StarGate:Exodus: 45. Díl - Pomoc shůry

Tak si vem například to křeslo v Antarktidě (na obrázku výše). To taky nemělo ZPM a proto letěly na Teonas. A když se dostali k pozemskému křeslu, tak Jack vyndal nějakou věc, to ale ZPM nebylo. Bylo to ,,něco kamenného''

Nebo můžou být vibita a antikové tam už nedali nové vyndali je ale už se jim tam něchtělo dávat nové jelikož už ten mor přicházel.

V Antarktidě bylo ZPM ale vybité, a to kamenné byla "krytka" aby se dalo po něm přejít.
[img][./images/thumbs/zpmk_1326528227.jpg]http://img804.imageshack.us/img804/9835/zpmk.jpg[/img]

To Zpm nebylo plé řekl bych tak nkolik procent protože se tou salvou skoro vyčerpalo.

Dobře, omlouvám se, nebylo to ,,něco kamenného,'' ale vybité ZPM. To ale nic nemění na faktu a podstatě té úplně první otázky. ZPM v křeslech není vůbec, nebo je vybité. Ale je zde pár křesel, která ZPM mají. To je například Teonas.

Hele chci připomenout pondělí jupí.

Zdravím,

Ano jistě, pondělí jsem si vědom a také pro Vás mám další díl

17. Díl - Akce a reakce

Odyssea i Korolev se na stanovištích ani neohřáli a hned se vydali zpátky do hlubin Galaxie pro další dvě křesla. Tentokrát to byla již poslední jízda. Prometheus letěl na P2X-658 za účelem založení těžební kolonie. Tato kolonie měla sloužit k těžbě surovin, ze kterých se vyrábějí drony, které jsou pro změnu třeba pro obranu mimozemských stanovišť. Byla to důležitá mise a naštěstí pro posádku Promethea, vše proběhlo hladce. Pozemský klenot vystoupil z hyperprostoru na souřadnicích planety a po důkladném proskenování následoval standardní postup. Až bylo vše vyloženo na místo, které bylo již předem vytipováno. Transportovat Prometheus pomocí asgardského transportéru speciální sondy, které odebíraly hmotu ze sopky a uskladňovaly ji ve speciálních boxech, které byly upevněné ve speciálních držácích nedaleko stanoviště. Za pár hodin tu již pro Promethea nebyla práce, a tak se
vydal zpátky na Zem. Mezitím Odyssea a Korolev doletěli na pozice, na kterých by se měla nacházet poslední ovládací křesla, která byla třeba. Informace z databáze nelhaly a znovu to byl zásah do černého. Dva cenné kusy antické technologie se vezly na palubách pozemských bitevníků i s vybitými ZPM, které se nacházely ve slotech. Obě plavidla doletěla za několik hodin na svá místa a stejně jako minule vyložila křesla pomocí transportního paprsku na povrch, kde už se o ně postarali odborníci. Když měli velitelé lodí splněno, vydali se ke svému domovu.

Mléčná dráha, Země, o několik hodin později

Odyssea dorazila k Zemi o malinkou chvíli dříve a okamžitě přijímala zprávu od generála Landryho.

Emerson:“Otevřít kanál.“

Brown:“Ano, pane.“

Emerson: “Generále, co se děje?“

Landry: “Plukovníku, asi se tady moc neohřejete. Doktor Lee nám poslal z planety s výrobnou dronů zprávu, která nás začala zajímat.“

Emerson: “Co v ní stálo?“

Landry: “Myslí si, že ten výrobní přístroj můžeme přenést a že ho mohou napájet naše naquadahové generátory.“

Emerson:“Kam bychom ho měli přenést? A proč?“

Landry: “Na stanoviště Gama, vyřešilo by to problém s transportem surovin. Doktor Lee by již měl být připraven. Čeká pouze na Vás. Stavte se tam a udělejte, co říkám.“

Emerson: “Ano, pane. Jdeme na to.“
Odyssea se dala znovu do pohybu. Její motory začaly typicky hučet a za malý okamžik vstoupila celá loď do zelenkavého hyperprostorového okna.
Za několik desítek se minut se otevřelo další hyperprostorové okno. Byl to již očekávaný Korolev, který se ještě oproti předpovědi zpozdil. Stejně jako Odyssea, tak i Korolev byl okamžitě kontaktován z SGC, jmenovitě to byl generál Landry.

Landry:“Plukovníku Puškine, tady Landry. Kde jste se tak zpozdili.“

Puškin:“Omlouváme se, generále, ale měli jsme problém s jedním z naquadahových generátorů, a tak jsme raději na půl hodinky vystoupili z hyperprostoru a provedli nutné opravy.“

Landry: “Aha, rozumím.“

Puškin: “A kde je….“

Landry: “Odyssea?“

Puškin: “Ano.“

Landry: “Poslal jsem ji na planetu s výrobní linkou. Mají tam jisté úkoly.“

Rozhovor velitele Koroleva a generála Landryho přerušilo hlášení majora

Andrewse:“Generále, přijímáme subprostorovou zprávu od Daedala. Je poslána jako naléhavá.“

Landry:“Co se v ní píše?“

Andrews: “Máme čerstvé informace od národu jaffů. Při poskytování humanitární pomoci na jedné z méně vyspělých planet je napadli Luciáni. Byli v silné přesile a pro jaffskou flotilu to nedopadlo vůbec dobře. Ztratili minimálně 3 ha‘taky a síla jejich flotily se ztenčuje a ztrácí další a další území. Naštěstí máme informaci, která by mohla snížit ten nepoměr sil.“

Landry: “Rozumím, za jak dlouho tady bude Daedalus?“

Andrews: “Pokud poletí stabilní rychlostí, budou tady za čtyři hodiny.“

Mléčná dráha, Země, o 4 hodiny později

Andrews:“Daedalus právě vystupuje z hyperprostoru.“

Landry:“Dobrá, ať se sem plukov…“
Generál ani nestačil doříct svou myšlenku, když v tom se celá místnost rozzářila a přede všemi se zjevil plukovník Caldwell: “Zdravím, generále. Omlouvám se, že jsem se s Vámi nepřivítal hned na oběžné dráze, jelikož to udělám raději tady.“

Landry: “Mnoo, tak to nevadí. Co tak důležitého mě chcete sdělit?“

Caldwell: “Následujte mě do konferenční místnosti, tam Vám vše povím.“

Generál a plukovník se svižným krokem přesunuli o patro výše do konferenční místnosti, kde se usadili v pohodlných křeslech a upili pár doušků skvělého nápoje, který tam na ně čekal. Poté se již dal plukovník Caldwell do řeči: “Podle plánu jsme dorazili na planetu jaffů, kde se již dokončují poslední opravy. Setkali jsme se tam s Teal’cem, který nám sdělil ty tragické informace, ale také se s námi podělil o informaci, která by mohla výrazně oslabit luciánské zbrojení.“

Landry:“Pokračujte, plukovníku. O co jde?“

Caldwell: “Máme adresu planety, kde Luciáni získávají naquadah na stavbu nových lodí. Jsou to masivní doly, o kterých nevěděli ani Gou’auldi. Jsou tam extrémní naleziště naquadahu a Luciáni odtamtud nepřetržitě čerpají. Hledali jsme odpověď na to, kde berou zdroje na stavbu tolika lodí. Tady je. “

Landry: “Myslíte, že kdybychom ty doly obsadili, poskytlo by nám to výhodu do příštích bojů?“

Caldwell: “Ne, pane. Spolu s Teal’cem a mojí posádkou jsme vymysleli jiný a propracovaný plán.“

Landry: “A ten zní?“

Caldwell: “Podstrčíme Luciánům falešnou informaci o shromáždění naší flotily s jaffskou.“

Landry: “Předpokládám, že u planety s těmi doly.“

Caldwell: “Správně, pane.“

Landry: “Chcete se pustit do bitvy? V té minulé nedopadly jaffské lodě nejlépe.“

Caldwell: “Ne, pane. Proto říkám propracovaný. A také budeme potřebovat ZPM. Buď z Odyssey nebo z Promethea.“

Landry:“Tak to by ten plán mohli uskutečnit rovnou oni, ne?“

Caldwell: “Při vší úctě pane, tohle byl náš nápad, a proto ho chceme provést my.“

Landry: “Dobře, rozumím.“

Mléčná dráha, planeta s výrobnou dronů
Odyssea vystoupila z hyperprostoru a okamžitě kontaktovala základnu na povrchu. Na druhé straně se ozval doktor Lee.

Emerson:“Základno, tady Odyssea, slyšíte?“

Lee: “Ano, taky doktor Lee. Jsme tady.“

Emerson: “Jste připraveni?“

Lee: “A na co, mohu li se zeptat.“

Emerson: “Měli jsme přece přemístit ten výrobní stroj.“

Lee: “Aha, vy myslíte tohle. Ano, ano, brzy už to bude.“

Emerson:“Brzy? Měl jste už být hotový!“

Lee: “Mnooo, omlouvám se. Trošku jsem si přispal.“

Odyssea ještě chvíli setrvala na orbitě, když v tom se konečně ozval doktor Lee a oznámil všem dobrou zprávu: “Plukovníku, jsem hotov. Můžete zahájit transport. Celý přistroj je důkladně označen signálem. Poté můžete přenést i nás s naším vybavením. Vše jsme sbalili a vyčkáváme na transportních místech.“

Emerson: “Rozumím, zahajuji transport.“

Plukovník Emerson vydal rozkaz a přístroj byl transportován ze základny spolu s veškerým osazenstvem a materiálem. Poté se motory pozemské třista čtyřky rozžhavily a loď vstoupila do hyperprostorového tunelu.

Mléčná dráha, P7X-598, luciánské naquadahové doly, O 3 dny později

Daedalus byl již na místě, ZPM bylo zapojeno ve slotu, a tak bylo možné zapnout maskování. Luciáni skočili na podstrčenou informaci a dorazili ve slušném počtu. Čekali tuhý odpor, a proto desítku ha’taků doprovázela další třicítka al’keshů.

Taylor:“Luciánská flotila vystupuje z hyperprostoru.“

V oblasti střežené Daedalem se začala otevírat hyperprostorová okna a z nich vyskakovat jeden ha’tak za druhým, kdy každý ha’tak byl doprovázen minimálně jedním al’keshem. Majestátní flotila začala zaujímat pozice kolem planety a to byl ideální okamžik pro nastartování plánu plukovníka Caldwella.

Caldwell: “Majore Johnsone, vzdalte se od naší pozice a přesuňte se na výchozí bod.“

Johnson: “Ano, pane.“

Daedalus se za velké pomoci maskování v klidu prosmýkal kolem luciánských lodí a zamířil na předem určenou pozici.

Caldwell:“Majore Taylore, zaměřte naquadahové doly.“

Taylor: “Doly zaměřeny.“

Caldwell: “Připravte horizont.“

Taylor: “Horizont připraven.“

Caldwell: “Ujistěte se, že je vše připraveno. Zbytečně se tady nezdržujte a hned vypadněte. Vypusťte horizont.“

Taylor: “Vypínám maskování, Horizont vypuštěn, zapínám hyperpohon.“

Osm taktických hlavic, prozatím uspořádaných v jednom speciálním nosiči se snášelo z oběžné dráhy přímo do oblasti naquadahových dolů. Luciáni neměli dostatečně citlivě nastavené senzory, a tak nezaznamenali odmaskovanou Odysseu, která vstoupila do hyperprostoru. Avšak to, co luciánské senzory zachytily, byl malý kulovitý objekt směřující do atmosféry planety. Senzory na můstcích luciánských lodí bily na poplach. Všude byl zmatek a nikdo nevěděl, co se děje. Nakonec se vzchopil jeden z velitelů jednotky a z jeho plavidla začaly chodit rozkazy: “Sestřelte tu věc!“
Z přední části peltaku se ozvala drzá, avšak pravdivá odpověď: “Nemůžeme.“
“Jak to, že nemůžeme?!“
A znovu ze z úst stejného muže ozvala odpověď:“Objekt letí moc rychle a používá nějaké vyspělejší techniky rušení.“

“Vyšlete tam dva kluzáky!“
Rozkaz byl uposlechnut a v řádu několika vteřin vyletěly z hangaru jednoho z ha’taků dva kluzáky. Bohužel pro Luciány vše bylo marné. Hlavice již dosáhla dostatečné vzdálenosti pro oddělení a tak se také stalo. Jedna velká hlavice se rozdělila na osm menších hlavic, které stále mířily k naquadahovým dolům.

Můstek ha‘taku: “Dopad za 5, 4, 3, 2, 1…“

Všechny hlavice se atmosférou prokousaly až ke svým cílům a ve stejný okamžik dopadly do naquadahových dolů, kde ihned explodovaly. Energie z výbuchů se začala uvolňovat, když v tom se do hry zapojil další přítomný naquadah. V dolech se nashromáždilo neskutečné množství energie, které po chvíli začalo s planetou dělat své. Zanedlouho vyrazilo obrovské množství energie v podobě tlakové vlny z povrchu směrem pryč z planety, na oběžnou dráhu. Luciánské lodě tento jev velice překvapil, a tak netušili, jak se mají zachovat. Bohužel pro ně setrvat na stávající pozici bylo to nejhorší řešení. Když tlaková vlna vystoupala až na oběžnou dráhu, smetla nejméně polovinu flotily a zbytek lodí byl těžce ochromen. To ovšem nebylo vše. Když byli Luciáni zaměstnáni zkázonosnou tlakovou vlnou, energie a ohromné síly nastartovaly v jádře planety několikanásobné změny, které vedly k celkovému uvolnění energie z jádra planety, což vedlo k nejkatastrofičtějšímu scénáři - ke zhroucení planety v černou díru. Žádné z luciánských lodí nefungovaly motory, natožpak senzory, což znamenalo, že nikdo netušil, co se s planetou děje. Po pár minutách začaly být z oběžné dráhy
viditelné mnohonásobné a mohutné exploze, které nakonec vedly k celkovému zhroucení planety v černou díru. To, co nesmetla první vlna energie, pohltila nenasytná černá díra. Luciánské lodě byly bezbranné a tak jedna po druhé končily ve spárech černé díry.
Když uběhlo zhruba třicet minut od vypuštění hlavice, otevřelo se nad planetou hyperprostorové okno. Byl to Daedalus, který si letěl zkontrolovat účinek svého útoku.

Caldwell:“Tak jak to vypadá?“

Taylor: “Pane, naše senzory nezaznamenaly žádnou planetu.“

Caldwell: “Nějaké luciánské lodě?“

Taylor: “Ne, pane. Senzory zaznamenávají pouze masivní zdroj gravitační síly. Je to černá díra. Vyšlo to.“

Caldwell: “Mohla to nějaké luciánská plavidla přežít?“

Taylor: “Negativní, pane. Maximální možnou rychlostí by se za půl hodiny nemohly dostat mimo dosah našich senzorů, a jelikož jsou senzory čisté, troufám si říci, že to nikdo nepřežil.“

Plukovník Caldwell se vítězoslavně pousmál, opřel se do svého velitelského křesla a pravým ukazovákem stiskl na tlačítko lodního interkomu: “Všemu personálu, tady plukovník Caldwell. Dobrá práce, ode všech. Naše mise byla úspěšná.“

Taylor: “Pane, doporučuji se odtud vzdálit. Naše štíty jsou na tom sice dobře, ale černá díra z nich odčerpává energii.“

Caldwell: “Souhlasím, zapněte hyperpohon. Letíme domů.“

Mléčná dráha, Země, O 5 hodin později
Z hyperprostorového okna vyskočil Daedalus a zařadil se ke Korolevovi a Odyssee, která již dorazila ze své mise. Plukovník Caldwell ani nečekal na pokyny od generála Landryho a nechal se z paluby své lodi přenést rovnou do SGC.

O’Neill:“Plukovníku, jsem rád, že už jste tady.“

Caldwell:“Díky, pane. Taky jsem rád, že jsem doma a hlavně když mise dopadla dobře.“

O’Neill: “O tom jsem s Vámi chtěl mluvit. A vlastně ne jen já a ne jen s Vámi. Pojďte za mnou do zasedačky. Ostatní už čekají.“

Plukovník Caldwell poslech pokyn svého velícího důstojníka a následoval ho do zasedačky, kde již netrpělivě přešlapoval plukovník Emerson, zatímco plukovník Puškin z ruské armády si spolu s generálem Landrym dopřávali odpočinku.

O’Neill: “Tak, pánové, dorazil i náš poslední host. Můžeme začít.“

Příchozí dvojice se jako poslední posadila do křesel a debata mohla začít. Slova se jako první chopil generál Landry: “Pánové, před necelou hodinou dorazila SG-17. Byli na diplomatické misi na planetě jaffů a přinesli s sebou důležité informace. Jedna je dobrá, jedna je špatná. Kterou chcete slyšet dříve?“
Všichni se za malý okamžik usnesli na tom, že by si rádi nejprve vyslechli tu špatnou, a tak generál Landry spustil: “Mezi všemi Luciány se již rozkřiklo o našem drzém útoku a o spojenectví s jaffy. Luciánská aliance shromažďuje flotilu. Chystá se masivní protiútok. V jedné vlně chtějí smést nás i jaffy.“
Emerson: “A jaká informace může být po tomto oznámení dobrá?“
Landry: “Naším útokem jsme Luciánům způsobili opravdu veliké škody. Jejich flotila je opravdu vážně ochromená, takže nezaútočí maximální silou, ale i tak půjde o holé přežití.“


Pegas, P4R-227, Antická základna
Sheppard vletěl do místnosti a začal popadat dech. Celá místnost byla naprosto zničená, z přístrojů, které zrovna nebyly roztřískané na kousky, létala jiskra za jiskrou. Ale co bylo nejhorší, ne zemi ležel spolu se dvěma zničenými ZPM také tým plukovníka Carterové. Po ní samé však nebyla ani stopa, Sheppard si pomyslel, že je asi zavalená v troskách. Dva členové jejího týmu byli zavaleni troskami a střepiny jim roztrhaly končetiny. Vědec, který stál nejspíše blízko přístroje, měl sežehnuté celé tělo. Doktor Montgomery měl na obliče ošklivé šrámy a na hrudi mu ležela těžká traverza. Sheppard k němu přiběhl, přikrčil se a zkontroloval mu tep. Byl slabý a špatně hmatatelný.

Sheppard:“Rodney, našel jsem někoho živého. Je na tom špatně. Potřebuji tady lékařský tým a někoho kdo mně pomůže odklidit ty trosky.“

Rodney: “Trosky?“

Sheppard: “Ano Rodeny, trosky. Je to tady celé zničené.“

Rodney: “A já asi vím, proč.“

Sheppard: “Tak mluv!“

Rodney: “Ta energie ze sub prostoru k nám již přestala proudit, což znamená, že bys měl s tímhle městem urychleně přistát.“

Sheppard: “A co Carterová?“

Rodney: “O ni si nedělej starosti, už jsem tam poslal pomoc. Určitě ji najdou. Tak běž!“

Sheppard utíkal chodbou ke křeslu tak rychle, že div nesrazil příchozí lékařský tým a ženisty. Ti doběhli do místnosti a dali se do práce. Dva urostlí muži se chopili traverzy, pod kterou doktor Montgomery ležel. Snažili se ze všech sil, ale neuzvedli ji, a tak si vyžádali pomoc třetího muže, díky němuž se jim konečně podařilo osvobodit doktora z života ohrožujícího sevření. Zvedli ho ze země, položili jeho pošramocené tělo na nosítka a jeden z lékařů stiskl vysílačku na uchu a začal mluvit: “Atlantido, máme raněného. Transportujte nás na ošetřovnu.“
V zápětí pohltilo lékaře spolu s celými nosítky oslnivé světlo a rozložilo ho na Atlantidě v ošetřovně. Pacienta se okamžitě neujal nikdo jiný, než doktor Beckett. Za pomoci druhého lékaře ho přenesli pod sken, který začal okamžitě provádět kompletní obraz jeho těla.

Beckett:“Má pět zlomených žeber, jedno mu tlačí na plíce. Fraktura vřetení kosti a otevřená zlomenina holenní kosti. Tlak osmdesát na šedesát. Musím ho okamžitě operovat nebo ho ztratíme nadobro.“

Když si doktor Beckett otíral pot z čela a operoval doktora, staral se Sheppard o to, jak dostat město co nejbezpečněji na povrch. Pro jistotu si zvolil jako přistávací zónu oceán. Když se zafixoval na lokaci přistání, zahájil sestup z oběžné dráhy a vstup do atmosféry. Město bylo menší než Atlantida, a tak bylo jeho řízení celkově snazší. John nakonec položil město na vodní hladinu tak lehce, že to ani Rodney nezaznamenal.

Sheppard: “Rodney, hotovo. Jsme na oceánu.“

Rodney: “Cože? Už? Nic jsem necítil, žádné otřesy, které srážejí vybavení ze stolů. Dobrá práce Johne.“

Sheppard: “Tyhle narážky si laskavě nech pro sebe. Už pracuješ na opravě té zničené místnosti?“

Rodney: “Ne.“

Sheppard: “Jakto?“

Rodney: “Protože už mám hotovo. Poslal jsem tam replikátory, kteří to tam právě dávají do kupy.“

Sheppard:“A Sam? Už je v pořádku?“

Rodney: “Mnooo.“

Sheppard: “Tak se vymáčkni!“

Rodney: “Vůbec ji nenašli. Odklidili celou místnost a nenašli její tělo.“

Sheppard: “Cože? Děláš si legraci.“

Rodney: “Ne, je to pravda. Nemysli si, nerozumím tomu stejně jako ty, ale pevně věřím, že se to nějak objasní.“

Pegas, P4R-227, Antická základna, O 3 dny později

Vše se již vrátilo do starých kolejí a Rodney plánoval návrat do centra galaxie Pegas. Měl už vybranou ideální planetu se slušnými surovinovými zdroji a unikátní flórou i faunou. Město již bylo kompletně opravené a Rodney v databázi dokonce našel jeho jméno. Jmenovalo se Milenia. Doktor Zelenka již znovu zapnul program na výrobu ZPM a také se postaral o to, aby Rodneyho replikátorský program opravil jak Apollo, tak provedl menší opravy na Atlantidě. Bohužel žádný z těchto úspěchů nedokázal zvednout členům expedice náladu. Doktor Beckett totiž před dvěma dny dokončil poslední ze série operací, kterým se měl doktor Montgomery podrobit. Když operaci dokončil, přišel se slzami v očích za Sheppardem a zdrceně mu oznámil:“Je mrtvý.“ A pak dále pokračoval: “A co plukovník Carterová? Už tu situaci Rodney objasnil?“

Sheppard: “Ne, slehla se po ní zem. Nikdo neví, kde je.“

Pokračování příště!

Doufám, že se díl líbil. Tak a sem s kritikou. Kameny na hlavu

Kdo by chtěl díl v PDF tak tady:
Samotný 17. díl
Celý příběh - 1-17. díl

Opět kvalitně odvedená práce. Už to vypadá, že se to v Milky way začíná hrotit. Co se té Carterové týče, myslím, že se povznesla. Nebo jí něco spadlo na hlavu a teď někde pomotaná bloudí.

Díl dobrý a co se týče Carterové:

Toto je spoiler!!!:

Myslím, že jí subprostorové spojení nějak přeneslo do alternativního vesmíru (stejně jako Rodneyho z dílu 3x08). Nevím jak a asi to ani není možné, ale nějak mi to v textu bilo do očí.

Mě napadlo něco jiného že se pomocí subprostoru dostala do jiné dimenze ale to je nemožné přežiít bez silového pole nebo osobního štítu takže co se jí mohlo stát protože vtom případě je Sam death.Jo a já myslel že Puškin je z ruské armády ne z čínské lidové armády

Plukovník Caldwell poslech pokyn svého velícího důstojníka a následoval ho do zasedačky, kde již netrpělivě přešlapoval plukovník Emerson, zatímco plukovník Puškin z Čínské armády si spolu s generálem Landrym dopřávali odpočinku.

ale to je jedno

Promin, to byl překlep. Opraveno

deadalosi: to, co píšeš je v podstatě jiná formulace toho, co jsem napsal já. Akorát místo vesmíru používáš dimenze. Pokud já ze svých fysikálních zkušeností vím, je to to samé. Ale ten štít nechápu. Ale zase třeba pro průchod kvantovým zrcadlem také není štít (možná je to takový ten modrý záblesk, kdo ví ) Závěr je, že si musíme počkat na další díl

V díle SG-1 10x13 se Carterová posunula do paralelní reality/vesmíru/dimenze a Rodney jí tam řekl, že to nemůže přežít. Ona odpověděla, že byla chráněna silovým polem.

[Dragon]

Brendy píše:

deadalosi: to, co píšeš je v podstatě jiná formulace toho, co jsem napsal já. Akorát místo vesmíru používáš dimenze. Pokud já ze svých fysikálních zkušeností vím, je to to samé.

Vesmír a Dimenze není to samé (pokud se nepletu) pokud bys něco chtěl považovat za to "Samé" tak jedině vesmír a alternativní realitu. dimenze je vlastně jinej prostor (:D)

alternativní realita je eeeee no jednoduše (aneb teď si nejsem jist). Každé rozhodnutí, které můžeš udělat a neuděláš ho, každá volba, každá nanosekunda vytváří alternativní realitu. Podle teorie, existuje alternativní realita, kde sedí u počítače tvoje Já, které se před minutou vrátilo z Neptunu, kde bylo na dovolené. Ve Farscape alternativním realitám, téže říkali nenaplněné skutečnosti (díl ti teď z hlavy neřeknu)

kdežto dimenze... no když to vezmu v SG... tak Země se přemístila do jiné dimenze pomocí Merlinovo pláště (zařízení kde měl své poznámky), popřípadě jak Cartrová nechala zmizet celou vesnici. Či jak našli ten přístroj (bylo to v řadě s Jonasem - pokud se nepletu) a opět tvorové pro nás nebyli nebezpeční, protože nebyli v naší dimenzi, my jen viděli do jiné dimenze - tedy do té kde byli oni. A pokud se nepletu, tak Sodanské maskování vytváří také přechod mezi dimenzemi.

SPeeDy píše:

V díle SG-1 10x13 se Carterová posunula do paralelní reality/vesmíru/dimenze

správně je Paralelní realita, popřípadě vesmír