Kosmická loď realizovatelná do 100let

Ray:
Co se relevance pokusů týká, vzhledem k tomu, že žádný nebyl z vesmíru na povrch, velmi pochybuju, že bychom "relevantní článek o pokusu" našli. Ale máš pravdu, třeba ta věc s Iphonem byla trochu trapná - myslel jsem, že jde o pokus přenosu energie, nikoliv o zkoušku nabíječky.

přenos energie - co se mikrovln týká, vidím to dost podobně jako STORM. Vzdálenost a materiál (vzduch) prostě nedovolí tak vysokou efektivitu, jak bys rád. 50% (nebo nižší) přenosová efektivita například opět smývá krásu práce dnem i nocí... O mikrovlnné zbrani/vysílačce na orbitě bude rozumné ještě chvíli pouvažovat i z toho hlediska, které naznačil St0rm.

Co se laseru týká, všichni by určitě milovali laserové orbitální gigadělo s nekonečným množstvím munice (energie solár), co jim visí nad šiškami. Ostatní státy v čele s Ruskem a Čínou (o Iránu nebo Severní Korei ani nemluvě) by se určitě přetrhly ve vděčnosti za tak čistý zdroj energie USA... A některé z nich by udělaly první poslední, aby to sestřelily co nejdřív. Trochu mi to připomíná obrácenou Bondovku "Die another day"...

St0rm:
Netuším kde jsi vyčetl, že bych "vesmírný terorismus" považoval za každodenní běžný jev. Jenom říkám, že kdyby USA de-fakto přenesla svoji energetiku do vesmíru (v podstatě na jediné místo), že by byla strašně zranitelná (například způsoby které jsem naznačil) a jednou by jim někdo tu ošatku s vejci prostě vysypal. Mluvíme tady ale o potenciálním CELONÁRODNÍM ZDROJI ENERGIE (pokrývajícím minimálně 50% spotřeby), byla by TAKOVÁ rána nožem do zad pro stávající nepřátele USA mnohem lákavější, než nějáké blbé kamikaze s dopravákem do přerostlých paneláků.

Ani jsem nikde nepsal, že "solár rulez", naopak můj názor (jasně vyjádřený v předchozích postech) byl a je, že by bylo spíš lepší railgunovat H3 z Měsíce ve speciálních kapslích k pozemním elektrárnám jako palivo.

St0rm píše:

Výroba energie přes páru je zastaralý koncept a to, že současná fotovoltaika je... slabší, neznamená že je k ničemu.

Ale já vůbec netvrdím, že je k ničemu, dokonce vznik těch kosmickejch FV stanic považuju za danej, ač si nemyslim, že převezmou víc jak pár procent (časem jo, ale to je daleko ještě), ale pořád to bude nejlepší způsob, jak dostat šťávu do problémovejch míst, kam přes kabely teče z dálky s ještě zoufalejší účinností nebo dokonce vůbec, nehledě na využití pro military aplikace - generátor chce palivo, přímač chce jen namířit... a US Army se poslední dobou docela angažuje do zdrojů přídodní energie.

Jenže na Zemi máme nepříjemnost zvanou počasí - přijde mrak, výkon jde skokově o desítky procent dolů, mrak odejde, výkon jde skokově zpátky... a je jednodušší skladovat tepelnou energii v médiu o vysoký kapacitě, než skladovat elektřinu... pokud vynechaji krok s párou a turbinama, jedině dobře, ale zatím to funguje většinou tak.

Wait, ale jak to aplikovat na space? Nebo to neaplikujeme na space?

Jen ve stručnosti ad 50% ztrátovitost - dejme tomu, ona studie NASA také mluví o tom, že aby se orbitální elektrárny vyplatily, musela by cena za kilo na LEO být 200-300 dolarů a ne 650 jako u Skylonů...

Nn, zásobníky na zemi se zahřívají zrcadlama na zemi, aby to fungovalo i v noci.

Ve vesmíru netřeba, sluníčko svítí 24/7... FV + přenosovej paprsek nahoře, příjmač dole. Army základny by získaly energetickou soběstačnost, což je velký plus z bezpečnosti, nehledě na úspory... a pak jsou místa jako McMurdo a ještě zapadlejší.

Gut. Navíc obecně bych řekl, že pobídkami i přirozeným vývojem půjde u domácností i soukromníků vývoj spíše k decentralizaci sítě. Soběstačné domky, soběstačné činžáky, soběstačné mrakodrapy korporací. Jde sice o něco, co má vysoké prvotní náklady (opět), ale dlouhodobě se vyplatí, a pokud rodina/společnost uvažuje o využívání nějakého obydlí na 20plus let, s přibývající cenou fosilních paliv se během deseti až dvaceti let tenhle trend bude navyšovat.

Což mi připomnělo koncept Pyramid City jako novostavby. Kromě její konstrukce je zajímavý i zdroj energie města, de facto obrovské tepelné čerpadlo - čili vývoj dost dobře může jít i opačným směrem než nahoru; přeci jen sami dřepíme studené slupce, pod níž se vaří zemina, a tohle je zatím zhusta nevyužívané. Ale to už přestáváme fakt radikálně řešit kosmolety.

St0rm:
Ze (Tvých) prvních 2 příspěvků v tomhle topiku jsem usoudil, že myslíš, že "jaderný pohon" musí být složen z reaktoru co vyrábí elektřinu a nějákého motoru, co ji spotřebovává.

Podle téhle stránky wikiny jde reaktor použít i přímo jako "tryska" s tím že vypuzuje přehřáté chladicí médium.
http://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_thermal_rocket

Zhruba takhle (byl tam lepší obrázek ale nešel mi vložit):


Ray:
Věřím, že by se vyplatily dřív (úspory za palivo, které stávající elektrárny potřebují - vytěžení, doprava, uskladnění, spotřeba -, úspory za zaměstnance těch elektráren, vedlejší "neekonomické" úspory například v podobě snížení exhalací. Nemluvě o tom, co jsi už sám zmínil - že stávající energetický průmysl žere TAKY hodně, ale POŘÁD, kdežto tady by to byl v podsatě skokový výdaj. Od Skylonu a 6-700 za kilogram se to ale té jejich představě 2-300 za kilo blíží mnohem víc, než co nabízely Shuttly. A třeba se v dohlednu zařeší výtah, nebo nějáký jiný další "zlevňující systém asistence vzletu". Například railgunem by ty panely snad dostat až na orbitu mohli, už v dané ceně. Tam by ale zase byly náklady na pozemní "vypouštěcí zařízení".

Na druhou stranu, představa, že většina cesty na LEO se "zaplatí" prostřednictvím spotřebované energie a že orbitální solárky hned jak by se dostavěly, by tu energii dodávaly v podstatě free a furt,... To už by své kouzlo rozhodně mělo. Cesta kilogramu do vesmíru by se tak v podstatě počítala jenom podle opotřebení cívek pozemního urychlovacího zařízení...

Air Force:
Užitečnost systému orbitálních solárek + bezdrátového přenosu, z hlediska armády, nebo vzdálených lokalit jsem nezvažoval, ale je to určitě good point.

Ultra: Já to nemyslel tak, že je to jediná možnost, jakožto, že je to logická volba. Pro starty je tvůj návrh krapítek nevhodné kvůli radiaci. Pro long range lety nepřipadají takovéhle serepetičky v úvahu kvůli prostoru pro palivo. Mít jádro jako zdroj a používat nějakou ultracool legraci jako MPD Thruster, Arcjet, nebo VASMIR mi zní logičtěji

Pro vnitrosoustavové lety startované z nějákého doku na orbitě by to vadit nemělo... Meziplanetární loď s technikou dohledné doby je MNOHEM lepší stavět/montovat/skládat z prefabrikovaných prvků na orbitě, než s nimi startovat z atmosféry. Trocha té radiace na orbitě by vadit neměla - je to celkem přirozený stav. Navíc pokud by to problém byl, stačí, aby loď poodlétla na manévrovací motory (nejaderné) a tuhle špinavou trysku zapnula až by byla dál.

Naopak, co se paliva pro long rande lety týká, vodíku je ve vesmíru docela dost, jenom by bylo potřeba vytvořit nějáký magnetický sběrač, co by atomy vodíku v potřebném množství "smetal" lodi "do nádrže". Trochu jako by letěla s gigantickým "trychtýřem" před sebou, který by končil v jejím otvoru pro čerpání paliva... Samozřejmě tenhle koncept NENÍ tak redy, jak by byl potřeba a šel by využít v lodi s jákýmkoliv pohonem čistě jenom pro získávání energie pro palubní generátor. Nejvýhodnější by ale byl ve chvíli, kdyby získával obojí - jak palivo pro generátor, tak palivo pro trysku.

Tím se nesnažím tvrdit, že "jaderné trysky jsou lepší než VASMIR", nebo podobné věci. Jenom spíš popisuju, jak by šly použít. Převážně proto, že technologie jaderných trysek byla prozkoumána a zprototipována už někdy v šedesátých letech minulého století, kdežto různé plasmové a iontové motry dneška se ještě dopočítávají a často nebyl vyroben (a použit) žádný prototyp daného konceptu. Navíc většina z konceptů co jsi vyjmenoval má tendenci vyměňovat sílu tahu za efektivitu při spotřebě paliva. To je dobré, ale při boji (obzvlášť na dlouhou vzdálenost) je lepší mít možnost co nejrychleji "strafovat" libovolným směrem.

Proto stále věřím, že pro pohon u vojenské aplikace je vhodnější pulzní detonační pohon (kombinace vypouštění bomb a "pusher plate" pancíře, sloužícího jako "plachta" pro zachycení "tlakové vlny". I pro okamžité úhybné manévry jde použít něco podobného - předpřipravené nálože na trupu. - něco jako jednorázové nouzové (ale celkem silné) "manévrovací motorky". Samozřejmě, NORMÁLNÍ manévrovací motorky by taková loď musela mít taky.

Takže se prakticky shodneme, akorát jsme si nerozuměli. Protože moje literární tvorba (New Earth tady na fóru) používá MPD Thrustery pro lineární pohyb a lehké úpravy kursu. Pro ostré manévry v boji vedeme přímou detonaci antihmoty v "jamkách" na trupu.

Pak bych měl nápad/návrh, který byste mohli zvážit.

Co třeba místo jednotlivých strategicky umístěných "náloží" vytvořit kompletní "prstenec" z jednotlivých oddělených náloží okolo těžiště trupu lodě (za předpokladu, že má ta středová část plavidla kruhový průměr, nebo že by prstenec šel dát "okolo" ní, i kdyby měla průřez jinak tvarovaný, třeba pomocí nějákých vzpěr - čtverec, či obdelník představující průřez danou částí plavidla, vepsaný dvojkruží představujícímu mnou zmíněný prstenec - třeba). Optimálně ve více osách -více křížících se prstenců, nebo s možností "naklánět" jednotlivé segmenty prstence před jejich použitím - podobně, jako se u dnešních stíhaček vektoruje tah.

Myšlenka téhle srandy stojí na tom, že když spotřebuješ výbušninu, která je přímo "na trupu", stejný manévr ve stejném směru už prostě neprovedeš, dokud ta nálož není "přebita" někde v závětří. Kdyby ale ten prstenec s náložemi byl nějákým způsobem "otočný", zvýšil by sice (lodí) vezenou váhu, ale na druhou stranu by nemálo rozšířil dostupné manévrovací menu při souboji. Zároveň by se použitím výbušniny "na trupu" neničil pancíř lodě samotné, ale jenom daný předtvarovaný segment prstence, který by mohl být následně "v závětří" snáze a rychleji vyměněn, než pěchovat každou nálož do prohlubně ve trupu zvlášť... Samozřejmě, něco podobného by se možná dalo dosáhnout i nějákým "přebíjecím" systémem uvnitř lodě, ale prstenec by byl rychlejší a nehrozilo by s ním fatální narušení (a výbuch) nálože ještě zevnitř pancíře lodě, než je v předem určeném "důlku" na trupu.

než pěchovat každou nálož do prohlubně ve trupu zvlášť...

Není to něco jako vstříknutí pár gramů plynu a antiplynu? To by mělo jít rychle a opakovaně, ne?

Pokud jde o jednorázovou "trysku" (nebo v případě prstence soustavu "trysek") určenou pro nouzové bitevní manévry (tzn cuknutí s celou lodí tak rychle a silně jak to jde, aniž by to zabilo posádku či zničilo vnitřní vybavení), pak by takto silný výbuch asi měl tendenci poškodit případné "vstřikovací zařízení" uvnitř zmiňovaného "důlku v pancíři" (který slouží zároveň pro "nasměrování" výbuchu mimo loď. U "prstence" by bylo snazší zařídit obdobu "vektorování tahu" takovéhoto výbuchu a pro opakování tahu ve stejném směru by nebylo potřeba dobíjet danou "jednorázovou explozivní trysku", jenom tím směrem otočit další, nepoužitou.

V podstatě si to jde představit jako o něco menší kombinaci výbušniny + pusher plate, jenom s tím rozdílem, že výbušnina vybuchuje "uvnitř" vypoukliny pusheru a pusher je mnohem menší, protože nemusí zakrývat před výbuchem celou lod.

Přednáška Dr. Whita na téma warp-pole a q-motory:
http://www.youtube.com/watch?v=9M8yht_ofHc

[Strýček Forďa]

Storme: Chlapy nechci vám do toho kecat, ale i když bychom měli absolutní stav bez tíže na hmotnosti bude záležet vždy. Čím těžší těleso, tím větší je jeho snaha zůstat v klidu. Protože F= m x a Tudíž a=F/m. Takže pokud silou F1 zapůsobím na těleso o m=1kg a druhé bude m=2kg. Tak To lehčí těleso bude zrychlovat rychleji než druhé těleso, ikdyž tam není gravitace...

Spíš váha/setrvačnost hmoty, ale určitě to vliv má.

Na druhou stranu v lodi potřebuješ motory, palivo, zbraně +senzory, generátory, přístroje pro udržování prostředí pro život - gravitace, vzduch + teplo, zásoby vody, vzduchu, potravin a ostatních nezbytností pro posádku, štít před vesmírným zářením a (pokud existuje) alespoň nějaký typ obrany před příchozí palbou protistrany - pancíř, štít, bodová obrana střelami na dlouhou a střední vzdálenost a bodová obrana laserem či kinetickými zbraněmi proti blízkým hrozbám.

Výsledek bohužel znamená loď o váze MINIMÁLNĚ stovek a možná tisíců tun. Metr krychlový (100x100x100 cm) TITANU váží minimálně 4,5 tuny... Denní zásoba vody pro dospělého člověka včetně dávky pro minimální hygienu střelím tak na 4-5 litrů/kilogramů (nepočítaje váhu obalů/lahví). Váha MRE dávky jídla pro 1 člověka na 1 den je mezi 510-740 gramů. Vesmírné lety uvnitř soustavy jsou velmi dlouhodobá záležitost (omezovaná například maximálním dlouhodobě snesitelným zrychlením/zpomalením lodě). Voda a trvanlivé potraviny pro JEDNOHO astronauta na rok představují tedy cca 1,8 tuny... A objemově to zabírá 11,7 metru krychlového, který musí být chráněný přinejmenším před vesmírnou i umělou - samotnou lodí generovanou - radiací, jehož stěny musí unést zatížení obsahu i při přetíženích při manévrech přez 1 G, atd. Mimochodem, "obalit" těch 11,7 metru krychlového roční dávky vody a proviantu pro jednoho astronauta běžným plechem o tloušťce 1 cm, by znamenalo přidat váhu 3,904 Tuny plechu. Nechci sýčkovat Strýčku Forďo, ale je to celkem dost váhy, se kterou se loď prostě BUDE MUSET poprat. Pokud má tedy fungovat tak, jak od ní zadání žádá.

Jde o klasický odvěký problém VŠECH lodí které kdy byly vymýšleny - jak nalézt nejvhodnější rovnovážný bod mezi rychlostí+manévrovatelností, obranou+přežitím vlastní lodě a silou vezených zbraní+efektivitou senzorů které slouží k jejich zaměřování. Optimálně aniž by loď na konci brainstormingu nenabobtnala do velikosti Hvězdy smrti. A jak zařídit, že výsledná loď bude mít ten rovnovážný bod nastavený tak, aby (pokud možno) známé i předpokládané protivníky buď předčila, nebo jim alespoň byla naroveň.