StarGate:Exodus: 45. Díl - Pomoc shůry

Tak se koukám že se nám tu rýsuje další skvělý autor povídek. Jen tak dál. Piš. Piš. Piš.

COOOL

Naozaj veľmi slušné časti.

Povídka je OK stopro pokračuj a vydej další díl jestli nechceš skončit špatně

Dobrý díl,

věžík: Další díl je myslím už napsaný, ale vydávám pravidelně každé pondělí

speedy dnes je pondělí a já tu nějak nevidim noví díl prosím vydej ho co nejdříve

Zdravím,

Moc se omlouvám, ale měl jsem málo času a ještě jsem přišel dost pozdě domů, takže díl sem dávám až teď. Doufám, že se bude líbit.

13. Díl- Překvapivý návrat



Korolev, 3hodiny letu hyperprostorem od těžební
kolonie, O 2 dny dříve


Korolev byl téměř na místě. Většina osazenstva i vojáků již byla připravena. Na palubě lodi panoval klid, když najednou senzory začaly vydávat varovné zvuky. Plukovník Puškin na nic nečekal a položil dotaz na technika, který se o senzory staral:“Smirnove, co tam máte?“

Smirnov: “Pane, senzory zaznamenaly luciánský Ha’tak. Je ve společnosti tří Al’kesh. Od naší pozice je vzdálen hodinu letu hyperprostorem.“

Puškin:“Shoduje se s nějakými jaffskými informacemi?“

Smirnov: “Ne pane. Nic o tom nevíme.“

Puškin:“Máte na dálkových senzorech nějaké lodě blížící se k jeho pozici?“

Smirnov: “Ne, pane.“

Puškin: “No nikdy není na škodu zničit nějaký Ha’tak. Dobrá, Petrove, nastavte nové souřadnice. Letíme to tam pročistit.“

Korolev, hyperprostor, 50 sekund od luciánského Ha’taku

Puškin:“Petrove, jak jsme na tom?“

Petrov: “Asgardské zbraně nabité na maximum, railguny připraveny-zásobníky jsou plné, hlavice Mark III připraveny. Štíty na maximum.“

Puškin: “Rozumím, jsme připraveni. Po výstupu z hyperprostoru okamžitě zahajte palbu.“

Petrov: “Rozumím, pane. Vystupujeme z hyperprostoru za 4, 3, 2, 1…“
Korolev vystoupil z hyperprostoru na dostřel luciánského Ha’taku a toho hned využil. Petrov vystřelil do Ha’taku nejprve dva paprsky, kdy první přetížil štíty a druhý již prošel skrz. Třetí dokonal dílo zkázy a Ha’tak se zmítal v explozích. To už se ale dokázaly mobilizovat zbylé Al’Keshe, které jak by někdo mohl čekat, neustoupily, ale začaly zběsile pálit ze svých zbraní do štítu Koroleva. Ten na nic nečekal a všechny railguny z přední části lodi zahájily palbu do Al’Keshů. Štíty luciánských bombardérů nemohly takto účinné palbě odolávat dlouho. První z Al’Keshů zahájil nálet na Koroleva za účelem shození plazmových bomb. Toho využil major Petrov, který zaměřil všechny hlavní děla na něj. Nejméně 10 projektilů výrazně oslabilo jeho štíty a další dávka mu roztrhala nejprve zbraňovou platformu na spodní části trupu a poté i můstek. Trup Al’Keshe ztratil integritu, energetické obvody se přetížily a
celá loď explodovala těsně nad štíty Koroleva. Výbuch odebral z nabitých štítů nepříjemných 20%. Současný stav štítů Koroleva byl 75%. Druhý z trojice Al’Keshů nepotkal o mnoho lepší osud. Jeho kormidelník zaváhal a major Petrov vystřelil přímo na něj z asgardského paprskometu. Štít Al’keshe neměl proti takovému náporu energie šanci a spolu s celým trupem zkolaboval. Loď se následně rozletěla na desítky kousků. V tom se kolem Koroleva odmaskovala desítka dosud skrytých Al’Keshů, které okamžitě zahájily nepřerušovanou palbu do Koroleva, jehož štítům to moc neprospívalo.

Puškin:“Podsvětelné motory na plný výkon. Mizíme odsud, zapněte hyperpohon.“

Petrov:“Pane, štíty jsou na kritické hranici patnácti…deseti procent. Není jisté, zdali li dokážeme vstoupit do hyperprostoru.“

Puškin: “Dělejte. Dostaňte nás odsud. “

Petrov: “Ano pane, zapínám hyperpohon.“
V tom další dávka výstřelů z Al’Keshů vyčerpala štíty a poslední dva energetické pulzy zasáhly pravý hypermotor.

Petrov: “Pane, ztratili jsme pravý hypermotor. Nemůžeme vstoupit do hyperprostoru.“

Puškin: “Nedá se to nějak obejít?“

Petrov: “Ano pane, ale je to riskantní.“

Puškin: “Udělejte to! Hned!“

Korolev byl již sice od Al’Keshů dostatečně vzdálen, ale trojici energetických pulzů se povedlo zasáhnout trup Koroleva. Plátování bylo mírně poškozeno a trojice railgunů byla vyřazena. Majorovi Petrovovi se již naštěstí podařilo obejít ztrátu jednoho hypermotoru a vstoupit do hyperprostoru.

Země, Atlantida

Plukovník Carterová procházela databázi a hledala vhodné planety pro těžbu plazmy, která je nezbytná pro výrobu dronů. Díky asgardskému počítači bylo naštěstí vše jednoduché. Stačilo zadat potřebné parametry a počítač vyhledal v databázi výsledky. Počítač nakonec vyhledal 2 planety, které odpovídaly parametrům. Generál Landry nařídil, aby na obě planety byla poslána sonda. Tím se vyřešilo dilema, která planeta by byla vhodnější pro průzkum, protože atmosféra jedné z nich nebyla příznivá pro lidský život, a tak bylo rozhodnuto. Tento úkol si vzala Carterová na starost. Požádala o podporu Daedala a její žádost byla nakonec kladně vyřízena. Daedalus byl připraven, takže nebylo třeba na nic čekat. Carterová sestavila tým, ve kterém mimo jiné nechyběl ani Zelenka, připravila potřebné vybavení a ve smluvenou hodinu byla i se svým týmem a vybavením připravena. Daedalus použil transportní paprsek, pro přepravu všeho potřebného na palubu a poté vyrazil. Planeta byla vzdálená 13 hodin letu hyperprostorem. Všichni vědečtí pracovníci využili času buď k odpočinku,
nebo k přípravám. Daedalus vystoupil z hyperprostoru podle plánu. Plukovník Caldwell nařídil skenování celé planety, avšak zanedlouho se do vydávání rozkazů vložila i Carterová:“Obleťte celou planetu. Musíme to prozkoumat z menší vzdálenosti. Podle informací by se ten materiál měl nějakým způsobem těžit ze sopky. Neměla jsem dostatek času na to, abych zjistila přesnější informace, ale tohle je naštěstí jen průzkum“

Smith:“Pane, senzory zaznamenaly tu sopku. Vlastně jsou tři. Nacházejí se na jižním pólu planety.“

Caldwell:“Leťte to prozkoumat blíže. Potřebujeme přesnější data.“
Daedalus doletěl k jižnímu pólu planety a po deseti minutách skenování plukovník Carterová prohlásila: “Tak to vypadá dobře. Sopka je na ideálním místě. Planeta je klidná, žádné známky života, je tady brána i ideální místo pro založení většího tábora. Mise je splněna. Kontaktujte Zemi a vzkažte jim, že je vše v pořádku. Mohou připravovat další expedici. Já ještě provedu pár kontrolních výpočtů a ověřím nějaká data ze senzorů.“

Pegas, antická základna, současnost

Carterová:“Ano Rodney, jsme to my.“

Rodney: “Ale jak jste se sem….?“

Carterová: “McKayi, na to teď nemáme čas. Pokud nám to dovolíš, vypořádáme se nejprve s wraitskými úly.“

Rodney: “Ano jistě. Omlouvám se.“

Plukovník Carterová stála v řídící místnosti obklopená starými známými. Chuckem, Zelenkou a dalšími. Plukovník Sheppard byl připraven v křesle.

Carterová:“Chucku, jak jsou na tom štíty?“

Chuck: “Minimální zatížení.“

Carterová: “Shepparde, můžete, ale snažte se jich použít co nejméně.“

Sheppard: “Rozumím, vypouštím střely.“

Zářivé trubce začínaly vylétávat z pod štítu Atlantidy a razily si cestu ke svým cílům. Po chvíli se rozdělili na tři větve, kdy každá měla být prostředkem ke zničení jednoho úlu. Wraitské flotila stále pokračovala v palbě, avšak vše bylo marné. Štít na Atlantidě se zdál být nepřekonatelný. Wraiti byli tak zaneprázdněni bitvou, že je ani nenapadlo, poslat zprávu dalším úlům. To nakonec napadlo
jednoho z důstojníků, ale už bylo pozdě. Trubce dorazily na místo určení a začaly trhat každý kus wraitského úlu. Plukovník Sheppard jen seděl v křesle a soustředil sílu střel právě tam, kde byla potřeba. Technologie předků znovu nezklamala a trojice wraitských úlů lehla popelem. Základna byla zachráněna.

Mléčná dráha, Ruská těžební kolonie, O 2 dny dříve Korolev

Korolev i se ztrátou jednoho hypermotoru pokračoval v cestě na těžební stanoviště. Cesta trvala sice o poznání déle, ale po několika hodinách se posádka ruského plavidla konečně dočkala. Korolev vystoupil z hyperprostoru na předem určených souřadnicích. Procedura kolonizace planety byla vždy stejná a jinak neprobíhala ani tentokrát. Plukovník Puškin vyslal na průzkum povrchu několik týmů a nařídil kompletně proskenovat planetu. Na oběžnou dráhu byla vyslána sonda, která měla za úkol najít naleziště naquadahu a nejideálnější místo pro založení tábora. Svůj úkol splnila po necelých 15 minutách. To už jednotky na povrchu hlásily po okružní jízdě v jumperech nulový odpor ani žádné známky lidské civilizace. Za hodinu se vrátily z povrchu i průzkumné jednotky, které své stanovisko nezměnily, planeta je prázdná, nehrozí žádné nebezpečí. To velmi potěšilo plukovníka Puškina, který doufal v hladký průběh této mise. A tak se také dělo. Veškeré osazenstvo bylo po předem vytvořených skupinách transportováno na povrch, kde se dalo ihned do práce. Korolev přenesl transportním paprskem nejprve naquadahové generátory, senzorové systémy, přístroje pro obyčejnou a subprostorovou komunikaci, modul transportního paprsku, potřebné nástroje a náčiní, lékařské vybavení, externí sluneční kolektory, zásoby potravin a pitné vody a v neposlední řade generátory energetického štítu na bránu. A až poté vojenskou techniku, jako byla upgradovaná kolejnicová děla, vojenské jeepy Humvee s dvoumilimetrovým pancířem, těžkým kulometem ráže 7,66 a multifunkčním granátometem, rozsáhlé zásoby palných zbraní a munice, pěchotních min, ale také wraitských stunerů a goualdských zakňaktelů.

Technické týmy začaly zapojovat naquadahové generátory do energetických obvodů, brzy byly vztyčeny první provizorní stany. Každý pracovník měl přidělené pracoviště i vlastní úkol, a tak šlo všechno jako po drátkách. Korolev se dal do práce, kterou by lidské ruce nezvládly. To bylo třeba přemístění hvězdné brány na strategickou pozici uvnitř tábora nebo výstavba budov asgardským zhmotňovačem, proces to byl energeticky náročný, a tak plukovník Puškin požádal v SGC o přidělení dalšího, externího naquadahové generátoru, který se v současné situaci náramně hodil a ulehčil tak spoustě lidem tvrdou dřinu. Korolev postavil díky dodatečné energii hlavní energetickou rozvodnu, skladiště, veškeré vojenské techniky a dostatečně velké obytné prostory, díky kterým nemusel spát ani jeden z členů výpravy pod širákem.

Pegas, antická základna, současnost

Sheppard jen pomocí jediné myšlenky vytvořil z ovládacího křesla komunikační spojení s řídící místnosti:“Všechny wraitské lodě byly neutralizovány, opakuji, všechny tři úly jsou zničeny.“

Carterová: “Dobrá práce Shepparde, naše údaje ze senzorů jsou totožné. Právě kontaktujeme Apolla.“

Chuck: “Madam, můžete mluvit. Kanál je otevřený.“

Carterová: “Apollo, tady Atlantida. Úspěšně jsme zničili wraitské lodě na oběžné dráze. Můžete se vrátit a zahájit opravy tady. Budeme Vás potřebovat.“
Na druhé straně se ozval plukovník Ellis, který jen nevěřícně zakoktal: “Co prosím? Atlantida? Slyšel jsem dobře? A dokonce i plukovník Carterová?“
Plukovníkovi se rázem dostalo přesvědčivé odpovědi: “Ano plukovníku, je to tak. Přiletěli jsme na pomoc. Sice na poslední chvíli, ale jsme tady.“
Plukovník Ellis pořád nevěřil: “Generál O’Neill mně výslovně řekl, že si budeme muset vystačit sami, že žádné další lodě nepošle.“

Carterová: “Autorizační kód delta charlie čtyři sedm.“ Toto již plukovníka přesvědčilo.

Ellis: “Dobrá, rozumím. Měníme kurz, vracíme se zpátky. Cesta potrvá o trochu déle než byste čekali, protože jsme celkem poškození.“

Carterová: “Rozumím Apollo, budeme čekat. Zatím zahájíme nezbytnou práci.“
Plukovník Carterová dala jasným gestem Chuckovi najevo, že může ukončit komunikaci s Apollem. Ten pochopil a učinil tak, když se najednou ozval doktor

Zelenka: “Plukovníku Carterová, měli bychom co nejrychleji přistát. Máme sice tři ZPM, ale tento stav je dost vyčerpává. Doporučuji přistát na vodě, severně od naší pozice leží dost velký oceán, na který by mohl Sheppard přistát.“

Carterová: “Plukovníku, vidíte to?“

Sheppard: “Ano mám to. Jdu na přistání, držte se.“ Když ukončil komunikaci s řídícím, ještě si pod svoje oholené vousy zamumlal: “Ještěže tady není McKay, tomu by se zase nelíbil můj styl přistávání.“

Celé město se díky Sheppardově myšlence dalo zase do pohybu a začalo pomalu sestupovat z oběžné dráhy, poté prostupovalo atmosférou a za dalších pár sekund se již vznášelo asi 15 kilometrů nad povrchem planety.

Zelenka:“Shepparde, přistávací úhel je dobrý. Tentokrát sis dal záležet. Jsme patnáct kilometrů nad povrchem. Zpomal ještě tak o dvacet procent a bude to ideální.“
Sheppard znovu jen pro sebe: “Ještě ty začínej, to mně tak chybělo.“
Atlantida ovládaná pouze plukovníkovou myslí zahájila sestup na vodní hladinu. Město již bylo ideálně vyrovnané a rychlost snížená na minimum, když najednou se město položilo na vodní hladinu
ledového oceánu. Přistání doprovázela i typická vodní vlna, které se hrnula od Atlantidy do širého moře.
Sheppard ihned po přistání vstal z křesla a vydal se na cestu do řídícího. Použil transportér, ke kterému se dostal po třech minutách svižné chůze. Vešel dovnitř a zvolil si cestu do centrální věže. Bílé světlo ho pohltilo a za necelé dvě vteřiny zase složilo v transportéru, který se nacházel v centrální věži. Sheppard vyběhl několik pater a při jeho fyzické kondici mu to trvalo sotva dvě minuty. Když dorazil do řídící místnosti, čekala ho několikanásobná pochvala.

Zelenka: “Dobré přistání, Johne. Mnohem lepší než minule.“

Carterová: “Musím souhlasit s Radkem, dobrá práce Johne.“

Sheppard: “Děkuji moc za ovace, ale kvůli tomu tady nejsme. Neměli bychom se podívat na tu základnu, kterou jsme ochránili před Wraity?“

Carterová: “Ano jistě, podplukovník Lorne již sestavuje týmy a Radek to brzy udělá také. Naštěstí jsme si přibalili i asgardský transportér, takže se nebudete muset přesouvat pomocí jumperů.“


Mléčná dráha, Země, SGC

Walter:“Příchozí subprostorová zpráva ze stanoviště Alfa!“

Kapitán Miachels:“Proč posílají subprostorovu zprávu? Vždyť se vždycky hlásí přes bránu.“

Walter:“To netuším, ale pro jistotu zavolej generála Landryho.“ Pár vteřin na to se v generálově kanceláři rozdrnčel telefon: “Generále, tady Miachels, přijďte prosím do řídící místnosti.“
Generál na takovéto telefonáty ani neodpovídal a rovnou seběhl do řídícího.

Landry: “Co se děje?“

Walter: “Přijali jsme subprostorovou zprávu ze stanoviště Alfa.“

Landry: “Subprostorovou zprávu? Proč nás nekontaktovali přes bránu?“

Miachels: “To samé jsem řekl já, pane.“

Landry: “Waltre, přečtěte, co v té zprávě stojí.“

Walter: “Ano pane. Ve zprávě stojí: Jsme pod palbou! Je to Luciánská aliance, všechny obranné složky již selhaly. Bombardují nás jak z oběžné dráhy tak pomocí Al’Keshů. K bráně nemáme šanci se dostat. Konec.“

Landry: “Jak je na tom Prometheus a Odyssea?“

Walter: “Jsou na druhé straně Galaxie. Nemají šanci se tam dostat včas.“

Landry:“Kontaktujte je! Ať přeruší svou dosavadní misi a okamžitě se vydají na souřadnice stanoviště Alfa.“

Walter:“Ano, pane.“

Pokračování příště!

Děkuji za všechny Vaše ohlasy.

teď sem teprve znovu přišel a eště sem to nečetl ale díl se mi líbit určitě bude zatim se mi všechny líbili ale napíšu až přečtu jak moc se mi líbil jé lituju stanoviště alfa ale ty wreitové mě pobavili opravdu jak sem očekával skvělí konec

Dobrá časť, ale boje si mohol viac rozobrať (podrobnejšie rozpísať). Mal by si dlhšiu poviedku a možno aj zaujímavejšiu.
Ale aj takto je dobrá.

Souhlasím s Pukem, více se rozepiš. Taky mi to přišlo trochu dějově i napsaně nepřehledné, ale jinak celkem dobrý

Zdravím,

Vánoční díl dodávám v pozdějších hodinách. Doufám, že Vám zpříjemní pojídání cukroví.

14.Díl-Bezvýznamné osvobození


Pegas, antická základna, současnost


Doktor Zelenka i podplukovník Lorne sestavili svoje týmy vědců a vojáků, všechno bylo připraveno. Až na plukovníka Shepparda, který se jen náhodou zapomněl v jedné z knihoven s atraktivní botaničkou. Plukovník Carterová ho kontaktovala vysílačkou právě ve chvíli, kdy se snažil využít svého šarmu. To ho sice trošku naštvalo, ale proti rozkazu velícího důstojníka nebylo odvolání.

Carterová:“Plukovníku, kde to vázne? Všichni jsou již připraveni a čeká se pouze na Vás.“

Sheppard:“Oohhmm, moment. Už běžím, omlouvám se, pomáhal jsem se stěhováním zásob.“
“To určitě,“ odvětila nevěřícně Carterová. Pak svoji pozornost obrátila na ovládací konzole, protože v hlavě měla již připravený další rozkaz: “Chucku, kontaktujte Rodneyho a řekněte mu, ať vypne štít na komplexu, chceme tam přenést posily.“

Chuck: “Ano madam, rozumím.“
Chuck stiskl na ovládací konzole pár tlačítek a začal mluvit: “Doktore McKayi, tady je Chuck. Máte vypnout štít na komplexu. Chceme k Vám transportovat nějaké vojenské a vědecké posily.“

Rodney: “Rozumím, trvalo to tedy hodně dlouho. Už jsem myslel, že všechnu práci necháte na mně, ostatně jako vždycky. A nezapomeňte i nějaké jídlo, mám obrovský hlad.“

Sheppard již před chvílí dorazil do řídící místnosti, takže zaznamenal ještě poslední větu z rozhovoru Rodneyho a Chucka a zvolal: “Ach ten Rodney, pořád myslí jen na jídlo. Nechápu, jak může podávat takové skvělé výkony.“ Když plukovník dokončil svou řeč, seběhl do prostoru brány k ostatním, aby mohl Chcuk postupně všechny transportovat do komplexu. Celá místnost s bránou se rozzářila bílým světlem a naráz byli všichni fuč. Zhmotnili se za pár setin v řídící místnosti antického komplexu a všichni se hned dali do práce. Vědečtí pracovníci dostali pokyny od Rodneyho, zatímco mariňáci pod vedením Shepparda, zahájili kompletní průzkum objektu.



Mléčná dráha, stanoviště Alfa


Na oběžné dráze hlídkovaly tři luciánské Ha’taky a každou chvíli vyletěly z jejich zbraňových baterií zlatavé energetické pulzy a dopadly na povrch planety, kde vytvářely obrovské škody. V atmosféře a na povrchu planety bylo již pro osazenstvo stanoviště Alfa vše ztraceno. Stíhači v F-302kách byli dávno sestřeleni, vesmírné miny na oběžné dráze i v atmosféře byly neutralizovány a veškerá kolejnicová děla, která zbyla po náletu Al’Keshů, byla nyní likvidována kluzáky. Většina pracovníků, která měla volno a trávila svůj volný čas v obytných ubikacích, byla již dávno mrtvá, protože téměř všechny obytné komplexy byly zničeny z oběžné dráhy hned prvními výstřely. Brána byla střežena tyčovými děly a čtyřmi oddíly luciánských vojáků. Asi dvacetičlenné skupince pozemských vojáků se podařilo v jeepech uniknout mimo rozsáhlou oblast stanoviště a zachránili se tak. Teď plánovali taktiku dobývání brány, protože v současné době byla jediným pojítkem se záchranou.

Grinch:“Máme čtyři jeepy s velkou palebnou silou, navrhuji se na ně vynořit ze čtyř stran a obklíčit je, pak je jednoduše pozabíjíme a než si uvědomí, co se stalo, budeme na Zemi a přivedeme posily.“

Stevens: “To je sebevražda! U brány budou mít tyčová děla, která nás rozmetají dřív, než tam dojedeme. Mám připravený plán, který určitě vyjde. Poslouchejte.“

Mladý podplukovník Stevens všem pověděl svůj plán a ihned poté začal jednat. Vojáci vytvořili tři dvoučlenné skupinky a zbytek nasedl do jeepů a jel ke skrytému skladišti munice. V každé dvoučlenné skupince byl jeden odstřelovač a jeho asistent. V jedné ze skupin byl i podplukovník Stevens, který se vydal na severovýchod, za účelem zaujmutí strategické pozice, ze které bude mít kvalitní výhled na bránu. Zbylým dvou skupinám nařídil to samé. Vojáci se tiše a nepozorovaně proplížili na své pozice, když druhá, početnější skupina s obrněnými vozidly dokončila náklad potřebné munice. Podplukovník Stevens nařídil používat na vysílačkách nouzovou frekvenci, aby jejich komunikaci nezachytili Luciáni.

Stevens:“Tady tým Alfa, hlaste se.“
Z vysílačky se zanedlouho ozvalo: “Tým Bravo na místě, tým Charlie na místě, tým Delta připraven.“

Stevens: “Dobrá, rozjedeme to. Rogersi, Phillipsi, Dexi, máte zelenou. Běžte!“

V oblasti několika čtverečných kilometrů kolem brány hlídkovali luciánští vojáci, nebyli však moc soustředění a na tom stál plán podplukovníka Stevense. Tři vojáci vyrazili z hustých lesů, které se rozléhaly na okrajích hlídané oblasti. Se zbraněmi vybavenými tlumiči měli za úkol eliminovat okolní hlídky a uvolnit tak cestu odstřelovačům. Tento úkol nebyl pro cvičené vojáky žádný problém.
Rogers čekal přikrčený za stromem, když najednou uviděl prvního procházejícího se luciánského strážného, byl osamocený. Rogers hned reagoval, hbitě se zvedl z pokleku, vytáhl z praktického pouzdra nůž a podřezal strážnému krk. Mrtvolu poté odtáhl do lesa a přikryl ji větvemi, poté se vrátil na svou původní pozici: “Všem týmům, tady Rogers, zlikvidoval jsem prvního strážného v kvadrantu 1A, pokračuji.“

Phillips: “Rozumím, právě tady mám tříčlennou skupinku nic netušících Luciánů. Na minutu požaduji rádiové ticho.“

Phillips byl schovaný v křoví a jeho bystrý zrak zaznamenal, že skupinka Luciánů se zastavila. Jeho vědomosti a schopnosti nabyté ve výcviku mu jasně říkaly, že by toho měl využít a tak také učinil. Z pouzdra na opasku vytáhl flashbang, který následně vrhl Luciánům přímo pod nohy. Ti byli oslepeni a ohlušeni účinkem granátu, a tak nebyli schopni žádné obrany. Phillips tedy vyrazil z krytí, opřel svou M čtyřku opatřenou tlumičem o rameno a několika přesně mířenými ranami poslal tři luciány k zemi. Vše provedl v řádu pár sekund. Podobně dobře se vedlo i majoru Dexovi. Ten byl skrytý ve vysoké trávě a měl v hledáčku další skupinu Luciánů, tentokrát dvoučlennou. Jejich odstranění pro něho nebyl problém. Major Dex měl rád nože, a tak tuto situaci vyřídil způsobem sobě blízkým. Připravil si dva speciální nože, které nosil neustále s sebou, když se jeden z Luciánů zastavil, aby se mohl lépe porozhlédnou po okolí, vrhl po něm major Dex svůj nůž tak, že se mu zabodl do krku. Poté se postavil a dalším nožem trefil druhého luciána do hrudi. Oba dva byli na místě mrtví, major z obou vytáhl vražedné zbraně a mrtvoly ukryl. Následně stiskl tlačítko na vysílačce a začal do ní mluvit:“Tady tým Charlie, nepřátelé neutralizováni.“

Rogers:“Tady Alfa, u mě taky čisto.“

Phillips: “Beta taktéž čistá.“

Stevens: “Ok, můžeme jít. Odstřelovači, zahajte přesun na pozice. Delto, připravte se. Útok začne do dvou minut.“

Všechny tři skupiny odstřelovačů se spolu se svou podporou přesunuly na nejvýhodnější pozice, vše probíhalo v maximální tichosti. Když byl tým podplukovníka Stevense na pozici, kontaktoval všechny ostatní vysílačkou: “Všichni připraveni?“ Z vysílačky se několika hlasy ozvalo: “Ano pane, jsme na místě.“

Stevens: “Delto, připravte se. Všichni víte, co máte dělat? Já vystřelím první, to bude signál.“

Podplukovník Stevens popadl svou Barrettu a zamířil na prvního strážného. Kolem brány se to Luciány jen hemžilo. V těsném prostoru kolem brány stály 4 tyčová děla a asi třicet luciánských stráží vybavených jak svými projektilovými zbraněmi, tak i jaffskými zat'nik'tely nebo tyčemi. Podplukovník Stevens zatajil dech a chtěl vystřelit, když v tom se brána aktivovala. Většina stráží se otočila na bránu a podplukovník toho využil. Prvním výstřelem zasáhnul hlavu jednoho ze strážců, ostatní ho následovali a začali z úkrytu pálit na stráže u brány. Luciáni neměli tušení, odkud střelba přichází, a tak začali zběsile pálit do prostoru kolem sebe tyčovými děly i zbraněmi, když v tom zaslechli všichni vojáci ve vysílačkách hlas generála Landryho: “Všem jednotkám, tady generál Landry, slyšíte mě?“

Stevens: “Generále, tady Stevens. Právě útočíme na bránu, nikoho sem neposílejte. Kolem brány je spousta stráží. Až dobyjeme bránu, kontaktujeme Vás a zažádáme o posily.“

Landry: “Rozumím, ale i tak k Vám něco pošleme. Konec.“
Brána zůstala ještě chvíli otevřená a zanedlouho z jejího horizontu vypadly čtyři předměty, které byly na dálku těžko rozpoznatelné. Za pár sekund se z nich začal valit šedý plyn, byl to slzný plyn, který všechny stráže ochromil. Posádka týmu Delta toho využila, do prostoru brány střelila tři útočné hlavice, které měly vyřadit tyčová děla. To se nakonec i povedlo. Většina Luciánů byla díky pomoci od generála Landryho brzy zabita a zbylé stráže masakrovaly těžké kulomety, které byly namontovány na jeepech. Za další tři minuty byla brána plně pod kontrolou pozemských jednotek. Jeden z vojáků s sebou nesl tablet, který se mu povedlo sebrat z nějaké, jemu neznámé kanceláře, když prchali před útokem. Tento tablet se nyní sám aktivoval, a tak ho jeden z vojáků vyndal ze svého batohu a podíval se na jeho obrazovku za účelem zjištění samovolné aktivace. Na obrazovce se mu objevil program pro ovládání bezpilotního letounu: “To je ovládací rozhraní pro UAV. Generál Landry ho sem musel poslat.“

Stevens: “Je vyzbrojený?“

Phillips: “Ano, to je.“

Stevens: “Skvěle! Doufejme, že se nám povede aspoň částečně základnu osvobodit. Teď znovu kontaktujeme Zemi.“

Pegas, antická základna


Jednotky pod vedením plukovníka Shepparda se vzdálily z řídící místnosti, protože jejich úkolem bylo prozkoumat celou základnu a zajistit potenciálně nebezpečné objekty, zatímco vědecký tým se staral o částečné opravení systémů základny. Primární systémy jako třeba podpora života nebo štít na bránu pracovaly, ale senzory dlouhého dosahu, štíty nebo křeslo byly buď těžce poškozené, nebo neměly dostatek energie. Celé energetické obvody téměř shořely a poslední ZPM bylo už naprosto bez energie. Všichni se motali kolem ovládacích panelů, napojovali na antické konzole vlastní notebooky a prováděli diagnostiku. Rodney se v těchto systémech vyznal nejlépe, a tak jako první našel něco zajímavého, o svůj nález se samozřejmě podělil s ostatními, ale nejdříve si pro sebe zamumlal:“Hmmm, to je zajímávé.“ A pak pokračoval nahlas: “Našel jsem něco o historii této základny. Opravdu sloužila a možná i bude sloužit jako napájecí a výrobní stanice ZPM. Antikové to tady postavili téměř hned po tom, co přišli do Pegasu. Wraiti ji za války objevili a nakonec i zjistili, k čemu slouží, a tak se ji snažili získat. Když přišli na to, že se jim to nepovede, začali sem posílat jeden úl za druhým, za účelem zničení této stanice, ale štít odolával, protože měl dostatek ZPM. Bylo jich tu více než na Atlantidě. Když už bylo jasné, že Antikové válku prohrají, rozhodli se, že základna musí zůstat celá, a proto ji musí před Wraity nějak schovat. Nakonec vyvinuli dostatečně silný generátor, který dokázal přenést celou základnu do jiné fáze. Nechali zapnuté pouze senzory a program, který základnu vždy fázově posunul, když senzory zaznamenaly Wraity. Naše přítomnost a můj program základnu nejspíše přesvědčil o tom, že jsme Antikové a základnu tak neposunul do jiné fáze před Wraity. No a dál to už znáte.“ Hned jak Rodney domluvil, zahleděl se do monitoru svého laptopu, zdálo se, že něco našel, ale zatím mlčel. Chvíli listoval antickými informacemi a nakonec vyřkl to, v co všichni pevně doufali:“Něco jsem našel! Podle těchto informací Antikové vytvořili program, který měl opravovat všechna poškození základny, jak systémové, tak konstrukční. Něco takové by se nám hodilo, protože antickou technologii opravujeme jen tím, že obejdeme nefunkční obvody nebo zazáplatujeme poškozené oblasti, ale tento program by měl vše vracet do původní podoby.“ Zelenka okamžitě reagoval a položil Rodneymu očekávanou otázku: “Rodney, asi je to hloupá otázka, ale jak může program opravit třeba rozstřílený panel?“ Rodney se již v databázi dočetl více, a tak s hrůzou v obličeji odpověděl: “Protože ten program je replikátor.“

Zelenka: “Cože? Replikátor? Doufám, že neuvažuješ o tom to spustit?“

Rodney: “No vlastně to není jen jeden aplikátor, je jich víc a ano, zatím to nehodlám spouštět, ale něco mě říká, že nebudeme mít jinou možnost.“


Mléčná dráha, stanoviště Alfa


Podplukovník Stevens zadal symboly na ovládacím panelu a červí díra se aktivovala. Podplukovník začal mluvit:“Generále, tady Stevens. Získali jsme bránu a zajistili oblast kolem ní, můžete nám poslat posily?“

Landry:“Dobrá práce, podplukovníku. Za čtyři hodiny dorazí Prometheus a Odyssea, kteří se postarají o luciánskou flotilu. Vy se do té doby pokusíte zlikvidovat pozemní jednotky Luciánů. Pošlu Vám na pomoc tři speciální jednotky, nějaké vybavení a techniku. Jeden dáreček se vám bude obzvláště líbit.“

Generál domluvil a bránou začaly přicházet posily vybavené nejmodernějšími zbraněmi, bránou přijela také modifikovaná transportní sonda napěchovaná municí a vojenským vybavením, následně projelo bránou malé vojenské vozítko. Místo kol používalo pásy, bylo vybaveno minigunem se speciální výbušnou municí a rychlopalným granátometem. Celé bylo kryté slabým energetickým štítem a bylo ovládáno na dálku pomocí notebooku nebo tabletu. Naposled proletěl bránou další bojový UAV letoun, který měl při osvobozování planety poskytnout drtivou palebnou podporu. Brána se uzavřela, vojáci se začali shlukovat do úderných skupin a podplukovník Stevens promýšlel plán útoku. Když byli všichni připraveni, vydali se do poslední části stanoviště Alfa, které ještě stálo. Luciány se to tam jen hemžilo a v okolí jich bylo také víc než dost. Plukovník Stevens ale věřil, že si s nimi dokáže poradit.

Pegas, antická základna


Zelenka:“Rodney? Replikátoři? A znovu je přivést na svět? Víš ty vůbec, jak těžké bylo je zlikvidovat.“

Rodney:“Samozřejmě že vím, jaké je to riziko a ten plán jsem sám vytvořil, takže dokocne i vím, jak je těžké je zničit, ale myslím si, že tentokrát opravdu dokážu vytvořit dokonalé zabezpečení. Víš, jaký přínos by to pro nás mohlo mít? Mohli bychom opravit každou antickou technologii a to nemluvím o samotné Atlantidě. A další využití se před námi možná ještě skrývají.“

Zelenka: “Rodney, chápu, že si myslíš, že je zvládneš, ale pamatuj na to, jak to skončilo minule. Je to nepředstavitelné riziko.“

Rodney: “Ten program již chvilku procházím a vím, jak to udělat bezpečně. I tobě se tento nápad bude dozajista líbit.“
Zelenka jen nevěřícně odpověděl: “Tak povídej.“

Rodney: “Naprogramuji nanity tak, aby v jednu chvíli byli vytvořeni maximálně tři replikátoři, každý replikátor se každých pět minut na určeném místě zničí a ze zbylých nanitů se stvoří další. Nanity tak nebudou mít dostatek času na to, aby převzaly kontrolu nad nějakými systémy nebo obešly naprogramování. “

Zelenka:“Noo Rodney, to vypadá slibně. Takhle by to možná mohlo fungovat.“


Mléčná dráha, stanoviště Alfa


Všechny jednotky naskočily na Humvee a vydaly se směrem k poslednímu funkčnímu místu. Oba UAV letouny doprovázely kolonu až na místo. Jak podplukovníku Stevensovi, tak majoru McBrideovi bylo divné, že ve vzduchu nekrouží žádné Al’Keshe ani stíhače. Ty byly totiž touto dobou připraveny na oběžné dráze planety, protože Luciánům se povedlo dostat do ovládání senzorů, které odhalily dvě příchozí lodě-Odysseu a Promethea. O to snazší to bylo pro úderné jednotky na povrchu. Kolona Humvee dorazila na bezpečnou vzdálenost, zatímco UAV letouny pokračovaly v průzkumu. Jejich senzory odhalily větší množství tyčových děl a přibližně 50 elitních luciánských strážných. Podplukovník Stevens vydal rozkaz a jeepy s posádkou se potichu a nepozorovány rozmístily kolem přeživšího tábora. Speciální jednotky zaujaly strategická postavení a odstřelovači se chopili vyvýšené pozice vzdálené asi 800m od tábora. UAV letouny byly nabity a připraveny. Podplukovník zavelel k útoku. V každém jeepu bylo ovládací rozhraní pro UAV. Těchto úkonů se chopili vycvičení profesionálové a pomocí výkonných senzorů a kamer navedli pět raket z UAV letounů na obranná stanoviště tyčových děl. Na nic netušící Luciány začaly z nebe dopadat rakety. Luciánské stráže se hrnuly k dělům, avšak ta byla postupně likvidována až nezbylo žádné. To by pravý čas pro obrněné Humvee, které vyjely ze svých úkrytů a začaly kropit Luciány, kteří se již chopili zbraní a začali po jeepech šlehat energetické pulzy z tyčových zbraní. Když byli všichni Luciáni plně zaměstnáni palbou, do zad se jim vplížilo bezpilotní pozemní vozidlo-UGV. A začalo pomocí svého minigunu a granátometu posílat k zemi jednoho nepřítele za druhým. UGV bylo ovládáno z dálky pomocí speciálního programu. V tom do boje vstoupily i speciální jednotky a to byl již Luciánům konec. Jejich odpor postupně slábl, až byl zcela vynulován. Pozemské jednotky bez sebemenších ztrát dobyly poslední funkční sektor stanoviště Alfa. Do příletu Odyssey a Promethea zbývalo již jen pár minut.

Odyssea, Prometheus, nedaleko stanoviště Alfa, hyperprostor


Odyssea i Prometheus byli již na dosah stanoviště Alfa. Jejich senzory udávaly na oběžné dráze čtyři Ha’taky, osm Al’Kesh a nepřesně určený počet kluzáků, ale bylo jich mnoho. Zdálo se, že Luciáni vyprázdnili doky a snažili se použit co největší palebnou sílu. Pozemská flotila měla ovšem na všechno odpověď.

Emerson:“Majore Petersene, připravte hlavice k transportu. Kontaktuje Promethea a doporučte jim to samé. Pokud budeme mít štěstí, sestřelíme v první vlně většinu kluzáků a Al’Kesh.“

Peterson:“Rozumím, pane.“

Prometheus poslechl pokyny plukovníka Emersona z Odyssey a připravil hlavice k transportu. Výstup z hyperprostoru se neúprosně blížil, všichni členové pozemských plavidel byli na svých místech, avšak na lodích panoval typický předbitevní chaos. Technické týmy ještě naposledy zkontrolovaly zapojení ZPM na obou lodích. Když dostali velitelé lodí požehnání i od nich, vystoupily oba pozemské klenoty z hyperprostoru a okamžitě vypustili jaderné hlavice. Luciáni tento krok nečekali a tah pozemšťanů je velice zaskočil. Dvě tlakové vlny se šířily od centra výbuchu do všech stran a smetly vše, co jim přišlo do cesty. Některé kluzáky se snažily uletět této zkáze, ale vše bylo marné. Hlavice bohužel pro luciánské jednotky splnily svůj účel a valná většina kluzáků i Al‘Kesh byla vyřazena z boje. Velitele celé luciánské úderné flotily to tak zaskočilo, že raději zavelel k ústupu a všechna plavidla pod jeho vedením vstoupila do hyperprostoru, zatímco na povrchu planety to pro pozemské vojáky nevypadalo nijak růžově. Všechny pozemní luciánské jednotky byly vyřazeny z boje, a tak se šel podplukovník Stevens porozhlédnout po táboře a namířil si to do záložního velícího centra. Když zasedl k počítači, uviděl jen několik varovných nápisů a ve středu obrazovky odpočet, který se již chýlil ke konci.

Pokračování příště!

Předem děkuji za všechny ohlasy

skvělí díl ale bereta je pistolka kterou by trefil prd ale to je jedno skvělej příběh tuto drbnost vymazal ale de tu oto že by ses beretou trfil maximálně tak na 20 metrů se štěstím jinak tak na 15 to že má dostřel 50 metrů neznamená že se tak i trefí jestli šlo o tu co používá americká armáda tedy o brretu 92 m9 přesný název je beretta 92 m9

daedalos v textu je jasne napsané "Barrettu", jsem si jistý že autor myslel Barrett M82

A kde se tam píše o Berettě? Psal jsem BAretu.

Jedná se o tuto zbraň:

[img][./images/thumbs/1269647700049_1324925067.jpg]http://4.bp.blogspot.com/_optglBabPho/THMX5urEymI/AAAAAAAADMk/UHod9N5vwJ0/s1600/1269647700049.jpg[/img]


Možná jsem to slovo špatně vyskloňoval

Ronnie124 byl rychlejší