Účel: Loď by sloužila pro pohyb ve sluneční soustavě a plnila mise v rámci výstavby základen, rovněž pro jejich zásobování, průzkum a to vše s lidskou posádkou.
Složení lodě: Jupiter-X1 by se skládal z rotačního prstence, díky kterému by posádka mohla pobývat ve vesmíru delší dobu bez větších vedlejších účinků na jejich zdraví a dále by byla složena z mnoha modolů, podobně jako je tomu u ISS. NASA vyvíjela v rámci programu Constellation (zrušen, škrty v rozpočtu) nosné rakety Ares. Ares V pro vynášení modulu Orion pro cesty na Měsíc a Mars a menšího bratříčka Ares I pro zásobování ISS. Ares V by měl mít doposud největší nosnost ze všech nosičů. Byl by ideálním kandidátem na vynesení potřebných modulů ke stanici ISS, kde by byl Jupiter-X1 postupně montován dohromady (i když by to trvalo tak 10 let). Ideálně se počítá s tím, že projekt bude společný - USA, ESA, Roskosmos (Rusko), JAXA (Japan) a další by postupně vynášeli moduli a na stanici ISS by byl zřízen montážní tým. Nakonec by byla vynesena pohonná sekce Jupiteru.
Pohonné systémy: Pohon Jupiteru by fungoval ve 2 fázích díky 2 druhům motorů a to raketový motor na kapalné palivo (chemický) a iontový pohon.
1.fáze- Chemický motor- Urychlí lod na max. hodnotu a pak se vypne a šetří palivo pro brždění v cíli a pro návrat.
2.fáze- Iontový motor- Chopí se svého údělu po vyhasnutí chemického motoru a loď začne znovu zrychlovat.
Princip: Rozepisovat princip se mi moc nechce, ale ve stručnosti: jde hlavně o to že chemický motor má velký tah – je tedy ideální pro prvotní zrychlení ale oproti iontovému motoru nedosahuje takové max. rychlosti (a hlavně má obrovskou spotřebu paliva) (chemický motor max. rychlost do 5km/s, iontové podle druhu od 40 až 70 km/s a dokonce nejnovější připravované motory by měli dosahovat rychlosti až 200km/s.) Jenže iontový motor má příliš malé zrychlení (a=0,01m/s). NASA by měla vyvíjet motory s daleko větším výkonem tudíš i lepším tahem, ale ani tak nebudou mít takový tah jako motory chemické. Dalším ideální kandidátem by byl jaderný pohon. Dodává mnohonásobně větší výkon než motory chemické, nemusíte s sebou tahat takové množství paliva, ale příliš velká radiace může mít neblahé účinky na posádku a také hrozí nekontrolovatelná jaderná reakce. Tyhle problémy by se daly vyřešit stejně jako je tomu ve StarTreku (i když ho nemám rád

Závěrem: Většina věcí, které sem zmínil sou v rámci vývoje nebo se stále zlepšují viz iontové motory takže do těch 100let bychom se vešli. Napište své připomínky, vím, že nepíšu zrovna nejsrozumitelněji ale snažil sem se

PS: S SG to asi moc nesouvisí, ale to snad vadit nebude
