Stargate: Retaliation-8. Díl-Naděje umírá poslední (1.2.14)

SPeeDy - Chyb je tam jak máku, jak tak pozoruji. Korektora nemám a ono je dosti těžké najít vlastní chyby. Četl jsem to nejmíň pětkrát, ale hodně mi toho uniklo. Jinak díky za to, že si sis dal takouvo práci a našel tam ty chyby.

deadalos - Více už raději prozrazovat nebudu. Nechte se přektvapit. V dalším díle se dozmíve, co vlastně Rodney našel za planetu.

A nakonec mám ještě prosbu. HLEDÁM KOREKTORA. Kdo by měl zájem, napište do SZ.

všechno přečteno až teď a co se děje týče musím docela pochválit, ale pořád je co zlepšovat

Ronaldus7 - Díky. Vím, vím. Ale vynasnažím se, aby jste byli spokojeni.

Teď jsem si ještě na něco vzpomněl. Myslím, že jsi tam psal něco o tom, že kolejnicová děla trhala trupy lodí(?) Pokud tomu dobře rozumím, tak kolejnicová děla jsou ta, která byla použita při obraně Atlantidy a jsou to děla, ze kterých se střílí manuálně, zatímco railguny na Daedalu a dalších lodích byly automatické. Nebyla to kolejnicová děla.

Speedy pokud umíš anglicky, tak by se dalo říct že railgun je anglický ekvivalent kolejnicového děla

Předpokládám, že se bavíme o tomhle:




A né o tomhle:

Ne ne Deadalova děla sou ovládany manuálně mimochodem jenom na dálku přece ale ty fialoí to by dalo jen stíhačku možná i alkesh ale nic většího ne aspoň bojového.

[Dragon]

SPeeDy:
oba obrázky jsou naprosto totožné, jen na tom prvním je zbraň ukrytá v kopuli a řídí to částečně PC (jak psal deadalos) kdežto na druhém za tím stojí člověk a nemá to kopuli

když koukneš třeba na wiki, tak první věta je:

wiki píše:

Railgun (nebo též elektromagnetické kolejnicové dělo) je plně elektrická zbraň, která urychluje vodivý projektil po dvou kolejnicích pomocí silného elektrického impulzu namísto tlakovými účinky výbuchů konvenčních trhavin.

Ahojte. Přináším Vám v pořadí již třetí díl. Dnešní část bude tak trochu zlomová. Doufám, že se Vám to bude líbit. Takže přeji příjemné čtení.

3. Díl Pojistka

Galaxie Pegas, Vita, Atlantida, zasedací místnost
Bylo kolem deváté hodiny ranní, všechen personál byl už dávno na nohou. V zasedací místnosti tou dobou seděl tým plukovníka Shepparda, spolu s velitelem Atlantidy, Richardem Woolseym. Doktor Rodney McKay stál před velikou LCD obrazovkou, v ruce držel ovladač a všem vysvětloval, co nalezl. Obrazovka byla rozdělena na dvě poloviny. Na každé polovině byla zobrazena jiná planeta, spolu se svými parametry.
„Jak všichni víte,“ začal, „Antikové vedli dlouhou válku s Wraithy. Ale ještě před tím, než vůbec válka začala, Antikové si na jedné planetě,“ ukázal laserovým ukazovátkem na levou část obrazovky, „vybudovali rozsáhlý komplex, s doky, ve kterých kotvily lodě třídy Aurora, rovněž se zde nacházely obrovské dronové sklady, hangáry s jumpery, antickými stíhačkami, taktéž zde uschovali několik modulů nulového bodu. Ale podstatné je, že Antikové tohle místo zbudovali za účelem jakési „pojistky“ nebo spíše rezervy.“ Rodney si dal na chvíli pauzu, aby se mohl napít, posléze pokračoval.
„A máte adresu, doktore?“ stihl říct Woolsey, než Rodney stačil vydat jedinou hlásku.
„Ano, mám, ale to je nepodstatné.“
„Mě se to doktora zdá být hodně podstatné.“ zvýšil lehce hlas Richard.
„Nenechal jste mě domluvit. Bohužel pro nás, Antikové tu „pojistku“, využili již za války s Wraithy.“
„Rodney, tak proč nám tohle říkáš?“ zeptal se udiveně Sheppard.
„Vydrž, už se dostávám k tomu hlavnímu,“ nyní ukázal na pravou část obrazovky, „ Asurané nebo jestli chcete, replikátorští potomci Antiků, se snažili napodobit své stvořitele, ba je dokonce překonat. Sami jsme toho byli svědky s tou jejich Atlantidou a přístavbou. No, abych to zkrátil, oni postavili něco podobného.“ načež nahodil vítězoslavný pohled.
Všichni ostatní v místnosti jen nevěřícně zírali na Rodneyho a na jeho právě stoupající ego.
„A jak jste zjistil, že je to zrovna tato planeta.“ řekl Richard a ukázal prstem na planetu, na pravé půlce obrazovky. Rodney se vrátil zpět do reality.
„No, na to mám lehké vysvětlení. Poté, co byl zničen Apollo nad replikátorskou planetou a posádka přenesena na jednu z Auror replikátorů, jsem si její databázi stáhl na několik krystalů, hned na to jsem je propojil s mým počítačem a projížděl informace. Ten byl ale propojen s antickou databází. Počítač automaticky začal s přenosem dat a data s replikátorské Aurory, se překopírovala a promísila s antickou databází. A když jsem hledal vhodnou pro Cestovatele, našel jsem tyto dvě planety, kvůli jejich podobným parametrům.“ ukončil svůj výklad Rodney.
„A tahle „pojistka“, je ještě stále nedotčená?“ zeptala se Teyla.
„V replikátorské databázi se nic nepíše o jejím využití.“
„Tak znova, doktore. Máte adresu i této planety?“ zeptal se znova pan Woolsey.
„Adresu brány nemám, pravděpodobně se tam brána ani nenachází, ale v údajích o planetě je i poloha planety ve vesmíru, takže jestli se tam chceme dostat, tak jedině lodí.“ konstatoval vědec.
„Tak to asi budeme muset odložit na jindy. Daedalos je na Zemi a nějakou dobu se tam zdrží, všechny naše zbylé lodě jsou u Chulaku a pomáhají s obranou planety. Právě na Deadalovi zůstala ochrana Země.“ oznámil pan Woolsey.
„A co Cestovatelé? Ti přece loď mají.“ řekl dosud neprojevující se Ronon.
„Myslíš ten vrak, co si říká loď?“ opáčil ihned Rodney.
„Ale no ták, Rodney. Tak hrozné to zase není.“ zastával se Cestovatelů John.
„Já na jejich lodi nebyl, ale Zelenka mi to vyprávěl jaké to tam mají. Stylem, jakým on to říkal, to připomínalo horor.“
„Tak si to byste si měl s sebou vzít baterku.“ řekl Woolsey.
„Proč, někam snad pojedu?“
„Dá se to tak říct. Právě Vy, doktore, spolu s doktorem Zelenkou, jim z toho jejich vraku, jak říkáte, pomůžete udělat letuschopnou a pokud možno i bojeschopnou loď. Vezměte si, kolik lidí chcete, ale hlavně tu loď dejte do pořádku. Já uvědomím Cestovatele. Na tu planetu, se musíme za každou cenu dostat.“ pronesl pan Woolsey. Všichni se potom začali zvedat ze svých křesel a pomalu odcházet. Rodney si jen povzdechl, vypnul obrazovku, vzal do ruky svůj tablet a už chtěl jít Radkovi říct o jejich novém úkolu, jenže pan Woolsey ho zastavil.
„A doktore, co ta planeta pro Cestovatele?“
„Myslel jsem, že by se mohli přestěhovat na tuto planetu.“
„Uvidíme, co na to řekne IOA. Osobně si myslím, že IOA takovou planetu jen tak nedá.“ doktor se pak zamyslel. Woolsey měl pravdu. Jestli se na ní ukrývalo to, co mělo, tak IOA tuto planetu Cestovatelům nevydá.

Galaxie Mléčná dráha, Chulak
Nad hlavním městem Svobodných jaffů, Chulakem, právě svítalo. Sluneční paprsky ozařovaly celé město a přilehlé okolí. Sluneční svit, jenž se odrážel od kapiček rosy, dával každé travnaté ploše vzhled, jako by to bylo pole poseté diamanty. Všechny květiny rozevíraly své květy a natáčely je za sluncem. Ptactvo se rovněž činilo a vyzpěvovalo do světa svoji přítomnost. Na obloze se sem tam objevil nějaký ten mráček nebo hořící troska, některé z lodí. Krom toho, na povrchu nebyly vidět jediné známky po útoku na planetu.
Na orbitě to takhle idylicky nevypadalo. Kolem celé planety se pohybovalo značné množství trosek. Větší i menší kusy bývalých vesmírných plavidel do sebe narážely a tím měnily svůj směr nebo klesaly do atmosféry, ve které následně shořely.
Na oběžné dráze v tu dobu bylo šest hlídkujících hataků, dvě desítky Al’Keshů a několik letek kluzáků. Mimo to se zde nacházely dva pozemské křižníky, Odyssea a George Hammond. Právě tyto lodě, za pomoci jaffů, odklízely trosky z orbity planety. Zbylé dvě lodě letěly zpět k Zemi nabrat zásoby a uvolnit Daedala, aby se mohl vrátit zpět do Pegasu.
Odklízení trosek šlo dobře. Orbita už byla téměř čistá od tohoto svinčíku. Vypadalo, jako práce profesionálních vesmírných popelářů.
„Madam, zaznamenávám slabou energii mezi troskami.“ ohlásil na můstku Hammonda nález major Marks.
„Ukažte.“ od čelního průzoru přešla k němu, rukou se zapřela o křeslo, na kterém major seděl, a přes rameno se dívala na obrazovku.
„To může být zbytková energie jedné z lodí.“ přemýšlela nahlas Carterová.
„Podle počítače, to vykazuje známky maskované nákladní lodi.“
„Nejspíše to je zvěd. Vyšlete F-302, ať to prověří.“ přikázala Sam.
Hned na to se rozezněl v hangárech poplach a pět F-302 vyletělo ven z lodi a mířili a souřadnice, kde by se měla nacházet zamaskovaná loď. Tuto vzdálenost překonaly během chvíle a začaly prozkoumávat okolí. Všech pět letounů kroužilo nad místem určení. Zatím nic nenalezli.
Najednou jeden z pilotů odpálil jednu ze svých raket do místa anomálie. Raketa po odpálení chvíli letěla, poté explodovala na štítu nákladní lodi. Jaffa, který tuto loď pilotoval, ještě před nárazem stihl přepnout maskování na štít a tím předešel své okamžité smrti. Tím jen oddálil nevyhnutelné. Vzápětí zahájily palbu i ostatní stroje. Jeho osud byl zpečetěn. Každá F-302 odpálila po jedné raketě. Pět raket mířilo k nákladní lodi. Pilot se ještě pokusil o manévr, ale bylo již příliš pozdě. Všech pět raket zasáhlo svůj cíl s maximální přesností. Následovala exploze, která poslala loď ke všem čertům. Posléze se všechny letouny odebraly do hangáru své opatrovnice.
„Cíl byl zničen, madam.“ oznámil Marks.
„Spojte mě s jaffy.“
Major Marks ihned provedl a na jedné z obrazovek se objevila tvář Teal’ca.
„Plukovníku Carterová. Zrovna jsem Vám chtěl volat,“ pronesl.
„Asi nejspíše ohledně té exploze. Hned to vysvětlím. Naše senzory detekovaly energii pohybující se v troskách. Byla to zamaskovaná nákladní loď, špeh Luciánské aliance a Pravých jaffů. Pravděpodobně tady získával informace o nynější situaci. Musela jsem jednat ihned.“ vysvětlila.
„Tak tím pádem je vše vysvětleno. Děkujeme Vám plukovníku,“ už chtěl vysílání vypnout.
„Teal’cu, počkejte. Už jste sečetli všechny škody?“
„Ano. Ztratili jsme sedmnáct lodí třídy hatak, přes čtyřicet Al’Kesh a tři letky letounů. Naštěstí se nepřítel nedostal k možnosti bombardovat povrch. Jinak by byly ztráty na životech mnohem větší, ale i tak padlo přes čtyři sta mých bratří.“ oznámil škody se zklamaným hlasem a výrazem v tváři.
„A co budete dělat dále?“ položila další otázku Carterová.
„Musíme obnovit naši flotilu. Už teď jsme zvýšili výrobu lodí, ale bojím se, že i tak to nebude stačit.“ Projevil obavy.
„Už kdysi se projednávalo, že by se Vám poskytly plány na stavbu lodí třídy Prometheus, ale vrchní velení programu Hvězdné brány a IOA si nebylo jisto, jestli byste lodě nakonec nepoužili proti nám. Hataky jsou nákladově velmi náročné a zbytečně velké. Lodě třídy Prometheus, by jste postavili snáze a rychleji. Zkusím to navrhnout vrchnímu velení a IOA, zdali by Vám plány nyní neposkytly.“
„To by bylo výborné, plukovníku. Byli bychom Vám zavázáni.“ neskrýval nadšení Teal’c.
„Nic si od toho zatím neslibujte, Teal’cu. Stále je tu šance, že to neprojde.“ odvětila. Po chvíli, kdy už si dvojice neměla co sdělit, oba dva se rozloučili, Carterová následně pokyn k vypnutí vysílání.

Galaxie Pegas, orbita Vity, cestovatelská loď
Doktor Rodney McKay, spolu s doktorem Radkem Zelenkou a týmem techniků, letěli jedním ze dvou jumperů, mířící k cestovatelské lodi. Rodney, jež pilotoval jeden jumper, přiletěl k hangáru lodi, hangár se jako na povel otevřel, vletěl dovnitř a počkal, až se vrata hangáru zavřou. Hned nato dosedl na podlahu již zavřeného hangáru tak lehce, že nebylo skoro poznat, že přistáli. Jeho letecké schopnosti se čím dál tím víc prohlubovaly a on se stával stále lepším a lepším pilotem, už by si možná troufl i na samotnou Atlantidu.
Hned na to se otevřely zadní dveře a desetičlenná posádka vystoupila. Totéž udělala posádka i druhého jumperu. V hangáru, kde v tu dobu již bylo kolem třiceti techniků, je už čekali zástupci cestovatelské rasy. Ti je provedli po lodi a ukázali aktuální stav plavidla. I když Cestovatelé začali s opravou lodě, stále bylo hodně práce. Když Rodney viděl, v jakém stavu loď je, zděsil se. I přes to se pustil do oprav. Spolu s Radkem začali ve strojovně. Ostatní techniky poslal opravovat poškozené vedení, zbraně, štíty. Ovšem nejvíce práce měla skupina, která měla na starost motory.
Opravy, za pomoci Cestovatelů nakonec šly dobře. I přes to, že všichni pilně pracovali na zprovoznění lodi, do co možná nejlepšího stavu, oprava zabrala týden. Po týdnu, kdy všichni prakticky nespali, se loď opravit povedlo. Cestovatelský koráb byl dokonce v lepším stavu, než byl před bojem, kterým si prošel. McKay oznámil Atlantidě, že jsou hotovi, načež pan Woolsey uvědomil tým plukovníka Sheppard, tým majora Lornea a dva týmy mariňáků. Oznámil jim, že mohou vyrazit. Týmy techniků, spolu s doktorem Zelenkou, střídaly své parkovací místa v hangáru se zbytkem Sheppardova týmu a s týmy vojenských jednotek a zamířili na Atlantidu. Všichni potřební byli na palubě. I přes Rodneyho brblání, že se týden pořádně nevyspal a že se musí najíst, loď zažehla své motory a zmizela v hyperprostorovým okně, mířící k replikátorské „pojistce“.

Galaxie Mléčná dráha, Země, orbita planety, týden po útoku na Chulak
Už to byl týden, co Luciánské síly a síly Pravých jaffů zaútočily na Chulak. Obě strany si lízaly své rány a vyráběly nové lodě, aby mohly zničit svého nepřítele dřív, než zničí on je. Na orbitě Země panoval klid. Korolev a Sun-Tzu, ve společnosti několika desítek satelitů, kroužící kolem Země, hlídaly její obyvatel před jakoukoliv hrozbou z vesmíru.
„Plukovníku, volá nás velitelství.“ oznámil major Antonov, rusky.
„Na obrazovku, Sergeji.“
Na obrazovce se objevil obličej generála Landryho.
„Dobrý den, plukovníku.“ pozdravil generál.
„Dobrý, generále.“ opáčil pozdrav angličtinou, ale s ruským přízvukem.
„Máme pro Vás nový úkol. Kvůli stoupající výrobě lodí, potřebujeme nové suroviny na jejich stavbu. Doktor Lee našel planetu s bohatými ložisky naquadahu, souřadnice planety jsou Vám právě zasílány. Tudíž z oblasti 51 naložíte těžební stroje, armádní materiál, materiál na stavbu tábora a jiné vybavení, které neprojde skrz bránu. Poté poletíte na planetu P8Q-478. Všechen personál projde bránou, spolu s ostatním vybaven, takže se akorát ohlaste, až doletíte na místo určení. Až všechen personál bude na místě, poskytnete ochranu, než bude tábor dostavěn.“
„Dobrá, generále.“
„Hodně zdaru. Landry konec.“ Plukovník, který celou dobu sledoval obrazovku, se nyní otočil a začal vydávat rozkazy.
„Antonove, oba hangáry vyprázdněte a transportujte do nich všechno vybavení, z obdržených souřadnic.“
Jak Makarov rozkázal, tak se i stalo. Všech šestnáct F-302, vyletělo z obou hangárů a zamířilo do toho pozemního v Rusku. Hned na to, se v hangárech začalo zhmotňovat vybavení, které zde bylo přenášeno, pomocí transportního paprsku. Vše, co tam mělo být, tam bylo a loď následně skočila do hyperprostoru, k budoucí těžební kolonii.

Galaxie Pegas, neznámá soustava
Na první pohled prachobyčejný soustava, s pěti planetami. Jedna z pěti planet se dosti podobala Zemi. Největší část povrchu, jak to bylo i na Zemi, pokrýval oceán, celých osmdesát procent. Dalších šestnáct bylo pevniny a zbylé čtyři procenta náležely ledovcům. Ideální planeta pro kolonizaci.
Další z planet byla velice hojná na sopky a vulkány. Prakticky celý povrch tvořily právě sopky a obrovské vulkány, chrlící lávu vysoko nad své jícny. Mimo to sopky, při svých erupcích, vyvrhovaly mračna popílku a tím dělali atmosféru zcela nedýchatelnou. Lávové řeky obtékaly okolo celé planety. Žádná fauna ani flóra se zde nenacházela. Jestli zde někdy něco žilo, tak to bylo před hodně dávnou dobou.
Třetí planeta ale byla něčím výjimečná. Hned na první pohled bylo jasné, že se na ni ukrývá něco cenného. A skutečně tomu tak bylo. Už jen to, že okolo celé planety bylo na sto padesát antických obraných satelitů, které se zdály být na první pohled nečinné. Všechny satelity byly nahusto rozmístěny okolo celé planety a tvořily tak zcela nepropustnou bariéru, proti jakýmkoliv nežádoucím vlivům. Důkazem bylo značné množství trosek, pohybující se okolo planety. Většina trosek patřila wraithským lodím, ale byly tu i zbytky lodí neznámých plavidel. Přes hustou satelitní síť téměř ani nebylo vidět na planetu. Celé se to jevilo jako obří vesmírný ježek, který spí a vyčkává. Najednou se otevřelo hyperprostorové okno a z něj vzápětí vyletěla cestovatelská loď. Místo výstupu bylo vzdáleno několik světelných let od třetí planety soustavy. Cestovatelská loď chvíli setrvávala na místě, pak zažehla své motory a plnou možnou rychlostí mířila k planetě. Když už byla téměř u planety, dvacet pět satelitů se probudilo ze svého spánku a všechny začaly zaměřovat vetřelce. Během pár sekund měly satelity nabito a vystřelily první salvu. Všech dvacet pět zelených paprsků čiré energie si to šinulo rovnou k cestovatelské lodi. Téměř všem paprskům se podařilo mladičkému cestovatelskému kormidelníkovi vyhnout, ale pětadvacet paprsků bylo i na něj příliš. Tři paprsky lízly štít cestovatelského korábu. Pouhé přejetí třech paprsků po štítu stačilo na jeho úplné vybití. Štít se během chvilky ztratil. Naštěstí cestovatelská loď byla už z dostřelu satelitní obrany planety.

O čtyři minuty dříve
Na můstku cestovatelské lodi se nacházela Larrin, tým plukovníka Shepparda a několik cestovatelů.
„Vystoupili jsme z hyperprostoru.“ oznámil jeden z cestovatelů.
„Skenuji celou soustavu.“ prohlásil Rodney. Chvíli probíhalo hrubé skenování soustavy. Pak McKay spustil: „V celém solárním systému je pět planet. Čtyři se jeví obyčejně, ale okolo jedné je mnoho objektů, které senzory na takovou vzdálenost nedokáží rozpoznat, musíme blíže.“ konstatoval.
„Přibližte se k té planetě.“ rozkázala Larrin.
Mladý kormidelník jen kývl na znamení souhlasu a loď se dala do pohybu a doletěla blíže k planetě.
„Jsou to antické obrané satelity a jejich tu požehnaně, ale zdají se být nečinné. Mimo to, je okolo nich poměrně hodně trosek. Většina trosek je organického původu. Wraithové to tady nejspíše našli a očividně se nažili probít skrz. Nechci jásat předčasně, ale podle toho co vidím, to musí být ono.“ řekl vzrušený vědec a stále mačkal tlačítka na jedné z cestovatelských konzolí.
Loď se ještě více přiblížila k planetě.
„O-ou.“ Rodney jen zděšeně hleděl na obrazovku.
„Co se děje?“ Sheppard se na něj zvědavě podíval.
„Pětadvacet satelitů se aktivovalo. Nabíjí své zbraně. Leťte rychle pryč. Rychle. Rychle Honem.“ zařval.
Loď se dala ihned do pohybu a začala se vzdalovat od planety. I přes snahu kormidelníka loď byla zasažena. Jako důkaz všude po lodi začaly létat jiskry, vlivem přetížených obvodů a nahromaděné energie, kterou nestíhaly vstřebat.
„Co to mělo být, Rodney? Říkal jsi, že jsou nečinné.“ vyjel po Rodneym Sheppard.
„Byly neaktivní, dokud jsme se nepřiblížili k planetě. Pravděpodobně jsme pro ně nevítaní hosté.“ vysvětlil McKay
„Tak co budeme tedy dělat?“ položila otázku tentokrát Larrin.
„No asi nám nezbude nic jiného, než to zkusit proletět jumperem. Podle mě to nic jiného, než antickou technologii nepustí.“ řekl všem přítomným Rod.
„A seš si opravdu jistý, nerad bych dopadl, jako ty wraithské lodě. Koneckonců, neměli jsme k tomu daleko.“ projevil pochybnosti John.
„Já jsem si vždycky jistý.“
„No právě. Tak pohyb, jdeme do hangáru.“ S těmito slovy, se všichni odebrali do hangáru. V obou jumper byla všechna místa obsazena. Jeden pilotoval John a za knipl druhého jumperu usedl Rodney. Oba jumpery, plné lidí ze Země a cestovatelů, vyletěly z hangáru a vyrazily směrem k planetě.

Komentujte, kritizujte. Ptejte se. Díky.

Zajímaví díl i ta základna.Jenom otázka ten prometheus by měl jafské(goualské)
energetické zbraně předpokládám že ano.

Nepřečetl jsem první odstavec a už zase vidím ty chyby v čárkách. Jestli chceš, tak si dám zítra zase práci a ty chybi Ti vyhledám a vytáhnu, aby jsi se z nich mohl poučit.

Psal jsi, že to nepustí nikoho jiného než antickou technologii. Aurora není antického původu? Jinak doufám, že na té planetě nebude až příliš velká moc, jelikož pokud dáš Zemi desítky ZPM a desetitisíce dronů, tak to bude o ničem

je to dobrý chválím délku dílů. Zatím zajímavý příběh. Z textu jasně vyplývá že tam s aurorou neletěli. A navíc byla zničena při výbuchu bran v galaxii po zapnutí zařízení atero.

Díky všem za komentáře.

deadalos - Prometheus nebo spíše jeho upravená verze bude představena v jednom z dalších dílů. Myslím, že v pátém.

SPeeDy - Neboj se. O ničem to rozhodně nebude. A jak psal mynymony: je jasně vidět, že tam neletěli Aurorou, ale klasickou cestovatelskou lodí.

mynymony - Co se ohledně té délky týče, snažím se dodržovat to, co už jsem nastolil. Navíc můžu prozradit, že další díl bude ještě delší.

PS: Ještě stále HLEDÁM KOREKTORA.

Až v pátém to bude doba ale doufám že nebude mít paprskomety to by lidi nikdy neudělali to je jejich nejlepší zbraň tu by nedali ani největším spojencům.

V tom případě se všem hluboce omlouvám. Podvědomě jsem si myslel, že mají auroru.