Obsah fóra
Přihlásit se
Registrovat
Hledat
Pozn.:Měl jsem v plánu trochu jiný konec. Jelikož jde jen o vyprávění tak nebylo nutné vysvětlovat cíl cesty stejně jako některé další technické vlastnosti lodí a jména dalších postav. Šlo jen o sloh na hodinu Čj, který jsem sesmolil jedno "slunečné" zářiové odpoledne.
Prázdniny ve vesmíru
Odpoledne třicátého prvního června už jsem se nemohl dočkat, až doběhnu domů. Musel jsem si rychle sbalit věci a jít brzo na kutě, protože hned ráno jsem se měl přesně 5:45 hlásit v šatně na nové vesmírné bitevní lodi USS Leonidas. Měli to být asi nejlepší prázdniny v mém životě, ale také jakási praxe před nástupem do pozice vědce na již rozestavěné průzkumné lodi USS Heléna. Byla to největší a nejvyspělejší průzkumná loď vyrobená lidmi a proti jejím předchůdcům byla také vyzbrojena skoro jako lehký bitevník třídy Apolos. Na službu na této lodi jsem se opravdu těšil, ale to už odbočuji. Zkrátka jsem v 5:46 ráno vyfasoval lodní uniformu, ve frontě jsem byl mezi prvními, takže jsem si ještě stihnul projít menší část této impozantní lodi, která patřila mezi to nejlepší, co Země dosud postavila. Ke svému stanovišti jsem dorazil akorát včas. Postavil jsem se do pozoru a vyčkal rozkazů. Z lodního interkomu se ozvalo: „Tady admirál James Smith, všichni neprodleně dostavte na svá stanoviště a připravte se na skok do FTL. Cesta by měla trvat přibližně 46,5 hodiny. Všem přejí příjemný let.“ Několik vteřin poté jsme konečně skočili do FTL a naše cesta mohla začít.
Cesta byla celkem příjemná a až na lodní kuchyni si nebylo na co stěžovat. Asi pět hodin denně jsem pracoval s vědci v lodní laboratoři, která sice nebyla nějaká bůh ví jaká, ale přeci jenom jsem cestoval na válečné lodi. Mým jediným úkolem zde bylo vyhodnocování dat ze senzorů. Což byla v této chvíli velmi nudná práce, protože desítky světelných let kolem naší lodi nebylo nic než holé prázdno.
Leonidas se pomalu připravoval na výstup z FTL. Všichni členové posádky byli připraveni na svých místech. A tak loď opustila FTL. Hned po výstupu z FTL se Leonidas velmi silně otřásl. Loď schytala několik zásahů, než se jí povedlo zvednout štíty a byla lehce až středně poškozena. I přes velké poškození vnějších senzorů jsem na obrazovce viděl tři blikající kontakty, které na nás bezpochyby útočily. Za okny v tu chvíli zuřila impozantní bitva. Energetické zbraně a coilguny se činily naplno. Z naší lodi vylétal jeden zelený paprsek za druhým a náš štít zeleně zářil. Náš štít byl i přes značná poškození na 63% a loď se díky úhybným manévrům vyhýbala téměř jedné třetině nepřátelských střel. Na straně protivníka se situace rychle obrátila k horšímu, už ztratili jednu loď a konec druhé už se rychle blížil. Po patnácti minutách byla zničena i poslední nepřátelská loď.
Naše vyspělejší loď zvítězila i přes moment překvapení a přesile, kterou měli zatím neznámí nepřátelé. Bohužel při menších explozích vedení a energetických výbojích zemřela více než polovina posádky, mezi nimi byly i všichni vědci kromě mě. Jelikož jsem byl jediný vědec na palubě, zbyla veškerá práce na mě a mé vybrané spolupracovníky. Náš primární úkol byl přemostit vedení k FTL pohonu a jeho zprovoznění. Čas nám rychle ubíhal a asi po dvou dnech práce jsem byl dočasně povýšen na vrchní technika lodi. Po zprovoznění FTL pohonu jsme se vydali na cestu k Zemi, kde jsme přistáli do doku pro nutné opravy trupu a vedení.
Odpoledne třicátého prvního června už jsem se nemohl dočkat, až doběhnu domů. Musel jsem si rychle sbalit věci a jít brzo na kutě, protože hned ráno jsem se měl přesně 5:45 hlásit v šatně na nové vesmírné bitevní lodi USS Leonidas. Měli to být asi nejlepší prázdniny v mém životě, ale také jakási praxe před nástupem do pozice vědce na již rozestavěné průzkumné lodi USS Heléna. Byla to největší a nejvyspělejší průzkumná loď vyrobená lidmi a proti jejím předchůdcům byla také vyzbrojena skoro jako lehký bitevník třídy Apolos. Na službu na této lodi jsem se opravdu těšil, ale to už odbočuji. Zkrátka jsem v 5:46 ráno vyfasoval lodní uniformu, ve frontě jsem byl mezi prvními, takže jsem si ještě stihnul projít menší část této impozantní lodi, která patřila mezi to nejlepší, co Země dosud postavila. Ke svému stanovišti jsem dorazil akorát včas. Postavil jsem se do pozoru a vyčkal rozkazů. Z lodního interkomu se ozvalo: „Tady admirál James Smith, všichni neprodleně dostavte na svá stanoviště a připravte se na skok do FTL. Cesta by měla trvat přibližně 46,5 hodiny. Všem přejí příjemný let.“ Několik vteřin poté jsme konečně skočili do FTL a naše cesta mohla začít.
Cesta byla celkem příjemná a až na lodní kuchyni si nebylo na co stěžovat. Asi pět hodin denně jsem pracoval s vědci v lodní laboratoři, která sice nebyla nějaká bůh ví jaká, ale přeci jenom jsem cestoval na válečné lodi. Mým jediným úkolem zde bylo vyhodnocování dat ze senzorů. Což byla v této chvíli velmi nudná práce, protože desítky světelných let kolem naší lodi nebylo nic než holé prázdno.
Leonidas se pomalu připravoval na výstup z FTL. Všichni členové posádky byli připraveni na svých místech. A tak loď opustila FTL. Hned po výstupu z FTL se Leonidas velmi silně otřásl. Loď schytala několik zásahů, než se jí povedlo zvednout štíty a byla lehce až středně poškozena. I přes velké poškození vnějších senzorů jsem na obrazovce viděl tři blikající kontakty, které na nás bezpochyby útočily. Za okny v tu chvíli zuřila impozantní bitva. Energetické zbraně a coilguny se činily naplno. Z naší lodi vylétal jeden zelený paprsek za druhým a náš štít zeleně zářil. Náš štít byl i přes značná poškození na 63% a loď se díky úhybným manévrům vyhýbala téměř jedné třetině nepřátelských střel. Na straně protivníka se situace rychle obrátila k horšímu, už ztratili jednu loď a konec druhé už se rychle blížil. Po patnácti minutách byla zničena i poslední nepřátelská loď.
Naše vyspělejší loď zvítězila i přes moment překvapení a přesile, kterou měli zatím neznámí nepřátelé. Bohužel při menších explozích vedení a energetických výbojích zemřela více než polovina posádky, mezi nimi byly i všichni vědci kromě mě. Jelikož jsem byl jediný vědec na palubě, zbyla veškerá práce na mě a mé vybrané spolupracovníky. Náš primární úkol byl přemostit vedení k FTL pohonu a jeho zprovoznění. Čas nám rychle ubíhal a asi po dvou dnech práce jsem byl dočasně povýšen na vrchní technika lodi. Po zprovoznění FTL pohonu jsme se vydali na cestu k Zemi, kde jsme přistáli do doku pro nutné opravy trupu a vedení.
Jinak dodávám, že nemám v plánu pokračovat (leda na další sloh) a komentář učitelky k tomu zněl, že je to výborné, moc se jí to líbilo a dala mě za 1
Klidně také hodnoťte nedivil bych se kdyby bylo hodnocení jiné jelikož ona půlce slov vůbec nerozuměla.
+ omluva-jména mě moc nejdou takže doufám že se nebudou někteří zlobit.
