New Earth, new frontier_by Storm (19.8.2012)

St0rm: Já ti korekce nabízel, ale ty si to nechtěl.

Perfektní díl, skvěle se to čte

Jen doufám, že se dočkáme slibovaného dílu týdně, místo měsíce či jak dlouho zase byla pauza

Jasně, že jo Jak jsem psal výše, byly technické problémy.

Jo, dobrý... pro místní fóraře, tady se koukněte, jak se dá na 10 A4 bo kolik to bylo sepsat jedna bitva...paráda

Oh Dedy to mě hřeje u srdce A já myslím v úvodu někde sliboval, že tady pojedou bitvy ve velkém.

Také jsem přečetl, i když ta dlouhá pauza byla znát. Úplně jsem ztratil nit. Naprosto jsem zapomněl, co se dělo minule

Ale jinak pěkné, a to i ta scénka na palubě s Arry

No toho jsem se právě bál... ale nebojte se, další mezery nebudou.
EDIT: Abych pravdu řekl, dílů ještě přidám. Každou sobotu budeme mít hlavní díl a středa odpoledne bude vyhrazena televizním zprávám. Krátký segment o událostech v kvadrantu

Tak fajn, že jsi zpět!
Hodnocení asi nemá smysl psát, ty zklameš jen výjimečně a bitvou taky nikoho naštvat nemůžeš
Já si kupodivu pamatoval děj, ale mám total guláš v postavách. Snad to častější díly spraví...

Pro dnešek to nebudeme moc hrotit a dáme si jenom pár obrázků. Další zprávoidní relace již pojedou v duchu klasických televizních novin a v tandemu doplňovat hlavní dějovou linku.

Zprávy I.

Na prvním obrázku máme nárůst populace Země od dob kdy byla zavedena měření až po počátek dvacátého druhého století. Všimněte si ostrého poklesu v letech 2040 až 2060, kdy došlo k První válce s mimozemskou rasou ze systému Ordovia. Následný populační boom byl ovlivněn převážně možností kolonizovat jiné světy. Podle střídmých odhadů může během dalších padesáti let vyrůst celkový počet obyvatel až na dvacet čtyři miliard.

[img][./images/thumbs/populace_1343225482.png]http://img444.imageshack.us/img444/6190/populace.png[/img]


Obrázek druhý ukazuje současné rozdělení světa. K tomuto uskupení se neoficiálně hlásila většina států již v padesátých letech, k opravdovému spojení do bloků však došlo až pod hrozbou vyhubení. Samostatné bloky mají svou politiku, své místní zájmy a každý disponuje vlastními koloniemi a flotilami. Z pohledu outsiderů je však Země chápána jako jeden celek a jako taková i vystupuje. Na Centrální planetě je zastupována diplomaty všech stran a řízení vesmírných vojenských operací spadá pod Zemskou generalitu. Planeta je nyní, s vyjímkou pár neutrálních států, rozdělena na pět bloků. Americká konfederace, Spojená Evropa a přidružené státy, Arabská Liga, Federace Afrických států a Orient.

[img][./images/thumbs/worldyo_1343225489.jpg]http://img843.imageshack.us/img843/3368/worldyo.jpg[/img]

tak tvůj poslední přípsěvek nemůžu hodnotit jako plnohodnotný díl či něco takovéo, ale přesto musím uznat, že to máš perfektně promyšlené, ikdyž to ty máš vždycky...něco bezhlavýho by u tebe nepřipadalo v úvahu , takže pokračuj, piš, a zprávuj

Měl být zítra, ale dávám dnes. nejsem si jistý, jak na tom budu v sobotu s přístupností k PC. Enjoy a nechte komentář ať už se líbilo, nebo ne.

Hustlers

„Já tenhle čas vojenské služby prostě miluju…“ poznamenal zasněně Henry, který jen v plavkách ležel na velké terase a opaloval své svaly obalené tělo. Arrya ležící na břiše smažila svá záda a jen přikývla: „Každou chvíli na Zemi, nikdo po nás nic nechce… Jsem zvědavá, jak dlouho nám to vydrží."
Daniel, který přijal pozvání, aby se seznámil s jednotkou, přidal ke konverzaci: „Pokud začnou nějaké trable a jakože se mračna stahují, neuvidíme Zemi alespoň rok," a po očku pozoroval Arry. Ta se přetočila na záda, poupravila horní díl bikin a otočila se na Daniela: „Nevím, proč se snaž zamaskovat, že se na mě díváš. Vím, že jsem pěkná, klidně se dívej, já s tím problém nemám. Co se nezdá tobě? Tím, že nejsem na kluky, se ti nemůžu líbit?" Daniel rozhodil rukama: „Tak teď jsi z toho vzala veškerou srandu," a naoko začal trucovat, Henry se pobavené uchechtnul a k Arry prohodil: "Ještě, že jsem tě poslechl, pasuje k nám." Wu se usmála a po chvíli ticha nonšalantně prohodila: „Bude někomu vadit, když shodím vršek plavek?" Henry lhostejni pokrčil rameny, ale Daniel prskl pití zpátky do sklenice: „Jo, já s tím mít problém budu," a pak se smíchem dodal: „Tohle mi nemůžeš udělat!"
„Třeba ti to pomůže se dostat přes ten pověstný zlom a přejde tě to."
„Nebo se to ještě zhorší a pak za sebe neručím," zareagoval.
„Co když mám chlupatý prsa, nebo to jsou jenom vycpávky a jsem plochá jako deska? To by tě vyléčilo hned."
„S mým štěstím máš pod těma plavkama výzbroj, kterou by záviděla i Afrodita. Ne, ne, neeeee, nic takového."
Henry je s výrazem nejvyššího zájmu sledoval a ve chvíli ticha prohodil: „Má pravdu, nemůžeš je na něj vybalit. Z toho co si pamatuju, by ho trefil šlak."
„Ohou, tak počkat, vy dva jste spolu něco měli?" zjišťoval hned Dan. „Nevím, jestli se tomu tak dá říkat,“ odpověděla Arry a Henry ji doplnil: „Známe se od tří let, každý den spolu," na což navázala Arry, „takže bylo prakticky nevyhnutelné, že k něčemu dojde. Zašli jsme na pár schůzek,"
„které se moc nelišily od normálních dnů, které jsme spolu strávili."
"Pravda. No a pak došlo na den D, noc N. Vlezli jsme spolu do postele a on na mě kouká jako z jara,“
"stála tam úplně nahá, tělo anděla, sametovou kůži…"
Dan se napjatě zeptal: „A dál?"
„A nic, odpověděla Arry a pak škodolibě rýpla: „Jeho pýcha nefungovala." Daniel se s nevěřícím výrazem otočil na Henryho: „To jako vážně? Máš před sebou mladší," šeptem dodal, "pravděpodobně ještě pevnější verzi a nic?" poslední slovo doprovodil gestem ruky ve výšce pasu.
"Řekl bych, že jsem si už tam uvědomoval, že náš vztah je o něčem úplně jiném. Akorát moje puberťácká mysl odmítala přijmout fakta."
Dan jen bezmocně rozhodil ruce: „Neuvěřitelné!" Henry však odpálkoval podání: „Ty jsi taky nevypadala zrovna nadšeně a krom toho, sotva měsíc na to jsi mi hrdě hlásila svůj první sexuální výboj. Jak, že se jmenovala? Melisa?" Daniel nenechal Arry reagovat a spustil: „Další pecka! Takže ty jsi nikdy nezkusila chlapa a skočila rovnou na ženské? Za celé mé pokolení se cítím uražen!" Neudržel však vážnou tvář a s vyceněnými zuby se otočil na Henryho: „To TY za to můžeš! Kvůli tobě odpískala chlapy a já teď utrpím těžké psychické následky jen proto, že ty jsi nebyl schopen fungovat jako chlap." Stržen svou vlastní teatrálností zvedl ruce k nebesům: „Ach Prozřetelnosti, cesty tvé jsou nevyzpytatelné! Proč mne trestáš, čím jsem se provinil proti Tvé všemocné vůli? Čím, čím?!" zavyl z plných plic a zhroutil se na kolena. Henry a Arrya v záchvatu smíchu aplaudovali a Dan po chvíli vyskočil a lehce se uklonil: „Jsem ve městě celý týden, prosím dejte zpropitné své servírce," dodal ještě a usedl zpět do lehátka. Penthousem se rozlehlo jasné zvonění a Henry s širokým úsměvem stanul a odešel z terasy. Sešel po schodech do nižšího patra a pak chodbou ke vstupním dveřím. Sotva je otevřel, padnula mu do náruče jakási žena a jeho úsměv rychle zmizel, když mu po rukou stékala krev. Odhrnul vlasy z jejího obličeje a vydechl: „Nayo!" Ta jen otevřela třepotající se víčka a šeptla: „Asi jsem právě dala výpověď," než omdlela.
Pomalu se probouzela z bezvědomí a chvílí trvalo, než se dostavila bolest a jí došlo, co se stalo. Nahmatala levý bok, který již byl zabalen v obvazu, a cítila na něm cosi vlhkého, pravděpodobně stále krvácela. Za jiných okolností odvážná žena, se bála otevřít oči a na vlastní oči se přesvědčit o rozsahu zranění. Za dveřmi pokoje zaslechla tlumený rozhovor: „Nemůžeme ji vzít do nemocnice. Jestli jí to udělali vlastí lidi…“ říkal jeden z neurčitých hlasů a druhý odpověděl: „Fajn, ale dávej si pozor, do čeho se namočíš." Po chvíli ticha se dveře otevřely a slyšela někoho přijít do pokoje. Když si sedl vedle ní, otevřela lehounce víčko, aby se podívala, kdo to je. Když uviděla neznámého muže, škubla sebou a z rány vyjela bolest. "Kdo jste?! Kam jste mě to vzali?!" vyšilovala. V odpověď se jí dostalo: „Klid, madam, klid! Jmenuji se Danniel, Danniel Morrou. jsem přítel Henryho."
Propálila ho pohledem, ze kterého měl husí kůži, než z plna hrdla zavolala: „Henry! Henry!" Ten skutečně celý zadýchaný přiběhl a s pistolí v ruce zjišťoval, co se děje. Až když jej uviděla, uklidnila se a ulehla zpět na polštář. Danny nenápadně naznačil: „blázen" rukou u spánku a Drake se ptal: „Co se děje?"'
"Nic. Jenom mě příště nenechávej s naprosto cizím chlapem." Henrymu došlo, že musela pokládat Dannyho za jednoho z těch, kteří ji postřelili, a zahučel: „Promiň,“ než schoval zbraň zpět do pouzdra na pase. Usadil se z druhé strany postele se slovy: „Co se ti stalo?"
„Už jsem ti řekla, dala jsem výpověď."
„Jo, ale co to znamená ve vašem žargonu?" vyzvídal Drake.
Naya zvedla své velké oči a chvíli ho pozorovala, než odpověděla: "To kvůli našemu vyšetřování zatknuli Alex." S obavami pozorovala Henryho obličej. Ten si opřel dva prsty o spánek: „Cože?"
„Někdo nechal uniknout tajné informace, informace týkající se Ordovie,“ odpověděla neurčité a věnovala rychlý pohled Dannymu. Henry si toho všiml a reagoval: „Klidně můžeš mluvit otevřeně, řekli jsme mu to."
„Cože?! Máte vy lidi vůbec tušení, co znamená přísně tajné?"
„Né, že bych měl moc na výběr, když ses mi objevila na prahu s rozmašírovaným bokem!"
„Fajn," odpověděla naštvaně," kde jsme to byli? Jo… Zjistili jsme, že otec Alex zemřel ve vězení. Politický vězeň, utlačováni svobody slova…“
"Prostě popis bezpečnostního rizika z pohledu mocných tajných služeb."
"Tak nějak. Byla zatčena pro průběh vyšetřování, ale to jeto… Vyšetřování dávno skončilo a po ní se slehla zem."
"Byla vinna nebo ne?" vypálil okamžitě Henry a Naya chvíli sbírala síly, Než odpověděla: „To je problém číslo dvě. Oficiální závěr říká vinna, můj nevinna." Danny se vložil do rozhovoru: „V tom případě máme dvě možnosti. Buďto nejste zrovna dobrý agent, nebo ji předělali na obětního beránka." Henry už si dal zbytek událostí dohromady a tak pokračoval ve vyprávění on: „Nech mě hádat. Šla jsi za nadřízenými, tam ti někdo řekl, ať to necháš plavat, národní/planetární bezpečnost. Protože jsi ty, začala jsi šňupat kolem a našla nějaké nesrovnalosti. Sledovala stopu, která tě mimoděk zavedla do londýnského city a zařídila tvé zranění. Jak přesný jsem?"
„Prakticky úplně," řekla s lehkým úsměvem," její stopa končí v jednom z mrakodrapů na okraji centra, pokusila jsem se dostat dovnitř, ale…“ ukázala na svůj bok. Henrymu však nebyla jedna věc jasná: „Co pak? Dostala by ses dovnitř, dejme tomu až k Alex. Přece ji jenom tak nepustíš."
„Šla jsem po důkazech. Jsou v té samé budově, pokud je ještě nezničili."
„Copak vy nepoužíváte počítačové zálohy?"
„Přísně tajné a černé operace jsou vždy, jen a pouze na papíře. Pokud taková akce existuje, je o ní papírový důkaz někde v té budově," vysvětlila a Daniel lehce zvedl ruku jako ve škole: „Proč jí vůbec chcete pomoct? Nechce se mi věřit, že je to první člověk, na kterého jste hodili svinstvo."
"Protože pokud to neudělala ona tak to někdo tutlá tím, že z ní dělá terč…“
„Znamená to, že někdo v Mossadu nebo MI6 prodává informace," doplnil Henry a Naya přikývnula. „Fajn, jaký je plán?" zeptal se Dan a Arrya, která už pár minut stála ve dveřích, pronesla: „Vlítneme tam a vezmeme si to, co nám patří."

„Jestli tenhle plán vyjde, tak mi říkejte svatý Františku," zahájil Danny operaci pesimistickým výrokem. „Naya ví, co dělá, snad." odpověděla Arry a poupravila své oblečení. Henry vykoukl z místa řidiče: „Dan má pravdu. My tři nejsme agenti, nejsme podvodníci… Jestli tohle vyjde…“
Večer se rychle blížil a doprava na ulicích a ruch na chodníku odumíral, když se blížili k cílové budově. Zastavili za rohem a ještě jednou překontrolovali vybavení, Mossad měl přístup k hodně zajímavým hračkám. Arry v přilnavých, ohnivě rudých šatech do kterých už nevlezl ani milimetr kůže vystoupila ven, do ruky vzala tři tašky s nápisy Gucci a ještě jednou si přerovnala dekolt. Hned vedle ní se postavil Danny a svou sportovní postavu efektivně maskoval pytlovitým oblekem, ulízanými kaštanovými vlasy a naprosto nevkusnými brýlemi s černými obroučkami. „Můžeme, madam?" zeptal se Arry, která si právě překontrolovala make-up a když přikývla, vyrazili.
Henry vystoupil také, na záda si hodil batoh, na rameno brašnu a do ní instalatérskou kombinézu. Zakoukl za roh a rudé šaty byly v půlce cesty.
Z brašny tedy vytáhl malou rachejtli, postavil ji doprostřed cesty do kanálového otvoru a zapálil. Hned nato vyrazil na druhou stranu mrakodrapu, než se blížili kolegové. Rachejtle se svištěním vyletěla do výšky kde s lehkým „Puk!" vybuchla, akce začala.
Arry se na vysokých jehlách blížila k vrátnému u vchodu mrakodrapu, když se kolem prohnala trojice výrostků na kolech a s výkřiky: „Hej dámo!"
na ni každý hodil balónek plný vody. Se smíchem zmizeli, hnáni několik metrů Davem, který za nimi metal jednu kletbu za druhou. Pak se otočil zpět, kde již vrátný chtě nechtě zíral na Arryino tělo, které přes rudé šaty nasáklé vodou, ukazovalo i ten nejmenší detail. Daniel k ní okamžitě přiskočil a přes ramena jí přehodil své pytlovité sako. „Jsi v pořádku? Nestalo se ti nic?" vyptával se, když se kolem vrátného tlačili turniketem do budovy. Tam jim naproti vyrazil recepční: „Jak vám mohu pomoci?"
„Jak nám můžete pomoci?!" vystartoval Danny jako bulldog, „podívejte se, jak vypadá!"
„Dívám se," odpověděl ztěžka recepční, když pozoroval Arry, které „nechtě" natlačila své vlhké přednosti proti dekoltu. „Máme být nahoře na párty, takhle se tam nemůže ukázat," vyšiloval dále. Sundal si brýle, protřel oči a pak ukázal nu vrátného: „Dejte mi svůj kabát a vy,“ vyzval recepčního, „pojďte sem.“
Všechny tři i s Arry zatlačil ke stěně atria, která byla z leštěného černého kovu. Vytrhl rozpačitému vrátnému kabát z ruky a každému z nich dal do ruky jeden cíp, čímž se vytvořila jakási plenta.
„Šoupnul Arry za kabát se slovy: „Převleč se zlatíčko, všechno zařídím," a odešel do středu atria s mobilem v ruce. Recepční za ním zkusil zavolat „tady se přece nemůže pře…“ byl však přerušen, když si Arry stáhla promočené šaty. Vrátný do něj žduchl loktem a pokynul bradou na zeď za ní.
Leštěný povrch se proměnil v zrcadlo, které teď poskytovalo naprosto okouzlující výjev. Arry jen ve francouzských kalhotkách se předkláněla k taškám a vybírala si nové oblečení. S každým jejím pohybem ztráceli muži držící kabát deci krve z oběhu a deset IQ z inteligence. Po chvíli tam stáli jak přikováni a jen zírali.
Danny se neustále naoko rozčiloval do telefonu, ale takticky kroužil po prostoru. Když mu nikdo nevěnoval pozornost, poslal SMS Henrymu a dal se do práce. Do dvou květináč ukryl podlouhlé kovové válečky, za pozici recepčního upevnil na zeď miniaturní kameru a na kabely monitorů nacvakl černé krabičky. Každý display na chvíli vypadl, a když naskočil, ukazoval jen fotky, ne živý záznam. Pohledem zkontroloval Arry, která již byla téměř oblečená.
Schoval tedy mobil do kapsy a vyrazil k nim. Rozhodil ruce v nonšalantním gestu: „Jak ti to jde, zlatičko? Už na nás čekají." Arry se zpoza pláště usmála a vycupitala v tužkové sukni a halence. „Děkuji," špitla, každého z mužů lehce políbila na tvář a přitom jim do kapes strčila padesátilibrovku. "To my děkujeme," řekli společně bez dechu, když ji pozorovali, jak nastupuje do výtahu.
Henry obdržel zprávu a obešel roh. U zadního vchodu vytáhl jakési složité kleště a přiložil je na drát, který vedl od panelu pro zadávání kódů. Stiskl a na rukojeti kleští zablikaly dvě diody, načež dveře povolily. „Šikovná hračka," zahučel a vstoupil. V chodbě potkal jednoho z údržbářů a pozdravil ho přátelsky zdviženou pravicí. Snažil se vybavit si plány budovy, které mu ukazovala Naya a na druhý pokus skutečně trefil správnou místnost. Rozvodna a řízení výtahů. Otevřel kryt na jednom z panelů a začal projíždět čísla na pojistkách. Když našel ten zodpovědný za telefonní spojení, přerušil jej. Nemohli riskovat, že by si obsluha v atriu uvědomila, že Arrya neměla pozvánku. Zakryl první panel a povolil druhý, pod který přilepil pár desítek gramů výbušniny jako plán B.
Brašnu nechal ležet na zemi a s batohem na zádech vyrazil k výtahu obsluhy. Nastoupil a sotva se dveře zavřely, shodil údržbářský overal a poupravil svůj oblíbený oblek. Vyrazil stropní panel, batoh vyhodil na vrchol výtahu a poklop vrátil zpět. Teď již jen čekal, až výtah zastaví.
Arrya v ten čas již korzovala mezi lidmi na firemní party a jen rozdávala úsměvy na všechny strany. Její oči se však soustředily na průkazky, které měli někteří stále připnuty u pasu. Daniel se také pohyboval mezi hosty, tipoval však, kdo z nich je zde jako ochranka. Ne, že by na tom záleželo. Při infiltraci bezpečnostní agentury je každý host možné nebezpečí. Henry zastavil před výtahovými dveřmi a chvíli je podržel, než dovnitř nastoupil Daniel a ihned stiskl tlačítko „stůj". Drake se pak vydal mezi hosty a v davu našel pohledem Arry, které mu naznačila, že našla cíl. Přikývl a vyrazil za ní. Ta se dala do řeči s mužem, možná čtyřicátníkem. Stála velice blízko, téměř šeptala a neustále se mu dívala do očí, poutajíce jeho pozornost na sebe. Henry jen proplul kolem a s menšími problémy odepnul průkazku z mužova pasu. Pak z rukávu vytřepal další dva kovové válečky a ukryl je za stoly s občerstvením. Danny nepodal žádné hlášení, strážný v přízemí si tedy stále nevšiml ničeho podezřelého.
Když vystoupil z výtahu, byl k nepoznání. Černý smoking, vlasy nedbale rozcuchané, brýle zmizely a na rtech mu hrál šibalský úsměv. Henry očima zkontroloval Arry i Daniela, oba byli připraveni. Vzal tedy do ruky sklenici a vydal se ke klavíru, který stál u okna s výhledem na noční Londýn. Po cestě předal průkazku Dannymu, a když dorazil na místo, zacinkal na skleničku.
Hosté ztichli a věnovali mu pozornost. Henry se zhluboka nadechl a spustil: „Většina z vás mě asi nezná, takže se představím. Jsem světoznámý špión a lupič a dnes jsem tady, abych vás zruinoval." Lidé se pobaveně smáli tomu vyvedenému žertíku, když k Henrymu přistoupili dva muži s vážnou tváří. Dva ze čtyř, které Daniel rozpoznal jako strážné. Každý ho chytil pod jedním ramenem a vedli jej pryč. Drake si v tomhle bodě vypůjčil Dannyho vlohy pro divadlo, když začal vykřikovat: „Ach, slepá spravedlnosti! Pomsta bude má! Slyšíte? Bude má!" Hosté již nevěděli co si myslet, ale účel byl splněn, všichni se dívali na něj. Daniel s Arryou v ten okamžik prošli zamčenými dveřmi za pomoci ukradené bezpečnostní karty.
Šli najisto až na konec chodby, přímo do kanceláře Franka Pretcharda, bývalého agenta MI6. Prohrabovali se složkami, šuplíky a skříněmi, vždy však vše vrátili na své místo. Arry konečně šeptla: „Mám to!" a držela v ruce několik secvaknutých papírů se souhrnem mise. Dan se po chvíli přidal:
„A helemese, co mám já." Držel složku s Alexiiným jménem, která byla orazítkována kanceláří pro interní záležitosti MI6.
„Perfektní, s tímhle ty krysy zrádcovské utopíme," prohodila Arrya, zrovna když se z chodby ozval hluk. Podívali se na sebe a zrychlili proces. Daniel nahmátl obálku FEDex, vrazil do ní obě složky, nadepsal adresu k Henrymu domů a schoval mezi další zásilky nachystané k odeslání.
Rachot na chodbě se blížil, zbývající dva strážní asi kontrolovali jednu kancelář podruhé. Arry si rozepnula halenku a Daniel si, když mu došlo, o co jí jde, také povolil košili a shodil smoking.
Přitáhla ho k sobě, vyskočila na stůl, vyhrnula si sukni a jeho hlavu natlačila mezi svá stehna. Dan jen zamumlal žalostné: „Ale notak!" a dveře se otevřely. Oba strážní chvíli stáli, než jeden z nich autoritativně rozkázal: „Tady nemáte co dělat!" Arry odžduchla Daniela, upravila si sukni a přehodila nohu přes nohu: „Ale notak hoši… Jenom jsme si chtěli vrznout," a s hlubokým výdechem dodala: „kdybyste viděli co má v kalhotách," což doprovodila rozmáchlým gestem. Strážní se po sobě podívali a pak každý chytil jednoho a lehce jim naznačili kudy ven. Vyšli z kanceláře, mezi lidi a do druhé chodby, kde je šoupnuli na záchodky pro vozíčkáře, prakticky nepoužívaná místnost ve výškové budově. „Tady si dělejte, co chcete," řekl jim jeden z bodyguardů a zavřel dveře.
"Myslíš, že tam čekají?" zeptal se Dan šeptem.
"Co já vím? Ale měli bychom to asi udělat uvěřitelné," odpověděla mu. Netrvalo to dlouho a na chodbu pronikalo stále hlasitější sténání, hekání, pomlaskávání a tvrdé rány, jako by snad bourali přepážku. Po solidních deseti minutách rachotu se dveře otevřely a kolem strážného, který byl červený až za ušima, prošla Arry utírajíce si koutek rtů. Chvíli po ní vyšel i Danny, poplácal hlídače po rameni a se slovy: „Díky, brácho," odešel. Dvojice zastavila u výtahu a chvíli čekala než Arry prohodila: „Nepustili ho.“
„Fajn," odpověděl Dan a stiskl knoflík výtahu. Pak dodal: „A příště na to vlítneme doopravdy," a zazubil se. Arry již držela v ruce malé zařízení, když odpověděla: „Obávám se, že bys nedostál mým ožadavkům," a stiskla tlačítko.
Henry, zavřen v malé kanceláři s dalšíma dvěma gorilama si všiml kouře, který se linul pod dveřmi a chvíli nato se rozezněl alarm. Využil rozptýlení, vyskočil z podlahy a jednoho strážného složil, než stihl zareagovat. S druhým chvíli tancoval, až se mu podařilo uhnout bodyguardově ráně ve správném směru. Levým hákem ho nabral do ledviny, proběhl mu do zad, našlápl na židli, hranu stolu, otočil se a s loktem nastaveným přeplachtil vzduchem. Strážný se s obrovskou budoucí modřinou zhroutil k zemi a Henry vyrazil ven.
Bokem se protlačil k Arry a Dennymu, kteří čekali u výtahu, před kterým byla cedule mimo provoz. Kouř již naplnil celé patro a lidé v panice utíkali. Kdo nevlezl do výtahu, sbíhal po svých schody, byl to chaos. Pekelná trojice nastoupila do „porouchaného“ výtahu, zavřela dveře a vydali se na cestu k atriu. V půlce sestupu zmáčkla Arry spoušť podruhé a tentokrát explodovaly dýmovnice v květináčích.
Lidé z párty, kteří v atriu odpočívali, se znovu v panice rozběhli, tentokrát na ulici.
Vrátný s recepčním se pokoušeli je uklidnit a k tomu nebylo přes kouř vidět na dva metry. Danny tak rychle skočil za pult obsluhy, sundal kameru a postrhával krabičky za monitory. Pak doklusal Henryho a Arry a společně zmizeli do noci.
„Tomu říkám akce!" radoval se Daniel, když už seděli v bezpečí Henryho penthousu.
„Musím uznat, že jste to zvládli perfektně," pokývala hlavou Naya, když si vyslechla celé vyprávění. „Nechcete pověsit armádu na hřebík a dát se k nám?" dodala s úsměvem a Henry se zašklebil: „Ještě jsme nevyhráli. Zítra dojde zásilka a musíme ji dopravit zodpovědným lidem. Pokud možno kopie, kdyby v tom taky náhodou jeli." Naya souhlasně kývla: „A já se přihlásím do hotelu, nebudu tady otravovat."
„Nikam nepůjdeš, dokud se to nevyřeší a tvoje jméno neočistí," rozkázal Henry a pak mírněji dodal: „Nikdo neví, že jsi tady. Jsi v bezpečí." Naya chtěla protestovat, ale Henry jí položil ukazováček na rty. Daniel s Arry se na sebe svatouškovsky podívali a zmizeli z pokoje.

Kód: Vybrat vše

http://www.edisk.cz/stahni/83169/New_Earth_new_frontier_PART_04_.pdf_484.16KB.html

skvělé není co dodat

Pěkné, do detailu promakané. Rozhodně mně nevadí, že jsme se zase nenamočili do vesmírné bitvy. Naopak, jsem hodně rád a řekl bych, že tohle bylo daleko lepší než nějaká ta "tupá" bitva

Erotickými scénkami je to přeplněné k prasknutí Tady je jasně vidět, na čem si dáváš záležet

Erotickými scénkami to je pravda naplněné, ale co nás čeká během pár dílů je naprosto jiná úroveň. Oproti prvním pokusům ve phoenixu jsem se pochlapil

Je vidět na co pan St0rm myslí, pokud čerpáš z vlastních zkušeností tak klobouk dolů za dobrý vkus