Díl čtvrtý – Talionis
Atlantida, Země, Mléčná dráhaRodney přistoupil k vedlejší konzoly a něco nacvakal do svého laptopu. Chvíli poté stiskl enter.
Nejdřív se nic nedělo. Pak najednou začala světla na Atlantidě blikat. Na Rodnyho laptopu se objevilo stahování dat. Poté vše zhaslo a za chvíli se opět rozsvítilo. Na velké obrazovce v řídící místnosti se objevilo něco, z čeho všem spadla brada.
Obrazovka totiž ukazovala mapu galaxie a na ní několik vyznačených míst. Každý, kdo alespoň trochu znal antický jazyk v psané podobě, okamžitě poznal, že se jedná o antické základny. Přesněji o dvanáct antických základen.
Rodney: „Vidíte to taky?“
František. „Ano. Je to, to, co si myslím?
Rodney: „Jsou to antické základny v naší galaxii. Podle těchto informací jsou v neustálém spojení se základnou v Antarktidě a šest jich je zničených. Sedmá je v Antarktidě, osmá je Plocklarus Taonas a devátá je Dakara, která je také mimo provoz… Zbývají tři a měly by být podle všeho funkční!“
Mezitím se Radek snažil spojit s Atlantidou, protože vypadlo spojení a nikdo nevěděl, co se stalo. Po chvíli spojení naskočilo a Radek se spojil s Rodnym.
Radek. „Rodny co se tam děje?! Vypadlo spojení!“
Rodney: „To ti nemůžu ani popsat! Nech se sem transportovat a uvidíš sám!“
Nedlouho poté řídící místnost Atlantidy ozářilo světlo asgardského transportního paprsku a objevil se Radek, který okamžitě přiběhl k ostatním a s údivem si vše prohlédl. To už se ale blížil pan Woolsey, který se šel zeptat, co se stalo.
Woolsey: „Vážení, co se stalo? Proč vypadla energie?“
Rodney: „Pane Woolsey! Díky tomu, že jsme propojili databáze Atlantidy a základny v Antarktidě, jsme dostali přístup k adresám antických základen v galaxii Mléčná dráha!
A to není vše! Podle těchto informací je možné přesně určit, které ještě fungují!“
Woolsey: „Cože?! To je úžasné! A kolik přesně jich je a kolik jich funguje?“
František: „Je jich dvanáct včetně Antarktidy. Funkční by měly být tři! A nejzajímavější je podle všeho ta nejvzdálenější. Měla by také podléhat největšímu zabezpečení.“
Woolsey: „Skvělé! Okamžitě o tom informuji Unio a velitelství hvězdné brány!“
Pan Woolsey odešel do své pracovny a dal se do spojování s příslušnými lidmi. Ostatní v řídící místnosti ještě chvíli studovali informace, které získali.
O den později, SGC, Země, Mléčná dráhaV místnosti s bránou se právě připravoval tým SG-1, ochuzený o plukovníka Carterovou, která nyní velela Hammondovi, a tým plukovníka Shapperda, který byl obohacen o českého vědce Františka Říhu, a který doslal označení A-1.
Do řídící místnosti právě dorazil generál Landry spolu s generálem O'Neillem. Generál Landry se postavil za Waltera a rozkázal mu, aby zadal adresu nejvzdálenější antické základny.
Walter začal na klávesnici zadávat příkazy a nový zadávací program okamžitě předával informace do brány, která už se neotáčela jako dříve, nýbrž přijímala příkazy jako při zadávání z DHD. Po chvíli se vytvořila stabilní červí díra a byla vyslána MALP.
Walter: „Sonda dorazí na místo určení za tři, dva, jedna! Sonda by měla být na místě! Nepřijímáme žádný signál! Sonda zřejmě nedorazila!“
Rodney: „To se dalo čekat! Už databáze psala, že je planeta dobře chráněna… zřejmě je na bráně štít nebo něco takového…“
O'Neill: „Takže plán B. Waltere, spojte mě s Carterovou a s Davidsonem!“
Walter: „Rozkaz pane! Spojení navázáno!“
Carterová: „Generále! Podle toho, že nám voláte, soudím, že spojení bránou se nezdařilo.“
O'Neill: „Ale jo! Spojení bylo krásný, akorát sonda tam nedorazila. Podle McKaye je na bráně nejspíš štít nebo nějaký jiný antický udělátko.
Davidson: „Takže kdy vyrážíme?“
O'Neill: „Tak do hodinky“
Carterová: „Dobrá pane, budeme připraveni! Carterová konec!“
Davidson: „Davidson konec!“
Obrazy obličejů na obrazovkách se rozplynuly a generálové pomalu odcházeli pryč z místnosti.
O hodinu později, paluba Hammonda, oběžná dráha Země, Mléčná dráhaMůstek Hammonda ozářilo bílé světlo a objevily se týmy SG-1 a A-1. Carterová se zvedla ze svého velitelského křesla a šla všechny přivítat.
Carterová: „Vítejte na palubě Hammonda!“
Mitchell: „Sam! Rád tě vidím! Máš hezkou loď!“
Carterová: „Děkuji ti Camerone! Danieli! Valo! Teal'cu! Strašně ráda Vás vidím!“
Teal'c: „My tebe také!“
Vala ještě Sam objala a Daniel typicky zamával. Sam ještě pozdravila Johna, Ronona, Teylu a Rodnyho a poté se zastavila u Františka.
Carterová: „A vy jste kdo? Vás ještě neznám.“
František. „Jsem František Říha, český vědec, těší mě!“
Carterová: „Já jsem Samantha Carterová, také mě těší. Už jsem o vás slyšela! Prý to byl váš nápad propojit databáze?“
František: „Ano je to tak. Ale propojení samotné byla skupinová práce.“
Rodney. „No jo krása. Nemůžete si to povědět, až budeme v hyperprostoru?“
Carterová: „Promiň Rodny, já zapomněla, jak jsi netrpělivý. Spojte se s Odysseou a vyřiďte, že jsme připraveni!“
První důstojník navázal spojení a informoval plukovníka Davidsona. Poté se obě lodě ještě spojily s SGC ze kterého dostaly obě lodě od generála Landryho povolení k odletu a přání hodně štěstí. Poté se obě lodě daly do pohybu a zmizely v hyperprostorovém okně.
Během cesty hyperprostorem, která měla trvat jedenáct hodin, se Sam bavila se svým bývalým týmem a vzpomínala na mise, které společně absolvovali.
Paluba Hammonda, Hyperprostor poblíž antické základny, Mléčná dráhaPo uplynutí jedenácti hodin se všichni sešli na můstku a první důstojník začal odpočítávat čas do výstupu z hyperprostoru.
První důstojník: „Blížíme se na místo! Z hyperprostoru vystoupíme za pět, čtyři, tři, dva, jedna…“
Obě pozemské lodě se objevily v neznámé soustavě. Všichni předpokládali, že se před nimi bude nacházet planeta, ale to se mýlili. Před nimi se nenacházelo nic.
Carterová: „Jsme tu správně? Neodchýlili jsme se z kurzu?“
První důstojník: „Ne madam! Jsme na zadaných souřadnicích!“
Rodney: „To nedává smysl! Jak to, že tu nic není?! Ledaže…“
František: „Ledaže je planeta zamaskovaná!“
Rodney: „Přesně! Nebo hůř, fázově posunutá!“
Daniel: „V tom případě se tam nemáme šanci dostat.“
Teyla: „A to nezanechali předci nějaký návod jak se na planetu dostat?“
Vala: „Přece v té databázi muselo být něco o tom jak se tam dostat!“
Rodney: „Informace které jsme získali po propojení, nic podrobnějšího neříkaly. Jen, že je planeta nejdůležitější, a že je dobře chráněna.“
Teal'c: „To vskutku je.“
John. „Ale co budeme dělat?!“
A jen co to dořekl, před loděmi se objevila planeta. Planeta byla zhruba třikrát větší než Země a byla téměř celá pokrytá lesy a menšími oceány.
Carterová: „Zahajte skenování povrchu planety!“
První důstojník: „Skenuji povrch! Odyssea hlásí, že také zahájila průzkum!“
Obě lodě ještě pořádnou chvíli skenovaly povrch, ale nemohli nic najít, když v tom…
První důstojník: „Madam, zachytily jsme malou stopu energie, ale hned zmizela!“
Carterová: „Ukažte! Hmm… Zajímavé!“
John: „Tak co tam máte?!“
Carterová: „Zřejmě fluktuace z antického maskování!“
Mitchell: „Fajn! Tak nás tam přeneste! Pudeme se na to podívat!“
Všichni to odsouhlasili a týmy SG-1 a A-1 zmizely v záři asgardského transportního paprsku.
Nedlouho poté se objevili kousek od rozlehlého travnatého prostranství, na kterém se nacházelo pouze několik kopečků a skalisek.
Mitchell: „Ták, a co teď?“
Daniel: „Je možné, že se základna nachází v podzemí.“
Rodney: „Podle skenu z Hammonda se ta anomálie objevila támhle.“
A Rodney ukázal na místo před sebou.
John: „Tak fajn jdeme se tam podívat!“
John udělal několik kroků vpřed a před ním se objevila gigantická antická stavba. Všichni zkameněli úžasem. Mitchell se spojil s Hammondem.
Mitchell: „Sam! Vidíte to taky?“
Carterová: „Ano Camerone! Je to obrovské! Má to podobnou strukturu jako Atlantida! Jen je to asi třikrát větší!“
Rodney: „Cože?! Další město?“
Carterová: „Ano Rodny, a podle všeho třikrát větší!“
Ronon: „Tak fajn. Jdeme se tam podívat!“
A rozešel se směrem k nejbližšímu molu města. John ho ale zarazil.
John: „Zadrž Žvejku! Sam, můžete nás transportovat do řídící místnosti města?“
Sam se obrátila na prvního důstojníka, který jen přikývl.
Carterová: „Ano můžeme! Hned vás tam transportujeme!“
Temnou řídící místnost města, která byla mnohem větší, než řídící místnost Atlantidy ozářilo bílé světlo. Objevila se skupinka lidí, a město se začalo ihned probouzet. Rodney spolu s Františkem a Danielem se okamžitě vrhli k ovládacím panelům a snažili se něco zjistit. Ostatní si zatím prohlíželi obrovskou místnost, ve které se nacházela také brána.
Rodney: „Vážení! Pojďte sem! Na něco jsme přišli!“
Ostatní se postupně seskupili kolem Rodnyho, Františka a Daniela.
Rodney: „Podařilo se nám vytáhnout ze záznamů nějaké informace. Tak pro začátek tohle město se jmenuje Talionis!“
Danilel: „To znamená odplata.“
Rodney: „To jméno nemá náhodou. Město mělo být určeno k útoku na wraithy.“
František: „Antici se totiž jen tak nesmířili s porážkou, a začali budovat město. Podle záznamů je město plně funkční, ale město nebylo jediné, s čím se chtěli do Pegasu vrátit. Jenže s budováním postupně ochaboval elán a touha po pomstě, tudíž od projektu postupně upouštěli a zaměřovali se na povznesení.“
Rodney: „Víc se nám prozatím zjistit nepodařilo. Záznamy jsou zašifrované a bude chvíli trvat, než to prolomíme. Zatím byste se tu mohli porozhlédnout.“
Mitchell: „Tak fajn rozdělíme se po dvou. Já půjdu s Teal'cem, Ronon s Teylou, John s Františkem a Daniel s Valou. No a ty Rodny tady můžeš vklidu šifrovat.“
Rodney: „Tak zaprvé, budu dešifrovat a zadruhé, to si jako myslíte, že tady zůstanu sám?!“
John: „Ano zůstaneš. Nikdo tady není a alespoň tě nebude nikdo rušit.“
Rodney: „Asi máš pravdu, stejně byste mě jenom zdržovali!“
John: „No tak vidíš! My jdeme tak se tu měj.“
A všechny čtyři dvojčlenné týmy se vydaly pryč, každý jiným směrem.
Za nějakou dobu Mitchell spolu s Teal'cem dorazili do místnosti, která vypadala jako rozvodna.
Mitchell: „McKayi! Narazili jsme na něco jako rozvodnu!“
Rodney: „Opravdu?! A kolik je tam ZPMek?“
Teal'c spolu s Cameronem přistoupily k pultu a viděli čtyři otvory ve kterých se nacházly antické zdroje energie.
Mitchell: „Vidíme tu čtyry!“
Rodney. „Jenom čtyři?! To je nějak málo! Opravdu jich tam víc není?!“
Mitchell. „Opravdu není!“
Rodney. „Logicky když je město třikrát větší než Atlantida, tak by tu mělo být také třikrát více ZPM. Ledaže by vylepšili ZPMka a ty dodávaly mnohem více energie.
Teal'c: „Mitchelle, pojď se sem podívat, na této obrazovce se něco zobrazilo.“
Mitchell: „Hmm… Neumím moc anticky… ale tohle vypadá…“
Rodney, který vše slyšel ve vysílačce, se ihned začal vyptávat.
Rodney: „Jako co?!“
Mitchell: „Jako kdyby tohle nebyla jediná rozvodna! Podle tohohle znázornění jsou tu další dvě totožné!“
Rodney: „To by dávalo smysl! Tak velké město je lepší rozdělit na sekce z důvodu stability rozvodů! To je chytré! To znamená, že město napájí dvanáct ZPMek!“
Mezitím se John s Františkem dostali pomocí transportéru k jednomu z mol. John mávnutím ruky před ovladačem otevřel dveře a vešel do obrovské místnosti, kde se zastavil. František ho následoval a postavil se vedle něj. Naskytl se mu pohled na obrovský hangár, kde se nacházela antická válečná loď.
František: „Slyší mě někdo?“
Rodney: „Jo Fando, slyším vás! Co jste našli?“
John: „Našli jsme hangár, který je ukrytý v molu. Je tu antická válečná loď jako Aurora!“
Rodney: „Moment! Něco jsem zjistil! To není loď třídy Aurora! Je to nová loď třídy Eclipsis!“
František: „A jak to víte?“
Rodney: „Podařilo se mi odkrýt další část záznamů! Zjistil jsem, že tu je šest hangárů a v každém jedna loď!“
V tom se do hovoru vložil Daniel, který ho jako všichni bedlivě poslouchal.
Daniel: „Jak že si to říkal, že se ta loď jmenuje?“
Rodney: „Je to loď třídy Eclipsis!“
Daniel. „To je zajímavé. Předcházející třída lodí se jmenovala Aurora, což znamená svítání a novější loď se jmenuje Eclipsis, což znamená zatmění!“
John: „Ti antikové neměli vůbec žádnou fantazii… Odplata, svítání, zatmění…“
Rodney: „To mě vůbec nepřekvapuje! Ronone, Teylo, narazili jste na něco zajímavého?“
Teyla: „Zatím jen na obytné prostory a nějaké laboratoře. Až na něco narazíme, dáme ti ihned vědět.“
Daniel: „Co kdybychom se spojili s Odysseou a Hammondem aby nám poslali nějaké podpory na prohledávání a mapování?“
Mitchell: „To je dobrý nápad! Rodny, zavolej Sam a informuj jí, my pokračujeme v průzkumu!“
Rodney: „Dobrá… Sam slyšíš mě? Potřebovali bychom tady trošku pomoct s prohledáváním!“
Carterová: „Rozumím Rodny. Spojím se s Odysseou a do deseti minut vám tam pošleme, koho budeme moct.“
Za necelých deset minut se v řídící místnosti Talionis objevilo šedesát lidí včetně Sam.
Rodney: „No konečně nějaká pomoc! Sam potřeboval bych tady trošku píchnout!“
Carterová: „Cože?! Doktor Rodney McKay někoho dobrovolně žádá o pomoc? Koukám, že na tebe má Jennifer pozitivní vliv!“
Rodney: „Hele! Nech si toho jo!“
Carterová: „No dobrá. Tak s čím potřebuješ pomoct?“
Rodney: „Přišel jsem na to, jak odkrýt celé záznamy najednou, ale potřebuji vyřešit několik výpočtů a logaritmů. Řekl jsem si, že když už si tady, tak by to mohlo jít o něco rychleji.“
Carterová: „Dobrá pomůžu ti. Ostatní se zatím rozdělte do týmů a dejte se do průzkumu!“
Ostatní se rozdělili do různě početných týmů, ale vždy tak, aby v každém týmu byl alespoň jeden voják a jeden vědec a někdo s antickým genem a postupně se rozešli do různých směrů.
Po chvíli se ve vysílačkách ozval hlas majora Jenkinse.
Jenkins: „Plukovníku Carterová, dorazili jsme do hangáru s jumpery! Je jich tu neuvěřitelných sto! Podle Greena jsou vylepšené! Po vstupu do jednoho z nich jsme zjistili, že má v přední části výsuvný energetický kanon a automaticky zabudovaný štít! Také má zřejmě vylepšenou energetickou jednotku!“
Carterová: „To je skvělé! Pokračujte v průzkumu! Pokuste se zjistit o těch jumperech co nejvíce!“
Jenkins: „Rozkaz madam!“
Nedlouho po rozhovoru s majorem Jenkinsem se ozval kapitán Moony.
Moony: „Plukovníku, dorazili jsme na vršek jednoho z mol. Kromě toho že tu jsou obrovská vrata hangárů, je tu také obrovské dělo!“
Rodney: „Mám to! Odkryl jsem záznamy!“
Carterová. „A je tam něco o tom dělu?“
Rodney. „Ne o dělu, ale o dělech! Je jich tu osm. Šest je jich po obvodu jedno na hlavní věži a jedno na spodku města! Jsou to zbraně, jako měly antické satelity!“
V tom se ozval Mitchell, který stejně jako všichni ostatní celou komunikaci poslouchal.
Mitchell: „Tak to je něco! Vypadá to, že antikové plánovali pořádnej mejdan!“
Rodney: „No to asi jo! Mimo to, že je tu město, tak je tu obrovský komplex, který se rozkládá v podzemí pod městem a jeho okolí! Podle těchto informací se veškeré snažení o znovudobytí Pegasu odehrávalo zde. Měla by tu být výrobní linka dronů, pět výrobních doků pro Eclipsis, výrobní doky pro satelity a speciální loď na jejich rozmístění a to není vše! Nejlepší z toho všeho je, že by tu měla být také výrobní linka ZPMek!“
John: „Cože?! Tak to je paráda! A jak se tam dostaneme?“
Rodney: „V transportéru se musí zadat speciální příkaz, který vás přenese rovnou do komplexu! Přepošlu vám instrukce do detektorů!“
Část průzkumníků se vydala do podzemního komplexu a Rodney spolu se Sam zatím zprovoznili bránu a zavolali domů. Přibližně hodinu poté ze Země dorazilo dalších osmdesát lidí, kteří pomáhali v průzkumu.
Mezitím byly v podzemním komplexu nalezeny výrobní doky lodí Eclipsis kde byly další dvě již dokončené lodě a třetí rozestavěná. Dále byla nelezena výrobní linka dronů s obrovským skladem již hotových dronů a surovinami na výrobu dalších statisíců, ne-li milionů. Dále pak deset vyrobených antických satelitů a obrovská loď na jejich rozmisťování. John spolu s Františkem, Danielem, Valou, Teal'cem a Mitchellem dorazili na místo, kde se měla nacházet výrobní linka na ZPM. Když předstoupili před dveře, vysunul se ze země panel, a celá stěna včetně dveří se obalila silovým polem. John se snažil pomocí panelu dostat dovnitř, ale bez úspěchu. František panel prozkoumal, a zkonstatoval, že k přístupu je zapotřebí nejen antický gen, ale také heslo. John se tedy spojil s Rodnym a Sam.
John: „Rodny, Sam! Dorazili jsme k místu, kde by měla být linka na ZPMka, ale nemůžeme se dostat dovnitř. František říká, že je zapotřebí heslo!“
Rodney: „No jo. Antici byly vždycky háklivý na ZPMka, není divu, že to tam je zabezpečené.“
Mitchell: „Zabezpečení uprostřed tajného a zabezpečeného komplexu… to už je trochu paranoia nemyslíte?“
Zanedlouho Sam i Rodney dorazili za ostatními a Rodney se okamžitě vrhnul k panelu a propojil s ním svůj tablet a začal se v něm vrtat.
Carterová: „Rodny! Co to děláš?!“
Rodney: „V záznamech města jsem našel nějaká hesla. Nahrál jsem si je do tabletu a zkouším, jestli je nějaké od těhle dveří.“
Carterová: „A co když spustíš nějaký další bezpečnostní systém?!“
Rodney: „Neboj se, vím, co dělám! Jsem přece geniální!“
Carterová: „Ne spletla jsem se… nezměnil ses… ani vliv Jennifer nepomohl…“
Rodney: „Ták a je to!“
Silové pole rázem zmizelo a dveře před nimi se otevřely. Všichni postupně vstoupili do obrovské haly, kde se nacházely obrovské generátory velikosti dodávky, kterých bylo v místnosti dvacet. Místnosti vévodilo zařízení o velikosti dvou nákladních aut, u kterého bylo několik ovládacích panelů. Rodney, Sam a František se vrhli k panelům a začali zkoumat, jak přístroj funguje. Ostatní zatím obdivovali obrovské generátory vzhledem podobné pozemským naquadahovým generátorům.
Rodney: „Myslím, že jsme na něco narazili!“
Všichni se seběhli k vědcům a Rodney začal s přednáškou.
Rodney: „Je to opravdu výrobní linka na ZPM a napájejí ji tyto generátory. Každý generátor je schopen vyvinout energii o velikosti asi tak třiceti pěti a čtyřiceti procent ZPM.“
John: „A není to na nic? Není prostě lepší okopírovat tyhle generátory a namontovat je tam kam potřebujeme?“
Rodney: „Ne. Vyráběná energie je velice nestabilní, a není přímo kompatibilní s antickou technologií. Tento přístroj využívá této nestabilní energie k vytváření subprostoru který je v podstatě uzavírám do ZPMek. Výrobní proces trvá asi týden. A dobrá zpráva je, že je jich tu sedm už vyrobených, špatná zpráva je, že na výrobu dalších tu chybí materiál podobný křemíku a my nevíme, kde se nachází… jinak ostatního materiálu je tu dost… na další stovky ZPM…“
Mitchell: „Takže jsme nahraní.“
Rodney: „Vypadá to, že jo. Ale máme dalších sedm ZPMek což je úžasné!“
Mezitím Teyla spolu s Rononem dorazili do místnosti, kde se nacházel zvláštní přístroj, který nebyl podobný ničemu co zatím vyděli.
Teyla: „Spojím se s Johnem a oznámím mu, co jsme našli.“
Ronon: „Klidně…“
Teyla: „Johne, narazili jsme na místnost se zvláštním velkým přístrojem. Nikdy jsem nic podobného neviděla!“
John: „Za chvíli jsme tam! A kde vlastně vůbec jste?“
Teyla: „Nedaleko řídícího centra komplexu, směrem k výrobní lince dronů.“
John: „Dobře počkejte tam na nás.“
Všichni se vydali směrem k řídícímu centru tedy do středu komplexu. Když dorazili na místo a vešli do místnosti, kde se přístroj nacházel, Rodney spolu s Františkem hned zpozorněli a díky ovládacím panelům zjistili, že je přístroj bez energie a že běží pouze v informačním režimu, který funguje jen díky napojení na rozvody komplexu. František poté zjistil, k čemu přístroj přesně slouží.
František: „Je to přístroj na fázový posun! Byl napájený ZPM a schovával planetu! Měli jsme štěstí! Chvíli poté, co jsme přiletěli, se ZPM vybylo.“
Rodney: „Ale když byla planeta fázově posunutá, tak jak je možné, že jsme vytočili bránu?!“
František: „Brána byla z fáze vyjmuta a zamaskovaná. V případě aktivace červí díry se zapnul štít, který byl napájený samotnou bránou. Jakmile brána dostala příkaz, vypnula štít a přístroj příchozího ihned po průchodu posunul do stejné fáze jako planetu. Posun fungoval podobně, jako horizont událostí, prostě přejal informaci z brány a zhmotnil vás až uvnitř.“
Rodney: „Tak to je hodně mazané!“
V tom se z vysílaček ozvalo hlášení: Tým SG-1 a A-1 okamžitě k bráně!
Oba týmy se tedy vydaly zpět do města. Když dorazily do řídící místnosti tak byla brána aktivovaná a ihned se s nimi spojil generál Landry.
Generál: „SG-1 a A-1 vaše mise na Talionis končí! Vraťte se zpět! Máme dostatek kompetentních lidí pro průzkum města a komplexu, vás bude potřeba při průzkumu další základny!“
Mitchell: „Rozumíme, generále! Hned jsme tam!“
Brána se poté deaktivovala a obsluha v řídícím centru Talionis ihned začala zadávat adresu Země.
Plukovník Shapperd po aktivaci brány vyslal identifikační kód a oba týmy prošli bránou na Zemi.
SGC, Země, Mléčná dráhaKdyž dorazili, tak generál všem nařídil dvoudenní volno před další misí a tak se SG-1 vydala do svých nových luxusních ubikací a A-1 na Atlantidu, která se pro ně stala skutečným domovem i tady na Zemi.
Atlantida, Země, Mléční dráhaRodney se ihned vydal do svého bytu, ve kterém teď s Jennifer bydlel. Hned jak vešel, hned se začal Jennifer omlouvat.
Rodney: „Ahoj! Promiň. Promiň, že jsem tě poslední tři dny zanedbával! Nejdříve to propojování databází, pak příprava na misi. Ale nebudeš věřit tomu, co jsme našli!“
Jennifer: „Já vím Rodny. Všichni tady to už vědí! Také se tam většina osazenstva přesunula!“
Rodney: „No jo vlastně! A co si mi to chtěla říci, než nás vyrušil Fanda?“
Jennifer: „No Rodny… radši se posaď!“
Rodney: „Co se děje?!“
Jennifer: „No víš Rodny… Nevím, jak ti to mám říct… víš, já jsem…“
Rodney: „Jsi nemocná nebo něco takového?! Doufám, že mi neumíráš?!!!“
Jennifer: „NE Rodny! Nech mě prosím domluvit!“
Rodney: „Jo jasně promiň.“
Jennifer: „Jsem těhotná!“
Pokračování příště!