Kosmická loď realizovatelná do 100let

Jentak mimochodem fandům přepošlu článek o nové verzi "space shuttlu" z Británie

Některé obrázky my nešly vložit, dal jsem k nim jen odkaz.

Vesmírný letoun Skylon - krok k F302 v reálu?

http://asset1.cbsistatic.com/cnwk.1d/i/ ... 50x367.jpg
[img][./images/thumbs/skylon_orbit_550x367_1354535618.jpg]http://asset1.cbsistatic.com/cnwk.1d/i/ne/p/2008/skylon_orbit_550x367.jpg[/img]

Nee, nekonají se žádné "inerciální tlumiče" a (zatím) ani railguny a řízené střely, ale je vyvinuto letadlo, které dokáže létat jak v atmosféře (kde vzlétá jako letadlo z přistávací plochy), tak ve vakuu blízkého vesmíru (na daleký by mu chybělo palivo).

Dnes Vám představím technologii, která není sice primárně vyvíjena pro vojenské účely, ale jsem si jist, že ji bedlivě sleduje nejeden vojenský stratég. Řeč je o vesmírném letounu Skylon od britské firmy Reaction Engines Ltd. Letoun je výjimečný především svými revolučními nadzvukovými motory SABRE, jenž jsou jakýmsi hybridem mezi proudovými a raketovými motory.

Kritickou a nejsložitější technologií vesmírného letounu Skylon jsou právě motory SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine) a především extrémně výkonný chladicí systém pro ochlazování atmosférického kyslíku. V této souvislosti přišla před pár dny z Británie pozitivní zpráva o úspěšném testu zmíněného chladicího systému motoru SABRE, který má ochlazovat atmosférický kyslík až na -140 °C a poté ho využít jako palivo.

Test proběhl pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA). Ta po testu vydala zásadní tiskovou zprávu, kde sděluje, že: „cíle testu chladicího systému byly všechny úspěšně splněny a ESA je přesvědčena, že test demonstroval připravenost technologie pro vývoj motorů SABRE.“ Krom toho Mark Ford, šéf divize pohonů ESA, pro BBC řekl, že „se otevřela brána pro vstup za věk proudových motorů.“

Jak vlastně Skylon funguje? Klasická letadla s proudovými motory potřebují ke svému fungování kyslík z atmosféry. Ten je v proudových motorech spalován s leteckým palivem a vzniklé spaliny pak tlačí letoun kupředu. Pokud se však chceme dostat až do vesmíru za použití reaktivních motorů, musíme si vzít kyslík s sebou v nádrži.

Skylon tento handicap obchází tak, že jeho motory SABRE dokáží využívat jak atmosférický kyslík, tak i kyslík vezený s sebou v nádrži. Obrovskou výhodou je, že Skylon nemusí vézt obrovskou zásobu kyslíku s sebou. Stroj tak má mnohem menší hmotnost (při stejné hmotnosti užitečného nákladu), má menší spotřebu paliva a má mnohem lepší poměr výkon/hmotnost.

SABRE je v podstatě raketový motor, který využívá speciální tepelný výměník pro ochlazování atmosférického kyslíku. Technický oříšek je v tom, že při obrovských rychlostech má vzduch vstupující do motoru teplotu 1000 °C, a to díky tření o konstrukci letounu a motoru. Tepelný výměník tak musí obrovskou masu vzduchu zchladit z cirka 1000 °C na -140°C během jediné setiny sekundy

Skylon startuje jako klasické letadlo ze vzletové dráhy. Až do výšky 26 kilometrů při 5x větší rychlosti zvuku (Mach 5) využívá kyslík z atmosféry. V tomto bodě se vstup vzduchu do motoru uzavírá a stroj začíná využívat tekutý kyslík vezený sebou v nádrži. Stroj pak při rychlosti až Mach 25 (30 600 km/h) dosáhne po pár minutách orbity Země.

Není těžké odhadnout, jaké využití by mohl mít letoun Skylon nebo technologie motorů SABRE. Jedním z takových je vývoj planetárního bombardéru (pilotovaný/nepilotovaný), ať už jaderného, nebo konvenčního. I bez využití atomových hlavic má takový stroj gigantický ničivý potenciál pro orbitální bombardování urychlenými kinetickými střelami bez hlavic. Jako orbitální bombardér, by mohl zasáhnout jakékoliv místo na Zemi během pár hodin. Další možnost je nástroj pro okamžité vysazení třicetičlenného komanda v zájmovém území kdekoliv na Zemi. Můžeme uvažovat také o jakési "řízené střele pro ničení strategických objektů" nebo také o supervýkonném ("nesestřelitelném") průzkumném a špionážním letounu. Další využití je zásobovací stroj pro výrobu skutečných vesmírných bitevníků na orbitě, nebo "vesmírný stíhač" (stačí jej jenom vyzbrojit railgunem, laserem, nebo balíkem vhodných kinetických interceptorů, či přímo raket. I klasická dělostřelecká výzbroj se ve vesmíru ukázala být velmi účinnou - například proti neozbrojeným satelitům protistrany, které jsou v dnešních dobách důležitými pilíři globální komunikace, nebo dokonce vojenské kartografie -GPS- a v civilní sféře generátory nemalého zisku pro země, které je vlastní).

Takticko-technické parametry - Vesmírný letoun Skylon
Hmotnost .................................... Prázdná hmotnost 53 tun Startovací hmotnost 345 tun
Délka ......................................... 87 m
Rozpětí ....................................... 25,4 m
Životnost .................................... 200 startů
Opakovaný start .......................... Do 48 hodin
Dostup ....................................... Maximálně 800 km
Náklad ........................................15 tun na 300 km 11 tun na 800 km
Rozměr nákladového prostoru ........ Válec o průměru 4,8x13 m
Posádka a počet pasažerů ....... Bez posádky - automatický let Až 30 astronautů nebo 24 vesmírných turistů
Výkon motorů ..................... 2×1,35 MW
Specifický impulz motorů ...... 4 500 Ns/kg ve vaku 35 000 Ns/kg při hladině moře
První let .............................. Poslední odhad - rok 2020



Video konceptu transportní exoatmosférické mise
http://www.youtube.com/watch?v=cqK-sREneII

Obrázky letounu a jeho konstrukčních prvků:

http://tommytoy.typepad.com/.a/6a0133f3 ... 970c-550wi

[img][./images/thumbs/44_1354535621.jpg]http://designyoutrust.com/wp-content/uploads/2012/12/44.jpg[/img]
http://designyoutrust.com/wp-content/up ... /12/44.jpg


Anglická wikipedie o letadle:
http://en.wikipedia.org/wiki/Skylon_(spacecraft)

Český článek, ze kterého jsem čerpal informace (a půjčil si text):

http://www.armadninoviny.cz/vesmirny-le ... ml#diskuze

Motor:
[img][./images/thumbs/sabreengine_1354535624.jpg]http://1.bp.blogspot.com/_VyTCyizqrHs/TVCU3HdAyZI/AAAAAAAAKSw/14B_KnnwMdU/s1600/sabreengine.jpg[/img]
http://1.bp.blogspot.com/_VyTCyizqrHs/T ... engine.jpg

Vzhled "vesmírné přistávací stanice" pro Skylon - jde v podstatě o dok pro výrobu dalších (tentokráte čistě vesmírných a zjevně dělaných pro dolet do větší vzdálenosti) lodí.:


http://1.bp.blogspot.com/_VyTCyizqrHs/S ... lbase2.jpg

Skylon dokuje u "vesmírné přistávací plochy":

http://i.ytimg.com/vi/3TOMOWC-kLk/0.jpg

Porovnání velikostí jednotlivých (dnešních) vesmírných konstrukcí a seriálové "Enterprise":

http://blogs.discovermagazine.com/80bea ... rprise.jpg
[img][./images/thumbs/spaceshipsizes_and_enterprise_1354535626.jpg]http://blogs.discovermagazine.com/80beats/files/2012/06/SpaceshipSizes_and_Enterprise.jpg[/img]

Nebudou je dělat i ve stříbrné?

Čert ví, ale asi by ta metalíza moc nevydržela - jeden průchod atmoškou zpátky na Zemi a byla by beztak dočerna očouzená.

Po praktické stránce to považuju za užitečnou hračku/technologický demonstrátor/průkopnický systém, který může opět nemálo oříznout výdaje na vynesení kilogramu nákladu a může taky bez větších problémů sloužit jako náklaďák pro budoucí vesmírná staveniště poblíž Země, včetně stavenišť pro lodě určené k mnohem vzdálenějším letům (pouze vesmírem).

Tak ty SABRE motory získaly moji pozornost. Ještě by mohli nadhodit nějaký motor pro dálkové lety a bude to bomba úplná. Co mě ovšem točí, jsou ty zvučné akronymy. Z poslední doby mě napadá SOPA, PIPA a SABRE.

Jedno po druhém, pokud budeme mít levný náklaďák na LEO (v linku se mluví o 650 USD za jedno kilo!!!!!) a potřebu průmyslového využití vesmíru (minimálně ty vesmírný elektrárny), meziplanetárních motorů k využití je fůra.

Když už to řešíme, minulý týden mě docela rozesmála snaha Elona Maska vybudovat na Marsu kolonii pro 80 tisíc lidí, aniž by byť jen jednou zmínil MASIVNÍ využití robotizace, které je jediná šance něco takového (i s kapitálem) realizovat v dohledné době.

Jo, to jsem taky zahlídl. Ale neodkážu si ani představit potřebnou sumu, natož banku, která by mu ji půjčila.

Pokud jsem ho pochopil, koncept je postavený na tom, že oněch 80 000 lidí KAŽDÝ zaplatí půl mega doláčů za lístek, což by vydalo na bratru 40 miliard doláčů. Myslím, že kdyby byl projekt fakticky životaschopný, dostatek lidí by našel (jenom je otázka, kolik z nich by si prachy půjčilo u bank a zadlužilo rodiny nebo kolik by na Marsu pobývalo mafiánů utíkajících před zákonem...). Musk navíc vychází z toho, že privátní sektor by potřeboval násobně méně peněz než vládní NASA, plus by se dalo předpokládat (aspoň já bych to tak udělal...), že ruku k dílu přiloží i robotizace celé kolonie a nové technologie obecně (třeba Skylon), což by zase snížilo cenu.

Takže zbývá otázka, proč to kurva nepostaví raději na Měsíci, kde by se (narozdíl od Marsu) dalo dělat i něco praktického (radioteleskopy, těžba hélia 3, atd.). Zvlášť, když teď zkusili z regolitu udělat nádobí a šlo jim to. S haldou 3D printerů a tuctem robotů by šlo na lunárním pólu za deset let postavit vlastní základnu "na klíč"...

Jako spíše se to nějak zhroutí, ale stejně držím palečky. Sice tak nějak čekám, že se dožiju nanotechnologie a AI (pokud mě nesejme tramvaj), ale rozhodně bych netušil, že je mizivá šance spatřit město na Marsu

Je půlmilion dolarů za lístek hodně?

Čert ví, ale sociálně lehce nadprůměrný US "single" človíček, který má vlastní dům/byt, loď, chatu a auto, by si ani moc "půjčovat" nemusel, aby získal půl mega dolarů. Průměrná cena za byt/dům je něco mezi 250 000 a 300 000 USD, 20- 50 000 za auto, 40 - 75 000 USD za jachtu, dalších 150 000 - 200 000 USD za chatu/rekreační srub, a třeba ještě přihodit nějáké dedictví při úmrtí jeho rozvedených rodičů (až další dvě nemovitosti a další 2 vozidla, ač spíš starší a méně drahé). Dohromady to ten půlmega dát může.

Mimochodem v ČR je 16 200 DOLAROVÝCH milionářů, kteří by si s sebou mohli ještě vzít (koupit letenku pro ještě) jednu až tři milenky - podle toho, kolika USD milionáři jsou. Na jednu by ale měli VŠICHNI.

Na celém světě je 11 milionů dolarových milionářů. Nejvíc těchto lidí má k dispozici jeden až pět milionů dolarů. Jsou za ně považováni lidé, kteří mají k dispozici investovatelné jmění minimálně jeden milion dolarů. Nepočítá se do toho hodnota domu či bytu, sběratelské předměty, umělecké sbírky a zboží dlouhodobé spotřeby. Takže "skutečných" dolarových milionářů - počítaje jejich celý majetek na Zemi - bude ještě víc.

80 000 exotů/odvážlivců by se mezi nima našlo skoro jistě

Prvních 5 nejbohatších lidí světa roku 2012 by si takovou expedici/kolonii mohlo KOUPIT jen za vlastní majetek. Takže už teď by mohlo vzniknout zhruba 5 stejných kolonií, každá se svým vlastním "králem". Pokud by to miliardáři vhodně zaonačili, možná by dokonce dokázali vytvořit po právní stránce konsenzus, že se tak planeta stala JEJICH vlastnictvím... Za možná i míň než sto, dvěstě let by to znamenalo nepředstavitelné potenciální zisky. Měsíční základna by byla MNOHEM levnější a rychleji zisková.

Myslím, že mafiánům by došlo, že v 80 000 kolonii by si nemohli užívat slastí života, na jaké byly zvyklí na Zemi. Fet, profesionální společnice, hezké káry, dobré jídlo, šmuky, zbraně - to všechno by si museli skoro komplet odpustit. A museli by CHTÍT MAKAT, protože v malé kolonii odříznuté od ostatních osídlení bude asi na zahálku, nebo na zlodějinu trochu tvrdší pohled, než v New Yorku.

Prostě nevěřím, že by se záměrně přestěhovali (de-facto) "na vesnici". Navíc na takovou, ve které by si museli každou maličkost vyrobit a obstarat sami.

Měsíc je taky dobré místo (tam by se dalo doletět i tím Skylonem s prodlouženým doletem, když by tam bylo kde přistát a vzletět), ale Mars je taková modla posledních let (třeba předpokládají, že by takové "město" dokázalo Mars začít teraformovat a mít tak následně podíl na budoucím celoplanetárním DPH...?)

Jde o to, že Měsíc bude mnohem složitější zajistit, aby byl soběstačný. Mars má výhodu, že má alespoň nějákou atmosféru, která jde strojně "předělat" na dýchatelnou (alespoň v nějákém menším uzavřeném prostoru - celoplanetárně by to bylo na HODNĚ dlouho, nebo by to vyžadovalo velké množství čisticích zařízení). Když už je tam kysličník v atmosféře přirozeně, je tam taky větší šance chytit se s nějákýma rostlinama. Na druhou stranu by bylo mnohem levnější a rychlejší dovézt potřebné materiály/zásoby na Měsíc, než na Mars.

Ještě trochu z5 k tématu - proběhnul fanfilmek, který měl poměrně povedené vesmírné bitvy (žádné energoštíty, žádné "zbraně na maximum"... )
http://www.youtube.com/watch?v=5PG3puNWwWU

Mimochodem v tomto videu (od 8:20) je poměrně slušně vidět, jak by mohlo vypadat pojetí "dogfightu" se Skylonem. Ta dvě otočná děla na bocích jsou railguny, ty hranaté věci po trupu jsou sila pro rakety a ty "malé kulomety" které střílí od 8:40 z horní strany křídla jsou tzv "bodová obrana". Tím se dá ubránit většině nekinetických projektilů - raketám, možná i dronům a samozřejmě to má i potenciál sestřelit nepřátelskou stíhačku, která je natěšená na "dogfight" a různé manévrování s cílem dostat se mu do zad.

Zároveň je skylon nepilotovaný, takže by to šlo vyřešit tak jak jsem říkal - letka robotů by měla jednu "řídící" stíhačku, která by v nákladovém prostoru měla radiovysílač a "piloty" pro bojové stroje z eskadry...? Sníží to reakční dobu "bojových" skylonů, pokud by to nebyly naprosto autonomní roboty (což být můžou).

Naopak, na Marsu by byl větší problém se soběstačnou kolonií (i případnou záchranou výpravou/nouzovými zásobami). Na Marsu je sice atmosféra, ale teraformovat ji potrvá stovky let a skleník si může postavit i na Měsíci - jen s tím rozdílem, že na něm NENÍ atmosféra, která ti bude stavby ohrožovat děsivými písečnými bouřemi. Na Měsíci se také všude válí potenciální palivo (helium 3), které by mohlo z fleku zajistit kolonii profitovatelnost (nemluvě o vědeckém využití - na Marsu je (radio)teleskop stejná hovadina jako na Zemi) a zároveň je i zdrojem stavebního materiálu & vody! Jakmile budeš schopný procedit horninu, máš vodu, ergo máš kyslík a atmosféru ve skleníku. Nemusíš se mrdat s marťanskou atmoškou. Jako bonus by Měsíc navíc měl vyšší efektivitu solárních panelů, ergo žádné obavy o blackouty, které by hrozily na Marsu. A připojil by ses odtud i na internet (s lagy nerozeznatelnými od těch nyní). Takže Měsíc má nakonec pouze problém s mikrometeority a radiací, jenže ten skýtá i Mars a i pro něj by se tohle muselo pořešit.
All in all, kdyby mu Japonci zítra dali tucet stavebních robotů s 3D printery a Rusové jeden dva Protony, pozítří je lze za pár šupů (doslova za pár melounů!) poslat na Měsíc stavět a za deset let tam můžou letět první osadníci nebo stovka dalších robotů a jedeme. Regolit je perfektně tvárná hornina s vynikajícími izolačními vlastnostmi a zároveň de facto i palivo. S Marsem by to ale bylo mnohem komplikovanější, už jen kvůli časové prodlevě.

Navíc na Měsíci není takové riziko, že jde o one-way-trip. Nasednout na Skylon a jet na Zemi by bylo drahý, ale ne tak moc jako na Marsu.
Za předpokladu, že by Skylon-like shuttle byl schopný vynést Orion-like kapsli pro 6 lidí (cirka deset tun nákladu) by při 650 USD mise na LEO stála 6,5 mega doláčů, čili jedno mega na pasážera (!). Pak by se Orion-like spojil s kyvadlovou dopravou Země-Měsíc, která vlastně nemusí vůbec používat palivo a za tři dny jsme na orbitě Měsíce, kde by místní Skylon (třeba na atomový pohon - radiace je tu šumák) kapsli snadno přefoukl dolů (kvůli gravitaci výrazně levněji). Pohoda, luxus, celý systém je reusable (Orion-like by vlastně k návratu na Zemi mohl použít znovu Skylon-like letadlo) a díky kyvadlovému shuttlu můžeme na Měsíci udržovat komunitu těžařů, vědců, celebrit a astronautů, co na L-bodě staví z místní horniny loď pro cestu Mars nebo jinam.
Při správné využití SOUČASNÝCH technologií by se navíc veškerá robota na kolonii omezovala na dálkové ovládání/programování robotů, případně jejich opravu. Strojaři všech zemí, spojte se. 3D printery by zajistily dostatek materiálu (experimentální 3D printery už umí dělat syntetické maso), skleník by s podporou extrahované vody zajistil vzduch i zeleninu, jenom vyřešit tu radiaci. Za dva tři dny "komunální práce" by tu milionáři mohli v klidu hnít, i kdyby je nezajímala věda.
Hell, let's Kickstarter that!

Herdek, kdyby Musk nabídl polovinu ceny za byt na Měsíci, začal bych si šetřit do prasátka... Mars mě ale skoro vůbec neláká.

Taková kolonie Mars by byla komplet one-way trip a všichni by to věděli.

Zbytek argumentů po zvážení - agreed. Pořád si ale myslím, že dlouhodobý (i ekonomický) potenciál Marsu je vyžší, než Měsíce, přes všechno H3. Obzvlášť po hypotetické teraformaci má Mars mnohem větší potenciál udržení populace než Měsíc. Bude alespoň kam vyvážet spodinu... Měsíc zůstane hezký, nepříliš obydlený a dostupný pro ty bohaté a ty bohatší.

Určitě by to věděli dopředu, otázka ale je, jak by ses s tím psychicky vyrovnali na místě. A něco takového nelze dopředu moc dobře předvídat. Osadníci na Měsíci by domovinu aspoň viděli, mohli by s ní real-time komunikovat a měli by reálnou šanci se tam dostat. Na Marsu by se akutní ponorka řešila snad jedině mnoha sedativy nebo airlockováním.

Já vím, že je dneska ve fikci módní brát Měsíc jako Divoký západ a Mars naopak jako Zemi 2, ale je to hovadina. Ani ona osmdesátitisícová kolonie by na Marsu jakkoliv znatelně nenakopla teraformaci - něco takového je projekt pro milióny lidí, trilióny doláčů a stovky let. Kapitalismus neumí s něčím takovým operovat - idea, že dneska naleju triliony do něčeho, co bude mít (pro všechny na planetě!) výnosnost za pět století, je utopie na n-tou (aspoň momentálně, kdy máme životnost jedince cirka 75 let). Jistě, že by se teraformace vyplatila, ale to se dá říct taky o zrušení fosilních paliv nebo o stavbě Dysonovy sféry - a ani jedno z toho není z mnoha (PŘEDEVŠÍM ekonomických) důvodů realizovatelné, i když v zásadě na to vše technologii máme. Naopak helium3 a další potenciální (na Marsu kvůli enviromentu NEREALIZOVATELNÉ) projekty mají REÁLNÝ přínos v řádech let a zároveň i výrazně nižší náklady.

Ah, fuck it. Pokoušel jsem se najít link abych si přesně ověřil fakt,a je to už nějaký ten pátek. NASA páchalo testy v jakémsi skleníku, uzavřený ekosystém, aby otestovali dlouhodobé soužití. Lidé nebyli cvičení kosmonauti a pokud mě paměť nešálí, vydrželi měsíc, než to museli zrušit, protože uvnitř vznikly dva kmeny a zahájily válku. Jak si jako myslíte, že by dopadl Mars?
V případě, že obyvatelé budou opravdu boháči (kteří jsou zvyklí dostat co chcou), mafiáni (kteří jsou zvyklí dostat co chcou) a pár normálních nadšenců?
Lidi potřebují vedení. Strašáka v podobě neviditelné ruky zákona, něco co vede. Poďme vynechat fakt, jak abstraktní to je pojem. Postavit kolonii je jedna věc, ale udržet na ni pořádek je podle mě zatraceně složitější.

Link? Co já vím, NASA et al. dělali jen projekt Biosphere, kde šlo o test, jestli umíme postavit fungující uzavřený ekosystém (neumíme, ale právě proto jsem mluvil o využívání solární energie a extrahování vody/vzduchu/vodíku z regolitu), a pak jsou nějaké jiné známé sociální experimenty, které však spíše ukazují na potenciální nebezpečí autorit (Standfordský experiment nejvíc). Z nedávné doby snad úspěšně dojel do konce ruský Mars 500, kde se šestičtenná posádka po dvou letech v izolaci nepovraždila a ani nedošlo na hromadný gangbang jediné ženy na "palubě". Myslím, že ani jeden jsme tu nemluvili o aplikované anarchii na kolonii, a Musk už vůbec ne. Tohle by byl korporátní projekt, a civilní sektor je na kázeň větší bastard než státní sféra.

EDIT: Věděl jsem, že nás čtou různí zajímaví lidé *nasazuje si na hlavu alobalovou čepici*, ale netušil jsem, že si debatu také vezmou k srdci! Protože tohle http://io9.com/5965437/secretive-company-to-announce-game+changing-lunar-mission--and-it-could-involve-humans! Uvidíme ve čtvrtek!

Taky myslím, že Biosféra byla spíš zaměřená na kontrolu techniky, než na psychologii. V těch ponorkách bývají víc natlačení, bez oken, zvířat a bez zeleně a vydrží tam několik měsíců.

Tý společnosti moc nevěřím, takových prohlášení bylo hodně a jenom 2 komerční astronauti by museli za cestu na Měsíc a zpět solit nemalé částky, s návštěvou LEO, nebo pobytem na MIRu/ISS mnohem větší.

Na druhou stranu, kdyby součástí přistávací části landeru (která by na Měsíci zůstala jako u Apola,) byla robotická 3D tiskárna využívající měsíční prach, v dalším nějáké robotické vrtné zařízení a v dalším prefabrikovaný materiál (solární články, elektroinstalace, vzduchotechnika, atd, stačilo by pro "výrobu základny" jenom pár návštěv.

Ehm, Skylon ... no víme, jak končí britský ambice
Ale 2040-2050 bude potřeba nahrazovat F-22 a spol. a turbodmychadla už budou za zenitem - pak se nějaký cool polovesmírný motory budou hodit a dolary přijdou na pomoc...

Souhlasim, že Měsíc by mohl bejt k něčemu, ale fůze pořád ještě nefunguje ani s Vodíkem 2, tak se musím zeptat, jestli je nějakej důvod myslet si, že s Heliem 3 v rozumný době bude?

Naproti tomu Mars je pointless úplně - terraformace je krásná idea jako vystřižená z komixu nebo tak, ale projekt na několik století? Notak, do tý doby technologie pokročí a půjde to udělat za desítky let a ještě kvalitněji a z celýho staletýho projektu nebude nic, než vyhozený peníze.
Totéž se dá říc o budování nějaký kyvadlový infrastruktury na Měsíc nebo o rozjíždění tamních továren - takhle ještě nastřílet tam za klasicky předražený peníze bedničky se skládací základničkou pro pár lidí a pak řešit, co dál, ale budování něčeho významějšího zatím nevidím moc real...

Soukromníci jsou úplný vtipálci, 40 miliard USD nezaplatí ani tepelnej štít, kterej by dostal 80.000 lidí skrz atmosféru, natož jejich dopravu, natož stavbu (robo)města s takovou kapacitou.
LowTech-LowCost rakety na LEO budou na pěknejch pár let vrchol, kam se civilní sektor dostane.