Battle for Haditha
Inspirován Fresh Film Festem (na kterým samozřejmě nejedu) jsem si doplnil další film z irácké války. Battle for Haditha z roku 2007 se zaobírá incidentem označovaným jako "irácké My Lai", při kterém po IED útoku na US konvoj vojáci "v odvetě" při razii postříleli přes dvacet Iráčanů, z větší části neozbrojených civilistů (dětí, například). To jsou informace, které podává snímek i Wikpedia, a ačkoliv jsem samozřejmě v Hadithě v inkriminovaný den nebyl, nemám důvod jim nevěřit. Potud fajn.
Bohužel, ačkoliv film Battle for Haditha tvůrci evidentně točili s dobrým úmyslem ukázat obě strany války jako nesoucí svůj díl viny, zároveň při natáčení udělali řadu chyb, které z koukání dělají nemastný neslaný zážitek (navzdory velmi naturalisticko-pseudodokumentárnímu stylu á la Paul Greengrass).
Snad jednu hodinu tak trvá, než k masakru dojde, a předtím jsme nuceni sledovat běžný život mariňáků, povstalců i Iráčanů. Nejspíše je to pro diváky, kteří o incidentu nic nevědí, stejně jako nevědí, jak žijí vojáci, teroristi a Iráčani a mají je zafixované jako archetypy z propagandistických videí Druhé světové války. Máme tu drsné hochy, kteří se nebudou bát pokropit i ženskou, když se bude krýt za gaučem ("No, to vypadá, jako že dojde k něčemu špatnému..."). Máme tu povstance, kteří vlastně jsou dost amatérští, a myslí to s Irákem dobře; a pijou alkohol ("No, šak oni jsou vlastně taky lidi."). A máme tu idilickou iráckou rodinku, kde sice ženská nosí búrku, ale pod ní má sexy košilku a miluje svého manžela a on miluje ji; explicitně ("Ježišmarjá, těmhle lidem bych teda nepřál smrt!"). Tohle vykreslovací klišé katastrofických filmů, které parodoval snad už Airplane!, je iritující a nudné a způsobuje akorát tak laxnost k průběhu filmu trvající až do katastrofy samotné, díky čemuž si namísto identifikace s postavami přejete tak akorát, aby to už povstalci odpálili a začalo střílení do živého. To, myslím, není ideální fungování protiválečného filmu.
Opět se potvrzuje, že Generation Kill je desetinásobně propracovanější a věrohodnější jak co do motivů a chování mariňáků, tak i do motivů povstalců a civilistů - ne, v GK není žádná postava povstalec, ale i ten krvácející Syřan s metamfetaminy v kapse tam má více motivace než duo povstalců v BfH. No a kromě toho nudícího scénáře je to celé natočené hrozně levně a nezajímavě, ostatně je to taky jenom televizní film.
Jak mi Hurt Locker příjde příliš dlouhý, nudný a simplifikující celou válk i operování jednotek, měl alespoň nějaký režijní styl a bylo vidět, že paní exCameronová občas třeba měla na dražší kameru a nebála se ji použít. Battle for Haditha ale působí v tom nejpejorativnějším smyslu televizně, a právě řemeslné chyby scénáristy i režiséra zabily něco, co mohlo být "iráckou Četou".
No a jakmile dojde k masakru samotnému, je to zobrazeno s poněkud nesmyslnou přímočarostí. Nemyslím si, že by mariňáci váhali se střílením, přesto bych očekával, že ověřování cílů někdy fungovat bude a že občas někoho při sniperování napadne zamyslet se, že "runner" nedrží pušku nebo při palebné podpoře si operátor u obrazovky všimne, že vlastně utíká jen pár dětí a žen. Jarheads jsou asi agresivnější než já, ale někteří asi taky občas uvažují, jinak by v Iráku už nikdo žít nemohl. Opět - možná ti mariňáci byli nasraní, nevyspaní a vystresování, ale pak to měl reflektovat styl kamery, hudby a herectví. Takhle to vypadá, že prostě jenom vletěli do baráku a stříleli na vše možné a tvářili se při tom jako parta úředníků při cestě na oběd. Odmítám si pohrávát s intepretací, že nějaké ukázání "denní stránky války" byl režisérův záběr; film mě kvůli tomu sotva zajímal, ergo i pokud by byl, selhal.
Předpokládám, že vysoké hodnocení to získává, protože je to jeden z mála filmů, které se Irákem zaobírají a kritizují nepřehlednost tamní situace. Ano, pokud o Iráku něco více leda tak z Pohádek tisíce a jedné noci, nebo pokud jste nikdy neviděli žádná válečný film mladší roku 1970 a dál, nebo pokud jste po lobotimii, pak vás možná zasáhne, že v té zemi někdo střílí po vojácích a oni na oplátku střílejí do žen a dětí, Kristovanohotensvětjealezlý! Pro ty ostatní jsou tu sugestivnější a pravdivější snímky.
5/10
PS. Mnohem více by se mi líbilo, kdyby celý masakr přišel na začátku filmu a až poté by přišlo vyšetřování, při kterém by se s groteskní absurditou odhalovalo chování jednotky, postalců a třeba by se i odhalilo, že ta idilická rodinka vlastně nebyla moc idilická, ale měla své denní problémy jako každá rodina v Americe, Iráku nebo Číně, a proto by mi jí bylo mnohem více líto než tohodle melodramatického klišé. Válka je vůl, filmy o ní ale být nemusejí.
Už mě ty fiktivní avatary tady serou iritují...