Náhodné myšlenky a události dne

No napočítal jsem tam zatím nějakých třicet lidí více nebo méně odsud. Je vidět, že Scon/STARcon je prostě 'náš' Teda hned po FFku že jo... Doufám že zase bude nějaká hromadná fotka.

Zrovna jsem se dodíval na Chasing Amy od Kevina Smithe a zajímalo by mě, jak je to s podpisováním. Autoři knih, komiksů, pak herci nebo režiséři, nechává si některá z těchto skupin zaplatit za podpis, když jsou někde na akci jakoje Comic-Con nebo i jen tak?
Četl jsem myslím něco o hercích, že ti si za to nechávají platit, ale nevím, jestli je to pravda a osobně s tím zkušenosti nemám.

[Klenotka]

Většina komerčních conů je o tom, že si pozvou herce, kterým platí za účast, a fanoušci si platí za podpisy a fotky. Je to běžná věc, a popravdě, někteří méně známí seriáloví herci si tím docela solidně přivydělávají.

Jak je to se spisovateli či jinými netuším, ani jak je to třeba u nějakých velkých panelů na velkém conu (konkrétně mluvím o Comic-conu), kde jsou všichni herci a třeba režisér. Tam jezdí vyloženě své věci propagovat, protože ten Comic-Con bývá dost často první místo, kde pouštějí trailery, ukazují fotky nebo představují svoje úplně nové projekty. Na to by ti asi odpověděl někdo, kdo tam byl (vím tu o jednom člověku, co tam byl, ale třeba se objeví někdo další ). Ale pokud jde o cony zaměřené čistě komerčně jako třeba FedCon v Německu a menší cony v UK (nebo kdekoliv), tak ano, tam jim platí.

co vím tak spisovatelé si to většinou nenechávají platit (nebo je neplatí), protože si necháváš podepsat jeho knihu co už vlastníš.
Co se týče Comic-Conu tak tam se za podpisy neplatí... jenom je potřeba mít hodně štěstí, vědět co dělat a stát na správném místě ve správnou dobu

Klenotka a Skrejm: Oběma díky za odpověď. Osobně nepočítám s tím, že bych se kdy dostal k tomu, že si nechám od někoho něco podepsat, protože asi nikoho osobně nepotkám, ale bylo by hezký mít podepsaný třeba nějakou knihu.

Když už jsem u těch podpisů, vzpomněl jsem si na člověka, jehož jméno mám v podpisu a na jedno video s ním, jak je na Comic-Conu, dělá interview s Nathanem Fillionem a nechává si od něho podepsat pár věcí. Nathan se trošku namíchne a taky ho Bob trochu vypeče, až se bude chudák Nat tvářit tak vyjeveně. No podívejte se sami:

Kód: Vybrat vše

http://www.firstshowing.net/2010/watch-nathan-fillion-agrees-to-serenity-2-with-bob-stencil/

Dnes na fyzike nám profesorka vysvestľovala že teoreticky, keby človek kopol do lopty vo vesmíre (za predpokladu, že sa má o čo zaprieť), lopta bude letieť a nikdy sa nezastaví, že keď z rakety vysunú nejaké teleso, tak bude lieteť zarovno rakety a nikdy a nezastaví. A do toho spolužiačka:
"A kebyže sa začnem smiať vo vákuu, tak to sa tiež nikdy nezastavím?"
Myslela to vážne.

Ad Geser:

Můžu natočit film/seriál bez povědomí o RDM, JMS, Bergmannovi, naturalistické 'nové' vlně, whatever. Ale zkus si bez nich vyargumentovat případ, udělat software... Asi rozumíš.

Mě nejde o dokonalé srovnání, ale respekt k jinému oboru. Když budu chtít řezat psa, hůl si najdu ať už půjde o právo, pajdák, fyziku nebo filmovědu.

Je samozřejmě validní otázka "k čemu nám kurva bude ročně třicet nových lidí, co umí s pomocí několika chytrých knih analyzovat film?" Tohle ale ukazuje právě skutečnost, že neznáš místní poměry. V současné době se třeba naše katedra spíše než na výuku analýzy zaměřuje na tzv. "management kultury". Tj. např. jak organizovat festivaly, co je s tím papírování i jak kontaktovat/přesvědčit hosty. Máme třeba projekt Upsolvent, který je vyloženě zaměřený na to, co lidi budou dělat po škole. V rámci stáží si můžeme zkusit leccos od asistence na place po stáž v televizi. Pořádá se tu hned několik přehlídek filmů, mmj. Academia Film Olomouc, jehož snahou je dostávat mezi (místní) veřejnost dokumentární tvorbu o historii, vědě, chemii a dalších věcech, které mainstreamu zrovna moc nevoní (chodí na to školy); vstup zdarma, stojí to pět mega a značná část jde od RWE a jiných sponzorů, NIKOLIV "z našich daní". Jenom jaksi tahle "tržní" potřeba (učit lidi i něco jiného než teorii filmu) vyplynula postupně, a rozhodně je fajn, že se lidi z oboru taky učí, že existuje nějaká iránská/egyptská/filipínská filmografie, a že film lze po shlédnutí zhodnotit i jinak než slovy "Mě se to líbilo".

Jinými slovy - tvoje tvrzení, že to "vychovává hipstery", je vlastně správné (a nemluvím o moderních hipsterech, ale o padesátkových hipsterech, co kouří a nosí umoulousané kabáty/šedesátkové sukně; takový ty "moderní hipstery" á la "Throw it on the ground" u nás moc nepotkáš; a mimochodem nikdo si tu nikdy neřekne hipster, maximálně třeba pseudointelektuál...). Ale jenom pokud hipstery myslíš lidi, co následně chodí pracovat do řady institucí souvisejících s kulturou/zábavou a není jim úplně u zadku minimální rozdíl mezi kopou hnoje a filmy od Trošky (i když, akademické studie by jistě mohly vzniknout i na Kameňáky; to je další věc, co se tu člověk přiučí; filmověda NENÍ učení o filmové kritice). Dalo by se říct, že to vychovává k nějakému kulturnímu povědomí, které následně s trochou vůle lze šířit dále. Někdo z absolventů půjde dělat ředidele místního kina, takže se tam konečně začnou občas promítat i nějaké ne-Líbáše, někdo jiný půjde dělat asistenta režie, další zase bude psát do televize, a jinému zase studium filmovědy otevře skrytý vnitřní talent psát copywriting/knihy/recenze videoher.
A jasně, pár lidí taky půjde učit dále, psát do Cinepuru nebo třeba prodávat nafukovací čluny...
(vše uvedené true story spolužáků)
Pokud chceš namítnout, že "uvědomnělí lidi by si k tomu našli cestu sami", tak to platí pouze pro frakci studentů. Rozhodně pochybuju, že by někdo koukající ve volném čase na film (mezi šichtami ve fabrice, protože se "ještě nenašel"; což se dělo mě pět let zpátky, čili před studiem) jen tak z plezíru zkoušel udělat konkurz na ředitele regionálního kina, kdyby mu předtím čtyři roky ve škole nelili do hlavy historii média, které to kino promítá, kdyby mu neříkali, že jeho myšlenky stojí za něco (nebo ho korigovali v jeho ne-exaktnosti), a kdyby nepotkal jiné podobně smýšlející lidi.
Mě třeba studium (ať to završím nebo ne; nic není jistý) dalo hrozně moc co se týče snahy o argumentaci (aspoň doufám...), přehledu o rozdílu mezi médii, přehledu o žurnalistice a díky řadě spolužáků (i mimo obor; na bytě mám lidi od přírodovědy po právničinu) i širším přehledu o společnosti... a mimo jiný taky nějaký respekt k jiným oborům.
Upřímně, tohle považuju jako docela sukces, vzhledem k tomu, že jsem střední školu strávil na stavárně, kde jsem se učil leda tak o železobetonu a statice.
Stojí to stát peníze? Jasně. Ale s trochou štěstí mu to do konce života splatím na daních; pominu-li, že si poslední rok studium platím sám (poplatky z prodlužování). Nicméně, to je moje debilita.

Je nasnadě, že by obor MOŽNÁ mohl mít jiný titul. Nicméně podle mě to rozhodně není jen záleživost filmovědy. Problém toho, že "není Bc. jako Bc." je do značné míry součást "akademické soutěživosti". Tj. mého spolubydlícího bakaláře z fyziky (nyní doktoranta) svého času intenzivně iritovalo (sralo), že má stejný titul jako známá bakalářka z pajdáku. Nota bene, když její absolventská práce byla založená na nějakých excelových tabulkách a jejich využití při výuce matematiky pro první stupeň ZŠ, zatímco on musel jezdit do Prahy řešit globální výzkum neutrin.
Nebudu se hrabat v tom, nakolik je její (nebo jeho) práce relavantní/přínosná společnosti - jde mi jen o to, že mezi obory existuje nevraživost i mimo "hipsterovské specializace".
Ale jasně, vtip "dáte si k tomu hranolky?" je populární i mezi náma...

Nebudu se bavit o tom, jestli sto lidí na katedře zatěžuje státní rozpočet více, než několikanásobek více lidí na pajdáku, z nichž půjde do oboru (pedagogika) učit snad deset až dvacet procent. Nemám náladu na flame o reformě, pro případ, že by to někdo chtěl ubírat tímhle směrem.
A mimochodem jsem pro školné, stejně jako většina mých spolužáků z filmovědy (jenom jaksi momentálně pro odloženou variantu, protože kdyby se platilo na dřevo, tak je fajn to vědět pár let dopředu...).

Co se týče mojí práce, nevím, jestli jsou vyvěšené veřejně i posudky. Zase jako moc najs nejsou, práce byla uspěchaná a popravdě bych tam raději doplnil řadu dalších stran a aspektů, nemluvě o detailnějším rozboru žánrové analýzy a analýzy narativních linií.
Nevím, co jaké míry se ale dá mluvit o "subjektivní analýze". Je rozdíl mezi tím, když Mirka Spáčilová napíše recenzi a mezi tím, když si dá někdo tu práci a spočítá, kolik střihů nebo close-upů se za film objevilo a vyvodí, co to má za význam. V textu AFAIK komparuju více seriálů dle určitých kritérií (založených volně na Mittellově teorii), následně zmiňuju postavy dle naratologie (Chatman) a pak řeším samotné linie. Leckdo v tom možná najde nějaké nepřesnosti, spíše jde ale o to, že jsem se snažil určit nějaké nové trendy (nesubjektivně!), leč je fakt, že by se hodilo komparovat linie a postavy stejně i v SG-1 a ST: E; na to bych ale musel psát diplomku.
Jak říkám, nejsem z finální práce příliš nadšený.
Ale jasně, protože mě znáš a víš, že se mi BSG líbí a ve volném čase jsem napsal tisícistránkovou "povídku" do značné míry BSG ovlivněnou, tak ti je jasné, proč jsem si za téma zvolil, co jsem si zvolil.
(a abych pravdu řekl, téma jsem si zvolil více jak dva roky nazpět; dnes bych asi sáhl po něčem exaktnějším, co by reflektovalo třeba českou videoherní tvorbu, nebo tak něco. Ne, že bys to nutně třeba bral jako "užitečnější")

Nicméně i bez toho idea, že filmověda bude řešit jenom Kubricka, Bergmana a Bélu Tarra, je hodně zcestná. Filmověda dnes řeší médium jako celek - a do toho patří jak "artfilmy", tak hollywoodské blockbustery (Kamila Fila, který si na detailní analýze mainstreamové produkce postavil živnost na Aktuálně a teď v Respektu, mimo jiné taky učí...), televize nebo třeba i videohry (Game studies snad nějak existuje na MU, ale možná ještě nejde o samostatný obor, teď nevím).

Abych to uzavřel - podle mě, je-li něco pro společnost validní, a je fuck, jde-li o právo, roli žen, televizní pořady nebo pedagogiku, měla by na to existovat akademická a vědecká reflexe (otázka je, nakolik je zrovna moje práce vědecká, že, když k ní sám mám hory výhrad). Studovat něco, co člověka baví, není jen "naše" specializa a jde to třeba i na fyzice (viz ta neutrina; i když ho náročnost srala, docela si tvorbu práce užíval). Tebe jako právníka ale může těšit zase fakt, že narozdíl od filmovědce, učitelky i fyzika dělajícího vědu, si nejspíše vyděláš znatelně více.

Moc díky za info. Zase vím o něco víc

Mimochodem, když si mě opravil, že si neříkáte hipsteři, ale pseudointelektuálové, tak jsem málem poprskal monitor...


S tou změnou titulu jsem to plácl jako příklad, protože současné rozmezí jejich kvalit celosystémově se opravdu netýká jenom té filmovědy. Jenom mi to přišlo v souvislosti s tou bakulí a tou druhou diplomkou teď nejkřiklavější.
Ovšem, abychom pokračovali v tom tvém srovnání, tvůj spolubydla získal papírem možnost pracovat v oboru a všechny bez něj přeskočit, a ta z pajďáku získala osvědčení učit děti matiku na ZŠ, a všechny bez něj přeskočit (zjednodušeně řečeno že. A jestli ho štval nepoměr... Ona by mohla v labáku tak zatloukat hřebíky mikroskopem, kdežto on by se spíš v jejím džobu musel krotit).
Zatímco kritici, filmaři, pořadatelé festivalů... se zhusta generují sami od sebe, a ten papír zrovna k exkluzivnosti schopností nevede. Neb žurnalisti mají kvanta různě related oborů, pořadatelé festivalů manažerský obory...
Teda vycházím podle selskýho rozumu a svých znalostí české dabingové scény, kde jsou při výběru režie, zvukařů a hlavně překladatelů schopnosti až na posledním místě.
Stejně tak jako v závěrečné práci tvého kamaráda bych se nejspíš vyznal asi jako v thajském jízdním řádu, tak v té tvojí jsem během zběžného čtení zcela neodborně zaregistroval asi dva nesmysly.
Neboj, vtip s hranolkama panuje i u nás o každém zkouškovém...

Takže long story short: Znova děkuju za nahlídnutí do tvého oboru. Není to takovej zbyčetnej žrout eráru na výchovu certifikovaných hipsterů, jak jsem si myslel, přesto je mi zatěžko to srovnávat s většinou ostatních profesí, protože viz výše. Přesto ti upřímně gratuluju, že děláš co tě baví. Snad se někde uchytíš.

Závěrečná práce subjektivní analýza BSG? Ahá...

Není subjektivní. Dochází na srovnání s SG-1 a ST: E a vyvození narativních odlišností jako je konstrukce postav nebo proměna POV vlivem serializovaného vyprávění. Kdo to viděl, nejspíše na mých 85 s. najde nějaké nepřesnosti/zjednodušení, ale obecně opět - filmověda není psaní recenzí. Není to Indie...

No něco jako "k čemu ti je *vložte obor*" je otázka použitelné na cokoliv. Většina lidí nepokračuje ve specializovaném studiu střední-->výška a hodně malé procento se živí tím, co vystudovalo.
Například Ray-ův obor mi v naší společnosti přijde užitečnější než taková strojařina (a to jsem kovaný strojař) V technických oborech není co nového vymyslet, jenom opisujete co dělaly generace před vámi. Jen pár vrcholových výjimek má prostředky a inspiraci k opravdu inovativní tvorbě.
V současné společností se velice často mluví (i když není o čem) a Ray, ať už za to může škola, nebo se tak narodil, mluvit umí a má všeobecný rozhled o světě a geekversu. Tudíž předpokládám, že svého oboru využije naplno a třeba se budeme účastnit jím pořádaného festivalu, na který ukecá Foo Fighters, nebo (v připadě filmového) vybrečí předpremiéru.
Ono nás, jak bylo to slovo? Pseudointelektuálů, je hodně a potřebujeme vůdce

Tak mi to nedalo a přečet jsem většinu Rayovi bakalářky, inu ...zajmavý A je to z převážný části skutečně objektivní analýza, samozřejmě se tam najdou i věci o kterých se dá spekulovat (a najde se tam i nějaká ta chybka), ale i určitá subjektivita k takový práci taky patří.
K nerovnosti mezi tituly: kdo svuj obor bere vážně, tak se u Bc. nezastaví (hej Rayi a budeš na to navazovat diplomkou? ) a do životopisu stejně pak člověk napíše z jakýho oboru titul má a pokud je to zaměstnavateli jedno, pak je to spíš problém zaměstnance, že si takový zaměstnání vybral, než že by to byl problém systému.
A co se týče smysluplnosti Rayova oboru: nevim jak se má rozhodovat, který obor je společnosti prospěšnější? A jak píše St0rm - vyhozený peníze to jsou spíš, když jde pak člověk dělat něco jinýho, což vzhledem ke specifitě Rayova oboru mi přijde, že u nich moc hrozit nebude.

Ještě bych měl jeden takový veledůležitý dotaz na Raye, na který jsem nějak zapomněl: Každý z těch, kteří měli s tvou prací co dočinění, tzn vedoucí práce, oponent apod, každý z nich viděl Battlestar Galacticu? Tedy všech nějakých 3200 minut stopáže? Protože z toho co tu píšeš, tedy že ten kdo seriál viděl ti tam najde nějaké nepřesnosti a zjednodušení, tak hádám že odpověď je ne. Kdyžtak nemusíš začínat s další meta slohovkou o tom, jak vyspělí akademici tohoto oboru dokáží zhodnotit analýzu seriálu, aniž by ho kdy viděli. Možná mohou, ale vzhledem k tomu, že ti za to částečně dávají akademický titul, měli by si přece ověřit i faktické informace, aby to mělo alespoň nějakou váhu. To je asi jako kdyby mi jednou mojí vysněnou diplomku o tom, jak si současný systém duševních práv nezadá se středověkem hodnotil akademik-lingvista. A zhodnotil jak to mám napsané. Sémantiku, logiku vět atd, a na tom hodnocení vystavěl, protože v právu se neorientuje.

Jinak koukám, že Ralen nepobral, o co mi tu jde, takže znova: Já tady nehodnotím prospěšnost oboru nebo co. Mně je jedno, zda jeden vystuduje jadernou fyziku, a druhej tureckou literaturu doplň století. Mně jde o to, zda papír z tohohle oboru má vůbec nárok na existenci. Toho co vystudoval jadernou fyziku můžou pustit k reaktoru, a nikdo jinak studovanej se tam hrabat nemůže. Toho co vystudoval tureckou literaturu můžou poslat porovnávat nějaký skripty v té jejich klingonštině, což nikdo bez systematického vzdělání v tomto oboru udělat nemůže. Učitelka matiky pro ZŠ zase zná pedagogický postupy, který lidi bez tohoto oboru nemají, a nehrozí, že ta děcka nějak psychicky poškodí. O oborech s profesní samosprávou nemluvě.

Zatímco u toho, čím se zabývá ta filmověda nic takového podle všeho neexistuje. Úspěšnej režisér může mít třeba stavební fakultu ČVUT, a k tomuhle se dopracovat v rámci vlastní píle. Pořadatel festivalů může mít hromadu manažerskejch oborů, žurnalismus řeší spousta jinejch oborů, kritici se generujou sami různě od webů po satirické pisálky. Není tam žádný profesní standard. Proto mít z takových odvětví akademický titul podle mě pozbývá smyslu (a teď nemluvím jen o té filmovědě).
Obzvlášť teda, jestli si to hodnotěj jen tak, aby se neřeklo, a poplácávaj se po zádech, jaký nejsou akademický odborníci. Ale to musí zodpovědět Ray mojí otázku. Tímhle vším taky myslím to hipsterství za státní peníze. Ne, že ti lidi studujou kraviny jako film, ale proč existuje formální studium filmu, když to neobnáší žádné formální výhody a exkluzivnost schopností, a budou z nich fakticky leda hrdí znalci zmíněné iránské, filipínské... kinematografie, pro zjednodušení hipsteři. Argumentace oborovou nevraživostí je jenom házení do autu (pro dokreslení: Obor zkoumající dopad kancelářských sponek na životní prostředí bude svou existenci obhajovat 'klasickou oborovou nevraživostí'. Přece čípovina).

St0rm, Ralen: Co se týče subjektivismu/objektivismu v mojí práci, abych se tomu vyhnul z větší míry, musel bych třeba v případě srovnávání postav citovat i nějaké naratologické rozbory toho, co za oblečení nebo kamerové záběry vyjadřuje jaké rysy (klasika je podhled = hrdina), nebo srovnávat i paralelní narativní linie v SG-1 a ST: E, jenže to bych počet citaci (nemluvě o stranách) zněkolikanásobil a už tak jich tam mám skoro 300, nemluvě o více jak dvojnásobném překročení limitu stran bakalářky.

Mno, po bakaláři (a hele, nemám ho ještě hotovej; co já vím, třeba mě vyrazí na nezapsaném kreditu nebo tak něčem) momentálně neplánuju jít na magistra. Musím nejprve splatit masivní dluhy a trochu nakopnout psaní (jak za $$$, tak tvůrčí). Za pár let ale snad budu pokračovat dálkově; jenom se spíše zaměřím na jeden z obor, spíše na film nebo třeba kulturálky, protože anglistice dám po čtyřech letech s chutí vale. Literatura je tam fajn, ale syntax, fonetika a morfologie nejsou moji kamarádi. To jen tak na okraj.
Rozhodně se sice nepovažuju za dobrého filmovědce, ale když vidím, co mi do mých populárních textu daly tři roky studia oboru, s mgr. to může být jen lepší.

Zatímco kritici, filmaři, pořadatelé festivalů... se zhusta generují sami od sebe, a ten papír zrovna k exkluzivnosti schopností nevede. Neb žurnalisti mají kvanta různě related oborů, pořadatelé festivalů manažerský obory...

To já nepopírám, ale znova dodávám, že většina absolventů jde pracovat do oboru, ať už je to asistent režie nebo ředitel kina (pominu-li ty, kteří dále učí; a třeba i proto nepovažuju BSG bakalářku za debilní téma, protože television studies u nás není moc proklestěné téma). Je to i zákon trhu - absolventi, i kdyby uměli sebelíp analyzovat motiv hole v House MD, musejí za něco platit účty, takže potom hledají práci dle možností trhu. Spíš enež fimověda by bylo korektní to nazvat "akademií cinefilů" nebo tak nějak. Je pravděpodobné, že většina z absolventů by tak či onak chtěla pracovat tam, kde bude pracovat (taky jsem od mala chtěl psát do Score), ale troufám si říct, že bez informací na naší škole by jejich přínos, kvalifikace a rozhled byly výrazně menší. Moje by rozhodně byly menší.
Ale jasně, co já vím, třeba nebude rozdíl mezi tím, jestli asistent režie "komedie" Babovřesky zná Bergmana či o něm nemá páru. Ale to je pak už spekulativní, jestli společnost potřebuje filmy, reklamu, noviny, korporace, právníky, strojaře, jogurty či nafukovací čluny...
Zmiňuje to mimochodem i oficiální text na webu katedry: "Bez nadsázky lze říci, že pro studenty s aktivním zájmem o obor představuje plnění předepsaných studijních povinností jen menší část aktivit, kterým se mohou v Uměleckém centru UP věnovat. (...) Díky tomu od nás odejdete nejen s diplomem, ale také vybaveni nesmírně cennými zkušenostmi, návyky a poznatky, které vám umožní hladký vstup do praxe, ať už se rozhodnete pro místo redaktora nebo dramaturga ve filmových, televizních či rozhlasových studiích, stanete se dramaturgem v divadle, redaktorem v novinách nebo časopisech, nebo budete organizovat velké divadelní, filmové nebo výstavní podniky. Při hledání zaměstnání uplatníte osobní kontakty, které během praxe v Uměleckém centru UP získáte, naučíte se získávat grantové podpory pro uměleckou i vědeckou činnost, vytvoříte si předpoklady pro další vědecké studium. V seminářích a cvičeních si osvojíte profesionální písemný i mluvený projev, naučíte se vystupovat na veřejnosti a v médiích."

Jinak BSG rozhodně viděl můj vedoucí Korda (vede television studies u nás), jestli ji viděl oponent Suchánek netuším. Nicméně tady je trochu organizační problém, že původně mi měl oponovat náš scifista Ptáček (s čímž jsem počítal při psaní), leč protože mu dali mnoho prací přede mnou na oponenturu, bude mi oponovat Suchánek, který se sice hodně zaměřuje na motiv boha, ale viděl-li více než pár dílů nevím. Zeptám se za týden.
Těmi zjednodušeními jsem neměl na mysli to, aby to nutně pochopili nepoučení oponenti, ale aby to pochopili nepoučení čtenáři - a mohli z toho případně něco citovat, aniž by museli znát detailně terminologii seriálu (třeba namísto koloniálů říkám lidem prostě lidi).

Zatímco u toho, čím se zabývá ta filmověda nic takového podle všeho neexistuje.

Tak to taky není pravda - úspěšní filmovědci mohou jednoduše účit dále, popřípadě pracovat v archivu nebo na ministerstvech u příslušných oborů (kultura, vzdělání). Abych učil filmovědu, musím z toho jaksi mít taky diplom, žejo.
Já jsem to, že většina absolventů jde do žurnalistiky, k natáčení nebo dělat festavaly, myslel jako důkaz nějakého "normálního" uplatnění filmovědců mimo akademické území, které je nějak validní stávající společnosti (o čemž se často hádám se spolubydlícím fyzikem). Sorry, úplně jsem předtím nepochopil pointu.
Jinak by bylo fajn se taky držet nějaké exaktnosti co se týče toho, že novináři et al se rekrutujou samostatně bez nutného vzdělání, popř. jim stačí žurnalistika. Jasně, na Moviezonu to možná nějak ignorují, ale podíváme-li se dále na hvězdy české kritiky, co uvidíme? Spáčilová je sice vystudovaná žurnalistka a Baldýnský či Fuka snad ani nic nevystudovali, ale Jan Gregor (žurnalistika a mediální studia) a Kamil Fila (teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury) jako přední současní recenzenti už evidentně mají nějaké povědomí o médiích nejen ze žurnalistiky. Hejdová třeba studovala scénáristiku a teď píše do Týdne. Rozhodně bych řekl, že mezi recenzenty posledních let je jasný trend, že jsou spíše od filmu/kulturalek než ze žurny, narozdíl od .
(tady se hodí dodat, že moje tvrzení "filmověda není recenzování" platí co se týče metodologie; můžu sepsat nestrannou analýzu 2 Girls 1 Cup, Kameňáku či Triumfu vůle, kde nehodnotím, jak je to "kvalitní", ale prostě střih/témata/kameru atd.; jinak ale filmovědec může jít velmi snadno dělat kritiku, a výhodou je právě skutečnost, že hodnotí (resp. měl by hodnotit) nestranně texty s texty; právě u Fily je hrozně cool, že i Transformers rozebírá detailně napříč vizuálem, tvorbou a ostatními konkurenty jakoby šlo o artfilm a ne hollywoodský entertainment; to je docela zázrak u české kritiky zvyklé na roztáhnutí věty "Mě se to (ne)líbilo" na pět normostran)
Ale je fakt, že bohužel spousta OPRAVDU HODNĚ DOBRÝCH lidí z oboru nechce jít psát do mainstreamových médií (já jsem proti nim hovno filmovědec). Už asi půl roku několika lidem vtloukám do hlavy, že česká kritika se bez nich nezlepší, když ONI mají ty znalosti a analytické schopnosti, ale zatím bez valnějšího úspěchu - prý musejí ještě studovat, popřípadě nechtějí být zaprodaní.
Ne tedy, že by na to trh byl úplně ready, když u mě dělá problém vymyslet si takové působení, abych se svými pop texty měl jako freelancer trochu normální příjem, ale o tom jindy...

Jo, však jsem taky napsal, že ten obor nakonec neni takový zlo, jak to vypadalo. Akorát teda, jestli očividně není nějak relevantní, aby oponent ten seriál viděl, tak to taky něco dokazuje, viz výše.

Jinak v Ale jasně, co já vím, třeba nebude rozdíl mezi tím, jestli asistent režie "komedie" Babovřesky zná Bergmana či o něm nemá páru. Ale to je pak už spekulativní, jestli společnost potřebuje filmy, reklamu, noviny, korporace, právníky, strojaře, jogurty či nafukovací čluny... nevidím žádný argument. Jenom zase házení do autu. Až bude spekulativní, jestli ti strojaři a právníci musí mít k vykonávání svého povolání nějaký profesní standard, možná by to platilo.

Vyvracet neexistenci profesního standardu tím, že vás přece mohou učit jenom ti se stejným papírem je trochu nešťastné. Bavíme se tu přece celou dobu o validitě toho studia obecně.

Jinak už k tomu asi nic nemám. Dokud tam nebude panovat nějaká formální profesionalita, trend netrend, jsou obory podobnýho ražení z mýho pohledu dost pofidérní záležitost, byť je to nesporně užitečné.