrojeného plukovníka a vnitřnostmi pokrytého Elliho, se čtveřice ukryla do chodby a odpálila sklo. Výbuch otřásl lodí, teda aspoň částí, ve které se nacházela cela s posádkou. Exploze odstranila sklo, ale také zapříčinila spuštění alarmu.

„Všichni v pořádku? Padáme odsud!“ zařval Scott a jako první prošel skrz díru, a na druhé straně objal svoji přítelkyni.
„Musíme tady doleva. Pár desítek metrů je tam zbrojnice plná jejich zbraní a jsou tam i nějaké naše,“ oznámil Elli a třímajíc pořád emzáckou pušku o velikosti stunneru se vydal onou chodbou.


Sanctuary, zasedací místnost, současnost

Jack došel jako poslední do moderní místnosti a usedl do čela stolu a jeho příchodem aktivoval hologram s mapou galaxie.
Jack se podíval na osazenstvo u stolu a jeho oči se zastavili až na Pospíšilovi, který seděl po jeho pravici.

„Jane, dobrá práce. Nevěřil jsem, že se dožiju ještě návratu na Zem,“ usmál se Jack a připomenul tak, že už není nejmladší. Přeci jenom mu bylo už přes sedmdesát, ale jeho tělo i přes proces stárnutí zůstávalo ve formě díky nanitům, i když už to nebylo jako za mlada.
„Zemi jsme dobyli poměrně snadno, horší část bude ji udržet a zajistit galaxii,“ namítl Jan.
„Ano toho jsem si vědom, ale právě nyní máme bezpečný úkryt v Hydře, odkud dostáváme stabilní zásoby a máme tam relativně bezpečné doky,“
„Relativně bezpečné?“ zeptal se Caldwell, který chtěl znát vysvětlení.
„Dříve jsme měli potíže s jistým druhem nepřátel, ale určitě vás potěší, že jsme s nimi vyjednali dohodu o neútočení a uzavřeli pár obchodů,“ vysvětlila Samantha.
„Vy jste se s nimi dohodli? Když jsem o nich naposledy slyšel,as neměli zrovna moc chuť vyjednávat,“ připojil se Jan.
„To ne, ale v posledních měsících nás několikrát kontaktovali a nakonec jsme dohodli systém hvězdných bran pro jejich galaxii za větší množství nerostných zdrojů,“ doplnil informaci Jack.
„To zní celkem dobře,“ přitakal Caldwell.
„Ale konec s Hydrou, přesun do Mléčné dráhy,“ usměrnil téma Jack.
„Naší hlavní prioritou zůstává znovuobnovení Země a přilehlé soustavy. Proto na orbitě zůstává Sanctuary do odvolání. Zbývající lodě budou vysílány ke spojeneckým světům a musíme jenom doufat, že tam nějaké ty světy zůstali,“ řekl O´Neill a pak načal další téma schůze, což byla infrastruktura na Zemi a první formy jakéhosi politického velení.

Neznámo kde, neznámo kdy

Daniel ležel na Zemi na tlusté vrstvě listí a čerstvé zeminy. Nad jeho hlavou se tyčily mohutné koruny stromů a kryly jej před slunečním svitem. Daniel se probral a zvedl ruku nad hlavou, aby zastínil proužek slunečního svitu, co skrz stromy oslňoval jeho obličej. Poté se neohrabaně vyhrabal na své nohy a rozhlédl po okolí. Všude okolo něj byl kmen za kmenem, kam jen oko dohlédlo.
Teprve nyní si až uvědomil, že na sobě nemá ani spodní prádlo a v tomto lese je tak jak jej pánbůh stvořil.

„Už zase,“ řekl si pro sebe, a jelikož se nemusel zahalovat před cizími pohledy, tak se vydal do mírného kopce opatrným klusem. Brzy zjistil, že to není zrovna nejvhodnější způsob a přešel do normálního kroku, aby tak ušetřil své chodidla.
Jeho nudistická túra nakonec přeostřila do prudšího kopce a v jednom místě musel dokonce šplhat po kamenném svahu. Asi po hodině stanul na vrcholu menšího kopce a mohl se nyní rozhlédnout na blízkou krajinu. Ve směru odkud přišel, viděl jenom hustý les. Opačný směr ovšem naskytl jinou podívanou. Tím směrem byly malé kopečky a údolíčka, místy kopečky prořízl potůček či říčka, ale všechny vodní toky nakonec ústili do vzdáleného oceánu, který byl vidět až na horizontu. Najednou Danielovo oko spatřilo něco, po čem pátral. Z jednoho takového údolíčka stoupalo k obloze několik černých sloupců kouře.


Je to taková výzva, taková prosba. Chtěl bych se naučit programovat v Cčku, proto bych chtěl poprosit někoho z této komunity, kdo tento jazyk ovládá a byl by ochotem sem tam poradit, případně doporučit nějaké zdroje.

pal Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1007
Bydliště: Nottingham, UK
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
oh :yes: :yes: :yes:
Za kazdym vzestupem civilizace stala vira, za kazdym padem nabozenstvi. Neni nic horsiho jak negativni mysleni, zarlivost, zavistive ci jine negativni reakce pro zniceni zivota. Proto je treba myslet a konat pozitivne a s laskou.

soreno Uživatelský avatar
Senior Airman
Senior Airman

Příspěvky: 270
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Výtečně... Máš to výborně zpracované, co se týče děje, tam opravdu nejde najít nic špatného a myslím, že někteří autoři by se od tebe mohli učit... A tím nemyslím jen tady na fóru, ale i ty knižní...

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Dokončené povídky

cron