Chci se omluvit za pozdní vydání, ale jaksi mi to nevyšlo dřív tak nový díl vydám teprve dnes.
Za korekci děkuji BB20
PS:Hlavně mě prosím nezlinčujte za úpravu měl sem na díl velmi málo času
3. Rázné řešení
Když televizní přenos skončil, někteří lidé si pořád mysleli, že to není pravda a jiní zase vyšli do ulic v menší míře protestovat, ale v mnohem větší využít zmatku a pořádně si zarabovat.
Ale tentokrát žádné rabování nebylo, protože přesně tohle armády všech států očekávali.
Jedna z největších rabovacích akcí se měla konat v Londýně na Trafalgarském náměstí kde se sešlo na 30 tisíc výtržníku proti nim se postavila pětitisícová brigáda Britské armády vybavená Zaty a Intaary. Po chvilce odhodlávaní se vytržníci vrhli na vojáky ale všechno dopadlo jinak než čekali, výtržníci očekávali rozpaky vojáků při střelbě do lidí, ale došlo k pravému opaku. Když se výtžníci začali přibližovat, tak se nikdo z vojáků nerozpakoval, a začali kropit dávkami dav lidí a když se konečně většina vzpamatovala a dala se na útěk, tak už jich dobrá polovina ležela na zemi a střelba neustávala, nakonec unikly necelé tři stovky výtržníků, kteří si mysleli, že právě byly svědky obrovského masakru, a tak se radši rozešli domů, než aby je taky dostali. Nikdo z rabujících si ovšem nevšiml malých červených světélek na zásobnících zbraní. Podobné akce probíhaly i jinde po světě, ale byly však armádou za pár dní rozehnány.
Větším problémem, po odtajnění projektu a zpřístupnování nových technologií, se staly některé státy s totalitním a autokratickým režimem, které se rozhodly, že se pokusí ukousnout si z koláče co nejvíc, a začali jednat. Mezi tyto státy patřila Severní korea, Írán a další a začali hrozit jaderným útokem na svoje sousedy.
Pchjongjang
Kim Čong-il: "Tak teď jsme ty kapitalistické slabochy zatlačili do rohu, určitě nám ustoupí."
Důstojník: "Pane, myslíte si, že Američané a jejich spojenci nezaútočí?"
Kim Čong-il: "Určitě ne, na to se nás moc bojí."
Jednání IOA, New York
V jednacím sále byl velký hluk, delegáti na sebe pokřikovali. Už to dokonce vypadalo na rvačku, když právě v tu chvíli přišel ke stolku přednášejícího Richard Woolsey.
Woolsey: "Prosím ukidněte se."
Doslova zařval do mikrofonu.V tom sál náhle ztichnul a všichni se usadili na svá místa.
Woolsey: "Děkuji."
Woolsey: "Právě jsme dostali oficiální ultimátum z KLDR a Íránu."
Britský delegát: "Co je v něm napsáno?"
Woolsey: "Pohrozili jaderným útokem na své sousedy a nás všechny, pokud jim nevydáme své vojenské technologie."
Čínský delegát: "To nemůžou myslet vážně."
Woolsey: "Bohužel to tak je."
Francouzký delegát: "Co navrhujete, abychom udělali?"
Kanadský delegát: "Musíme na to odpovědět plnou silou."
Britský delegát: "Myslíte si že je to moudré?"
Kanadský delegát: "Podle mě je to nezbytné."
Čínský delegát: "Souhlasíme s Kanadou, je to nezbytné."
Čechov: "Jestli souhlasí Čína jsme také pro."
Woolsey: "V tom případě podpoříme statní převraty v těchto zemích pomocí BC-304."
Daedalos, o hodinu později
Na můsku Daedala se právě rozebírala strategie útoku na KLDR.
Caldwell: "Co navrhujete, majore?"
Marks: "Podle mě bychom měli zaútočit na jejich parlament a sídlo Kim Čong-ila."
Caldwell: "Výborně, rychlá a čistá revoluce."
Marks: "A pak bych navrhoval, abychom se nabourali do jejich rozhlasového vysílání a rozšířili zprávu, že jejich vláda padla."
Caldwell: "Vy mě udivujete majore, opravdu myslíte na všechno."
Marks: "Díky, pane."
Pak se otočil na pilotku Meyersovou.
Caldwell: "Kurz Pchjongjang"
Meyersová: "Ano, pane."
S tím se Daedalos zvedl ze svého nového kotviště v Oblasti 51.
Odyssea, o 5 minut později
Na můstku Odyssey probíhal podobný rozhovor jako chvíly předtím na Daedalovi.
Emerson: "Tak dobře, co uděláme, až budeme nad Teheránem?"
Cooperová: "Navrhuji pomocí railgunů vybombardovat důležitá místa jako Parlament a Ministerstvo obrany a pak poslat nějáke jednotky zajmout premiéra Ahmadínežáda."
Emerson: "Dobře plukovníku, připravte se ke startu."
Mitchell: "Ano, pane."
Po tomto rozhovoru se otevřela hangárová vrata a Odyssea se vydala ke svému cíli.
Emerson: "Plukovníku, čemu vděčíme za to, že vás tu máme?"
Mitchell: "Zrovna jsem měl čas, pane, a misi tohohle rozsahu jsem si nemohl nechat ujít."
Emeroson: "Aha, chápu. Cooperová, spojte mě s Daedalem."
Cooperová: "Ano pane."
Na obrazovce se obejvil obličej plukovníka Caldwella.
Emerson: "Ahoj Stevene, jak jste na tom?"
Caldwell: "Dobře Paule a jak vy?"
Emerson: "Taky to jde, nějaká zvláštní doporučení co dělat?"
Caldwell: "Zkuste jim potom napíchnout rádia a vysílat zprávy, že jste uspěli."
Emerson: "Podívejme se to, mě nenapadlo, ty jsi ale hlava.
Caldwell: "No ten nápad vlastně není tak úplně můj, ale majora Markse."
Emerson: "I tak je to skvělý nápad."
Caldwell: "No nic, za chvíli jsme na místě, hodně štěstí Paule."
Emerson: "Tobě taky Stevene a ať se daří."
Po posledním slově Caldwell kývnul na Markse a ten ukončil spojení.
Pchjongjang
Důstojník: "Pane obrovskou rychlostí se k nán blíží něco velkého.
Kim Čong-il: "Co velkého?"
Důstojník: "Nevíme, ale podle radaru je to přes dvě stě metrů dlouhé."
Kim Čong-il: "Vyšlete proti tomu naše stíhačky."
Důstojník: "Ano, pane."
V tom začaly ze všech možných míst startovat ruské stíhačky MiG 21.
Můstek Daedala, o 30 sekund později
Na můstku panovala klidná atmosféra dokud jí nepřerušil alarm ze senzorů krátkého dosahu.
Marks: "Pane, posílají proti nám stíhačky."
Caldwell: "Bojový poplach, spustit štíty a připravit railguny."
Marks: "Ano, pane."
Caldwell: "Co je to za typ?"
Marks: "MiG-21."
Caldwell: "To nás chtějí porazit s 45 let starejma stíhačkama?"
Marks: "Vypadá to tak."
Caldwell: "Tak si s nima aspoň trochu užijeme, Marksi nechte je přiletět blíž."
Marks: "Rozkaz, pane."
Stíhačky MiG se mezitím blížily a v kokpitech probíhala živá diskuse.
Pilot 1: "Proti čemu myslíte že nás posílají?"
Pilot 2: "Nevím, ale je to prej něco velkýho."
Velitel letky: "Ticho a soustřeďte se."
Pilot 1:"Promiňte, pane."
Když první pilot domluvil, tak byla celá diskuse skončena. Mezitím se stíhačky přiblížily na 5 kilometrů k Daedalovi a vypálily svoje rakety, ty chvíly letěly, ale najednou se zastavily o bledě modrou bariéru.
Velitel letky: "Co to sakra je?"
Pilot 1: "Pane, má to na sobě identifikaci Amerického letectva."
Velitel letky: "Sakra, to bude jedna z těch jejích lodí."
Jen co to dořekl, rozpoutalo se pro stíhače hotové peklo. Railguny, které je měli po celou dobu zaměřené, začaly nyní pálit. Celá situace trvala asi půl minuty, než k zemi padnul poslední MiG.
Pchjongjang
Mezitím ve velitelském bunkru rostlo napětí, jak dopadnou MiGy.
Důstojník: "Pane, sestřelily všechny naše stíhačky."
Kim Čong-il: "Jak se opovažují?!"
Můstek Daedala
Nyní už oknem byla vidět korejská pevnina, brzy začaly být patrné i světla Pchjongjangu, který byl ale napůl bez proudu.
Marks: "Podívejte pane, myslí si, že když je nevidíme, tak nic netrefíme.
Caldwell: "To není tím Marksi, ti lidé tam dole jenom nemají dostatek proudu, tak je na noc vláda odstřihne."
Marks: "To jsem nevěděl."
Caldwell: "Nevadí, začněte zaměřovat cíle."
Marks: "Ano pane, cíle zaměřeny."
Caldwell: "Palte."
Najednou z railgunů Daedala vylétly projektily směřujcí na důležité budovy a se smrtící přesností každý zaměřený cíl zničily.
Marks: "Všechny cíle zničeny."
Caldwell: "Dobře, začněte s vysíláním do radia."
Marks: "Ano pane."
Do všech severokorejských rádiových stanic začalo najednou proudit vysílání z Daeadala s překladem do korejštiny, že jsou svobodní a strana svržena. Tisíce lidí vyšly do ulic a začali slavit, že po padesáti letech jsou konečně bez útlaku. Ale ani jihokorejská armáda nezhálela, okamžitě vyhlásila mobilizaci a okamžitě překročila demilitarizovaanou zónu, kde si poradila se zametenou severokorejskou armádou s minimálními ztrátami. Po dvou dnech dorazila jihokorejská armáda do Pchjongjangu a byla zde přivítána davy lidí jako osvoboditelská a sjednotitelská.
Pokračování příště