SGA - Co by kdyby (20. díl)

Je to moje reakce na seriál SGA. Příběh je zařazen do poloviny první série. Rozvádím zde vztah mezi Johnem Sheppardem a jednou wraithkou, co by kdyby. Znáte to. Snad se to bude líbit.
PS: nedržím se úplně přesně seriálu, jsou tam malé odchylky.

Seznam dílů:
1. Kdo to je 1
2. Kdo to je 2
3. Myšlenka
4. Poslední sbohem
5. V podzemí
Dodatek k 5. dílu
6. Zažádej a bude ti vyhověno
7. Neodcházej mi
8. Víc než jsem si mohl přát
Dodatek k 8. dílu
9. Bouře
Dodatek k 9. dílu
10. Vzkříšení
Dodatek k 10. dílu
11. Neviditelní
12. Sama
Dodatek k 12. dílu
13. Něco
14. Vezmu si tebe
15. Co pro tebe znamenám
16. Dagan
Dodatek k 16. dílu
17. Hlas
18. Pro mne
19. Jsi můj
20. Věštec

Kdo to je I.
,,Kdo to je?“ zeptala se doktorka Weirová a nedočkavě očima těkala od vědce, co měl právě službu k　bráně.
,,Nevím, je to neznámá adresa,“ odpověděl vědec po pravdě.
,,Je nějaký z　týmů mimo?“ zeptal se podplukovník Sheppard, který právě dorazil.
,,Ne nikdo by být venku neměl,“ odvětila doktorka Weironová a vědec vedle ní to ochotně odkýval, ale to už se brána spustila a z　ní se ozval zvláštní hlas: ,,Lidé obývající Atlantis. Nabízíme vám návrh, který se neodmítá. Máme schopnosti, které vám umožní porazit wraity.“
,,Posloucháme,“ rychle ze sebe vysypala doktorka Weirová.
Hlas pokračoval: ,,Pošleme k　vám jednoho z　nás a on vás naučí dovednostem, které vám pomohou porazit wraity v　boji na blízko a dá vám potřebné informace k　boji na dálku.“
,,Ale jak toho můžete tolik vědět a proč je nezničíte sami?“ zeptal se z　nenadání podplukovník Shappard. Což si vyžádalo pozornost doktorky Weirové.
,,Protože my jsme také wraitové. Jsme, ale jiní než oni, my se živíme energií z　atmosféry naší planety a to oni odmítají. Dlouhou dobu jsme si jedni druhých nevšímali, ale pak nás napadli a pro nás už bylo pozdě se bránit, zbylo nás je málo. Nyní chceme jen předat své vědomosti někomu, kdo by nás mohl pomstít,“ řekl hlas.
,,Ale proč vám máme důvěřovat?“ zeptala se doktorka Weitová.
,,Protože nic jiného vám nezbývá,“ odpověděl hlas, ,,pošleme k　vám jen jednoho z　nás, systém Atlantis je dost schopný na to, aby vás ochránil, kdyby jsme vás chtěli podvést.“
Doktorka se otočila na svůj tým a zeptala se: ,,Je Atlantis opravdu schopná nás ochránit?“ Vědec jen rozpačitě pokrčil rameny, a tak se doktorka otočila na podplukovníka Shepparda.
Podplukovník Shappard vycítil příležitost a řekl: ,,Ať se nám to líbí a nebo ne, ten hlas má pravdu.“
Doktora se otočila a dala pokyn k　zrušení štítu, který chránil bránu před proniknutím někoho nežádoucího. Poté zvedla hlavu a oznámila hlasu, že může poslat svého posla.
Všichni byli napnutí. Kolem brány se vyrojil dav plně ozbrojených vojáků, kteří mířili na bránu. Netrvalo to moc dlouho a branou prošla malá wraithka. Měla na sobě klasické wraithské brnění a její bílé vlasy jí sahaly až k　pasu. Na kulatém obličeji se jí rýsovaly vystouplé kosti. Jedna nad obočím a další dvě jí vedli od kořenů nosu přes tváře, i tak byly jasně vidět její silné rty a velké jasné oči.
Vojáci kolem se ani nepohnuli a stále mířili svými zbraněmi na wraithku. Doktorka Weirová si pospíšila dolů k　bráně následována podplukovníkem Sheppardem a Teylou Emmagan.
,,Jsem doktorka Weirová, velitel posádky na Atlantis,“ oznámila doktorka Weirová a ostřížím zrakem pozorovala každý pohyb nové příchozí.
Wraitha se doktorku pořádně prohlédla a pak řekla: ,,Já jsem Shiny a přišla jsem učit jednoho z　vás bojovat s　wraithy.“
,,Jen jednoho,“ ozval se v　dáli tichý hlas nějakého vojáka, ale hned umlkl.
,,Proč jen jednoho?“ zeptala se doktorka.
,,Protože to je nejrychlejší způsob. Kdybych učila více lidí najednou nemohla bych jim dát tolik péče jako jednomu,“ odpověděla Shiny.
Doktorka se na chvíli zamyslela a pak dala příkaz, aby zavolali Aidena Forda, než ale stačil kdokoliv opustit místnost plukovních Sheppard řekl: ,,Já se hlásím dobrovolně.“
Doktorka okamžitě namítla, že taky velí ona, ale podplukovník se nedal zastrašit a pádnými argumenty naznačil doktorce, že by bylo vhodnější, kdyby wraithka přeci jenom učila jeho. Doktorka se chvíli rozmýšlela, ale nakonec kývla na podplukovníkův nápad a dala Shiny s　patřičným dozorem převést do cely, kde bude trávit volný čas.
Shiny nejdříve pořádně prohlédli, jestli u sebe nemá nějakou zbraň, a když zjistili, že ne, sebrali jí horní část brnění, protože na něm měla připevněné sebe destrukční zařízení. Pod brněním naštěstí pro ni, měla ještě slabou blůzu. Dali jí proto jen čistou bundu s　nápisem SG – Atlantis a zamkli jí do její nové cely, kde ji nechali několik hodin s　ostrahou dokud se doktorka Weirová s　podplukovníkem Sheppardem a ostatními nedohodli na tom, co bude dál.
Nakonec přece jen Shiny odvedli do místnosti na trénink a nechali jí tam s　podplukovníkem Sheppardem a asi pěti muži pro bezpečnost.
,,Jak tedy začneme?“ zeptal se plukovní Sheppard.
,,Skus mě napadnout,“ odpověděla Shiny. Podplukovník se rozeběhl a pokusil se udeřit Shiny do levé ledviny, ta se mu však vyhnula a následnou ránou ho poslala na zeď.
,,Skus to ještě jednou,“ vyzvala Shiny podplukovníka, který se sbíral ze země. Podplukovník se tentokrát přiblížil pomalu a pokusil se pomocí kung-fu srazit svou sokyni k　zemi, ale ta se mu ladně vyškubla a přimáčkla ho k　zemi.
,,Hrozné, takže aby si věděl v　přímém boji nemáš téměř žádnou šanci, a proto musíš používat rozum. Teď se skus vyhýbat všem mým úderům,“ řekla Shiny a okamžitě začala systematicky útočit na podplukovníka Shepparda. Ten se párkrát přikrčil a několikrát uhnul, ale pak mu Shiny podrazila nohy a on opět ležel na zemi.
,,Nic moc budeš si muset dávat dobrý pozor,“ pronesla Shiny a jakmile se podplukovník postavil, opět ho napadla.
Po dvě a půl hodině systematického uhýbání byl podplukovník Sheppard dost pohmožděna a unaven, ale na Shiny nebylo nic vidět. Pořád byla stejně rychlá a mrštná a žel pro podplukovníka Shepparda i stejně silná.
,,Neměli by jsme si dát pauzu,“ zeptal se podplukovník Sheppard.
,,Proč?“ zeptala se Shiny.
,,Třeba proto že jsem unavený,“ odpověděl Sheppard a vyčerpaně se opíral rukama o kolena
,,Tak rychle?“
,,Jste vy vůbec někdy unavení?“ zeptal se Sheppard.
,,Maximálně, když se nám chce spát, občas.“
,,Občas?“ zdůraznil Sheppard nechápavě, ,,vy nespíte každý den?“
,,Ano, ale bez spánku vydržíme třeba týden. Jak dlouho vydržíte vy?“ zeptala se Shiny.
,,Asi tři dny.“
,,Jen tři dny?“
,,Ano, a teď když dovolíte půjdu se napít a zregenerovat, no nejspíše to vezmu přes ošetřovnu. Pokračování zítra.“
Shiny opět odvedla plně ozbrojená garda a nechala ji ve své cela. Chvíli tam tak postávala a pak se pokusila si sednout a trošku se prospat.
Příští den Shiny opět vyvedli z　její cely a dovedli ji do místnosti na trénink. Podplukovník Sheppard už tam čekal se zmodralými podlitinami ze včerejška. Shiny si ho krátce prohlédla a pak usoudila, že bude dobře navázat tam, kde včera skončili.
Po dvou vyčerpávajících hodinách se podplukovník Sheppard zhroutil k　zemi. Odvolal stráž, aby čekala venku a chvíli mu trvalo než se dokázal posadit.
,,Pokračujeme,“ protestovala Shiny.
,,Dnes už ne,“ řekl podplukovník Sheppard a trochu se napřímil.
,,Proč jste tedy poslal ty vojáky pryč?“
,,Protože si chci promluvit.“
,,A o čem chcete mluvit?, zeptala se Shiny.
,,Kolik jste předtím měla žáků?“
,,Žádného.“
,,A proč vás sem poslali?“
,,Do toho vám nic není,“ řekla Shiny trochu podrážděně.
,,Ale je. Museli mít nějaký důvod, když nejste léty prověřená učitelka, tak proč?“
,,Protože... žádné učitelky už nám nezbyli ani žáci, které by jsme mohli učit.“
,,Ale proč právě vy?.
,,Protože... protože jsem jim byla protivná.“
,,Oni se vás zbavili schválně?“
,,Do toho vám nic není,“ ohnala se Shiny a už chtěla zavolat vojáky, aby ji odvedli.
Ale podplukovník dodal: ,,Co je protivná? To jak pořád někoho sekýrujete?“
,,Ne.“
,,Tak co?“
,,Do toho vám, ale opravdu nic není, a když už nechcete pokračovat, tak odcházím.“ Shiny zavolala vojáky a ty ji opět odvedli do cely.
Plukovní Sheppard celou noc přemítal o tom co je Shiny jiné, nezvyklé. Pořád mu to nesedělo. Bylo v　ní něco jiného, něco co ho nutilo s　ní jednat jako s　člověkem a vlastně se jí ani moc nebál, ale vůbec nemohl přijít na to, co to je.
Příštího dne se trénink opakoval, ale Shiny byla nezvykle zamlklá, i když ani obvykle toho moc nenamluvila, dnes neřekla téměř nic. Sheppard nechal vojáky rovnou venku, že kdyby se něco dělo uslyší ho přeci křičet. Po dvou a tři čtvrtě hodině byl Sheppard znovu úplně vyřízen a nebyl téměř schopen se zvednout ze země. Shiny chvíli čekala a pak se dala na odchod. V　půlce cesty se, ale zarazila a vrátila se, aby podplukovníkovi pomohla na nohy. Ten je s　obtížemi vstal a poděkoval, ale pak se zarazil: ,,Už to mám.“ Shiny se otočila a s　nechápavým pohledem hleděla na usmívajícího se podplukovníka.
,,Už vím proč jste jiná,“ dokončil myšlenku podplukovník.
,,Říkala jsem, že vám do toho nic není,“ umanutě zaprotestovala Shiny.
,,Ale ano. Něco mi na vás nesedělo už od začátku. To vaše sekýrování bylo až moc podrobné, někdy jste mi i ušetřila tvrdou ránu a navíc ten včerejší rozhovor. Byla jste upřímná.“
,,Nechte toho!“
,,Proto jste pro ně protivná. Vy se staráte i o druhé.“
,,Je to chyba.“
,,Ne, vůbec to není chyba je to lidské. Ostatní z　vašeho druhu jsou taky takový?“
,,Ne, jen já“
,,Chápu. Jste jiná, a tak vás při první příležitosti poslali pryč.“
,,Ano.“
,,To není správné.“
,,A kdo rozhoduje co je správné a co ne. Bylo to potřeba, a tak jsem tady,“ dořekla Shiny a v　očích se jí začali zračit slzy. Podplukovník se instinktivně natáhl a chtěl jí útěšně pohladit po rameni, ale ona ucukla a řekla: ,,Neříkejte to nikomu.“
,,Proč ne. Je to lidské, budou na vás pohlížet jinak.“
,,Já, ale nechci být taková. Já chci být jako mí druzi.“
,,Bezcitná?“
,,Ano,“ dodala Shiny a beze slova opustila místnost. Vojáci ji dopravili do cely a opět ji pečlivě zamkli. Jakmile byla sama s　ostrahou otočila se k　nim zády a schoulila se na podleze do klubíčka a tiše nechala odtékat slzy.
Podplukovník Sheppard zatím nevěděl co dál. Cítil, že Shiny není jen normální wraith. Ona byla jiná a teď věděl i proč, ale jak by ji utěšil a ukázal jí, že není špatná, když cítí, nedokázal.
Podplukovník se každou hodinou zlepšoval a někdy dokázal vydržet i půl hodiny aniž by se ho Shiny dotkla. Bylo načase ukázat Sheppardovi, jak útočit.
,,Wraithi jsou citlivý na několika málo místech. Pro tebe je dobré začít v　místech pod žebry, zde,“ řekla Shiny a názorně ukázala podplukovníkovi kam má mířit. Posléze ho vyzvala, aby při každém vhodném okamžiku uhodil, co nejsilnějším úderem do toho místa. Podplukovníkovi to několik hodin trvalo, ale nakonec si uvědomil, kde jsou vhodné momenty a začal je používat pro svůj prospěch hned třetí lekci tohoto útoku zvládnul několikrát udeřit Shiny, aniž by ho ona vážně zranila.
Podplukovník se pokrčil a zamířil na ono známé místo. Shiny se pod náporem bolesti na chvíli prohnula, ale okamžitě byla opět ve střehu a pokoušela se, teď už o dost rychlejšími a silnějšími údery než při první lekci, úder podplukovníkovi vrátit. Ten se však otočil a vrazil do onoho místa ještě jednou. Shiny teď už slyšitelně zasténala, ale pořád se schopně bránila. Plukovní se ještě dvakrát vyhnul jejímu údery a silnou ranou vrazil opět do onoho místa. Shiny se podlomily kolena a spadla na zem.
,,Jsi v　pořádku?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, jen asi budu potřebovat pauzu já, pro tentokrát,“ usmála se Shiny.
,,To byl úsměv?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, lepšíš se.“
,,Děkuji, ale nevěděl jsem, že se wraithi, taky umějí usmívat.“
,,Umějí, ale většinou to dělají jen, když zabíjejí.“
,,Aha,“ dodal podplukovník. Shiny se otočila a v　otočce se postavila, pak se párkrát protáhla a vyrovnaným hlasem prohlásila, že mohou pokračovat. Stráže už byli jenom venku a ti dva si vevnitř povídali čím dál tím častěji a více. Podplukovník si začal s　Shiny povídat jako by to byla pouze normální žena a Shiny, která nikdy nepoznala někoho, kdo by byl podobně hovorný a milý, byla nadšená. To co začalo jako mírná rivalita se přeneslo do částečného přátelství. Oba dva museli uznat, že hodiny jim nejsou protivné a celkem se na ně těší. Až jednoho dne nabídl podplukovník Shiny, že jí ukáže něco víc. Domluvil se s　doktorkou Weirovou a vzal Shiny na jednu opuštěnou planetu.
,,Ty mi věříš?“ zeptala se Shiny, když oba dva kráčeli po písčité pláži na nějaké opuštěné planetě v　doprovodu asi dvaceti plně ozbrojených mužů.
,,A proč by tu jinak byli ti muži?“ nadnesl s　úsměvem podplukovník.
,,Já nevím dotvářejí krajinu?“ zažertovala Shiny a oba dva se tomu zasmáli.
,,Proč si tak jiná?“ zeptal se podplukovník.
,,Já nevím,“ odpověděla Shiny, ,,ale jak ty víš, že jsem jiná?“
,,Už jsem měl s　pár wraithy co dělat, ale ty si jiná. Dokonce nevypadáš jako mrtvola.“
,,To jistě dělá ten ozdravující pobyt v　cele.“
,,Tak to, aby jsme tě tam co nejdříve vrátili.“
,,Ne tak rychle ne,“ zaškemrala Shiny.
,,Je tu hezky, viď?“ konstatoval podplukovník.
,,Ano a moc.“
,,Jak jsem se učil bojovat, zanedbával jsem cestování po planetách, málem jsem zapomněl, jak tam může být krásně.“
,,Já jsem vlastně nikdy na žádné nové planetě nebyla, většinou jsem nad ní přeletěla jen v　šipce.“
,,Vy máte šipky?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, ale už jen tři. Zbytek byl zničen.“
,,A k　čemu je máte, když se živíte atmosférou?“
,,No... Na obranu.“
,,No jo. Myslíte, že byste nám mohli jednu půjčit, myslím pro vědce?“
,,Já nevím, potřebujeme je, aby jsme ubránili to co zbylo.“
,,Chápu. Víš už dlouho se chci zeptat na to, že jsi žena a moc wraithích bojovníků žen jsem zatím neviděl, tedy až na královny.“
,,Já vím, ženy bojovnice jsou podle wraithů slabé, a tak je někdy nenechají dospět.“
,,Ale ty jsi dospěla.“
,,Protože při válce s　wraithy jsme potřebovali, aby nás bylo co nejvíce, a tak jsme vychovávali i ženy.“
,,Ale ten hlas říkal, že vás napadli z　nenadání a pak už bylo pozdě bojovat.“
,,No... my jsme spíše tušili, že válka přijde už předem.“
,,Ten hlas lhal?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, víš vyznělo by to špatně, kdyby jsme řekli, že vás chce učit někdo, kdo bojoval a prohrál.“
,,Dobře, ale lhal nám i v　něčem jiném?“
,,Ne, tohle bylo vše,“ odpověděla Shiny.
,,V tom vězení ti musí být dlouhá chvíle,“ zeptal se podplukovník po chvíli mlčení.
,,Ano to je,“ přiznala Shiny.
,,Mohl bych ti půjčit knížku, aby sis ukrátila čas. Tedy jestli umíš číst po našem.“
,,Můžu to zkusit, vlastně ani nevím jak píšete.“
Ti dva se procházeli ještě dlouho, ale nakonec se vrátili i s　ochrankou na Atlantis. Shiny zamířila rovnou do své cely a podplukovník si šel zařídit své povinnosti. Procházel zrovna ke svému pokoji, když ho dohonila Teyla Emmagan.
,,Johne!“ volala na něj Teyla už zdálky.
,,Ahoj Teylo? Děje se něco?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano děje. Ta wraitha....“
,,Shiny,“ opravil ji podplukovník.
,,Já ji nehodlám říkat jménem! Ta wraitha, trávíš s　ní hodně času!“
,,Já se od ní učím, Teylo.“
,,Ano, ale co ten dnešek. Vodit na procházku si ji zrovna nemusel.“
,,Je už tři týdny zavřená v　cele.“
,,Ano, ale je to wraith!“
,,Wraith, který se neživí lidmi,“ zdůraznila Teyla.
,,Ano, ale jeden z　vojáků už nahlásil, že ten hlas nám lhal.“
,,V jedné věci, kterou lze snadno pochopit.“
,,A jak víš, že jen v　jedné?“
,,Prostě to vím,“ dodal podplukovník a chystal se odejít.
,,Ty ji věříš?“ zeptala se Teyla.
,,Neboj jsem opatrný, jestli ti jde o tohle,“ řekl podplukovník a odešel.
Teyla za ním jen zašeptala: ,,To by si měl být.“
Podplukovník si vyzvedl svou knihu a zamířil rovnou k　Shiny. Ochranku nechal stát venku a podal Shiny knížku přes mříž. Shiny ji radostně přijala, ale okamžitě jí došlo, že písmenům v　ní nerozumí. Podplukovník se jí je původně snažil vysvětlit přes mříž, ale pak mu došlo, že to nezvládne, a tak vypnul elektřinu v　mříži a vlezl si k　Shiny do mříže a začal ji postupně vše vysvětlovat. Zezačátku seděli na zemi celkem rovně, ale pak se Shiny naklonila a už zůstala opřená o podplukovníkovo rameno. Ale jak už to tak bývá, nedošlo jim co dělají, dokud to neudělali. Podplukovníkova ústa se přiblížila k　Shinyným a dotkla se. Shiny ucukla a řekla: ,,Já ti musím něco říct.“
,,Řekneš mi to potom,“ zašeptal podplukovník a začal ji vášnivě líbat a svlékat jí bundu. ,,Ale ty bys to přeci jenom měl vědět teď,“ zaprotestovala Shiny. ,,To je jedno,“ řek Sheppard a dál ji líbal a pomáhal z　oblečení. Shiny se nebránila a trvalo ji jen chvilku než se přidala. Nakonec oba dva skončili na podlaze.
O nějakou tu dobu později ležel podplukovník Sheppard na zemi a Shiny se k　němu tiskla.
,,Podplukovníku?“ řekla Shiny.
,,Teď už by jsme si mohli tykat. Jsem Johne,“ pobaveně opravil Shiny.
,,Johne?“
,,Ano,“ odpověděl podplukovník uvolněně se zavřenýma očima.
,,Ten hlas ti lhal ještě v　jedné věci.“
,,V jaké?“ zeptal se podplukovník, pořád klidný a uvolněný.
,,My nezískáváme energii z　atmosféry. Vysáváme ji z　lidí, stejně jako všichni wraithi. Naše královny se pohádali a k　nám se přidal menší počet úlů, proto jsme prohráli a vy jste způsob, jak se před úplnou smrtí pomstít.“
,,Ale ty jsi tu už tři týdny, to jsi celé tři týdny nejedla?“
,,Ne, taky už mám pořádný hlad.“
Teprve teď si podplukovník úplně uvědomil , že Shiny je pořád wraith a že její ruka, kterou se normálně wraithi živí, spočívá na jeho hrudi, přesně na tom místě, z　kterého wraithi vysávají z　lidí životní energii. Z　dříve uvolněné a klidné polohy se během mžiku dostal do napjatého a soustředěného stavu. Shiny si této změny nemohla nevšimnout, a tak se hned posadila s　rukou pořád na Sheppardově hrudníku.
,,Děje se něco Johne?“ zeptala se Shiny trochu zneklidněně jeho změnou.
,,Ne, vůbec nic. Jen... trochu si mě překvapila,“ snažil se říct podplukovník absolutně klidně, ale nějak se mu to nepodařilo.
,,Chápeš snad, že jsme vám to nemohli říct hned na začátku. Potřebovali jsme dosáhnout svých cílů.“
,,Ano, úplně to chápu,“ uklidňoval podplukovník více sebe než Shiny.
,,Tohle měla být sebe vražedná akce, měla jsem vás vše naučit a pak zemřít, ale mě se teď nechce umřít, když jsem potkala tebe,“ řekla Shiny a pokusila se políbit podplukovníka Johna, ale ten na její polibek nereagoval. Nedokázala si to vysvětlit, a tak se napřímila a svou rukou pomalu sklouzla z　podplukovníkova hrudníku. Podplukovník si viditelně oddychl a co nejrychleji vstal, aby se mohl obléci. Shiny chvíli přemýšlela, ale pak se začala taky oblékat. Nechápala podplukovníkovu reakci, ale cítila se velmi zrazena tím, že si ji tak nevšímá.
Podplukovník z　místnosti téměř vyběhl, nejdříve, ale zajistil mříže a ochranku. Rychle doběhl k　doktorce Weirové, a tam téměř bez dechu ze sebe vyklopil: ,,Vím, kdo může za ty vraždy. Vím, kdo zabil ty muže, které našli v　laboratořích.“

Promin jen si chci neco ujasnit kdyz si psal/a zew se to odehrava v pulce prvni serie tak Sheppard ještě nebyl podplukovnik povysiliho az v druhý řadě

Čet sem jen půlku,a chci říct že nepiš začáteční uvozovku ,, ale " -je to lepší...

až na to že romantický vztah s wraithem by asi John neprovozoval...tak to má určitý potenciál.. další díl si přečtu..

Číba: to patří mezi ty malé odchylky, jak jsem psala na začátku.
The Piko: Nechci urazit, ale mě se to líbí, tak jak to píšu
Daedalos304: Díky, ale jak si sám napsal asi - nikdy to nevíš určitě

Zajímavý nápad a až na nějaké pravopisné chyby to je pěkný.

Kdo to je II.
Shiny seděla na zemi ve své cele. Nehnula se z ní už asi něco přes týden, nepočítala dny, ale její hlad se nedal ignorovat a neomylně jí napočítával každý uplynulý den. Jasně si pamatovala na okamžik, kdy ji podplukovník John téměř vykopl ze své náruče a pak na ten den, kdy k ní přišla doktorka Weirová s pár vojáky, doktory a Johnem. Tehdy se jí ptali, jak zabila ty muže a ukazovali jí obrázky mrtvých, ale ona moc dobře věděla, že je nezabila. Byla z nich sice vysáta životní energie, ale to, že ona to neudělala jí už nikdo nevěřil. Nejhorší byl pohled podplukovníka Shepparda, s každým odmítnutím, s každým argumentem, že to nemohla být ona ji více opouštěl. Jeho oči se na ní podívaly jen jednou, a tak zběžně, že si ani nebyla jistá jestli ji vůbec spatřil.
Teď seděla Shiny na chladné podlaze své cely a tupě zírala na mříže. Ty vojáci co ji hlídali někdy stáli v místnosti, ale někdy byli i venku. Když byli venku Shiny si vždy sedla na zem, ale jakmile slyšela, že chtějí vejít, okamžitě se postavila. Alespoň tohle měla s wraithy společné – hrdost. Ano byla hrdá a moc, ale ostatní vlastnosti ji oddělovali od svého druhu. Sice každý wraith byl jiný a někteří byli opravdoví „exoti“, ale ona chtěla být jako většina. Snad nikdo nemohl pochopit, jak moc chtěla získat ty úžasné schopnosti – nevnímat ostatní, starat se jen o sebe a o rozkazy královny, ale nešlo jí to, vždy se na něco nevhodného zeptala. Mezi její oblíbené otázky patřilo: „Jsi nějak podrážděný, nestalo se ti něco?“ Tato otázka ukončila její kariéru většinou ještě dříve než vůbec začala.
Náhle se ozvala ráda a celá místnost se otřásla. Mříže se ještě párkrát zavlnily elektrickým proudem a pak vyhasly. Shiny se nejdříve opatrně dotkla jedné tyče, ale když zjistila, že jí neprojel proud otevřela násilím mříž a vyšla z místnosti. Před její celou nikdo nestál, což jí pořádně udivilo, ale kousek opodál ležela dvě mrtvá těla. Shiny se rychle rozběhla k tělům, byla z nich vysáta životní energie, a tak ležely na zemi jen ostatky.
,,Ani hnout,“ ozval se za Shiny mužský hlas. Nemusela se ani otáčet a hned jí bylo jasné, že muž má v rukou zbraň.
,,Já je nezabila,“ hájila se Shiny.
,,To tak věřím,“ podotknul pobaveně hlas.
,,Ale ne, doopravdy,“ Shiny natočila tělo, které měla zrovna před sebou na stranu, aby byla jasně vidět rána od krmení pod žebrem, ,,vidíte? Wraithi se přece živí z prostřed hrudníku, tohoto nezabil wraith.“
,,Dobře, ale kdo tedy?“ zeptal se hlas.
,,Vím, kdo to byl. Ale než vám to řeknu ráda bych se otočila, abych viděla s kým to mluvím.“
,,Dobře, ale pomalu,“ souhlasil hlas. Shiny se pomalu zvedla a otočila se. Před ní stal vysoký, tmavovlasý, snědý voják.
,,Jsem poručík Aiden Ford,“ řekl muž.
,,Já jsem Shiny,“ odpověděla wraithka.
,,Co ho tedy zabilo?“ zeptal se Ford.
,,Byl to vývojový stupeň Eratuského brouka. Podplukovník Sheppard mi řekl, že už jste měli tu čest,“ odpověděla Shiny a Ford se jen ušklíbl.
,,Ale wraithové jsou také vývojovým stupněm,“ dodal Ford.
,,To ano. Odporovali jsme si v existenci a mysleli jsme si, že už jsme je vyhubili, ale asi ještě jeden přežil. Tedy doufám, že pouze jeden. Nekontrolovali jste v poslední době náhodou nějaké prostory?“
,,V poslední době?“ zeptal se Ford.
,,Ano, pár dní před tím než začali ty vraždy.“
,,To bylo týden potom, co jste přišla. Mysleli jsme, že to vy, ale teď mě nic nenapadá,“ pokrčil rameny Ford. Atlantida se znovu otřásla, ale tentokrát zhasla všechna světla.
,,Co se to stalo?“ zeptal se Ford.
,,Nemá to rádo světlo, a tak se ho snaží zbavit,“ odpověděla Shiny.
,,A co ještě to nemá rádo?“
,,Jen světlo, jinak na zbraně by to mělo reagovat stejně jako wraithi a jelikož to právě jedno...“ řekla Shiny a pohledem se zastavila na zbrani, kterou Ford obraně dřímal v rukou.
,,Aha. Myslíte, že by pomohla baterka?“
,,Baterka? Co to je?“ zeptala se zaraženě Shiny.
,,Tohle,“ odpověděl Ford a vytáhnul z kapsy ve vestě malou černou baterku a rozsvítil ji směrem k Shiny.
,,Ano to je skvělé,“ nadšeně nadskočila Shiny, ,,nemáte ještě jednu?“
,,Naštěstí ano,“ odpověděl Ford a podal Shiny náhradní baterku.
,,Děkuji,“ řekla Shiny a Forda to celkem udivilo.
,,Co myslíte, že bude dělat ten brouk teď?“
,,To nevím, asi se bude snažit dostat se pryč bránou a cestou se pořádně nažrat,“ odvětila Shiny s pohrdavým pohledem.
,,A sakra,“ zaklel Ford, ,,nad bránou je zrovna porada.“
,,John!“ hlesla Shiny a rozběhla se chodbou, cestu celkem znala, ale Ford měl co dělat, aby ji dohnal. Když doběhla k bráně s udýchaným Fordem za zády, vrhla na něj tázavý pohled a on hned pochopil a ukázal jí cestu k zasedačce.
Shiny dveře do zasedačky rychle vykopla a okamžitě zkontrolovala celou místnost, s velkým důrazem na stropy, a pak se vrhla k třem mrtvým tělům na zemi.
Když otočila poslední odechla vyrovnaným hlasem: ,,Ani jeden není podplukovník Sheppard.“
,,Proč vám o něj tolik jde?“ zeptal se Ford opřený o dveře.
,,Protože je to můj žák a já nehodlám ztrácet čas zaučováním někoho nového.“
,,Aha,“ pobaveně dodal Ford. Shiny si jeho výrazu ani tónu nevšímala. Obešla Forda a rozhlédla se po okolí brány. Nikde nebylo ani stopy po mimozemském vetřelci a ani po podplukovníkovi Sheppardovi.
Náhle se z Fordovi vysílačky ozval podplukovníkův hlas: ,,Forde máme problém. Držíme to v šachu, nemá to rádo světlo, ale musíte nám přijít na pomoc.“
,,Kde jste?“ odpověděl rychle Ford.
,,U tréninkové haly,“ odpověděl hlas. Shiny na nic nečekala cestu znala dobře. Ford za ní jen něco křiknul a pak se s pobaveným a trochu ustaraným povzdechnutím vydal za ní.
Shiny přiběhla na dané místo jen o chvíli před Fordem. Většina vojáků se okamžitě otočila a začala mířit na Shiny, což si vyžádalo život jednoho z nich, který byl kvůli své neopatrnosti popadnut a něčím vtáhnut do temné díry ve stropě. Po pár sekundách bylo jeho vysáté tělo navráceno, spadlo na hromadu nejméně pěti podobně usmrcených vojáků. Podplukovník Sheppard zařval na zbylé vojáky, ať dávají pozor a oni se poslušně otočili. Posléze už poručík Ford pochopil situaci a řekl: ,,Ta wraitha ví co to je.“ Všichni nějak zareagovali, ale pro jistotu se už nikdo neotočil.
,,Je to pravda?“ zeptala se doktorka Weirová.
,,Ano,“ odpověděla Shiny. Pomalými pohyby si proklestila cestu mezi vojáky, někteří se od ní instinktivně odtáhli a jiní sebou jen cukli, když se jich dotkla.
,,Ale budu potřebovat tohle,“ řekla Shiny, když míjela podplukovníka Shepparda a vytáhla mu nůž z vesty. Podplukovník sebou jen trošku cukl, ale pak se uklidnil. Shiny došla až pod díru ve stropě a pak se otočila na vojáky a řekla: ,,Až řeknu teď, zhasněte všichni baterky... teď.“
Všichni naráz uposlechli a zhasli. Ozval se nechutný zvuk žvýkání, plivání a odchrchlávání. Po pár vzdeších se ozval shinin hlas: ,,Už můžete rozsvítit.“ Všichni okamžitě rozsvítili baterky a naskytl se jim pohled na Shiny zašpiněnou nějakou černou látkou a na zemi ležela chapadlovitá příšera s jasně výrazným kosočtvercem na jednom obrovském chapadle, které nejspíše používalo ke krmení. Bylo to očividně mrtvé, protože Shiny v jedné ruce držela něco jako podivné srdce plné té černé látky a v druhé nůž zašpiněný tou látkou. Rychle upustila obě věci na zem a popošla k vojákům, aby jim oznámila to, co bylo už zjevné, tedy že příšera je mrtvá. Všichni se nahrnuli blíž, aby se mohli pořádně podívat, jen podplukovník Sheppard zůstal vyset pohledem na Shiny. Ta se pokusila udělat pár kroků, ale podlomila se jí kolena a kdyby nebylo podplukovníka Shepparda, který ji bystře zachytil, spadla by jistě na zem.
To způsobilo, že se všichni opět podívali na Shiny. Ta se rychle zvedla a znatelně zesláblá dodala: ,,Jsem už moc vyčerpaná.“
,,Odveďte ji do cely, spusťte světla a ostatní stroje, “ nařídila doktorka Weirová. Pár vědců okamžitě odevzdalo baterky vojákům kolem sebe a odklusalo splnit své rozkazy, ale než se stačil Shiny kdokoliv dotknout řekl podplukovník Sheppard: ,,To nemůžete zachránila nám život.“
,,Ale co mám dělat, obětovat někoho z nás?“ zeptala se doktorka Weirová.
,,To ne. Stačí, když jí vrátíte na její planetu,“ odpověděl podplukovník.
,,A co když o nás prozradí podstatné informace?“
,,A jaké? Vždyť nic skutečně důležitého neví,“ namítl podplukovník Sheppard. Doktorka Weirová dlouho přemýšlela a pak kývla.
Podplukovník Sheppard vedl Shiny ještě s pár vojáky k bráně. Vědcům se v dost krátké době podařilo bránu opravit, a tak nebylo na co čekat. Shiny před bránou ještě jednou omdlela, a tak ji podplukovník chytil do náručí a k bráně ji donesl. Shiny zaprotestovala, že už jsou jen pár kroků od brány a že to už by došla, ale podplukovník si nedal říct a nesl ji dál. Když byli těsně před bránou Shiny chtěla opět zaprotestovat, ale podívala se Johnovi do oči a to co v nich uviděla ji překvapilo, byla tam odhodlanost. Shiny ještě stačila zakřičet: ,,Zadržte ho.“ Ale poslední slova se rozplynula v bráně.
Brána se uzavřela a podplukovník s Shiny v náručí stál na planetě podle shininých souřadnic.
,,Co to děláš?“ vykřikla Shiny a okamžitě se vykroutila z podplukovníkova náručí.
,,Chci ti pomoct,“ odpověděl podplukovník.
Shiny se pořádně rozhlédla a pak řekla: ,,Nevěděla jsem, že máš sebevražedné sklony, okamžitě se vrátíš na Atlantis.“ Udělala pák kroků k ovládacímu zařízení brány, ale zatočila se jí hlava, a tak se musela na chvíli zastavit.
,,Tak vidíš. Kdybych tě sem nechal jít samotnou za chvíli by si ležela někde na zemi v bezvědomí,“ řekl podplukovník s úsměvem, popošel k Shiny, opět jí vzal do náručí a pokračoval po vyšlapané cestě.
,,Co to děláš. Ty se musíš vrátit,“ zaprotestovala Shiny.
,,Jo a nechat tě tu ležet.“
,,Ještě stojím.“
,,Ale nikdo neví, jak dlouho.“
,,Co máš vlastně v plánu?“ zeptala se Shiny se starostlivým podtónem v hlase.
,,Donesu tě k úlu a nebo k nějakým tvým soukmenovcům a pak se vrátím.“
,,Vrátíš? Neříkal jsi, že si realista?“
,,Pokud chtějí, aby jsme se jednou za ně zbavili těch všeobecně neoblíbených wraithů, myslím, že by neměli zabít někoho koho jsi cvičili,“ podotkl s úsměvem na rtech podplukovník.
,,Dobře. Určitě si nechají od oběda vysvětlit proč ho nemají jíst,“ zkonstatoval Shiny.
,,Oběd? Není už náhodou doba večeře?“ zažertoval John.
,,Johne! Uvědom si, že...,“ zarazila se Shiny.
,,Co si mám uvědomit?“ zeptal se se zaujetím podplukovník.
,,Uvědom si, že ty si pro wraithi jen jídlo a dobré jídlo,“ posmutněla Shiny.
,,Neboj se, já se o sebe už nějak postarám.“
,,To doufám,“ povzdechla si Shiny a uvolnila se v podplukovníkových rukách. Chvíli jen tak klidně ležela, ale pak najednou vyskočila a rychle se vymanila se sevření.
,,Utíkej k bráně!“ vykřikla vyděšeně Shiny.
,,Na to ti neskočím,“ zaprotestoval podplukovník.
,,Ne to není lest. Dělej utíkej!“ křikla Shiny a vyběhla tak rychle jak jen dovedla. Podplukovník jí následoval, ale dost se tomu divil, tedy až do té doby dokud za ním někdo nevystřelil.
,,Co se děje?“ zeptal se za běhu John.
,,Museli nás přepadnout,“ odpověděla rychle Shiny.
,,Kdo?“ zeptal se nechápavě John.
,,Wraithi!“ vyhrkla Shiny. John pochopil téměř okamžitě. Wraithská válka byla nejspíše u konce a shinina strana to prohrála. Byli už v divoké palbě, když doběhli k bráně, ale střeli se jim jako zázrakem zatím vyhýbaly. Shiny doběhla k ovládacímu zařízení jako první a rychle se snažila zadat adresu Atlantis, když ji jedna ze střel zasáhla a ona se sesunula na zem. Podplukovník se jen na chvíli otočil, aby vyděl, kdo je to napadl a uviděl čtyři wraithů asi deset metrů od nich. Vytáhl rychle zbraň, ale to ho už zasáhla další střela.
Jeden z wraithů se pomalu přibližoval k Shiny a podplukovníkovi. Stoupl si mezi ně a bezvýznamně kopl do Shiny, ta se však zvedla, obtočila svou ruku kolem wraitha a otočila ho, tak že schytal dobrých pět ran od svých druhů. Shiny si wraitha podržela jako štít a rychle zadala adresu na bráně. Pak se sesunula k Johnovi a pokusila se ho probrat, jakmile otevřel oči rychle na něj vyhrkl: ,,Za deset minut jsou tu posily, prosím vstaň.“
Několik wraithů se opět pokusilo trefit střelou někoho z vetřelců, ale nepodařilo se jim to. Podplukovník Sheppard se posunul, tak aby byl z části kryt ovládacím zařízením brány a z části tělem wraitha v bezvědomí.
,,Jsi v pořádku?“ zeptala se šeptem Shiny. John přikývl.
,,Jsi schopen bojovat?“ zeptala se opět šeptem Shiny. John opět přikývl, zatím co se k nim zbývající wraithové opatrně přibližovali. Shiny naznačila Johnovi, že jeden přichází z jeho strany a dva z její. John ještě stačil poslat bránou svůj kód, aby Atlantis otevřela štít, a pak jednou ranou vyrazil wraithovi zbraň z ruky, ten ho však první ranou odhodil pět metrů daleko. Shiny, které se podařilo ozbrojit dva své wraithi první ranou zakřičela na Johna: ,,Tenhle tě nebude šetřit.“ John se jen ušklíbl a rychle se postavil. Podařilo se mu vyhnou prvním dvěma ranám wraitha, ale třetí ho srazila na zem. Shiny zatím jednoho z wraithů dostala na zem a druhému zasazovala bolestivé rány do hrudi. ,,Musíš improvizovat,“ křikla směrem k Johnovi. John podrazil wraithovi nohy a ninja uměním se dostal zpět na nohy. Wraith byl, ale podobně rychlý. Tentokrát si John už dal větší pozor a zdatně se ranám vyhýbal. Jakmile Shiny vyřadila jednoho ze svých protivníků otočila se na chvíli na Johna a řekla: ,,Kombinuj, hlavně kombinuj!“ John se pokusil několikrát uhnout a pak šikovně vrazil loket wraithovi do místa pod žebry, které mu Shiny ukazovala. Wraith se po Johnovi otočil a pod vlivem vzteku mu chtěl oplatit neuváženou ranou, John se skrčil a pak uhodil wraitha ještě jednou a o dost silněji. Wraith už vedl své rány neuváženě, a tak ho John za krátkou dobu dostal na zem. Shiny ještě vrazila poslední ránu wraithovi, který už byl pod náporem jejích ran téměř v bezvědomí a okamžitě běžela k Johnovi.
,,Jsi v pořádku?“ zeptala se Shiny ve spěchu.
,,Brána,“ vyhrkl John. Oba se okamžitě podívali na dosud otevřenou bránu a bez sebemenšího zaváhání se do ní rozběhli.
Po průchodu se brána hned uzavřela. Na Shiny a podplukovníka Shepparda mířilo asi dvacet mužů a pohled doktorky Weirové a několika vědců.
,,To je v pořádku,“ prohlásil John, aby vojáci sklonili své zbraně, ,,planeta je obsazena wraithi, těmi druhými, zlejšími.“
,,Co se stalo?“ zeptala se ihned doktorka Weirová.
,,Asi...,“ řekla Shiny, ale náhle se jí zamotala hlava a v závrati upadla do bezvědomí. John, který stál hned za ní, jí zachytil a opět jí zvedl do náručí.
,,Musí hned na ošetřovnu,“ prohlásil John a klestil si cestu udivenými vojáky.
Na ošetřovně položil Shiny na lůžko, byla pořád v bezvědomí. Doktor Beckett si ke skupince kolem posledního lůžka pořádně pospíšil, v patách mu byl jeden z jeho kolegů.
,,Co se jí stalo?“ zeptal se doktor Beckett.
,,Omdlela, nejspíše z vyčerpání,“ odpověděl podplukovník Sheppard.
,,Svlékneme ji,“ vybídl doktor Beckett a okamžitě začal sundávat ze Shiny bundu, nevšímaje si sheppardova kritického pohledu.
Jakmile jí rozepnul blůzu všichni s údivem a znechucením odstoupili, až na Shepparda ten zůstal stát klidně s bolestným pohledem v očích.
,,Nemůžeme vědět jestli nebyla tak... hubená už předtím,“ konstatoval beckettův kolega.
,,Předtím vypadala normálně,“ odpověděl podplukovník John.
,,Jak to můžete vědět, copak jste ji viděl nahou?“ zeptal se beckettův kolega, ale z pohledu podplukovníka Shepparda vyčetl, že měl až nemístnou pravdu.
,,Můžete jí pomoct?“ zeptala se doktorka Weirová.
,,Pokusím se vyrobit něco jako výživu, ale nevím jak to dopadne. Vlastně ani nevím, jak začít,“ odpověděl doktor Beckett.
,,Tak to byste už měl začít, nemyslíte?“ dodal podplukovník Sheppard.
Doktor Beckett se svým kolegou hned začal vyšetřovat Shiny. Doktorka Weirová nechala několik vojáků u wraithky a pak si vyžádala podplukovníka Shepparda stranou. Musel jí podrobně popsat, co se na planetě stalo a co si o tom myslí. Když všechno vypověděl mohl se vrátit k Shiny. Pořád spala, a tak si sedl vedle ní a pozoroval ji. Byla tak klidná, takovou ji ještě nikdy neviděl. Vlastně žádného z wraithů ještě neviděl spát, bylo v tom něco zvláštně znepokojivého.
,,Kde to jsem?“ zeptala se Shiny, když konečně otevřela oči a uviděla vedle sebe podplukovníka Johna.
,,Jsi na ošetřovně, jsi moc vyčerpaná,“ odpověděl John.
,,Jak jsem se sem dostala?“
,,Prošli jsme bránou a pak jsi omdlela, tak jsem tě sem odnesl.“
,,Nemůžeš mě všude pořád nosit,“ podotkla Shiny.
,,Jsi mimořádně lehká.“
,,To je tím, že jsem mimořádně podvyživená,“ ušklíbla se Shiny.
,,Doktor Beckett se už snaží vynalézt něco co pomůže.“
,,Jak dlouho mu to bude trvat?“
,,To nevím,“ posmutněl John.
,,Měli by si pospíšit, už mám pořádný hlad,“ dodala Shiny.
,,Podplukovníku?“ řekl doktor Beckett, který před chvílí přišel.
,,Pokročili jste?“ zeptal se podplukovník.
,,Ano, máme už něco, co by mohlo zabrat,“ oznámil doktor Beckett s injekční stříkačkou v ruce.
,,Tak na co čekáte?“ vybídl doktora Sheppard.
,,Doufám, že to zabere?“ řekl doktor, vydezinfikoval Shiny rameno a vpíchnul jí tam injekci. Chvíli se nedělo nic, ale pak Shiny vykulila oči a začala s sebou zmítat a křičet. Podplukovník Sheppard se jí snažil uklidnit, ale nedokázal ji udržet. Stiskla mu ruka a drtila ji svou silou. On, ale neucukl. Sdílel s ní její bolest.
Po tři čtvrtě hodině bylo po všem. Podplukovník svíral ve svém náručí už klidnou a uvolněnou Shiny, byla na pokraji svých sil. Její mysl už skoro nevnímala a částečně upadávala do bezvědomí. Podplukovník jí držel ve svém náručí, jak nejsilněji mohl, jeho rozdrcená ruka ho bolela, ale nemohl opustit Shiny. Teď ne.
,,Shiny,“ oslovil ji podplukovník John.
,,Ano?“ odpověděla Shiny tichým strhaným hlasem.
,,Potřebuji, abys mě teď vnímala.“
,,Ano.“
,,Jak si tam na té planetě říkala, že jsem dobré jídlo... Co si tím myslela?“ zeptal se podplukovník.
,,Jde z tebe cítit energie. Jsi moc silný. Moc chutný,“ usmála se Shiny.
,,Mohla by ses krmit na mě,“ zašeptal podplukovník, tak aby to Shiny jasně slyšela.
,,Ne to ne! Ne! Ne! To nesmím,“ zaprotestovala Shiny a trochu se zavrtěla v Sheppartově náručí.
,,Vzala by sis jen trošku, aby si přežila než Beckett něco vymyslí,“ řekl John a pomalu vzal shininu ruku a položil ji na svou hruď. Na místo, z kterého se wraithi krmí.
,,Ne! Já nemůžu,“ vytrhla svou ruku a položila ji zpět do svého klína, ,,já nemůžu být bez tebe.“
,,Ale vzala by sis alespoň trošku.“
,,Ne! Jsem už moc slabá, nevím jestli bych to mohla zastavit včas.“
John Shiny silněji objal a řekl: ,,Jak mám, ale žít bez tebe? Miluji tě.“ Vzhlédnul a uviděl doktorku Weirovou. Nevěděl, jak dlouho tam už stála, ale bylo mu jasné, že slyšela dost. Kdyby ne, alespoň slzy na jeho tváři vyjadřovaly, že je v tom něco víc.
,,Já tu s ní chvíli zůstanu. Měl byste si odpočinout,“ navrhla doktorka Weirová.
,,Ne, já nemohu,“ zavrhl to podplukovník a otřel si jednou rukou slzy z obličeje.
,,Nespal jste už něco přes tři dny,“ zaprotestovala doktorka Weirová.
,,Chci tu být s ní,“ hájil své stanovisko John.
,,Já vím, ale... Co se vám to stalo s rukou?“
,,Když Shiny píchli tu injekci dostala bolesti a já ji držel za ruku.“
,,Musí vám to někdo obvázat,“ řekla doktorka Weirová a popadla nějaký obvaz a začala ošetřovat podplukovníkovu ruku.
,,Už něco mám,“ ozval se doktor Beckett.
,,Bude to tentokrát fungovat?“ zeptal se podplukovník.
,,Musíme doufat,“ odpověděl doktor a přitáhl si Shinino rameno, aby ho mohl vydezinfikovat a vpíchnout do něj injekci. Chvíli se opět nic nedělo, ale pak se Shiny zvedla a samostatně se posadila.
,,No fuj!“ ozvala se Shiny.
,,Je něco špatně?“ zeptal se doktor Beckett.
,,Ta věc je hnus,“ odpověděla Shiny.
,,A nutriční stránka?“ zeptal se doktor.
,,Ta ujde, jako bych snědla osmdesátiletého dědka nad hrobem,“ zkonstatovala Shiny.
,,Pokusím se s tím něco udělat,“ řekl doktor a pokusil se odejít.
,,Máte tam ještě jednu?“ zajímala se Shiny.
,,Proč?“ zastavil doktor svůj odchod.
,,Protože mám hlad a to už moc dlouho na to, aby mi jedna dávka stačila,“ odpověděla Shiny.
,,Myslím, že chvíli počkáme než vám dáme druhou,“ řekl doktor a odešel.
,,Už se cítíš lépe?“ zeptal se podplukovník.
,,Ale ano, i když mám pořád hlad,“ odpověděla Shiny.
,,Nechám vás tu chvíli o samotě a pak... probereme některé podrobnosti,“ oznámila doktorka Weirová a odešla.
,,Hádám, že to chutnalo dost hrozně,“ konstatoval podplukovník.
,,Hrozně je slabé slovo,“ odpověděla Shiny, ,,nemáte náhodou v téhle galaxii nějaké nepřátele z lidské rasy?“
,,Ne.“
,,Ale jestli se nějací objeví dáš mi hned vědět, že?“ zeptala se Shiny s úsměvem.
,,Ano,“ odpověděl John s úsměvem.
,,Asi teď budu chvíli hybernovat. Dokud se nevrátí doktor s další dávkou.“
,,Dobře nechám tě o samotě,“ řekl John a chystal se odejít.
,,Já tě miluji víc,“ zavolala na něj ještě Shiny. John se otočil a s úsměvem se podíval na Shiny, a pak odešel.

Mám napsané ještě další díly. Jestli bude někdo chtít, klidně je sem dám.

Je to pekná poviedka, občas sú tam aj vtipné pasáže, čo veľmi oceňujem, a tiež veľmi pekne opísaný príbeh, napríklad:

,,Jak to můžete vědět, copak jste ji viděl nahou?“ zeptal se beckettův kolega, ale z pohledu podplukovníka Shepparda vyčetl, že měl až nemístnou pravdu.

Prozatím se mi to líbí a vřele bych uvítala další díly.

Myšlenka
Shiny stála zrovna u zábradlí a dívala se na moře. Chladný vítr si jí pohazoval s vlasy a vlny lehce narážely o stěny Atlantis.
,,Jak se vede?“ zeptal se podplukovník Sheppard a postavil se vedle Shiny.
,,Nic moc,“ odpověděla Shiny, ,,a jak se máš ty?“
,,Proč jen nic moc?“ nedal se podplukovník.
,,Doktor Beckett bude muset ještě udělat nějaké testy, ale nevím, netvářil se při tom nadšeně.“
,,A já si myslel, že tě už ochranka omrzela,“ usmál se podplukovník a podíval se na dva vojáky, kteří stáli za nimi a hlídali Shiny na každém kroku z rozkazu doktorky Weirové.
,,Alespoň už nejsem v cele,“ oplatila úsměv Shiny. Potom co jí doktor Beckett podal druhou dávku energie v injekci, doktorka Weirová usoudila, že Shiny může mít samostatný pokoj, ale musí jí neustále doprovázet dva vojáci.
,,Vyšla sis na procházku?“
,,To mi snad není zakázáno, nebo snad ano?“
,,Ne,“ odpověděl Sheppard a pokusil se políbit Shiny, ta ho však odstrčila.
,,Myslím, že by si neměl dávat najevo, co je mezi námi na veřejnosti,“ řekla Shiny.
,,Ale mě to nevadí,“ zaprotestoval Sheppard.
,,Johne! Měl by sis uvědomit, že ať jsem pro tebe čímkoliv, pro ostatní jsem pořád wraith a to...,“ Shiny se prudce zarazila.
,,Děje se něco?“ zeptal se Sheppard.
,,Ano, uslyšela jsem myšlenku.“
,,Myslel jsem, že neslyšíš lidské myšlenky.“
,,Taky, že ne,“ odpověděla Shiny.
,,Myslíš, že je tu ještě jedna chapadlovitá příšera. Prohledali jsme celou Atlantis a nic jsme nenašli.“
,,Ne. Ti myslí jinak. Je to něco jako shluk povelů: jíst, spát, chůze, jíst atd. A hlavně hodně chrčí.“
,,Chrčí?“ nechápavě zopakoval Sheppard.
,,Ano, je to jako by... vlastně ani nevím jako co to zní,“ zarazila se Shiny a trochu se otřásla.
,,A nemůže to být wraith,“ zamyslel se Sheppard.
,,Ne wraithi do svých myšlenek nezapojují pocity a tedy jsem cítila jasný odpor a zlost.“
,,Odpor a zlost?“ rozhlédl se po místnosti plné lidí, ,,a nemůže to být něco jiného?“
,,Já nevím, ničemu jinému jsem zatím myšlenky nečetla.“
,,Zvláštní,“ dodal Sheppard a ještě jednou očima přejel místnost.
Doktorka Weirová si rukama podepírala čelo a bezcílně se dívala do desky stolu. Doktor Beckett stál kousek od jejího stolu v její pracovně a čekal, co se bude dít.
,,A jste si tím jistý,“ zeptala se pro jistotu doktorka Weirová.
,,Ano. Nedokážu vyrobit dostatek energie v injekci, aby to Shiny uživilo,“ odpověděl doktor Beckett.
,,Opravdu neexistuje jiná varianta, možná jiná konzistence...,“ zeptala se doktorka a zvedla hlavu.
,,Ne. Buď by jí to zabilo a nebo by...“
,,A nebo by?“ zadoufala doktorka
,,Nebo by to zabilo dárce,“ zasmušile objasnil Beckett.
,,Zatím to nikomu neříkejte. Můžete jít,“ ukončila rozhovor doktorka Weirová.
,,Musíš být rychlejší a ty ruce drž rovně,“ zkritizovala Shiny postoj podplukovníka Johna.
,,Promiň, ale asi sis toho nevšimla, tvoří se mi modřiny na modřinách mých modřin,“ zaprotestoval John.
,,Tohle je trénink pokud sis toho ještě nevšimnul!“ zdůraznila Shiny a zaútočila další tvrdou ranou, kterou podplukovník jen těžko odrazil.
,,Au! Trochu soucitu, mám dneska ještě misi,“ mnul si podplukovník svoji nově utrženou ránu.
,,Aha takže si tu budeme číst pohádky?“
,,Někdy se chováš jako wraith,“ podotknul John, ale až později mu došel význam jeho slov. Shiny mu chtěla něco odpovědět, ale najednou uslyšela znovu myšlenku. Byla to ta samá osoba a tím si mohla být jistá. Okamžitě vyběhla z tréninkové haly a snažila se zachytit, kam ta osoba šla. Vojáci se rychle ohlédli do místnosti, aby zkontrolovali jestli je podplukovník v pořádku a rozběhli se za Shiny. Podplukovník chvíli zůstal stát na místě a pak se rozběhl za Shiny, aby se omluvil za to, co řekl.
Shiny běžela dost rychle, aby jí John ani její ochranka nestačila. Vběhla do jedné přeplněné místnosti a rychle se rozhlížela po lidech v ní. Stačil jí pouhý pohled, aby poznala koho myšlenky může číst a koho ne. Zanedlouho našla toho koho hledala. Byla to vysoká žena s karamelovou kůží a stejně zbarvenými vlasy. Shiny na ní zůstala vyset pohledem a pomalu se rozešla směrem k ní. Všichni v místnost už na Shiny zírali od okamžiku, když vešla do místnosti, nic neříkali, někteří se báli, jiní byli ve střehu a někteří byli jen nedůvěřivý. Všichni, ale čekali na to co se stane až Shiny k té ženě dojde.
K Shiny dorazil silný nápor strachu, odporu a zlosti společně s myšlenkou: ,,chce mě zabít?“
,,Ne, to nechci,“ vyslala v myšlence Shiny k té ženě s jasnou zvědavostí jestli žena onen vzkaz dokáže přečíst. Odpovědí jí byl pocit nepochopení a slabé zvrásnění čela oné ženy společně s ,,Tak proč jdeš ke mně?“ přenesené v myšlence.
,,Jak to že dokážu číst tvé myšlenky?“ zeptala se Shiny jakmile zastavila přesně před tou ženou. V tu chvíli do místnosti dorazili i vojáci s Sheppardem, ale zůstali v nepochopení bez pohnutí stát u dveří.
,,Do toho ti nic není,“ odpověděla žena.
,,Je! Když dokážeš ty číst ty moje,“ nedala se Shiny
,,Já je nečtu?“ bránila se žena.
,,Ale čteš, jen neúmyslně.“
,,To není pravda,“ zaprotestovala žena.
,,Ale je... Teylo,“ pousmála se Shiny z ženina jména, které jí zrovna vytáhla z hlavy.
,,Jak...?“ nechápala Teyla.
,,Jednoduše. Neblokuješ si myšlenky, a proto slyším všechno co si pomyslíš a navíc se ti hrozně snadno dostanu do hlavy. Prostě se mi v noci nesnaž dostat do hlavy a nevysílej ke mně své stupidní zážitky z dětství. Ještě jednou uvidím, jak s otcem běháš po poli a budu zvracet,“ řekla Shiny, otočila se na podpatku a pomalu odcházela z místnosti.
,,Kolikrát že si to havarovala než ses naučila létat s šipkou. Sedmapadesátkrát?“ řekla Teyla hrdě. Shiny se v momentě zastavila a zvolna se otočila čelem k Teyle: ,,Nelez mi do hlavy!“
,,Já jsem se alespoň nepokusila zabít svého prvního kluka,“ pokračovala Teyla. Shiny náhle ztvrdly všechny linie obličeje. Drsným a rychlým krokem přešla před Teylu, shinina ochranka byla ve střehu, tam se přesně před Teylou zastavila a řekla: ,,věděli jsme, že ten medailon bude mít úspěch, ale že nám zařídí až tolik potravy jsme nečekali.“
,,Je to smutné, když se na tebe tvoji kamarádi vykašlou, co?“ oplatila ránu Teyla.
,,Ne tak jako, když nestihneš varovat svůj kmen.“
,,Alespoň za mou chybu nezaplatil životem můj přítel,“ řekla Teyla. Shiny se pokusila zapátrat v myšlenkách Teyly ještě po něčem, ale v tom momentě narazila na něco, co nečekala. Zůstala stát na místě a jen slepě zírala, jak na ní hodila Teyla ještě pár ošklivých vzpomínek a pak odkráčela.
Shiny ještě chvíli beze slova stála na místě a poté se otočila a odešla. Cestou pokynula ochrance a jen tak prošla kolem Johna, který se s ní chtěl promluvit, a šla rovnou do svého pokoje.
John s Fordem a Teylou se zatím vydali na misi. Z jumpru prohledávali jednu z planet, která se nakonec ukázala jako opuštěná, a tak se mohli v klidu a pořádku vrátit na Atlantis. S Teylou celou cestu nebyla řeč, byla podrážděná z toho co se stalo s Shiny, a s Johnem se bavila jen co musela. Vysloveně ji totiž popuzovalo, že John na Shiny nedá dopustit a nejhorší bylo, že nevěděla proč. Jakmile se vrátili na Atlantis, Ford si vzal Johna stranou, aby si s ním mohl promluvit: ,,Podplukovníku máte chvíli. Chtěl by jsem si s vámi promluvit.“
,,Trochu spěchám, mohl by jste to urychlit,“ odpověděl John zatímco odsouhlasil doktorovi Zelenkovi, že jumper je v pořádku.
,,No víte... nevím co je mezi vámi a tou wraithkou Shiny, ale myslím si, že to není moc dobrý nápad,“ vyjádřil svůj názor Ford zatím co se snažil držet krok s Johnem.
,,Ale něco víte?“ zeptal se John a na chvíli zpomalil.
,,Vím jen to, co by viděl i slepý.“
,,A co by viděl i slepý?“
,,Když jste spolu, tak....,“ Ford znejistěl a zastavil se.
,,Chcete abych na sebe dával pozor?“ zeptal se John, a taky zastavil.
,,Ne. Na to abych se o vás bál jsem už viděl dost, ale... až si budete potřebovat promluvit, můžete přijít za mnou,“ odpověděl Ford. John přikývl a rychlými kroky se znovu vydal k shinině pokoji.
Shiny seděla na posteli a četla si Vojnu a mír, kterou jí John před pár dny přinesl. Bylo už vidět, že je na posledních pár stránkách. Sheppard rozkázal ochrance, aby zůstala venku a zavřel dveře.
,,Měla by sis najít přátele. Další knížku už nemám,“ usmál se John.
,,Já nepotřebuji přátele. Nikdy jsem je nepotřebovala,“ zaklapla Shiny knížku a podívala se na Johna.
,,Wraithi asi moc přátel nemají, co?“
,,Ne. Ale zato máme dost nepřátel,“ podotkla Shiny, postavila se a přešla k Johnovi.
,,Miluju tě, ale občas se chováš, tak chladně.“
,,Učili mě, abych se tak chovala.“
,,Proč?“ zeptal se John a začal Shiny pomalu svlékat.
,,Je to pro nás přirozené.“
,,Proč?“
,,Takový prostě jsme,“ odpověděla Shiny ,,dokážeš se s tím vyrovnat?“
,,Ale ty jsi jiná,“ řekl John, obtočil ruce kolem Shiny a podíval se jí zpříma do očí.
,,Já jsem wraith, to nezměníš,“ zašeptala Shiny.
,,Teď si moje,“ odpověděl John a začal Shiny líbat. Vzal ji do náručí a položil ji na postel, a pak si k ní pomalu vlezl a dorozepnul jí blůzu.
,,Musím ti něco říct,“ rychle ještě zašeptala Shiny.
,,To wraithi dělají často, že si důležitě informace sdělují před sexem?“ zeptal se John.
,,Ne jen, mám pocit, že ti to musím říct.“
,,Je to stejně důležitě jako to, co si mi chtěla říct minule?“
,,Ano,“ odpověděla Shiny a John rezignovaně sundal ruce ze Shiny.
,,Fajn povídej.“
,,Víš jak jsem se dnes pohádala s Teylou?“
,,Ano vím, byl jsem u toho.“
,,Viděla jsem něco o čem jsem ještě nikomu nic neřekla.“
,,Co to bylo?“ zeptal se ze zaujetím John.
,,Viděla jsem v jejích myšlenkách to, jak wraithi unesli jejího otce.“
,,Ano o tom mi říkala.“
,,Ta šipka, která ho unesla... tu jsem řídila já,“ řekla Shiny.
,,Ví to?“ zeptal se dost vytřeštěně John.
,,Ne, neví. Když jsem se to dozvěděla já, zablokovala jsem jí možnosti, jak se to dozvědět.“
,,Co teď hodláš dělat?“
,,Řeknu jí to,“ odpověděla Shiny a zvedla se, aby si mohla lépe zapnout blůzu.
,,Teď?“ zeptal se John.
,,Ano. Bude lepší, když se to dozví, co nejdříve,“ řekla Shiny s divným zábleskem v očích.
,,Chceš abych šel s tebou?“ nabídl se John.
,,Ne to nemusíš. Já půjdu sama, ale jestli chceš počkej tu na mě. Pokusím se být zpět co nejdříve,“ odpověděla Shiny a oblékla si bundu.
,,Jsi si jistá, že je to bezpečné?“ ustaraně se ještě zeptal John.
,,Lásko. Já umím takové věci, o kterých ještě nevíš, že by ses divil,“ řekla Shiny, dlouze políbila Johna a odešla.
Shiny netrvalo dlouho a přišla na to, kde je Teylin pokoj. Slušně zaklepala a čekala až Teyla přijde otevřít.
,,Co chceš?“ zeptala se Teyla hned jakmile uviděla, kdo stojí na prahu.
,,Něco ti ukázat,“ odpověděla Shiny klidným tónem.
,,Co ukázat?“
,,Jak umřel tvůj otec. Pokud máš tedy zájem?“ nabídla Shiny. Teyla na chvíli zaváhala, ale pak ustoupila, aby Shiny mohla projít. Ta si pokoj pořádně očima prohlédla a pak se otočila na Teylu. Teyla zatím naznačila ochrance, že má zůstat venku a zavřela dveře.
,,Co mi můžeš ukázat?“ zeptala se Teyla, ale dřív než mohl doznít její hlas se k ní Shiny přiblížila a vtiskla jí vzpomínku: Shiny seděla v šipce a dívala se na všechna možná tlačítka kolem monitoru, pak jedno z nich zmáčkla a na velkém monitoru se objevila divné znaky. Teyla je však poznala ihned, byl to znaky signalizující krajinu na planetě, z které unesli wraithi jejího otce, a šipka zrovna konala sběr. Pohled se rozvlnil a Teyle se naskytla jiná vzpomínka. Shiny stála u šipek vedle nějakého wraitha a dost temperamentně si s ním povídala. V tom nějaký wraith popadl tělo teylina otce ležící na zemi a někam ho vlekl. Ten wraith, co si povídal se Shiny ho zastavil a doporučil tohle tělo dát rovnou do závitku, a dále se bavil se Shiny. Obraz se ještě jednou rozvlnil a Teyla uviděla nějakého vysokého wraitha, jak jde chodbou vedle Shiny a ta na něj něco volá, jako by se s ním telepaticky dohadovala. Ten vysoký wraith přešel k jednomu závitku, kde byl uložen teylin otec a začal se na něm krmit. Shiny zatím stála v poklidu stranou a byla zticha. Počkala až se wraith dokrmí a pak se s ním opět začala dohadovat. Obraz se opět rozvlnil a Teyla se vrátila do reality.
,,Ty si zabila mého otce!“ vykřikla téměř nepříčetně. Popadla zbraň, kterou měla na stolku a pokusila se zranit Shiny, ale ta se rychle sehnula a srazila Teylu k zemi.
,,Je pravda, že jsem byla v šipce, která sebrala tvého otce, a je pravda, že jsem viděla, jak se na něm wraith krmí, ale kdyby si byla na mém místě, co by si udělala ty?“ zeptala se Shiny.
,,Zabila jsi mi otce,“ nedala se Teyla.
,,Ano, nepřímo.“
,,Co ode mně chceš?“ zeptala se Teyla s odporem v hlase.
,,Nic! Jen jsem chtěla, abys věděla pravdu ode mně,“ odpověděla Shiny a chystala se odejít.
,,To ti mám odpustit?“ zeptala se Teyla.
,,Ne. Já nežádám odpuštění ani pochopení ani přátelství, jen jsem ti nabídla pravdu.“
,,Proč?“ zeptala se Teyla.
,,Protože každý si zaslouží pravdu,“ odpověděla Shiny, ,,a mohu ti ukázat ještě jednu věc pokud chceš?“
,,Co mi můžeš ještě ukázat?“
,,To jak dopadl ten, co se krmil na tvém otci,“ odpověděla Shiny a Teyle se opět rozmazalo před očima. Všechno bylo teď nejasné a hektické. Shiny seděla v šipce a snažila se útočit na nějaké nepřátelské šipky, ale bylo jich moc. V hlavě jí duněly hlasy, žádaly o pomoc a nebo rozkazovaly a pak se to zaostřilo na jeden hlas: ,,Budeme bojovat do úplného konce.“ Shiny hned odpověděla, že je to hloupost a že tu všichni umřou bez jakéhokoliv účelu, ale hlas se nedal. Pak se něco stalo, šipka zabočila za jeden z úlů a sestřelila jinou šipku. Hlas náhle umlkl a po chvíli Shiny zadala příkaz na ústup, jako nový hlavní velitel. Obraz se rozmazal a Teyla se znovu vrátila do reality.
,,Teď víš všechno,“ řekla Shiny klidným hlasem. Teyla jen přikývla a rozbrečela se. Jako náhlý popud k hrdinským činům a jako instinktivní záchvěv sebeobrany, tak náhle zachvátil Shiny mocný dosud nepoznaný pocit. Roztáhla roce a objala jimi Teylu, tak jak se utěšují přítelkyně.
,,Omlouvám se, že jsem ti ublížila,“ zašeptala ještě Shiny a pak se dlouho nic nestalo, jen byl slyšet teylin tichý pláč, ozývající se z shinina upřímného objetí.
Po nějaké době se Teyla utišila a Shiny uvolnila své objetí.
,,Děkuji“ poděkovala nejistým hlasem Teyla udivená z toho co se stalo.
,,Není zač. Jestli chceš mohu tě naučit ovládat myšlenky, mohlo by se ti to hodit,“ řekla Shiny a chystala se k odchodu. Teyla jen přikývla, ale pak dodala: ,,A nemohla by si mě učit už teď, nechci být sama.“ Shiny souhlasně přikývla. Postavila se přesně před Teylu a řekla jí, aby si sedla. Obě seděla na proti sobě na zemi a dívali se sobě do očí. Ani jedna v nich už neměla odpor, zlost a nebo nechuť.
,,Uvolni se a snaž se uzavřít svou mysl,“ řekla jemným hlasem Shiny a dívala se na Teylu, která se pomalu vydechovala a snažila se ovládnout své myšlenky.
Trvalo dlouho než Shiny opět vyšla z teylina pokoje. Rychlým krokem šla přímo k svému pokoji. Opatrně otevřela dveře a nechala ochranku před dveřmi. John ležel na posteli a spal. Shiny se jen usmála a tichými kroky k němu přešla. Byla ráda, že počkal, i když by to nečekala. Jemně zvedla johnovu ruku a vlezla si k němu do postele, jeho ruku pak položila přes svůj pas a zavřela oči.
,,Jsi zpátky,“ ozval se John.
,,Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit,“ omluvila se Shiny a přetočila se čelem k Johnovi.
,,To nevadí, jsem rád, že jsem vzhůru. Jak to šlo s Teylou?“
,,Myslím, že dobře. Už nejsme nepřátelé.“
,,Byla jsi tam dlouho,“ konstatoval Sheppard.
,,Ano, potom co jsem jí vysvětlila, co se stalo, jsem jí vysvětlovala, jak ovládnout myšlenky. Nechtěla být sama.“
,,A vysvětlilas?“
,,To je dlouhý proces, bude to trvat několik měsíců, než se dostane na dobrou úroveň.“
,,Aha, takže spolu teď budete trávit dost času?“ zeptal se John.
,,Ano,“ odpověděla Shiny.
,,Ty nejsi jako jiní wraithi. Ty cítíš. Proto jsem se do tebe zamiloval a proto tě miluju,“ řekl Sheppard a jemné políbil Shiny.
,,Já umím být jako oni. Byla jsem přesně taková a uvnitř jsem ještě pořád,“ řekla Shiny napjatým hlasem.
,,Teď si se mnou a já tě naučím, jak se chovat jako člověk,“ pohladil John Shiny po tváři. Shiny začala Shepparda líbat a oba se topili ve svých objetích.
Náhle se ozval hlas doktorky Weirové: ,,Prosím podplukovníka Shepparda a Shiny do pracovny.“ Shiny se nechápavě podívala po Johnovi, ale ten měl stejně nepochopený výraz.

Moc pěkný díl. Kdy můžeme očekávat další?

Tak do 7 až 14 dnů, pokud nenastanou nějaké "mimořádné" záležitosti.

Poslední sbohem
,,Musím vám sdělit něco závažného,“ oznámila doktorka Weirová se sesmušilým výrazem ve tváři. Shiny okamžitě vzala Shepparda za ruku.
,,O co se jedná?“ zeptal se podplukovník Sheppard a stiskl Shininu ruku pevněji.
,,Myslím, že by vám to lépe vysvětlil doktor Beckett,“ řekla doktorka Weirová a pokynula doktorovi, aby začal.
,,Jedná se o dost závažnou věc,“ promluvil doktor Beckett, ,,jsme sice schopni vyrobit umělou energetickou výživu pro wraithy, ale výroba je složitá a zdlouhavá a navíc nemá takové výživné účinky jako emh... pravý wraithský zdroj potravy. Skutečný problém, ale přišel až s zjištěním, že ho nejsme schopni vyrobit dostatek na to, aby uživil byť jen jednoho wraitha.“ Shiny okamžitě stiskla Johnovu ruku tak pevně, že si John nemohl odpustit bolestné zasyčení. Shiny si svou chybu hned uvědomila a sevření s omluvným pohledem povolila.
,,A nemůžete vyrobit něco jiného?“ zeptal se ještě s nadějí podplukovník.
,,Už jsem to zkoušel, ale není v našich silách vynalézt něco, co by opravdu zafungovalo,“ odpověděl doktor Beckett.
,,Jak dlouho trvá než vyrobíte jednu dávku?“ zeptala se skleslým hlasem Shiny.
,,Asi tři týdny,“ odpověděl doktor. Shiny vytrhla svou ruku se Sheppardova sevření a poodešla směrem k oknu. Z pracovny doktorky Weirové byl krásný pohled na bránu, ale Shiny to mohlo stěží utěšit.
,,Na jak dlouho ti vystačí jedna dávka?“ zeptal se ještě podplukovník.
,,Maximálně na sedm dní,“ odpověděla vyrovnaným hlasem Shiny. Beckettovi s Weirovou okamžitě přeběhl přes obličej pohled soucitu a smutku, podplukovník jen sklonil hlavu a tupě zíral do země a Shiny mlčky a bez emocí hleděla z okna zatímco ve svém nitru křičela bolestí.
,,Mám ještě dvě injekce na skladě,“ řekl doktor Beckett do nekonečného ticha.
,,Ale co pak?“ zeptala se Shiny pohrdavým tónem.
,,Pak můžete odejít,“ dodala doktorka Weirová. Všichni v místnosti se po ní otočili s tázavým pohledem.
,,Shiny nám prokázala několik služeb a navíc přišla jako host a jako host může taky kdykoliv odejít. Nebudeme jí v tom zabraňovat,“ objasnila doktorka Weirová.
,,Děkuji,“ hlesla Shiny a co nejrychleji vyšla z pracovny. Před pracovnou na ní čekala její ochranka, která okamžitě Shiny následovala. John neváhal a okamžitě za Shiny vyběhl, aby ji dohonil a promluvil si.
,,Stůj musíme si promluvit. No tak zastav!“ dohonil konečně Shiny John a zablokoval jí cestu, aby ho musela vyslechnout.
,,O čem chceš ještě mluvit?“ zeptala se Shiny dobře maskující svůj smutek.
,,Musí přeci existovat způsob, jak to vyřešit,“ zaprotestoval John.
,,Ano existuje, můžu čtrnáct dní hybernovat.“
,,Je to dobrý začátek dokud Beckett něco nevymyslí,“ řekl John a chytil Shiny za ruku.
,,Beckett to snad řekl jasně. To je konec, nic jiného vymyslet nejde,“ dodala Shiny a vyškubla svou ruku z té Johnovi.
,,Tak vymyslíme něco jiného my,“ navrhl John a nehodlal nechat Shiny odejít.
,,A co?“
,,Cokoliv.“
,,Jak to myslíš?“ zeptala se se zájem Shiny.
,Pro tebe udělám všechno,“ řekl Sheppard s vážným výrazem ve tváři.
,,Vážně? Utečeš se mnou na jinou planetu a pak dál a vždycky, když se budu krmit se elegantně otočíš?“ zeptala se Shiny. Sheppard chtěl něco odpovědět, ale jeho pohled vyjádřil jeho odpor daleko rychleji.
,,Tak vidíš,“ řekla Shiny, ,,byl to krásný sen wraith a člověk, ale teď je čas se probudit.“ Shiny rychle obešla zaraženého Shepparda a šla dál.
Shiny chvíli nevnímala kam jde, ale jakmile si to uvědomila zamířila, co nejkratší cestou ke svému pokoji. Chvíli přemýšlela nad tím, že se zastaví u Teyli, ale pak si to rozmyslela. Zaprvé neměla sebemenší zájem o to, aby Teyla náhodou spatřila v jejích myšlenkách, co se dnes stalo a za druhé nebyla si jistá do jaké míry může s Teylou o tom mluvit. A tak Shiny zpomalila a šla volným krokem, aby ochranku za sebou moc neuhnala. O pár kroků dál uslyšela z otevřené místnosti na pravé straně podrážděný a nepřívětivý hlas: ,,Tak podá mi už někdo ty destičky ze stolu. Haló! Slyší mě vůbec někdo?“ Shiny to nedalo a nakoukla do místnosti. Spatřila pár lidí, kteří něco opravují a každý z nich má plné ruce práce. Vešla tedy do místnosti a podala destičky ze stolu člověku u hlavního napájení, který podle ní s nimi měl nejvíce, co dělat.
,,Děkuji, ale příště bych to chtěl ještě letos,“ odpověděl ten člověk. Shiny chtěla hned odejít, ale pak si všimla, že ten člověk strká ty destičky do špatných zdířek.
,,Měl byste je zasouvat rovnoměrně a ve vertikálním pořadí jinak vám přetížíte obvody,“ poradila Shiny.
,,Ano děkuji za radu, určitě jste strávila roky zkoumáním mimozemských technologií a máte zkušenosti, které by mohli předčít ty moje,“ řekl člověk a otočil se, jakmile ale spatřil Shiny ztuhnul a začal křičet: ,,je tu wraith!“ s nataženým ukazováčkem mířícím na Shiny.
,,Ano už asi pět týdnů. Vy máte, ale postřeh,“ s úsměvem poznamenala Shiny, a když si uvědomila, že jí všichni vědci v místnosti vystrašeně pozorují dodala: ,,A mimochodem strávila jsem několik desetiletí zkoumáním mimozemských technologií a rozhodně mám zkušenosti, které by mohli předčít ty vaše.“
,,To... to je opovážlivost! Já jsem nejgeniálnější vědec ve vesmíru a jediný, kdo dokáže spravit tohle, aby to řádně fungovalo,“ zaprotestoval člověk a zasunul poslední destičku, na což se z pultu, do které ten člověk zasouval destičky, začali šlehat blesky a nakonec zhasl společně s půlkou města.
,,Já jsem jednou nejgeniálnějšího vědce ve vesmíru potkala, ale ten by takhle obvody nepřetížil,“ řekla Shiny a odstrčila toho člověka stranou, aby se dostala k pultu.
,,Chcete posvítit?“ zeptal se jeden z Shininy ochranky.
,,Ano, prosím,“ odvětila Shiny a vytáhla polovinu destiček z pultu. Některé z nich zasunula na jiné místo a jiné otočila. Nakonec jí v ruce zbyli jen poslední tří.
,,Podržte to,“ řekla Shiny a vstrčila dvě z destiček do rukou toho „nejgeniálnějšího“ vědce a tu co jí zůstala v ruce začala obrušovat svými nehty.
,,Co to děláte?“ zeptal se ten „nejgeniálnější“ vědec.
,,Čistím to. Je tam uškvařená izolace,“ odpověděla Shiny.
,,To to hodláte seškrabat?“
,,Ano,“ usmála se Shiny a seškrábla poslední seškvařený kus z destičky, kterou měla v ruce. Poté se rozhlédla kolem a rychle přešla k vedlejšímu stolu, kde ležel kufřík s nářadím. Voják s baterkou hned přistoupil k Shiny a svítil jí přes rameno, aby dobře viděla na obsah kufříku.
,,Je vše v pořádku?“ ozvalo se náhle z vysílačky onoho ,nejgeniálnějšího“ vědce.
,,Ano, za chvíli dám vše do pořádku, jen co taky jednomu wraithovi dokážu, že... co to tam děláte s tím zapalovačem?“
,,Rodney?“ ozvalo se opět z vysílačky.
,,Za chvíli vám zavolám doktorko,“ oznámil rychle ,,nejgeniálnější“ vědec do vysílačky.
,,Opravuji izolaci, Rodney. Nebo tu snad někde máte výrobnu náhradních dílu?“ zeptala se Shiny pobaveně.
,,Pro vás jsem doktor McKay a náhradní díly jsme zatím nepotřebovali,“ pohrdavě dodal Rodney.
,,Tak já jsem Shiny a jsem wraitha ne wraith, i když nejsem si jistá jestli tento rozdíl poznáte byť jen u vlastního druhu,“ řekla Shiny k pobavení většiny lidí v místnosti.
,,To je směšné a navíc...,“ zaprotestoval Rodney.
,,A navíc dřív nebo později budete náhradní díly potřebovat. Atlantida je stará a některé věci v ní neslouží, tak jak mají,“ přerušila Rodneyho Shiny.
,,Ujišťuji vás, že zatím vše fungovalo.“
,,Zatím snad ano, ale jak dlouho by to vydrželo,“ podotkla Shiny a obešla Rodneyho směrem k pultu, kde vložila nově opravenou destičku a vzala si další od Rodneyho následována vojákem s baterkou, který ochotně svítil, kam měl.
,,Co to s tím vlastně děláte. Pochybuji, že to vydrží delší dobu,“ zkritizoval Rodney.
,,Delší dobu ne, ale několik desetiletí by mělo,“ odpověděla Shiny a začala odškrabávat spáleniny z druhé destičky.
,,Několik desetiletí?“ zeptal se s údivem blonďatý vědec, který dosud stál mlčky v pozadí.
,,To je směšné,“ řekl s opovržením Rodney.
,,Ale není. V mé šipce to vydrželo dvacet let, ale pak jsem to pro jistotu vyměnila, i když to fungovalo skvěle,“ odpověděla Shiny a dále odškrabávala kousky z destičky.
,,A jak vás to vůbec napadlo?“ zeptal se s kritickým tónem Rodney.
,,Mě ne. To máme od Antiků,“ řekla Shiny a opět přešla ke kufříku, kde popadla kousek plastu, přiložila ho k destičce na oškrabané místo a začala přitavovat zapalovačem.
,,Antiků?“ zeptal se blonďatý vědec.
,,Ano,“ usmála se Shiny.
,,A to jste si s nimi jen tak zašli na kafe se sušenkami a oni vám při tom sdělili své opravovací techniky?“ zeptal se se sarkastickým tónem Rodney.
,,Vlastně ano,“ odpověděla Shiny a odnesla dodělanou destičku do pultu.
,,To myslíte vážně?“ nevěřícně vyřkl Rodney.
,,Ano až na to, že oni byli ty sušenky s kafem a informace nám podali jejich lodě,“ poznamenala Shiny a vzala si poslední destičku na seškrábání.
,,To jsem si mohl myslet,“ povzdech si Rodney.
,,Vy jste se setkala s Antiky? Tedy setkala...,“ zeptal se blonďatý vědec a rozpačitě si prohrábl vlasy.
,,Vím co tím myslíte,“ uklidnila vědce Shiny, ,,ne, Antika jsem zatím ještě nejedla, ale říká se, že chutnají dost nic moc.“
,,Dost nic moc? Je to jedna z nejvyspělejších ras ve vesmíru, které známe,“ zkritizoval Rodney.
,,Ano, ale to jim na chuti nepřidá. Vlastně jediný pořádný důvod proč si dát Antika místo... třeba tedy Rodneyho je, že si můžete říct měla jsem Antika,“ pronesla Shiny a přešla s poslední destičkou ke kufříku.
,,No to vám tedy pěkně děkuji,“ poznamenal Rodney se značnou satirou v hlase.
,,Není zač,“ dodala Shiny s úsměvem v hlase.
,,Ale sníst Rodneyho by mělo taky své výhody, alespoň by už byl zticha,“ řekl náhle voják, který držel baterku.
,,To máte pravdu,“ řekla Shiny a otočila se na Rodneyho. Ten se strachem v očím couvl o pár kroků a zakopl o židli, která stála za ním. Všichni kromě Rodneyho se nahlas rozesmáli. Rodney jen něco potichu zaklel a postavil se na nohy.
,,Takže jak jste se o téhle opravě vlastně dozvěděla?“ zeptal se blonďatý vědec se zaujetím.
,,Ukázal mi to můj kamarád Herbert. On je... tedy byl hrozně starý. Bylo mu něco přes deset tisíc let, takže si ještě osobně pamatoval válku s Antiky. Jednou jsme společně spadli na jedné planetě, na které jsme společně dělali sklizeň. Nějak špatně jsme to odhadli, tamní lidé byli dost vyspělí, vyspělejší než jsme si mysleli, a tak nás prostě sestřelili. Spadli jsme asi dvacet minut od jejich pevnosti, a tak hrozilo, že nás co nejrychleji přijdou dorazit. Naštěstí Herbert nebyl jen dobrý letec, ale taky výborný mechanik, a tak ho náhodou napadla takhle technika, kterou objevil kdysi dávno v jednom jumpru, který prozkoumával. Spravil to právě včas, a tak se nám podařilo uprchnout na poslední chvíli,“ dopověděla Shiny.
,,Aha takže teď si budeme povídat wraithské historky? Stejně se budu divit jestli to bude fungovat,“ zakritizoval Rodney.
,,To za chvíli zjistíme,“ řekla Shiny a přešla s poslední destičkou k pultu. Zasunula jí a za chvíli se opět pult i celé město rozsvítil.
,,Skvělá práce,“ řekl voják s baterkou, kterou konečně mohl zhasnout.
,,Jo, nečekal jsem, že to někdo spraví za kratší dobu než několik hodin,“ uznale pochválil Shiny blonďatý vědec.
,,Co se vlastně stalo Rodney?“ ozval se opět hlas doktorky Weirové z vysílačky.
,,To jen...,“ řekl Rodney a pokračoval v odpovědi někde dál.
,,Tak fajn. Asi půjdu než dostanu chuť na něco vědeckého,“ zavtipkovala Shiny a otočila se k odchodu.
,,Počkejte chvíli,“ zavolal na Shiny blonďatý vědec, ,,mohla byste mi pomoct ještě s jednou věci?“
,,Jistě. O co se jedná?“ odpověděla Shiny.
,,Je to jedno napájení, pořád mi nejde zapojit.“
,,A máte tam správně zapojené kabeli?“
,,Několikrát jsem to kontroloval.“
,,Aha tak to by jsem se na to měla podívat z blízka,“ řekl Shiny a přešla k umělému napájení, které leželo na jednom ze stolů.
,,Asi by jsem se měl představit,“ řekl blonďatý vědec a natáhl ruku, ,,já jsem doktor Radek Zelenka.“
,,Já jsem Shiny,“ odpověděla Shiny a zatřásla se Zelenkovou rukou.
,,Tak to by bylo,“ prohlásila Shiny a konečně se postavila po několikahodinovém předělávání stroje.
,,Vůbec by mě nenapadlo, že to může být v centrálním systému,“ nechápavě zatřásl hlavou Zelenka.
,,No jo. Když jsem něco podobného viděla poprvé ani mě nenapadlo, že to má víc než dva programové systémy,“ usmála se Shiny.
,,Tak já se půjdu vyspat,“ protáhl se Zelenka.
,,A já půjdu do svého pokoje,“ řekla Shiny a napodobila Zelenkovo protáhnutí.
,,Jste fajn,“ podotkl Zelenka a pokusil se zvednou jeden z kufrů na stole.
,,Díky, ale nechceš s tím pomoct?“ zeptala se Shiny a ukázala na kufřík, který se Zelenka pokoušel neúspěšně zvednout.
,,Půjčil jsem si ho od jednoho vědce z garáže,“ řekl Zelenka a opět se pokusil zvednout kufr.
,,Já mu ho vrátím,“ rozhodla se Shiny.
,,Ale to po tobě nemůžu chtít,“ zarazil ji Zelenka.
,,Ale můžeš. No co? Jsem wraith a jsem tady, tak ať si zvykají,“ řekla Shiny a bez problému popadla kufr, který se Zelenka marně pokoušel zvednou, ,,a navíc, ty si potřebuješ odpočinout.“ Shiny už nechtěla slyšet ani slovo a odešla směrem ke garáži.
,,Tak kdo půjčil kufr s nářadím doktorovi Zelenkovi?“ zeptala se Shiny a zvedla kufr nad hlavu, aby byl lépe vidět.
,,To jsem byl já,“ řekl jeden vysoký muž s černými vlasy, silnými slunečnicovými brýlemi a párátkem v ústech.
,,Tak vám ho vracím a mám vyřídit, že děkuje. Kam ho mám položit?“ zeptala se Shiny.
,,Tam do kouta,“ odpověděl muž aniž by přestal zírat na Shiny.
,,Fajn,“ řekla Shiny, když položila kufřík na místo, kam jí muž ukázal, ,,proč na mě tak zíráte? Copak jste nikdy neviděl wraitha?“
,,Vlastně ne,“ odpověděl po pravdě muž.
,,Aha,“ řekla Shiny a otočila se dokola, ,,tak takhle vypadáme.“
,,Zajímavé. Můžu?“ zeptal se muž a uchopil Shininu ruku. Otočil jí a zíral na kosočtverec, kterým se wraithi běžně živý. Shiny si chvíli muže prohlížela, ale upřímně ji ohromovalo jeho zaujetí, které vůbec nečekala. Náhle však uslyšela divný skřípavý zvuk, otočila se a uviděla malou dívku, jak padá ze žebříku, který měl být původně opřený o jumper. Rychle vytrhla svou ruku z té mužovi a rozběhla se k dívce. Stihla to. Zachytila dívku do své náruče a ušetřila jí tak tvrdému dopadu na zem.
,,Vážně jste rychlí,“ poznamenal muž.
,,Ano to jsme,“ odpověděla Shiny a postavila dosti vylekanou a rozpačitou dívku na zem.
,,Ten žebřík pořád sklouzává,“ postěžovala si dívka jakmile couvla do uctivé vzdálenosti od Shiny.
,,Tak proč ho někdo nedrží?“ zeptala se Shiny.
,,A kdo? Nejsou lidi, všichni mají moc práce někde jinde, a my nestíháme,“ objasnil muž.
,,Tak teď jsem tady já,“ řekla Shiny a postavila žebřík na původní místo.
,,Fajn,“ pokýval muž, ,,já jsem Tom Potter a tohle je Kate Swan.“
,,Těší mě. Já jsem Shiny.“
,,No tak Kate. Nedělej se a koukej vylézt na ten žebřík nemáme čas, už teď nestíháme,“ zvýšil hlas Tom. Kate se pomalu přiblížila k Shiny a opatrně vylezla na žebřík, který jí Shiny přidržovala. Chvíli tam něco utahovala a pak slezla a s upřeným pohledem na Shiny popadla něco ze stolu a opět vylezla na žebřík, když tohle udělala několikrát Shiny řekla: ,,Nechtěla bys abych ti ty věci podávala já?“
,,Jo to je dobrý nápad,“ konstatoval Tom, který se zrovna staral o interiér jumpru.
,,Potřebuji křížový šroubovák,“ šeptla Kate.
,,A jak vypadá?“ zeptala se Shiny a otočila se k nářadí na stole vedle ní.
,,Ty nevíš, jak vypadá křížový šroubovák? Čím tam ty úly spravujete?“ povídal si pro sebe Tom.
,,My většinou na danou věc jen pomyslíme,“ odpověděla Shiny.
,,Aha, tak vypadá to jako železná tyčka s křížem na konci,“ popsala Kate.
,,Ale takhle to v životě nenajde,“ podotknul Tom.
,,Mám to,“ vítězoslavně prohlásila Shiny a podala Kate křížový šroubovák.
,,Ty jo. Vy vážně nejste na vrcholu potravní pyramidy jen tak pro nic za nic,“ poznamenal Tom.
Trvalo to ještě hodinu a jumper byl připraven na cestu.
,,Tak fajn. Máme to hotové, jdeme na oběd,“ prohlásil Tom a vylezl zpod motorů jumpru.
,,Jo už mám dost hlad,“ prohlásila Kate a hodila poslední kleště do kufru a vykráčela ze dveří následovaná Tomem. Shiny zůstala s ochrankou stát uprostřed garáží a nevěděla co má dělat.
,,Nemusíš jíst. Stačí, když tam s námi budeš sedět,“ ozval se ještě Tom zpoza rohu a Shiny už neváhala a běžela je rychle dohnat s ochrankou v patách.
,,Tak tady sedíme,“ prohlásila Kate a posadila se k jednomu ze stolů s výhledem na moře. Shiny beze slova zapadla vedle ní a Tom se suveréne posadil naproti Kate. Chvíli si spolu povídali o tom, jak všichni na Shiny civí a pak se ke stolu postavil hlouček tří lidí.
,,Tak to jsou Katelin, Jane a Stephan,“ představil nově příchozí Tom.
,,Běžně s námi obědvají,“ poznamenala Kate. Katelin s Jane si dodali odvahy a posadili se na druhou stranu k Tomovi. Katelin byla vysoká a vysportovaná hnědovláska a Jane byla silnější blondýna.
,,A ta wraithka tu dělá co?“ zeptal se Stephan.
,,Společnost,“ odpověděl klidným tónem Tom.
,,To myslíte vážně?“ zaprotestoval Stephan.
,,Nedělej problémy a sedej,“ zvýšil hlas Tom a Shephan se neradostně namáčkl vedle Katelin a Jane. Chvíli tiše jedli a pak Katelin prohlásila: ,,Dnes jsme měli šílený dne. Překládali jsem...“
,,Psst,“ vydal ze sebe Stephan.
,,Je ti něco Stephane,“ zeptala se Jane.
,,Ne nic mi není,“ odpověděl rozladěně Stephan.
,,Takže jsem říkala dnes ten překlad...,“ pokračovala Katelin.
,,Psst,“ vydal ze sebe opět Stephan.
,,Co se děje?“ zeptala se Jane.
,,Nic jen utajení,“ prohlásil Stephan a ukázal na Shiny.
,,Aha. No nemusíte mi to říkat,“ snažila se uklidnit situaci Shiny.
,,Vždyť je to o tom, jak Antikové pěstovali zeleninu,“ zaprotestovala Katelin a Stephan si jen odechl a bezvýsledně pokrčil rameny.
,,Ale to je příšerné,“ prohlásila Shiny, ,,představte si, že by se o tom dozvěděli wrathi. No to by byl konec. Nikdo z nás si ani nedokáže představit ke kolika smrtelným nebezpečím by to vedlo. Wraithi pěstující zeleninu!“ Tom se usmál a Jane, Kate a Katelin vyprskli smíchy. Stephan se postavil a chystal se odejít.
,,Promiň já jsem tě nechtěla urazit. Dnes už jsem si znepřátelila McKaye,“ omluvila se Shiny.
,,Už si měla tu čest co?“ zeptal se Stephan a opět se posadil.
,,Můžu vám bezpečně oznámit, že potěšení zůstalo na jeho straně,“ odpověděla Shiny. Těch šest se tam vesele bavilo ještě půl hodiny, ale pak se Shiny musela omluvit, protože byla domluvena s Teylou.
Teyla už na ní čekala, a tak mohla v pořádku proběhnout další hodina učení ovládání myšlenek. Když byla Teyla už unavená, tak povídali a pak se Shiny odvážila otevřít Teyle, co jí doktor Beckett dnes řekl. Teyla z toho byla chvíli ne svá, ale nakonec poradila Shiny, ať se řídí svým srdcem a útěšně ji objala. Po chvíli se, ale ozval rozkaz, aby se všichni dostavili do prostorů brány.
Shiny s Teylou dorazili současně, ale u brány byl menší rozruch. Uprostřed hloučku stál McKay a hádal se s doktorkou Weirovou.
,,Co se tu děje,“ zeptala se Teyla hned prvního vojáka, kterého znala.
,,McKay se hádá s Weirovou o tom, co se stane s tou wraithkou,“ odpověděl voják.
,,A co se mnou má být?“ vmísila se do rozhovoru Shiny.
,,McKay chce, abyste odešla,“ odpověděl překvapený voják. Shiny si hned začala klestit cestu do středu hloučku. Jakmile ji McKay uviděl zakřičel: ,,Tady je, ať hned odejde, Beckett mi to všechno řekl.“ Shiny okamžitě pohledem našla Becketta a jeho provinilý pohled a už nevnímala, jak McKay vše vysvětluje a doktorka Weirová se ji snaží bránit.
,,Pokud se zde najde alespoň deset lidí, kteří se za ní postaví, tak dobrá. Ať tu tedy zůstane,“ prohlásil nakonec McKay a většina davu s ním souhlasila.
,,To je směšné,“ protestovala doktorka Weirová, ale marně dav si vyžádal tento soud. Chvíli bylo ticho a Shiny se bála otočit se, protože jí nenapadal nikdo, kdo by se za ní postavil. Ne v této situaci a Johna, toho už ráno odradila.
,,Já se za ní postavím,“ ozval se hlas z davu a někdo si začal prostrkovat cestu do středu. Shiny se otočila a uviděla obličej plukovníka Forda, toho člověka, který jí skoro neznal, mluvila s ním jen jednou, ale asi zanechala dojem.
,,Já se za ní také postavím,“ ozvala se Teyla a klestila si cestu do prostřed hloučku. Shiny nemohla uvěřit tomu, co právě uslyšela. Člověk, kterému vzala otce.
,,Já taky,“ ozvalo se z rohu a doktor Zelenka se už strkal postavit se doprostřed.
,,Já taky,“ ozvala se Jane hned vedle doktorky Weirové.
,,A já,“ dodala Katelin stojící hned vedle Jane.
,,A já,“ ozval se Tom.
,,Já taky,“ zavolal Stephan s velkým údivem některých lidí z davu.
,,A já,“ ozvala se Kate.
,,Já se za ní taky postavím,“ ozval se doktor Beckett.
,,Já také,“ řekla doktorka Weirová.
,,Já taky,“ ozval se voják, který Shiny držel baterku, když opravovala pult.
,,A já,“ řekl voják, který Shiny dnes hlídal celý den.
,,A já taky,“ ozvali se současně dva vědci, kteří byli se Shiny v laboratoři.
,,A já,“ řekl jeden z vojáků, který Shiny hlídal včera.
,,A já taky,“ ozval se vzadu John. Rychlým krokem prošel davem a políbil Shiny přede všemi. Davem proběhl tichý šepot.
,,Promiň, že jsem se opozdil,“ zašeptal John Shiny do ucha.
,,To nevadí. Hlavní je, že jsi přišel,“ zašeptala Shiny a přitiskla se k Johnovi.
,,Myslím, že je to rozhodně více než deset lidí. Nemyslíte Rodney?“ konstatoval doktorka Weirová. Rodney se na místě otočil a s nesrozumitelným mumláním odešel. Zbytek davu se rozešlo s ním. Shiny ještě zachytila pár přátelských poplácání po rameni a nebo úsměvů.
,,Počkej ještě musím něco zařídit,“ omluvila se Shiny Johnovi a rychle vyběhla z místnosti a běžela za Teylou. Za chvíli jí dohonila.
,,Promiň, že jsem ti to neřekla,“ vyhrkla Shiny na Teylu.
,,Co neřekla?“ zeptala se Teyla nechápavě.
,,To s Johnem, měla jsem ti to říct,“ objasnila Shiny.
,,Ale já jsem to věděla,“ řekla Teyla.
,,Jak?“
,,Byla jsem v tvé hlavě,“ usmála se Teyla.
,,Aha ten wraithský gen,“ usmála se Shiny.
,,Ale jak víš o tom genu, já jsem ti to zatím neřekla,“ zamyslela se Teyla.
,,Byla jsem v tvé hlavě,“ odpověděla Shiny, ,,ale od příště si už věci budeme říkat.“
,,Souhlasím,“ přikývla Teyla a objala Shiny.
,,Vše vyřízeno,“ řekla Shiny, když se opět vrátila k Johnovi, ale našla ho ve společnosti doktora Becketta.
,,Musím se vám omluvit,“ řekl doktor Beckett, ,,myslel jsem si, že by mi Rodney mohl pomoci, nedomyslel jsem si, že udělá něco takového.“
,,To je v pořádku. Hlavní je, že jste se snažil něco ještě podniknout,“ souhlasila Shiny.
,,A nepřestanu se snažit,“ slíbil doktor Beckett a odešel.
,,Jsi v pořádku?“ zeptal se John, když už byli konečně sami.
,,Ano jsem, ale víc budu až si konečně promluvíme mezi čtyřma očima. Víš jak to myslím?“ zeptala se Shiny.
,,Samozřejmě,“ odpověděl John a chytil Shiny za ruku.
,,Víš rozhodla jsem se, že tu zůstanu a budu čtrnáct dní hybernovat,“ navrhla Shiny.
,,To je skvělé. Budeš se muset těch sedm dní pak pořádně snažit, aby jsme to dohnali.“
,,To budu. Ale nespíte vy náhodou v noci?“ zeptala se Shiny.
,,Ano, to spíme,“ odpověděl John.
,,Mám nápad,“ vyhrkla Shiny a donutila Johna běžet. Rychle proběhli chodbami Atlantis až doběhli do vědecké místnosti s ochranou v zádech.
,,Dobrý den vědci jejichž práci uznávám. Ahoj Rodney,“ pozdravila Shiny a přešla rovnou k tabuli uprostřed místnosti.
,,Jsem McKay,“ upozornil Rodney, ,,a co tam děláte s mou tabulí! Ne nechte tu houbu na pokoji!“ Shiny smazala Rodneyho tabuli a popadla malý papírek, na který mu napsali správný výsledek rovnice, kterou právě smazala, a podala ho Rodneymu.
,,Takže já mám sedm dní a čtrnáct dní hybernace, když budu hybernovat přes noc budu moct normálně fungovat po deset dní a dva dny, po které už hybernovat moc nebudu, takže to dělá dvanáct dní a devět dní hybernace.“
,,To je skvělé,“ vyjádřil svůj názor Zelenka.
,,A kvůli tomu jste mi smazala tabuli?“ urazil se Rodney.
,,Počkej něco mě napadlo,“ řekl John, ,,kdyby se dávka rozdvojila, na jak dlouho by ti vydržela?“
,,Asi na čtyři dny s hybernací a jeden přežívání,“ odpověděla Shiny.
,,Takže to dělá osm dní s hybernací a jeden den bez. To vynásobíme dvěma a je to osmnáct a tři dny úplné hybernace do jedna dvaceti,“ odhodil vítězoslavně fix Sheppard.
,,Já tě miluji,“ řekla Shiny a dlouze políbila Johna.
,,To je krása,“ ozval se Zelenka.
,,A kvůli tomu mi smazali tabuli?“ zaprotestoval Rodney.

Toto bolo pekné:

,,A kvůli tomu mi smazali tabuli?“ zaprotestoval Rodney.

Píš ďalej

Moc pěkný díl.