[challenge] Realistický kosmický bitevník

Tak plasma je prostě jen horkej ionizovanej plyn, když ji vyplivneš do vesmíru, stane se s ni to co s plynem: expanduje a vychladne a zmrzne. Čím horčejší a stlačenější bude, tím rychleji.

Pokud vim, jediná weaponizace plazmy je ve střelách, který nesou hlavici s kumulačnim účinkem: protitankový střely nesou hlavici vytvarovanou do kornoutu, kterej se odpálí před dopadem na cíl tak, aby kornout směřoval tlustym koncem k cíli, vnitřek kornoutu je potaženej mědí, kterou takhle tvarovanej výbuch změní na "kumulační paprsek" kterej propálí pancíř (vyjma tloušťky téměř nezáleží na jeho vlastnostech) a zapálí vnitřek tanku.
Ještě jsem narazil na koncept MHD EMP zbraní, kde se takle vytvořenej paprsek plazmy namíří do pole nějaký cívky a vytvoří EMP o vysoký frekvenci a krátkodosahovym sektorovym (nešíří se všesměrově) účinku.
Ale magnetítka a elektřitítka jsou pro mě něco jako magie, tak nevim, kolik na tom bylo pravdy.

VLS je vesměs dutina s nějakejma lehkejma a tenkejma stěnama, nevim, jak by to bylo efektivní jako pancíř.

Navíc deset tisíc střel na loď by byl vážně mazec
Co něco takovýho:
[img][./images/thumbs/beznzvupw_1326998521.jpg]http://img853.imageshack.us/img853/4284/beznzvupw.jpg[/img]
VLS a manevrovací motory by byly (alespoň) částečně krytý štítem (pancířem).
VLS můžou bejt v šachtách zahazovatelný: vystřílený VLS se může zahodit a podavačem nasunout nový.
Nebo prostě v prstenci po obvodu (pokud by to stačilo - asi to první bych dával na křižníky a to druhý na fregaty).

To není vůbec špatné a přiznám barvu, že takhle jsem si to představoval v podstatě taky (s tím rozdílem, že u "přebíjení" by podle mě samotný VLS obal už nebyl tak potřeba a stačilo by prostě dobíjet zevnitř střely, jako se to dělá dneska s torpédy, nebo kulkami u automatických střelných zbraní). Otázkou zůstává, co by to dělalo z hlediska účinnosti v cíli s vlastní salvou, ale vyřešit by ji šlo snadno použitím těch neaerodynamických "robodron/matkohusích/multihlavicových" střel, které by cíl dokázaly saturovat dostatečným počtem hlavic i při menším počtu střel v salvě. Problémy by pak mohly dělat antirakety cíle, ale tam by to záleželo prostě na systémech a taktikách určených k průniku k cíli a zároveň na systémech a taktikách cíle určených k jeho (průniku) zabránění. Například využití části "stíhaček" k podpoření průniku salvy do aktivní vzdálenosti (ve které už se střely rozsypou na jednotlivé hlavice a problémem jsou už spíš lasery než protistřely) a jejich následný návrat na dotankování, nebo případně útok na cíl spolu s hlavicemi salvy by mohly pomoci docela efektivně.

Jinak já bych ten obrázek namaloval asi "štítem nahoru" a VLS "pás" by tedy byl od "východu" na "západ" koule, ale v podstatě mluvíme a myslíme to stejné.

Vyměnit celej kontejner mi přijde jednodušší a proto spolehlivější a rychlejší, ale to už záleží asi na konkrétní konstrukci nabíječe.

Při době letu k cíli v řádu hodin až dnů mi nepřijde jako velkej problém třeba minutová mezera mezi přebitim, zvlášť jestli motory střel budou umět za letu měnit velikost tahu, ale i bez toho (při použití TPH raket) se daj časovánim zážehů a úpravama drah zcuknout, jakoby to byla jediná salva.

Může být - to jenom, že když dokážeš (a zároveň potřebuješ) udělat systém na přebíjení kontejnerů, že by systém na přebíjení střel nebyl o moc složitější/nebezpečnější a ušetřil bys další kila až tuny materiálu. Nebo co takhle (pro úsporu váhy k transportu a kovu při stavbě lodi) použít VLSka z nějákého tvrdého plastu?

Čert ví, jaký přesně by měla "rozdělenost salvy" na boj vliv. Aby se nestalo to, že začneš postupně střílet, nepřítel to senzorama zjistí, a vypustí celou salvu, kterou tě sfoukne o (řekněme tři minuty, které bys potřeboval na trojnásobné přebití po minutě) tři minuty dřív, než začnou dopadat TVOJE první střely (i za předpokladu, že je máte stejně rychlé, na což bych zrovna nespoléhal). Vzhledem k tomu, že střely jsou do značné míry autonomní, tak by salva dopadla, ale s mnohem menší efektivitou proti systémům elektronického boje a proti PD hnízdům, protože by už neměla "řízení" - ten kdo jí řídí - ty - by byl mrtvej před třema minutama. Je otázka, jestli by to proběhlo tak jak píšu, nebo jestli by na tom tak nesešlo.

Teď jeden odstaveček vedle a tak trochu "2 ALL (Air Force, Ray, atd)". Netuším, jestli už jste někde zaslechli pojem "3D tiskárna".

http://www.youtube.com/watch?v=hBRy7rMmeAo

Já ano, ale niják jsem mu nevěnoval pozornost v kombinaci s "realistickým kosmickým bitevníkem", než jsem se dočetl, že:

1) tímto (od filmu poněkud odlišným) způsobem už "vytiskli" celej čip včetně vodičů, takže se to dá užít na všechno možné, po úpravách dokonce i na kovové, nebo částečně kovové součástky.

2) uvažuje se o možnosti využití v kosmu - můžeš vyletět s tiskárnou a materiálem pro její provoz, místo určitého procenta zásob a když dojde na lámání chleba, můžeš si vyrobit co potřebuješ zrovna aktuálně v tu chvíli, nebo dokonce to, co ještě při tvém odletu nebylo vyzkoumáno a dostal jsi prostřednictvím rádia program k "výrobě" (a následně k "použití", v případě že by šlo třeba o střelu, nebo dronu) té součástky přímo čerstvě z laborek své rodné planety. Při ročních letech to může být i docela nemalý rozdí v účinnosti, mezi tím, cos měl při odletu a tím, co bys mohl mít "teď". Navíc to dovoluje, že když pošleš "domů" popis poškození lodě, že ti z domova mohou opět rádiem "poslat" nový (a třeba ještě neexistující) díl k jeho opravě "v poli".

3) uvažuje se o možosti využití při stavbě různejch kosmickejch struktur/budov. Tam by to fungovalo tak, že by "tiskárna" prostě "sežrala" planetární/měsíční prach a následně z něj (s nějákou spotřebou energie) "vytiskla" jednotlivé stavební prvky té měsíční/planetární/asteroidové základny. Různé nosníky, stěny, atd. Prostě takové ty věci, které s sebou nikdo nechce a nepotřebuje vozit kvůli váze, ale pak se na místě mohou hodit.

Na Europě by se to dalo udělat třeba i z ledu (dal by se například "vyztužit" tou kejdou, kterou chtěli za druhé světové použít k vyztužení té "ledové letadlové lodě", aby se netříštila po zásahu. Dodá to ledu tvrdost a odolnost větší než co zvládne beton. Navíc "Pikerrete" (tj "ztužovací" kejda) je převážně z rozemletého dřeva, takže by nebylo nemožné si na místě časem VYPĚSTOVAT dostatek vlastního v hydroponii k tomu, abys mohl už existující základnu rozšířit (info o té "kejdě" - doporučuji trpělivost při sledování videa, ke konci se dostanou i k "pikeretu".)
http://www.youtube.com/watch?v=FMGHt6lHWn8

Samozřejmě mluvím o mnohem větším měřítku (tj velikosti krabice) než je ve filmečku. Dalo by to ale v podstatě každé lodi schopnost postavit (na místě, ať už kdekoliv) mimoplanetární základnu operací.

4) vzhledem k tomu, že je tahle technologie stará skoro třicet let, nevidím důvod, proč nějákou její verzi nepřidat do příběhu, pokud se to bude zdát Rayovi vhodné.

3D tiskárnu měli v nějaké prastarém (1990s) TV dokumentu o letu na Mars. Plánuju to užít. Myslím, že se to může užít při opravování zařízení, jako při produkci náhradních dílů. Něco jako repliktátor ("vžům a máme celý počítač") je ale už moc sofistikované užití.

No, zvaž to. Zum beispiel by taková (v podstatě neomezená) VÝROBA většiny součástí naprosto řešila hodně problémů ohledně základen a kolonií ve vesmíru. Navíc "něco jako replikátor" to nebude, i kdyby to dokázalo vyrobit "všechno" (což nedokáže, jenom věci z plastu, kovu a co jsem slyšel tak ještě třeba hrnčnířské hlíny).
Potřebuje to (mimo čisté energie) materiál a nemálo ČASU na výrobu výrobku. A narozdíl od "replikátoru", nebo miliard "nanorobotů" v nanovýrobní jednotce je tohle už skoro realita.

Nemusí mít každá loď "replikátor" na všechno, ale alespoň na základnách a ve výrobě na orbitě (za předpokladu že by "výchozí materiál" dokázali vytěžit někde ve vesmíru aby obešli problém s opouštěním té naší gravitace), by to DOST pomohlo s některými našimi problémy ohledně toho, jak sakra dostat celou flotilu i zásoby pro ní (tj minimálně megatuny a možná gigatuny celkem), alespoň na nějákou stabilní orbitu nad planetou.

A jak jsem psal, naší (tahající za PODSTATNĚ kratší technologický provázek při téhle přetahované mezi planetama) flotile by tohle mohlo alespoň minimálně pomoci vyrovnat šance. Netuším jestli "má" vyhrát jedna či druhá strana, nebo jestli to "má" být vyrovnané, ale Země je pěkně v pytli, ať už se protistrana vybombila jak chce a to z prostého důvodu, že protistrana už MÁ mimoplanetární průmyslovou strukturu a tím pádem jí nemusí namáhavě tahat proti své gravitaci, ale už může její stavba vesmírných konstrukcí záviset na využívání vesmírných (snadněji přístupných) zdrojů.

Tak s tý ťahaním vecí zo Zeme to vidím asi tak, že sa proste okrem nitností zo Zeme nič ťahať naorbitu nebude. Na Mesiaci stačí spraviť zopár elektromagnetických diel a začať ťažbu. No a doprava na orbitu je vyriešená (skôr ale do L-bodov). Ten transport surovín by som moc neriešil. Z 80-tych rokov existujú plány na ťahanie asteroidov pomocou orbitrónov alebo na vystreľovanie kusovasteroidov priamo z ich povrchu za pomoci rotácie asteroidu okolo vlastnej osi, prípadne na tovystreľovanie surovín z povrchu Mesiaca, čiže v surovinách nevidím problém.

A ešte ma napadla jedna vec. Miesto atómoviek by bolo vhodné použiť fúzne bomby (tiež známe ako vodíkové bommby). Vodíku je vo vesmíre (aj na Zemi) dosť čiže vyriešený prvý problém zo štiepnym materiálom.
A teraz sila: Sila vodíkovej bomby by mala byť podstatne väčšia, ako sila atómoviek.
Neviem ako vy, ale ja vidím len výhody. (a to nehovorím o tom, že prvé návrhy BOLI už v 80-tych rokoch )

Takže tak...

Tato teorie má pár děr.

1) na orbitu musíš "vytahat" všechno křehké a biologické, co by přetížení znehodnotilo, dost pomalu. Včetně elektroniky, posádek, těkavých výbušných věcí co nejdou snadno vyrobit, atd.

2) na Měsíci není ani náznakem dostatečná zásoba kovů, takže jestli nechceš stavět loď ze slisovaného prachu a vnitřek (sna kromě vodíku a helia které by na měsíci šly těžit dobře protože je tam toho celkem dost v měsíčním prachu) bys stejně musel "vytahat" ze Země.

Jinak to jde. Teď spěchám pryč, časem se zas objevím.

Edit:
Rayi, napadl me jeste jeden duvod, proc by se tiskarna na orbite vic nez hodila. Elektronika s ruznymi mikronovymi vrstvami pokoveni je prilis choulostiva na "tvrdou" dopravu typu jakakoliv verze Verneova dela, ale kdybys na orbitu takhle posilal jen MATERIAL a tu elektroniku si v lodenici proste VYTISKNUL, mohl bys nemale mnozstvi z celkovych Tun materialu vystrilet na orbitu tim levnejsim zpusobem, ktery predstavuje libovolna verze "Verneova dela"...
A ekonomie opusteni gravitace je jednim z nasich nejvetsich problemu, proc by to bylo "hodne tezke" udelat uveritelne...

Práve pre to by sa na orditu ťahali suroviny z kt. by sa potom vyrobili potrebné súčiasky na mieste.
Na Mesiaci je toho celkom dosť. A hlavne titánu, kremíka... ja neviem čoho ešte. Čítal som o tom knihu a tam to bolo napísané. Večer to vyhľadám.

Jiste, ale proc to tahat z Mesice, kam bys predtim musel vytahat stovky tun zbytecne infrastruktury, (doly, rafinerie/hute, zasoby a zakladnu pro obsluhu a Vernovo delo samotne) co by z velke casti jen dublovala to co uz mas v mnoha hospodarstvich na Zemi?

Co muzes poslat delem z Mesice s desetinovymi neklady na uz tak relativne levnou energii, to jde ze Zeme snadno, rychle a levne vystrelit delem taky. Co musis ze Zeme tahat opatrne a draho, to budes muset tahat opatrne stejne - a PORAD ze Zeme. S tim rozdilem, ze na Zemi mas mnohem lepsi sanci postavit gigantickou stavbu, ktera by dokazala naklad/lod urychlit tak postupne, ze by to posadka a jemne zarizeni prezilo. Ted mam na mysli magnetickou kolej do kruhu, a z ni jednu odbocku pod tim spravnym uhlem, ktera pak poslouzi jako "hlaven".

Ehm... Mesiac má šestinovú gravitáciu. Teda delo sa bude staviať (výlučne) vo vesmíre a na planétkach typu Mesiac. Na Zemi by muselo mať okolo 7km a ľudia z Nasa a iných vesmírnych agentúr to už dávno zavrhli.
A teraz lekcia z dobývania vesmíru.
Predpokladám že Raay sa bude riadiť larkovským vesmírom. Čiže najprv orbitálne stanice (Mis Saľjut ISS...), potom orbitálne slnečné elektrárne, potom dobytia Mesiaca a ťaženie súrovín, let na Mars kolonizcia Marsu, výroba orbitálnych miest pre 10 000 až 2 000 000 ľudí, posielanie asteroidov k systému Zem-Mesiac, let k vonkajším planétam, kolonizácia (a ťažba) na Ganyméde a iných mesiacoch, kolonizácia slnečnej sústavy, ťažba vodíka z atmosféry Jupitera, Saturnu... lety mimo slnečnú sústavu.
Predpokladám že príbeh sa bude odohrávať pred letmi mimo SS, čiže niečo také ako ťažba na Mesiaci tu už bude stovky rokov.
Veď už teraz chcú amíci na Mesiaci postaviť mesto a ťažiť suroviny.
Dôvod prečo všetko nebrať zo Zeme je ten, že ak by sa fakt nepostavil ten orbitálny výťah, tak by sme si zasvinili celú planétu, otrávvili atmosféru a hlavne pre to, že už by sme mali tak či tak väčšinu surovín vyťažených.

Takže tak. Také niečo ako továrne na mesiaci vyrastie do osemdesiatich rokov. Aj skôr. Čiže sa toho dožijeme

Radeji si jeste precti, co tu o tom Ray psal.

- dej se odehrava v minulem tisicileti.
- Zeme ma duvod stavet ve vesmiru OKAMZITE od prvnich let dobyvani vesmiru valecne stroje a nema proste CAS si prvne rozlezt po soustave nejakou vetsi infrastrukturu.
- vzhledem k delce magnetickych kolejnic v dopravnich systemech vyspelych zemi a mnozstvi mrakodrapu ve svete, je tak velky projekt JEN A POUZE otazkou preferenci spolecnosti a ROZHODNE NE otazkou moznosti technologie (pac ta by to zvladla udelat).

Tak sorry. Nevedel som že sa to má odohrávať v 80,tych rokoch. Ja somsi myslel že ba technika má byť odvodená od tej z 80,tych rokov.
Ale potom ako môôže sakra Zem bojovať proti nepriateľovi z Venuše??? Nee nechápem.

Protože jde o alternativní minulost, kdy někdy v 17, nebo 18. století byly dějiny ovlivněny a následně se vývoj ubíral poněkud jinak (například z hlediska válek). Zároveň už v té době proběhlo něco jako "technologický transfer", ačkoliv rozhodně ne kompletní a ke konci řečeného období vlastně ani ne moc dobrovolný.

edit:
Tohle by mohlo zajímat Raye...:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/257047 ... piona.html

Edit 2:
posílám video, jak přibližně může vypadat boj v HHversu. A že jsou "laserové" hlavice o dost účinější mršky než klasické vzdálenostní atomovky.
http://www.youtube.com/watch?v=A-1tiLHZi8I