[challenge] Realistický kosmický bitevník

Samo, trochu to roztahuje okno. Zkus nějákou tu část co za to může lehce oseknout (nebo rozdělit entrem nebo něco).

Ano, tento systém tvorby gravitace je docela dobrý, ale vyžaduje:
klidný let (tj žádné bojové manévry, žádný "nápor" při zapnutí či vypnutí trysek, ale setrvalý tah motorů, což dnešní více-méně existující motory mají problém udržet kvůli palivu.)

Dále taková loď má lehkou nevýhodu při "brždění" - musí se k nepříteli otočit tryskama a zádí. Žádný štít, žádné zbraně k nepříteli. Jenom zranitelný "zadek".

Ta "minimální" spotřeba je pravda, ale je to vyvážené malým tahem na spotřebované kilo paliva (+ spotřebovanou energii).

Tolik k "webuzdarma".:

Nepovolený přístup!
Přístup nebyl povolen. Zřejmě kvůli chybějícímu soubor index.html, index.htm, index.php v _kořenovém_ adresáři atp.
Pozor: system je citlivý na velikost písmen !! (tzn., že Index.htm není totéž, co index.htm)
Stejně tak nefunguje, pokud je index.html umístěn v nějakém podadresáři.

Ano, o možnosti magneticky "sbírat" vesmírný vodk a využívat jej jako palivo jsem psal. Ale tahle technologie je dost složitá.

BRZDIT GRAVITAČNÍM PRAKEM??? Doufám, že blbě čtu, nebo že to myslíš jiank než to zní. Zároveň představa bitevní lodě, kterou musíš během vstupu do bitevní zóny opouštět je poněkud "nedotažená". Ta druhá možnost je mnohem lepší, problém "vystrčeného zadku" ale zůstává. Trysky a záď opancéřovat, přidělat zbraně a pak snad možná.

Je od Tebe trochu přezíravé vysvětlovat tu všem okolo jaký je principr "brždění" hlavním motorem ve vesmíru. Kdyby sis přečetl i některé z cizích příspěvků, s tímhle manévrem tu operujeme více-méně všichni, takže takoví idioti zase nejsme.

design talíře:
Hezké, ale štít kryje jenom obytnou část, nikoliv motory. I přímo "štítem proti tobě" by ty motory byly vidět a na ráně bez štítu, takže bys je mohl postupně po jednom upalovat laserem, zatímco lasery "talíře" by odlupovaly horní vrstvy Tvého "předního pancíře" (který by ale kryl i přední polosféru té motorové části).

design kapky:
Tohle by šlo, ačkoliv tam nevidím sekce pro palivo, atd, ale z hlediska odolnosti lodě a manévrovatelnosti lodě by tenhle tvar šel. Můj návrh pro tohle je ten, aby vnější "kruh" trysek, které jsou "na hraně štítu" byl výklopný a mohl jsi jimi "brzdit" i když jsi štítem otočený k nepříteli. Značně to usnadňuje "přílet" na bojiště a případný "odlet" z bojiště, když můžeš nepříteli pořád nastavovat štít, ať už chceš letět "k němu", nebo "od něj".

Raketoplány slouží převážně k přesunu mezi lodí a povrchem planety, nebo mezi lodí a jinou lodí (tzn na kratší vzdálenosti). "stíhačky" vůbec nejsou potřeba, když nepočítáme dálkově ovládané robostíhačky/robombardéry (tzv. "drony" - o kterých tu psali TAKY VŠICHNI - včetně důvodů PROČ ne "normální" stíhačky.).

Posádka, podpora života, pancíř: Mám podobný názor. Čím víc lidí, tím víc trablů.

Magnetické pole stejně silné jako má Země jentak "uměle" vyrobit rozhodně nejde. A ani pozemské magnetické pole není zrovna zaručený všelék proti slunečním bouřím a slunečním erupcím. Pokud ale to magnetické pole uvnitř "drží" něco co rozptýlí tu energii/radiaci, tak možná ano.

"speciální slitina" která dokáže odstínit magnetické pole (do určité síly) je třeba pancéřová ocel.

Tenhle návrh je mnohem blíž tomu co Ray chtěl, ale je to dost technické. Ray si představoval technologicky něco, co by bylo na úrovni technologií roku 1980, což většina těch motorů není.

Typ lodě, který popisuješ jako "loď s rotační sekcí" ani tu "sekci" potřebovat nemusí. Stačí, když má vhodný průměr a může se točit celým trupem (podobně jako kulka).

Nutnost navrhnout nový tip raketoplánů se nejspíš vztahuje na naprosto všechny naše návrhy. Dnešní raketoplány by tohle co musí ten "nový" prostě nedokázaly.

Zkus si někde přečíst můj návrh "kulovité" lodě, jejíž "severní pól" (horní strana) je pancířem a zároveň štítem pro pohonný systém Orion" a jejíž "rovník" je v podstatě "rotační sekcí", která je napevno součástí lodi a proto nemusí "rotovat" (sama - rotaci zařizuje celý trup celé lodě).

Ty návrhy (Tvoje "kapka" a moje "koule") jsou si dost podobné.

To víš, že přečítal. Zkus se ale i sám trochu zakousnout do textů od ostatních. Můžeš zjistit, že mnoho "průlomových myšlenek" se kterými jsi tu přišel, tu už padlo a jsou brané jako logická a reálná součást návrhu.

Ano, tento systém tvorby gravitace je docela dobrý, ale vyžaduje:
klidný let (tj žádné bojové manévry, žádný "nápor" při zapnutí či vypnutí trysek, ale setrvalý tah motorů, což dnešní více-méně existující motory mají problém udržet kvůli palivu.)

Máš pravdu. Preto sa motory pred bojom vypnú a tý pádom nebude na lodi gravitácia a manévre budú zabezpečovať trysky (ktoré na obrázku nie sú ale na čo ich tam sakra mám resliť. Je to len nová myšlienka. Zbrane, trysky.. si prosím domysli)

Dále taková loď má lehkou nevýhodu při "brždění" - musí se k nepříteli otočit tryskama a zádí. Žádný štít, žádné zbraně k nepříteli. Jenom zranitelný "zadek".

Samozrejme že nebude brzdiť pri boji, ale jednoducho preletí okolo nepriateľa. Prečo by počas boja niekto chcel znížiť svoju rýchlosť??? Stráca tým výhody. Naopak ak by nepriatľ bol v presile, tak by som sa snažil letieť čo najrýchlejšie.

Ano, o možnosti magneticky "sbírat" vesmírný vodk a využívat jej jako palivo jsem psal. Ale tahle technologie je dost složitá.

Faajn. Ale ja som myslel na elektrické pole okolo lode ktoré by z atómov vesmírneho prachu urobilo ióny a tie by sa potom pritiahli na "magnet" (všimni si úvodzovky)
Ehm... tedy na ten polarizovaný zberač.

BRZDIT GRAVITAČNÍM PRAKEM??? Doufám, že blbě čtu,

presne tak, ale miesto toho aby ťa gravitácia planéty vymrštila ťa zbrzdí, teda nenabehneš si na dráhu na ktorej gravitáciou zrýchliš čo znamená dlho prrilietavaš ku planéte a potom čo najrýchlejšie preč, ale naopak. rýchlo k nej priletíš a potom čo najdlhšie odlietaš tak, aby na teby pôsobila gravitácia planéty a čo najviac ťa zbrzdila.

Zároveň představa bitevní lodě, kterou musíš během vstupu do bitevní zóny opouštět je poněkud "nedotažená". Ta druhá možnost je mnohem lepší, problém "vystrčeného zadku" ale zůstává. Trysky a záď opancéřovat, přidělat zbraně a pak snad možná.

Nie, zasa si ma nepochopil. Pred vstupom do bitky iba vypneš hlavné motory ale ľudia zostávajú vnútri a riadia loď. Ku otáčaniu zadom som sa vyjadril a tie zbrane tam samozrejme budú. Opakujem, je to len nová koncepcia lode využívajúca ako úmelú gravitáciu zrýchlenie.

Je od Tebe trochu přezíravé vysvětlovat tu všem okolo jaký je principr "brždění" hlavním motorem ve vesmíru. Kdyby sis přečetl i některé z cizích příspěvků, s tímhle manévrem tu operujeme více-méně všichni, takže takoví idioti zase nejsme.

Sorry ale nechce sa mi čítať toľko stránok. Mám to zbežne prezreté ale nemôžem si pamätať na všetko. Brzdný manéver som chcel vysvetliť pre ľudí ako ja )

design talíře:
Hezké, ale štít kryje jenom obytnou část, nikoliv motory. I přímo "štítem proti tobě" by ty motory byly vidět a na ráně bez štítu, takže bys je mohl postupně po jednom upalovat laserem, zatímco lasery "talíře" by odlupovaly horní vrstvy Tvého "předního pancíře" (který by ale kryl i přední polosféru té motorové části).

Ale samozrejme že štít kryje aj motory. Len sa ešte raz pozri. na pohľad zboku a spredu. Hlavne na ten pohľad spredu de nevidíš nieč okrem štítu.

design kapky:
Tohle by šlo, ačkoliv tam nevidím sekce pro palivo, atd, ale z hlediska odolnosti lodě a manévrovatelnosti lodě by tenhle tvar šel. Můj návrh pro tohle je ten, aby vnější "kruh" trysek, které jsou "na hraně štítu" byl výklopný a mohl jsi jimi "brzdit" i když jsi štítem otočený k nepříteli. Značně to usnadňuje "přílet" na bojiště a případný "odlet" z bojiště, když můžeš nepříteli pořád nastavovat štít, ať už chceš letět "k němu", nebo "od něj".

Moja chyba. Pojmom iónový motor som totiž myslel trysku, motor, nádrž s palivom, pancier okolo motoru, polarizovaný zberač a ostatné "zbytočnosti". Asi som to mal napísať.

Magnetické pole stejně silné jako má Země jentak "uměle" vyrobit rozhodně nejde.

Pre takúto loď určite netreba také magnetické pole, aké obaľuje našu Zem. V knižke sa píše že na odtienenie radiácie a potenciálnych slnečných erupcií bohate postačí magnetické pole o sile 100MW. Takže tak. A ani to nie je treba lebo na odtienenie je tu samozrejme pancier, ale silnejšie erupcie bližšie pri Slnku by mohli poškodiť motory lode.

Nutnost navrhnout nový tip raketoplánů se nejspíš vztahuje na naprosto všechny naše návrhy. Dnešní raketoplány by tohle co musí ten "nový" prostě nedokázaly.

Absolútne súhlasím. Ale ani raketoplány budúcnosti určite nebudú schopné permanentne zrýchľovať aby sa tak dostali do stavu pokoja vzhľadom na vesmírnu loď, takže by fakt pre takúto loď bolo vhodné navrhnúť špeciálne raketoplány.

Btv: Pod pojmom raketoplán myslím dopravný prostriedok schopný letieť vesmírom prípadne aj atmosférou, čiže nie len dnešné raketoplány schopné dokrívať na obežnú dráhu a späť

To víš, že přečítal. Zkus se ale i sám trochu zakousnout do textů od ostatních. Můžeš zjistit, že mnoho "průlomových myšlenek" se kterými jsi tu přišel, tu už padlo a jsou brané jako logická a reálná součást návrhu.

Istota je istota. A nie každý kto to číta je tak inteligentný ako napríklad ty.


A na koniec chcem ešte raz povedať že toto je len koncept lode s novým systémom umelej gravitácie takže také prkotiny ako zbrane, bla bla bla tam nie sú zahrnuté. Tie si môžete domyslieť

S pozdravom

Protože mluvíme o ČELNÍM střetu. Každej KM/sek co si hasí tvoje loď bude znamenat kratší čas po který k tobě letí rakety nepřítele a kratší čas, po který je můžeš zničit. Navíc pak jako "kinetický projektil" poslouží cokoliv od ložiskové kuličky víc. Je totiž jedno, jestli tvoje loď naletí na hmotu, nebo hmota na loď. Rána je to stejná.

Nebylo by výhodnější udělat magnetické pole ve tvaru "talíře"? Mířícího po směru letu samozřejmě? Snazší je sice udělat pole okolo trupu lodi, to ale bude znamenat dost malou plochu, ze které budeš sbírat a tím pádem dost málo "paliva", které za rozumnou dobu sesbíráš.

Ten manévr nezpochybňuju (ačkoliv by v praxi byl docela zajímavý). Zpochybňuju taktickou užitnost takového systému. Takhle by zabrzdili o gravitační pole cílové planety (řekněme Venuše), a než by jí po 156té oběhli aby rozumně snížili rychlost, zboku by je rozstřílela protivesmírná obrana té dané planety. A to nemluvím ani o situaci, kdy by čirou náhodou měla ta loď pomoct nějáké nákladní lodi (nebo poničené sesterské bojové lodi) v bojové zóně, v místě kde by zrovna nebylo žádné těleso s potřebnou gravitací, ale bylo tam hodně malých úlomků, které by nezaštítěným částem lodě nedělaly dobře (obzvlášť při rychlosti namydleného kojota, kterou by zrychlováním 1G po dobu poloviny cesty nabrala).

"Zase jsem tě nepochopil"??? A cos touhle větou teda naznačoval jiného, než to, že by při brždění opustili loď?:

V tomto prípade ale bude múdre loď dočasne opustiť, lebo ani nechcem rozmýšľať nad tým, čo by sa v nej počas preletu dialo.

Na možnosti použít zrychlení pro simulaci "gravitace" není nového nic. Navíc i tak tu loď budeš muset postavit pro stav beztíže, protože občas přece musí přestat "zrychlovat", či "zpomalovat".

Tak se pak nediv, že ostatní nestojí frontu, aby "před tolika stránkami" četli dopodrobna tvoje návrhy. "zběžně" je prolétnou.

Ne, protože "štít" je jenom čistě pod 90 stupni ke směru letu. Stačí, aby nepřítel byl trochu (jenom MALINKO) "výš", nebo trochu "níž" než tvá loď a už pro něj není problém to naprat zboku (tj ze strany bez štítu) do obytné sekce, nebo motorů. Máš ale pravdu vtom, že jsem si poprvé nevšimnul toho sekundárního prstence pancíře okolo štítů. Přesto věřím, že je "kapka" lepší.

No, je dobré vědět že tušíš co všechno je tam potřeba mít. Na palivo bych doporučoval trochu větší prostor, nebo by musel "lapač" fungovat opravdu dobře.

Magnetické pole Země laser nepřátel, nebo blízkou atomovou explozi, případně kinetický útok "odstínit" nedokáže. Pokud nebudeš bojovat proti Slunci samotnému, je tam tenhle energiižravej a určitě ne zrovna lehkej systém navíc zbytečnej.

Raketoplány minulosti. Zadání je tech 1980 (nebo adekvátně uvěřitelný) Na delší cesty vesmírem raketoplány nejsou potřeba. Meziplanetární loď je to v čem letí "normálně", raketoplán je to, čím přelétají na ostatní lodě (ve vesmíru poměrně krátce), nebo na planetu a z ní (což je o MNOHO víc než dokáže DNEŠNÍ "raketoplán" - ten startuje ze Země, stráví chvíli ve vesmíru a pak v podstatě spadne dolů. Představa, že by pak dokázal ještě vzlétnout bez nového paliva, výměny štítu a kdovíčeho dalšího je směšná - v tom je ten "vesmírem méně cestující" (můj) raketoplán lepší než ten "dnešní". Na druhou stranu kdyby obyčejný raketoplán dokázal létat tam a zpátky mezi planetama, proč by se tahali s nějákou gigantickou vesmírnou lodí?

Myslím, že všichni kluci co se tu objevovali by byli ve skupině, která by s tím problémy neměla....

Tak ešte raz:
Pred bojom proste brzdiť nebude. Nebude sa otáčať ani nič podobné Aby si treechu pribrzdila. Ak bude mať pred súperom navrch, tak ho roztrieska prvá. Ak bude mať navrch súper tak s veľkým predstihom otočka a rýchlo preč alebo rýchly prelet okolo súpera a kým sa ten otočí tak budem už za horami...

K tomu zberaču. Vyvorí sa ELEKTRICKÉ (ok môže byť aj magnetické) pole dostatočnej veľkosti, aby mohlo pozbierať dostatok paliva, kyslíka a iných vychytáviek.

Ten manévr nezpochybňuju (ačkoliv by v praxi byl docela zajímavý). Zpochybňuju taktickou užitnost takového systému. Takhle by zabrzdili o gravitační pole cílové planety (řekněme Venuše), a než by jí po 156té oběhli aby rozumně snížili rychlost, zboku by je rozstřílela protivesmírná obrana té dané planety. A to nemluvím ani o situaci, kdy by čirou náhodou měla ta loď pomoct nějáké nákladní lodi (nebo poničené sesterské bojové lodi) v bojové zóně, v místě kde by zrovna nebylo žádné těleso s potřebnou gravitací, ale bylo tam hodně malých úlomků, které by nezaštítěným částem lodě nedělaly dobře (obzvlášť při rychlosti namydleného kojota, kterou by zrychlováním 1G po dobu poloviny cesty nabrala).

Tak mi povec, ktorý IDIOT by 156 krát oblietaval Venušu po zuby ozbrojenú raketami a inými zbraňami schopnými účinne vymazať epriateľskú loď z oblohy. Ten gravitačný prak bez ako MOŽNÝ brzdiaci manéver, samozrejme že sa hlavne bude brzdiť motormi.
K tým malým úlomkom: malé úlomky ktoré prakticky visia v tme by lodi ani nepoškrabali lak. O tom som čítal včera. Tu máš prepočet sily ktorou asteroid pôsobí na bojovú loď pri priamej zrážke (asteroid je dokonca väčší než loď)
http://babylon5.sk/data/index.php?menu= ... c=technika

"Zase jsem tě nepochopil"??? A cos touhle větou teda naznačoval jiného, než to, že by při brždění opustili loď?:

Citace:
V tomto prípade ale bude múdre loď dočasne opustiť, lebo ani nechcem rozmýšľať nad tým, čo by sa v nej počas preletu dialo.

no jasné aj to vytrhnešš z kontextu tak prosím. Loď by sa opúšťala IBA pri gravitačnom praku (keďtak nad tým rozmýšľam tak ani to by nebolo treba) alebo potom pri otáčaní lode na brzdný manéver (a ani tu nie je nutnosť ísť z lode preč)

Pri boji by všetci zostali pekne dnu.

Na možnosti použít zrychlení pro simulaci "gravitace" není nového nic. Navíc i tak tu loď budeš muset postavit pro stav beztíže, protože občas přece musí přestat "zrychlovat", či "zpomalovat".

Kurva je to len návrh!! 90% textu bolo o motoroch tak prečo furt hustíť takéto pičoviny. Áno, loď bude prispôsobená beztiažovému stavu. rečo by sakra nemala byť??? Veď je to vesmírna loď.
Na jednej strane nemusím vysvetľovať brzdný manéver a na strane druhej nevieš pochopiť takú jasnú vec. hmm

Ne, protože "štít" je jenom čistě pod 90 stupni ke směru letu. Stačí, aby nepřítel byl trochu (jenom MALINKO) "výš", nebo trochu "níž" než tvá loď a už pro něj není problém to naprat zboku (tj ze strany bez štítu) do obytné sekce, nebo motorů. Máš ale pravdu vtom, že jsem si poprvé nevšimnul toho sekundárního prstence pancíře okolo štítů. Přesto věřím, že je "kapka" lepší.

Kvapka je lepšia. Nehádam sa. Návrh taniera je skôr pre raketoplány ktoré pôjdu do lode a z lode von
A čo ti bráni predstaviť si ten štít aj po bokoch prípadne aj vzadu??? Veď som napísal že celá loď by bola opancierovaná. Len tá predná časť ktorú pri boji bude vidieť súper je viac opancierovaná.

Magnetické pole Země laser nepřátel, nebo blízkou atomovou explozi, případně kinetický útok "odstínit" nedokáže. Pokud nebudeš bojovat proti Slunci samotnému, je tam tenhle energiižravej a určitě ne zrovna lehkej systém navíc zbytečnej.

Tiež súhlasím. Ale zároveň chcem podotknúť že som v návrhu jasne písal že je to len pre lode operujúce v blízkosti Slnka to znamená 0-0,5AU a len proti slnečným erupciám. Tam už niečo také má zmysel. V žiadnom prípade niečo také neslúži na obranu proti strelám nepriateľa (to je tam tiež).

A posledná vec: Kto povedal že raketoplány budú lietať medzi planétami??? Kde si to sakra našiel. Lebo ja si nepaätám, že by som niečo také písal. (A ak myslíš na slovné spojenie "lietať vesmírom" tak prepáč ale na také slovíčkarenie nemám nervy. Ja nie som právnik aby som si dával pozor na takéto dvojzmysly.

A nakoniec ešte jedna vec. Ten návrh lode ktorá stále zrýchľuje je fakt len návrh a nie dopodrobna vypracovaný výskum všetkého možného čo s tým súvisí. Trošku prosím zapojte predstavivosť a predstavte si tam veci typu zbrane a iné ktoré som neriešil. Samozrejme že bojovvá vesmírnaloď ich má a je dokonca prispsobená aj na dlhý let v stave bez tiaže a na iné veci spojené s názvom "vesmírny bitevník"

Tak eště raz:
Je debilní letět jenom "dopředu". V boji obzvášť. Určitá míra pohybu nemusí být špatná, ale to zrychlení o kterém se tu bavíš ty je směšné. Znamenalo by například, že v aktivním dosahu senzorů a dostřelu zbraní by nepřítel byl tak vteřinu až tři. TO by pak teprve byly bitvy... Fígl je v tom, že "otočka s velkým předstihem" prostě provést nejde. Máš jenom pár senzorů a ty co se vejdou na loď zas TAK daleký "dohled" mít nebudou.

Vzhledem, že "magnetické" pole může být okolo daného předmětu a "elektrické" jenom uvnitř vodivého prostředí/materiálu (což vakuum není ani náhodou), tipoval bych to.

Ten, který by brzdil gravitačním prakem. Možná by to nebylo 156krát, ale sakra i dvakrát by bylo moc (a už během prvního obletu by je osmažili jak hranolky).

Měl bys přestat věřit, že je Babylon 5 "uvěřitelný".
1) ten mamlas co to počítal naprosto opoměl připočítat váhu lodě, jejíž energie je součástí celkové energie srážky.
2) Počítá s homogenním materiálem "asteroidu". Ony v něm jsou občas taky třeba kovy...
3) rychlost 300m/s se kterou počítal pro loď on je směšná. Kdybys letěl takovouhle rychlostí, tak k Venuši v jejím nejbližším bodě od Země doletíš za 4 roky a 73 dny.
4) 1 G se kterým tu operuješ, je 9,81 m/(sekundu na mínus druhou). To je podle mých počtů okolo 981 m/s. Okamžitého zrychlení. Jinými slovy, o tolik bys musel přidávat každou sekundu (alespoň myslím). Takže stoosmináobku té rychlosti, se kterou počítal ten fanda B5, bys dosáhnul za 8 vteřin letu při zrychlení 1G.

Hele, prvně nadhodíš možnost opuštění lodě během manévru. Pak se tváříš, že "jsem tě zase nepochopil". A když TEBE PŘESNĚ cituju, cintáš jak jsem to vytrhnul z kontextu??? Jistěže vytrhnul. Nebo tu mám citovat celé odstavce? IBA při gravitačním praku znamená v podstatě pokaždé, když by zpomalovali z vyžší rychlosti "hned". A ano, potřeba by to nebylo.

Protože jsem vycházel z toho, že v podstatě používáš koncepci těch Babyloňáckej ufonů. Ti jí "beztížnou" nemají... souvisí to se yastrašováním nepřítele náznakem, že jsou na tech tree tak vysoko, že gravitaci dokáží vyrábět

Žádost Raye. Celotrupový štít spíš ne, kvůli tomu, aby se ty lodě taky dokázaly hnout. Nebo zastavit. Ale to byla jedna z těch méně výzamných věcí, které jsi taky přelétl a "zběžně si je přečetl".

Proti slunci by měl stačit natočený "pancíř"...

Pod pojmom raketoplán myslím dopravný prostriedok schopný letieť vesmírom prípadne aj atmosférou, čiže nie len dnešné raketoplány schopné dokrívať na obežnú dráhu a

Z tohohle jsem vydedukoval, že narozdíl od dnešních raketoplánů (které by na Měsíc a zpátky z orbity doletěly bez větších problémů, kdyby vyrazily s plnou nádrží z oběžné dráhy Země) by ty tvé měly létat dál. Jsem rád,že to vidíš jinak, než jak to znělo. Ta předchozí představa byla totiž směšná.

Zkus číhnout na výpočty obzvlášťě ohledně zrychlení lodě. Nemyslím, že bys narval dostatečně silný ("dnešní") motor s dostatekem paliva na celých 1G po celou cestu. A každá tuna váhy lodě by ten problém jenom zvětšovala.

Tak... Šťastný nový rok...

Ehm, som rád že si zapochyboval o možnom zrýchlení. Osobne nepovažujem za nutné či múdré dasahovať zrýchlenie 1G. Je to zbytočné. Najlepšie je podľa mňa bud 0,3G alebo potom 0,16G (Mars, Mesiac).
Ak by bol Clarkovský vesmír skutočnosťou tak by sa dali lode ktoré vyrábajú gravitáciu akceleráciou konštruovať už dnes (boli by na jadrový pohon). Takže v tom by som problém nevidel. Naozaj. Iónové otory možno, ale eštepred tým než som začal celú tu technológiu rozoberať som napísal že by to bolo možné tak okolo roku 2350-2500, skôr 2500. Takže technológia tej doby by bola podstatne iná ako tá naša a mnoho pre nám nepredstaaviteľmných vecí by bolo pre nich normálka. Trebárs aj gravimetrický pohon.
Ale späť k téme. Boj: Jasné na lodi určite nebudú senzory schopné odhaliť nepriateĺskú loď v predstihu. Ale na Zemi?? Asáno. A vzhľadom na to že účinný Stealth vo vesmíre neexistuje by táto lo´d bola fakt neporaziteľná. uď by zo Zeme dostala príkaz "znič tú a tú lo´d" Vypočítala by sa dráha a hor sa do boja. Alebo potom a by ju náhodou niekto prekvapil, tak fakt za tie tri sekundy sa toho veˇal neudeje. Ide o pripravenosť. ak by loď vypálila v dostatočnom predstihu samonavádzacie rakety, tak by potom teoreticky mohla pokračovať k druhej lodi s tým, že rakety by prvú nepriateľskú loď roztrieskali. Ehm. To sa dá použiť samozrejme aj obrátene. Čo ma privádza k otázke, na čo sú nám vesmírne lode?? (trochu OT)

Takže späť tuším že si niečo spomenul s raketoplánmi. Som rád, že sme as zhodli že raketoplány sú vesmírne lode krátkeho doletu. Niektoré z nich dokonca môžu lietať aj v atmosfére a tak

A na koniec ešte raz všetko dobré do nového roku a pokiaľ sa ti niečo na mijej odpovedi nezdá tak baz pls ohľad na to, že mám momentálne v alkohole dosť veľa krvi takže Veľa ľudí sa všade dobre zmestí.

Dobrú noc.

P.S. môj návrh bol fakt len návrh. Všimol som si že tu nič také nie je a tak som sa trošku rozpísal takže ak sa nakoniec rozhodne že je teno koncept prinajmenom nevhodný tak ja to berem A fakt by to trebalo poriadne prepočítať. teda váhu lode ťah motorov a tak, aby sme sa nehádali a nakoniec nevyšlo na javo že také niečo je nemožné, prípadne naopak

Taktéž PF 2012.

Gravimetrické motory jsou už opravdu HODNĚ přez čáru. Ty atomové, nebo iontové by ještě šly obhájit rychlejším technovývojem v nějáké té "paralelní" hystorii.

U senzorů jde i o velikost vlastních senzorů a počet/schopnosti/zkušenost lidí, kteří z nich čtou údaje. Jak tu reálně padlo, CIC "mokrého" námořnictva má okolo dvaceti židlí jenom SAMO. A to musí řešit o MNOHO menší prostor, než by museli sledovat senzoroví technici na vesmírné lodi.
Dálkové navádění ze Země je možné pro směr letu, ale pro zaměřování zbraní (k čemu jsou ty senzory v boji vlastně potřeba) je to kvůli zpožďování způsobenému omezením komunikace na rychlost světla nepoužitelné. Nadhodil jsi ale zajímavou myšlenku "dálkového" navádění, která by posádku CIC nejspíš poněkud zmenšila. Takový "systém" podobný tomu co dělaly za druhé světové války operátorky radaru na tom stole s modýlky a vysílačkou... Na druhou stranu, pokud by loď protistrany pravidelně manévrovala, vzhledem k maximánímu výkonu motorů by "naše" loď stejně musela dokázat prohledat nemalou oblast. U tak malých časových "oken" pro střetnutí by ale buď musel v podstatě všechno (těžké zbraně, protiopatření i bodovou obranu) řídit ČISTĚ počítač (bez nejmenší šance na zásah lidského faktoru do procesu kromě chvil "po bitvě"), nebo by museli mít na můstku neustále nějákého důstojníka, který by permanentně čekal s rukou nad červeným tlačítkem potvrzení střelby.

V každé "válce" platí, že půda na kterou nevstoupila tvoje pěchota ještě není dobyta. "Pěchotu" (nebo i jenom těžké zbraně) do vesmíru jinak než lodí nedostaneš. Střely jsou hezký způsob jak něco vyhladit, ne jak to dobýt. Navíc, pokud bys vypouštěl jenom salvy střel a to přímo na nepřátelskou planetu která už nějáké "loďstvo" má, i v případě že bys uspěl a cíl vyhladil, bys potom čelil stejnému problému (protože to nepřátelské námořnictvo by nebylo součástí "cíle" který jsi zničil, ale mělo by nejspíš dost sil a zbraní na to, aby ti to "zničení" oplatilo. Efekt vzdáleně podobný "zaručenému společnéhmu zničení", který zajišťovala atomová triáda a tak v podstatě omezila strany studené války na konvenční výzbroj, testovanou jenom v určitých lokalitách/konfliktech.

Taky dobrou...

No, také bych sem rád připsal něco málo o mém "návrhu". Nebudu zacházet do zbytečných detailů, protože systémy jako například Medicína, zbrojnice nebo obytné prostory mi připadají jako naprostá samozřejmost.

Pancéřování:
Nejdříve bych chtěl začít u pancéřování. Myslím, že by to měla být "tlustá" vrstva slitiny, nejlépe všech prvků, které mají nějakou "unikátní" hodnotu - například, když má wolfram teplotu tání 3390 stupňů, dal bych ho na pancíř, aby byla loď "odolná" proti zbraním, co vytvoří veliké teplo. Dále pancíř bych vrstvil, tzn. že by byla první vrstva, mezi tím vzduchoprázdno a hromada vzpěr, které by pancíř pod zátěží "podpíraly". Poté bych dal další vrstvy, stejně oddělené, dejme tomu 50cm tlustou mezerou.

Motory:
Jako primární pohon bych použil elektrostatický iontový motor. Nádrže nerozebírám, těch by bylo tolik, kolik by prostě bylo potřeba. Dále bych přihodil velké raketové motory jako sekundární, pro "zrychlení", vzlétávání a jako pojistku, kdyby byly primární vyřazené. Hromadu "menších" raketových motorů bych rozhodil po stranách lodi, jako manévrovací a brzdné trysky.

Podpora života:
Nenapadá mě žádná dněšní technologie, která by dokázala z vakua "udělat" vzduch. Takže bych nějspíš přidal do lodi nějaké CO2 filtry a do skladu hromadu O2 nádrží, které by připouštěli potřebnou dávku kyslíku.

CIC:
Co víc k němu psát, kupa počítačů a lidí, co by se rozhodovaly, co dělat

Sonar:
No, protože se ve vesmíru jaksi zvuk nešíří, přejmenoval bych to spíše na Linar - byly by vysílány paprsky světla, které by se odráželi a zachytávali. Muselo by se pro to vyvinout nějaké opatření, aby slunce vše nerušilo. Ale to už bych nechal na nějakých šílených vědátorech.

Zbraňové systémy:
Jako zbraně bych jednoznačně používal rakety, s naváděním a bez něho (aby se nedaly "rušit") a potom bych kdyžtak přidal nějaké ty Gauss děla a Railguny.

Hangár:
Ikdyž chápu, že stíhače nemají nikdy takovou sílu a vliv jako například v BSG, přesto se vždy hodí mít nějaký hangár pro stíhače, protože se nemusí hodit jen k boji, ale i k prozkoumání a případnému "výsadku". Každopádně - i ten nejdokonalejší systém má vady, tedy i každá loď by měla minimálně jednu "achillovu patu". Tam by se hodili stíhače hodně, mohou lehce a rychle vyřadit něco důlěžitého - vemte si, pár ran do motoru a pochybuji, že existuje motor, který by pak nezaznamenal výrazné potíže. Stejně tak stačí jedna rána do zrovna odpalované rakety a myslím, že by to hravě dokázalo vyhodit do vzduchu celý odpalovací systém.

Gravitace:
Nenapadá mě nic jiného, než ty "rotující kladiva" nebo udělat celou loď z magnetického materiálu, všechny věci pořádně přichycovat a posátku vybavit "magnetickými botami", které by se k lodi "přilepili". U bot by pak bylo potřeba zařídit, aby se uvolnili, například když se přenese váha do druhé boty,... To už by ale zase řešili šílení vědátoři...

To je asi tak vše, co mě napadá, snad ještě, že bych jako zdroj energie použil termojadernou fůzi a přidělal bych tam hromadu "únikových modulů". Dále co se týče struktury lodi, celou bych ji navrhnul tak, aby vše až na motory bylo přikryté pancéřem, tedy hangáry by měly zasouvací dvěře, stejně tak raketové odpalovače a děla by se také vysouvala. CIC a obytné prostory by byly v samém středu lodi, stejně tak jako únikové moduly, které by tedy byly těžko zničitelné palbou, pro posádku lehce přístupné a při vypouštění by se opět například otevřely nějaké dvěře - nebo odstřelili a odletěli za pomoci vyrovnávání tlaku mezi lodí a vakuem, aby mohly opustit loď.

To není špatné.

K pancéřování: Ray nadhodil, že by třeba nemuselo být potřeba loď zuřivě pancéřovat ze všech stran, aby neměla setrvačnost jak lokomotiva při pádu z balkónu, a zároveň, aby si udržela přiměřenou manévrovatelnost. Protože jsem měl podobnou myšlenku ohledně pancíře (celotrupový, v některých místech třeba i přednastavený), řešil jsem situaci tak, že jsem nechal pancíř jenom "vepředu" (od špičky až k nejširšímu místu) a popsal systém, který by s lodí "do bitvy" letěl pancířem "dopředu" a "z bitvy" opět pancířem k nepříteli (pokud by přežil a byl pořád hrozbou). Slitina kovů se zajímavými vlastnostmi je hezká myšlenka, ale tak, jak si to představuješ to nefunguje. Skončilo by to jako "Když Kočička s Pejskem vařili dort". Navíc, slitina nejspíš potřebuje, aby tavný bod jednotlivých kovů nebyl moc daleko od sebe - aby když to roztavíš, tak to nechladlo postupně po jednotlivých "proudech" uvnitř ingotu podle toho, jaký poměr kovu v daném proudu je. Je to divné, ale u slitin často platí, že se na "výsledek" přesunou ty "horší" vlastnosti daných kovů, než ty "lepší".

Motory:
Dobré, když nikam moc nespěcháš

Podpora života:
Z vakua to nikdo dělat nechce. Nejlepším "filtrem" jsou zelené rostliny, které fotosyntézou vyrobí kyslík a ještě stravitelnou biohmotu. Na tak dlouhé cestě to ale chce mít "technickou" podporu života a rostliny jenom jako "pojistku" a "přilepšení".

Sonar:
Pěkně jsi mě vystrašil tím sonarem. už jsem se chystal psát, že se vakuem nešíří zvuk... Laserový "radar" se jmenuje lidar (nebo ladar) a už JE "vymyšlený" - dokonce už se dneska omezeně používá, jestli tuším správně.
Lidaru slunce tolik nevadí. Také optické a tepelné senzory by ta loď měla mít. Radar by se mohl taky hodit a to je tak všechno.

zbraně
Rakety bez navádění jsou na takové vzdálenosti, na které se bojuje ve vesmíru naprosto na nic, pokud nebojuješ se stacionárním cílem (jako je planeta, jiné vesmírné těleso s pravidelným pohybem, nebo nevyspělá "větší" orbitální stanice která nemá dost síly aby "uhnula"). Logika vesmírného boje diktuje, že nejlepší způsob jak se ubránit zásahu takové rakety, je prostě "uhnout" lodí, jakmile nepřítel vystřelí svojí slavu. Když jsou nenaváděné, vadné, nebo se chytí na elektronické vábničky TVOJÍ lodě (něco jako jsou světlice u stíhaček), tak to POMůŽE. Proti tomu zbytku ne, ale bodová obrana je u vesmírné lodě ještě důležitější, než gigantický pancíř. Bodová obrana jsou zbraně (lasery, malé rakety-které ale mohou klidně mít i jadernou hlavici aby byly účinnější-, nebo alternativně jiné menší střelné zbraně), které slouží k sestřelení přilétajících nepřátelských velkých střel a stíhaček dřív, než se dostanou dost blízko, aby mohly zaútočit (a zničit loď).

hangár/stíhače
Ten "průzkum" o kterém mluvíš, provedou ještě lépe sondy, nebo drony. Sondy jsou v podstatě rakety, které mají místo výbušné hlavice senzor ("radar" nebo něco) a vysílačku. Vystřelíš jí tam, kde tě to zajímá a ona ti pošle obraz toho, co se tam děje. Pokud jí nikdo nesestřelí a tebe to místo už přestane zajímat, můžeš jí naprogramovat, aby se ti vrátila, nebo pro ní zaletět, pokud jí chceš znovupoužít. Oproti stíhačce je MNOHEM postradatelnější (nemluvě o tom, že když jí sestřelej, nemáš o pilota míň). Dron je v podstatě lehce osekaná stíhačka, která má místo (nebo navíc ještě ke) kokpitu vyspělý počítač, zvládající základní manévry. Drony jsou řízené dálkově (vzdáleně podobné RC modelu s vlastní kamerou a stříkací pistolkou), s tím, že když přestane dron dostávat signály, chová se podle svého naprogramování a posledních příkazů operátora. Díky tomu jich (dronů) můžeš poslat pomřít celou kupu, aniž by to mělo nějáký hlubší dopad. Jde ale o to, že proti fungující bodové obraně to nemá smysl, protože i celej wing ti sestřelej - pokud poletíš ve formaci podobné těm vzdušným, stačí na to jediná atomovka (o jednotlivé stíhačce co by se pokoušela proniknout k nepříteli, ani nemluvím). K tomu, aby se stíhače dostaly do hypotetického "slabého místa" lodě by musely obletět okruh okolo lodě, do kterého dosahují senzory. Zároveň by cíl nemohl mít funkční manévrovací trysky, aby se nemohl otočit k přilétajícímu wingu jiným směrem. Navíc na to "otočení", by potřebovaly tolik paliva, že by už šlo spíš o malé "velké" lodě, než stíhačky jak si je představuješ teď. Prozatimní konsenzus ostatních autorů (včetně mě) říká, že stíhaček se nevzdáváme, ale v boji jsou přiměřeně užitečné jenom drony, pro transport lidí zase spíš nějáká odoba raketoplánů.

Vzhledem k tomu, že není šance na takové lodi (té velké "mateřské") o které tu jednáme, mít dostatek zásob (jídlo, voda, vzduch, příčetnost) pro víc jak několik málo desítek lidí (mluvíme tu o zásobách na ROKY až DESÍTKY LET letu chlape, i v případě, že by "jedli" každý jenom jednu krabici mléka denně, by zásoby mléka pro 10 lidí na 5 let dělaly 18 a čtvrt TUNY a v krabicích by to zabralo 608 metrů na šířku, 258 metrů na výšku a 304 m do hloubky...). Není tedy třeba se zaobírat pozemními "bojovými" výsadky, protože dost lidí by měl ten výsadek smysl vesmírem stejn k cíli s danou technikou NEDOSTANEŠ. Takový hurá výsadek, i za předpokladu že by ho nesestřelila protivesmírná obrana nepřítele dřív než by se dotkl povrchu, by místní civliní populace utloukla čepicema, nebo utopila ve flusancích, už jenom čistou početní výhodou (ani by na ten výsadek nepotřebovali vlastní zbraně, jenom by je utopili v tělech. Víc jak tisíc neozbrojených jedinců bez podpory jejich těžkých zbraní, by v městském boji ta (řekněme) dvacítka mariňáků stejně nesložila, (ani kdyby přístála v tanku). A kdyby jim místo výsadku loď předtím vybombardovala, tak by se jenom to "udušení v plivancích" oddálilo a zefektivnilo, protože CHYTRÝ nepřítel by to místo znovu sám vybombardoval vteřinu po výsadku nepřátel (sám na té ploše už nemá co ztratit, když tam není žádné civilní obyvatelstvo).

Magnety neřeší problém gravitace. Jenom přitáhnou nohy k podlaze abys "neulétával", ale lidský organismus potřebuje mít "pocit" gravitace aby zůstal zdravý - v beztíži měknou kosti a svaly. Pokud bys nechtěl, aby se hrdinná posádka bitevníku po návratu na Zemi stala jenom rozpláclými amébami - postiženými, kteří si mohou zlomit ruku jenom tím že zvednou sklenici mléka - za předpokladu že by dokázali zvednout ruku. PROTO je potřeba gravitace, když tu mluvíme o několikaletých cestách.

Termojaderná fůze je fajn. Sice jí ještě neumíme, ale to by šlo spisovatelsky obejít. Možná. Hromada "únikových modulů" je ale pěkná blbost. Jenom pár a co největších, aby v nich měla posádka ŠANCI "doplout" domů, aby v nich bylo místo na zásoby všeho, atd. Takové ty "jednomístné" záchranné moduly, kterých můžeš naprat do lodě víc, jsou dobré, když jsi na orbitě vlastní planety, ale jinak, než jako "výsadkové kapsle" pro mariňáky (na jedno použití) naprosto nepoužitelné - žádné zásoby paliva, vzduchu, potravy, žádná gravitace. Posádka by do týdne byla mrtvá a za tu doby by nestihla dolétnout nikam.

"Obytné prostory" bych dal spíš mimo střed a případné možné ztráty řešil tak, že by se při zahájení bojovch operací spouštěl alarm. Ono je lepší chránit zásobníky atomovek, hangár plný stíhaček a střel + paliva pro ně, stejně jako obří zásoby paliva prázdnými ubikacemi, zásobníky vody, atd, než chránit ubikace posádky skladem atomovek, nebo palivovou nádrží. "můstek" (který bych s CIC nezaměňoval) by samozřejmě ve středu lodě být měl. Únikové moduly jsou palbou VŽDYCKY "lehko zničitelné" - jinak to ani nejde, pokud nechceš jako "záchranné moduly" používat menší bojové lodě s nechutnou vrstvou pancíře.

A když by se ten systém zasekl, tak by v tom záchranném modulu chcípli. Kdepak, lepší je TAKOVÝ systém, který nevyžaduje od opouštěné lodi žádnou "spolupráci". Protože tou dobou už nemusí mít energii, počítače mohou vypadnout, dveře mohou být blokované troskami, takže se neotevřou, atd atd atd. Když už záchranný modul, tak co největí a co nejnezávislejší na původní lodi. Optimálně oddělitelný nějákou výbušninou (malé nálože na některé ze spojných vzpěr), kterou můžeš odpálit zevnitř modulu.

To, co nikdo neřeší, ale řešit by se mělo, je včasné dostavení se posádky do toho modulu. V tomhle by asi bylo nejvýhodnějí použít existující CIC (kde se posádka zdržuje v boji nejvíc) Místnost by se dala použít jako provizorní ubikace, protože záchranný modul CIC sám nepotřebuje. Pak ještě jednu místost s hydroponií, a nějákou skladovou místnost, jednu trysku z hlavního motoru a máš přiměřeně fungující "záchranný" modul. Nebo se na tohle všechno vyprdnout a v případě nouze jako "záchranný modul" použít výsadkové raketoplány a tolik robotů z wingu, kolik jen bude možné. Jde o to, že ta loď je už tak gigantická a zálohovat "modulem" tolik systémů je trochu plýtvání. Navíc při soubojích atomovkami, kinetickými střelami a podobnými kalibry, by po zásahu (i nepřímém) z lodi ani posádky prostě nezbylo dost na to, aby bylo co zachraňovat, takže je účelnější ten prostor a váhu co by zabíral "modul", v první řadě zaplnit zařízeními, která zabrání tomu, aby loď vůbec někdo zasáhnul. TZN únikové trysky, vybavení elektronického boje (různé klamné "světlice"), zařízení bodové obrany (řízení palby, senzory, zásobníky), nebo samotné zbraně - mrtvý nepřítel nestřílí.

K tej jadrovej fúzii. My to už tak trochu vieme. Teda, presnejšie vieme ako na to, máme technológiu (alebo v blízkej budúcnosti budeme mať) ale nemáme dostatok skúseností.
Samozrejme nehovorím o studenej fúzii (podĺa môjho názoru nemožnej).
Teda, ako som hovoril, sme blízko (relatívne).
Ide o to že pri fúzii je treba dosiahnuť obrovskú teplotu a tú ako vieme nevydzží nijaký kov ani zliatina takže sa to rieši silnými megnetmi postavenými do tvaru dutej gule. Zmes kt. je vo fúzii je absolútne izolovaná od akéhokoľvek zariadenia. Toto máme. Čo nemáme a zatiaľ nevieme urobiť je tzv. umelé slnko vnútri zariadenia kt. by začalo fúziu. Zatiaľ sme nedosiahli potrebnú teplotu. Takže spisovateľski opísať fúzny reaktor nie je problém.

Víme jak to udělat, jenom to neumíme (na dostatečně dlouho, aniž by to nezničilo reakto a zároveň tak, aby se pak fůze zažehla "samovolně").

Ide o to že pri fúzii je treba dosiahnuť obrovskú teplotu a tú ako vieme nevydzží nijaký kov ani zliatina takže sa to rieši silnými megnetmi postavenými do tvaru dutej gule.

Magnety sú tiež z kovu alebo zliatiny. A i Samarium-kobaltové magnety(ktoré sú trebars v LHC) vydržia len 300°C

No, o mnoha únikových modulech jsem uvažoval jako o modulech pro 5 lidí, třeba 25ti kusech - aby když je na lodi 100 lidí, 5 modulů bylo jako pojistných.
Co se týče gravitace, je pravda, že na atrofování svalů jsem zapoměl. Každopádně se mi zas zdá divné mít na lodi nějaká rotující tělesa, protože by musely být umístěny dost daleko od osy otáčení a zároveň pokryté pancéřem, aby to nebyl hodně lehký cíl. U pancéře jsem slitinu spíš myslel jako pokovované vrstvy kovů. U nenaváděných raket jsem přemýšlel o hodně malých raketkách, které by letěly hodně rychle, aby protivník neměl moc šancí k úniku. Nemohly by být samozřejmě proti stíhačům, jen proti velkým lodím. Vypalovaly by se v nějakých salvách, aby při skoro každém manévru byla určitá pravděpodobnost zásahu. Efekt by měli, kdyby měl něpřítel právě rušičky, které by nějak dokázali zmást naváděcí systémy. Linar jsem nepovažoval za nějaký laserový udělátko, ale vycházel jsem ze zkratky Sonar - tedy SOund Navigation And Ranging a upravil jsem to na LIght Navigation And Ranging. Moc se mi ten název zalíbil, tak jsem ho musel použít
Potom ještě co se týče pomalosti iontových motorů, myslím, že za pár let by mohly zas udělat efektivnější verzi, kdyby se jeho výzkumem zaobírali ještě více než dnes, je to myslím docela pravděpodobné. Podle toho, co jsem o něm četl, "původní" motor měl výstupní rychlost 100km/s a už v roce 2006 měl motor výstupní rychlost 210km/s. Teď jsem ale četl o technologii Vasimr, která by měla být ještě rychlejší. A zároveň vyvinutí této technologie je na stejné úrovni, jako vyvinutí termojaderné fúze. Nápad mají, ale nedokážou to postavit.

Evil píše:

Magnety sú tiež z kovu alebo zliatiny. A i Samarium-kobaltové magnety(ktoré sú trebars v LHC) vydržia len 300°C

Áno ale tie magnety neprídu s látkou kt. je vo fúzii do styku. Ide o to že tá látka je magnetická a tie magnety ju držia tak nejak v strede.

A sme už dosť ďaleko. Tuším že sa im tam podarilo vyrobiť teplotu 30 000 stupňov a to som čítal ešte pred pár rokmi takže teraz to možno bude aj viac.
A o pár stoviek rokov? Prosím vás. Ak príde technická revolúcia tak budú reálne aj reaktory vyššieho stupňa (napríklad tie hmoto-antihmotové)

Nikdy nehovor nikdy. Veď ako si ľudia pred sto rokmi predstavovali rok 2010?? Určite nikto ani nepomyslel na niečo také ako lety do vesmíru, ťaženie ropy z oceánu alebo na nejaké tablety/počítače. Ja som videl zopár obrázkov a bola to technológia spred II.svetovej vojny. A to sme nemali žiadne techncké revolúcie. proste si len pár maníkov sadlo a spravili raketu

A k tým záchranným modulom, Ja si myslím že absolútne zbytočné. po prvé, ľahký cieľ. Po druhé, zbytočné príťaž a po tretie, keď už chceš niečo ako záchranný modul, tak by to mohla byť napr. časť lode ktorá sa oddelí a rýchlo odletí a bude mať všetky hlavné motory ale bude odľahčená od zbraní, stíhačiek a všetkého čo je v únikových situáciách zbytočná príťaž. Ale neviem či by aj to nebolo zbytočné

Rigel:
Modul pro 5 lidí, tak jak siho představuješ kvůli základní logice nedokáže "doletět" meziplanetární vzdálenost a ještě mít dost zásob čehokoliv k tomu, aby udržel posádku NAŽIVU po dobu potřebnou k cestě. Ale jako automatická "vracející se hromadná rakev" by to určitě slavilo úspěchy... U pozůstalých, kteří by měli co oplakávat, nikoliv však tolik u "zachráněných".

Ty to vidíš jako v tomhle videu (od 4:15 do 4:37):
http://www.youtube.com/watch?v=r0bXrYjbXFA
Nebo jako evakuaci která probíhala z lodě Protector ve filmu Vetřelec4.
Potíž ale je, že TAM naprosto neřeší zásoby pro ty lidi na ROKY pobytu, protože v ME universu, i vetřelčím universu, je přelet uvnitř soustavy otázkou hodin (nebo to řeší kryohybernačníma kapslema, který jsou HODNĚ mimo náš technologický dosah). Vypočítal jsem, že pro 10 lidí na 5 let, by "zásoby jídla" (pokud by vydrželi roky žít jenom na krabicovém mléku a stačil by jim jediný litr denně na člověka) zabraly kvádr 608x258x304 METRů. I čtvrtina z toho (zásoby JENOM "mléka" - 1 litr denně pro 5 lidí na 2,5 roku), předpokládaje, že by se "na vlastní pěst" nemuseli dostat až k Zemi, ale jenom "poblíž" a tady by si je vyzvedla nějáká další loď, by zabírala kvád 152 x 64,5 x 76 METRů. Logicky, prostě není rozumné řešení dávat lidi do "záchranných modulů" ve kterých mají jenom šanci umřít trochu blíž domovu, protože se do nich nevejde dost zásob. To už je lepší - KDYŽ UŽ MUSÍŠ, udělat ten "modul" JEDEN, větší, aby se tam vlezla celá posádka a nemusíš řešit 25 krát recyklaci vzduchu, recyklaci obsahu záchodu, recyklaci vody, výměnu tepla do okolního vesmíru tak, aby se posádka neupekla, 25krát trup, motory, ochranu před radiací, návratový systém, atd. Nebo použít rozumným způsobem raketoplány (transport lidí a části zásob), drony (pomoc s transportem zásob) a zbytek parazitního kontingentu lodě. Nebude to pak znamenat stovky tun navíc jenom kvůli mizivé šanci, že je zásah neodpraví okamžitě, ale budou ještě mít šanci naskákat do modulů.

TENHLE
http://www.youtube.com/watch?v=LT1o6Hm5xQs
"systém kapslí" který tě tak láká, je v praxi dobrý tak při opuštění lodi přímo na orbitě a k přímému přistání posádky, nebo pro kamikaze útok pěchoty. K NIČEMU JINÉMU, prostě proto, že do malé kapsle nenarveš dostatek zásob pro dlouhodobější přežití. Kdyby to ale nemělo motory a sloužilo to jenom k tomu, aby si posádka zachránila krky tím, že se stanou válečnými zajatci (tj že ZůSTANOU na bojišti a nechají se "pochytat" nepřátelskýma loděma, nebo přímo vyrazí k nepřátelským planetám), pak by to "stačilo" jako "záchranný modul".

Ono totiž není potřeba "mít rotující tělesa" na lodi. Představ si tvar kříže, na jeho "ramena" přilep něčm tenisáky, nebo krabičky od sirek (to jsou naše obytné prostory) a pak jenom chytni nejdelší část toho kříže mezi dvě dlaně a roztoč ho. No a přesně takhle by fungovala ta loď sama (jenom by na vrchu nebo vespodu toho kříže byl "hlavní" motor a místo tvých dlaní by tu rotaci roztočily nějáké menší motorky na koncích ramen kříže). NIC by se tam nemuselo "točit", stačilo by, kdyby se točila samotná ta loď, celá. Zásadně by to usnadnilo konstrukci něčeho takového.

100 lidí posádky je už trochu moc. Ti by na přežití po dobu několika let potřebovali (pokud se vrátm k výpočtům velikosti "zásob" založeným na 1 krabici mléka denně na osobu) na pětiletou cestu (což by byla rychlovka - tam a hned zpátky) by potřebovali 181 TUN mléka a to by zabralo krychlový prostor o velikosti: 6,1 kilometrů na šířku, 2,6 kilometrů na výšku a 3 kilometry do hloubky (vypočítáno z velikosti jednoho balení 12 krabic mléka) To by ta loď musela mít desítky kilometrů a to prostě a jednoduše mít nemůže kvůli technickým omezením její stavby, výdrže materiálu použitých pro konstrukci lodě a tomu, že velkou většinu z VÁHY té lodě musíš dostat do vesmíru z povrchu Země.

Vrstvený pancíř z vhodných kovů - nu, je to asi možné a určitě lepší než homogenní pancíř z takové "kouzelné" slitiny.

Čím menší raketa, tím menší může mít motor, a tím méně rychlá bude. Pokud chceš rychlou nenaváděnou střelu, zaměř se na nějákou obdobu "coilguny" nebo "railguny" jejíž hlaveň by procházela celým trupem lodě. Verze urychlené "kazety" plné těch raketek, která by se těsně před dopadem otočila správným směrem k cíli (nebo mohla sama alespoň trošku "sledovat cíl" a ménvrovat) a pak odpálila salvu všech těch raketek je asi nejlepší, co se dá za tu cenu v dané kategorii zbraní dostat. A i tak to bude značně "blízkodosahová" zbraň - obzvláště oproti řízeným raketám (které by s úpravami dokázaly doletět i meziplanetární štreky).

Nadpis byl "sonar" a na ten jsem s vytřeštěnýma očima málem reagoval, než jsem si přečetl co píšeš dál.

"efektivnější verze" v základu ekonomických, ale nevýkonných motorů bude rychlejší maimálně o desítky procent. A i o 200, nebo 300 procent "rychlejší" iontové motory by pořád byly pomalejší, než obyčejné trysky (o atomových či fůzních motorech nemluvě).

Výstupní rychlost je moc hezký údaj, ale taky záleží na hmotnosti takto urychleného paliva. Když vypálíš rychlotí 210 km/s pár tísíc atomů plynu (sloužícího jako palivo), loď to zas tolik nepostrčí. Iontový motor prostě nemá "okamžitý tah". Ale je dobrý na delší lety kvůli tomu, že je "ekonomický" - že s ním můžeš udělat hodně dlouhé zážehy, aniž bys přišel o všechno palivo během prvních pár miinut letu.

Vasimr NENÍ "iontový", ale plasmový motor. Nesrovnávej elektromobil s porsche. Sice urychluje palivo podobně jako iontový motor, ale pak ho ještě zapálí, přemění na plasmu a urychlí ještě TU.
Zkratka vasmir je složená z úvodních písmen slov:Variable Specific Impulse Magnetoplasma Rocket. Proto plasmový pohon, ne iontový.
Počteníčko v ČJ k tématu zde:
http://3pol.cz/136-projekt-vasimr

samo1995:
"o pár stoviek rokov" to bude dost vepředu, ale stavíme z technologií roku 1980, nebo TROCHU lepších. Ne "o pár stovek roků" lepších.

U toho tepla a magnetů - záleží taky na podmínkách uvnitř toho reaktoru. Kdyby tam byl kupříkladu vzduch, tak by se "přez" něj ohřály ty magnety od té pracovní plasmy. Navíc, nejsem si jistý, jeslti to platí i pro elektromagnety, ale u permanentních magnetů platí, že čím víc je "v teple", tím méně silně magnetuje.

Na antihmotové generátory ještě ani nemžem pomyslet. To spíš stovky až TISÍCE let. Pokud někdy.

Ehm... poslední století byla jedna "technická revoluce" za druhou. "elektrická revoluce", raketová ve 2. světové. Lasery. Tryskové motory, Elektronika - to všechno byly revoluce, významné i jednotlivě jako ta, když vynalezli parní stroj. DOHROMADY ale tohle století vede a to prostě proto, že se dopady jednotlivých "technických revolucí"n ejenom sčítají, ale i násobí. A umetají tak cestičku revolucím dalším. Výzkum ale funguje uvnitř dvou sinusoid (vlnovek).

Jedna (velká) je spíš skoková, náhodná a ovlivňuje ji převládající vědecká teorie, ze které pak všichni okolo vycházejí (teorie relativity, teorie kvantová, atd). Ta druhá vlnovka pak je "v rámci jedné teorie" a jednotlivé objevy uvnitř téhle, nemají tak obří dopad, jako objevení nové teorie. Co tím chci říct - tohle století jsme měli štěstí na teorii, ale to neznamená, že to další století poskočíme o stejný skok. Navíc případné vnitřní rozbroje (války), nejenom že znamenají vědecký pokrok, ale také, mrtvou pracovní sílu a zničené výrobní prostředky. A zdroje využité na zbrojení, které nejdou využít na výzkum.

Taky myslím, že "únikový modul" má smysl jenom v případě, když má posádka šanci přežít přestřelku. Když po sobě střílejí lodě atomovkama, railgunama, kinetickejma střelama, laserama, graserama a kdoví čím, je to (jak to tu někdo trefně přirovnal) jako hra na schovávanou na poušti s bazukama. Když po tobě někdo vystřelí (a trefí se), tak jsi prostě MRTVEJ, pancíř nepancíř a fertig. Když bys to náhodou přežil, prostě bys podvěsil všechny zbylé "stíhací" drony místo raketama tak zásobama, nasedl do raketoplánů (rovněž naplněných čímkoliv od zásob, co se ti dostane pod ruku) a vyrazil směr Země. Vysílačkou bys poslal echo a na půl cesty k Zemi (za rok, nebo tak), bys (možná) mohl očekávat, že si tě vyzvedne jedna z tvých seterských lodí (nebo nějáká transportní/civilní loď).