Příklad pravidel:
- živý organismus potřebuje něco přijímat a něco vylučovat.
- živý organismus se potřebuje rozmnožovat a přiměřeně adaptovat v průběhu času.
- úspornější řešení tělesné konstituce jsou výhodnější než zbytečné "plýtvání".
- živý organismus musí co nejlépe odpovídat podmínkám místa svého původu (a svému místu v potravním řetězci). Do toho spadají nejenom geografické a fyzikální vlivy, ale třeba i biologické - příklad - je výhodné umět běhat 40 Km/h, když nejrychlejší místní dravec (který je na vrcholku potravního řetězce a tím pádem žere i "tebe") dokáže běžet jenom 20.
atd.
Edit:
Rrudla: VYPADÁ je to klíčové slovo. Třeba je tam každé tři dny zemětřesení a třetí pár končetin je výhodný pro stabilitu při útěku. Nebo tam bývá silný vítr, který vyžaduje vyžší stabilitu. Nebo normálně používají jenom vnější páry končetin, a "prostřední" mají mnohem citlivější. Jako že po předních a zadních běhají a sekají s nimi potravu, kdežto prostřední pár používají k nošení potomků, zásob, rozdělávání ohně, pájení obvodů a jiným klasickým činnostem inteligentního tvora. Možných vysvělení je víc... Navíc kdyby to bylo tak marné řešení, tak by všechen hmyz měl docela neblahou konstrukci pohybového ústrojí...

To, že jsou "pomalejší" při pohybu, kvůli vnitřnímu páru končetin taky mohla příroda vykompenzovat jejich "inteligencí". Prostě nemusí zvíře uhánět po lese, stačí jim na něj dobře zamaskovaní počkat a klepnout ho zblízka, nebo ho ulovit do pasti. Nebo ho do té pasti spoluprací s ostatními členy tlupy zahnat.