Pro pokec, nebo vaše dotazy jsem vytvořila na Discordu skupinu, přidat se můžete zde: https://discord.gg/WUTta3Dqmz

Obsah fóra Pokec nejen o seriálových technologiích Technologie [challenge] Realistický kosmický bitevník

[challenge] Realistický kosmický bitevník

Detailní rozbory nejrůznějších technologií s jakými jsme se kdy setkali.

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
U těch kokonů nemělo jít o to, že by "chrabrý astronaut" nesnesl fyzicky snesitelné přetížení, ale o to, že by "chrabrá posádka" díky tomu zařízení mohla krátkodobě překročit "životu nebezpečné" přetížení (řekněme dvacet, nebo kolik G), aniž by pomřela a to v podstatě v libovolném okamžiku letu (protože by v tom byli zavření VŠICHNI).

Jistě, ale KDY dojde k něčemu podobnému? Drtivou většinu letu k cíli ne, při startu ne (máme Oriony, NERVA, ionty a plachetnice, nic z toho není životu nebezpečné co se týče přetížení), při patrole ne, a při boji? Tam to pravda hrozit může při úhybných manévrech - ale při boji bude asi primární přilétající rakety sundat, coigunových projektilům stačí uhnout o pár metrů a především posádka asi nebude uzavřená v kokonech, nýbrž bude mít dost práce u ovládacích pultů.
Tahat si na jednotlivce +-tunu jednoho kokonu (tj. zásoby na tři roky na jednoho) mi prostě příjde zbytečné. Jestli na to stačí nějaké gelové matrace, tak prostě gel narveme do křesel v CIC...

Decentralizace se mi moc nelíbí, příjde mi, že to příliš komplikuje komunikaci a tím zvyšuje element posratelnosti.

S těmihle "kokony" by v podsatě mohl žít uvnitř kokonu a ani by nepotřebovali jednotlivé "místnosti".

Mě příjde, že to poslední, co bude kosmonaut uzavřený na pět let v bitevníku na misi mimo Zemi chtít, je žít většinu té doby v prosklené rakvi...
Nějaký prostor bude potřeba, především pro sociální aktivity (ale těším se, jak budou páry souložit v nouzových statických komorách/kokonech a plýtvat tak v nich omezenou zásobou vzduchu).

Permanentní kokony jsou prostě příliš zcizijící a IMO i zbytečně náročné, když jejich fce snadno přejmou jednodušší udělátka.

A jak k zásobám, tak k motorům bývá často potřeba se dostat i zevnitř... Stejně tak zbraně, senzory, hangáry... Dostat se pěšky při 1G zrychlení z jednoho místa na druhé, 300 metrů vzdušnou čarou (ve skutečnosti skoro kilometr) na lodi bez jakéhokoliv dopravního systému (žádné "turbovýtahy"), by trvalo minuty, až desítky minut (podle toho, jak rychle dokážeš šplhat po žebřících). A o pokusu o pohyb osob, munice (raketových střel), nebo jiného těžšího materiálu v (řekněme) 5G nemá bez nějáké dopravy uvnitř lodě vůbec ani cenu přemýšlet.

Prosímtě, kdo se bude v pěti gé tak akutně pohybovat lodí? K takové situaci dojde v promile promile celého trvání mise, buď při startu nebo při úhybném manévru v boji. Pokud nějaký chrabrý kuchař zrovna chce jít pro mlíko, tak prostě počká.

Monoraily se mi líbí, ale říkám - podle mě stačí jedna dvě trubky, na které narveš nákladní vozík. Tunel, kterým se dostaneš k motorům nebo zbraním, taky postačí pro inspekci zevnitř. Namísto dvou minut v kokonu tam prostě pán půjde/poletí (v zeroG) minut pět až deset - a to i kdyby loď zepředu dozadu měla kilák. Dávat každému kokon mi prostě příjde zbytečné a zcizující.
Mimo ubikace bude loď asi bez rotujících částí (popř. vím, že ty chceš udělat celou loď pohyblivou nebo co, tohle jsem ještě nečetl) a ubikace jako takové budou malé. Tj. dopravní systém mi příjde zbytečný.

Pokud by ty kapsle měly na vnějším trupu (té kapsle) "roboruce" ovládané zevnitř "virtuálníma rukavicema", (vzdáleně podobné ovládání rukou roboobleků v Avatarovi), nebyla by práce zas takovej velkej problém... Navíc by narozdíl od skafandrů mohli pracovat i v radiaci, výrazném horku či zimě, nebo s velmi ostrými úlomky kovu (se kterými si "látka" skafandru neporadí, ale ke kterým se například při odstraňování šrapnelů z vnitřních přepážek a úlomků z hlavního pancíře trosečníci prostě "dostat" musí).

Kdyby každý měl svůj vlastní exosuit, tak je to sice fajn, ale už opravdu neuvěřitelně zbytečné. Za á, exosiut nemáme ani dneska. Za bé, jeho koeficient posratelnosti je obrovský a opravovalo by to minimálně několik lidí navíc a permanentně (zvláště, když by to teda používali na všechno od spánku po dopravu). Za cé, tohle už by fakticky vážilo další desítky tun navíc (připočti náhradní díly, nutnost to napájet atd.).
Příjde mi, že mnohem snazší je na loď prostě narvat ty kyslíkové nouzové statické kokony se skafandry-kdyby-něco, jeden dva monoraily na náklad a posádka by spala ve svých vzduchotěsných kójích pro případ náhlé situace a řeší to prakticky všechny výhody těhle exosuitů za zlomek váhy, ceny a komplikací.

Tady je zase ale vidět, že ty počítáš spíše se svým kulatým designem a já spíše s Discovery/Icarus/Venture Star designem, kde úplně stačí napojit na kilometr dlouhou chodbu X dalších modulů pro ubikace, CIC, zásoby atd. Doprava je v tomhle mnohem snazší.
A ještě jsem se nerozhodl, pro kterou z verzí se rozhodnu. Možná, že 3. generace bude spíše jako Discovery a 4. generace (ta dvoustuopňová) spíše něco koule.

Zbytek beru v úvahu.

Tak bejt v boji ve skafandru je snad samozřejmost, bylo by hloupý uhořet jen kvůli tomu, že jsem byl línej zařídit si před bojem v lodi prostředí bez kyslíku nebo nechat rozervat kus trupu explozivní dekompresí kvůli lenosti snížit tlak...

Do boje by IMO stačilo si navlíknout neopren+dát si na krk kyslíkovou masku, kdyby došlo k dekompresi. Regulérní EVA skafandr je zbytečnost (na námořních lodích se taky před bitvou nenavlíkaj do batyskafu...), která by nesnesitelně komplikovala komunikaci, pohyb i práci. V případě problému jde jen o to přežít pár minut, než přejdeš do nepoškozené části lodi nebo do záchranné kyslíkové komory, kde si vezmeš EVA suit a můžeš jít opravovat loď nebo čekat na evakuaci. Na to ti úplně stačí tepláky a pár minut vzduchu v "balónku" v kapse.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

samo1995 Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 185
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
K tej poslednej citácii, ono má asi ten dotyčný pravdu :D Teraz ma asi osvietilo alebo čo ale ako zabrániť výbuchu obytných častí lode???
Toto je spoiler!!!:
Vypustiť vzduch a navliesť sa do skafandrov

Samozrejme nie do skafandrov alé poznáme dnes, ale do nejakých ľahkých ktoré ti len dodajú kyslík a zachovajú tlak jednej atmosféry. pravdepodobne by sa v nich vo vesmíre nedalo lietať

Ale ako by sa potom ovládali prístroje? (let...)
Už aj teraz existujú počítače, ktoré sa dajú ovládať očami takže no problem :D :D :D

Btv/ To je len taký postreh. A podľa mňa by to bolo v celku šikovné.

Navliesť si neoprén nestačí lebo ak okolo teba nie je tlak vzduchu, si mŕtvy. A môžeš byť najlepší z najlepších z najlepších. To proste nedáš.
Jaffský vtip
Hadí, Horův a Sethův strážce se sejdou na neutrální planetě. Chvilka napětí. Hadímu strážci žhnou oči, Horovu strážci se leskne zobák. A Sethovu teče z nosu.
[b]

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Air Force:
Nebral jsem to jako "safy nebo smrt z lenosti", ale spíš "nejsou z dlouhodobějšího uživatelskýho hlediska a dalších ohledů výhodnější "kokony" než skafy"???

Není důvod, proč by podobný systém doplňování vzduchu, vody, atd "ze zásuvek" - když zrovna někde stojí - nemohly mít i ty kokony (což by značně zjednodušovalo "přívody do vagonku". Ve více lidech "uvnitř" by ty kokony ztratily efektivní funkci absorbce následků přetížení. Je jedno, jestli tě přetížení zabije tak, že tě uškrtí bezpečnostní pás na obyčejném křesle při "couvání", nebo jestli tě rozmáčkne několik tun "subjektivní" váhy těla tvého společníka, se kterým ležíš ve vystlané "trubce". Zároveň, protože by to suplovalo vnitrolodní dopravní systém, těžké protiradiační obleky, část obrazovek na můstku a v neposlední řadě postele i křela posádky, by nárust hmotnosti kvůli těmto kokonům nebyl tak hrozný.

V případě problémů by prostě v každém kokonu byla uvnitř pod výstelkou zevnitř otevíratelná dutina, ve které by byl (ten tvůj lehký) skaf, který by si mohli v případě nouze obléct a přeběhnout v něm někam jinam, nebo v něm opravit vnější narušení systémů "vagónku".



"Rušení" by mělo být na té přehledové obrazovce "odmazat" v tom smyslu, že když myslíš že nějáký nepotvrzený výkyv JE rušička (nebo jenom přirozené rušení), že jej můžeš "odmazat" z celkového přehledového obrazu. Také rozdělení jednotlivých výstupů každého z odlišných systémů odlišit navzájem jinými barvami (například IR červená, optika by fungovala jako bezbarevné "pozadí", Zelená radiace a rádiový provoz, Modrý radar, atd...) s tím, že když by byla nějáká oblast "nejistá" (tj nepotvrzená z více zdrojů), že by byla znázorněná na obrazovce jenom barvou TOHO senzoru, který ji odhalil. A zároveň by bylo možné buď: zaměiřit ostatní senzory na toto místo, nebo ducha přímo "odmáznout" z obrazovky softwarově.

Jinak samozřejmě souhlas, že by bylo potřeba, aby se vývoj počítačů v dějinách příběhu odehrával poněkud rychlejšími cestičkami (bez rozumných počítačů by ta loď musela být gigantická kvůli počtu nutných lidí).

Ray:
Start, brždění a manévry. Obzvlášť při bojových manévrech může být každé jediné G, které může tvoje loď navíc vytáhnout tím rozdílem mezi "únikem o fous", nebo zásahem "torpédem". Navíc jestli dobře chápu konsenzus, tak by manévrování okolo bojů a dálkové ostřelování s nepřítelem trvalo většinou docela dlouho, přičemž právě v tomhle "modu" by bylo nejlogičtější čekat "trhané" manévry (pokud by jich byla loď schopná).

Stačí výstupy z těch pultů promítnout na obrazovky uvnitř "kokonu" a uzpůsobit ovládání tak, aby se samo "zatáhlo" při tvrdších manévrech, nebo by to "ovládání" (klávesnice, atd) museli mít "gelový" základ a rozumný "keydboard/LOCK". Ušetří to nemálo váhy, kterou v těch krabicích z CIC máš. Zároveň to vyřeší nutnost nějáké ubikace pro každého z členů posádky, takže když budeš mít nějákých "plus padesát tun" kokonů pro celou posádku, tak taky musíš odpočítat váhu místností, zařízení a pancíře který by to všechno obklopoval, který NENÍ potřeba. Dost možná bys došel k výpočtu, že ta "výměna" není až zas tak nevýhodná jak se zdála zprvu.

Vzhledem k tomu, že ve vesmíru nehrajeme na žádné "únikové kokony" které by se dokázaly rozumě dostat vlastní silou domů, myslím, že decentralizace je nadějí pro posádku, když už nějákou tu ránu slíznou k tomu, aby se dostali domů (pokud možno vlastními silami).

"Gel narveš do křesel v CIC" (a do všech ostatních křesel pro všechny ostatní členy posádky, jinak sice můstek vydrží, ale ostaní pomřou). Ne všichni mimo můstek budou ve stavu, kdy by byli SCHOPNI si do křesel sednout (pokud v nich už předtím neseděli). Ve výsledku potřebuješ stejně nemalý počet křesel, které mají dohromady minimálně polovinu váhy co "kokony", ale žádné jiné využití.

Nemusí žít v prosklené rakvi, stačí když si otevře poklop. Jenom by "ven" měl chodit co nejméně (na fyzické cvičení, v nezbytných případech při opravách a kvůli sexu). Ale tak, aby při případné dekompresi dokázal počítač uzavřít jeho "rakev" dřív, než ho to vyáhne z trupu. Vzhledem k tomu, že kokony by neměl být problém připojit (při statické poloze kdekoliv uvnitř trupu) k lodním zásobám vzduchu, neměl by to být takový problém. No a v nouzových podmínkách, kdy si mohou vybrat život nebo sex, by to zas takový problém nebyl, protože většina lidí by chtěla spíš žít.

Potíž není hledat pitomce, který v těch 5G VYRAZÍ na štreku lodí, ale kapitána, který bude čekat hledíc na špičku přibližující se atomovky, až i ten nejposlednější umouněnec z podpalubí ohlásí, že je v antiG křesle. Nebo takového, který se spokojí s faktem, že má zaseklou jednu střílnu raket/PD střílnu/radarovou věž jenom proto, protože zrovna provádí ostrý manévr a opraváři by při něm neměli ručně šanci tu raketu/poklop něják vybalancovat. Navíc ačkoliv je pravda, že takové situace nastanou jenom v malé části celého letu, je potřeba upozornit, že počty posádky jsou tak vyrovnané, že i JEDINÝ specialista "umouněnec" který by lodi chyběl kůvli tomu, že by ho zabilo/těžce zranilo přetížení, by nechal enormní díru ve schopnostech posádky řešit problémy.

Z hlediska příběhu si nejsem jistý, jak by ty kokony vypadaly. Tam by skutečně mohly dělat poněkud divný efekt, ačkoliv by to nebylo o nic moc horší, než hybernační komory, nebo něco takového. Není potřeba, aby se točily ubikace, stačí, když se točí celá loď a ty ubikace jsou na nejvdálenějším místě od osy lodě.

Ten "exosuit" tam byl jenom kvůli ukázce jeho rukou a jejich ovládání pilotem. Navíc podle mého se příliš neliší "jenom vagónkový kokon" od "vagónkového kokonu s roborukama". Je pravda, že autonomní spánkové kóje řeší problém "okamžitého přežití", ale než by se lidé z posádky převlékli do skafů a vyrazili někam, kde mohou ovládat loď mačkáním čudlíků, už by mohlo být taky po všem. Problém s "exosuity" (ačkoliv exosuit jsem nenavrhoval, jenom "vagónek s rukama") je hlavně v napájení (přez kolej to není problém) a ve stabilitě při chůzi (protože to jezdí na koleji a nechodí, tenhle problém taky padá).

Koukals na ty fotky co jsem posledně na konci poslal jako "bonus"? Bylo tam dost obrázků Venture Star a některé by se ti hodili, kdyby ses rozhodnul pro tenhle systém.

S tím "odlehčením" skafu celkem souhlasím. Krátkodobě není vakuum nebezpečné, ačkoliv by mohla vzniknout kesonová nemoc, prasknout bubínek kvůli absenci tlaku, nebo vzniknout problémy související s teplotou (zmrznutí/rozpálení povrchu těl). Krátkodobě jde ale "řízené vakuum", které by bylo vytvořené posádkou, docela rozumně "projít". Ačkoliv by to nebyl zážitek zrovna zdravotně nezávadnej, astronaut by nejspíš nezemřel.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Však říkám, že by to nemusel bejt žádnej přehnanoskafandr, neopren je dobrá volba - jinak námořníci na lodích se nenavlíkaj do batyskafu, helmu a neprůstřelnou vestu si ale berou a k tomu protipožární rukavice a kukly.

Navlíknul bych je ale určitě předem, protože když už bude hořet nebo proud vzduchu bude trhat trup, bude pozdě něco s tim dělat, navíc postupný snížení tlaku je jedna věc, rychlá ztráta jiná, kromě vlivu na zdraví to dělá další nepříjemnosti, například sakra zimu a mlhu, ve který něco dělat taky neni moc fajn.

Btw první letadlo s přetlakovou kabinou byl bombardér B-29, jehož posádka si při vstupu do nepřátelskýho teritoria nasazovala dejchací masky a z kabiny se vypouštěl přetlak a všechno bylo ok, když to ale neudělali a došlo k proražení trupu, mívalo to dosti nepříjemný následky...

Btw v čem byvadilo mít v tý kapsli tři lidi třeba místo jednoho? Jde snad o to, aby se ty kapsle hejbali a lidi v nich ne, aby to vybíralo přetížení - gel je dobrej tak leda na proleželiny a pod. (rozložit hmotnost do co největší kontaktní plochy), přetížení jako takový nijak neovlivní.
Tak by tam mohli sedět tři vedle sebe, což by ušetřilo tak půlku hmotnosti a objemu ve srovnání se třema separátníma kapselma.
Přípojky jasně že by šli, ale musely by bejt nějak poháněný a asi už by do nich nestačilo praštit, když by nechtěli zapadnout - na rozdíl od růčo zapojovaný přípojky o nic složitější, než ventilek na pneumatice.

Ale zase po dobu mimo boj (většina letu) jsou kapsle zbytečný a v boji je lepší bejt menší a lehčí...

Při schopnosti střel manévrovat s přetíženim přes 50g je imo zbytečný pokoušet se o zběsilej únik a je lepší hmotnost i objem využít k instalaci aktivní ochrany.

Střely by měly bejt v zapečetěnym futrálu od výroby až do odpálení, žádný montéry ani opraváře bych k tomu nepouštěl, stejně tak bych je odpaloval rovnou z přepravních kontejnerů (VLS like) takže žádný opravy by nehrozili.

Celkově bych opravárenský a nákladní schopnosti takovejch kapslí nahradil RC robotama - menšíma a lehčíma.

Rušení a pod. jak říkáš - proto jsem tvrdil, že skoroAI by byla potřeba (nebo lidskej faktor).
[img][http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg]http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg[/img]

Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
K tej poslednej citácii, ono má asi ten dotyčný pravdu Teraz ma asi osvietilo alebo čo ale ako zabrániť výbuchu obytných častí lode???

Pokud stěnu tvého modulu zasáhne natolik silná detonace, že to způsobí explozivní dekompresi a ne jen únik vzduchu, tak ti stejně skafandr nepomůže, protože tě pravděpodobně zabijou střepiny, tlak detonace a další srandy. NEMÁ smysl dřepět v EVA obleku, protože ten limituje tvoji pohyblivost. Všiml sis třeba, že astronauti startujou v jiných oblecích, než ve kterých provádějí výstupy ven?

Trénované lidské tělo umí vydržet ve vesmírných podmíkách 30 až 60 sekund bez trvalé újmy. To by mělo stačit, aby si elitní posádka nasadila masky a odebrala se buď do kyslíkových komor (kde si navlečou EVA suity) nebo do funkční části lodi.

Start, brždění a manévry. Obzvlášť při bojových manévrech může být každé jediné G, které může tvoje loď navíc vytáhnout tím rozdílem mezi "únikem o fous", nebo zásahem "torpédem". Navíc jestli dobře chápu konsenzus, tak by manévrování okolo bojů a dálkové ostřelování s nepřítelem trvalo většinou docela dlouho, přičemž právě v tomhle "modu" by bylo nejlogičtější čekat "trhané" manévry (pokud by jich byla loď schopná).

Právě, že podle mě by loď nějakých trhavých manévrů schopná nebyla. Než zařehnu motory, tak to chvíli trvá (mluvíme o tom, že loď pro podobné manévry používá hlavní meziplanetární motor a ne chemické RCS), proto jsem do bojových podmínek navrhl Oriony, které mají prodlevu jen tři sekundy. Není přitom třeba dělat šílené psí kousky o padesáti G, stačí nám před coilgun projektilem uhnout o pár metrů, takže se počítá i menší detonace o méně G.

Navíc, uvědom si, že podobné únikové manévry by asi byly spíše zřídka viděné i při boji. Jak loď totiž manévrtuje? Pokud má na zádi pusher plate Orionu a na přídi štít s NERVA motorem nebo něčím takovým, může jít de facto buď jen dopředu nebo dozadu a má k dispozici poměrně malý úhel, kdy je ještě krytá před nepřátelem ale už může letět trochu stranou. Jestli oponent není hloupý, pošle prostě projektilů pět tak, aby vykryl možné únikové vektory (a cíl opravdu nemůže letět více stranou, protože by se musel otočit bokem) a nějaké manévry jsou ti stejně na prd.

Řeknu to ještě jednou - decentralizace komunikace je na poškozené lodi k hovnu. Pokud je loď jen trochu škrábnutá, není problém mít na lodi menší záložní CIC (popravdě předpokládám, že by šlo loď ovládat z více míst defaultně, lodě snad mají taky bojový můstek) a tím nám odpadá potřeba mít separátní kóje. Pokud je ale na hadry, tak pravděpodobně nefunguje nic, co by decentralizaci umožňovalo (proud, odvod tepla a takové věci) a je spíše třeba přemýšlet o evakuaci.
Naopak decentralizace přežití je užitečná (pokud chceme zachránit posádku) a tvoje kokony ji IMO naopak moc neprospívají. Jsou závislé na kolejích a používají se prakticky permanentně, takže nemají vlastní pořádný zdroj vzduchu. Statická olověná rakev se zásobou vzduchu a EVA je jednodušší, není třeba ji dvakrát denně dobýjet kyslíkem ani proudem a je neporuchová, protože se skoro vůbec nepoužívá.

Mě prostě příjde, že decentralizované kokony v ovládání lodi by byly použitelné v tak titěrném množství situací, že nemá smysl kvůli nim překopávat celou normální strukturu velení (parta lidí sedí na jednom místě) na nějaké decentralizované jednotky. Dovedu si to klidně přestavit tak, že každý "kokon" je pod ve stylu velitelského modulu Apolla, ale podle mě to prostě je zcela zbytečné, brání to efektivní a rychlé komunikaci a je to spousta tun nákladu navíc.

Při schopnosti střel manévrovat s přetíženim přes 50g je imo zbytečný pokoušet se o zběsilej únik a je lepší hmotnost i objem využít k instalaci aktivní ochrany.

Nemůžu souhlasit víc.

Nemusí žít v prosklené rakvi, stačí když si otevře poklop. Jenom by "ven" měl chodit co nejméně (na fyzické cvičení, v nezbytných případech při opravách a kvůli sexu).

Jenže to by právě bylo nesnesitelné kvůli psychologii. Lidi tam nahoře budou potřebovat kontakt ještě více než tady na zemi. Spací kóje a odlehlé části lodi zcela řeší situace, kdy bude chtít být někdo sám. Spací kóje a imobilní kyslíkové kokony zcela řeší poškození lodi. A velikost lodí naznačuje, že není potřeba mít vlastní tuny vážící transportní systém.

Potíž není hledat pitomce, který v těch 5G VYRAZÍ na štreku lodí, ale kapitána, který bude čekat hledíc na špičku přibližující se atomovky, až i ten nejposlednější umouněnec z podpalubí ohlásí, že je v antiG křesle.

Jak řekl AirForce, antiG křeslo řeší jen proleženiny. AFAIK aby tě nějaký gel chránil i jinde, musel by sis ho napustit do těla a být v něm potopený. Do not want.
A pokud je loď v bojové situaci, tak by asi měl každý člen posádky být připoutaný dopředu. Pokud nebude, needs of the many...

Tam by skutečně mohly dělat poněkud divný efekt, ačkoliv by to nebylo o nic moc horší, než hybernační komory, nebo něco takového.

Však Kubrick taky stylizoval hybernační kóje ve Space Odyssey do rakví...
Pointa je, že naratologie (tj. vyprávění příběhu) je postaveno na našich skutečných zkušenostech a životech. Co je pravděpodobné v realitě je obhájitelné i v ději. Permanentní kokony se ale neužívají na ponorkách, ani na letadlech, ani nikde jinde. Je to cizí koncept pro mě a jak uznáváš, tak docela i pro tebe. Nejde jen o to, že v ději by to vypadalo divně (a třeba jedna z nejstarších scifi jménem The Machine Stops si pokrává právě s tím, že lidstvo je uzavřeno do podobných udělátek a nestýká se jinak než před net), jde o to, že by to asi negativně působilo na posádku. Po rakovinových steacích, absenci oken, odloučení, riziku mise atd. je to jediné, co posádka má, sociální styk. Permarakve, v nichž by posádka byla uzavřená většinu dne i noci, něco takového brzí a to podle mě není dobře. Nakonec by je IMO nikdo nepoužíval.

Střely by měly bejt v zapečetěnym futrálu od výroby až do odpálení, žádný montéry ani opraváře bych k tomu nepouštěl, stejně tak bych je odpaloval rovnou z přepravních kontejnerů (VLS like) takže žádný opravy by nehrozili.

Tady se mi to naopak nezdá. Nějaká míra kontroly/opravy by měla být proveditelná. Co když futrál zasáhnou mikrometeority nebo úlomky? Jak zjistíme, jestli jsou střely funkční nebo jestli jsou poškozené? Nebo je prostě raději v zájmu bezpečnosti odhodíme a zbavíme se tak cenné munice? Pamatujte, střely jsou (minimálně některé) o konvenční munici (plus palivo!), takže ANO, hrozí, že pokud se poserou, tak rozervou loď.

Celkově bych opravárenský a nákladní schopnosti takovejch kapslí nahradil RC robotama - menšíma a lehčíma.

Budiž, to by při naší úrovni snad nějak šlo. Jenže ty roboty stejně musí někdo ovládat a asi by to měl být někdo, kdo rozumí tomu, v čem se hrabou.

Z hlediska příběhu si nejsem jistý, jak by ty kokony vypadaly. Tam by skutečně mohly dělat poněkud divný efekt, ačkoliv by to nebylo o nic moc horší, než hybernační komory, nebo něco takového. Není potřeba, aby se točily ubikace, stačí, když se točí celá loď a ty ubikace jsou na nejvdálenějším místě od osy lodě.

Chápu, takže při boji je zero-G.

Koukals na ty fotky co jsem posledně na konci poslal jako "bonus"? Bylo tam dost obrázků Venture Star a některé by se ti hodili, kdyby ses rozhodnul pro tenhle systém.

Zatím jsem si to jen tak proklikal.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Jak zjistíme, jestli jsou střely funkční nebo jestli jsou poškozené? Nebo je prostě raději v zájmu bezpečnosti odhodíme a zbavíme se tak cenné munice? Pamatujte, střely jsou (minimálně některé) o konvenční munici (plus palivo!), takže ANO, hrozí, že pokud se poserou, tak rozervou loď.


No, přepravní kontejner na střelu je většinou jen o málo větší, než střela samotná, tudíž co provrtá durch stěnu kontejneru, určitě poškodí i střelu a to se dá snadno kontrolovat nafouknutim inertního plynu do kontejneru (tlak klidně míň než atmoséra) a snímačem tlaku. Ztráta tlaku značí poškození kontejneru se střelou, ten se vyřadí ze seznamu dostupný munice a nebude se používat. I automatizace vyřazování v boji poškozený munice je teda snadná...

Hnípat se v poškozený střele šroubovákem by imo na bezpečnosti nic nepřidalo - selhaná munice se většinou dá někam, kde nic nerozbije a násilně odpálí...

Pokud stěnu tvého modulu zasáhne natolik silná detonace, že to způsobí explozivní dekompresi a ne jen únik vzduchu, tak ti stejně skafandr nepomůže, protože tě pravděpodobně zabijou střepiny, tlak detonace a další srandy.

Eh... záleží, co si představuješ, že se bude používat jako munice. Zbraně působící tlakovou vlnou by ve vesmíru nebyli účinný jinak, než na kontakt, proto bych volil spíš fragmentační s usměrněnym účinkem, tzn proletí kolem toho štítu a vybuchne, střepiny pokryjou třeba 20° směrem k ose lodi a rozbijou, co bude na povrchu lodi (radiátory, senzory, komunikace, RCS,...) příp. pokud nebude trup nějak zodolněnej (prostě přetlaková stěna) prorazej spoustu malejch dírek...
Ne EVA, ale něco a preventivně předem by imo přišlo vhod.

Budiž, to by při naší úrovni snad nějak šlo. Jenže ty roboty stejně musí někdo ovládat a asi by to měl být někdo, kdo rozumí tomu, v čem se hrabou.

Tim jsem myslel, že by kvůli opravování nemusel jezdit sem tam cápek ve vozítku s rukou, ale jen vozítko s rukou. Že cápek musí vědět, co dělá je jasný, ale zase všeho s mírou, raketu děravou od střepin umí opravit jen Spock a Carterová.

AFAIK aby tě nějaký gel chránil i jinde, musel by sis ho napustit do těla a být v něm potopený.

Relativita praví: Nepoznáš, jestli stojíš v gravitačnim poli nebo jestli zrychluješ. Na Zemi ti gelovej doping nepomůže bejt lehčí, ve vesmíru ti nepomůže přežít větší zrychlení. Smutnou pravdou je, že nemáme, co s tim dělat.
[img][http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg]http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg[/img]

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Air Force 1:
A v prostředí, kde radiace, střepiny vzniklé roztříštěním okolní konstrukce, únik vzduchu a propálené zubaté kusy kovu hrozí podobně jako na lodích oheň a střepiny, je logické s tou "ochranou jednotlivce" trochu přitvrdit.

Jistě, ať už skafy, nebo kokony, VŽDYCKY je lepší být ve "vlastním soběstačném okruhu" dřív, než ten "společný" okruh začne schytávat rány.

Když máš košík vystlanej polšářem a máš v něm jedno jablko, to jablko se neotluče, ani když s tím košíkem uděláš salto. Když dáš do stejného košíku dvě nebo tři jablka a zaklepeš s košíkem, jablka se otlučou. O sebe navzájem. I při přetížení je výhodné rozložit svoji váhu do co největší plochy (a pokud možno "na měkké", které má ještě tendenci před tebou pár /desítek/ centimetrů "ustupovat" podle toho, jak moc je tvoje váha větší, než "normálně".

Chápu, že by to bylo snazší, pro víc lidí, ale bylo by složiější zařídit, aby se to vešlo do chodeb a hlavně by vznikl problém "tří jablek v košíku". Pokud by tedy samozřejmě sdíleli jeden spojitý vnitřní prostor a neměli každý "svůj" vystlaný kout uvnitř kokonu.

Proč ne? "normální" způsob propojení je automatický, ale poblíž hadice i případného umístění přípojky na podlaze (stropě, stěně) dát kokonu takovouhle hezounkou "rukavici" (jako je v krabicích, ve kterých vědci zkoumají vražedné nemoci při jiném, než atmosférickém tlaku) a pro bezpečnost jí ještě mít zavřenou nějákým "poklopem", který by ji kryl zvenčí, ale mechanické ovládání by bylo přístupné zevnitř kokonu... Volně přeloženo, "normální" by bylo, že by se kokon automaticky spojil. Když by ale něco nevyšlo, dal by zvukový signál obyvateli a ten by otevřel dvířka od "rukavice", zašátral by rukou, třísknul do hadice, nebo přípojky pěstí a rozběhal by to. Načež by následně zatáhnul ruku i s rukavicí, zavřel "vnější poklop" a pokračoval v tom, co dělal.
Obrázek
http://old.lf3.cuni.cz/mikrobiologie/ba ... /rukav.jpg

Pokud kapsle v podstatě nahradí ubytovací prostory celé posádky a vnitrolodní dopravní systém materiálu i lidí, zas tak "zbytečné" nejsou ani v "mírové" fázi letu.

Jistěže je aktivní obrana lepší než pasivní. Řekni mi ale, co takové úlomky přesně zamířené rakety/dělového projektilu/miny/stíhačky (sestřelené PD) udělají, když je olízneš laserem? Vypaří se okamžitě? nebo jsi jim jenom dodal tepelnou energii, kterou vyplýtvají DO TEBE spolu s jejich kinetickou energií? A je pak lepší mít pancíř, nebo možnost reagovat co nejhbitěji?

Ano, střely jsou ve futrálech. Ty se ale musí dostat něják z muničáku až k "torpédové komoře" (či jak to popsat) a ještě se před střelbou té komoře musí otevřít kryt. "montéři" by řešili problémy s tímhle, spíš než že by kladivem opravovali nukleární hlavice. Navíc to VLS zařízení bude poněkud méně odolné proti přetížení VŠEMI směry (včetně toho, kdy je hlavice rakety uvnitř "hlavně" tlačená přetížením proti krytu - prostě proto, že námořní lodě většinou nelétají s přetížením několika Géček směrem "dolů". VLS to nediskvalifikuje, ale zvyšuje to složitost podavače, zásobníku a odpalovače, což může vést k poruchám v daném místě.

RC roboti (menší a lehčí) bez kolejnice budou po nemalé procento letu k ničemu, protože v lodi není 1G a v beztíži bez pevného kontaktu s pevným povrchem "neuzvedneš" v podstatě nic. Také při opravách poškozené lodě je pravděpodobné, že se už na nějákou "umělou gravitaci" v podstatě nehraje a tím pádem by "RC roboti" poěkud ztratili některé ze svých výhod (oproti "vagónku s rukama".). Navíc nikdo netvrdí, že pro méně akutní a na intuici náročnou práci nemůže být nějáký spcializovaný odhlečený "vagónek s roborukama" (bez pilota, ovládaný z jiného kokonu někde po lodi).

Ray:
Když sedíš ve skafandru uvnitř lodě a je v ní všude vypuštěný vzduch, žádná explozivní dekomprese se konat nebude, protože nemá co explozivně dekompresovat (volný překlad "rychle se prodrat ven"). Sníží to efekt tlakových vln při výbuších (žádné nejsou, protože TY jsou přenášeny především vzduchem) a řeší to v podstatě jakékoliv ohně (bez kyslíku prostě nevzniknou a až bude možné začít do lodě tlačit kyslík, tak bude možné předtím i vyhledat všechna místa s potenciálním nebezpečím a postarat se o to, aby tam nic nechytlo. No a v neposlední řadě je explozivní dekomprese na druhé straně soustavy nepříjemná proto, že ztratíš nemálo vzduchu, který nikde jinde nezískáš. Když ho předtím odčerpáš z chodeb do mnoha oddělených tlakových "bomb" rozházených po lodi, je menší šance, že přijdeš o příliš velké množství vzduchu, aby ses domu už nedostal. Souhlas, že krátkodobě může být skaf občas výhodnější, ale neřeší problém střepin které lodí létat prostě BUDOU (když jí něco zasáhne, ale ještě ne dost na to aby byla zničena komplet).

30-60 sekund s možnou kompenzací přetížení a ve chvíli, kdy například operátor PD systémů zemřít MUSÍ, pokud nechce odejít od pultu a nechat zemřít loď? Obzvlášť ty "zajímavé okolnosti" je lepší řešit automatikou, aby ti astronauti neskončili jako Jake Sully z Avatára, když mu Qarich prorazil okno v řídící boudě.

Nejtrhanější manévr jaký si dovedu představit je vypustit si za zadek atomovku a pak se svést na její tlakové vlně. Tak něják je popisovaný orion, takže bych řekl, že "trhaných" manévrů schopná být může...

Pro větší volnost ve vektorech "stranou" má "koule" víc motorů podél rovníku, které je možné i do určité míry vyklápět. Přičemž kombinace pusherplatu/štítu (v mém podání je to v podstatě jeden a ten samý díl lodě) + "manévrovací" plasmové trysky by dala docela slušné místo k manévrování do mnohem většího množství vektorů. A i v tom "omezeném" (počtem vektorů) případě je lepší manévrovat, protože adekvátní reakce vyžaduje střelbu nejméně pěti funkčních raket (což nepřítel nemusí z různých důvodů zrovna mít).

Decentralizace KOMUNIKACE je naprosto zásadní (moc by se navzájem v posádce nedomluvili, kdyby měli jedinou "centrální" vysílačku pro komunikaci na lodi, naopak když má každý vlastní "vysílačku" je už reálná šance, že se spolu zbytky posádky domluví v podstatě okamžitě, informace prostě PROJDOU). Decentralizace (bojového) INFORMAČNÍHO CENTRA se nekoná, jenom decentralizace jeho výstupů a ovládání, s tím, že zbytek přístrojů CIC je uložených v podstatě stejně, jako na "centralizované" lodi. Což nemusí být špatné, když někdo z CIC umře/omdlí/je zraněn a všichni ostatní potenciální náhradníci jsou ještě ve svých kajutách, nebo někde mimo. Ale můžou převzít práci daného člena posádky v rámci SEKUND (tj ještě rychleji, než kdyby ho někdo stáhnul z křesla a sednul si na můstku k počítači místo něj.

Na kolejích jsou závislé "za normáních okolností", ale krátkodobě se mohou pohybovat i MIMO "koleje" - když k nim připojíš manévrovací "batoh", tak i MIMO LOĎ (mluvil jsem o tom). Používají se permanentně, ale kdykoliv někde stojí, tak sosají vzduch ze zásob lodě a "svoje" zásoby si doplní, takže s nedosatkem vzduchu by neměl být takový problém. Proud žere permanentně od lodě a na "vlastní zásoby" přechází až když první zdroj vyschne, takže to není tak zlé.

Statická JE jednodužší, o tom žádná. Potíž je v rychlosti reakce posádky (musí se do těch statických kokonů dostat dřív, než je vyčerpán vzduch).

Každý pod má vlastní "palubní telefon", vysílčku přez drát, nebo jak to nazvat. Jaké další představy máš o "efektivní komunikaci"? Pachové signály? Mrkání na spolusedícího? Nebo něco jiného, co ba "rakev" naprosto znemožňovala?

JE to "spousta tun nákladu navíc". Jde ale o to, že to zároveň SPOUSTU tun (jinde) ušetří

Při využití například atomovky k vyřazení elektronky v salvně nepřátelskejch střel a tak v podstatě vytvoření EMP "bodové" obrany, by ty střely POŘÁD rychle letěly k cíli a pořád měly funkční výbušniny v hlavici. To by pak byl docela fofr, při uhejbání. A zrovna TAKOVEJ systém by byl nezaplatitelnej, protože by sfouknul celou salvu střel, nebo letku nepřátelskejch dronů. Navíc daných 50G znamená nemalou ryhlost té útočící střely. Jak rychle se dostane od hranice detekovatelnosti, až k hranici vlastního útoku? Podle mého by při takové rychlosti loď musela docela (u)hejbat i tak, protože když má PD na vyřazení salvy útočících střel jenom pár destek až stovek sekund, může se stát chyba a prolétnout "zneschopňěná letu", ale jinak naprosto funkční střela.

Já zase bral tak, že čím větší loď, tím VíC je transportní systém pro posádku potřeba, aby nechcípla na vysílení z běhu při tréningových poplaších na můstek dřív, než je stihnou zaskočit nepřátelé... :D

Ty to furt bereš, jako by byli v těch kokonech zavaření. když budou chtít kontakt, tak se budou kontaktovat. V tomhle by to prostě připomínalo vztahy posádky na lodi Axiom z kresleného filmu Wall-E.

Slyšel jsi někdy takové ty neuvěřitelné příběhy, kdy někdo vypadl/vyskočil z letadla, padal KILOMETRY volným pádem a pak přežil, protože zapadnul do závěje prašanu? Je to pravda, přesně tohle se fakt stalo. Tak ten "gel" ve výstelce má fungovat podobně a "rozložit" náraz přetížení do delšího časového úseku tím, že sice MÁ nějáký malý odpor, ale tělo se do něj "potápí". Ani k tomu nepotřeboval mít ten prašan napumpovaný ve svých vnitřních orgánech...:D

Pokud ta bojová situace nezačne o půlnoci lodního času a netrvá dvacet vteřin mezi detekcí nebezpečí a dopadem raket, tak ano. Jak jsem ale mnohokrát psal, ne všichni budou stále ve stavu, aby tohle dokázali řešit.

Ty "mé" kokony jsou inspirovány spíše statickými antiG "rakvemi" pěšáků z knihy "Věčná válka" od Haldemana. Jenomže oni byli pěšáci a tím pádem spíš "náklad", než aby se od nich očekávalo, že z nich mají mít vliv na výkon lodě. PROČ pořád operuješ s UZAVŘENÝMA "rakvema"? Ne by někdo zmáčknul "alarm", nebylo by to o nic "asociálnější", než obyčejné lehátko, nebo elektrický invalidní vozík a až teprve při nebezpečí, nebo ostrých géčkových manévrech by se zaklaply... Prostě vzdáleně podobné "hower chairům"z Wall-e (ho). :
http://www.youtube.com/watch?v=uOL2W9JQmo8

Ano. Týden, nebo měsíc v zero-G s občasným cvičením je udržitelné skóre. Pět let bez 1G udžitelných není. Naštěstí většina času je na cestu tam a zpátky, takže "zero-g boje" by v horizontu měsíců neměly vadit. RUsové svého času vydrželi na MIRu i časové úseky okolo ROKU, nebo tak a nejspíš pak byli zas použitelní...

Proklikání stačí, mě zajímalo, jestli jsi stihnul jentak číhnout na případný potenciál.

Jinak ještě k tomu, co Ti psal Air Force o "střepinovém" způsobu útoku. Zrovna při něm by se posádce hodilo spíš být v "kokonu", než ve skafu... Kokony jsou odolnější, ale je otázkou, jestli má nějáký užitek zajistit VŠEM členům posádky pohyb po lodi v průběhu bojové situace. Na druhou stranu, pokud by trvala týdny, nějáký pohyb by tam stejně nastat musel, takže asi ano.

Air Force 2:
Ano, ale například palivo té střely by v některých případech mohlo docela posloužit pro parazitní kontingent. Nebo v případě, že by ze střely zůstala funkční hlavice, stále by byla možnosti jí použít k jinému účelu ("palivo" pro Orion, nebo jako bombu do "kamikaze drony"...

Raketu (loď) děravou od střepin umí "opravit" i zásobník s rychletuhnoucím gelovým lepidlem... :D Nebo někdo ovládající svářečku a s přístupem k plechu většímu než ta díra.

Ohledně "antiG" gelu odkazuji na příběh o pádu do sněhu, který jsem popsal Rayovi. Do určité míry s tím tedy MÁME co dělat - rozložit efekt toho přetížení na tělo na co nejdelší delší časový úsek, rozhodně však delší, než trvá ten samotný zrychlující "zážeh". To je jediný známý způsob. Ono totiž "přetížení" nezabíjí. Tedy ne samo o sobě. Zabíjí přetížení, které překročí v jednom okamžiku "životu bezpečnou" rychlost. Pokud se tak ale nestane, a efekt přetížení na tělo je "rozložen" v čase, žádné želé z vnitřností se nekoná. Je to v podstatě opačný fyzikální postup, než tvorba "umělé gravitace" rotací. Nejde o kumulaci rychlosti a odstředivé síly, ale naopak o "rozložení" rychlosti tělesa a odstředivé síly na těleso působící v čase.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Ray Uživatelský avatar
Second Lieutenant
Second Lieutenant

Příspěvky: 1139
Bydliště: Hranice, Olomouc
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
No, přepravní kontejner na střelu je většinou jen o málo větší, než střela samotná, tudíž co provrtá durch stěnu kontejneru, určitě poškodí i střelu a to se dá snadno kontrolovat nafouknutim inertního plynu do kontejneru (tlak klidně míň než atmoséra) a snímačem tlaku. Ztráta tlaku značí poškození kontejneru se střelou, ten se vyřadí ze seznamu dostupný munice a nebude se používat. I automatizace vyřazování v boji poškozený munice je teda snadná...

Hnípat se v poškozený střele šroubovákem by imo na bezpečnosti nic nepřidalo - selhaná munice se většinou dá někam, kde nic nerozbije a násilně odpálí...

Budiž, jenže detonace může odrovnat i/jen systém kontroly. Osobně bych řekl, že co se může posrat, to se posere, takže nějakou možnost počekovat to osobně bych na loď určitě narval.

Opravovat na lodi střely je sice dost rizikové, ale posádka by měla mít alespoň možnost tak učinit, pokud to uzná za vhodné. Může nastat situace, že loď bude mít už málo munice a každý opravený kousek se může hodit.

Když máš košík vystlanej polšářem a máš v něm jedno jablko, to jablko se neotluče, ani když s tím košíkem uděláš salto. Když dáš do stejného košíku dvě nebo tři jablka a zaklepeš s košíkem, jablka se otlučou. O sebe navzájem. I při přetížení je výhodné rozložit svoji váhu do co největší plochy (a pokud možno "na měkké", které má ještě tendenci před tebou pár /desítek/ centimetrů "ustupovat" podle toho, jak moc je tvoje váha větší, než "normálně".

Ale tady snad není problém, že pokud loď akceleruje, tak se někdo může potlouct, problém je snad v přetížení vyšším než 10-15G.

RC roboti (menší a lehčí) bez kolejnice budou po nemalé procento letu k ničemu, protože v lodi není 1G a v beztíži bez pevného kontaktu s pevným povrchem "neuzvedneš" v podstatě nic.

Však jsme se shodli, že kolejnice na opravu ANO.
RC roboty bych řešil spíše pro EVA situace.

Když sedíš ve skafandru uvnitř lodě a je v ní všude vypuštěný vzduch, žádná explozivní dekomprese se konat nebude, protože nemá co explozivně dekompresovat (volný překlad "rychle se prodrat ven"). Sníží to efekt tlakových vln při výbuších (žádné nejsou, protože TY jsou přenášeny především vzduchem) a řeší to v podstatě jakékoliv ohně (bez kyslíku prostě nevzniknou a až bude možné začít do lodě tlačit kyslík, tak bude možné předtím i vyhledat všechna místa s potenciálním nebezpečím a postarat se o to, aby tam nic nechytlo. No a v neposlední řadě je explozivní dekomprese na druhé straně soustavy nepříjemná proto, že ztratíš nemálo vzduchu, který nikde jinde nezískáš.

Možná jsem naivní, ale pokud chceš uvnitř lodi udělat stejnou situaci jako je venku, opravdu si myslíš, že s tímhle se dá něco smysluplně ovládat?
Obrázek
Vím, že nechceš, protože podtlak je u tebe řešen skrze kokony. CO se ale s kokony změní, pokud je poškozena loď? Je to nanejvíš trochu lepší forma ochrany jednotlivce, protože střepny, co lítají trupem, můžou proletět i tím kokonem.
Mimoto explozivní dekopresi a požár můžeme taky vyřešit tím, že třeba preventivně zavřeme přepážky mezi moduly...

Udělat trochu podtlak a řidčí vzduch (aby v případě, že se posere osobní maska/rakev člena posádky, pán nezemřel jen tak kvůli vzduchoprázdnu ve vlastní lodi) je fajn. Náhodní cestující tím budou dozajista ve story nadšeni :-)
Jestli udělat v lodi komplet vzduchoprázdno, to si ještě promyslím. Chápu, že v B-29 te tlak v boji dával smysl, ale nevím, je-li to aplikovatelný pro nás a není-li to příliš náročný ve srovnání s tím, že jenom uzavřeme dveře. Podle vás obou je to bojové přizpůsobení se venkovnímu "podnebí" lepší & realizovatelné řešení?

Souhlas, že krátkodobě může být skaf občas výhodnější, ale neřeší problém střepin které lodí létat prostě BUDOU (když jí něco zasáhne, ale ještě ne dost na to aby byla zničena komplet).

Jenže pokud ti skrze loď létají střepiny, tak to znamená, že
A) nepřítel obešel štít a naše PD nestíhá = the end is nigh!
B) pokud létají skrze CIC, které je hluboko v trupu (v kouli i v Discovery-style), tak asi nevyhráváme a operační schopnost bitevníku je nejspíše v tahu = abandon ship soon!
C) jestli střepiny prorazí vnější trup, vnitřní stěny a stěny zesíleného CIC, opravdu si nemyslím, že kokony mají reálnou šanci zvrátit poměr sil.
Na každý pád je střepinová situace téhle síly spíše indikátorem, že je na čase vzít do zaječích. Kokony jsou, pravda, kvalitnější, jenže bojový oblek (ať neříkám EVA skafandr) umožňuje sakra vyšší agilitu.

30-60 sekund s možnou kompenzací přetížení a ve chvíli, kdy například operátor PD systémů zemřít MUSÍ, pokud nechce odejít od pultu a nechat zemřít loď? Obzvlášť ty "zajímavé okolnosti" je lepší řešit automatikou, aby ti astronauti neskončili jako Jake Sully z Avatára, když mu Qarich prorazil okno v řídící boudě.

V takové situaci prostě převezme šichtu záložní CIC s druhou/třetí směnou operátorů. Pokud tedy poškození lodi nevyřadilo z provozu rozvody nebo energii.

Nejtrhanější manévr jaký si dovedu představit je vypustit si za zadek atomovku a pak se svést na její tlakové vlně. Tak něják je popisovaný orion, takže bych řekl, že "trhaných" manévrů schopná být může...

To nepopírám, jenže podle mě jsou úhybné manévry spíše vyjímkou než pravidlem. A ani tyto manévry nemají mít desítky G, které by ochromily posádku.
Je fakt, že na únikové manévry by se více hodila koule, protože by odkryla méně nechráněného prostoru (u Discovery by s motory měnícími na zádi vektor navíc hrozilo, že to z jedné dlouhé lodi udělá dvě kratší...).

Decentralizace KOMUNIKACE je naprosto zásadní (moc by se navzájem v posádce nedomluvili, kdyby měli jedinou "centrální" vysílačku pro komunikaci na lodi, naopak když má každý vlastní "vysílačku" je už reálná šance, že se spolu zbytky posádky domluví v podstatě okamžitě, informace prostě PROJDOU). Decentralizace (bojového) INFORMAČNÍHO CENTRA se nekoná, jenom decentralizace jeho výstupů a ovládání, s tím, že zbytek přístrojů CIC je uložených v podstatě stejně, jako na "centralizované" lodi. Což nemusí být špatné, když někdo z CIC umře/omdlí/je zraněn a všichni ostatní potenciální náhradníci jsou ještě ve svých kajutách, nebo někde mimo. Ale můžou převzít práci daného člena posádky v rámci SEKUND (tj ještě rychleji, než kdyby ho někdo stáhnul z křesla a sednul si na můstku k počítači místo něj.

Já samozřejmě nemluvil o vysílačkách, ale o správě lodních systémů. Podle tebe si je každý bude moct otevřít v kokonech. Podle mě by něco takového bylo zbytečné, protože pokud je kaput CIC (a druhé nemůže převzít loď), tak je kaput nejspíše polovina lodi a můžeme vytahovat bílou vlajku.
Je ale fakt, že operuju s tím, že loď by mělo jít ovládat z více míst než jen 2x CIC.
Osobně si nedovedu představit bojovou situaci, při níž operátor PD zemře a náhrada je v kajutách... možná ambush, ale ten jsme snad už dávno vyřadili jako skoronesmysl.

Na kolejích jsou závislé "za normáních okolností", ale krátkodobě se mohou pohybovat i MIMO "koleje" - když k nim připojíš manévrovací "batoh", tak i MIMO LOĎ (mluvil jsem o tom). Používají se permanentně, ale kdykoliv někde stojí, tak sosají vzduch ze zásob lodě a "svoje" zásoby si doplní, takže s nedosatkem vzduchu by neměl být takový problém. Proud žere permanentně od lodě a na "vlastní zásoby" přechází až když první zdroj vyschne, takže to není tak zlé.

Já to chápu, jenže to neřeší poruchovost. Mimoto ty kokony už teď začínají vypadat spíše jako autonomní lodě. Mají ruce, mají manévrovací batohy, mají zásoby vzduchu... jak velký to podle tebe je?

Statická JE jednodužší, o tom žádná. Potíž je v rychlosti reakce posádky (musí se do těch statických kokonů dostat dřív, než je vyčerpán vzduch).

Pokud je explozivní dekoprese tak silná, že posádka nemá 30 sekund na záchranu, tak nejspíše útok urval půl lodi a pravděpodobně by poškodil i ty kokony.

JE to "spousta tun nákladu navíc". Jde ale o to, že to zároveň SPOUSTU tun (jinde) ušetří

JEnže IMO nemůžeš eliminovat ubikace, protože potřebuješ mít mezi členy posádky sociální kontakt. Takže zase tak moc místě to nešetří, protože ubikace je řekněme stůl, lednička, telka a pak několik 2mx0,5mx0,5m postelí nad sebou. Jediné, co s kokony ušetříš jsou ty palandy, protože furt potřebuješ "klubovnu", aby ti posádka časem nezešílela.

Já chápu, že odhlédnu-li od psychologie, tak permamobilní kokony mají určitý smysl. Jenže jsou podle mě natolik komplikované, že by se strašně často posíraly a byly by neúměrně drahé a náročné. Potřebuješ třeba hrozně dlouho nastavovat komunikaci, aby sis třeba mohl promluvit s pár týpkama, kteří jsou s tebou (resp. tvým kokonem) v jedné místnosti, kde je vzduchoprázdno. Alternativa? Nedělat v lodi vzduchoprázdno, dát cápkům jen masky a nechat je na sebe normálně křičet... jako to funguje i v běžném životě.
Příjde mi to jako příliš mnoho infrastruktury navíc, kterou by navíc IMO leckdo nechtěl používat ("Rakve") a která má velmi malý přínos (pokud umírá osádka CIC, loď je nejspíše stejně v prdeli; pokud je masivní dekoprese, loď je nejspíše na pokraji prdele; pokud létají lodí střepiny, loď míří do prdele; na každý pád posádka buď velmi rychle zemře s kokony i bez nich nebo agilně zvrátí průběr bitvy a v tom ji potenciálně poruchové a tunu vážící kokony IMO spíše budou na překážku).
Posádky na ponorkách taky nežijí v batyskafech.

Připomínám znovu, že počítám s tím, že "standartní" boje se budou vést podle "konvencí", že loď se může gentlemansky vzdát při určitých ztrátách, takže primárně se budou používat střepinové střely a lasery (především na druhé straně), kdy kokony mají smysl, přičemž tahle situace po určité době vyeskaluje do all-out war s atomovkami, radiací, coilguny a dalšími sračkami, kdy se jede až do konce.

Já zase bral tak, že čím větší loď, tím VíC je transportní systém pro posádku potřeba, aby nechcípla na vysílení z běhu při tréningových poplaších na můstek dřív, než je stihnou zaskočit nepřátelé...

Opakuju, že CIC a ubikace jsou nejspíše pár metrů od sebe. Obytné prostory lodi by měly být cca. na jediném místě z důvodů úspory zdrojů a z psychologických důvodů.
Asi by se hodilo mít systém zdvojený ("bojový můstek"), ale znovu platí, že pokud je v prdeli polovina lodi a přeživší musejí být na druhé polovině, asi toho už moc nenaválčí.

Ty to furt bereš, jako by byli v těch kokonech zavaření. když budou chtít kontakt, tak se budou kontaktovat. V tomhle by to prostě připomínalo vztahy posádky na lodi Axiom z kresleného filmu Wall-E.

A všiml sis právě, že Wall-E ukazuje společnost, která už ten kontakt moc nemá právě díky těmhle udělátkům? ;-)
Ty operuješ s tím, že v kokonech se spí, že v kokonech se transportují, že v nich chodí ven, i že v nich pracujou. Takže i když si furt můžou vylézt ven (btw. co to dělá s fyzičkou?) a zajít do kantýny, jsou v nich 80% až 100% celého času na lodi. To prostě neprospívá vztahům posádky a uvědom si, jak je morálka důležitá, zvláště v takovéhle situaci odloučení od Země.

Pokud ta bojová situace nezačne o půlnoci lodního času a netrvá dvacet vteřin mezi detekcí nebezpečí a dopadem raket, tak ano. Jak jsem ale mnohokrát psal, ne všichni budou stále ve stavu, aby tohle dokázali řešit.

Pokud bude loď přepadena, s dvanácti sekundami toho asi moc nezvládne ani připravené CIC.
A naopak, žádná bitva nebude trvat týdny, aby loď musela být neustále ve střehu. Možná bude existovat pronásledování trvající týdny, ale po většinu doby nebude hrozit přímý střet, protože půjde jenom o to, kdo nabere větší delta-v. Až budou lodě blízko, tak budou všichni pár dnů ve stresu, ale to není nic, co by neřešily jednotlivé směny v CIC.

Naštěstí většina času je na cestu tam a zpátky, takže "zero-g boje" by v horizontu měsíců neměly vadit.

To není pravda, většinu času (dva roky, řeknemě) ztráví loď v oblasti působení. Nepoletí k Jupiteru jen na otočku.

Promyslím si to ještě jednou, protože kokony by dost zásadně narušily to, jak vnímáme akékoliv operování posádky. Že ve vesmíru je více způsobů, jak zemřít? Na to použiju znovu analogii s ponorkou, kde TAKY hrozí dost nebezpečí od radiace po tlak, mráz či utopení, a posádka většinou nemá žádnou šanci se před tím efektivně chránit a ještě pak opravovat plavidlo. Kokony mají určitou užitnou funkci, ale příjde mi, že mají i dost potenciálních negativ a to i když odhlédnu od toho, že nevím, jak bych s nima psal story. Promyslím si to.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
No jasně - deformační zóny. Řešej to po čas svoji deformace... zlomky sekund.

Vystrčitelná rukavice mě nenapadla, ale je ok :-)

Samozřejmě jsem nemyslel, že by si ti tři seděli na klíně - každej by měl svoji sesli.

Protistřelová ochrana i když střelu zcela nezničí, vyřadí její navádění nebo manevrovací schopnosti, že by ty trosky nabourali zrovna do cílový lodi bych se asi nebál.

Dosah si představuju cca 100.000 km pro lasery a pro protistřely tak polovinu dostřelu protilodních střel (+menší s třeba 1/10 dostřelu).
Detekovatelnost nepřátelský střely nejpozději při jejím vypuštění.

CIC a pár dalších míst bych obehnal protistřepinovym pláštěm.

Proč by VLS bylo méně odolné? Ta střela v něm přece neni zapřená o ty vyklápěcí dvířka :-D
[img][./images/thumbs/us_navy_050110-n-9851b-056_sailors_aboard_the_guided_missile_destroyer_uss_curtis_wilbur_-28ddg_54-29_stabilize_a_crate_containing_a_tomahawk_cruise_missile_1325993283.jpg]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7f/US_Navy_050110-N-9851B-056_Sailors_aboard_the_guided_missile_destroyer_USS_Curtis_Wilbur_%28DDG_54%29_stabilize_a_crate_containing_a_Tomahawk_cruise_missile.jpg[/img]
Vozit z muničáku? Nabíjet? Neni první světová, jak zmáčkneš knoflík, musí to lítat... hned... jinak během desítek až stovek sekund vážně nestihneš vypustit desítky až stovky protistřel...
http://en.wikipedia.org/wiki/Mark_41_Ve ... nch_System

RC robot by samozřejmě neměl podvozek z RC autíčka, uměl by se chytit a to nejen kolejnic - mezitim by v 0g mohl lítat nezávisle na kolejích.

Udělat trochu podtlak a řidčí vzduch (aby v případě, že se posere osobní maska/rakev člena posádky, pán nezemřel jen tak kvůli vzduchoprázdnu ve vlastní lodi) je fajn....


Tak úplný vakuum rozumnou pumpou v rozumnym čase stejně neuděláš, takže jo, snížit tlak, ale snížit i procenta kyslíku ... sice to pak nepůjde dejchat, ale ani nebude nic hořet a pokud vim, smrt z důvodu selhání dejchátka ve skafandru není zase tak obvyklá. Náhodný cestující na vojenský lodi snad nemaj co dělat, přinejmenšim ne takový, který se na ni neuměj chovat.
Dveře pozavírat samozřejmě.

Budiž, jenže detonace může odrovnat i/jen systém kontroly. Osobně bych řekl, že co se může posrat, to se posere, takže nějakou možnost počekovat to osobně bych na loď určitě narval.

Opravovat na lodi střely je sice dost rizikové, ale posádka by měla mít alespoň možnost tak učinit, pokud to uzná za vhodné. Může nastat situace, že loď bude mít už málo munice a každý opravený kousek se může hodit.


Systém kontroly je v tomhle případě jedinej tlakovej snímač, když to schytá, přestane posílat signál a je jasný, která bije (ve skutečnosti to maj samozřejmě vyřešený sofistikovaněji).

Padlo tu, že střet lodí/ flotil bude mohutnej raketovej útok, pokud bude těch pár střel poslední, co zbylo, je to pech, ale těžko pomůžou, pokud pár ze stovek selže a nepůjde opravit a těch pár pak rozhodne bitvu, už to neni pech, ale selhání velení, který mělo poslat loď navíc (nebo ji dát víc raketnic).

Vycházim v tomhle případě z toho, jak se to používá - i když je pravda, že moderní křižník nevyplouvá na několikaroční mise a většinou je někde v oceánu možnost zakotvit a munici doplnit/ vyměnit - posádka nemá možnost ty rakety rozbalit a podívat se, jak vypadaj - jsou strčený v těch futrálech a i s nima v těch VLS silech. Výhody nulový logistiky a failsafe odpalovací zařízení (každá střela má svoji hlaveň, nestane se něco jako "ach né, zaseklo se nám torpédo v komoře") a nesrovnatelná kadence a hmotnostní a prostorová úspora převážily.

V 0g by asi šlo silo otevřít a kontejner vytahnout a v hangáru (UAVy taky budou, předpokládám, potřeba udržovat) rozebrat, ale nevim, jak si představuješ opravování střely? Když to koupí optika, musel bys tam dát novou čočku, když motor, novou trysku, když támhleto, nový tohlecto... prostě náhradní díly... a místo nich můžeš prostě naložit další střely.
2Ultramarinus: Tohle jsem myslel opravovánim raket, ne záplatování trupu.
[img][http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg]http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg[/img]

samo1995 Uživatelský avatar
Airman First Class
Airman First Class

Příspěvky: 185
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ray: ja viem že sa ti tie skafandre nepáčia, ale ako som už povedal, tak emusia byť vhodné na vychádzky do vesmíru. Stačí ak budú držať tlak a dodávať ti kyslík. Jasné že ak by mostík niečo zasiahlo tak by ťa tieto skafandre nezachránili. Ide o to, že by nevznikali pošiare, explózie (bla bla bla) ktoré by mohli loď vážne poškodiť. Proste by to vyriešilo veľa problémov.

Bolo by potrebné navrhnúť nové skafandre v ktorých sa dá celkom dobre pohybovať. A všetko by sa riadilo očami alebo mozgom ak by mala posádka v hvale implantovaný čip. V budúcnosti žiadne klávesnice nbudú. Ja im dávam tak nanajvýš pätnásť rokov a dotykovým displejom dvatsaťpäť. Potom, ak sa toho dožijeme bude všetko reagovať na naše oči, prípadne na nejaký čip v mozgu alebo v riti alebo kde.
Jaffský vtip
Hadí, Horův a Sethův strážce se sejdou na neutrální planetě. Chvilka napětí. Hadímu strážci žhnou oči, Horovu strážci se leskne zobák. A Sethovu teče z nosu.
[b]

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Ray:
To "potlučení" bylo spíš jenom můj názor na "vícemístné" vagónkové kapsle, které navrhl Air Force. A špatný, nutno dodat, protože on si to představoval jinak, nežli já (tři "kokpity" uvnitř jedné kapsle, místo jednoho "kokpitu" se třemi těly). Akcelerace je řešená tak, jak jsem to popsal později a Air-Force ten popis trochu "zpřehlednil" tím, že to vysvětlil jako "deformační zóny". Základní princip je jako kaskadérské "krabice" naskládané na sebe, které zachrání chlapovi život při pádu, provedení je ale takové, že jednotlivé ty "krabice" jsou nahrazeny tou gelovou výstelkou.

Nějáké RC (opravářské) drony pro EVA určitě ANO. vnitřní oprava nějáký ten "vagónek s roborukama" - ani v něm nemusí být člověk.

Jde mi o to, že atomové zbraně zabíjejí převážně tlakovou vlnou, a ačkoliv má naše vesmírná loď pancíř alespoň z jedné strany, "nezranitelná" rozhodně není. Takhle ve vesmíru by výbuch na loď totiž fungoval tak, že by "rozvibroval" vnější pancíř/trup a TEN by pak náslenými vibracemi z druhé strany (tj už uvnitř lodě) rozvibroval VZDUCH (pokud bys tam nějáký nechal) s tím, že vibrace vzduchu o takové síle, jsou většinou známé jako "tlakové vlny". A měly by na vnitřní vybavení MNOHEM ničivější účinek než ty šrapnely. PROTO je prostě nutné, aby mezi vnějším trupem a místnostma s posádkou byl nějáký prostor bez vzduchu. Pokud by tě štvaly skafy, mohl bys nechat zavzdušnit celé CIC, ale při narušení těsnosti té místnosti, by měla posádka jenom desítky vteřin na případné oblečení skafů, takže by bylo mnohem lepší, kdyby je už měla na sobě alespoň bez rukavic a helmy, nebo kdyby posádka skafy vůbec nepotřebovala.

Zavření přepážek mezi moduly trochu pomůže, ale pořád příjdeš o dost vzduchu o který jsi přijít nemusel a lepší je atmosféra chudá na kyslík, nebo čisté vakuum, než potom přijít do "uzavřené" místnosti, jejíž vybavení se meziím změnilo na škvarek. A problém "tlakové vlny" zavření přepážek mezi moduly neřeší...

"náhodní cestující"? Já myslel že je to bojová loď ve vesmíru, kde se neoplatí posílat pěchotu loděma a ani stopařky cestou neberou...? Jistě, nějáké ty trosečníky vzít můžou, ale tam bych řešení viděl tak, že by je vtáhli v jejich "kokonech" a jenom by ty JEJICH kokony nechali připojit na svůj rozvod vzduchu, energie, vody a dalších nezbitných zásuvek... Nebo, že by je načas "píchli" do kokpitu nějákého z parazitních strojů (třeba toho "avacsu" pro ovládání dronů).

Můj názor je, že vypuštění vzduchu v nepotřebných sekcích je kvůli ztrátám vzduchu, prevenci požáru a hlavně prevenci úderu "tlakovou vlnou od bomby" takový "must", v nějákých společensko/řídících centrech jako je CIC bys mohl nechat vzduch v té jedné místnosti, ale i tak by osazenstvo muselo být připravené reagovat v řádu sekund na dehermetizaci jejich oddělení zavřením hledí a natažním rukavic (nebo automatickou reakcí kokonu. "Odvzdušnění" totiž sníží až o desítky procent efekt "obyčejných" atomovek na vnitřek lodě (proto byly vlastně vynalezeny neutinové pumy, jako "lepší atomovka proti tankům". V době studené války, teď už je to efektem tak nastejno, protože pancíř novějších tanků chrání od té doby proti radiaci mnohem lépe.

A) Ano, End is nigh! v každém případě. Otázka je, kolik z té útočné salvy prolétne, a jestli pomůže přežití posádky po těch pár minut, než přiletí další salva. Podle mého názoru ano, protože to dá posádce alespoň šanci vypadnout, nebo se pokusit vzdát. Souboj s tlakovou vlnou uvnitř lodě je totiž mnohem prohranější, ne souboj s kuželem šrapnelů.

B) "náhradní" CIC (nejspíš taky nemálo pancéřované) je jedna z místností, které by "kokony" dokázaly zastouptit, tudíž by ty místnosti a jejich těžší pancéřování nebylo potřeba. Navíc ne celá posádka má svoje "bojová stanoviště" v CIC, případně v náhradním CIC, kde by byla "za pancířem". Abandon ship soon situace nastává zcela evidentně. Když je ale posádka v kokonech, tak ještě to "abandon" má šanci stihnout provést (za prvé je ještě naživu víc lidí a za druhé to pak ti zbylí nemají moc daleko ko "kapslí").

K čemu potřebuješ v situaci "opusťte loď" nějákou agilitu lidského těla se skafandrem/bojovým oblekem v zero-G ? Vagónek může zrychlit z nuly na sto za tři vteřiny (žádné tření o vzduch při "bojovém modu", a pokud potřebuješ opravdu vrak "opustit", můžeš i jen v tom kokonu...)

A kolik "záložní" CIC(včetně pancíře okolo téhle místnosti) váží? Nebylo by snazší mít menší loď a funkce druhého CIC více-méně moci rozeběhnout v jakékoliv místnosti kde je dost prostoru, nebo která je nejméně poškozená v rámci vraku?

Naopak, úhybné manévry by měly být při letu častým pravidlem prostě proto, aby nepřítel nevystřelil přez čtvrt soustavy (skoro nezjistitelný) projektil z railguny a nezasáhl tě o měsíc později jenom proto, že jsi nezmněnil kurz ani rychlost po celou tu dobu. A čím blíž jseš, tím častější a trhanější by měly ty změny kurzu být. Víc než 2 místnosti které by mohly fungovat jako CIC už dává skoro víc váhy, než by lodi přidalo těch padesát kokonů po tuně jeden...
Spíš než "abmush" (ý předopkládá nepřátelské jednotky v dostřelu) bych to viděl na "palebný přepad" - prostě "odnikud" přiletí salva střel a protože jde o nečekaný směr a vysokou rychlost, nezjistí se tak rychle jak by mohly. No a následující salvě už by se neubránili, pokud by byl PD důstojník (nebo jeho pult) vyřazen z činnosti a zbytek posádky NEMĚL "poplach", ani nebyl na místech svých "bojových stanovišť".

Ruce i "batohy" jsou přídavné moduly kokonů, které můžeš ke kokonu připojit, když je to potřeba (například když chceš jít do vesmíru, kde se ti ten "batoh" hodí). Velikost odhaduju tak na metr průměr "kokpitu" - tj rourovité díry uvnitř s tou gelovou vejstelkou a metr a půl průměr "vnějšího trupu" kokonu. Prostě tak, aby se to vešlo do chodby, a ještě se tam vlezl (do té chodby) stojící člověk ve skafu, který jde/letí v "protisměru". Velikost by šla poněkud omezit systémem, kdy by byla mezi ovládání trysek lodě a trysky samotné vložena"odbočka" k počítači, který by dal před zážehem motorů pokyn "napumpovat" víc gelu z té strany (všech plných) kokonů, na kterou bude tělo člověka vrženo (na základě logiky, že víc gelu = větší počet "deformačních krabic" a tím pádem lepší "výdrž" proti přetížení.

Neoperuji s explozivní dekompresí, protože může být jako taková jedině následkem trestuhodného nezájmu velení lodě o přežití posádky v bojové situaci. Vzduch v lodi prostě napouštěný být nemá, pokud se čeká boj.

A jak si ten zásadní sociální kontakt na základě "ubikací", bez kterého se sesypou představuješ? Jakože v nich hrají mariáš? To můžeš kdekoliv. Nebo sex? Taky kdekoliv (sklady, hydroponie, hangár, atd). Ubikace jsou taky stěny té místnosti a výsek hlavního pancíře, o který můžeš ten pancíř mít celkově menší. Jako "klubovna" poslouží v podstatě cokoliv, kde je dost místa a dá sam postavit stůl. Hydroponie by asi byla k tomu docela výhodná. Nebo hangár. Nebo sklad (každý DEN plavby 50ti členné posádky, se jim volný prostor ve skladu rozšíří o kvádr 20cm "hloubka", 70cm "šířka" a 85cm "výška" (pokud se budu držet zjednodušené "mlékové" logistiky biologických potřeb posádky) Takže po prvním měsíci už budou mít dost místa na celou SMĚNU a po prvním půlroce se tam vejde celá posádka, aniž by si koukala do karet. A voila, "klubovna" redy...

Je otázka, jestli když přihlédneš k ceně výchovy, škol, výcviku a zkušeností astronauta posádky, k ceně, kterou vydáváš na jeho denní menáž, na jeho toaleťák a na to aby mohl na lodi žít a přežít, není potenciálně draží mu ten "dražší " kookon nedat a pak plakat až ho něco odpráskne v hlubokém vesmíru, kde za něj prostě nebude náhrada? Ještě jednou ti opakuji, že kokon je hermeticky uzavřený JENOM KDYŽ JE KOLEM VAKUUM - tj při boji. Zbylých víc jak 4,5 roku z pětileté cesty je to prostě jenom "tlustší křeslo", protože je otevřený, takže problém s mluvením po místnosti opravdu nechápu. V kokonu máš mnohem snazší instalaci komunikačního rozhraní (a jeho ovládání), než mohou mít lidi ve skafu, takže v čem je ta komunikace hroší (hůře nastavitelná), než když na sobě máš ten skaf? No a narozdíl od skafu, vysílačku v křesle máš s sebou v podstatě kdykoliv - i ve chvílích, kdy je "kokon" otevřený.

Už jsi někdy slyšel někoho mluvit přez dýchací masku? Pokud záleží na přesnosti toho co ten mluvčí říká, není mezi prostředím na dýchací masky a kompletním vákuem bez vysílaček zas takový rozdíl.

Kokony nejsou JENOM pro posádku CIC, ale i pro personál ostatních úseků. S kokony s nějákou odolnější obšívkou má posádka slušnější šanci přežít dalších třicet vteřin po zásahu lodě čímkoliv a nechat se zajmout nepřáteli, nebo vyzvednout přáteli. Skafy/bojobé obleky jsou logicky mnohem méně odolné a těch "zajatých", nebo "vyzvednutých" by bylo MNOHEM méně.

První piloti stíhaček taky zprvu nechtěli používat padáky (aby mohli prozkoumat všechny možnosti záchrany svého stroje), ale pak zjistili že to má jisté kouzlo... Myslím, že až by přežilo prvních pár osádek co by to používaly a pomřelo prvních pár co ne, tak by se to stalo všeobecně docela oblíbeným zařízením psychologie nepsychologie.

Tu část "agilně zvrátí průběh bitvy" si představuješ na základě skafů jak? že se protáhnou úzkýma šachtama (kterýma by se neprotáhly kokony) na povrch trupu a tam budou střílet po neříteli z bazuk, nebo jak? V čem je igelitovej overal výhodnější, než pancéřovanej dopravní prostředek s "rukama" a možností reagovat na změny OKAMŽITĚ? Převlečení skafu EVA trvá desítky minut. Kapsli by připojení raketové krosny trvalo pár vteřin a pak už by mohla klíďo vyrazit ven.

Ponorkové posádky v batyskafech nežijí, ale většinou se předpokládá, že ponorka nebude na misi 5 roků a nejbližší pomoc jí nepřijde až po měsících. Taky ponorky bývají značně stísněné, malé a operující permanentně v 1G (což u vesmírné lodě s minimálně dvousetmetrovým průměrem kvůli zásobám snad už ani nejde) A i tak ty posádky mají připravené dýchací přístroje, přetlakové komory, upravené kapsle do torpédometů, plovací vesty a kdovíjaké další kraviny. No a nakonec. Když je zasažená ponorka, posádku nezabije zásah, ale tlak vody který rozerve trup a natlačí se dovnitř. Když je zasažená odčepaná loď, jediné poškození vnitřku které vznikne se bude točit okolo šrapnelů. TĚM se narozdíl od vyžšího tlaku sloupce vody tím pancířem docela vzdorovat dá.

I v "all out war" bych cenu zajetí nepřátelských astronautů nepodceňoval. Jejich zpravodajská hodnota je obrovská.

Cic a "ubykace" pár metrů od sebe být nemůžou, protože CIC je v centru konstrukce a ubykace kvůli simulované gravitaci po většinu letu musí být co nejdále od osy lodi (tj poblíž trupu). No a protože průměr lodi bude kvůli zásobám a ostatním (na prostor náročným) potřebám/aktivitám rozhodně víc jak 100 metrů, znamená to minimálně desítky metrů čertví jakou prolízačkou od ubikací až k CIC.

Nejsem si jistý, jestli by "sunshine" systém tvaru trupu dovoloval, aby byly "obytné prostory posádky" na jedné i na druhé straně trupu a zároveň, aby se z toho malého cíle (ubikace, CIC, a kdoví co ještě v jednom místě - stačí opravdu jediný zásah a máš vyčištěnou celou loď)... dostal až dozadu živý alespoň někdo.

A všiml sis Ty, že z toho tam nikdo nešílel? A že tak žijí celý život (aniž by z toho někdo šílel)? Ale chápu, že argumentace kresleným filmem není zrovna pevná.

Fyzičce to nevadí, protože denně povinně cvičí v 1G (během cesty) a v zeroG během boje. Během boje k tomu mohou využít ty "lehčí shafy" a pak zase hezky skočit do kapsle.

To si uvědomuju. Neškodilo by ale morálce trochu, že až do nich začnou střílet šrapnelové střely (logicky programované pro výbuch "z boku" tj -bez šance že by je vykryl hlavní štít), tak že je chrání jenom igelitový overal "lehký skaf", místo pěti čísel oceli z každé strany?

Ok, tak i u Jupitera se může začít točit, když nebude zrovna nikdo v dostřelu. Jde jenom o to, že v téhle konfiguraci je loď mnohem víc konstrukčně zranitelná.

U té ponorky ale platí, že stačí povací vesta s rádiem a nejspíš tě z vody vytáhnou ještě ten den. To na druhé straně soustavy není tak rychlé a úspěšné CSAR.

Pokud ti vyloženě nesednou, můžeš je (jako spisovatel) šoupnout nějákým "ufonům".

Air Force:
Tam by šlo právě o to, aby se čas té deformace co nejvíc natáhl. Navíc jak dlouho myslíš, že trvá atomový výbuch který bys použil jako zážeh "trysky"? Taky bych to na víc jak zlomky sekund neviděl...

Při rychlostech těch střel i té lodě je slušná šance, že by už k té lodi mířily a vyřazením motorů by se zastavit, nebo dostatečně vyklonit z jejich kolizní dráhy s lodí už nedaly... Navíc v závěrečných fázích přiblížení už na "manévrovacích schopnostech střely" v podstatě nezáleží, pokud cíl "neuhne".

Detekovatelnost střely nejpozději při jejím vypuštění? To předpokládá, že nepřítel střelu vystřelí zažehnutím jejího motoru, místo aby jí jenom něják urychlil, že střela nebude mít stealth proti radaru a bude namalovaná křiklavými barvami pro objevení optikou, nebo že bude živě elektronicky komunikovat s její "lodí" a ještě vysílat po celou "tichou" část letu vlastní elektronické impulzy. Navíc existuje minimálně zpoždění mezi výstřelem a detekcí způsobené omezenou rychlostí šíření světla a tepla.

To já taky. Když ale sečteš váhu těch všech protistřepinových plášťů, můžeš zjistit, že kokony zas tak těžké vlastně nejsou.

Už jsi někdy viděl, že by VLS otočené "vzhůru nohama" vystřelilo? Nebo o tom jenom slyšel?

Jistěže zmáčkneš knoflík. Ale ten knoflík tu munici k šachtě nedopraví, jenom zapne přístroj, který to dělá. Navíc je otázka, jestli je rozumné mít na trupu připravené rakety, které nekryje žádný pancíř. Stačilo by jenom MALÉ ožehnutí jediné hlavice malým laserem pro nehezký dominový efekt... Také s udržitelností hustoty palby by takový systém bloků asi moc nekorespondoval...

Jo, už mě to taky trklo... :D
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Navíc jak dlouho myslíš, že trvá atomový výbuch který bys použil jako zážeh "trysky"?


Popravdě o vlastnostech Orion pohonu nemám zdání - ale z toho, co jsem viděl, plát je naninstalovanej na tlumičích (hydraulika?), který nejspíš tohle obstarávaj.
Ačkoliv Ray tvrdil, že zase takový zrychlení to taky nevytahne... kolik delta-v tak udělá jedno bum?

Při rychlostech těch střel i té lodě je slušná šance, že by už k té lodi mířily a vyřazením motorů by se zastavit, nebo dostatečně vyklonit z jejich kolizní dráhy s lodí už nedaly... Navíc v závěrečných fázích přiblížení už na "manévrovacích schopnostech střely" v podstatě nezáleží, pokud cíl "neuhne".

Naopak na nich záleží nejvíc - každá nepatrná nepřesnost z předchozích fází letu se projeví minutim lodě o stovky metrů přinejmenším, bez korekce a zážehu odplachtěj kamsi.

Detekovatelnost střely nejpozději při jejím vypuštění?

Jakejkoliv prostředek, kterej dodá střele potřebnou rychlost, aby mohla ohrozit napadenou loď se projeví značnym množstvim tepla - raketa nebo coil nebo gumovej prak.
Nehledě na to, že střelu je potřeba předem zaměřit - jo, můžou bejt naváděný IR (ačkoliv to bych řekl, že až v závěrečný fázi letu, vzhledem k omezenejm schopnostem kompaktního "čidla na jedno použití", po odpálení by to mělo co nejdýl letět na INS (nulový emise), potom radar... střílející loď ale musí do INS zadat, kam má letět a zjišťování polohy může prozradit loď a její záměr pálit střely (ozařování laserem dálkoměru, pingování radarem) - neříkám, že musí - při možnosti dlouhodobějšího pozorování je možný polohu cíle stanovit pasivně.

To já taky. Když ale sečteš váhu těch všech protistřepinových plášťů, můžeš zjistit, že kokony zas tak těžké vlastně nejsou.

Protistřepinovej plášť by byl nataženej podél vnitřní stěny lodi na CIC, okolo počítače, okolo pohonu a to by mělo stačit. Plocha použitýho pláště bude menší, než při plášťování každýho člověka zvlášť.

Už jsi někdy viděl, že by VLS otočené "vzhůru nohama" vystřelilo? Nebo o tom jenom slyšel?

No lodě zpravidla nemaj tendenci plout vzhůru nohama a střílet rakety směrem dolů, ale v ničem se to neliší od raketnice, co tahaj letadla a ta přežije přetížení příčný (manévry) i podélný (starty a přistání na letadlovce) a ty střílej v libovolný poloze...
I pokud by to zrovna byl problém pro VLS Mk.41 z našich lodí, no tak si do vesmíru postavim takový, který to bude zvládat (beztak to bude potřeba, kosmostřely budou muset bejt mnohonásobně větší).
Btw o pár stránek dřív jsme se shodli, že podmínky právě takovýho přetížení by byly dokonce vhodný, protože by stačilo střelu upustit a ona by odletěla sama i bez zážehu pohonu nebo výmetný patrony, tak vo co jde? :-)

Jistěže zmáčkneš knoflík. Ale ten knoflík tu munici k šachtě nedopraví, jenom zapne přístroj, který to dělá.

No to je ale chyba - má to bejt tak: zmáčkneš knoflík a vyletí raketa a za ni další a další a další... Ticonderoga vypouští 1 střelu za sekundu - při použití více vzdálenejch OZ by taková kosmoloď mohla vypouštět desítky střel zároveň v jediný salvě co vteřinu to salva.
Prakticky to znamená mít na každou střelu samostatnou hlaveň a každou hlaveň pernamentně nabitou, připravenou k výstřelou - čimž navíc máž schopnost vypouštět všechny druhy munice kdykoliv je to třeba, ne bejt omezenej tim, je-li v torpédometu zrovna střela proti lodím nebo proti střelám nebo sonda nebo klamnej cíl...

Stačilo by jenom MALÉ ožehnutí jediné hlavice malým laserem pro nehezký dominový efekt...

Nenaznačuješ doufám, že by výbuch jedný rakety odpáli střelu ve vedlejší šachtě, že ne?
Nehledě na to, že se to celý dá schovat pod dekl.

Také s udržitelností hustoty palby by takový systém bloků asi moc nekorespondoval...

Právě naopak. I když budeš mít tisíce střel, hustota palby bude jen taková, kolik propustěj "torpédomety" a nabíjecí systém - logicky čím víc hlavní, tím větší hustota střelby.
V tý tvojí kulový lodi můžeš mít VLS kontejnery nevrstvený na sebe, po vystřílení se odhoděj a začne sypat hlubší vrstva (kontejner se předtim může nebo nemusí posunout na místo předchozího.
V Odyssey-like lodi by kontejnery VLS byly naplácaný po dýlce tý špejličky tvořící trup, udržitelnost hustoty střely by byla možná až do vyčerpání zásob munice bez přestávek a prodlev.

EDIT:
dát cápkům jen masky a nechat je na sebe normálně křičet... jako to funguje i v běžném životě.

Osazenstvo CIC se samozřejmě nedorozumívá křikotem, každej má na hlavě sluchátka s mikrofonem dost kvalitní, aby neslyšel, co nemá a co má aby slyšel jasně a zřetelně.
[img][http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg]http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg[/img]

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Netuším jaký detla-v to dá. Ale vycházím z předpokladu, že "rychlejší a hbitější je lepší" - alespoň v rámci přiměřených možností gigantické vesmírné lodě. Zároveń - když chci rychlejší zážeh, jenom vyhodím lepší prskavku s "větším" bum. Pokud je pusher dobře postavenej a počítalo se s tou možností, měl by to ustát bez větších potíží.

Rakety ve vesmíru neletí tak, že by se rozletěly, dolétly na kontakt k cíli (do dostřelu PD) a pak ještě dělaly nějáké zásadní korekce. Nějáký korekce dělají, ale je poměrně logické, aby byly postaveny/naprogramovány tak, že ještě mimo dostřel zamíří co nejpřesněji na místo, kde bude cíl až tam doletí ony. Možná se na těch sto tisíc kiláků (nebo kolik) o pár metrů seknou, ale loď je cíl s několikaset metrovým průměrem, který navíc (raketa se "šrapnelovou hlavicí", nebo raketa s "laserovou hlavicí") NEMUSÍ dostat přímý zásah na to, aby to pro něj bylo nebezpečné. Mobilita je klíč k tomu přežít, když po tobě někdo střílí. Pokud si TAK výraznou mobilitu nemůžeš dovolit, je stejně lepší vytasit to nejlepší co v oblasti pohybu máš, než čekat na dopadající munici nepřítele/nebo její trosky. PROTO při boxu "tancují", proto stíhačky dělají úhybné manévry, i když jsou na tom podobně blbě jako ta vesmírná loď při porovnání maximálních rychlostí a proto "uhýbají" i námořní lodě (když mají čas a příležitost - třeba torpédům, nebo PLD raketám s dlouhým dosahem). Obrana je sice dost na PD, ale vždycky je lepší nebýt na místě, kde jsi "MĚL" podle střelce být.

A co "vypuštění střel odstředivostí" které jsem tu před časem nadhodil? Nebo možnost, že tam po okolí nechají nepřátelé bloky raket "ve tmě", čekající jako miny na cíl, než se přiblíží k danému zájmovému sektoru? Další možností je útok ze zcela nečekaného směru (pokud jsou střely co nejvíc senzorově "potichu" odpáleny v oblasti a vzdálenosti, kterou lodní senzory projíždějí už méně často a spíš na automatiku, než pod lidským dohledem, byla by nemalá šance, že ten odpal a prvních 80% dráhy letu té salvy střel by pozornosti prostě unikly...
Podle mého by nejlepší systém pro závěrečné přiblížení byl nějáký optický senzor, který by odlišil "pozadí" a "loď" a navedl střelu na tu loď (optimálně na natipovaná "slabá" místa, pokud o té lodi už střelci něco vědí).

A ti co nebudou v CIC, v jádru počítače, nebo v motoru jsou "postradatelní"... ?

Jo, rozhodně budou chtít "střely" a s nimi související technologie nějákou "úpravu myšlenky" - protože se dost změní operační parametry, které se od nich budou chtít. Šlo mi konkrétně o to, že preferuju spíš řešení odpalovače podobné "torpédům", než blokům raket. Prostě se mi to zdá jako příliš zbytečně "vystčené" mimo pancíř. Co by elektronice těch raket dělalo vesmírné záření (které je "mimo trup" o podstatné procento silnější, než "uvnitř")? Ale ty "potíže s přetížením" u VLS jsem nedomyslel - asi by to nevadilo.

Kadence "jedna střela za vteřinu" je hezká, ale rozhodovala by spíš mohutnost první salvy. Když do salvy narveš dost ptáčků na to, aby počtem i kvalitou "jednotlivé střely" v oblasti rychlosti a elektronického boje přetížily PD systémy cíle, vyhráls. Když ne, je to plichta. A když se to podaří protistraně, prohráls. Otázka je, pokud bys VŠECHNY ty střely vozil v podstatě "na průvanu" mimo vnitek trupu (a bez nějákého přídavného protiradiačního stínění), jestli by se elektronika těch střel neznehodnotila. Na Zemi to není problém, tady máme magnetosféru a relativně "blízko" i možnost resuplajnout munici, ale u toho Jupitera by to byl trochu problém, pokud bys až v boji zjistil, že 40 % salvy je vadnejch kvůli přílišné radiaci.
Automatické kanóny (třeba ten "řetězovej" co má Apache) mají podavače, který jim dovolej podobně rychlou "kadenci"... Když už by to nemohlo být jinak, vidim ještě kompromisní konstrukci, kdy jsou rakety posílány zevnitř trupu po "blocích" hangárovými dveřmi s tím, že jsou ty "bloky" celé posílané z trupu nějákými hangárovými dveřmi, otočeny vlastními reaktivními motorky "čelem k cíli" a dálkově odpáleny a navedeny z lodě (vzdáleně podobné HH řešení "gondolonosných bitevních křižníků").

Taky mám určité pochybnosti, jestli by "řízení palby" dokázalo utáhnout takové salvy každou vteřinu. Za půl minuty bys totiž touhle rychlostí vystřílel nejspíš všechnu munici protilodních střel (300 ptáčků v případě že jedna salva má jen 10 střel) a co pak?

Výbušnina, palivo a kdoví co ještě. Může to být "ochráněné" a připravené proti "dominovému efektu" jak chceš, ale ta možnost většinou zůstává. "dekl" je dobrej, ale já mluvím o skutečné ochraně "zvenčí" - buď pancíř, nebo ještě raději pár metrů trupu (optimálně tak, aby mezi muničákem a vnějším pancířem ještě byla nádrž s vodou - dost to pomáhá pohlcovat záření zvenčí).

V tom je taky trochu problém. Kolik stovek střel předpokládáš, že by loď vezla? Atomové ponorky co mají ke sto metrům, jich uvezou jenom pár desítek a "my" máme v lodi ještě hodně dalších systéů. Abychom neskončili s lodí velkou kilometry (technicky v dohledné době nemožné), nebo s lodí obalenou takovým množstvím raketových VLS, že ani nepotřebuje pancíř....... :idea:

To je ale zajímavá myšlenka - místo pancíře horní polokoule (nebo místo "deštníkovité" části u "sunshine") mít bloky střel (velikostně počítám značnou podobnost s balistickými střelami, takové to ICBM). Prostě proto, že efektivní mířený dostřel střelama je větší, než efektvní dostřel laserem, nebo čímkoliv, co může nepřítel (kromě jeho vlastních střel) použít -a počítá se s tím, že když ON může střílet na NÁS, že MY můžem taky střílet na něj. Zároveň by po odpalu střel v blocích "horní vrstvy" posloužily prázdné VLSky jako "přednastavený pancíř" a ze "spodních pater" by se střílelo dočasným "odsunutím" konkrétního VLS bloku, který je "výš" z výstřelného pole "spodní" VLSky. Zbraně bodové obrany samozřejmě tak,"vystrčené" z trupu, aby byly jejich lůžka ve stejné výšce jako vnější kryty VLS. Umožňovalo by to pak snazší soustředění obranné laserové palby.
Jenom by se musela zařešit ta část s degradací elektroniky střel, alespoň u té "horní vrstvy" VLSek. U toho mě napadá jenom, že by nebylo neožné mít elektroniku "mimo" střey do té doby, než loď dorazí do blízkosti operačního prostoru. Pár "pohotovostních" by bylo připravených vždycky (a v boji by následně nejspíš nejčastěji selhávaly kvůli degradované elektronice), ale ostatních 90 % střel "vnější vrstvy" by si tak udrželo funkční schopnosti.... :D
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Air Force Uživatelský avatar
Colonel
Colonel

Příspěvky: 2866
Bydliště: Praha - Smíchov
Pohlaví: Neuvedeno

Odpovědět s citací
 
Radiace ve vesmíru neni zase tak zásadní - většina všeho co střílíme do kosmu je řízená počítačem a bez pořádnýho stínění a ničemu to nevadí.

A co "vypuštění střel odstředivostí"

Zanedbatelná rychlost, další významná akcelerace nezbytná...

Nebo možnost, že tam po okolí nechají nepřátelé bloky raket "ve tmě"

Jo, to mě taky napdlo, ale ve vesmíru jaksi neni statický místo, kam je dát, navíc máme radary.
Pokud by se k takový mině loď nepřiblížila fakt těsně, zase by byla nutná významná akcelerace a tudíž IR signál.

Podle mého by nejlepší systém pro závěrečné přiblížení byl nějáký optický senzor, který by odlišil "pozadí" a "loď" a navedl střelu na tu loď (optimálně na natipovaná "slabá" místa, pokud o té lodi už střelci něco vědí).

Jj, určitě něco takovýho, ale nejen - dával bych i protiradiační navádění (postřelování antén) a IR (postřelování radiátorů).

Automatické kanóny (třeba ten "řetězovej" co má Apache) mají podavače, který jim dovolej podobně rychlou "kadenci"...

Hilzna s nábojem do padesátky nemá setrvačnost, jako 20m raketa.

Taky mám určité pochybnosti, jestli by "řízení palby" dokázalo utáhnout takové salvy každou vteřinu.

Střely můžou bejt "vystřel a zapomeň" tj po odpálení by nekladly žádný nároky na SŘP.

Za půl minuty bys totiž touhle rychlostí vystřílel nejspíš všechnu munici protilodních střel (300 ptáčků v případě že jedna salva má jen 10 střel) a co pak?

Odpovědí budiž:
rozhodovala by spíš mohutnost první salvy. Když do salvy narveš dost ptáčků na to, aby počtem i kvalitou "jednotlivé střely" v oblasti rychlosti a elektronického boje přetížily PD systémy cíle, vyhráls. Když ne, je to plichta. A když se to podaří protistraně, prohráls.


A ti co nebudou v CIC, v jádru počítače, nebo v motoru jsou "postradatelní"... ?

Nepostradatelný jsou motory, počítače, CIC - ty tvořej bojeschopnost (no nejen, ale chápeš snad) - lidi u nich budou chráněný jako jejich součást.
Možná by se daly potahnout ještě ubikace (nebo alespoň jedna z nich, kam by se naskládali spáči po dobu bojový situace).
Ale v zásadě...
rozhodovala by spíš mohutnost první salvy

Když tohle neustojíš, nemá nějaký pancéřování valnej smysl.

Opět vycházim z modelu studený války (odpovídá zasazení), kdy se se střetama podobný intenzity počítalo (simultální útoky dalekonosnejch střel z lodí letadel a ponorek) a kde dospěli k názoru o nadřazenosti VLS nad nabíjenejma OZ (Ticonderoga původně měla dvojnásobný OZ na přídi se zásobníkem pro 44 střel, VLS kontejner zabere míň prostoru, je jednodušší a rychlejší a ještě se do něj vejde o 17 střel víc.

Btw protistřely kratšího dosahu můžou bejt po více kusech v jedný šachtě (do jedný šachty Mk.41 se taky vejde jedna velká střela nebo dvě menší (LASM) nebo čtyři ještě menší (ESSM).

Použitý kontejnery bych spíš odhazoval, kvůli snížení hmotnosti a většího dosažitelnýho zrychlení (pokud limitem bude tah motorů a ne zkapalnitelnost posádky).
S nutností mobility souhlasim, ale ne s mobilitou na úkor aktvní ochrany.

Btw odchylka 0,5°na vzdálenosti 1ls udělá odchylku cca 3000km... takže tolik ke zbloudilý munici bez navádění (trefit něco v kosmu neni žádná sranda:
http://www.lockheedmartin.com/products/ ... ideo2.html a to střílej na satelit bez pohonu a přece korekční motory musej běžet až do nárazu, aby se střela trefila.)

Zásoba munice (počet nesenejch kontejnerů) by mohla záviset na konkrétní misi ... pokud by loď měla Odyssey-like dizajn (dlouhá a hubená) a byla složená z modulů, připojením správnýho počtu modulů by to šlo řešit. Pro kulolodě nevim, možná by to muselo bejt fixní, možná by se to nějak vyřešilo.

Za další bych považoval za vhodný nasazení bezpilotních (RC) fregat - nemusely by mít prostory pro posádku, jídlo, vodu, vzduch, ani moc kvalitní senzory a ani zásobu paliva na zpáteční let, ale o to víc munice.

Výbušnina, palivo a kdoví co ještě. Může to být "ochráněné" a připravené proti "dominovému efektu" jak chceš, ale ta možnost většinou zůstává.

Chráněný to je - myslíš, že by si námořnictvo dávalo do lodí "v případě požáru/poruchy/zásahu sebevražedný krabičky"?
Btw odpálit výbušninu (vojenskou) aby vybuchla taky neni jen tak, většinou prostě shoří (jo, dalo by se s tim bezpečně topit v krbu, akorát by to bylo pekelně drahý).
Riziko je raketový palivo, který neni zase až tak rizikový (ve srovnání s výbuchem hlavice).
[img][http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg]http://www.anime-planet.com/images/users/signatures/AirForce.jpg[/img]

Ultramarinus Uživatelský avatar
Major
Major

Příspěvky: 1970
Bydliště: McRagee
Pohlaví: Neuvedeno
Odpovědět s citací
 
Jo, ale většinou to do kosmu střílíme z trochu starší technikou. Takové voyagery vydržely dlouho, ale mají mnohem odolnější elektroniku. Sondy a podobná zařízení většinou nějáké to stínění mají (pokud se čeká že ho budou potřebovat). Různá ta vozítka pro Mars byla většinou v přistávacích kapslích... A právě kvůli menším dopadům selhání to jsou roboty - čert ví, kolik z toho co bylo do vesmíru posláno, vydrží víc jak dva a půl roku. Nějáké procento ztrát tam bude.

Zas tak zanedbatelná není (lepší než drátem do voka, jak se říká... :D) Co třeba vymetení střely z dlouhé hlavně prostřednictvím nějákého natlakovaného plynu? Něco jako to "V3 dělo", jenom místo výbušniny používáš pro urychlení střely natlakovaný plyn z nějákých zásobníků... Možnost "tichého opalu" by byla dost cenná, takže bych se ani nedivil, kdyby konstruktéři byli ochotní za ní zaplatit třeba i celým blokem VLSek...

Radar máme, ale stejně jím nejde sledovat 360 na 360 permanentně na stovky tisíc kilometrů okolo lodě. Na Zemi je "dosah" radaru dost omezen zakulacením planety, ale i vzdálenost od aparátu, rozbíhavost elektromagnetických svazků a podobné údaje "dohled" radaru omezují. Zároveň by bylo logické očekávat, že ta "VLSodpalovačová mina" bude mít tak špičkové stealth charakteristiy, jak jenom její výrobci dokáží zajistit. Ono by nejlepší taktické řešení proti nepříteli bylo, prostě mu pár takových VLS min vysypat do cesty ještě v době, kdy o tom nemůže vědět (nebo prostřednictvím parazitního stroje, či doprovodné RC fregaty) a pak to odpálit přímo "proti" směru kterým nepřítel přilétá (jeho zrychlení ho v tomto případě "tlačí" blíž ke střelám a zároveň mu zkracuje časové okno pro působení PD). Optimálně v kombinaci ještě s několika dalšími jako jednolitou "vlnu", útočící na cíl minimálně ze dvou různých vektorů, ale přilétající v jedné chvíli.

Ano, to je užitečná foma navádění (střela se navede na senzory lodě a PD zbraní, kterými se raketu snaží sestřelit a tím pádem je asi "kvůli obraně" nevypne).

Hm, to nemá. Podle mého názoru ale není kadence jedna salva za 10-20 sekund zase tak špatná, pokud v salvě budcde dost střel najednou. Ta VLSka ale asi opravdu rulez.

Na takovou vzdálenost může být dobré jim updatovat informace o cíli a jejich prostřednictvím provádět s nepřítelem "elektronický boj" - takový ten HH style.

Jistě, ale představa, že letíš do operačního prostoru dva roky proto, abys v něm mohl půl minuty střílet mi přijde jako trochu plýtvání... Zároveň pokud bude v operačním prostoru víc nepřátelských lodí, může se stát, že tu první smeteš z oblohy 250 raketama první salvy a tu druhou zbylejma 50 ani nedonutíš zpomalit, než si tě dá k snídani. Navíc pokud takhle vystřelí obě lodě najednou (nebo alespoň cíl vystřelí před tím než je zničen), máš skoro jistotu, že půjdeš za ním. To je jako bitka v plavkách s kulomety podle pravidel soubojů s pistolemi... Tam by ty RC fregaty měly asi dost velké opodstatnění (zhuštění a zvětšení objemu palby, předsunutá PD obrana "matky", nebo v případě nouze "klamý cíl".

Chápu. Jde mi ale o to, že když v bojový situaci přijdou o všechny mimo ty sektory, tak už je pak jenom otázka času, než je někdo dostane, protože posádka prostě už nebude mít dostatek jedinců proto, aby přežila. Já v tom "kulovitém" designu, kterého povrch "přední" polokoule slouží jako pancíř vidím docela slušnou šanci, jak NEPOTŘEBOVAT přídavný pancíř CIC, počítače, ubikace ani trysek (no, těch možná jo). Prostě tyhle sekce posunout "pod" ten polokulovitý pancíř a tím snížit víc než na polovic množství úhlů, ze kterých je možné dané sekce zasáhnut, aniž by střela musela projít předtím hlavním pancířem.

Ok, VLS rulez.

Nejsem si jistej, že bych někde navrhoval snížení kapacity aktivní (PD) ochrany za zvýšení mobility lodě...? Nebo jako myslíš, že když ta loď "ucukne", že to vyřadí obsluhu PD stanoviště a zároveň výrazně sníží pravděpodobnost zásahů PD zbraní?

O světelnejch sekundách tu raději vůbec nemluvme, to je moc daleko. Držel bych se spíš kilometrů (i když to budou velká čísla a v rámci soustavy zanedbatelné fousky vzdáleností). V kosmu ale nejsou vlivy počasí a míří se na větší cíl. Navíc vzhledem k tomu, že to je "kinetický interceptor" alespoň ten poslední supeň, řekl bych, že tam je to manévrování zapnuté prostě proto, že TY jsou dělané na sestřelování manévrujících a UHÝBAJÍCÍCH (často i pod dost géčky) balistických raket. Systém zaměření KIV funguje tak, že místo aby při uhnutí na nějáké místo trysknul motorkem v zrcadlové pozici proti směru kam chce zatočit, má všechny motorky permanentně zapnuté a když chce zatočit, vypne na čas motorek na té straně. To mimo jiné docela rozumě vysvětluje, proč TAHLE raketla "koriguje let" do poslední vteřiny. Je to prostě proto, že i k "rovnému letu" používá motorky...

Ty RC fregaty by si ještě zasloužily k té munici, nekvalitním senzorům a malé zásobě paliva ještě špičkovou počítačovou místonost, tak blízko UI na co se jenom dá v daném techu dosáhnout... Nejsem i jistý, jestli je moudré nechávat příklady vlastní vesmírné technologie protistraně na dvorku, ale zase by šly (po ztrátě většiny paliva) použít jako "zásobovací muniční stanice", nebo být po dočerpání z další "vlastní" lodě s posádkou která přiletí přiřazeny na další bojovou misi, jenom pod jiným vedením.

Myslím že klidně. V armádě jde o výkon daného zařízení, ne o to jak moc ho ještě upravit, aby bylo neprůstřelně bezpečné pro osádku. "Sebevražedný krabičky" možná ne, spíš řekněme potenciálně dost nebezpečné krabičky. Kdyby byly sebevražedný, využilo by se to ke zefektivnění a zvětšení výkonu na bojišti.
Epitaf textové hry Universe Oddyssey



Špičkový video/military/sci-fi bonbónek všem zájemcům

Odeslat nové téma Odpovědět na téma
PředchozíDalší

Zpět na Technologie

cron