MezidílV jednání se stále pokračovalo. Stejně jako pokračovala stavba základny a průzkum planety.
13:00 5. DenDoktor Daniel Jackson byl doktorkou Kellerovou shledán fyzicky zdravým. Nejmodernější skenery neodhalily žádné poškození mozku. Proto doktorka Kellerová prohlásila, že ztráta paměti je pouze psychická.
18:00 5. DenZ podzemí se vrátil jumper s vyjednávacím týmem. Po pár hodinách u stolu dospěli obě strany k vzájemně výhodnému řešení.
6. DenDoktor McKay se připojil k Pospíšilovi a oba dva začali sestavovat první prototyp Chobotnice. Radek Zelenka zase sestavoval zachytávač s antigravitačními motory.
Generál O‘Neill se dostal z kritického stavu, ale stále bez ruky a oka byl udržován v umělém koma.
Daniel Jackson se začal pravidelně setkávat s Bra´tacem a společně meditovali, aby prolomili psychický blok.
Plukovník Carterová a Pospíšil veleli několika člennému týmu, který měl za úkol zacelit hlavní věž Atlantis a získat tak přístup k hlavní rozvodně města. Tato práce byla pomalá, protože měli málo vybavení a práce musela být pečlivá.
8. DenVeškeré budovy, které byly v první etapě základny, byly dostavěny. Pro vybavení se postavily velké sklady, laboratoře už začali přijímat první vzorky k důkladné analýze. Dostavěná byla také čistička jezerních vod na břehu a také celá rozvodná síť do všech sociálních zařízení, ubikací a laboratoří. Takhle se už nemuseli spotřebovávat zásoby vod, ale naopak mohly být doplněny.
Dostavěna byla také hlavní laboratoř, která byla v mírném přetlaku. Do této laboratoře začal Zelenka montovat pozemské jádro, které bylo kombinací antické a asgardské technologie napojené na pozemské rozhraní.
15. DenZákladna se zcela změnila od prvotního stavu. Mezi budovami se již udělaly pořádné chodníky a cesty. Hlavní laboratoř byla skoro zprovozněná, kdežto jedna ze sekundárních laboratoří už měla pár dní zprovozněný tvořič hmot. Ten se napájel dvěma naquadahovými generátory, kdežto zbytek základny napájely další čtyři generátory. Díky tvořiči hmot se mohli doplnit zásoby stavebních materiálů, munice, jídla a také štěpných materiálů, jako například samotného naquadahu.
Tým vědců dokončil první prototyp Chobotnice, která byla téměř okamžitě vyzkoušena. Tato Chobotnice ihned začala upravovat cestu do podzemí, kvůli jednoduší cestě za spojenci.
V tento den se také vrátilo všech 128 goa´uldských kluzáků, které se uschovaly do hangárů u ranveje. Jaffové ihned podstoupili lékařské testy a veškeré získané informace čekaly na zprovoznění jádra, aby mohly být detailně zpracovány.
Daniel Jackson celou dobu usilovně meditoval a po té dlouhé době se konečně dostavil výsledek, avšak nepatrný. Vzpomněl si pouze na pár drobností ze svého života, ale stále si nevybavoval mnohé vše.
Den 17Doktor McKay s pomocí špičkové navigace za pomoci hybridní vrtačky s označením Chobotnice upravil cestu do podzemí na krásný, rovný tunel.
Stačilo pouze zmapovat cestu, určit toleranci tunelu (minimální velikost) a Chobotnice se postarala o zbytek. Vyvrtané suroviny se pomocí transportéru na těle vrtačky rozložili na energii, ta se odeslala na přijímač na povrchu, ve kterém se zhmotnily suroviny. Jednalo se o jednoduché skloubení wraithské technologie s asgardským transportním paprskem. Akorát, že to účinkovalo na neživé předměty.
Napsán nový program pro organické nanity, které měli pomoci s uzdravováním generála.
Den 20Dokončení tunelu do podzemí. Suroviny typu železa, nebo jiného užitečného materiálu se zhmotňovali na severu základny, kde se dále zpracovávali. Zbývající suť se shromažďovala asi tři kilometry od základny. Sypali se na hromadu a postupně tvořili kopec, který byl vyvýšený pár metrů nad krajinou a byl z něj dobrý výhled. Taká proto rozhodla Sam, aby se z vnější strany kopec odkopal a namísto něj se tam postavila velká a tlustá zeď, kdežto směrem na základnu se ze zdi bude nacházet mírný svah.
Postup na Atlantis byl už téměř v polovině, práci velmi urychlily přenosné štíty. Byly sice slabého výkonu, ale vodu v chodbách dokázaly zastavit.
V tento den se také začala plnit první část dohody s podzemními lidmi. Pozemští vědci vyčistili jeden ostrov a postavili tam svoje budovy. Nejednalo se ani tak o laboratoře, jako spíš o sklady a dílny. Právě tam byly dopravovány materiály, a v jedné malé boudě inženýr Rigix seděl za stolem a na několika počítačích prováděl plány, které konzultoval s radou domorodců.
Den 24 K rozvodné síti na Atlantis zbývalo už pouze osmnáct pater. Nejlepší odhady tipovaly, že do týdne bude zajištěn bezpečný přístup suchou nohou od vrchu až ke spodu věže.
Zeď okolo základny byla již dostavěná. Z vnitřní strany se ale stále budoval násyp. Díky posunutí obranné linie se také zvětšil prostor základny. Stará linie se zbourala, miny byly přesunuty a uvolněná plocha se obdělala a osela. Tvořič hmot sice poskytoval i jídlo, ale nic se nevyrovnalo čerstvě pečenému chlebu, nebo šťavnatému ovoci.
Chobotnice poté, co dodělala cestu, začala v podzemním městě upravovat stěny a odstraňovat krápníky. Kvůli této modernizaci se obyvatelé přestěhovali do jiných měst.
Den 29Práce v podzemí nabírala zcela nový směr. Nyní byly stěny zarovnané a na několika místech byly dokonce vyvrtané díry, do kterých se již zapouštěly traverzy a beton. Dříve po stěnách byly na vhodných místech nějaké domy. Nyní měla být osazená celá stěna a právě tyto traverzy měly zajistit větší stabilitu. Nové domy na stěnách měly být dokonce vybaveny kanalizací, elektrickým vedením, dokonce i vodním vedením.
Poté se ostrovy začaly demolovat a na nich se měly dostavět samostatné a moderní domy. Mezi ostrovy se také plánovaly pevné mosty, které nahradí původní dřevěné.
Palác v podzemí se jako jediný ze starého města neboural. Jenom věže se upravovaly, aby na nich mohl přistát jumper. Zbytek paláce se maximálně vybavoval dokonalejší kanalizací, elektrickým vedením a lepší tepelnou izolací.
Když lidé začali plnit své sliby, tak i domorodci dodali slíbené vzorky svých nejvzácnějších minerálů a také velmi podrobný popis své historie.
V tento den asi okolo desáté hodiny, kdy slunce rozehnalo oblaka dýmu, se Daniel procházel mezi budovami. Ve vzduchu stále visela vlhkost a chlad. Šel právě z kantýny a chystal se opět meditovat s mistrem Bra´tacem, když cestou potkal Sam.
„Danieli, zrovna jsem na tebe myslela.“
„Děkuji Sam, je to velmi milé,“ odpověděl Daniel.
„Meditace stále moc nepomáhá?“ zeptala se Sam.
„Pamatuji si jen pár drobností. Ne určitých vzpomínek, ale spíše pocitů, všechno to tam někde je, ale je to jakoby v mlze,“ odpověděl jí Daniel a oba dva šli pomalým krokem.
„No, možná existuje způsob jak tu psychickou bariéru prolomit. Ale technickým způsobem,“ řekla Sam a Daniel bez váhání odpověděl.
„Musíme to zkusit!“
Oba dva se pak vydali každý svou cestou. Daniel přeci šel zkusit ještě meditovat a Sam se vydala do jedné z laboratoří, aby připravila zařízení.
Asi o hodinu později přišel Daniel do menší laboratoře. Carterová tam již seděla za jedním z počítačů, který byl přímo propojený s přístrojem pro implantaci vzpomínek. Daniel ihned pochopil a sedl si do velmi pohodlného křesla, které bylo součástí přístroje. Sam k němu přistoupila a začala jej připojovat k přístroji
„V podstatě najdu centrum bloku a tento přístroj by to měl odstranit, nebo ti pomoci to odstranit,“ řekla mu Sam.
„Tak to zapni,“ řekl Daniel a Sam na něj kývla s úsměvem.
Poté Sam zapnula přístroj a Daniel zavřel oči. Celkový proces trval několik hodin a Daniel mnohokrát vykřikl, že vzpomínky se mu vracejí. Sice pomalu, ale přesto.
Asi pět hodin po zahájení procesu, Sam přišel vystřídat Rodney, ať si může zajít něco sníst.
Rodney si sedl za stůl a zadíval se na Daniela. Po chvíli obrátil svoji pozornost k obrazovce, na které byl stav životních funkcí a spousta dalších údajů. Rodney je jen v rychlosti přelétl a pak si otevřel zdrojový kód celého programu, který pak zaujatěji začal procházet.
Rodney nakonec zavadil o jeden řádek programu, který se mu nezdál. Už jen z vlastní rutiny ho začal předělávat k obrazu svému. Řádek smazal a začal psát místo něj spoustu jiných příkazů. Po pár minutách co skončil, dal potvrdit úpravy a v tu chvíli se stalo to, co Rodney neočekával.
Daniel silněji sevřel ruce okolo opěrátka a jeho tělo se dostalo do silné křeče.
„A jejej,“ řekl pro sebe. Nevěděl, zda přístroj vypnout či nechat běžet a tak zavolal skrze vysílačku na ošetřovnu Jennifer a také přivolal Sam. Jennifer po příchodu zkontrolovala Danielovi životní funkce a společně se Sam se rozhodli, že násilné odpojení by mohlo pacientovi nenávratně poškodit mozek.
Po vyřešení, jak budou dále postupovat se obrátili na Rodneyo a ten začal neochotně vysvětlovat, co záchvatu předcházelo. Když skončil, tak vyslechl si pořádné kázaní jak od Sam, tak také i od Jennifer.
Den 35Vědci v rozvodně města opravovali poškozené vedení. Podle nových zjištění byl stav všech ZPM asi na 4%. Vyrovnávací kondenzátory se nedaly zprovoznit, a tak jediná energie, která mohla napájet město, byla velmi malá.
Lidé se rozhodli nejdříve odpojit veškeré primární i sekundární systémy na Atlantis. Jediné co zůstalo připojené, byly emitory štítu.
V tento den se ukončovala veškerá práce ve městě a štít byl úspěšně zapnut. Energetické pole rozervalo hladinu okolo věží a vodu vytlačilo i z chodeb, protože štít se netvořil okolo města, ale vznikal okolo centrální věže, ze které se rozšiřoval. Ta trocha vody, co zbyla pod štítem byla vypuštěna a ztratila se někde u základů města.
Jediné, co lidi nedomysleli, bylo to, kam se přesune vytlačená voda. Naštěstí byla plocha jezera dostatečně velká, ale i přesto se v některých místech vylilo a způsobilo tak nepříjemné bahno.
Den 37Lidé dokončili testy všech minerálů z planety a začali se zabývat daty ze sluneční soustavy.
Mezi minerály se hojně vyskytoval materiál podobný oceli, ale tento materiál dokázal vydržet až 3800°C. Materiál je v sice běžném životě nepoužitelný kvůli složitému tváření. Kdežto na stavbu vesmírných korábu, se s ním už začalo předem počítat.
Jako další materiál bylo téměř identické trinium, což dalo lidem jistou výhodu. Už sním, měli praxi v různých sloučeninách, a tak s kombinací trinia, nové oceli a také dalších prvků začali vytvářet vyspělejší slitiny.
Daniel ležel už osm dní připojen k přístroji a jeho stav byl sledován čtyřiadvacet hodin denně. Křeče stále neustávaly, což dělalo starosti všem okolo. Sheppard to neustále vyčítal Rodneymu, což se dalo čekat. Rodney byl čím dál víc zelenější, čím déle pozoroval následky svých zbrklých činů.
Daniel přežíval jen díky Jennifer, která tělu doplňovala nezbytné živiny a stále se starala o jeho životní funkce. Nikdo neví, co by se stalo, kdyby jej z přístroje odpojila, ale nebezpečí bylo příliš velké.
Najednou křeče ustaly, Daniel rozrazil oči, a z jeho úst se vylinula antická slova.
[img][./images/thumbs/11283445_1292364201.jpg]http://img834.imageshack.us/img834/3913/11283445.jpg[/img]Uploaded with
ImageShack.us